MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ Collective Investment Possibilities through Mutual Funds Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc. Autor: Bc. Petra ZAJÍCOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: ZAJÍCOVÁ Petra, Bc. Finance MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ Collective investment possibilities through mutual funds Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů a doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Postup a použité metody: 1. Charakteristika kolektivního investování. 2. Legislativní úprava kolektivního investování. 3. Analýza vybraných fondů. Použité metody: Analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 60 80 stran Seznam odborné literatury: REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. MUSÍLEK, PETR. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. STEIGAUF, SLAVOMÍR. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9. MUSÍLEK, PETR. Trhy cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6. Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Datum zadání diplomové práce: 4. 3. 2011 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 4. 3. 2011

Jméno a příjmení autora: Bc. Petra Zajícová Název diplomové práce: Možnosti kolektivního investování prostřednictvím podílových fondů Název práce v angličtině: Collective Investment Possibilities through Mutual Funds Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Rok obhajoby: 2013 Anotace Cílem této diplomové práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů v České republice a na základě provedené analýzy doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Práce je konkrétně zaměřena na investování drobného investora. První část práce se věnuje teoreticko-právním aspektům kolektivního investování. Druhá část práce analyzuje současnou situaci na českém trhu podílových fondů a umožňuje tak pochopit současné podmínky a trendy na trhu a především rozpoznat krizové faktory investování. Třetí část práce se zabývá analýzou podílových fondů, jež byly vybrány na základě průzkumu trhu jako vhodné pro investování drobného investora. V poslední části práce jsou vybrané fondy komparovány a jsou formulována doporučení pro investování do podílových fondů. Annotation The aim of this thesis is to analyze current investment possibilities through mutual funds in the Czech Republic and to give a recommendation for investing of a potential client. The thesis is focused on investing of individual investor. The first part deals with theoretical and legal aspects of collective investments. The second part of the thesis analyzes a current situation in the Czech mutual funds market and enables to understand current conditions and trends and especially to recognize investing risk factors. The third part analyzes selected mutual funds appropriate for individual investors. The selection is based on market research. Last part of this thesis compares the analyzed funds and the recommendation for investing of individual investor is formulated. Klíčová slova Kolektivní investování, podílový fond, otevřený podílový fond, drobný investor, krizové faktory investování Key words Collective investments, mutual fund, open-end fund, individual investor, investing risk factors

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Možnosti kolektivního investování prostřednictvím podílových fondů vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. 4. 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD... 9 1 VYMEZENÍ GLOBÁLNÍCH A PARCIÁLNÍCH CÍLŮ... 10 2 METODY PRÁCE... 11 3 TEORETICKO-PRÁVNÍ ASPEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... 12 3.1 CHARAKTERISTIKA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... 12 3.2 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA OBLASTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... 14 3.2.1 Principy ochrany investorů... 14 3.2.2 Vývoj legislativní úpravy... 16 3.3 INSTITUCE NA ČESKÉM TRHU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ... 17 3.3.1 Instituce zprostředkující kolektivní investování... 18 3.3.2 Instituce zajišťující ochranu investora... 19 3.4 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ... 21 3.4.1 Typologie fondů... 22 3.4.1.1 Typy fondů dle právní úpravy... 22 3.4.1.2 Typy fondů dle investičního zaměření na základě metodiky AKAT... 23 3.4.1.3 Ostatní typy fondů na základě metodiky AKAT... 26 3.4.1.4 Typy fondů dle způsobu správy... 27 3.4.1.5 Typy fondů dle způsobu nakládání s výnosy... 28 3.4.2 Cenné papíry podílových fondů... 29 3.4.3 Investiční strategie... 30 3.4.4 Nákladovost investování do podílových fondů... 31 3.4.5 Výkonnost podílových fondů... 32 3.4.6 Benchmark podílových fondů... 33 4 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE NA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ V ČR... 35 4.1 VELIKOST TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ... 35 4.1.1 Počet subjektů na trhu... 35 4.1.2 Objem aktiv na trhu... 36 4.2 STRUKTURA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ... 37 4.2.1 Dle počtu subjektů... 37 4.2.2 Dle zprostředkovatele... 39 4.2.3 Dle investičního zaměření fondů... 39 4.3 VÝKONNOST TRHU... 42 4.4 TRENDY NA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ... 43 4.5 KRIZOVÉ FAKTORY INVESTOVÁNÍ... 44 4.5.1 Riziko protistrany... 44 4.5.2 Riziko ekonomického prostředí... 44 4.5.1 Riziko investičního produktu... 45 5 ANALÝZA VYBRANÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ... 47 5.1 PRŮZKUM TRHU A VÝBĚR VHODNÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ... 47 5.2 FONDY PENĚŽNÍHO TRHU A VELMI KRÁTKODOBÝCH INVESTIC... 48 5.2.1 Investiční společnost České spořitelny, a.s., SPOROINVEST otevřený podílový fond... 48 5.2.2 IKS Krátkodobých dluhopisů, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.... 51 5.2.3 Konzervativní otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.... 54 5.3 DLUHOPISOVÉ FONDY... 56 5.3.1 Investiční společnost České spořitelny, a. s., SPOROBOND - otevřený podílový fond... 57

5.3.2 KB Dluhopisový, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.... 59 5.3.3 Fond korporátních dluhopisů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.... 61 5.4 SMÍŠENÉ FONDY... 64 5.4.1 Pioneer dynamický fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond... 64 5.4.2 J&T PERSPEKTIVA smíšený otevřený podílový fond, J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.... 67 5.4.3 Smíšený otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.... 69 5.5 AKCIOVÉ FONDY... 72 5.5.1 Fond globálních značek otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.... 72 5.5.2 ČSOB akciový mix, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond 75 5.5.3 Pioneer akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond... 77 6 DOPORUČENÍ DROBNÉMU INVESTOROVI PŘI INVESTOVÁNÍ DO PODÍLOVÝCH FONDŮ... 80 6.1 KOMPARACE ANALYZOVANÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ... 80 6.1.1 Fondy peněžního trhu a velmi krátkodobých investic... 80 6.1.2 Dluhopisové fondy... 82 6.1.3 Smíšené fondy... 83 6.1.4 Akciové fondy... 86 6.2 DOPORUČENÍ DROBNÝM INVESTORŮM... 87 6.2.1 Investování do fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic... 88 6.2.2 Investování do dluhopisových fondů... 88 6.2.3 Investování do smíšených fondů... 89 6.2.4 Investování do akciových fondů... 89 ZÁVĚR... 91 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 93 SEZNAM TABULEK... 97 SEZNAM GRAFŮ... 97 SEZNAM SCHÉMAT... 98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 98 SEZNAM PŘÍLOH... 99

ÚVOD Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů zaujímá na současném finančním trhu významnou a nezastupitelnou pozici. Za tímto postavením stojí především skutečnost, že podílové fondy poskytují investorům relativně snadnou, lehce dostupnou a zároveň profesionální formu investování. Z tohoto důvodu se také tento tzv. fondový průmysl dostává do popředí na trhu investování drobné klientely. Jsou to právě drobní investoři, kterým podílové fondy nabízí vhodnou variantu zhodnocení úspor a umožňují jim při minimálních informačních a transakčních nákladech dosahovat vyšších výnosů, než by získali prostřednictvím bankovních produktů. Dochází-li ke koupi majetkové účasti v podílovém fondu, dá se říci, že jde o koupi určitého produktu. Stejně jako na trhu výrobků a služeb existuje mnoho výrobců různorodých produktů, tak i na finančním trhu působí mnoho distributorů podílových fondů, jež poskytují mnoho variant tohoto finančního produktu. Zároveň je i tato oblast ekonomiky ovlivňována globalizačními procesy, a tudíž je investorovi umožněna alokace a diverzifikace svých investic v rámci celosvětové ekonomiky. Tím se škála investičních možností ještě více rozšiřuje. Uvedeným faktům odpovídá i současná situace na trhu kolektivního investování v České republice, kde působí celá řada investičních společností s širokou nabídkou různě zaměřených podílových fondů. Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi je však hodnota majetku českých investorů investovaných v podílových fondech poměrně nízká. Jednou z příčin mohou být negativní zkušenosti českých investorů na počátku rozvoje odvětví kolektivního investování v 90. letech. V poslední době však důvěra v odvětví fondového investování v České republice stoupá a odhaluje se tak růstový potenciál této oblasti do budoucna. V případě zájmu potenciálního drobného investora o tento typ investování se centrem pozornosti stává problematika výběru vhodného podílového fondu. Každý jednotlivý investor by si měl stanovit důležitá kritéria, jimiž se chce při výběru konkrétního fondu různou mírou řídit. Jeho rozhodování o investici odráží především jeho výchozí situaci, která zahrnuje jeho cíle, disponibilní prostředky, investiční horizont i míru tolerance rizika. Předmětem zkoumání této diplomové práce je kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů. Práce se zaměřuje na investování drobného investora, jenž se liší od ostatních investorů především v množství kapitálu, s nímž vstupuje a působí na trhu. Přestože je odvětví podílových fondů v současnosti vnímáno jako rostoucí a získává si důvěru stále více investorů, jež hledají v podílových fondech alternativu ke zhodnocení svých úspor, nesmí se opomenout krizové faktory tohoto způsobu investování. Současnost je doprovázena krizovými faktory, jako je např. zvyšující se zadlužení podniků, bank i států, a tak vzniká v tomto směru spousta negativních očekávání do budoucna. Práce se tedy zaměřuje nejen na samotné doporučení vhodných podílových fondů pro investování drobného investora, nýbrž také na krizové faktory tohoto způsobu investování, jež se snaží v daném doporučení zohlednit. Je tedy třeba, aby si investor byl vědom všech rizik investování a mohl se adekvátně rozhodnout o způsobu zhodnocování jeho úspor. 9

1 Vymezení globálních a parciálních cílů Globálním cílem práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů v České republice a na základě provedené analýzy doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Práce je zaměřena na investování drobného investora. Za účelem dosažení globálního cíle byly definovány jednotlivé parciální cíle, na jejichž základě je práce rozdělena do několika částí. Prvním parciálním cílem je analýza současné situace na českém trhu podílových fondů. Část práce věnující se tomuto cíli umožňuje blíže pochopit současné podmínky na trhu, trendy v oblasti podílových fondů a především krizové faktory investování. Získané poznatky poté vstupují do následujících částí práce. Druhým parciálním cílem je analýza vybraných fondů, jež jsou vhodné pro investování drobného investora. Před samotnou analýzou vybraných podílových fondů byl proveden průzkum trhu, na jehož základě došlo k výběru podílových fondů k analýze. Při výběru podílových fondů byly zohledněny určité krizové faktory, plynoucí z předchozí části práce. Na základě uvedených dílčích cílů se poslední část předkládané diplomové práce věnuje naplnění globálního cíle formou doporučení drobnému investorovi při investování do podílových fondů. V této části práce dochází ke komparaci analyzovaných podílových fondů a na základě získaných poznatků a jejich vyhodnocení je zpracováno již zmíněné doporučení pro investování drobného investora, jež pokládám za přínos této diplomové práce. 10

2 Metody práce Při zpracování diplomové práce jsou použity metody analýzy, syntézy, indukce, dedukce a komparace, přičemž různé metody odpovídají jednotlivým fázím práce. Nejčastěji využívanou metodou je nepochybně analýza. Analýza představuje rozložení zkoumaného subjektu na jednotlivé části, jež se většinou stanou předmětem dalšího zkoumání. Analýza umožňuje tedy poznat jednotlivé prvky a jejich vzájemné vazby, a tím odhalit fungování zkoumaného subjektu. Této metody je v práci využito pro naplnění prvního i druhého parciálního cíle. První parciální cíl představuje analýzu současné situace na českém trhu podílových fondů, v jejímž rámci jsou poznávány jednotlivé prvky trhu jako např. jeho velikost a struktura, trendy a krizové faktory působící na trhu. Druhým parciálním cílem je analýza vybraných podílových fondů, v níž jsou zkoumány jednotlivé prvky vybraných podílových fondů jako např. jejich nákladovost, výkonnost či struktura portfolia dle investičního a regionálního zaměření. Další využitou metodou v práci je metoda dedukce, která spočívá ve způsobu myšlení, kdy se z obecných závěrů či tvrzení přechází k tvrzení méně obecným. Metody dedukce bylo využito především v části práce o krizových faktorech investování, kdy jednotlivá obecná tvrzení o rizikových faktorech vedou k závěrům vztaženým konkrétně pro investování do podílových fondů. V práci byla rovněž použita metoda komparace, pomocí níž se zjišťují shodné či rozdílné stránky srovnávaných subjektů. Využitím metody komparace dochází v této práci ke srovnávání jednotlivých analyzovaných podílových fondů tak, aby na jejím základě mohly být dané fondy hodnoceny a případně doporučeny investorovi. V neposlední řadě bylo v práci využito metody indukce, která představuje vyvození obecného závěru na základě mnoha poznatků o jednotlivých částech. Tato metoda je využívána při formulaci doporučení drobnému investorovi pro investování do podílových fondů, kdy po zhodnocení získaných poznatků o jednotlivých fondech a situaci na trhu je možné formulovat obecnější závěry. Při zpracování tohoto doporučení se metoda indukce prolíná s metodou syntézy, jež sjednocuje jednotlivé části v celek. V práci tedy metoda syntézy vytváří z jednotlivých poznatků získaných v průběhu práce jednotný celek ve formě doporučení investorovi. 11

3 Teoreticko-právní aspekty kolektivního investování Účelem této kapitoly je nastínit teoretické a právní aspekty kolektivního investování tak, aby byl investor schopen se rozhodnout, zda je právě oblast kolektivního investování pro něj vhodná a atraktivní. Z teoretických poznatků bude zároveň vycházet praktická část práce. Nejprve se tato kapitola zaměří na charakteristiku kolektivního investování obecně, následně se bude zabývat legislativní úpravou odvětví kolektivního investování ve smyslu ochrany investora a jejím vývojem do současnosti. Pozornost bude soustředěna také na instituce působící na trhu kolektivního investování a zejména na oblast podílových fondů, jimiž se bude dále zabývat praktická část práce. 3.1 Charakteristika kolektivního investování Kolektivní investování je založeno na různých principech, jimiž se dá toto odvětví charakterizovat. Hlavními principy kolektivního investování jsou diverzifikace a zároveň i kolektivismus. Kolektivismus spočívá v tomto případě ve skutečnosti, že od mnoha různých investorů jsou sdružovány peněžní prostředky, které jsou poté hromadně investovány v zájmu celku. Zde ale nastupuje další hlavní princip tohoto investování ve formě diverzifikace, jež zajišťuje rozložení celkově nashromážděných finančních prostředků do různých investičních nástrojů. Tyto dva základní principy je možné shrnout následující definicí: Podstatou kolektivního investování jakožto podnikatelské činnosti je shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob za účelem jejich použití na podnikání na základě principu rozptýlení rizika způsoby, které dovoluje zákon. 1 Kolektivní investování zastupuje na finančním trhu investování nepřímé, a tudíž mezi investora a samotnou investici vstupuje mezičlánek ve formě finančního zprostředkovatele. Těmito zprostředkovateli jsou v případě kolektivního investování speciální finanční instituce, jež se zabývají právě zprostředkováním investic, a tím napomáhají k tomu, aby se na kapitálový trh vnesly vyšší objemy dlouhodobě investovaných peněžních prostředků. Kolektivní investování tedy prospívá nejen samotnému investorovi, nýbrž také ekonomice státu, jelikož vyvolává pozitivní dopady na ekonomický růst. 2 Z doposud uvedených charakteristik kolektivního investování vyplývá celá řada dalších vlastností tohoto odvětví, podle nichž by se investor měl rozhodnout, zda je právě tato oblast investování pro něj atraktivní. Některé vlastnosti umožňují určitým investorům čerpat výhody, jiné pro ně naopak mohou představovat nevýhody. Z tohoto důvodu bude další část textu zaměřena nejdříve na pozitivní faktory a vzápětí na negativní faktory kolektivního investování pro investory. Princip kolektivismu přispívá k minimalizaci transakčních nákladů na jednoho investora. To je dáno především tím, že v jednom fondu dochází ke správě peněžních prostředků 1 LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, str. 311. 2 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 111. 12

od velkého množství investorů, a tím se náklady na správu rozloží mezi všechny investory. Navíc fondy dosahují nižších transakčních nákladů díky obchodování s investičními instrumenty ve velkých objemech. 3 Sdružování peněžních prostředků představuje pro investory výhodu také v tom, že tak získávají možnost podílet se na nákupech jinak pro ně nedostupných finančních nástrojů, čili se mohou podílet na investici i investoři s malým vkladem. 4 Shromažďování peněžních prostředků do jednoho celku znamená i jednolitou správu daného fondu. Od toho se odvíjí další pozitivní dopady pro investory. Například dochází k minimalizaci informačních nákladů, jelikož samotný investor již nemusí po zvolení fondu vybírat jednotlivé tituly finančních nástrojů, zjišťovat aktuální informace pro jeho další rozhodnutí, správa fondu tyto informační povinnosti převezme za něj. Prostředky investorů jsou spravovány profesionálně a efektivně s náležitým technickým vybavením a odborným pracovním zázemím. 5 Jelikož má každý fond definovanou investiční strategii, po zvolení konkrétního fondu investorem je pro něj výhodou právě jasná investiční strategie, kterou je správa fondu povinna dodržovat. 6 Diverzifikace investic odráží další pozitivum pro investory, a to minimalizaci rizik. Investováním peněžních prostředků do různorodých cenných papírů a majetkových hodnot se snižuje míra individuálního rizika investora. Při minimálním riziku jsou investoři schopni zhodnocovat vložené úspory a zpravidla dosáhnout vyšších výnosů v porovnání např. s bankovními produkty. Zároveň je zde zachována poměrně vysoká likvidita, jelikož přeměna investice v podobě podílového listu na peněžní prostředky je zde velmi rychlá a snadná oproti jiným typům investování. Investor má navíc možnost pravidelného vyplácení výnosů, či naopak možnost automatické reinvestice výnosů. 7 Jak naznačuje výše uvedená definice kolektivního investování, je tato oblast ve velké míře regulována a upravována zákonem. To může být pokládáno za další výhodu tohoto typu investování, jelikož je zde velký důraz na ochranu investora. To se projevuje ve skutečnosti, že kolektivní investování probíhá pod dohledem regulátorů a pouze prostřednictvím specializovaných a státem regulovaných finančních institucí. Investorovi je umožněno čerpat i daňové výhody, jelikož některé příjmy z podílových listů jsou osvobozeny od daně. 8 Na druhou stranu se však na prostředky vložené do podílových fondů nevztahuje státní systém pojištění, na rozdíl od investic do bankovních produktů. 9 Uvedené principy kolektivního investování však přinášejí investorům i určitá negativa. Jedním z nich je nutnost 3 MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví, str. 521. 4 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 111. 5 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, str. 368. 6 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 50. 7 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 49. 8 V současnosti v České republice nemusí české fyzické osoby zdaňovat výnosy z investic do cenných papírů, pokud je drží minimálně 6 měsíců, toto období se nazývá daňový časový test. Daňová reforma plánovaná na rok 2015 má však s sebou přinést změnu ve zvýšení časového testu na 3 roky. 9 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 709, 711. 13

platit správní poplatky za správu daného fondu, což může být vnímáno jako cena za profesionální správu fondu. Mimo správní poplatky mohou být účtovány také vstupní a výstupní poplatky. Proto je vhodné při výběru fondu sledovat poplatkovou politiku fondu. 10 Jelikož je fond spravován centrálně, negativem pro investora je ztráta investiční volnosti. Investor v tomto odvětví investování ztrácí svůj vliv na konkrétní skladbu portfolia investic. 11 Tato nevýhoda se tedy prolíná s výhodou minimalizace informačních nákladů, která spočívá v tom, že investor nemusí sám vyhledávat vhodné investiční instrumenty do portfolia. K pokrytí této nevýhody je tedy důležité rozhodnout se na počátku investičního procesu pro fond, jehož investiční strategie co nejvíce odpovídá strategii investora. Přestože je zde minimalizováno riziko prostřednictvím diverzifikace investic, stále se jedná o investování na kapitálovém a peněžním trhu. I v této oblasti tedy existují ve větší či menší míře tržní rizika, jako je např. úrokové, inflační či měnové riziko. Navzdory státnímu dozoru nad touto oblastí se mohou objevit také rizika specifická, jako je manažerské, operační či finanční riziko. Stejně tak je třeba vyvarovat se nečestným zprostředkovatelským společnostem a vyhledávat raději společnosti s dobrým jménem a stabilní pozicí na trhu. 12 3.2 Legislativní úprava oblasti kolektivního investování Jak již bylo zmíněno, na ochranu investora je v odvětví kolektivního investování kladen velký důraz, a to především prostřednictvím rozsáhlé právní úpravy této oblasti. Zároveň se právní úprava přirozeně vyvíjí. Z těchto důvodů se následující podkapitola zaměří na to, v jakých principech spočívá ochrana investorů, jak se do současnosti vyvíjela právní úprava kolektivního investování a následně, jaké subjekty na trhu kolektivního investování legislativa vymezuje v současnosti. 3.2.1 Principy ochrany investorů Vzhledem k charakteru kolektivního investování a výhod z něj plynoucích, významnou část investorů tvoří také drobní střadatelé. Tito drobní investoři však většinou nejsou vybaveni dostatečnými informacemi a přehledem na finančním trhu na rozdíl od finančních zprostředkovatelů, jež jim investici zajišťují. Tento nesoulad je důvodem, proč je nutno zajistit ochranu majetku drobných investorů, a to především formou principů definovaných legislativou. Základem ochrany investora je, že o povolení ke vzniku každého typu fondu je povinné žádat Českou národní banku. Ochrana investorů dále pokračuje prostřednictvím nároků na zprostředkovatele kolektivního investování. Zákon upravuje zcela přesně pravidla činnosti investiční společnosti a investičního fondu. Investiční společnost či fond musí dodržovat pravidlo minimální výše vlastního kapitálu. Vedoucí osoby investičních zprostředkovatelů musí splňovat kritéria, jako jsou minimální věk, bezúhonnost i odborná způsobilost. Dále musí investiční zprostředkovatel jednat s odbornou péčí a určitými zavedenými systémy, jako je 10 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 710. 11 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 710. 12 LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, str. 312. 14

např. řídící a kontrolní systém. V zákoně jsou také zavedena pravidla pro obhospodařování fondu a také pravidla směřující proti nejasným a klamavých propagačním technikám. 13 Do principů ochrany investorů patří nepochybně informační povinnost fondů, jejímž cílem je vyrovnat nevyváženou informační pozici drobného investora a investičního zprostředkovatele. Dle zákona je fond kolektivního investování povinen uveřejňovat statut fondu 14, sdělení klíčových informací, stanovy a výroční i pololetní zprávu fondu. Stanovy určují pravidla pro přijímání statutu a sdělení klíčových informací a jejich změn a přikládají se s určitými výjimkami ke statutu investiční společnosti či fondu. 15 Statut je dokument, jenž poskytuje informace o způsobu investování fondu a další informace pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, přičemž vysvětluje rizika spojená s investováním. Investorovi musí být sděleny také klíčové informace uveřejněním dokumentu, který obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, aby investor znal povahu a riziko investice. Zde se investor dozví především označení fondu, popis jeho investičních cílů, způsob investování, historickou výkonnost i nákladovost fondu. Mimo to jsou informace zaměřeny také na rizikový profil fondu. 16 Ve lhůtách stanovených zákonem je třeba uveřejnit i výroční a pololetní zprávy společnosti či fondu. Majetek investora je chráněn i principem diverzifikace, který již byl uveden jako jedna z výhod kolektivního investování. Tahle výhoda zcela jistě patří do principů ochrany investora, jelikož již samotná definice kolektivního investování v zákoně uvádí, že investování probíhá na principu rozložení rizika. 17 To znamená, že investiční společnost či fond musí respektovat tuto zákonnou podmínku a investovat nashromážděné finanční prostředky do různorodých majetkových hodnot, a to opět v mezích zákona. Investor je tedy chráněn tím, že diverzifikací je snižováno investiční riziko. V neposlední řadě je zajištěna institucionální ochrana investora. V první řadě jde o formu dohledu České národní banky nad dodržováním práv a povinností stanovených zákonem. V druhé řadě zákon říká, že každý fond musí mít svého depozitáře. 18 Depozitář je v podstatě kontrolní orgán, jelikož jeho úkolem je evidence majetku fondu kolektivního investování a zároveň kontrola, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem. 19 Další kontrolní činnost v tomto odvětví provádí auditor, jelikož jako každý jiný subjekt na kapitálovém trhu má povinnost mít účetní výkazy ověřené auditorem. Pro další zvýšení ochrany investora může investiční zprostředkovatel dobrovolně vstoupit do profesní organizace, v České republice konkrétně do Asociace pro kapitálový trh České 13 Zákon č. 189/2004 Sb., Část osmá, 69-82. 14 Z povinnosti uveřejňovat statut fondu jsou vyjmuty tzv. speciální fondy. 15 Zákon č. 189/2004 Sb., Část devátá, 83-84. 16 Zákon č. 189/2004 Sb., Část devátá, 84. 17 Zákon č. 189/2004 Sb., Část první, 2. 18 Zákon č. 189/2004 Sb. Část první, 3. 19 Zákon č. 189/2004 Sb. Část čtvrtá, 20. 15

republiky 20. Tato asociace zvyšuje transparentnost kapitálového trhu, ochranu investorů a podporuje i zájmy svých členů, jimiž jsou nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správci fondů, kteří nabízejí produkty v ČR a další subjekty poskytující služby na trhu kolektivního investování. Své aktivity zaměřují na samoregulaci 21, zkvalitňování legislativního prostředí, vylepšení investičního povědomí široké veřejnosti a v neposlední řadě se soustřeďují na mezinárodní aktivity související se členstvím v Evropské federaci investičních fondů a společností 22. 23 3.2.2 Vývoj legislativní úpravy Jak již bylo řečeno v úvodu této podkapitoly, právní úprava není statická oblast, nýbrž se neustále vyvíjí. Tak jako nová legislativa ovlivňuje situaci na trhu kolektivního investování, tak je i legislativní úprava ovlivňována politickou, ekonomickou a společenskou situací státu. V České republice zasáhlo legislativu týkající se kolektivního investování několik zásadních milníků. První milník představovalo otevření české ekonomiky a její transformace po roce 1989, čímž byl učiněn první krok ke vzniku a rozvoji trhu kolektivního investování. Před tímto obdobím nebylo toto odvětví kvůli politicko-společenským poměrům vůbec upraveno. V letech 1991 a 1992 byla tedy připravována právní úprava kolektivního investování, což vyústilo přijetím zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. 24 Přestože tento zákon umožnil vznik i rozvoj českého trhu kolektivního investování, nedostatečná legislativa i nedůsledný dozor ze strany státu přispěly k situaci, kdy řada subjektů neplnila legislativní povinnosti a svěřený majetek spravovala neefektivně. To vše vyústilo především ve výraznou ztrátu důvěry ze strany investiční veřejnosti. 25 Přestože zákon č. 248/1992 Sb. prošel řadou razantních změn a úprav prostřednictvím novel, další zásadní milník představoval až vstup České republiky do Evropské unie 26 v roce 2004. Tento krok ovlivňoval zásadně vývoj legislativní úpravy až do současnosti a s jistotou se dá říci, že přinese řadu změn v legislativě kolektivního investování také do budoucnosti. Z členství v Unii vyplývá především povinnost implementovat evropské směrnice do našeho právního řádu. První harmonizace české právní úpravy kolektivního investování s legislativou Unie byla provedena nahrazením zákona o investičních společnostech a investičních fondech novým zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který je přes veškeré novelizace platný na českém trhu dodnes. 27 20 Dále používána zkratka AKAT ČR. 21 Samoregulace spočívá v samosprávě členů asociace. 22 Dále používána zkratka EFAMA. 23 Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online]. 24 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY [online]. 25 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 705. 26 Dále používána zkratka EU nebo zkrácený název Unie. 27 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Konzultační materiál: Nový zákon o kolektivním investování [online]. 16

Mezi nejdůležitější novely upravující tento zákon patří novela č. 224/2006 Sb. a novela č. 188/2011 Sb. První zmíněná novela z roku 2006 zavedla do českého právního řádu zejména novinku ve formě vyčlenění speciálních fondů kvalifikovaných investorů ze speciálních fondů pro veřejnost. 28 Druhá zmíněná novela z roku 2011 implementovala směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, zvanou také jako UCITS IV. Tato novela přinesla řadu dopadů do oblasti finančních trhů. Jedním z nich je zavedení možností spojování standardních fondů, jejich příhraničního obhospodařování a také spojování majetků, tzv. asset pooling. Tyto možnosti mají přinést koncovým investorům především výhody jako úspory z rozsahu 29 nebo také větší možnost diversifikace portfolia a rizika. Za účelem zavedení přeshraničního asset poolingu novela zakotvuje specifickou strukturu složenou z řídícího standardního fondu, master fondu, a podřízených standardních fondů, feeder fondů. 30 Směrnice dále nahrazuje dříve zveřejňovaný dokument zjednodušeného statutu novým dokumentem, a to již výše zmíněnými Klíčovými informacemi pro investory. Účelem této změny bylo přinést snadnější a efektivnější komparaci jednotlivých fondů a informovat investory o rizicích, nákladech a očekávaných výsledcích při investování do fondů. Směrnice také rozšiřuje úpravu tzv. pasu investičních společností, který byl zaveden směrnicí UCITS v roce 2001. UCITS IV přináší variantu plného pasu, jež spočívá v tom, že investiční společnost se sídlem v členském státě A je oprávněna obhospodařovat standardní fond v členském státě B. 31 Od 1. července 2013 nabývá účinnosti nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, jež nahradí současný zákon o kolektivním investování. Tento zákon přinese řadu změn, mezi které patří např. rozlišování mezi aktivitami investičních společností podle nastavení odpovědnosti za obhospodařování a administraci. Mělo by dojít ke snížení administrativy spojené se správou fondů. Zároveň dojde k odstupňování dohledu České národní banky 32 a regulaci podle typu obhospodařovatelů fondu. Zároveň bude rozšířen okruh právních forem investičních společností. 33 Z vývoje legislativy tedy investor může vyčíst směr, kterým se kolektivní investování ubírá z právního hlediska. Je možné vyvodit, že trh kolektivního investování se zdokonaluje, ať co se týče poskytovaných informací či investičních možností a ochrana investora se zvyšuje, a tím se investice na tomto trhu stávají bezpečnější. 3.3 Instituce na českém trhu kolektivního investování Po rozhodnutí investora vstoupit na trh kolektivního investování je třeba se zorientovat mezi jednotlivými institucemi působícími v tomto odvětví. Investora zajímá především volba 28 Jedná se o fondy kolektivního investování, které se od ostatních liší tím, že neshromažďují finanční prostředky od veřejnosti, nýbrž od kvalifikovaných investorů, což jsou osoby, které prohlásí, že mají zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. 29 Nižší náklady na obhospodařování či administrativu. 30 JUŘICA, ADAM. Novela zákona o kolektivním investování a řídící a podřízený standardní fond. Epravo.cz [online]. 31 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY [online]. 32 Dále používána zkratka ČNB. 33 AKAT ČR. Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]. 17

vhodného fondu, do něhož bude vkládat své finanční prostředky. Z tohoto důvodu vyhledá instituce, jež mu mohou investici zprostředkovat. Na této úrovni se může setkat konkrétně s institucemi investiční ní fond nebo podílový fond a investiční společnost. Na daném trhu však působí také instituce, jež zajišťují ochranu investorů a jeho prostředků. Mezi tyto instituce patří v českých podmínkách depozitář, Česká národní banka a AKAT ČR. 3.3.1 Instituce zprostředkující kolektivní investování Na počátku investorova rozhodnutí o destinaci jeho prostředků vždy stojí volba mezi 2 základními modely kolektivního investování, a to investování prostřednictvím investičního fondu nebo podílového fondu. Tyto dva modely jsou odlišné především v tom, zda fond disponuje právní subjektivitou. V důsledku této odlišnosti by se investor měl dále zajímat, kdo obhospodařuje majetek daného fondu. Dle tohoto kritéria jsou zřizovány specializované finanční ní instituce, a to investiční fond nebo investiční společnost. 34 Z uvedeného vyplývá, že základní instituce na trhu kolektivního investování, sloužící investorovi k uskutečnění ní jeho investice, jsou investiční ní fond, podílový fond a investiční společnost. Všechny tři instituce jsou vymezeny a striktně regulovány zákonem, jelikož právě ony jsou v přímém kontaktu s investorem a jeho úsporami a je třeba investora i jeho prostředky chránit. Vzájemné vazby mezi těmito institucemi zobrazuje schéma č. 1. Investiční fond disponuje právní subjektivitou a je tedy oprávněn n spravovat prostředky fondu prostřednictvím vlastního managementu. Na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu však může spravovat majetek fondu také investiční společnost. Podílový fond však již není samostatný právní subjekt, k jeho činnosti je tedy vždy potřeba investiční společnosti, jež je oprávněna na spravovat majetek tohoto fondu. 35 Schéma č. 1 Instituce zprostředkující kolektivní investování Dle formy investování Investiční fond Dle obhospodařovatele majetku Investiční fond Podílový fond Pramen: Vlastní konstrukce Investiční fond Investiční fond je samostatný právní subjekt, jehož působení je striktně ě vymezeno zákonem. Jako investiční fond může působit pouze akciová společnost na základě ě povolení ČNB a předmětem podnikání smí být pouze kolektivní investování. Z toho pro investora vyplývá zásadní informace, že se svou investicí stává akcionářem investičního ního fondu a o jeho činnosti spolurozhoduje svým hlasováním na valných hromadách. Jak bylo uvedeno u výše uvedených 34 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy,, str. 111. 35 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy,, str. 111. 18 Investiční společnost

vazeb mezi jednotlivými zprostředkovateli kolektivního investování, může investiční fond spravovat majetek fondu samostatně vlastním managementem, nebo může svěřit obhospodařování majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu. Investiční fond může obecně mít otevřenou či uzavřenou formu, avšak český zákon v současnosti povoluje pouze uzavřený typ investičního fondu 36, přičemž fond smí být založen pouze na dobu určitou. 37 Podílový fond Podílový fond není samostatný právní subjekt, avšak jeho činnost je také striktně vymezena zákonem. Vznik podílového fondu je podmíněn povolením ČNB, o které žádá v tomto případě investiční společnost, jež následně shromažďuje a obhospodařuje peněžení prostředky v podílovém fondu. I z výše uvedených vazeb mezi institucemi vyplývá, že pro činnost podílového fondu je tedy vždy potřeba obhospodařovatele ve formě investiční společnosti. Podílový fond tedy není právnickou osobou, jako tomu bylo u investičního fondu, nýbrž jde pouze o soubor majetku. Investor zde nakupuje podílové listy podílového fondu, stává se podílníkem, a tím mu náleží část majetku fondu v poměru dle hodnoty vlastněných podílových listů. Po nákupu podílových listů investorem je majetek fondu obhospodařován investiční společností svým jménem na účet podílníků, přičemž investiční společnost je vázaná jednat v souladu se schváleným statutem fondu. 38 Investiční společnost Investiční společnost je právnická osoba, která vzniká za účelem vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičních fondů. Jde tedy o specializovanou finanční instituci, vzniklou na základě povolení ČNB, jež je klíčová především pro kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů. Investiční společnost je striktně regulována zákonem, jelikož investiční společnost nese odpovědnost za obchodování s finančními nástroji v portfoliu fondu. Legislativa přesně vymezuje činnosti, které je investiční společnost oprávněna vykonávat. Stejně tak jsou právní úpravou stanoveny činnosti zakázané, mezi něž patří především vydávání dluhopisů či jiných dluhových cenných papírů, které by mohly zatížit majetek podílníků. Těmito ustanoveními se opět naplňuje ochrana investora. 39 3.3.2 Instituce zajišťující ochranu investora Rozhodnutí investora vložit své finanční prostředky do určitého fondu za účelem zhodnocení je v prvé řadě ovlivňováno důvěrou v daný subjekt, jež má jeho prostředky obhospodařovat. Jak vyplývá z předcházejících podkapitol, legislativa přispívá ke zvýšenému množství a kvalitě poskytovaných informací, požaduje odbornou úroveň zprostředkovatelů, přiřazuje spoustu povinností i zákazů finančním zprostředkovatelům, a to právě za účelem zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti trhu kolektivního investování. Pravidla na trhu kolektivního investování tedy udává legislativa. 36 V současných návrzích na novou právní úpravu kolektivního investování se již otevírá také možnost otevřeného investičního fondu. 37 Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava I; REJNUŠ, O. Finanční trhy, str. 107. 38 Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava II. 39 Zákon č. 189/2004 Sb., Část třetí. 19

K dodržování pravidel je však třeba dalších subjektů, které budou na toto dodržování dohlížet. Ke zvýšení důvěry investorů v trh kolektivního investování přispívají instituce, jež svou činností tento úkol naplňují. Tyto instituce zde působí buď na základě zákona, mezi něž patří depozitář a Česká národní banka, nebo je vytvářena např. profesní organizace, ve které se dobrovolně sdružují subjekty působící na trhu kolektivního investování za účelem samoregulace. V českých podmínkách jde o již zmíněný AKAT ČR. Přehled institucí zajišťujících ochranu investora zobrazuje schéma č. 2. Schéma č. 2 Instituce zajišťující ochranu investora Instituce zajišťující ochranu investora Depozitář AKAT ČR ČNB Pramen: Vlastní konstrukce Depozitář Zákon stanovuje všem obhospodařovatelům fondů kolektivního investování povinnost mít svého depozitáře. Depozitářem musí být subjekt nezávislý a odlišný od investičního fondu nebo investiční společnosti a v českých podmínkách jím může být pouze bankovní instituce s příslušnou licencí. Svou činnost vykonává depozitář na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře uzavíranou mezi obhospodařovatelem fondu a depozitářem. Činnost depozitáře spočívá v evidenci majetku fondu kolektivního investování a v kontrole, zda je nakládáno s majetkem fondu v souladu se zákonem a statutem daného fondu. 40 Depozitář tedy plní funkci prvořadého a každodenního dohledu nad činností investičních zprostředkovatelů, jelikož eviduje a sleduje veškeré pohyby majetku fondu. Asociace pro kapitálový trh České republiky AKAT ČR je profesní, samoregulující se organizací, jež sdružuje nejvýznamnější subjekty poskytující služby v oblasti kolektivního investování. Všichni účastníci trhu mají zájem na tom, aby trh fungoval dle nastavených pravidel a aby transparentnost trhu byla co nejvyšší. Investoři tak získávají vyšší ochranu jejich investic, investiční zprostředkovatelé tak získávají důvěru více investorů, a tím i více finančních prostředků do jimi spravovaných fondů. Především z tohoto důvodu se sdružují jinak konkurující si subjekty do této profesní organizace a stanovují si společné cíle, postupy i společné aktivity, jež je více efektivní vykonávat dohromady. Členství v této asociaci dává investorovi záruku profesionality a správného přístupu nejen k investorovi, ale i k majetku fondu. 41 40 Zákon č. 189/2004 Sb., Část čtvrtá. 41 Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online]. 20