ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Občané mohou zakládat, mimo jiné, občanská sdružení, jehož členy mohou být i právnické osoby ( 2). Vznik sdružení je upraven v ustanovení 6 citovaného zákona. Je upraveno velmi kusým způsobem. Toto ustanovení stanoví podstatné náležitosti stanov, které mají být připojeny k návrhu na registraci. Zákon vymezuje, která sdružení nejsou dovolena, jaké funkce sdružení nesmějí vykonávat, a jaký má být název sdružení. Jediným rejstříkem je nikoliv veřejně přístupný rejstřík na Ministerstvu vnitra ČR, které provádí registraci. Evidencí sdružení je v případě přidělení identifikačního čísla i Český statistický úřad, jemuž ministerstvo oznamuje vznik sdružení, jeho název, adresu sídla a změny. Zákon velmi neurčitým a nikoliv jednoznačným způsobem upravuje postavení organizačních jednotek v ustanovení 6 odst. 2 písm. e), (a to neurčitě ve vztahu
k jejich právní subjektivitě, dávajíce těmto organizačním jednotkám možnost jednat svým jménem). Ke statutárním orgánům má pouze ustanovení o tom, že stanovy určí, kdo bude oprávněn jednat jménem sdružení, aniž by jakkoliv stanovil odpovědnost těchto orgánů. Nevymezuje ani obligatorní orgány (kromě snad statutárních, aniž by je jakkoliv upravoval obsahem i formou či názvem), neupravuje, kdo je pověřen vedením občanského sdružení, kdo za co odpovídá apod. Dále zákon upravuje i zánik sdružení (taxativním způsobem v 12 odst. 1). Hlavním cílem sdružení je umožnit sdružování občanů. To pramení i z toho, v jakém zákoně je provedena tato úprava. Vyplývá to jak z ustanovení 1 zákona, tak i z ustanovení 2. Občané se v těchto sdruženích mohou sdružovat za účelem dosažení nějakého cíle, či za účelem výkonu nějaké společné činnosti. Proto také zákon značně neformálně stanoví celou strukturu sdružení (resp. nestanoví ji vůbec), postavení statutárních orgánů (pouze informací o tom, že jsou to orgány, které zastupují sdružení). Zákon přiznává takovému sdružení právní subjektivitu. Stanoví však též naprostou svobodu pro všechny členy sdružení (včetně právnických osob) k vystoupení ze sdružení ( 3 odst. 1), aniž by stanovoval odpovědnost za dosud provedené úkony či vykonaná jednání apod. Výhody občanského sdružení: - Minimální právní úprava. - Ponechání volnosti pro úpravu uvnitř stanov. - Neformální řízení o zápisu, pokud sdružení plní zejména potřebu občanů pro sdružování za účelem dosažení společného cíle či výkonu společné činnosti.
Nevýhody občanského sdružení: - Není stanovena odpovědnost orgánů či statutárních orgánů občanského sdružení. - Nejsou dána pravidla pro hospodaření, musí být vymezena ve statutu, ovšem otázkou je, zda vůbec mají místo v takové právní formě. - Nejsou stanovena žádná kritéria pro hospodaření s vlastními prostředky. - Samotné sdružení je netransparentní není přístupný rejstřík kromě stanov není jisté, kdo je oprávněn vystupovat a jakým způsobem (a zda nebyla provedena změna). - Je narušená dobrá víra ve vztahu k odpovědnosti za jednání těch, či těmi, kteří se prezentují jako statutární orgány. - Otázkou je i úprava daňových odpisů na majetek, který sdružení vlastní zde rozbor daňovým poradcem či účetním? - Není stanovena odpovědnost nikoho za hospodaření. Orgány (vrcholné) či statutární orgány jsou však ve vztahu k samostatné právní subjektivitě plnohodnotnými statutárními orgány (bez závislosti na komkoli bez odpovědnosti komukoliv). - Neexistuje ani zákonná úprava o odpovědnosti případných statutárních orgánů za škodu způsobenou občanskému sdružení. Ve smyslu nového občanského zákoníku je další nevýhodou (oproti jiným právním formám, do jejichž právní úpravy občanský zákoník zasáhl): - Dle ustanovení 3080 občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.) bod 154 se ruší zákon č. 83/1990 Sb. Dle ustanovení 3045 stejného občanského zákoníku se sdružení podle z.č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů od účinnosti občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) považují za spolky. Úprava spolku je provedena v ustanovení 214 až 302 citovaného občanského zákoníku. Sdružení podle nového občanského zákoníku může měnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo. Dále zákon i speciálně upravuje organizační jednotky sdružení viz shora. Nicméně je třeba učinit závěr: K 1. 1. 2014 sdružení zanikne, resp. změní se na spolek.
II. Obecně prospěšná společnost: Úprava je provedena zákonem č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon přiznává právní subjektivitu, upravuje parametry obecně prospěšných služeb. Jako pojmový znak obecně prospěšných společností pak uvádí nemožnost použití zisku ve prospěch zakladatelů, členů orgánů nebo zaměstnanců se stanovením povinnosti použít tento zisk na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. Takový pokyn ze zákona nemá žádná právnická osoba, ustavená podle příslušných předpisů v českém právním řádu. Zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být všechny v úvahu v českém právním řádu přicházející osoby (včetně státu). Cíl pro založení je vymezen hlavně tak, aby se jednalo o obecně prospěšné služby. Zakládací listina má stanovit kromě jiného i podmínky poskytování jednotlivých druhů takových služeb (a to tak, aby bylo patrné, že se jedná o obecně prospěšné služby). Zakládací listina stanoví přesnou strukturu obecně prospěšné společnosti od zakladatelů přes správní radu až k řediteli. Je stanovena přesná hierarchie jednotlivých orgánů. Je stanovena i úprava zániku obecně prospěšné společnosti, převedení aktivit již ze zakládací listiny na dalšího, není zamezeno projevu vůle o převodu zakladatelských oprávnění. Obecně prospěšná společnost se zapisuje do veřejně příslušného rejstříku, a to s údaji, které dávají dostatek prostoru pro právní jistotu všem, kteří s obecně prospěšnou společností jednají (resp. s jejími statutárními orgány). Vedle obecně prospěšných služeb může samozřejmě vykonávat i jiné činnosti, a to pravidelně na základě živnostenského oprávnění (a pravidelně i k zajištění zisku, s nímž ale musí nakládat tak, jak uvedeno shora). Zákon standardním způsobem upravuje nejen zrušení, likvidaci a zánik obecně prospěšné společnosti, ale zejména odpovědnost statutárního orgánu, ale nejen jeho.
V hierarchii orgánů je nejvyšším orgánem správní rada, nejvyšším kontrolním orgánem dozorčí rada (obě obligatorní), statutárním orgánem ředitel. Zákon stanoví neslučitelnost výkonu těchto funkcí. Zákon též stanoví odpovědnost všech funkcionářů obecně prospěšné společnosti za jednání vůči obecně prospěšné společnosti (péče řádného hospodáře, a odpovědnost mezi orgány navzájem). Nevýhody obecně prospěšné společnosti: Nemožnost použít takovou právní formu pro podnikatelské aktivity, jejichž pojmovým znakem je dosažení zisku, a to i pro rozdělení tohoto zisku mezi společníky, statutární orgány apod. Výhody obecně prospěšné společnosti: - Při plnění obecně prospěšných služeb nutnost používat zisk na rozvoj těchto služeb. - Stanovení maximální možné odpovědnosti všech orgánů. - Transparentní struktura. - Transparentní jednání. - Transparentní vztahy a transparentní hospodaření (s povinností uveřejňovat výroční zprávu). - Stanovení přesné hierarchie mezi jednotlivými orgány. - Nemožnost intervence zakladatelů do rozhodování správní rady (se stanovením odpovědnosti členů správní rady za jednání s péčí řádného hospodáře). - Jedná se o tradiční a standardní právní formu. - Vztahy mezi zakladatelem, správní radou, dozorčí radou a ředitelem. - Jedná se o sdružení činností a majetku (to je bez možnosti přímé intervence těch, kteří sdružení zakládají a s odpovědností těch, kteří vytvářejí jeho vůli správní rada a těch, kteří za ni jednají ředitel). Výhodou občanského sdružení ve světle nového občanského zákoníku: - Dle ustanovení 3080 bod č. 163 se ruší zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Oproti však sdružení ve smyslu ustanovení 3050
se práva a povinnosti obecně prospěšných společností i nadále řídí dosavadními právními předpisy (to je z.č. 248/1995 Sb.), případně má obecně prospěšná společnost právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond. Je tedy mnohem širší prostor pro vůli zakladatelů (i s možností zejména zachovat dosavadní právní formu, pokud tato vyhovuje). V Praze dne 24. 7. 2012 JUDr. Jaroslav Svejkovský JUDr. Jaroslav Svejkovský advokát, člen Kontrolní rady ČAK člen Legislativní rady vlády ČR Kamenická 1, 301 12 Plzeň, Holečkova 21/419, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 377 227 287 Fax: +420 377 389 599 Email: svejkovsky@aksvejkovsky.cz, www.aksvejkovsky.cz