Česká asociace odpadového hospodářství



Podobné dokumenty
Česká asociace odpadového hospodářství

Česká asociace odpadového hospodářství

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství. Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství. Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

Nejdůležitější změny odpadového zákona z pohledu ČAOH a jejich dopad na ekonomiku OH Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Česká asociace odpadového hospodářství

Tepelné zpracování odpadu

Tisková konference České asociace odpadového hospodářství

Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy

STRATEGIE, PLÁNY, STAV OH, NOVÉ ZÁKONY O ODPADECH

Česká asociace odpadového hospodářství

Možnosti nakládání s SKO - Přehled legislativy limitující třídící technologie

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

AKTUÁLNÍ ZMĚNY ZÁKONA, PŘÍPRAVA NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POH, DATA O ODPADECH V ČR, OPŽP PO3

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

Co přinese nový návrh českého zákona o odpadech, odpadová data MŽP 2015 a strategie MŽP ČR

TEREA Cheb s.r.o. představuje svůj projekt ZEVO Cheb ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu

Projekt EVO Komořany žije

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SITUACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V OLOMOUCKÉM KRAJI VE VAZBĚ NA LEGISLATIVU ČR A EU

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH = PŘECHOD K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ ČR. Jaromír MANHART Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí.

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému využívání odpadů

Prioritní osa 2 OPŽP Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

NOVÁ LEGISLATIVA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A PŘECHOD NA OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3. zelená linka:

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Jaromír Manhart Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí

Dotace nového programovacího období

SGS Czech Republic, s.r.o. VERIFIKACE A CERTIFIKACE SYSTÉMU ÚPRAVY A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A CERTIFIKACE VÝROBY TUHÝCH ALTERNATIVNÍCH PALIV (TAP)

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Povinnosti obcí při nakládání s odpady

Odpadová legislativa ČR a možnosti financování z OPŽP

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

Matematické modely v procesním inženýrství

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

Aktuální problémy českého teplárenství

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Rizika financování projektů v teplárenství

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) Optimální varianta řešená směrnou částí dokumentace ISNOV.

Zbyněk Bouda

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Česká asociace odpadového hospodářství

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Legislativní aspekty využívání alternativních paliv

odpadové NEBO oběhové hospodářství, to je oč tu běží? Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.

Vedlejší energetické produkty a jejich využití

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Zveřejněno dne

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM PO ROCE 2024

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY

Energeticky úsporná obec

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP a předcházení vzniku odpadů. zelená linka:

Shrnutí posledního vývoje legislativy OH a výhled k možnostem dalšího využití odpadů

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Budoucnost české energetiky II

Transkript:

Česká asociace odpadového hospodářství STUDIE ČAOH POROVNÁNÍ VARIANT ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ A TAP V ČR DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2015 22.4.2015 Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Již 17 let sdružuje podnikatelské subjekty soustřeďující se na sběr, svoz, recyklaci, úpravu či odstraňování odpadů a související činnosti. Členové asociace vlastní nemalý podíl zpracovatelských i koncových zařízení pro na nakládání s odpady v ČR. ČAOH podporuje zejména využívání odpadu v širokém spektru různých a stále modernizovaných technologií, zejména s důrazem na třídění materiálové a smysluplné energetické využití odpadu. více než 80 společností služby pro cca 80 000 firem a společností služby jsou poskytovány tisícům obcím po celé ČR v rámci smluv s obcemi zajišťují nakládání s odpady pro řádově miliony obyvatel ČR roční obrat členů ČAOH se pohybuje mezi 17 20 mld. Kč

TAP TAP = upravená finální palivová směs specifikovaná jako palivo dle ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva Specifikace a třídy vyrobeno z odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné (o. z výroby, tuhý KO, průmyslový o., obchodní o. atd.) po úpravě odpadu a klasifikaci je TAP výrobkem (klasifikovaným palivem) a následně po certifikaci certifikovaným palivem, na které se při energetickém využití pohlíží jako na odpad (emisní limity stejné jako pro odpad, dle zákona o ochraně ovzduší) výhodou kvalitního TAP je jeho vysoká homogenita (vlastnosti dle požadovaných parametrů a příslušné třídy - konst. výhřevnost), investiční stabilita výpadek dodávek paliva lze kompenzovat konvenčním palivem a poměr spoluspalování je možné měnit dle momentálních ekonomických podmínek

PRODUKCE TAP V EVROPSKÝCH ZEMÍCH Množství energeticky využívaných paliv z odpadů v Evropě roste. Počet výroben. TAP rok Rakousko Belgie Finsko Francie Německo Irsko Itálie Nizozemsko 2011 2010 2010 2011 2010 2009 2010 2010 Polsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU 27 2009 2011 2010 2009 8 >30 10 > 100 >5 7 14 Produkce Cementárny TAP tis.t/r tis.t/r 580 465 700 200 6150 200 830 120 230 150 60 100 1900 590 224 280 765 12000 850 224 60 200 150 30 (Facts and figures 2015) Spoluspal. s uhlím elektrárny tis.t/r 0 Zplyň. tis.t/r 0 250 35 450 100 3500 750 0 KVET tis.t/r 0 0 Export tis.t/r 100-50 0 10 0 40 430 0-210 70

EVROPSKÁ KOMISE SCHVÁLILA NÁRODNÍ PŘEDPIS K PALIVŮM Z ODPADŮ Italská republika notifikovala předpis k TAP Evropskou komisí. 14. února 2013 vydalo italské Ministerstvo pro životní prostředí v Úředním věstníku Nařízení číslo 22 o kvalitě odpadů určených pro výrobu pevných paliv z odpadů. Předpis je vyhotoven na základě směrnice ES 98/2008 o odpadech čl. 6 odst. 4. Italské nařízení stanoví konkrétní požadavky na paliva z odpadů, při jejichž splnění přestávají být tato paliva odpady (emisní limity stejné jako u odpadů). Předpis cílí možnost efektivního využití paliv z odpadů v zařízeních jako cementárny, teplárny, elektrárny za účelem výroby elektřiny a tepla. Předpis uvádí postupy výroby paliva (příloha č. 3); definuje jaké odpady nemohou být při výrobě využity (příloha č. 2 katalogová čísla); k palivu se vydává prohlášení o shodě, které ho pro další využití deklaruje jako výrobek (příloha č. 4).

DŮVODY ZADÁNÍ STUDIE ČAOH podporuje energetické využití energeticky bohaté části odpadů V ČR se dle statistických dat zatím energeticky využívá dle MŽP 11,9 % a dle ČSÚ 20% komunálních odpadů. Existuje zde tedy určitý prostor pro navýšení kapacity zařízení na energetické využití odpadů ČAOH podporuje nakládání s odpady smysluplným a ekonomicky efektivním způsobem tak, aby ČR splnila cíle odpadového hospodářství EU. Před 20 lety EU podporovala výstavbu skládek odpadů, před deseti lety dotačně podporovala výstavbu spaloven odpadů. V posledních cca 4 letech již EU opakovaně sděluje, že dotace na nové spalovny v ČR, nepošle. Zároveň v roce 2014 EK předložila svou novou strategii OH s názvem Oběhové hospodářství. Tato strategie bude ještě pravděpodobně upravena, ale je zřejmé, že EU se chce zásadně více orientovat na třídění odpadů, jejich úpravy a recyklaci. Nemalý prostor je zde i pro energetické využití energeticky bohaté frakce odpadů EUWID 1/2013 komentuje stálý nárůst množství využitých TAP např. v Německu s predikcí navýšení o třetinu do roku 2020; podobný nárůst se očekává např. také v Polsku a Itálii EUWID dále uvádí predikci pro celou Evropu předpoklad navýšení množství oproti roku 2010 do roku 2020 na celých 17 mil tun odpadů využitých spoluspalováním či spalováním TAP Zařízení, kde jsou paliva z odpadů v rámci režimu spoluspalování využívána jsou např.: cementárny, elektrárny, teplárny

DŮVODY ZADÁNÍ STUDIE Díky stále vyššímu poměru recyklace a materiálového využití komunálních odpadů měrně klesá jejich spalitelná složka v SKO a také výhřevnost. Z hlediska investiční stability tato skutečnost představuje určité riziko pro investory do spaloven odpadů TAP poskytuje energetice dlouhodobý zdroj paliv s definovanou a neměnnou výhřevností s parametry dle dohody odběratele s dodavatelem Porovnání ekonomiky jednotlivých cest energetického využití odpadů Náklady pro investory v energetice (investiční, provozní) Náklady pro původce odpadů obce, firmy Srovnání technických specifik jednotlivých možností energetického využití odpadů včetně jejich vlivu na ekonomiku investic i provozu zařízení Otázka možných kapacit pro využití TAP na území ČR Otázka legislativních podmínek jednotlivých možností energetického využití TAP v podmínkách evropského práva a české legislativy

NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PROTI TAP TAP nelze využít ve všech technologiích ano, pravda vhodné jsou např. fluidní kotle; zařízení musí vždy projít schvalovacím procesem pro využití TAP (posuzuje a schvaluje KÚ) Mírnější limity z pohledu ochrany ovzduší není pravda aplikovány jsou stejné limity jako na spalovny odpadů, a to s využitím směšovací rovnice, dle k tomu vydanému MP MŽP (2013). Spalovací zkoušky prokázaly splnění stanovených přísných emisních limitů. Problém s obsahem chloru technicky vyřešeno Kvalitu paliva i co do obsahu chloru jednoznačně řeší smluvní vztah; dodavatel paliva garantuje stanovený max. obsah vybraných ukazatelů, včetně chloru Dodáváno standardní technické řešení úprava kotle + doplnění technologie spalování TAP není homogenní + problémy s definovanou výhřevností není pravda TAP je homogenní výrobek odpovídající platné evropské normě pro TAP standardně využívané v ostatních státech EU Výhřevnost je definovaná ve smluvním vztahu; za kvalitu odpovídá dodavatel paliva a dohodnuté parametry zaručuje, pod smluvními pokutami

ZÁKLADNÍ DATA OH V ČR Celková produkce odpadů v ČR, 2013: 30,6 tis. t z domácností cca 11 % komunální odpad celkem: 5 168 tis. t 16,8% z komerčního sektoru cca 89 % z toho směsný komunální odpad: 2, 860 mil. t 9,34% Komunální odpad produkce kg/občan 2012, Eurostat 800 600 400 200 0 OPŽP 2014 2020 umožní čerpat finance pro podporu nových zařízení a systémů nakládání s odpady v ČR, včetně rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů a instalace kotlů na spalování odpadů v teplárnách (Prioritní osa 3, specifický cíl 2 - Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů) Struktura nakládání s KO v ČR v letech 2009-2013 dle CENIA (CENIA, Zpráva o ŽP ČR 2013, 14) Způsob nakládání [%] 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1) 6,0 8,9 10,8 11,8 11,9 Podíl materiálově využitých KO (R2 R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15) 22,7 24,3 30,8 30,4 30,2 Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) 64,0 59,5 55,4 53,6 52,2 Podíl komunálních odpadů odstraněných spalováním (D10) 0,04 0,04 0,04 0,04 0,05 Nakládání s KO v ČR v letech 2009-2013 dle ČSÚ (ČSÚ, 2013) Způsob nakládání [%] 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1) 12,8 15,5 18,1 20,2 19,5 Podíl materiálově využitých KO (R2 R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15) 14,1 16,6 17,0 23,2 24,2 Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) 73,0 67,8 64,8 56,5 56,2 Podíl komunálních odpadů odstraněných spalováním (D10) 0,07 0,07 0,08 0,09 0,08

ZÁKLADNÍ DATA OH V ČR Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR 2012 Celkem uloženo KO na skládky v 2012 VÚV T.G.M. CeHO, CENIA VÚV T.G.M. CeHO, CENIA (Eurostat 2012)

VARIANTY ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ Varianta 1 ZEVO pro 100 tis. t SKO/rok, celkový tepelný příkon 39 MW Varianta 2 - monozdroj na TAP zařízení pro energ. využití TAP pro 67 tis.t TAP/rok, 100% TAP, tepelný příkon 40 MW spoluspalování s primárním palivem (hnědým uhlím): Varianta 3 Spoluspalování TAP ve stávajícím uhelném kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná rekonstrukce práškového granulačního kotle na fluidní lože (BFB) + čištění spalin + systém nakládání s palivem), spotřeba 132,4 tis. t/rok, 50% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 66,2 tis.t TAP/rok) Varianta 4 - spoluspalování TAP ve stávajícím uhelném fluidním kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná nezbytná úprava stávajícího fluidního kotle), spotřeba 141 tis. t/rok, 10% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 14 tis.t TAP/rok)

PŘEDPOKLADY A KRITÉRIA Podle typu zástavby se průměrná objemová hmotnost domovních odpadů pohybuje 90-260 kg/m3, průměrná vlhkost 24-60 % hmot. a průměrná výhřevnost 7,8-13,2 MJ/kg studie počítá s prům. hodnotou 9,5 MJ/kg. Výpočet je proveden z hlediska ekonomiky investora. Předpokladem je standardní financování projektu (varianty) ze 70% komerčním úvěrem a 30% vlastními zdroji. ekonomické dopady jsou hodnoceny jak z pohledu ceny za odevzdání/využití odpadu, tak z pohledu konečné ceny tepelné energie. ekonomické srovnání vychází z předpokladu nulových investičních dotací a je počítáno s investičními a provozními náklady, včetně nákladů na údržbu a obměnu technologie apod. provoz výroby max. množství elektřiny a splnění min. požadavků na účinnost maximální kondenzace, celoroční provoz s menšími nároky na odběr tepla provoz výroby max. množství tepla (odběr turbíny) a zachování min. bezpečnostního množství páry do kondenzace Vybrané předpoklady ekonomického hodnocení: odpisová doba, doba hodnocení projektu: 25 let; Dan z příjmu 19%; Diskontní míra: 4,08% a 3,48%; Požadované a uvažované IRR: 8%; Zisk a DPH: neuvažováno; Výše komerčního úvěru: 70% Ni; Doba splácení: 15 let; Úroková míra: 3%

PŘEDPOKLADY A KRITÉRIA cena TAP je indexována dle ceny hnědého uhlí - 20 30% pod úrovní ceny HU vstupní ekonomická data vychází z ceny TAP 35 Kč/GJ technický aspekt studie řeší možná rizika (koroze, vliv obsahu chloru, účinky síry, sulfátů apod.), otázku kvality paliv z odpadů, látek v nich obsažených, možnosti výběru paliva, dávkování paliva či systémy čištění spalin komentována jsou rizika provozu daných technologií, včetně související legislativy (porovnání SKO/TAP z pohledu legislativy ČR)

VARIANTA 1 SWOT analýza pro ekonom. parametry uvažována technologie typu Termizo Silné stránky Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky Využití energetického potenciálu SKO Substituce a úspora fosilních paliv výroba tepla a elektřiny Snížení množství vypouštěných emisí CO2 Snížení objemu odpadů na 10% a snížení hmotnosti na 25%. Snížení emisí skládkových plynů Příležitosti Spolupráce s teplárenskými provozy Dlouhodobý a koncepční systém nakládání se SKO Využití škváry ve stavebnictví Slabé stránky Nutná spolupráce většího počtu klíčových subjektů Výstavba překládacích stanic Vysoké investiční náklady, sporná návratnost Potřeba podpůrného paliva zemní plyn Nižší celková energetická účinnost oproti klasickým energetickým zdrojům Hrozby Nenaplnění kapacity zařízení Závislost na dodávce tepla do CZT Negativní ohlas veřejnosti Snížení množství tříděného odpadu pro recyklaci Z důvodu snížení podílu spalitelné složky v SKO (recyklace) pokles výhřevnosti investiční a ekon. riziko

VARIANTA 2 SWOT analýza z technických údajů konkrétního zařízení společnosti Valmet Silné stránky Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky Využití energetického potenciálu SKO Substituce a úspora fosilních paliv výroba tepla a elektřiny Snížení množství vypouštěných emisí CO2 Snížení emisí skládkových plynů Materiálové využití separovaných zbytků pro recyklaci V případě legislativní podpory, pozitivní vnímání veřejnosti Výrazně nižší potřeba podpůrného paliva zemní plyn Vysoká energetická účinnost zdroje Slabé stránky Nutná spolupráce většího počtu klíčových subjektů Vysoké investiční náklady Příležitosti Spolupráce s teplárenskými provozy Dlouhodobý systém nakládání s SKO Využití škváry ve stavebnictví Multiplikační efekty v rámci výroby paliva z SKO zejména zaměstnanost Hrozby Nenaplnění kapacity zařízení Závislost na dodávce tepla do CZT

VARIANTA 3 A 4 SWOT analýza z technických údajů konkrétního zařízení společnosti Valmet Silné stránky Ekonomicky přijatelný a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie Náhrada drahých fosilních paliv Stabilizace teplárenství Relativně nízké investiční náklady na úpravu kotle Využití stávajících teplárenských provozů bez nutnosti výstavby na zelené louce Dostatečná kapacita stávajících zdrojů Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky V případě legislativní podpory, pozitivní vnímání veřejnosti Slabé stránky Technická omezení stávajících kotlových jednotek původně projektovaných pro spalování konvenčních paliv Zanášení, dehtování kotle Splnění shodných požadavků na kvalitu čištění spalin jako u spaloven Příležitosti Dlouhodobě zajištěný odběr TAP Splnění požadavku POH ČR Multiplikační efekty v rámci výroby paliva z SKO, zejména zaměstnanost Hrozby Závislost na dodavatelích TAP (v případě varianty 4, tj. 10% spoluspalování TAP je hrozba zanedbatelná)

ZÁVISLOST VÝNOSNOSTI INVESTICE NA VÝŠI CENY ZA VYUŽITÍ ODPADU 2200 Cena [Kč/t] 2000 1800 1600 1400 1200 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 11,0 IRR [%] Cena za spálení GATEfee/100%TAP GATEfee/50%TAP GATEfee/10%TAP Porovnání celkové ceny za odstranění tuny SKO pro původce odpadů u jednotlivých variant při IRR 8,7% Zkrácením doby návratnosti dochází k navyšování ceny za využití odpadů rozdílná je rychlost navyšování. ZEVO je větší měrou zařízením pro nakládání s odpady a varianty spoluspalování jsou více zařízení energetické. Varianta čistého spalování TAP je variantou středovou pro energetiku hraje účinnost zařízení, pro odpady pak množství využitého odpadu. Tuto skutečnost potvrzuje i citlivostní analýza studie.

ZEVO ekonomickou návratnost kompenzuje větší měrou výší ceny za spálení. Naproti tomu zařízení spalující, či spoluspalující TAP je závislé především ceně tepelné energie. výše ceny za odstranění odpadů se pro původce projeví silněji u spaloven odpadů (ZEVO). Zařízení na využití TAP je z hlediska ceny za odstranění komunálních odpadů vůči původci odpadů ekonomicky a nákladově šetrnější. Všechny varianty v sobě integrují problematiku nakládání s odpady a energetiku a obě disciplíny se přímo týkají konečných spotřebitelů/původců. Konečný zákazník doplácí nižší cenou tepla či nižší cenou za využití odpadů vyšší cenu opačné komodity. Obr. Závislost výnosnosti investice na výši ceny za využití odpadu při zvýšené ceně tepla Varianty 1 a 2 (cena tepla 290 Kč/GJ)

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA Varianta 1 (ZEVO) u spalovny odpadů jsou nejcitlivějším z hodnocených parametrů investiční náklady, kdy při 10% navýšení již vykazuje záporné výsledky. Dalším výrazným a o něco méně citlivým parametrem je cena za spálení, zde projekt vykazuje záporné hodnoty již při 10% snížení výše ceny. Obdobně je na tom parametr ceny tepla. Oba tyto parametry mají zásadní vliv na konečného zákazníka. Citlivostní analýza potvrzuje preferenci tohoto zařízení jako technologii odstranění odpadů. Varianta 2 (Čisté spalování TAP) největším rizikem je cena tepelné energie, až dalším v pořadí investice. Naproti tomu parametr ceny TAP je poměrně stálý. Tato skutečnost potvrzuje preferenci energetického zařízení před zařízením na odstraňování odpadů. Zásadní rozdíl však spatřujeme ve větší vyrovnanosti jednotlivých parametrů, a tím nižším riziku pro investora a vyšší míru ekonomické stability. Varianty 3 a 4 (spoluspalování TAP) je energetická preference patrná nejvýrazněji. Zcela zásadním parametrem je zde cena primárního paliva, a tedy výše úspory vyplývající z použití levnějšího alternativního paliva.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Energetika teplárenství TAP - optimálním palivem pro cementárny (problematické zimní období); v teplárenství může částečně snížit budoucí ceny hnědého uhlí a kompenzovat riziko jeho dostupnosti (ale i spalování neupravených odpadů) strategické bude rozhodnutí Vlády ČR o územních ekologických limitech těžby uhlí (zachování limitů=vyšší poptávka po alternativních palivech) Současný reálný potenciál spoluspalování TAP je do 10 tis. tun/rok (mimo cementárny). Možný budoucí potenciál je cca 370 tis. tun/rok (v případě realizace nutných doprovodných investic - čištění spalin, měření emisí atd.). Environmentální dopady Výsledky reálných zkoušek spoluspalování TAP do 10% ve stávajících stacionárních zdrojích prokázaly, že spoluspalování nemá zásadní vliv na kvalitu ovzduší a stanovené limity jsou plněny. Výhody TAP: relativně pozitivní vnímání veřejnosti (spaluje palivo ) - pozitivní vliv na zaměstnanost ve smyslu multiplikačního efektu, - úpravy odpadů třídění, možnost i využití frakce pro materiálové využití odpadů - částečná kompenzace nedostatku hnědého uhlí v teplárenství, při současném zachování územních ekologických limitů, a tím stabilizace ceny tepelné energie z CZT

ZÁVĚRY STUDIE - LEGISLATIVA - výroba TAP kombinuje využití a zpracování dalších složek z procesu výroby TAP BPS, kompostárny, materiálové využití apod. - legislativa povolování a provozu ZEVO(dle zákonné definice) je dostatečná - legislativa spoluspalování odpadů s palivy v zařízení pro spoluspalování je dostatečně řešena (zákon o ochraně ovzduší - směšovací rovnice) - nejednoznačná problematika paliv vyrobených z odpadů (mimo jiné z SKO) - potřeba prováděcího předpisu pro TAP + podmínky spalování/spoluspalování a zda je TAP možné považovat za palivo (výrobek) či odpad obsah: propojení se ZO a zákonem o technických požadavcích na výrobky, požadavky na kvalitu paliv charakteristika + klasifikace (odkaz na technické normy), limity obsahu specifických látek, prohlášení o shodě / Hlášení o kvalitě paliv, odkaz na vyhlášku č. 415/2012 Sb., či přejmutí požadavků přílohy 4, části 2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu Z hlediska hierarchie nakládání s odpady lze konstatovat, že výroba paliva z odpadů má přednost před přímým energetickým využitím.

ZÁVĚRY STUDIE - EKONOMIKA - určité navýšení ceny za nakládání s odpady nevyhnutelné - méně rizikové u variant s TAP - v současnosti znevýhodnění nízkou cenou silové elektřiny, pročež nelze dostatečně využít vyšší účinnost výroby energie při využití TAP oproti spalovnám odpadů - v případě výrazné provozní podpory elektřiny či zvýšení ceny silové elektřiny je varianta s TAP rentabilnější Z citlivostní analýzy - vyplývá dosažení ekonomické přijatelnosti výstavby ZEVO, za současných okrajových podmínek, při investiční dotaci ve výši 10 20%, nebo výrazném navýšení současné ceny za odstranění SKO. - u zařízení pro čisté spalování TAP je nejcitlivějším parametrem cena dodávaného tepla - u zařízení na spoluspalování TAP je pro ekonomickou návratnost investice rozhodující navýšení současné ceny uhlí a emisních povolenek - rozhodujícím parametrem plošného využívání TAP je cena alternativního paliva na vstupu do kotle ve srovnání s cenou běžného paliva (ve většině případů hnědého uhlí) a míra úspory, která ovlivňuje návratnost vložených investic do spoluspalování. - ekonomiku u variant spoluspalování TAP 50% i 10% ovlivňuje výše úspory (vyplývá z citlivostní analýzy), přijatelný ekonomický výsledek bude při uvažování nákladů na TAP 35 Kč/GJ při ceně uhlí u varianty 50% spoluspalování 85 Kč/GJ a u varianty 10% spoluspalování 81 Kč/GJ.

TECHNICKÉ ASPEKTY A DOPORUČENÍ Minimální technické problémy plošné výroby a využití TAP představuje výstavba zařízení 100%TAP, kdy projektová příprava uvažuje s využitím specifického paliva (spalování TAP ve stávajících stacionárních zdrojích bez jejich úpravy problematické). Základní požadavky na úpravu stávajících teplárenských provozů: kontinuální a jednorázová měření koncentrací znečišťujících látek, úprava stávajícího palivového hospodářství, úprava vlastního spalovacího zařízení, úprava procesu čištění spalin. Spoluspalování TAP do 10 % objemových nepředstavuje pro kotlovou jednotku zásadní technické problémy. Doporučení - Prohlubovat úzkou spolupráci s teplárenskými provozy (využití TAP jako odpadu i výrobku). - Provést zkoušky spoluspalování TAP v tepl. provozu pro ověření dalších technických předpokladů. - Úzká spolupráce s představiteli regionů a veřejností. - Spolupráce s MŽP a MPO na prováděcím předpisu k podrobnostem paliv z odpadů

AUTOMATICKÁ KALKULAČKA ČAOH K MOŽNÉMU VYUŽITÍ TAP DLE MP MŽP (OVZDUŠÍ)

AUTOMATICKÁ KALKULAČKA ČAOH K MOŽNÉMU VYUŽITÍ TAP DLE MP MŽP (OVZDUŠÍ) Každý provozovatel konkrétního zařízení si může sám jednoduše spočítat, zda by jeho energetický zdroj mohl dané palivo (směs) využívat při spoluspalování.

ZÁVĚRY ČAOH podporuje cestu postupného rozvoje širokého spektra technologií vedoucích k zajištění cílů hierarchie nakládání s odpady ČAOH prosazuje takové cesty, které jsou ekonomicky smysluplné v podmínkách volného trhu a nevyžadují zvláštní typy podpory, tedy nezatíží občany a firmy dalšími náklady a poplatky Ve vztahu k omezení skládkování a podpoře energetického využití je vhodné zavést do legislativy parametr výhřevnosti, aby odpady s definovaným energetickým potenciálem nekončily na skládce (bez nutnosti umělého navýšení poplatku) Existuje spektrum možností jak energeticky využívat odpady, neříkejme, že vhodná je jen jedna trh by měl prokázat smysluplnost jednotlivých přístupů Spalovny odpadů jsou jedna z možností (mají své výhody a nevýhody) Využití paliv z odpadů v souladu s požadavky legislativy je racionální možnost jak zvýšit % energetického využití odpadů (pokud to lze v zahraničí, není důvod tuto cestu znemožnit v ČR) ČAOH chce definovat jasná legislativní pravidla pro paliva z odpadů a věří ve vysoký potenciál rozvoje této části sektoru

Děkuji za pozornost Ing. Petr Havelka výkonný ředitel navštivte naše webové stránky www.caoh.cz