Tropické deštné lesy a mangrovy
Amerika Zhruba polovina veškeré rozlohy tropického pralesa, nejvíce v oblasti Amazonie a povodí Orinoka souvislý prales Amazonie, vikariance vyvrásněním And, ostrovy Karibiku ekvádorská Amazonie na jediném ha pralesa > 300 druhů stromů kolumbijská oblast Chocó až 10 m srážek ročně výrazný klimatický gradient Mesoameriky horský typ deštného pralesa
Afrika Plošně nejmenší výskyt, především západní část kontinentu (největší plocha v povodí řeky Kongo) většinu tvoří sezónní typ lesa významná čeleď Caesalpiniaceae druhově nejchudší oblast tropů (důsledek aridizace klimatu)
Asie Kontinentální (monzuny, oheň) a ostrovní (fragmentace) druhově nejbohatší oblast (na plochu) diverzita čeledi Dipterocarpaceae kontakt laurasijské a gondwanské bioty Wallaceova linie
Austrálie Specifický autochtonní typ pralesa (druho/třetihorní historie) sklerofylní znaky flóry důsledek aridizace klimatu ( dry rainforest) reliktní elementy (Austrobaileyaceae, Idiospermaceae, konifery Agathis, Araucaria, Podocarpus) disturbance cyklóny
Klimatické poměry Roční suma srážek 2000 3000 mm, srážkově vyrovnané klima, vysoká relativní vzdušná vlhkost průměrná teplota >24 C, měsíční průměry >18 C denní amplituda >> roční amplituda
Mass flowering Dipterocarpaceae 17 rodů (Shorea, Hopea), ca 600 druhů, Borneo 9 rodů a ca 270 druhů synchronizované supra-anuální kvetení v Malajsii korelace s klimatickými výkyvy denní oscilace teplot, snížené úhrny srážek
Zonální půdní typy Oxisoly silně zvětralé, staré půdy bez výrazných půdních horizontů lateritizace a feralitizace kaolinit nízká sorpční kapacita ph 4.5 5.5 toxicita Al prakticky žádný humusový horizont živiny pouze v nejsvrchnější vrstvě půdy dekompozice opadu řádově týdny/měsíce
Vertikální struktura Výšková patra: A nesouvislá koruna emergentních stromů (30 45 m); B souvislá koruna horního patra (20 30 m); C střední stromové patro (8 15 20) m; D podrost lesa, keře, nízké palmy, vzrostlé byliny (1 8 m); E chudé bylinné patro
Životní formy/strategie Epifyty Orchidaceae, Bromeliaceae, kapradiny, epifylní společenstva kryptogamů hemiepifyty Ficus, Clusia dřevnaté a bylinné liány holoparazité (Balanophoraceae, Rafflesiaceae) a hemiparazité (Loranthaceae) nezelené mykoheterotrofní r.
Struktury kmene Buttresses deskové pilíře, kořenové náběhy chůdovité kořeny Kauliflorie
Vlastnosti listů Velikost listové plochy, lepto megafylní velikostní kategorie životnost celokrajnost kapací špičky
Bažinný tropický deštný les Pravidelně/trvale zaplavovaná stanoviště, časté palmy, chůdovité a dýchací kořeny, nízká diverzita stromů várzea (white water) ph > 6 vs. igapó, rašelinná, živinami chudá voda, ph ~ 4
Rašelinný tropický deštný les Zrašelinělé, silně oligotrofní substráty zakrslý, rozvolněný les, nevýrazná stratifikace, chudá druhová skladba jv Asie náhradou mangrovů podél dolních toků řek
Horský deštný les Nížinný tropický deštný les několik pater, stromy výška >30 m, chudébylinné patro horský les nad 1200 m n.m., jednodušší vertikální struktura, stromy <30 m, časté epifyty a mechorosty, bohaté bylinné patro mlžný les 2000 3000 m, stromy <20 m, časté kapradiny a mechorosty
Druhová diverzita Západní Amazonie >300 druhů stromů na 1 ha diverzita ostatních životních forem Kostarika na 100 m 2 233 druhů cévnatých rostlin Ekvádor (Río Palenque) 1033 druhů / 80 ha, 1/4 endemické, pouze 154 (15%) stromy nízká populační hustota většiny druhů (stromů)
Druhová diverzita Amazonie celkem 1170 1-ha ploch, různé typy stanovišť ~639,000 stromů 10 cm DBH, 4962 druhů, 810 rodů, 131 čeledí ~ 6 mil km 2 Amazonie 3.9 x 10 11 stromů, 565 stromů/ha, ~15,200 16,000 druhů 227 hyperdominantních druhů (~ 50% všech stromů) ~6,000 druhů méně než 1,000 jedinců
Paleohistorie tropického deštného lesa
Paleohistorie tropického deštného lesa Dlouhodobý vývoj biomu, moderní deštný les od třetihor K/T 40% pokles taxonomické diverzity v pylovém záznamu velikost diaspor Angiosperm ~ radiace drobných savců smíšený les konifer a Angiosperm (Austrálie, Kaledonie)
Teorie pleistocénních refugií (Haffer 1969) Alopatrické rozšíření v Amazonii kontrakce/expanze lesa intenzivní speciace artefakt rozdílné sběratelské aktivity korelace klimatických refugií s ekogeografickými regiony speciace v Pleistocénu?
Riverine barrier hypothesis hlavní říční toky zamezují genovému toku alopatrická speciace Saguinus fuscicollis tamarín sedlový bariérový efekt dolního toku řeky hybridní populace na horním toku Ridge hypothesis efekt třetihorní geomorfologie, prepleistocénní diversifikace
Pionýrské vs. klimaxové druhy dřevin Pionýrské druhy (early-successional, secondary) r stratégové světlomilné, klíčí na světle, velké množství malých semen, semenná banka, dormance, vysoká růstová rychlost Klimaxové (late-successional, primary, non-pioneers) K stratégové stínomilné, klíčení (většinou) v zástinu, seedling bank, listy většinou chráněné proti herbivorii
Canopy gap dynamics Disturbance světliny/gaps různé velikosti arbitrární fáze cyklického vývoje lesa gap, building, mature
Intermediate disturbance hypothesis Connell (1978) monodominantní typy lesa (Gilbertiodendron dewevrei) podobné nároky stromů na zdroje rozdělení niky nepravděpodobné diverzifikovaná společenstva jen vzácně v rovnováze, působením vnějších sil nedojde ke kompetitivního vyloučení
Compensatory mortality hypothesis Janzen (1970), Connell (1971) druhová diverzita společenstva stromů udržována distance- a density-dependent mortalitou predace, působení patogenů se vzdáleností od mateřského stromu klesá mortalita (escape hypothesis) koexistence druhů
Gradual change hypothesis Meziroční fluktuace-sekulární změny klimatu kompetitivní vyloučení je znemožněno postupnou výměnou druhové skladby Barro Colorado Island 50 ha Forest Dynamics Plot, záznam volně stojících dřevin s DBH >1 cm, 1982 2000 opakovaně měřeno ca 350 tis. jedinců 30.3% druhů žádný trend, 32.1% trvalý pokles, 7.6% trvalý nárůst
Vliv člověka 1996 2005
Vliv člověka
Mangrovy obojživelné lesy tropického pásma Azonální biom vázaný na tropická pobřeží Paleotropis i Neotropis, mangal společenstvo mangrovníků méně exponovaná pobřeží, často brakická voda (delty velkých toků) východní mangrovy druhově bohaté (40 druhů mangrovníků Sonneratia, Heritiera, Lumnitzera) západní mangrovy druhově chudé (celkem 8 druhů Avicennia, Rhizophora)
Struktura porostu Jednoduchá, jednopatrová struktura prakticky žádné bylinné patro, semenáčky mangrovníků, některé druhy rostlin (Acrostichum aureum), ojediněle epifyty
Adaptace rostlin Střídání přílivu a odlivu perioda 12 hod 25 min hluché a skočné dmutí zonace mangrovníků periodické zaplavení, salinita Pneumatofory dýchací kořeny, lenticely chůdovité kořeny viviparie, plovatelnost semen sukulence, solné žlázky