Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Podobné dokumenty
Energetika ekosystémů

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

05 Biogeochemické cykly

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Maturitní otázky do zeměpisu

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

J i h l a v a Základy ekologie

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

J i h l a v a Základy ekologie

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Faktory počasí v ekologii - úvod

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

Úvod k lesním ekosystémům

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Předmět: Aplikovaná bioklimatologie

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Fyzikální podstata DPZ

22. Čím je významná publikace SIlent spring

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Obnovitelné zdroje energie

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Nabídka vybraných pořadů

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Historické poznámky. itý se objevil

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Pozor na chybné definice!

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Odhad biomasy a produkce

Protimrazová ochrana rostlin

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

Změna klimatu dnes a zítra

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Transkript:

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory) 3. Proč je nejúčinnější chladič černý a termoska stříbrná? 4. Kdy je těleso v termodynamické rovnováze? 5. Co se stane s energií elektromagnetického vlnění po dopadu na povrch tělesa? (2 možnosti) 6. V jaké formě a kdy emituje těleso energii? 7. K výměně jaké energie dochází mezi Zemí a planetárním prostorem? 8. Kdy dojde ke změně kvantity a kdy ke změně kvality záření při jeho průchodu nějakým prostředím? 9. Co je to spektrum záření, která část je nebezpečná, která část je důležitá pro rostliny, která část je důležitá pro skleníkový efekt atmosféry? 10. Jak a kde funguje tepelná kondukce? 11. Jak a kde funguje tepelná konvekce? 12. Co je měrná tepelná kapacita a která látka je význačná svojí vysokou tepelnou kapacitou a kde se tato vlastnost využívá? 13. Jaký je princip výparu vody? 14. Na čem závisí výpar? (minimálně 3 faktory) 15. Co je opačným jevem k vypařování a kdy k němu dochází? 16. Co je skupenské teplo výparné a proč závisí na teplotě? 17. Co je koloběh vody v přírodě a co je jeho hybnou silou? (1 primární a min. 1 sekundární) 18. Co je geochemický koloběh? (2 příklady) 19. Co je biochemický koloběh? 20. Které hlavní 3 látky tečou mezi ekosystémem a atmosférou a co jsou jejich pumpy? 21. Proč má Slunce význam pro klimatický systém Země a proč pro růst rostlin? 22. Jaké množství energie dopadá na horní hranici atmosféry a jaké jsou důvody jeho dynamiky? (3 důvody) 23. Proč je na rovníku teplo a pólu zima? 24. Jaká je bilance záření mezi Zemí a vesmírem ve dne a jaká v noci a jaká z dlouhodobého hlediska? 25. Jaké jsou dvě složky slunečního globálního záření dopadajícího na zemský povrch a co určuje poměr těchto složek? 26. Jaký je osud slunečního záření dopadajícího na horní hranici atmosféry? (3 v atmosféře a 2 na zemském povrchu)

27. Kterou část slunečního záření atmosféra propouští nejlépe, kterou hůře a kterou nepropouští? 28. Proč se nám vegetace jeví jako zelená? 29. K čemu slouží fotosyntéza? 30. Co je vstupem a co výstupem v procesu fotosyntézy? (3 vstupy a 2 výstupy) 31. K čemu slouží produkt fotosyntézy? (2 hlavní) 32. Co je především důvodem kompetice rostlin a proč? 33. Co je to redukce CO 2 a k čemu slouží? 34. Kde se nachází a jak funguje chlorofyl? 35. Co je produktem primární (světelné) fáze fotosyntézy a k čemu slouží? 36. Co se může dít s energií excitovaného chlorofylu? (3 významné cesty) 37. Které faktory ovlivní rychlost fotosyntézy? (2 primární, min. 2 sekundární) 38. Jak vypadá tvar křivky obecné závislosti rychlosti fotosyntézy na dopadajícím záření? (3 části křivky) 39. Jak vypadá tvar křivky obecné závislosti rychlosti fotosyntézy na koncentraci CO 2? (3 části křivky) 40. Jak se měří rychlost fotosyntézy, na jakém principu? 41. Proč je voda ideální pro fungování rostlin? (minimálně 4 funkce) 42. Jaké jsou funkce transpirace? (2 základní) 43. Na jakém principu funguje transpirace? 44. Čím je ovlivněna rychlost transpirace? (3 hlavní faktory) 45. Formy výdeje vody rostlinou (2 plus 1 forma) 46. Jak se měří rychlost transpirace u lesní dřeviny? 47. K čemu slouží respirace? 48. Co je vstupem a co výstupem v procesu fotosyntézy? (2 vstupy a 3 výstupy) 49. Jaká je spojitost potravního řetězce a respirace? 50. Co je hlavním důvodem kompetice konzumentů a proč? 51. Které faktory ovlivní rychlost respirace? (1 hlavní vnější a 1 hlavní vnitřní) 52. Co nazýváme mobilizací v procesu respirace? 53. Čím rostlina přijímá CO 2 a uvolňuje O 2 při fotosyntéze? 54. Čím rostlina přijímá O 2 a uvolňuje CO 2 při respiraci? 55. Jaké jsou zdroje toku CO 2 z půdy? 56. Jak měříme půdní respiraci? 57. Které faktory a jak ovlivňují půdní respiraci? 58. Jaká je koncentrace CO 2 a O 2 v atmosféře? 59. Co jsou skleníkové plyny? 60. Jaké jsou skleníkové plyny? 61. Co je polární amplifikace? 62. Co je zonální a meridionální proudění jet-stream?

63. Jaký je dopad meridionálního proudění jet-stream na počasí? (extrémní a perzistentní jevy) 64. Jaké jsou faktory určující teplotu na Zemi? (3 hlavní faktory) 65. Jaký je princip skleníkového efektu? 66. Co je to efektivní vyzařování zemského povrchu? 67. Jaký má význam skleníkový efekt pro Zemi? 68. Co se děje s energií, kterou absorboval zemský povrch? 69. Jaké jsou dva hlavní vstupy energie na zemský povrch? 70. Jaká je role vysoké a jaká nízké oblačnosti? 71. Jaké jsou vstupy energie do atmosféry? (4 vstupy) 72. Proč je za jasné noci větší zima než za zatažené? 73. Proč je na poušti přes den horko a v noci zima? 74. Jaké rozdíly teplot ve dne a v noci jsou v deštném pralese a proč? 75. Jaké jsou složky radiační bilance zemského povrchu? (4 složky) 76. Co může změnit energetickou bilanci Země? 77. Co je to zesílený skleníkový efekt? 78. Jaké jsou skleníkové plyny působící zesílený skleníkový efekt? 79. Jak se změnila koncentrace CO 2 od průmyslové revoluce a jaké jsou příčiny? 80. Proč je v létě nižší koncentrace CO 2 než v zimě? 81. Jak se liší absorpční schopnosti jednotlivých skleníkových plynů? 82. Jaké jsou antropogenní zdroje metanu? 83. Jaké jsou propady uhlíku z ovzduší? 84. Jaké jsou antropogenní zdroje N 2 O v ovzduší? 85. Jaká je funkce troposférického ozonu a jaká stratosférického ozonu? 86. Co je to ozonová díra, jaké má důsledky a v jakých zeměpisných šířkách nejvíce vzniká? 87. Jak vznikají aerosoly a jaké mají radiační působení? (min. 2 přírodní a 2 antropogenní zdroje) 88. Jaké jsou složky klimatického systému Země? (5 složek) 89. Co znamená, že složky klimatického systému jsou heterogenní termodynamické otevřené systémy? 90. Co je počasí a co klima? 91. Jaké se liší časová měřítka změn v jednotlivých složkách klimatického systému? 92. Co se děje s energií, kterou absorboval zemský povrch? (4 cesty) 93. Co je to latentní tok tepla a jak se uplatňuje v klimatickém systému? 94. Co je to zjevný tok tepla a jak se uplatňuje v klimatickém systému? 95. Co je to albedo zemského povrchu? 96. Jakou zpětnou vazbu má odtávání arktického ledovce? 97. Jak vyjádříte radiační bilanci zemského povrchu? 98. Jak vyjádříte tepelnou bilanci zemského povrchu?

99. Jak vyjádříte radiační bilanci Země? 100. Co znamená nerovnováha radiační bilance Země? 101. Jaká je role oceánů v klimatickém systému? (2 role přímé a 1 nepřímá) 102. Co zejména pohlcuje energii radiační nerovnováhy Země? (porovnání s atmosférou) 103. Jaké jsou možné příčiny nerovnováhy energetické bilance Země? (min. 5 přirozených a 2 antropogenní) 104. Jaká je role uhlíku v atmosféře? (2 základní) 105. Čím může být vyšší koncentrace nebezpečná pro člověka? 106. Čím se člověk odlišuje od jiných druhů v energetické náročnosti? 107. Co to jsou fosilní paliva, jak vznikl jejich energetický potenciál? 108. Jak funguje koloběh uhlíku mezi suchozemskou biotou a atmosférou? 109. Jak funguje koloběh uhlíku mezi oceánem a atmosférou? 110. Co se stane s nadbytkem CO 2 produkovaným člověkem? 111. Kolik atmosférického uhlíku projde ročně biologickou pumpou? 112. Jak ovlivňuje koncentrace CO 2 v atmosféře obsah CO 2 v oceánech? 113. Jaký je biologický oběh uhlíku? 114. K čemu je rostlinám užitečný uhlík? (dvě základní funkce) 115. Jaká je uhlíková a kyslíková bilance ekosystému? 116. Co se tane s koncentrací O 2 v atmosféře, dojde-li ke zdvojnásobení koncentrace CO 2? 117. Co je to autotrofní a co heterotrofní respirace? 118. Co je to hrubá primární produkce, čistá primární produkce a čistá produkce ekosystému? 119. Který typ lesního biomu je největším zásobníkem uhlíku a proč? 120. Proč nejsou deštné pralesy nejvýznamnějším zásobníkem uhlíku? 121. Proč nejsou deštné pralesy nejvýznamnějším producentem kyslíku? 122. Co znamená klimaxové stádium ekosystému z hlediska toků uhlíku a kyslíku? 123. Proč deštné pralesy produkují kyslík, když by měly být v klimaxovém stádiu? 124. Proč je z hlediska globálního dopadu významnější tok uhlíku, ne tok kyslíku? 125. Proč má typická dřevina boreálního pásma štíhlou korunu a tropického pásma širokou a nahoře až plochou? 126. Jaké jsou vlivy CO 2 na fotosyntézu? (minimálně 4) 127. Jaký je vliv CO 2 na fotorespiraci? 128. Jaký je vliv CO 2 na respiraci? 129. Jaké jsou vlivy CO 2 na růst? (minimálně 4) 130. Jak CO2 ovlivňuje transpiraci? 131. Proč se snižuje vodivost průduchů ve vyšší koncentraci CO 2? 132. Jaké jsou vlivy CO 2 na působení stresorů? (minimálně 3) 133. Jaký je vliv CO 2 na složení biomasy a exudátů kořenů?

134. Jaké faktory ovlivňují čistou ekosystémovou produkci? 135. Jaké faktory ovlivňují hrubou produkci ekosystému? 136. Jakou technikou a na jakém principu je možné měřit toky látek a energie mezi ekosystémem a přízemní vrstvou atmosféry? 137. Jaké toky energie měříme eddy kovarianční technikou? 138. Jaké toky měříme pro stanovení čisté produkce ekosystému? 139. Kdy převažuje tok CO 2 ven z ekosystému? 140. Proč se se stářím lesního porostu zvyšuje podíl respiračních ztrát uhlíku? 141. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 v zastínění? 142. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 při nedostatku vody? 143. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 při nedostatku živin? 144. Jak se člení vertikálně stanoviště lesních dřevin dle vztahu mezi klimatem a biocenózou? 145. Co je to areál lesní dřeviny? 146. Jaké jsou funkce lesa? 147. Jaký vliv má zvýšená koncentrace CO 2 na lesní dřeviny? 148. Co je limitujícím faktorem pro produkci lesních dřevin ve vyšších a co v nižších vegetačních stupních? 149. Co je převážně biotickým stresorem lesních dřevin v ČR? (min. 3) 150. Co je nejvýznamnějším biotickým stresorem lesních dřevin v ČR? (min. 3) 151. Které lesní porosty a čím jsou nejvíce ohroženy? 152. Jaký vliv má změna klimatu na šíření škůdců? 153. Jaký vliv má změna klimatu na šíření patogenů? 154. Jaká jsou adaptační opatření pro smrkové porosty? (min 2) 155. Jaké jsou příklady kladného vlivu globální změny na les? 156. Jaké jsou příklady negativního dopadu globální změny na les? 157. Znamená vyšší produkce biomasy vlivem CO 2 i větší produkci těžebních sortimentů a proč? 158. Co je příčinou vyššího výskytu biotických činitelů v lesním ekosystému za zvýšené koncentrace CO 2? 159. Proč v podmínkách dopadu klimatické změny nebude vyhovovat současný typologický systém lesního hospodářství? 160. Především ve kterých vegetačních stupních bude stoupat tlak na změnu dřevinné skladby? 161. V čem se liší současný stav lesních porostů ČR oproti skladbě přirozené potenciální vegetace? 162. Které vlivy extrémních jevů počasí působí škody v zemědělství? 163. Z čeho vyplývá zásadní rozdíl v možnostech adaptace lesního hospodářství oproti zemědělství? 164. V čem spočívá ohrožení úrodnosti zemědělských půd?

165. Jaký je rozdíl ve fixaci vzdušného uhlíku v zemědělství a lesnictví? 166. Jaké jsou negativní dopady globální změny? 167. Jaké jsou pozitivní dopady globální změny?