VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Kristýna Cirkovská Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce 2015
Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce Kristýna Cirkovská Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl,Ph.D Datum odevzdání bakalářské práce: 23.4.2015 Email:Kristyna.cirkovska@gmail.com Praha 2015
Analysis of the requirements for the development of tourism in a selected area Bachelor s dissertation Kristýna Cirkovská The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attle, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: 23.4.2015 E-mail:kristyna.cirkovska@gmail.com Praha 2015
Abstrakt CIRKOVSKA, K.; Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitě, Bakalářská práce, Vysoká škola Hotelová v Praze 8 spol. s r.o., Praha 2015, 64 stran. Bakalářská práce s tématem analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň. V teoretické části jsou vymezeny lokalizační, realizační a selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V analytické části jsou analyzovány vybrané předpoklady, přičemž je pozornost věnována kulturně municipálním atraktivitám, kde se dále hodnotí návštěvnost turistických cílů a vývoj návštěvnosti v posledních pěti letech. Z realizačních předpokladů práce hodnotí návštěvnost ubytovacích zařízení také v posledních pěti letech. Cílem práce je zanalyzovat předpoklady cestovního ruchu v Plzni a navrhnout vhodný nástroj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Cíl byl naplněn navržením VIPilsen Card. Klíčová slova: Analýza, funkčně-chronologická metoda, kulturně-municipální předpoklady, turistická karta Abstract Bachelor thesis topic analysis prerequisites for the development of tourism in Pilsen. In the theoretical part are defined localization, implementation and selective conditions for tourism development. In the analytical part are analyzed selected conditions, while attention is paid to municipal cultural attractions, where it is further evaluated traffic tourist destinations and development of attendance in the last five years. The realization of assumptions thesis evaluates traffic accommodation facilities in the last five years. The aim is to analyze the assumptions of tourism in Pilsen and propose a suitable tool for sustainable tourism development. Objective was filled proposing VIPilsen Card. Keywords:Tourist card, Analysis, functionally-chronological method, municipal cultural assumptions, tourist card
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc i inspiraci při vedení mé bakalářské práce.
Seznam použitých zkratek TIC-Turistické informační centrum CR Cestovní ruch PMHD-Plzeňská městská hromadná doprava MMR Ministerstvo pro místní rozvoj EHMK Evropské hlavní město kultury NPÚ Národní památkový ústav CHKO Chráněná krajinná oblasti HUZ- Hromadná ubytovací zařízení KRCRVP-Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Plzni CK-Cestovní kancelář
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s paragrafem 47b zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8,spol.s r.o. V dne.. Jméno a příjmení autora
Obsah Obsah... 8 1 Teoretická část... 12 1.1 Cestovní ruch... 12 1.1.1 Vybrané formy cestovního ruchu... 13 1.1.2 Vybrané druhy cestovního ruchu... 14 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu... 16 1.2.1 Lokalizační předpoklady... 17 1.2.2 Selektivní předpoklady... 17 1.2.3 Realizační předpoklady... 18 1.3 Destinace cestovního ruchu... 19 1.4 Město Plzeň... 20 1.4.1 Hlavní strategické cíle města Plzeň... 22 1.4.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020... 23 2 Analytická část... 24 2.1 Lokalizační předpoklady pro rozvoj CR ve městě Plzeň... 25 2.1.1 Kulturně-municipální předpoklady... 25 2.1.2 Žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů dle počtu návštěvníků v letech 2010-2014... 35 2.1.3 Nejnavštěvovanější turistické cíle v grafech... 36 2.1.4 Centrální instituce města Plzně... 37 2.1.5 Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji... 40 2.1.6 Vybrané přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni... 40 2.2 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni... 41 2.2.1 Personální předpoklady rozvoje cestovního ruchu... 43 2.3 Realizační předpoklady... 44 2.3.1 Ubytovací zařízení... 44 2.3.2 Návštěvnost ubytovacích zařízení... 45 2.3.3 Stravovací zařízení... 46 2.3.4 Volnočasové aktivity... 47 2.4 Dopravní Infrastruktura... 49 2.4.1 Vzdálenost města od zahraničních měst... 50 3 Návrhová část... 52 8
3.1 Turistická karta, uživatel, provozovatel, výhody TK... 52 3.1.1 Subjekty zařazené do turistické karty... 53 3.1.2 Jádro produktu turistické karty... 54 3.1.3 Možné financování turistické karty... 55 3.1.4 Kalkulace ceny turistické karty... 56 3.1.5 Návrh designu... 57 4 Závěr... 58 9
Úvod Téma této práce jsem si vybrala na základě udělení titulu Evropské hlavní město kultury městu Plzeň pro rok 2015. Dalším podnětem byl zvyšující se zájem o toto město i rozsáhlá marketingová kampaň na podporu cestovního ruchu v Plzni. Zajímalo mě především,estli město Plzeň má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem této práce je analyzovat vybrané předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň a na základě toho navrhnout vhodný nástroj pro udržení rozvoje cestovního ruchu v Plzni. Stanovená hypotéza pro tuto práci H1: V Plzni existuje kvalitní infrastruktura cestovního ruchu. H2:Cestovní ruch v Plzni má stoupající tendenci. Metodika: Primární a sekundární zdroje sběru dat a funkčně-chronologická metoda. Na potvrzení, či vyvrácení této hypotézy jsem si stanovila hlavní otázku a podotázky: Má Plzeň předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu? Které atraktivity jsou nejnavštěvovanější v posledních pěti letech? Jak se vyvíjí návštěvnost těchto atraktivit? V teoretické části práce nejdříve vymezíme pojmy jako cestovní ruch, jeho druhy a formy, definujeme Mariotovu funkčně chronologickou metodu analyzování předpokladů rozvoje cestovního ruchu, se kterou budeme pracovat v analytické části práce. Vymezíme zde realizační, lokalizační a selektivní předpoklady. Jedna kapitola teoretické části je věnována historii města Plzeň, která je důležitá pro pochopení významu některých kulturně historických atraktivit, které jsou dále zkoumány v analytické části. Následuje přehled vizí města Plzeň a strategické cíle města z koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň pro rok 2014-2018. Z důvodu rozsahu práce a stanoveného cíle práce nejsou v analytické části analyzovány všechny předpoklady cestovního ruchu, ale jen ty nejdůležitější pro naplnění cíle práce. Detailně analyzovány budou kulturně-municipální předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Plzni, materiálně-technická základna cestovního ruchu, personální předpoklady a systém řízení cestovního ruchu v Plzni. V kapitole kulturně municipálních předpokladů je hodnocena návštěvnost turistických cílů a vývoj návštěvnosti podobně jako u ubytovacích 10
zařízení a to za období pěti let. Tato část práce je doplněna grafy a analyzuje vybrané předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Plzni na základě získaných statistických dat. V předposlední části práci jsme dospěli k výsledku, že Plzeň má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ale neexistuje žádná komplexní produktová nabídka a proto jsme v návrhové části jako distribuční nástroj, který podpoří udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v Plzni navrhly turistickou kartu, stručně ji charakterizovali, zmínili výhody turistické karty pro všechny jí využívající, tedy nabízející i poptávající subjekty a navrhli, jak by Plzeňská karta mohla vypadat, kdo by jí financoval a kdo provozoval, za kolik by se dala vytvořit a za kolik koupit. 11
1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je socioekonomický jev, který má v dnešním světě stále větší význam. Obecně se podílí na tvorbě HDP, zaměstnanosti atd. Oficiální definici tohoto sociálně ekonomického jevu zavedla Světová organizace cestovního ruchu UNWTO, která definovala cestovní ruch jako,,činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodná doba pobytu v mezinárodním CR je stanovena na jeden rok, v domácím CR je tato přechodná doba pobytu stanovena na 6 měsíců. Místo mimo obvyklé prostředí mimo trvalé bydliště a také mimo místo trvalého bydliště, kde se však osoba zdržuje pravidelně to je například místo trvalého pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že výše uvedená definice nevyčleňuje z CR služební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací, které mají zdroj úhrady v pracovním poměru u zaměstnavatele v místě firmy či bydliště. Tímto je do definice zahrnut i obchodní a kongresový CR a další cesty s pracovní motivací.(nejdl, 2012 str. 15) Charakteristickými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa pobytu, dočasný pobyt v místě, které není místem běžného životního prostředí účastníka, hlavní účel není výdělečná činnost v navštívené zemi, realizuje se ve volném čase účastníka Systém cestovního ruchu se skládá ze dvou subsystémů: Subjekt-účastník cestovního ruchu Objekt-vše co se může stát cílem, i důvodem změny místa pobytu a vše co umožňuje pobývat v místě přechodného pobytu Cestovní ruch se v literatuře rozděluje podle druhů a forem. Formy se klasifikují dle motivů k účasti na cestovním ruchu. Formou cestovního ruchu je rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, zdravotně, dobrodružně, sportovně, lovecky a specificky orientovaný cestovní ruch aj. Pod každou formou cestovního ruchu si lze představit celý výčet konkrétních forem cestovního ruchu, které se neustále vytvářejí. 12
1.1.1 Vybrané formy cestovního ruchu Rekreační cestovní ruch Z pohledu vývoje cestovního ruchu se jedná o nejstarší a nejvíce rozšířenou formu cestovního ruchu. Fyzická a psychická regenerace je hlavním rysem této formy cestovního ruchu. V této formě jsou zahrnuty pobyty u moře, lázeňské pobyty a příměstské rekreace. Zde bych specifikovala příměstskou rekreaci jako formu cestovního ruchu, která probíhá v zázemí měst (rekreační zařízení, vodní parky, lesy, příměstské parky), které jsou využívány především pro svou dobrou dostupnost území městskou hromadnou dopravou, nebo jsou velmi dobře přístupné na kole či pěšky.(indrová,2009,s.18) Kulturní cestovní ruch Charakteristickým pro kulturní cestovní ruch je poznávání jiných kultur, jiných způsobů života, odlišností zvyků, tradic, náboženství atd. Formami kulturního cestovního ruchu jsou vzdělávací, náboženský a alternativní cestovní ruch (např. ekoagroturistika, agroturistika) Společensky orientovaný cestovní ruch V těchto formách cestovního ruchu jsou účastníci motivováni společenskými setkáními. Nerozšířenější formou je návštěva příbuzných a známých, při které se účastníci zajdou podívat např. na kulturní památku či výstavu atd. Sportovní cestovní ruch Dělí se na formy cestovního ruchu s aktivní účastí na sportovní činnosti a na pasivní účast na sportu. Aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch je zaměřen na rekreace se sportovní náplní, které udržují a posilují zdraví. Jedná se o cykloturistiku, vysokohorskou turistiku, vodní turistiku, pěší turistiku atd. Pasivně orientovaný sportovní cestovní ruch je pasivní účast na sportovních akcích, které se konají mimo bydliště účastníka. Příkladem jsou cesty na olympijské hry, mistrovství světa atd. Ekonomicky orientovaný cestovní ruch V této kategorii jsou klíčové profesní aspekty motivace účastníka. Probíhá převážně v pracovním čase, přesto v sobě obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve 13
volném čase. Jedná se o obchodní cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav, kongresový cestovní ruch a v neposlední řadě incentivní cestovní ruch. Specificky orientovaný cestoví ruch Tato kategorie je vymezena na základě specifických motivů účastníka na cestovním ruchu. Formy se neustále rozšiřují, protože přibývá nových motivů k účasti na cestovního ruchu. Může se jednat o jakýkoliv specifický motiv např. touha po nákupech v určité zemi a nákupní cestovní ruch, nebo vojenský cestovní ruch atd. (Vystoupil,2006,s.23) Industriální cestovní ruch Novodobým fenoménem cestovního ruchu je industriální cestovní ruch. Jedná se o populární formu CR, jejímž jádrem jsou návštěvy průmyslových objektů, továrních hal, pivovarů atd. Tyto cíle nemusí být vždy historického charakteru, může se jednat i o moderní průmysl, tedy objekty, které jsou stále v provozu. Při této formě CR jsou využívány nejen historické dědictví, ale v souvislosti s novými trendy se stávají stále atraktivnější prohlídky fungujících továren, průmyslových závodů apod. tzv. Campany Visits. Většina společností si uvědomuje, jaký přínos pro image značky může být skutečnost, že se stanou součástí cestovního ruchu. Odvětví této industriální turistiky lze rozdělit na:,,heritage - Dědictví jako je například Pivovarské muzeum v Plzni,,Company Visits -současná výrobní sféra jako je například Bohemia Sekt 1.1.2 Vybrané druhy cestovního ruchu Cestovní ruch dle původu účastníků Domácí cestovní ruch je definován jako pobyty a cestování občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo jiným účelem trvající maximálně jeden rok a realizovaném kompletně ve vlastním státě. Zahraniční cestovní ruch je charakteristický překročením státních hranic. Z pohledu státu se jedná o souhrn příjezdového a výjezdového cestovního ruchu. Příjezdový cestovní ruch je cestovní ruch do dané země, realizovaný obyvateli jiné země. Výjezdový cestovní ruch je 14
cestovní ruch obyvatel dané země cestujících do jiných zemí. Zde také musí platit doba kratší než jeden rok. Cestovní ruch dle počtu účastníků Dle počtu účastníků se dělí cestovní ruch na tři skupiny a to na individuální, kolektivní a masový cestovní ruch. Individuální cestovní ruch představuje cestování jednotlivců, malých skupin nebo rodin, kteří cestují samostatně. Nejedná se o organizované skupiny. Typické je chataření a chalupaření v objektech individuální rekreace. Kolektivní cestovní ruch je cestování a pobyt většího kolektivu, který je organizován. Masový cestovní ruch je opakem individuálního cestovního ruchu. Je typický masovou účastí účastníků cestovního ruchu. V tomto měřítku můžeme sledovat i negativní dopady na cílové prostředí masového cestovního ruchu. (Indrová,2004 s.22) Cestovní ruch dle věku účastníků Na základě věku účastníků se hovořilo o rozdělení na mládežnický a seniorský cestovní ruch. Toto dělení vzhledem k aktuální účasti na cestovním ruchu není rozhodující a vymezují se zde mnohem přesnější segmentace trhu účastníků. Cestovní ruch dle délky trvání Na základě délky pobytu účastníků dělíme na krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch. Délka trvání se určuje počtem přenocování v jednom místě a to konkrétně do 4 přenocování se jedná o krátkodobý cestovní ruch. Z čehož vyplývá, že do krátkodobého cestovního ruchu lze začlenit výletní cestovní ruch, víkendový cestovní ruch, tranzitní atd. Do dlouhodobého cestovního ruchu spadá lázeňský cestovní ruch a dovolené s více než 4 přenocováními.(vystoupil,2006 str.23) Cestovní ruch dle místa pobytu Protože každé středisko (destinace) cestovního ruchu se vyznačuje jiným zaměřením a nabízí jiný sortiment služeb, dělí se cestovní ruch dle místa pobytu na městský, venkovský a jiné. Zde si vymezíme pojem městský cestovní ruch. Městský cestovní ruch je jedním z nejrozšířenějších druhů cestovního ruchu. Hlavním motivem tohoto druhu cestovního ruchu je návštěva měst a jejich atraktivit. K tomuto motivu patří i využívání služeb v daném městě, které v některých případech mohou 15
samozřejmě tvořit i onen motiv k účasti. Má většinou krátkodobý charakter. Je koncentrován okolo známých památek, kterými je i motivován. Cestovní ruch dle způsobu ubytování Na základě výběru ubytovacích zařízení můžeme rozdělit na hotelový cestovní ruch a parahotelový cestovní ruch. Hotelový cestovní ruch je druhem cestovního ruchu kdy jsou účastníci ubytováni v hromadných ubytovacích zařízeních typu hotel (poskytuje ubytovací, stravovací a další služby a dle velikosti, kvality, rozsahu služeb a vybavenosti pokojů je klasifikován do pěti tříd hvězdiček).parahotelový cestovní ruch je například ubytování v kempu, chatce, apartmánu atd. Cestovní ruch dle způsobu organizace Organizovaný cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, který pro účastníky zajišťuje cestovní kancelář či jiný podnikatelský subjekt. Neorganizovaný cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, při kterém si účastník cestovního ruchu zajišťuje veškeré služby sám. 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch,,základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků (Jakubíková 2009, s 16) Mimo obecné předpoklady cestovního ruchu známe i specifické předpoklady cestovního ruchu, kterým se dále budeme věnovat. Definice předpokladů CR dle slovníku cestovního ruchu se jedná o,, Souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu (Zelenka,2012, s 454) Mariotova funkčně chronologická metoda klasifikuje předpoklady cestovního ruchu na lokalizační, selektivní a realizační. Každý z těchto 3 základních skupin předpokladů rozvoje cestovního ruchu má jinou orientaci vazeb na své okolí, jiné prostorové umístění a jinou 16
funkci. Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu se podle Mariota dále rozdělují na: 1.2.1 Lokalizační předpoklady Přírodní např. povrch, podnebí, krajina, přírodní atraktivity, vodstvo, fauna, flora, klima, osamělé skalní útvary, pohoří i roviny, národní parky, přírodní památky, sopky, erozní solitéry, vodní toky, jezera, vodopády, moře, oceány, řeky atd. Zelenka ve výkladovém slovníku cestovního ruchu definuje přírodní předpoklady cestovního ruchu jako :,,Krajinu s jejím reliéfem, přírodními zdroji, přírodními útvary a vodstvem.mariot v geografii cestovného ruchu uvádí detailní postup pro hodnocení potenciálu přírodních předpokladů cestovního ruchu. Například se zabývá rozlohou zelených ploch, počtem slunečných dní v roce, průměrnou teplotou, možnostmi využití přírodních atraktivit v závislosti na jednotlivých zmíněných faktorech, výskyt zvířat, rostlin atd. Při vytváření funkčně chronologické metody použil skutečně soubor všeho vyskytujícího se v destinaci a na základě detailně propracovaných kritérií a pečlivě promyšlené bodové škály hodnocení jednotlivých předpokladů vytvořil způsob hodnocení potenciálu cestovního ruchu v destinaci. Kulturně-municipální (antropogenní) atraktivity vytvořené činností člověka související s historickým vývojem území. Tyto mohou být vytvořeny organizovanou, nebo neorganizovanou činností lidí zaměřenou na motivaci poptávky v cestovním ruchu, také atraktivity související a s běžnými činnostmi rezidentů, které plní, nebo v minulosti plnily různé funkce pro místní obyvatele. Také kulturní dědictví:,,stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu (Zelenka, 2012, s 293)Jsou to např. architektonické památky, muzea, městské památkové rezervace, architektury, artefakty, stálé akce jako jarmarky, poutě, karnevaly, zámky, hrady zříceniny, galerie, archeologické oblasti, technické památky, lidová architektura, významné parky - struktura státních, regionálních a místních společností, systém řízení cestovního ruchu v kraji či městě 1.2.2 Selektivní předpoklady Politické- předpokládaná vnitropolitická stabilita, politicky stabilní země je taková země kde není riziko vypuknutí války v době pobytu, země kde jsou otevřené státní hranice pro 17
cestu zpět, bezpečnostní situace a výskyt demonstrací, revolucí a dalších převratům, války, terorismus, rasismus, únosy a jiné Demografické-Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk obyvatel destinace, hustota zalidnění, počet obyvatel, etnická struktura, dělení podle pohlaví a věku Personální Odborná kvalifikace vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu, profesionalita ve službách managementu, řízenost subjektů v destinaci, Tourism learning area a jiné Administrativní Vízová politika, vízové styky a vstupní i výstupní poodmínky, schengenský prostor, clo, vymezená území pro možnost pohybu Ekologické - situace životního prostředí, vývoj životního prostředí, příčiny situace životního prostředí, dlouhodobá situace a očekávaný vývoj Socio-ekonomické- např. vzdělanost, sociální příslušnost, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácností, ekonomické aktivity, počet dopravních prostředků, počet objektů individuální rekreace a obecná mentalita, vzdělání, náboženství Urbanizační rozloha, hustota a velikost sídel, fond bytové výstavby, zástavba sídel, zhodnocení destinace na základě údajů o koncentraci rodinných domů, panelových domů a jiných staveb na kilometru čtverečním 1.2.3 Realizační předpoklady Komunikační sítˇ dostupnost-možnost poskytovat určitou službu nebo možnost využít službu- dopravní dostupnost v kombinaci s časovou dostupností v otevírací době. Dále např. hustota a kvalita dopravní sítě, dostupná a bezpečná doprava, pravidelné lety, integrovaná městská doprava, mezinárodní železniční tratě, vodní cesty, cyklistické stezky Materiálně technické- Vybavenost území souhrnem hmotných prostředků sloužícím k realizaci účasti na cestovním ruchu a k vytváření a vykonávání služeb cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu např. směnárny, letiště, letištní terminály, terminály, nádraží, dopravní cesty a infrastruktura, stravovací, ubytovací, kulturní, sportovní a další zařízení, jako nemocnice atd. A také všechna zařízení, která uspokojují potřeby a přání 18
účastníků cestovního ruchu. Kvalita infrastruktury cestovního ruchu má zásadní vliv na prožitek účastníka, který je sice primárně motivován atraktivitami cestovního ruchu, ale po dobu svého pobytu potřebuje čerpat služby provázané s kultivovaným pobytem v okolí těchto atraktivit (Zelenka s. 477) 1.3 Destinace cestovního ruchu V literatuře existuje mnoho definic destinace, lze ji definovat mnoha způsoby. Obecně známá a často používaná definice od Thomase Biegra:,,Destinace je geografický prostor, který si konkrétní návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém cestovním ruchu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka Pro návštěvníka může být destinací hotelový resort, určité místo, město, země, region anebo světadíl. Zdrojová země a její vzdálenost určuje velikost rozlohy destinace, do které osoba cestuje. Destinace je vždy místo s výskytem určitých atraktivit, ohraničené přírodními tedy geologickými nebo politickými hranicemi. Může být rovněž chápána jako přirozený celek s unikátními vlastnostmi, kterými se odlišuje od jiných destinací.(nejdl,2011 str.48) D.Buhalis charakterizuje destinaci v jeho teorii,,šest a Attractions (atraktivity) primární nabídka destinace Amenties(vybavenost) infrastruktura cestovního ruchu Available packals (dostupné balíčky) existence produktových balíčků Accessibility (dostupnost) všeobecná infrastruktura Ancillary services(doplňkové služby)služby, které vyžívají místní obyvatelé.jedná se o zdravotnická zařízení, poštovní služby atd. Activities(aktivity)všechny možné aktivity 19
Atraktivita cestovního ruchu je zajímavá součást přírody a přírodní podmínky (krajinná scenérie, klima, moře, jeskyně, vodopády, gejzíry)sportovní, kulturní nebo společenský objekt, kulturní, společenská nebo jiná událost, přitahující účastníky cestovního ruchu. Lze je dělit na přírodní a kulturní atraktivity (často vytvářejí celek kulturní krajiny, nebo technické atraktivity) na hmotné (přírodní úkazy, historické objekty) a nehmotné (genius loci, společenské události, životní styl, lidové tance)na atraktivity mezinárodního, národního a místního významu.(zelenka str. 48) 1.4 Město Plzeň Město Plzeň má velmi dlouhou a obsahově bohatou historii, která velmi zajímavá pro návštěvníky a proto jí bude věnována jedna podkapitola. Český král Václav II. založil toto město na soutoku řek Úhlavy, Mže, Radbuzy a Úslavy v roce 1295. V té době byla velmi významná obchodní stezka spojující Prahu, Řezno a Norimberk a proto v tomto místě vyrostla Plzeň. Důležitost Plzně v té době dokazuje to, že Plzeň na základě práva Norimberského využívala Práva Starého města Pražského. V roce 1320 označil Jan Lucemburský město jako nezcizitelné město. V druhé polovině 14. století se Plzeň stává velmi dobře chráněnou i zásobovanou pro případ války. Vzniká obrana města a to zděné opevnění rozšířené o další obranné prvky a opevněné předbrání spolu s vodním příkopem. Počátkem 15. století byla v Plzni výrazně zastoupena nadnárodní skupina Němců a Židů. V průběhu husitských válek byla čtyřikrát dobývána husity a to i Janem Žižkou z Trocnova. Plzeň se vždy hrdě ubránila a ani jednomu z útoků nepodlehla. Dalším významným rokem, byl rok 1498, kdy byla v Plzni vytištěna Kronika Trojánka(2) Kronika Trojanská je první vytištěná česká kniha v první a jediné české tiskárně té doby, která sídlila v domě na rohu dnešní Bezručovy a Smetanovy ulice v Plzni. V té době bylo majetkem města 18 rybníků, což znamenalo vznik plzeňského rybníkářství. V roce 1600 přesídlil Rudolf II. svůj dvůr z Prahy do Plzně a tak se Plzeň stala hlavním královským městem. V císařském domě, tedy, v domě kde císař žil se dnes nachází turistické informační 20
centrum. V roce 1618 na počátku třicetileté války během stavovského povstání byla Plzeň dobyta stavovským vojskem. Vojsko vedl generál hrabě Arnošt z Mansfeldu. Vojáci se ve městě zdrželi dva až tři roky, čímž Mensfeld zabránil plenění města, ale absolutně finančně i hospodářsky vyčerpal město. Aktivně nechával modernizovat hradby města včetně strategických plánů výstavby podzemí atd., aby ubránil město před těmi, kteří ho chtěli dobýt zpět. Obecně Arnošt z Mensfeldu a jeho opravy města jsou vděčným a často publikovaným tématem v odborné literatuře. Další historicky zajímavý rok 1683 založení císařskokrálovského pěšího pluku číslo 35, známým názvem Leopolda I. jako pětatřicátníci. Známé a historicky významné osoby té doby, které navštívili Plzeň, jsou Albrecht z Valdštejna a o sto let později Alexandr Vasiljevič Surunov. V Plzni byl také v roce 1695 popraven Jan Sladký Kozina, a to za vedení chodské rebelie. Albrecht z Valdštejna těsně před svou smrtí během třicetileté války cestoval do Chebu a přenocoval v Scriboniovském domě. Alexandr Vasiljevic Suvorov proslulý ruský generál se v Plzni zdržel při návratu z tažení proti Napoleonovi. Tím se dostáváme do nové doby, nové Éry města Plzně kdy hradby ustupují a intenzivně sílí obrozenecké vlivy, v jejichž důsledku bylo založení prvního kamenného divadla a jeho pojmenování po Josefu Kajetánu Tylovi konkrétně v roce 1836. Už od samého počátku města byl kompletní rozvoj města pozitivně ovlivněn jeho geografickou polohou mezi zemskými hranicemi a Prahou a proto byl i ekonomický rozvoj velmi rychlý. Dlouhou dobu patřila Plzeň k nejvýznamnějším a nejbohatším městům království.(2) V roce 1860 byla vybudována železniční trať Praha- Plzeň, která později vedla do Domažlic a Norimberku. Na přelomu 18. a 19. století můžeme sledovat výrazný rozvoj průmyslu. Klíčová byla keramická výroba a koželužství, populární Měšťanský pivovar, potravinářská výroba. Dále se rozvíjel strojírenský průmysl např. Plzeňské Škodové závody. Velký rozvoj papírenského, chemického, železářského, hutního i spotřebního průmyslu. V době protektorátu vyráběly v Plzeňské Škodovce zbraně pro Německou armádu, a proto se se tento tovární komplex stal cílem strategického bombardování Spojenecké armády celkem dvanáctkrát a nenávratně bylo zničeno mnoho kulturního dědictví v tomto městě. V noci 16. 4. 1945, kdy už bylo o vítězství války rozhodnut, byla Plzeň rozbombardovaná nejhůře. Následky tohoto posledního bombardování pro místní obyvatele a pro město byly ze všech nejničivější. Zároveň to bylo paradoxem, protože Plzeň byla osvobozena Američany stejně jako celé Západní Čechy a 21
také ničivě rozbombardována Američany. V roce 1953 se konalo plzeňské povstání jako protest a nesouhlas s měnovou reformou. Po 12 letech od skončení války se začaly stavět masivní sídlištní výstavby Doubravka, Slovany, Bory a Vinice.(3) Jako zbytek České Republiky se i západočeská metropole po roce 1989 začala vyvíjet ve velmi zajímavou cílovou destinaci cestovního ruchu. Pivovarnictví v Plzni se stává klíčovým produktem cestovního ruchu města Plzeň a má pozitivní vliv na vznik a vývoj všech vedlejších produktů cestovního ruchu v Plzni. Atraktivnost historických monumentů provázaná řadou kulturních akcí a mimořádným programem se stávají bezesporu pozitivním přínosem pro návštěvníky i domácí publikum. 1.4.1 Hlavní strategické cíle města Plzeň Dle koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň jsou hlavní strategické cíle tyto: Zajištění funkčního řízení cestovního ruchu, které bude založeno na systematické spolupráci subjektů cestovního ruchu spolu s koordinací a marketingem aktivit cestovního ruchu Posílení marketingu destinace a nabídky produktů a služeb cestovního ruchu, což bude mít pozitivní dopad na zvýšení celkové návštěvnosti, posílení image města jakožto turistické destinace, potlačení vlivu sezónnosti a zvýšení průměrného počtu přenocování. Vize rozvoje cestovního ruchu v Plzni V koncepci rozvoje cestovního ruchu ve městě Plzeň jsou definovány tyto: Plzeň je v období 2014 2018 moderní turistickou destinací městského typu: S rozvinutou infrastrukturou podporující klíčová marketingová témata: Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 a pivovarnictví S efektivní a jasnou strukturou řízení cestovního ruchu a systematickou a všestranně výhodnou funkční spoluprací všech subjektů a integrací aktivit v cestovním ruchu S pestrou a dynamicky se vyvíjející nabídkou akcí a produktů cestovního ruchu využívající moderní a osvědčené marketingové nástroje 22