PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V ČESKÉM A RAKOUSKÉM PRÁVU

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V ČESKÉM A RAKOUSKÉM PRÁVU Vypracovala: Jana Heralová Vedoucí diplomové práce: JUDr. Miluše KALINOVÁ, Ph.D. 2005

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právu vypracovala samostatně, a veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v závěru této práce. V Praze, dne 25.4.2005

Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Miluši KALINOVÉ, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za odbornou pomoc při zpracování této práce a při výběru tématu.

OBSAH: Oddíl I. ÚVOD str.1 Oddíl II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE ČESKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti str.3 2. Založení a vznik společnosti str.4 2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti str.5 2.2. Určení společníků str.5 2.3. Předmět podnikání str.5 2.4. Výše základního kapitálu a vkladu každého společníka str.6 2.5. Určení prvních jednatelů str.7 2.6. Určení členů dozorčí rady str.8 2.7. Ostatní ujednání str.8 2.8. Stanovy str.8 2.9. Fakultativní obsah společenské smlouvy str.8 2.10. Platnost společenské smlouvy str.9 2.11. Změna společenské smlouvy str.9 2.12. Vznik společnosti str.10 3. Právní postavení společníků str.11 3.1. Obchodní podíl str.11 3.1.1. Převod obchodního podílu str.12 3.1.2. Přechod obchodního podílu str.14 3.1.3. Rozdělení obchodního podílu str.15 3.1.4. Spojení obchodních podílů str.15 3.1.5. Zastavení obchodního podílu str.16 3.2. Ručení společníků za závazky společnosti str.16 3.3. Povinnosti společníků ve vztahu ke společnosti str.18 3.3.1. Vkladová povinnost str.18 3.3.2. Příplatková povinnost str.20 3.3.3. Zákaz konkurence a další povinnosti str.21 3.4. Práva společníků str.22 3.4.1. Právo účastnit se na řízení společnosti str.22 3.4.2. Právo žádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady str.22 3.4.3. Právo na podíl na zisku str.23 3.4.4. Právo podat žalobu jménem společnosti str.24 3.4.5. Právo nakládat s volným obchodním podílem str.24 3.4.6. Právo ukončit účast na společnosti str.25 3.4.7. Právo na podíl na likvidačním zůstatku str.26 3.5. Vznik účasti společníka na společnosti str.26 3.6. Zánik účasti společníka na společnosti str.28 3.6.1. Dohoda o ukončení účasti str.28 3.6.2. Smrt nebo zánik společníka str.29 3.6.3. Vyloučení společníka str.29 3.6.4. Prohlášení konkurzu str.30

4. Orgány společnosti str.31 4.1. Valná hromada str.31 4.1.1. Usnášení valné hromady str.34 4.1.2. Svolávání valné hromady str.35 4.1.3. Rozhodování společníků per rollam str.36 4.1.4. Neplatnost usnesení valné hromady str.37 4.1.5. Společnost jediného společníka str.37 4.2. Jednatelé str.38 4.2.1. Působnost jednatelů str.38 4.2.2. Ustanovení jednatele str.39 4.2.3. Povinnosti jednatele str.39 4.2.4. Smlouvy jednatelů se společností str.40 4.3. Dozorčí rada str.40 4.3.1. Členství v dozorčí radě str.41 4.4. Zákaz konkurence str.41 5. Základní kapitál str.42 5.1. Zvýšení základního kapitálu str.42 5.1.1. Zvyšování základního kapitálu novými vklady str.43 5.1.2. Zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů str.45 5.2. Snížení základního kapitálu str.46 5.2.1. Ochrana věřitelů str.47 6. Rezervní fond str.48 6.1. Užití rezervního fondu str.49 7. Zrušení a zánik společnosti str.49 7.1. Vypořádání společníků str.50 7.2. Podíl na likvidačním zůstatku str.51 Oddíl III. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE RAKOUSKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti str.53 2. Založení a vznik společnosti str.53 2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti str.54 2.2. Předmět podnikání str.55 2.3. Výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka str.55 2.4. Změna společenské smlouvy str.56 2.5. Vznik společnosti str.56 3. Orgány společnosti str.57 3.1. Valná hromada str.57 3.1.1. Svolávání valné hromady str.58 3.1.2. Neplatnost usnesení valné hromady str.60 3.2. Jednatelé str.60 3.2.1. Působnost a povinnosti jednatelů str.61 3.2.2. Zpráva dozorčí radě str.62 3.3. Dozorčí rada str.63 3.3.1. Členství v dozorčí radě str.63 3.3.2. Volení do dozorčí rady str.63 3.3.3. Zasedání dozorčí rady str.64 3.3.4. Působnost dozorčí rady str.65

3.3.5. Zákaz konkurence str.66 4. Základní kapitál str.66 4.1. Zvýšení základního kapitálu str.66 4.2. Snížení základního kapitálu str.67 Oddíl IV. ZÁVĚR Oddíl V. POUŽITÁ LITERATURA str.69 str.72

Oddíl I. ÚVOD Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právním řádu se v mnohém shoduje. Důvodů je hned několik. Především geografická blízkost obou zemí způsobila, že na vývoj obou právních řádů působily stejné historické podmínky, ovlivňovalo je příbuzné politické a kulturní prostředí a ideologie. Oba právní řády, český i rakouský, řadíme do systému kontinentálního práva, konkrétně do německé právní oblasti. Kontinentální právo vzniklo v kontinentální Evropě na základě recepce práva římského. Jde o systém práva psaného, tzn. že jek v českém tak v rakouském právu je základním pramenem normativní právní akt vydaný příslušným orgánem v rámci jeho normativní pravomoci. 1 K subsidiárním pramenům jak českého, tak rakouského práva, patří právní obyčej a obecné zásady právní. K pramenům práva českého ani rakouského nepatří precedens, tedy rozhodnutí soudu, které je závazné obecně, nejen pro účastníky řízení. 2 V České republice i v Rakousku existují vedle sebe občanský a obchodní zákoník. Obchodní zákoníky obou zemí vycházejí ze stejné tradice. V roce 1862 byl v bývalé habsburské monarchii vydán Všeobecný obchodní zákoník (Allgemeine Handelsgesetzbuch) s účinností od 1.1.1863. Tento Všeobecný obchodní zákoník platil s různými změnami na území Spolkové republiky Rakousko až do 1.3.1939 a na území dnešní České republiky platil do roku 1950. 3 Po anšlusu Rakouska bylo v prosinci 1938 rozhodnuto o zavedení německého obchodního zákoníku z roku 1897 (Handelsgesetzbuch) i na území Rakouska. HGB platí na území Rakouska dodnes s dalšími dílčími úpravami. 4 HGB neobsahuje obecnou část o společnostech, ale jen úpravu jednotlivých obchodních společností (veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti). Akciová společnost, stejně jako společnost s ručením omezeným jsou upraveny ve zvláštních zákonech. 5 Podstatným rozdílem české právní úpravy oproti rakouské je tedy skutečnost, že v českém právu je společnost s ručením 1 Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 7 2 Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 8 3 Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 39 4 Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 40 5 Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 33

omezeným upravena v Obchodním zákoníku, zatímco v rakouském právu v Zákoně o společnosti s ručením omezeným z r. 1906. Nakonec je třeba připomenout, že obě země jsou v současné době členy Evropské unie a dochází tedy ke sbližování obou právních řádů s právem Evropských společenství, popř. k unifikaci práva formou směrnic.

Oddíl II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE ČESKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. 6 Základní kapitál je tvořen předem stanovenými vklady společníků. Zákon stanoví jak minimální hodnotu základního kapitálu společnosti (200.000 Kč), tak i minimální hodnotu vkladu každého společníka (20.000 Kč). Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. 7 Taktéž za trvání společnosti mohou být podíly více zakladatelů spojeny v rukou jedné osoby. Tímto samojediným společníkem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Zákon dále stanoví maximální počet společníků, který nesmí přesáhnout 50 osob. Pokud by počet společníků přesáhl tuto hranici, musela by se společnost přeměnit v jinou právní formu, nebo by takovou společnost mohl zrušit soud. Každý společník může mít pouze jeden vklad ve společnosti, ale k jednomu vkladu mohou příslušet současně práva a povinnosti více osob (spoluvlastnictví vkladu). Společnost s ručením omezeným může být založena nejen za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným povinně vytváří rezervní fond a orgány společnosti. Členy těchto orgánů mohou být společníci nebo třetí osoby. Společnost s ručením omezeným patří k nejrozšířenějším právním formám v České republice. Společnost s ručením omezeným patří mezi obchodní kapitálové společnosti. Zároveň vykazuje některé prvky společnosti osobní 6 Zákon č. 513/1991 Sb., 105(1) 7 Zákon č. 513/1991 Sb., 105(2)

(jako osobní účast společníka na činnosti společnosti nebo ručení společníků). Tím umožňuje spojit výhody obou forem. Výhodou je zejména spojení kapitálových prostředků více osob a zároveň jejich osobní účast na řízení společnosti. Společnost umožňuje úplné oddělení majetku společnosti od soukromého majetku společníků, a tím odsunutí podnikatelského rizika od společníků. Je-li společnost neúspěšná, je postižen soukromý majetek společníka pouze v rozsahu, v jakém ručí společník za závazky společnosti. 8 Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Každý společník tedy ručí jen do doby, než je zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku. Dalším osobním rysem společnosti je jisté omezení převoditelnosti obchodního podílu. Pro společnost s ručením omezeným je typické, že podíl patří vždy konkrétní osobě a není možné, jako u akciové společnosti, aby zněl na majitele. Společník je tu osobně více spojen se společností. Jeho jméno se zapisuje do obchodního rejstříku. Nevýhodou společnosti s ručením omezeným je povinnost vyplácet vypořádací podíl, např. při prohlášení konkurzu. 9 2. Založení a vznik společnosti K založení společnosti dochází v případě, kdy společnost zakládají dva a více společníků, na základě uzavření společenské smlouvy. Společenská smlouva musí mít vždy písemnou formu a musí být podepsána všemi společníky. Podpisy společníků musí být úředně ověřeny. Pokud je společnost zakládána jen jednou osobou, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Společenská smlouva i zakladatelská listina mají stejné podstatné náležitosti. Při založení společnosti se může dát každý zakladatel zastoupit. K tomu je zapotřebí písemné plné moci a podpis zmocnitele (zakladatele) musí být úředně ověřen. 10 8 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 174 9 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 175 10 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 176

Společenská smlouva musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje zákon. 11 2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti Obchodní firma společnosti je název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku a pod kterým činí právní úkony týkající se její podnikatelské činnosti. Obchodní firma může být tvořena jakýmkoli výrazem, který zákon nezakazuje. Může to být např. jméno společníka. Součástí obchodní firmy musí být vždy dodatek právní formy. Zákon připouští tři výrazy: "společnost s ručením omezeným" nebo "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Součástí obchodní firmy se stává ten výraz, který je zapsán v obchodním rejstříku. Sídlem společnosti je adresa, která je zapsaná v obchodním rejstříku. 2.2. Určení společníků U společníka fyzické osoby musí být ve společenské smlouvě uvedeno jeho jméno, příjmení a bydliště. U společníka právnické osoby obchodní firma a sídlo. Do obchodního rejstříku se dále zapisuje u fyzické osoby rodné číslo a u právnické osoby IČO. 2.3. Předmět podnikání Určení předmětu podnikání je věcí dohody společníků ve společenské smlouvě. Může jít o podnikatelskou i nepodnikatelskou činnost. Výjimkou jsou činnosti zákonem zakázané, činnosti zákonem vyhrazené státu nebo určené právnické osobě, pojišťovnictví a bankovnictví. 11 Zákon č. 513/1991 Sb., 110(1)

Předmět podnikání musí být ve společenské smlouvě uveden taxativně. Na každou podnikatelskou činnost musí společnost získat příslušné podnikatelské oprávnění. Na nepodnikatelské činnosti společnost oprávnění nepotřebuje. Společnost může vykonávat jen tu činnost, která je jako předmět činnosti zapsaná v obchodním rejstříku. 12 2.4. Výše základního kapitálu a vkladu každého společníka Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč a výše vkladu společníka musí činit alespoň 20000 Kč. Tyto podmínky musí být zachovány po celou dobu trvání společnosti, jinak bude společnost zrušena. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. 13 Společník může dát do společnosti jak peněžitý, tak nepeněžitý vklad. Nepeněžitý vklad musí být ve společenské smlouvě specifikován a musí tam být vyjádřena částka, kterou se započítává na vklad společníka. Hodnota vkladu, určená posudkem znalce, může být vyšší než hodnota vkladu podle společenské smlouvy. Rozdíl je emisní ážio. Ve společenské smlouvě musí být uveden způsob a lhůty splácení vkladů. Lhůta pro splácení vkladů nesmí být delší než 5 let. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč. 14 Při založení společnosti jedním zakladatelem musí být peněžité i peněžité vklady splaceny v plné výši již při podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nepeněžité vklady musí být vždy zcela splaceny, bez ohledu na počet zakladatelů, ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Splacením nepeněžitého vkladu se rozumí jeho předání správci vkladu. U nemovitosti se splacením vkladu rozumí předání této nemovitosti správci vkladu spolu s písemným prohlášením vkladatele s jeho úředně ověřeným podpisem. 12 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 177 13 Zákon č. 513/1991 Sb., 109(2) 14 Zákon č. 513/1991 Sb., 111(1)

Správce vkladu musí být uveden ve společenské smlouvě. Pokud ve společenské smlouvě není uveden také způsob správy, je to věcí správce. Správcem peněžitého vkladu může být buď zakladatel pověřený tím ve společenské smlouvě, nebo pověřená banka. Správcem nepeněžitého vkladu může být jen zakladatel. Po vzniku společnosti je správce vkladů povinen předat splacené vklady bez zbytečného odkladu společnosti. Nevznikneli společnost, je správce povinen vrátit splacené vklady zakladatelům. Vlastnické právo ke vkladům přechází na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost až zápisem do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Pokud společnost nenabude vlastnické právo k předanému věcnému vkladu, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu vkladu v penězích. Poklesneli v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích. Společenská smlouva může stanovit jiný způsob náhrady. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladů. Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Správce, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 15 2.5. Určení prvních jednatelů Společenská smlouva musí určit počet jednatelů společnosti. Jednatelem může být společník nebo třetí osoba. Jednatelem může být pouze fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která splňuje zákonem stanovené podmínky pro výkon této funkce. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Ve společenské smlouvě musí být osoba jednatele určena určitě, tzn. Musí zde být uvedeno její jméno, příjmení a bydliště. Změna v osobě jednatele není změnou společenské smlouvy, resp. společenská smlouva se mění ex lege v důsledku zvláštních právních skutečností uvedených v zákoně. Změna v počtu 15 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 179

jednatelů nebo způsobu, jakým jménem společnosti jednají, je však vždy změnou společenské smlouvy, a pokud společenská smlouva nestanoví jinak, bude k rozhodnutí zapotřebí souhlasu všech společníků. 16 2.6. Určení členů dozorčí rady Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva. Ve společenské smlouvě pak musí být uveden počet členů dozorčí rady a jména, příjmení a bydliště prvních členů. 2.7. Ostatní ujednání Není-li ve společenské smlouvě vysloveně uvedeno, na jakou dobu se společnost zakládá, platí nevyvratitelná právní domněnka, že je společnost založena na dobu neurčitou. Pokud se společnost zakládá pro určitý účel, musí být tento účel ve smlouvě výslovně uveden. Při dosažení stanoveného cíle pak dochází ke zrušení společnosti. 2.8. Stanovy Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Stanovy plní především funkci organizačního řádu. Mohou však upravit i jakékoliv jiné záležitosti, společenskou smlouvou upravené i neupravené, ledaže by to společenská smlouva výslovně zakázala. Úprava stanov musí být v souladu se společenskou smlouvou, jinak by bylo příslušné ustanovení stanov neplatné. 2.9. Fakultativní obsah společenské smlouvy Společenskou smlouvou je možno též podrobněji upravit práva a povinnosti společníků, zejména výši úroku z prodlení se splacením vkladu, příplatkovou povinnost k úhradě ztrát společnosti, rozsah a způsob výkonu práva účasti na řízení a kontrole činnosti společnosti, poměr dělení zisku mezi společníky, předpoklady převoditelnosti obchodního podílu, úpravu přechodu obchodního podílu, vyloučení možnosti rozdělit obchodní podíl, podrobnější vymezení působnosti valné hromady, 16 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 179

počet hlasů společníků. Předpoklady usnášení -schopnosti valné hromady, lhůty pro konání valné hromady, určení rozsahu přednostního práva k převzetí nových vkladů při zvyšování základního kapitálu nebo při vyloučení společníka, výši a splatnost vypořádacího podílu a další důvody zrušení společnosti. 17 2.10. Platnost společenské smlouvy K platnému vzniku smlouvy postačí dohoda alespoň o podstatných částech smlouvy. Pokud ve společenské smlouvě chybí podstatné části smlouvy a rejstříkový soud přesto společnost zapíše do obchodního rejstříku, společnost platně vznikne. Chybějící podstatné části smlouvy jsou důvodem pro zrušení společnosti soudem. Nelze však podat žalobu na určení, že společenská smlouva (zakladatelská listina) je neplatná. 18 2.11. Změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, kromě případů, kdy zákon nebo společenská smlouva k tomu opravňují valnou hromadu. Změnou společenské smlouvy se rozumí změna v obsahu a změna týkající se osoby společníka. Pro změnu v subjektech společenské smlouvy obsahuje zákon speciální úpravu. Ta se týká: - vyloučení společníka, - převodu a přechodu obchodního podílu, - nakládání s volným obchodním podílem, - rozdělení a spojení obchodních podílů, - zvyšování a snižování základního kapitálu společnosti, - zrušení účasti společníka na společnosti soudem, - prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, - dohody o ukončení účasti společníka na společnosti. V těchto případech dochází ke změně smlouvy již na základě těchto jiných právních skutečností a není zapotřebí samostatné dohody o změně společenské smlouvy. Některé změny obsahu společenské smlouvy jsou účinné již od okamžiku, kdy nastane tomu odpovídající právní skutečnost (např. účinností rozhodnutí valné hromady o vyloučení společníka v důsledku porušení povinnosti splatit vklad), jiné 17 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 180 18 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 181

až zápisem těchto skutečností do obchodního rejstříku (např. změna sídla nebo obchodní firmy společnosti). Za změnu společenské smlouvy se nepovažuje jakákoli změna skutečnosti v ní uvedené, např. dochází-li ke změně v osobě prvního jednatele. Naopak, dochází-li ke změně v počtu jednatelů, je to vždy změna společenské smlouvy, k níž je potřeba souhlasu všech společníků. Pro změnu zakladatelské listiny platí zásadně vše, co bylo řečeno o změně společenské smlouvy. Zakladatelská listina se však nemění usnesením valné hromady ani dohodou společníků, ale rozhodnutím jediného společníka společnosti. Toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Při změně společenské smlouvy (zakladatelské listiny) se musí vždy vyhotovit úplné znění, které se vloží do sbírky listin. 19 2.12. Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh se podává příslušnému rejstříkovému soudu. Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje: a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) předmět podnikání (činnosti), d) právní forma právnické osoby, e) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; jestliže je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, f) označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště, g) jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná, h) další skutečnosti, stanoví-li to zákon. 20 Do obchodního rejstříku se dále zapisují u společnosti s ručením omezeným jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka, výše základního 19 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 182 20 Zákon č. 513/1991 Sb., 28(1)

kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše obchodního podílu každého společníka, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce a zástavní právo k obchodnímu podílu, je-li zřízeno. 21 IČO přiděluje společnosti úředně rejstříkový soud. V návrhu je možno uvést i den vzniku společnosti. K tomuto dni přihlíží rejstříkový soud pouze tehdy, vydá-li usnesení o povolení zápisu před tímto dnem. K návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se přikládá: - společenská smlouva (zakladatelská listina), - stanovy společnosti, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, - je-li společnost založena zmocněnci, plné moci zmocněnců, - prohlášení správce vkladu o splacení příslušných částí vkladů. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu nemovitost, prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem, - je-li předmětem činnosti podnikání, příslušná živnostenská či jiná podnikatelská oprávnění, - je-li jednatelem zahraniční fyzická osoba, povolení této osoby k pobytu na území ČR, - prokázání předpokladů pro výkon funkce jednatele (popř. členů dozorčí rady), zejména doklad o bezúhonnosti dané osoby a čestné prohlášení, - posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu. 22 3. Právní postavení společníků 3.1. Obchodní podíl Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Obchodní podíl není ani věc, ani právo, jde o jinou majetkovou hodnotu. U obchodního podílu rozlišujeme jeho kvalitativní stránku, pokud jde o jeho obsah, a kvantitativní stránku, pokud jde o jeho výši a hodnotu. Kvalitativní stránka je představována souhrnem práv a povinností společníka, je spojena s jeho účastí na společnosti. Zanikne-li účast společníka na společnosti, zaniká i jeho obchodní podíl a namísto toho mu vzniká právo na vypořádání. Kvantitativní stránku obchodního podílu tvoří jeho výše a hodnota. Výše obchodního podílu je určena poměrem výše 21 Zákon č. 513/1991 Sb., 28(2)c) 22 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 183

vkladu společníka k výši základního kapitálu společnosti. Toto určení je dispozitivní, společenská smlouva může stanovit výši obchodního podílu nezávisle na výši vkladu společníka, nemůže však stanovit, že společník žádný obchodní podíl nemá. 23 Každý společník může mít ze zákona pouze jeden obchodní podíl. V případě zvyšování základního kapitálu novými vklady nebo při převedení či zdědění obchodního podílu nebo jeho části, se dosavadní a nový obchodní podíl ze zákona spojují. Za trvání společnosti nemůže společník disponovat vkladem (ten je majetkem společnosti), ale pouze svým obchodním podílem. Možnost dispozice závisí na obsahu společenské smlouvy. Jeden obchodní podíl, tudíž i jeden vklad, může náležet současně více osobám. Svá práva mohou tyto osoby vykonávat jen společným zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázáni společně a nerozdílně, mají postavení solidárních dlužníků. Ve vztahu ke společnosti vystupují spolumajitelé obchodního podílu jako jeden společník. Na vztahy mezi osobami, jimž náleží obchodní podíl, se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Společnost nesmí žádné osobě poskytovat zálohy, úvěry ani půjčky za účelem nabytí obchodního podílu na této společnosti. 24 3.1.1. PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl lze převést na jiného společníka nebo třetí osobu. Obchodní podíl se převádí smlouvou o převodu obchodního podílu, která musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí výslovně prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popř. stanovám. Podpisy převodce a nabyvatele musí být úředně ověřeny. Převodcem obchodního podílu je zásadně společník. V případě kdy jde o volný obchodní podíl, je převodcem sama společnost. Společník může svůj obchodní podíl se souhlasem valné hromady převést na jiného společníka. Valná hromada o tom rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Společenská smlouva může určit i jiné podmínky převodu nebo může požadavek souhlasu valné hromady vyloučit. Společenská smlouva může i zcela vyloučit možnost převodu obchodního podílu mezi společníky. To neplatí v případě volného obchodního podílu. Spojí-li se v rukou jednoho společníka všechny obchodní podíly, nastává obdobná situace jako při založení společnosti 23 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 184 24 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 185

jednou osobou. Tento jediný společník je pak povinen do 3 měsíců od spojení obchodních podílů splatit všechny dosud nesplacené peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Pokud tak neučiní, může soud společnost i bez návrhu zrušit. Převod obchodního podílu na třetí osobu je možný jen, pokud to výslovně připouští společenská smlouva (to neplatí při převodu volného obchodního podílu). Při převodu obchodního podílu na třetí osobu ručí převodce za splácení vkladu nabyvatelem. Společenská smlouva určí, zda je k převodu obchodního podílu na třetí osobu potřeba souhlasu valné hromady. Nejčastěji jde o instrumenty předkupního práva společníků nebo právo zpětného odkupu. 25 Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a řídí se vždy obchodním zákoníkem. Smlouva může být úplatná i bezúplatná. Mezi stranami je smlouva účinná dnem jejího uzavření, ve vztahu ke společnosti až dnem, kdy byla smlouva o převodu obchodního podílu doručena společnosti. Tímto dnem se nabyvatel stává společníkem společnosti a přecházejí na něj práva a povinnosti s tím spojené. Změna v osobě společníka se zapisuje do seznamu společníků, který společnost povinně vede, a do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku zaniká ručení dosavadního společníka za závazky společnosti a přechází na nového společníka. Pro převod volného obchodního podílu platí speciální kogentní úprava. Společnost (valná hromada) může převést obchodní podíl na jiného společníka nebo na třetí osobu, bez ohledu na to, zda společenská smlouva tento převod připouští. Valná hromada tu rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Pokud se nepodaří volný obchodní podíl převést do šesti měsíců ode dne, kdy se stal obchodní podíl volným, musí valná hromada: - snížit základní kapitál společnosti o vklad, který se váže k volnému obchodnímu podílu, nebo - ostatní společníci převezmou vklad odpovídající volnému obchodnímu podílu v poměru svých obchodních podílů. Při snížení základního kapitálu nesmí jeho výše klesnout pod 200 000 Kč. Snížením základního kapitálu zaniká ručení původního majitele obchodního podílu za splacení vkladu. Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků a musí být o tom pořízen notářský zápis. O převzetí vkladu společníky rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků. 26 25 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 186 26 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 187

Pokud valná hromada nerozhodne ve stanovené lhůtě o způsobu naložení s volným obchodním podílem, může soud společnost i bez návrhu zrušit. 3.1.2. PŘECHOD OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit, nejde-li o společnost o jediném společníku. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem. 27 Smrt společníka nemá za následek zrušení společnosti. Ve společenské smlouvě však může být smrt společníka stanovena jako specifický důvod zrušení dané společnosti. Dědic se stává společníkem ex tunc dnem smrti zůstavitele. Je-li dědiců více, mají se dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva s obchodním podílem spojená, nebo musí určit společného zmocněnce. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou vykonávat práva do doby skončení řízení o dědictví soud. Je také možné, aby se souhlasem valné hromady byl obchodní podíl rozdělen mezi dědice, pokud není rozdělení obchodního podílu ve společenské smlouvě vyloučeno. Pokud zemřelý společník nemá žádného dědice, stává se jeho obchodní podíl volný a společnost je povinna se vypořádat se státem, jemuž dědictví připadne jako odúmrť. Je-li právnická osoba, která je společníkem, zrušena bez likvidace, přechází obchodní podíl v rámci univerzální sukcese na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit, nemůže ale vázat jeho přechod na souhlas valné hromady či stanovit jiné podmínky. Obchodní podíl se pak stává volný a právní nástupce má právo na vypořádání. 27 Zákon č. 513/1991 Sb., 116(2)

Při zrušení společníka právnické osoby s likvidací je likvidátor povinen zahrnout do majetku této osoby i její obchodní podíl na společnosti. 28 3.1.3. ROZDĚLENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. Valná hromada tu rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, společenská smlouva může stanovit vyšší počet hlasů. Rozdělení obchodního podílu může společenská smlouva vyloučit. Účinky rozdělení obchodního podílu při jeho převodu nastávají až účinností smlouvy o převodu obchodního podílu. Při přechodu obchodního podílu nastávají účinky rozdělení podáním přihlášky dědice o účast ve společnosti, a to ex tunc ke dni smrti zůstavitele. Při rozdělení obchodního podílu musí dojít i k rozdělení vkladu, který mu přísluší. Výše vkladu připadající na každý obchodní podíl nesmí klesnout pod zákonem stanovené minimum, tj. 20 000 Kč. 29 3.1.4. SPOJENÍ OBCHODNÍCH PODÍLŮ Ke spojení obchodních podílů může dojít jak při převodu, tak při přechodu obchodního podílu. Spojí-li se všechny obchodní podíly v rukou jednoho společníka, je společník povinen nejpozději do tří měsíců od spojení obchodních podílů splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Poruší-li společník tuto povinnost, soud společnost i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. 30 Dalším důsledkem spojení obchodních podílů v rukou jednoho společníka je, že se nekoná valná hromada a tento jediný společník vykonává působnost valné hromady. Při rozdělení i spojení obchodních podílů dochází ke změně v osobě společníka, dochází i ke změně hodnoty vkladu připadající na společníka, a tím může dojít i ke změně rozsahu jeho ručení. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku přechází ručení dosavadního společníka za závazky společnosti na nabyvatele obchodního podílu. 28 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 189 29 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 190 30 Zákon č. 513/1991 Sb., 119

Společnost nemůže nabývat vlastních obchodních podílů. Staneli se obchodní podíl volný, je společnost povinna učinit s ním některou z dispozic stanovenou zákonem. Společníkovi, jehož obchodní podíl se stal volný, popř. jeho právnímu nástupci, poskytuje společnost majetkové vypořádání. 31 3.1.5. ZASTAVENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu. Podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny. Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku a na jeho výmaz je oprávněn podat zástavní věřitel nebo zástavce. K návrhu se přikládá zástavní smlouva nebo listiny potvrzující zánik zástavního práva a doklad o souhlasu valné hromady, je-li potřebný, nestanoví-li zákon jinak. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo, umožňuje-li to zvláštní právní předpis, ve veřejné dražbě. Zástavní věřitel vydá bez zbytečného odkladu dlužníku výtěžek prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů. 32 Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikne nárok na základě účasti ve společnosti po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku. 33 3.2. Ručení společníků za závazky společnosti Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Věřitelé jsou povinni požadovat uspokojení svých 31 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 191 32 Zákon č. 513/1991 Sb., 117a(1)-(4) 33 Zákon č. 513/1991 Sb., 117a(6)

pohledávek ke společnosti z jejího majetku. Pokud společnost svůj závazek nesplní, ačkoliv k tomu byla věřitelem písemně vyzvána, mohou se věřitelé domáhat splnění závazku společnosti na společnících z titulu ručení. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není-li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. 34 S ohledem na ochranu práv věřitelů je třeba zajistit reálné splácení vkladů společníky. K tomu slouží zákaz započtení vůči pohledávce na splacení a zákaz prominutí splacení. Plnění, které poskytne společník za společnost z titulu ručení, se ze zákona započítává na splacení vkladu v rozsahu plnění poskytnutému věřiteli. Jde o zákonnou výjimku z nezapočitatelnosti pohledávky na splacení vkladu. Další výjimku představuje vyslovení souhlasu s takovým započtením valnou hromadou při zvyšování základního kapitálu. 35 Pokud vznikne účast společníka na společnosti za trvání společnosti, ručí tento společník s ohledem na význam zápisu v obchodním rejstříku za veškeré závazky společnosti (jak za závazky, které vznikly za jeho účasti na společnosti, tak za závazky, které vznikly před jeho účastí). Obchodní zákoník řeší výslovně případ, kdy dochází ke změně společníka v důsledku převodu, popř. přechodu obchodního podílu na třetí osobu. Dnem zápisu této osoby do obchodního rejstříku ručí nabyvatel za veškeré závazky společnosti. Ručení dosavadního společníka ze zákona zaniká. Při převodu obchodního podílu na třetí osobu však původní společník ručí za splácení vkladu nabyvatelem tohoto podílu. Toto ručení je však ručením ve vztahu ke společnosti, nikoliv ve vztahu k věřitelům. Od ručení společníka za závazky společnosti je třeba odlišovat ručení správce vkladu. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu. 34 Zákon č. 513/1991 Sb., 106(2) 35 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 191

Dále je třeba odlišovat odpovědnost za závazky převzaté jménem společnosti od jejího založení až do vzniku. Za tyto závazky odpovídají zakladatelé společně a nerozdílně, veškerým svým majetkem, a to až do doby, kdy tyto závazky přejdou na společnost, pokud je společnost neodmítne. Dále je třeba odlišovat ručení spoluzakladatelů společnosti za vrácení vkladů osobou spravující vklady před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud společnost nevznikne. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně, veškerým svým majetkem. Dalším ručením je ručení a odpovědnost členů statutárních orgánů v případech, kdy tak stanoví zákon. Po zániku společnosti, ruší-li se společnost s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Při zrušení společnosti bez likvidace přecházejí závazky na právního nástupce a společníci ručí ve stejném rozsahu jako za trvání společnosti. Pokud nedochází k přechodu na právního nástupce, ručí bývalí společníci za závazky zaniklé společnosti ve stejném rozsahu jako za jejího trvání. 36 3.3. Povinnosti společníků ve vztahu ke společnosti 3.3.1. VKLADOVÁ POVINNOST Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu splacení celého vkladu každého společníka. 37 Nepeněžitý vklad musí být splacen v plném rozsahu ještě před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Veškeré vklady (peněžité i nepeněžité) jediného zakladatele nebo společníka musí být splaceny v plné výši ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Dojde-li ke spojení všech obchodních podílů v rukou jediného společníka za trvání společnosti, musí být peněžité vklady splaceny ve lhůtě do tří měsíců od spojení obchodních podílů. 36 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 192-3 37 Zákon č. 513/1991 Sb., 113(1)

Závazek splatit vklad nelze společníkovi prominout. Výjimkou je případ, kdy dochází ke zrušení společnosti z důvodu neplatnosti jejího založení. Osoby, které převzaly vklady do společnosti, jsou povinny splatit své nesplacené vklady pouze tehdy, pokud to je zapotřebí k úhradě závazků společnosti vůči věřitelům. Dalším případem prominutí povinnosti splatit celý vklad je situace, kdy dochází ke snížení základního kapitálu. 38 Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. 39 Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. Po dobu trvání společnosti, ani po jejím zániku není společník oprávněn žádat vrácení vkladu. Vklady se okamžikem vzniku společnosti stávají jejím majetkem. Společník nemůže započíst svou pohledávku vůči pohledávce společnosti na splacení svého vkladu s výjimkou zákonného započtení pohledávky vyplývající z ručení společníka. Jednatel společnosti je povinen bez zbytečného odkladu oznámit rejstříkovému soudu splacení příslušné části vkladu každého společníka. Společník, který ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak ve lhůtě stanovené zákonem, nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky. Ve společenské smlouvě si mohou společníci dohodnout výši úroku, nebo se mohou dohodnout, že úrok z prodlení se neplatí. Nepeněžité vklady musí být splaceny ve 100% ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Pokud je vkladem věc a společnost k ní nezíská vlastnické právo, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu vkladu v penězích a společnost je povinna společníkovi věc vrátit. Vlastnické právo ke vkladům splaceným před vznikem společnosti přechází na společnost dnem jejího vzniku. Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích. 40 38 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 194 39 Zákon č. 513/1991 Sb., 109(1) 40 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 194

Je-li společník s placením vkladu v prodlení, může ho společnost pod pohrůžkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Společník, který nesplní svou povinnost ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. 41 Tento postup se nazývá kaduční řízení. Výzva společnosti musí obsahovat pohrůžku, že v případě, že společník nesplní povinnost splatit vklad ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. O vyloučení rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Při rozhodování o vyloučení nemůže dotyčný společník vykonávat svá hlasovací práva. Obchodní podíl vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada. Nedojde-li k převodu obchodního podílu, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou. 42 3.3.2. PŘÍPLATKOVÁ POVINNOST Obsahem příplatkové povinnosti je přispět peněžitým plněním k úhradě ztráty společnosti. Pro uložení příplatkové povinnosti musí být kumulativně splněny tyto podmínky: - společenská smlouva výslovně připouští možnosti přispět k úhradě ztráty společnosti příplatky společníků, - hospodaření společnosti skončilo ztrátou, - valná hromada rozhodla o uhrazení ztráty příspěvky společníků. Rozhodnutí valné hromady je přijímáno prostou většinou hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva, popř. stanovy vyšší počet hlasů. Společník může poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva. 43 Maximální výše ztráty, kterou lze hradit příspěvky společníků, je ztráta do výše poloviny základního kapitálu společnosti. Výše příplatkové povinnosti každého společníka je dána poměrem 41 Zákon č. 513/1991 Sb., 113(3)(4) 42 Zákon č. 513/1991 Sb., 113(5)(6) 43 Zákon č. 513/1991 Sb., 121(2)

jeho vkladu ke vkladům všech společníků. Společenská smlouva, popř. rozhodnutí valné hromady, může stanovit lhůtu pro splnění příplatkové povinnosti. Jinak platí, že společník je povinen splnit svůj závazek bez zbytečného odkladu poté, kdy bude společností k plnění vyzván. Prodlení se splněním příplatkové povinnosti má stejné důsledky jako prodlení se splacením peněžitého vkladu. Společník je pak povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky. Kromě toho může společnost vést proti společníkovi kauční řízení. Obsahem příplatkové povinnosti může být jen peněžité plnění. Příplatková povinnost nenahrazuje povinnost vkladovou. Splnění příplatkové povinnosti nelze započítat na splacení vkladu. Splnění příplatkové povinnosti nemá vliv na výši vkladu společníka ani na výši základního kapitálu. Příplatky lze společníkům vrátit jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. 44 3.3.3. ZÁKAZ KONKURENCE A DALŠÍ POVINNOSTI Cílem této úpravy je postavit určité bariéry proti nepoctivému a spekulativnímu jednání na úkor společnosti. Zákaz konkurence se vztahuje jen na členy orgánů společnosti, jednatele a členy dozorčí rady. Nevyplývají-li ze společenské smlouvy nebo stanov další omezení, členové těchto orgánů nesmí: - podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, - zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, - účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a - vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. 45 Společenská smlouva může určit v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje i na společníky. Důsledky porušení zákazu konkurence jsou stanoveny zákonem: společnost může požadovat, aby osoba, která zákaz konkurence porušila: - vydala prospěch z obchodu, při kterém tento zákaz porušila, - převedla tomu odpovídající práva na společnost, - nahradila škodu způsobenou porušením zákazu konkurence. 44 Zákon č. 513/1991 Sb., 121(3)(4) 45 Zákon č. 513/1991 Sb., 136(1)

Další povinnosti společníka ve vztahu ke společnosti mohou být stanoveny společenskou smlouvou, popř. stanovami. Půjde např. o povinnost osobně se účastnit činnosti pro společnost, určení zákazu konkurence pro společníky, podmínky a lhůty pro splácení vkladu. 46 3.4. Práva společníků 3.4.1. PRÁVO ÚČASTNIT SE NA ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI Společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. Toto právo je společníkům zachováno i tehdy, je-li zřízena dozorčí rada. Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti. Jednatelé mají povinnost tyto informace poskytnout, pokud o to budou požádáni. Společníci mají dále právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. 47 Pod pojmem doklad společnosti je možno rozumět jakoukoliv písemnost týkající se záležitostí společnosti, zejména účetní doklady a smlouvy. Působnost valné hromady je vymezena zákonem, společenská smlouva ji může rozšířit o další otázky. Valná hromada si může vyhradit i rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Společenská smlouva může určit počet hlasů, popř. maximální počet hlasů připadající na jednoho společníka, způsob hlasování na valné hromadě, pořadí projednávání návrhů a protinávrhů, v jakém předstihu je třeba podat žádost o informaci od jednatelů apod. Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. 48 3.4.2. PRÁVO ŽÁDAT SOUD, ABY VYSLOVIL NEPLATNOST USNESENÍ VALNÉ HROMADY Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo 46 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 197 47 Zákon č. 513/1991 Sb., 122 48 Zákon č. 513/1991 Sb., 126