Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz
Přednáška č. 1 Vymezení základních pojmů
Konfliktní charakter mezinárodního prostředí anarchická povaha dynamika a konflikt teritoriální a politická suverenita supervelmoci velmoci střední mocnosti malé státy závislá území
Hegemonie moc distribuována nerovnoměrně jeden stát má výraznou převahu nad ostatními pojem pochází z řečtiny Pax Britannica (1815-1914) a Pax Americana (1945-1970 do pádu zlatého standardu $) zdroje moci mocenské chování rozsah politická či vojenská hegemonie armáda, námořnictvo definuje vojenskou hierarchii globální či regionální ekonomická hegemonie nerostné suroviny, kapitál, trhy, výroba definuje pravidla ekonomického jednání všeobecný či sektorově omezený
Bipolarita svět je uspořádán kolem dvou mocenských center oba póly musejí mít zhruba stejnou moc bipolarita Studené války 1945-1989 bipolarita za Druhé světové války 1939-1945
Multipolarita mezinárodní systém, který je uspořádán kolem tří a více hlavních velmocí, které disponují zhruba stejným mocenským potenciálem klasickým příkladem je Koncert velmocí 1815-1914 vyvažovatel (balancér); v Koncertu velmocí tradičně GB
Kolektivní bezpečnost nevychází z rovnováhy moci pokus o racionální konstrukci mezinárodního řádu americký president Woodrow Wilson a jeho idea Společnosti národů u kolektivní bezpečnosti nejde o alianci zaměřenou proti konkrétnímu státu, ale proti jakémukoliv narušiteli dnes např. v Chartě OSN princip kolektivní bezpečnosti není příliš funkční
Unipolarita pouze jedna reálná supervelmoc (USA) konstrukce, užívaná po rozpadu bipolarity Studené války iluzorní v oblasti mezinárodní ekonomiky, svět je ekonomicky multipolární více platí v oblasti vojenské moci potenciální vyzyvatelé USA Čína, lokálně Rusko, Indie, EU (?)
Historický vývoj mezinárodního systému posuzovaná kritéria povaha aktérů distribuce moci distribuce bohatství stupeň polarizace cíle aktérů prostředky dostupné aktérům k dosahování těchto cílů stupeň vzájemné závislosti (interdependence)
Předklasické mezinárodní systémy Niccoló Machiavelli
Předklasické mezinárodní systémy všechny mezinárodní systémy do Vestfálského míru (1648) například starověká Čína, starověké Řecko, středověká Evropa nikdy neexistoval v tomto období globální (planetární) systém systém městských států renesanční Itálie kolébka moderní diplomacie
Klasický mezinárodní systém kardinál Richelieu
Klasický mezinárodní systém mezi Vestfálským mírem a francouzskou revolucí (1648-1789) model suverénního, autonomního národního státu demokratický nacionalismus teritoriální pojetí suverenity
Distribuce moci v klasickém systému dominují evropské velmoci na konci období pět nejvýznamnějších (Velká Británie, Francie, Prusko, Rakousko, Rusko) princip rovnováhy moci permanentní drobné konflikty jako prevence velkých válek mezi velmocemi velmi nízká ideologická polarizace
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 Napoleon Bonaparte kníže Metternich
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 zlatý věk nacionalismu doba masových armád založených na povinné vojenské službě bohatství a moc států dána stupněm industrializace silná ideologická polarizace systém v počátečním i konečném období k evropským velmocím se přiřadily USA (1898), Japonsko (1902-1905), ale počet velmocí se měnil:
Proměny počtu velmocí v přechodném mezinárodním systému 1800 Rakousko, Francie, Velká Británie, Prusko, Rusko 1875 Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie 1910 Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie, USA, Japonsko 1935 Francie, Velká Británie, Německo, SSSR, Itálie, USA, Japonsko 1945 USA a SSSR
Koncert velmocí 1815-1900 mocnosti koncertu velmocí sdíleli společnou odpovědnost za mezinárodní systém nebyly dovoleny jednostranné změny tohoto uspořádání nebyly prováděny změny, které by poškodily některý z významných států změny byly zpravidla dělány dohodou dohoda znamenala konsensus, ale nebyla přijímána formálním hlasováním
Krize přechodného systému po roce 1910 extrémní nárůst nacionalismu vyčerpání prostoru pro koloniální expansi masová válka se 1914-1918 proměnila ve válku totální růst vzájemné závislosti Svět s stal skutečně globální novým typem aktéra v mezinárodních vztazích se staly mezinárodní organizace
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 Otto von Bismarck Adolf Hitler