A - TECHNICKÁ ZPRÁVA

A - TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. Základní údaje... 2 2. Podklady... 2 2.1. Geodetické podklady... 2 2.2. Mapové podklady... 3 2.3. Hydrologické podklady... 3 3. Popis toku... 3 3.1. Povodí toku... 3 3.2. Hydrologické poměry... 3 3.3. Trasa toku... 4 3.4. Podélný profil... 4 3.5. Osídlení... 5 3.6. Objekty na toku... 5 4. Záplavová území toku... 6 4.1. Základní pojmy... 6 4.2. Výpočet hladin velkých vod... 7 4.2.1. Použitý software... 7 4.2.2. Výpočet... 7 4.2.3. Výsledky... 7 4.3. Stanovení aktivní zóny záplavového území... 8 4.4. Situace záplavy - ortofoto... 8 4.5. Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň... 8 4.6. Přílohové CD... 9 A - 1

1. Základní údaje Název toku : Řečička Úsek toku : ř.km 0,00-11,00 Řád toku : V. ČHP : 1-07 - 03-050 IDVT : 10256464 Správce toku : Kraj : Okres : ORP : Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Horní Vltava Litvínovická 5, 371 21 České Budějovice Provozní středisko 7 Lužnice U jezu 837/II, 391 81 Veselí nad Lužnicí Jihočeský Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Katastrální území : Jindřichův Hradec, Otín, Hrutkov, Horní Pěna, Kačlehy Zpracovatel : Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Datum zpracování : květen 2014 oddělení projektových činností České Budějovice B. Němcové 10, 370 01 Č. Budějovice hlavní inženýr projektu : Ing. Pavel Filip autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby ČKAIT - 0008170 2. Podklady 2.1. Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavových území Řečičky bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily koryta s přiléhajícím inundačním územím toku a dále celková situace toku v šířce 10 m na každou stranu od břehové hrany včetně všech objektů na toku, které zasahují do průtočného profilu, jako jsou mosty, jezy apod. Zaměření bylo provedeno v roce 2013 firmou Gefos, a.s. Výškopis terénu mimo geodeticky zaměřené body byl převzat z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace (DMR 5G). Ten A - 2

představuje zobrazení přirozeného, nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti bodů o souřadnicích X,Y,Z, kde Z reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. 2.2. Mapové podklady rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 rastrová vodohospodářská mapa 1 : 50 000 ortofotomapa ČR v měřítku 1 : 5 000 2.3. Hydrologické podklady Pro zpracování ZÚ Řečička byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ ve třech profilech. Údaje poskytl ČHMÚ pod č.j. 2404/521/14 ze dne 8.4.2014. Jedná se o profily : PROFIL ř.km Třída - ústí do Nežárky 0,000 III. - most v obci Otín 5,133 III. - nad LBP 9,700 III. 3. Popis toku 3.1. Povodí toku Povodí Řečičky je součástí povodí Nežárky, které náleží hydrologicky k povodí Lužnice, resp. Vltavy, resp. Labe. Celková plocha povodí je 20,50 km 2. Nejvyšší místa v povodí dosahují výšky kolem 600 m n.m., nejnižší místo (ústí do Nežárky) dosahuje výšky 340 m n.m. Geomorfologicky se povodí Řečičky nachází v Křemešnické a Javořické vrchovině, v geomorfologickém celku Českomoravská vrchovina v subprovincii Česko moravské, provincie České vysočiny. 3.2. Hydrologické poměry Řečička se řadí mezi vodní toky dešťovo - sněhového typu. Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Pro výpočet velkých vod v celé délce zájmového úseku toku byly údaje ČHMÚ rozděleny do dílčích úseků podle významnějších přítoků. Rozdělení průtoků do dílčích úseků bylo provedeno v závislosti na ploše povodí mocninou interpolací mezi sousedními profily s údaji ČHMÚ a mocninou extrapolací v horním úseku toku. Průtoky v dílčích úsecích toku jsou uvedeny v následující tabulce : A - 3

Řečička n-leté průtoky Profil Staničení Plocha Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [km] [km 2 ] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] ústí do Nežárky 0.000 20.50 3.4 4.8 7.2 9.4 12.0 16.0 20.0 nad BP Malíkovského rybníka 0.570 18.42 3.2 4.6 6.9 9.0 11.5 15.2 19.0 nad LBP 3.287 14.46 2.9 4.2 6.3 8.1 10.4 13.6 16.8 nad PBP 8.000 3.54 0.93 1.6 2.6 3.8 5.3 7.2 9.2 nad LBP 9.127 1.93 0.56 1.0 1.7 2.8 3.9 5.5 7.1 nad LBP 9.700 1.38 0.42 0.79 1.4 2.3 3.3 4.7 6.2 nad PBP 10.300 0.62 0.28 0.53 0.94 1.5 2.2 3.2 4.2 10.700 0.17 0.15 0.28 0.49 0.81 1.2 1.6 2.2 3.3. Trasa toku Řečička od své pramenné oblasti u obce Kačlehy prochází cca severozápadním směrem. Pod obcí Otín se stáčí k západu, prochází podél jižního okraje intravilánu Jindřichova Hradce a posléze se stáčí k jihu. Do Nežárky ústí mezi Jindřichovo Hradcem a Horním Žďárem v ř. km 42,12. 3.4. Podélný profil Charakterem území, kterým Řečička protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu v zájmovém úseku 105 m odpovídá průměrný podélný sklon 9,5. Průběh podélného profilu je patrný z následujícího obrázku. Přehledný podélný profil 560 550 540 Legend Hladina Q100 Dno 530 520 VYSKA (m) 510 500 490 480 470 460 450 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 DELKA (km) A - 4

3.5. Osídlení V zájmovém úseku Řečička prochází nebo se dotýká intravilánu těchto měst a obcí : OBEC ř.km Jinřichův Hradec 1,2-3,6 Otín 4,5-6,5 3.6. Objekty na toku Seznam objektů je uveden v následující tabulce. U mostů a lávek je v tabulce uvedena kóta spodní hrany mostovky. U jezů je uvedena kóta přelivné hrany konstrukce jezu. U hrází je uvedena kóta přelivné hrany bezpečnostního přelivu. V případě, že jez nebo přeliv je vybaven pohyblivou hradící konstrukcí, je uváděna kóta přelivné hrany při plném vyhrazení jezu nebo přelivu. U všech objektů jsou uvedeny vypočítané hladiny velkých vod. U objektů, které významněji ovlivňují průběh velkých vod jsou uvedeny vypočítané hladiny pod a nad objektem. ST. OBJEKT HRANA PF HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [km] [m n.m.] 0.112 silniční most 455.65 0.539 most místní komunikace 461.76 1.265 hospodářský přejezd 461.26 1.495 hospodářský přejezd a technologická lávka 1.718 technologická lávka 463.56 1.988 silniční most 465.06 2.435 most místní komunikace 466.50 2.500 silniční most 466.70 2.710 silniční most 467.84 2.820 hradidlový jez 467.06 3.151 most místní komunikace 469.59 A - 5 [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] d P2 454.29 454.61 454.84 455.05 455.24 455.53 455.82 h P3 454.32 454.65 454.91 455.15 455.38 455.71 456.12 d P6 457.91 458.01 458.15 458.23 458.31 458.34 458.47 h 459.56 459.72 459.98 460.22 460.43 460.88 461.23 d 460.93 461.08 461.27 461.43 461.58 461.68 461.75 h P12 460.95 461.12 461.35 461.59 461.85 462.11 462.24 461.75 d P15 461.40 461.53 461.68 461.80 461.98 462.21 462.36 463.45 h P16 462.36 462.45 462.54 462.58 462.64 462.69 462.72 d P18 462.85 462.96 463.09 463.18 463.27 463.40 463.52 h 462.87 463.00 463.14 463.24 463.33 463.46 463.57 d P21 464.05 464.18 464.36 464.48 464.61 464.77 464.90 h P22 464.08 464.25 464.48 464.65 464.84 465.08 465.32 d P26 465.13 465.30 465.52 465.68 465.85 466.05 466.23 h P27 465.22 465.40 465.65 465.84 466.04 466.30 466.54 d P27 465.22 465.40 465.65 465.84 466.04 466.30 466.54 h P28 465.35 465.45 465.64 465.94 466.20 466.54 466.84 d P30 466.52 466.66 466.83 466.93 467.06 467.21 467.35 h P31 466.58 466.78 467.03 467.23 467.45 467.75 468.04 d 467.55 467.65 467.78 467.91 468.06 468.27 468.44 h 468.08 468.29 468.50 468.55 468.60 468.66 468.69 d P36 468.85 468.95 469.10 469.23 469.36 469.52 469.69 h P37 468.85 468.99 469.18 469.33 469.50 469.74 469.94 3.290 lávka 469.71 469.51 469.69 469.93 470.11 470.30 470.54 470.72 3.311 lávka 469.45 469.53 469.71 469.95 470.13 470.32 470.56 470.75 3.351 lávka 469.35 3.609 silniční most 471.50 4.853 silniční most 476.97 4.939 hospodářský přejezd 477.64 4.996 lávka 477.65 5.133 silniční most 479.52 d 469.59 469.77 470.01 470.19 470.38 470.62 470.82 h 469.61 469.79 470.02 470.20 470.39 470.63 470.82 d P41 470.06 470.24 470.47 470.62 470.78 470.97 471.14 h P42 470.14 470.34 470.60 470.79 471.01 471.28 471.53 d P52 476.83 476.97 477.15 477.31 477.37 477.47 477.54 h P53 477.02 477.36 477.40 477.58 477.67 477.77 477.85 d P54 477.29 477.48 477.62 477.76 477.86 477.97 478.06 h 477.45 477.71 478.10 478.10 478.16 478.25 478.32 d P55 477.54 477.78 478.13 478.16 478.25 478.36 478.46 h 477.61 477.89 478.18 478.24 478.34 478.47 478.58 d 477.95 478.11 478.33 478.42 478.54 478.68 478.80 h P57 478.04 478.19 478.38 478.48 478.61 478.76 478.90 5.224 lávka 479.97 P58 478.51 478.68 478.92 479.09 479.21 479.34 479.49

ST. OBJEKT HRANA PF HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [km] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] 5.312 most místní komunikace 479.09 d 478.89 479.06 479.31 479.49 479.68 479.91 480.13 h 478.94 479.15 479.37 479.52 479.70 479.93 480.14 5.396 most místní komunikace 479.05 d 479.04 479.20 479.38 479.54 479.71 479.95 480.16 h 479.29 479.67 479.76 479.83 479.89 479.97 480.16 5.493 silniční most 480.17 d P62 479.63 479.82 479.96 480.05 480.13 480.54 480.61 h 479.82 480.02 480.56 480.72 480.80 480.91 480.99 5.688 lávka 482.50 d 481.73 481.98 482.28 482.48 482.80 482.91 483.08 h 481.79 482.03 482.34 482.60 483.13 483.25 483.36 5.869 most místní komunikace 485.32 d P68 485.00 485.15 485.17 485.26 485.35 485.47 485.56 h 485.12 485.55 485.72 485.82 485.83 485.95 485.99 5.988 most místní komunikace 487.23 d 486.69 486.82 486.99 487.06 487.15 487.30 487.44 h 486.89 487.55 487.75 487.75 488.23 488.27 488.34 6.108 požární nádrž 491.05 d 488.98 489.11 489.31 489.55 489.84 490.03 490.01 h 491.88 491.92 491.98 492.02 492.06 492.12 492.17 6.281 lávka 492.12 P74 491.88 492.06 492.52 492.66 492.77 492.83 492.88 6.323 most místní komunikace 492.81 d P75 492.49 492.72 492.88 492.93 492.95 493.27 493.37 h 492.54 492.79 493.07 493.23 493.41 493.58 493.67 6.373 propustek 493.22 d 493.03 493.18 493.38 493.83 493.95 494.09 494.19 h 493.54 493.61 493.76 493.89 493.85 494.04 494.21 6.792 Otínský rybník 503.62 P79 503.89 504.11 504.42 504.67 504.96 505.34 505.68 7.913 rybník 505.43 505.61 505.66 505.73 505.91 506.23 506.47 506.58 8.199 silniční most 506.75 d P89 505.87 505.97 506.07 506.17 506.28 506.47 506.58 h P90 506.11 506.25 506.57 506.94 507.30 507.42 507.46 9.315 silniční most 519.79 d P96 519.12 519.20 519.31 519.47 519.60 519.82 519.98 h P97 519.88 520.21 520.69 520.78 520.84 520.87 520.93 9.376 hospodářský přejezd 520.87 d 520.48 520.61 520.76 520.94 521.08 521.41 521.45 h 520.83 521.39 521.44 521.46 521.50 521.54 521.56 9.953 hospodářský přejezd 529.23 d 528.45 528.56 528.69 528.87 528.98 529.10 529.18 h 529.53 529.84 529.92 529.99 530.02 530.05 530.08 10.379 Horní kačležský rybník 538.50 538.63 538.66 538.70 538.73 538.76 538.79 538.83 10.465 rybník 540.60 540.78 540.79 540.81 540.83 540.85 540.87 540.90 10.747 rybník 549.90 550.58 550.61 550.64 550.67 550.69 550.71 550.74 10.796 rybník 551.80 552.38 552.41 552.44 552.46 552.49 552.52 552.55 4. Záplavová území toku 4.1. Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. A - 6

4.2. Výpočet hladin velkých vod 4.2.1. Použitý software HEC-RAS Jedná se o programový prostředek vyvinutý US Army Corps of Engineers. Řeší ustálené i neustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Použitý výpočtový aparát umožňuje průtočný profil rozdělit do několika dílčích částí (např. koryto a inundace), které algoritmus výpočtu propočítává odděleně a teprve potom jejich dílčí hodnoty slučuje do celkových výsledků. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Vliv objektů je v programu počítán podle energetické popř. momentové rovnice. 4.2.2. Výpočet Zpracováním podkladů byl vytvořen 1D matematický model zájmového území nad příčnými profily zaměřenými v rámci zpracování TPE toku. Pochůzkou na místě a vyhodnocením topografických podkladů byl stanoven účinný průtočný profil. To znamená, že z příčných profilů byly odstraněny části, které se přímo nepodílí na provedení průtoku. Drsnost byla do výpočtu zavedena ve formě Manningova součinitele drsnosti n. Jeho velikost byla stanovena pro jednotlivé části příčných profilů na základě prohlídky terénu. Drsnostní součinitel byl uvažován pro koryto v rozmezí 0,025-0,06 a pro inundace v rozmezí 0,04-0,2. Jako výchozí hladiny pro výpočet byly použity hladiny odpovídajících průtoků na Nežárce v profilu soutoku s Řečičkou. Tyto hladiny byly převzaty z dokumentace záplavových území Nežárky z roku 2007. 4.2.3. Výsledky Kóty hladin příslušné průtokům Q 1, Q 2, Q 5, Q 10, Q 20, Q 50 a Q 100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v příloze B - PSANÝ PODÉLNÝ PROFIL. Záplavové čáry příslušné průtokům Q 5, Q 20 a Q 100 jsou uvedeny v příloze C - SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku. A - 7

4.3. Stanovení aktivní zóny záplavového území Podle vyhlášky MŽP č. 236, 2, odst. e se jedná o území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku podle metodiky Ministerstva zemědělství. Základní princip této metodiky vychází ze čtyřech kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodní toky, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q 100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné jednou ze čtyř metod : - podle záplavových území - podle parametrů proudění - podle rozdělení měrných průtoků - detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno mimo zastavěné území podle záplavového území průtoku Q 20 a v zastavěném území podle rozdělení měrných průtoků, kde je za aktivní zónu považována ta část příčného profilu, která provede 80 % celkového průtoku. ad 3) revize AZZÚ - do AZZÚ jsou zahrnuty ostrovy, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno takováto území evakuovat ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v příloze D AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. 4.4. Situace záplavy - ortofoto Situace záplavy byla vykreslena i v příloze E - SITUACE ZÁPLAVY - ortofoto. Záplavové čáry v této příloze jsou vykresleny na podkladě geodetického zaměření situace toku, digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace (DMR 5G) a ortofotomapy v měřítku 1 : 5 000. 4.5. Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň Na Řečičce nejsou k dispozici zaznamenané údaje o přirozených povodních. A - 8

4.6. Přílohové CD Na přiloženém CD je celá tato dokumentace ve formátu pdf, kde je u situací možnost zobrazování libovolné kombinace jednotlivých vrstev výkresu, jako jsou záplavové čáry, staničení, profily, apod. Dalším obsahem jsou jednotlivé záplavové čáry v originálním dwg formátu a exporty do formátů dxf, dgn a shp. Záplavové čáry s označením RZM10 jsou určeny pouze k použití nad podkladem Základní rastrové mapy ČR v měřítku 1 : 10 000. Záplavové čáry s označením ortofoto jsou určeny k použití nad podklady vycházejícími z geodetického zaměření. A - 9