VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: PODNIKÁNÍ A PRÁVO SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V PRAXI PODNIKU (bakalářská práce) Autor: Marie Šibravová Vedoucí práce: doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala doc. JUDr. Ivě Chvátalové, CSc. za odborné vedení, laskavý přístup a za cenné rady a připomínky poskytnuté při vedení mé bakalářské práce. Dále velmi děkuji své rodině za podporu a trpělivost.
OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 4 ÚVOD... 5 1. ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ... 7 1.1 Historie sociálního pojištění... 7 1.2 Právo sociálního zabezpečení... 8 1.3 Prameny práva sociálního pojištění... 10 1.4 Kategorizace sociálního pojištění... 10 1.4 Nemocenské pojištění... 11 1.5 Důchodové pojištění... 14 1.6 Zdravotní pojištění... 15 1.7 Organizace sociálního pojištění... 16 1.7.1 Organizace nemocenského a důchodového pojištění... 16 1.7.2 Organizace zdravotního pojištění... 17 2. VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU Z POHLEDU SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ... 19 2.1 Souvislosti v nemocenském pojištění... 20 2.2 Souvislosti v důchodovém pojištění... 20 2.3 Souvislosti ve zdravotním pojištění... 21 2.4 Zaměstnávání osob s trvalým pobytem mimo Českou republiku... 22 3. ZPRACOVÁNÍ MZDOVÉ AGENDY... 22 3.1 Zpracování mzdové agendy v sociálním pojištění... 23 3.1.1 Pojistné a okruh poplatníků pojistného... 23 1
3.1.2 Vyměřovací základ... 24 3.1.3 Maximální vyměřovací základ... 24 3.1.4 Denní vyměřovací základ... 25 3.1.5 Sazby pojistného... 26 3.1.6 Odvod pojistného... 27 3.2 Zpracování mzdové agendy ve zdravotním pojištění... 28 3.2.1 Pojistné a okruh poplatníků pojistného... 28 3.2.2 Vyměřovací základ... 29 3.2.3 Minimální vyměřovací základ... 29 3.2.4 Maximální vyměřovací základ... 30 3.2.5 Sazba pojistného... 30 3.2.6 Odvod pojistného... 30 4. DÁVKY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ V PRAXI ZAMĚSTNAVATELE... 31 4.1 Dávky nemocenského pojištění... 31 4.2 Nemocenské... 31 4.3 Peněţitá pomoc v mateřství... 33 4.4 Ošetřovné... 34 4.5 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství... 35 4.6 Srovnání dávek nemocenského pojištění... 36 4.7 Dávky důchodového pojištění... 36 4.8 Starobní důchod... 37 2
4.9 Invalidní důchod... 40 4.10 Vdovský a vdovecký důchod... 41 4.11 Sirotčí důchod... 42 4.12 Přehled vyplacených dávek důchodového pojištění za rok 2009... 43 5. PRŮBĚH ZAMĚSTNÁNÍ A UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Z POHLEDU SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ... 43 5.1 Souvislosti v nemocenském pojištění... 44 5.2 Souvislosti v důchodovém pojištění... 44 5.2.1 Evidenční povinnost... 45 5.3 Souvislosti ve zdravotním pojištění... 45 6. PŘÍPADOVÁ STUDIE... 46 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 56 PŘEHLED PŘÍLOH... 58 3
SEZNAM ZKRATEK ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení DP důchodové pojištění DPČ dohoda o pracovní činnosti NP nemocenské pojištění OSSZ okresní správa sociálního zabezpečení SP sociální pojištění SPZ státní politika zaměstnanosti SVČ samostatně výdělečná činnost ZDP Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů ZDPř. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů ZNP Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů ZOPSZ Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů ZP zdravotní pojištění ZPr. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ZPSZ Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ZPZP Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů ZVZP Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů 4
ÚVOD Právní úprava sociálního zabezpečení se dotýká všech občanů České republiky a s její aplikací do kaţdodenního ţivota se v různých rolích setkáváme průběţně po celý ţivot. V bakalářské práci jsem se zaměřila především na povinnosti zaměstnavatele v rámci sociálního pojištění. Ve svém okolí se často setkávám s neúplnými znalostmi problematiky sociálního a zdravotního pojištění, i přesto, ţe se jedná o téma zcela zásadní, které ovlivňuje výši vyplacené mzdy. Myslím si, ţe jedním z důvodů špatné uchopitelnosti práva sociálního zabezpečení můţe být velká rozmanitost zákonů a neustálé změny, které jsou v poslední době schvalovány převáţně v důsledku snahy omezit výdaje státního rozpočtu. I výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, ţe jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala téma Sociální pojištění v praxi podniku, zaměřené na účast zaměstnanců v nemocenském, důchodovém a zdravotním pojištění. Cílem této práce je na teoretické bázi podat komplexní přehled práv a povinností stanovených právními předpisy, které vyplývají jak z pozice zaměstnance, tak z titulu zaměstnavatele, a poukázat na způsob aplikace právních předpisů v praxi podniku. Práce je svou logickou strukturou komponována tak, aby kopírovala cyklus pracovního poměru zaměstnance. Po všeobecném historickém a právním přehledu jsou v úvodní kapitole definovány základní pilíře nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Představuji zde osoby, které se pojištění účastní, vymezuji podmínky pro účast a formuluji další právní instituty a specifika vztahující se k jednotlivým druhům pojištění. Ve druhé kapitole se pojednává o začátku pracovního poměru zaměstnance a o nezbytných úkonech, které je třeba učinit k zajištění řádné účasti na pojištění. Dále je zde vymezen postup, který je nutno dodrţovat v případě zaměstnávání cizinců. Stěţejní kapitolou je Zpracování mzdové agendy, v níţ jsou vysvětleny teoretické principy, na nichţ je postaven výpočet pojistného a zpracování mzdy. Stejně významnou součástí je i specifikace činnosti mzdové účtárny související s platbou pojistného, včetně aktuální právní úpravy sazeb pojistného a dalších měnných prvků. 5
Při výkonu zaměstnání mohou nastat případy, kdy zaměstnanci či zaměstnankyni vznikne nárok na dávku nemocenského nebo důchodového pojištění. Ve čtvrté kapitole jsou všechny platné dávky popsány a uvedena součinnost vzhledem ke státním orgánům, kterou je zaměstnavatel povinen dodrţet a provést. Poslední teoretická kapitola se zabývá dalšími povinnostmi, které zaměstnavatel musí při zaměstnávání zaměstnanců obligatorně splnit či dodrţet a jsou zde popsány aktivity související s ukončením pracovního poměru. Teoretická část je na konci práce doplněna praktickým příkladem zpracování mzdy, vyplacením náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti a výpočtem pojistného na sociální i zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Při zpracování jsem vyuţívala zejména tyto metody: shromáţdila jsem relevantní data a následně jsem provedla jejich analýzu a syntézu. Dále jsem vyuţila případovou studii, abych teoretické poznatky promítla do praxe podniku. Při tvorbě jsem čerpala z komentovaných zákonů platných pro rok 2011 a z odborné literatury, kterou průběţně cituji a jejíţ úplný seznam uvádím na konci bakalářské práce. 6
1. ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ Institut sociálního pojištění (dále téţ SP) vznikl v 19. století v německy mluvících zemích jako systém zabezpečující účastníka pojištění v případě vzniku pojistné události. Společně s celky sociálního zaopatření a sociální pomoci je zařazen do práva sociálního zabezpečení. 1 Obecná definice práva, která se sociálního zabezpečení dotýká, se i přes svou poměrně dlouhou historii neustálila, avšak ho lze charakterizovat např. jako soubor právních předpisů, které upravují hmotné zabezpečení a sluţby, jeţ stát zabezpečuje, reguluje, nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejichţ nezadatelná sociální práva zaručená ústavou jsou ohroţena. 2 1.1 Historie sociálního pojištění První zmínky o zavedení shromaţďování finančních prostředků pro případ budoucí nouze pocházejí jiţ z 15. století z oblastí, ve kterých se nacházely doly. Horníci se sdruţovali do celků, jeţ nazývali bratrstva, a poměrnou částí společně se zaměstnavatelem si spořili na horší časy. Tímto krokem poloţili základ pozdějším fondům závodního pojištění a inspirovali tak i jiná odvětví a podniky. Hornické pojištění u nás bylo uzákoněno a jeho platnost přetrvala aţ do roku 1948. Za dalším výrazným pokrokem v oblasti sociálního pojištění stála císařovna Marie Terezie, která posvětila vydání dvou tzv. normálů, které zaručovaly za stanovených podmínek nárok na penzi vdovám, sirotkům a po deseti letech věrné sluţby pracovně neschopným osobám. Země na území dnešní České a Slovenské republiky ovlivnil vývoj v sousedních německých a rakouských zemích. Byly zakládány sociální politické strany, avšak stále bylo opomíjeno důchodové pojištění dělníků a soukromých zaměstnanců, jehoţ úprava byla zavedena aţ počátkem 20. století. Progresivním způsobem odsouhlasila vláda Československé republiky v roce 1924 zákon upravující postavení zaměstnanců v případě nemoci, invalidity a stáří. Po nástupu komunistické strany k moci však začal být sociální systém podrobován stejným podmínkám, které panovaly v Rusku z doby industrializace a kolektivizace zemědělství, a ztratil tak získanou dynamiku a rozvoj. Roční náklady na sociální zabezpečení vzrostly 1 Igor Tomeš a kolektiv, Právo sociálního zabezpečení, 2. Vydání, Všehrd, 1995, str. 11-14 2 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 20 7
v roce 1964 aţ na 31 miliard korun z důvodu růstu počtu a výše dávek, na které měla nárok mnohem větší skupina obyvatelstva, neţ v době před 2. světovou válkou. V pozdějších letech nastala snaha o provádění reforem z důvodu ne jiţ tak úspěšného hospodářského cyklu, avšak výrazné změny do Sametové revoluce jiţ neproběhly. 3 Po roce 1989 vyvstala potřeba nutných změn systému a přechodu od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění. Logickým krokem bylo zrovnoprávnění osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci. 4 I přes fakt, ţe bylo za uplynulých více neţ 20 let novelizováno a zavedeno mnoho zákonů a dalších právních předpisů sociálního pojištění, stále je otázka této legislativy jedno z nejdiskutovanějších témat na politické scéně. Aktuálně je připravována s ohledem na stále se zvyšující průměrný věk obyvatelstva důchodová reforma. 1.2 Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení je řazeno do práva veřejného. Na rozdíl od práva soukromého sleduje právo veřejné dominanci jednoho subjektu právního vztahu nad druhým, kdy nadřazený orgán rozhoduje o právech a povinnostech zbylých subjektů a řídí se převáţně kogentními normami. Typickým příkladem vztahu nadřazenosti je vztah mezi státem, který zajišťuje organizaci a vyplácení dávek sociálního pojištění prostřednictvím státních orgánů (Česká správa sociálního zabezpečení a její okresní pobočky) a účastníky pojištění. Právní teorie určuje v právním vztahu tři základní prvky subjekt, objekt a obsah. Subjekty se rozumí jak fyzické, tak právnické osoby, které se účastní právního vztahu. Pro tuto práci bude relevantní rozdělení subjektů na oprávněné a povinné. V pozici oprávněného subjektu stojí většinou fyzická osoba, která má oprávnění poţadovat plnění po povinné osobě (např. poţadavek na vyplacení dávky fyzické osobě u příslušné statní instituce). Postavení subjektů v právním vztahu je závislé na vymezení způsobilosti k právům a povinnostem (právní subjektivitou) a způsobilosti k právním úkonům. Právní subjektivita znamená: způsobilost subjektu být nositelem práv a povinností, které jsou obsahem právního vztahu. 5 Způsobilost k právním úkonům je definována jako: 3 Igor Tomeš a kolektiv, Právo sociálního zabezpečení, 2. Vydání, Všehrd, 1995, str. 21-25 4 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 34-35 5 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 95 8
schopnost subjektu nabývat práv a brát na sebe povinnosti, které jsou obsahem právních vztahů. 6 Objektem právního vztahu v oblasti práva sociálního zabezpečení je potřeba jedince, či přesně identifikované skupiny, která vznikla v důsledku právní skutečnosti, za kterou se povaţuje jasně vymezená sociální událost (např. porod). 7 Obsahem právního vztahu jsou práva a povinnosti subjektů, které se vztahu účastní. U těchto práv a povinnosti se rozlišuje materiální a procesní charakter. Právo sociálního zabezpečení je charakteristické tím, ţe jsou tyto dva instituty úzce spojeny, coţ vyjadřuje např. fakt, ţe splnění nároku na dávku je v některých případech přímo spojeno s realizací procesní části. 8 V sociálním právu odpovídá právu na straně jedné povinnost na straně druhé a naopak a jedno plnění podmiňuje druhé (tzv. synallagmatické vztahy). 9 Forma pomoci potřebným je vyjádřena v nároku na peněţité dávky, či na zdravotní péči a další druhy plnění, které jsou poskytovány v případě splnění zákonem stanovených podmínek. Důleţitým aspektem je placení pojistného, z kterého se následně stanou finanční prostředky určené k vyplacení dávek, či kterými se pokryje plnění ve zdravotním pojištění. Placení pojistného na sociální i zdravotní pojištění je zaloţeno na principu omezení finančních prostředků osob na úkor osobní spotřeby, na rozdíl od sociálního zabezpečení v uţším smyslu, kterému dominuje spotřeba veřejných prostředků. 10 Výrazným prvkem systému je solidarita mezi pojištěnci - stav kdy se zaplacené prostředky střádají na jednom účtu a jsou vypláceny pouze v případech vzniklého nároku pojištěnců. 11 6 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 97 7 Kristina Koldinská, Sociální právo,1. Vydání, C.H.Beck 2007, str.41 8 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 98-99 9 Kristina Koldinská, Sociální právo, 1. Vydání, C. H. Beck 2007, str. 39-41 10 Igor Tomeš a kolektiv, Právo sociálního zabezpečení, 2. Vydání, Všehrd 1995, str. 13 11 Kristina Koldinská, Sociální právo, 1. Vydání, C.H.Beck 2007, str. 24 9
1.3 Prameny práva sociálního pojištění Mezi prameny práva sociálního pojištění řadíme: - obecně závazné právní předpisy - nálezy Ústavního soudu (ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy) - mezinárodní smlouvy - normy evropského práva Obecně závazné právní předpisy jsou výsledkem legislativní činnosti státu a v oblasti sociálního pojištění jsou jeho nejfrekventovanějším pramenem. Účelem sjednávání mezinárodních smluv v oblasti sociálního pojištění je především princip vzájemného stanovení podmínek pro zacházení s občany smluvních států z hlediska ochrany jejich sociálních práv (tzv. koordinační pravidla). Tyto předpisy mají za cíl zajistit osobám při dlouhodobém pobytu v zahraničí stejná práva, na která mají nárok v domovském státě. Koordinační pravidla jsou obsaţena jak v mnohostranných smlouvách (např. Evropská úmluva o sociálním zabezpečení), tak i v bilaterálních smlouvách (např. Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o sociálním zabezpečení ze dne 27. 7. 2001 12 ) Mezi primární prameny evropského práva sociálního zabezpečení patří Listina základních práv EU (2007/C 303/01) tvořící součást Lisabonské smlouvy. Mezi sekundární normy lze zařadit především nařízení, která zabezpečují migrujícím osobám rovnoprávné sociální postavení ve všech členských státech EU (např. nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení). Sbliţování rozdílných právních úprav je prováděno prostřednictvím směrnic, které ponechávají způsob implementace na jednotlivých státech. 1.4 Kategorizace sociálního pojištění Z pohledu kategorizace lze rozdělit sociální pojištění na dva okruhy - sociální pojištění veřejnoprávní povahy (např. důchodové a nemocenské pojištění) a sociální pojištění 12 Vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 94/2002 Sb.m.s. 10
soukromoprávní povahy, nazývané také jako komerční pojištění (např. penzijní připojištění). Nejmarkantnější rozdíl spočívá v účasti na pojištění, kdy se SP veřejnoprávní povahy řídí principem univerzality, a tudíţ je zpravidla povinné pro občany státu, kteří jsou výdělečně činní. Naopak komerční pojištění si lidé platí ze své vlastní vůle s cílem nadstandardního zabezpečení v době po vzniku sociální události (oproti pouhému vyplácení dávek ze státního systému). Další moţnost dělení sociálního pojištění spočívá v délce podpory na krátkodobé a dlouhodobé sociální pojištění. Do krátkodobého sociálního pojištění lze zařadit zdravotní a nemocenské pojištění (např. zajištění finančních příjmu v důsledku pracovní neschopnosti), do dlouhodobého systému SP se řadí důchodové pojištění (např. zajištění vyplácení starobního důchodu v řádu aţ desítek let). 13 Do sociálního pojištění bývá odborníky řazeno i zdravotní pojištění, i kdyţ ne zcela jednotně. Pro účely této práce je sociální pojištění vymezeno pouze okruhem nemocenského a důchodového pojištění. 1.4 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění zabezpečuje pojištěnce v následujících typech pojistných událostí: dočasná pracovní neschopnost, karanténa, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti. Právní úprava je vymezena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZNP). 14 Pojištěncem se ve smyslu příslušného zákona rozumí fyzická osoba, která se pojištění účastní (i v době přerušení pojištění) společně s osobou, která se nachází v rozmezí tzv. ochranné lhůty. Ochranná lhůta je časový úsek po skončení pojistné činnosti, ve které jsou nároky na nemocenské dávky zachovány (platí pouze pro nemocenské a peněţitou pomoc v mateřství) a trvá 7 kalendářních dní pro nárok na nemocenské a 180 dní pro peněţitou pomoc v mateřství, při splnění stanovených podmínek. V případě, ţe zaměstnání 13 Kristina Koldinská, Sociální právo, 1. Vydání, C. H. Beck 2007, str. 24-25 14 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 11 11
trvalo méně neţ 7 kalendářních dní nebo 180 kalendářních dní, shoduje se délka ochranné lhůty s délkou výdělečné činnosti. 15 Zákon o nemocenském pojištění upravuje povinné pojištění pro zaměstnance (s výjimkou zahraničních zaměstnanců) a dobrovolné pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (dále téţ OSVČ). Mezi oběma kategoriemi pojištěnců se smazává rozdíl, coţ představuje pokrok ve vývoji sociálního systému a téměř jednotnou úpravu pro všechny oprávněné subjekty. Osoby povaţované za zaměstnance jsou uvedeny v taxativním výčtu v 5 ZNP, v praxi se nejčastěji jedná o zaměstnance v pracovním poměru. Pod legislativní zkratku zaměstnanec patří osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti, dále poslanci, senátoři, soudci atd. Naopak osoby pracující na dohodu o provedení práce jsou z okruhu zaměstnanců pro účely ZNP vyloučeny. 16 Od 1. ledna 2009 nejsou účastni nemocenského pojištění společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté komanditních společností. Tyto osoby jsou pouze důchodově pojištěné dle 5 odst. 1 písm. w) ZDP za podmínek, ţe mimo pracovně právní vztah vykonávají práci pro společnost a jsou za ni odměňováni. 17 Jednou ze tří základních podmínek účasti zaměstnance na pojištění stanovených v 6 a následujících ZNP, je výkon zaměstnání na území ČR, nebo situace kdy osoba pracuje v zahraničí pro zaměstnavatele se sídlem v České republice, není pojištěna dle tamních předpisů a má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU. Druhá podmínka obsahuje časový údaj o zaměstnání. Pro případ vzniku NP je podstatné, aby zaměstnání trvalo, či původně mělo trvat alespoň 15 dní. Pokud mezi zaměstnáními u stejného zaměstnavatele neuplynulo 6 měsíců, předchozí zaměstnání zaloţilo NP, nebo v něm bylo dosaţeno stanoveného příjmového limitu, poté je u druhého zaměstnání NP zaloţeno i v případě, ţe by zaměstnání bylo sjednáno na dobu kratší neţ 15 dnů (tzv. opětovné zaměstnání). 15 15 zákona č. 187/2006, o nemocenském pojištění 16 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 19-20 17 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 21 12
Tyto podmínky jsou doplněny poţadavkem na rozhodný příjem, který je stanoven 6 odst. 1 písm. c) ZNP a můţe být změněn nařízením Vlády ČR. 18 19 Situace, ve které jsou splněny předchozí dvě podmínky (poţadavek na místo výkonu práce a délka trvání pracovního poměru), avšak sjednaná částka je jiţ od počátku niţší neţ rozhodný příjem, se nazývá zaměstnání malého rozsahu. Osoba je nemocensky pojištěna pouze v měsících, kdy je dosaţeno rozhodného příjmu. Pokud člověk vykonává více zaměstnání zároveň a kaţdé zaměstnání zakládá účast na NP, je pojištěn z kaţdého z těchto zaměstnání (tzv. souběţné zaměstnání). Tato situace platí i v případě, ţe má zaměstnanec více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele. Zde pak platí pravidlo, ţe se rozhodný příjem posuzuje vţdy z kaţdého pracovního poměru jednotlivě. 20 Specifiky u nemocenského pojištění jsou tzv. smluvní a zahraniční zaměstnanci, které definuje 3 ZNP. Smluvní zaměstnanec je osoba (cizinec), která pracuje na území ČR pro smluvního zaměstnavatele na základě vztahu mezi smluvním zaměstnavatelem a zahraničním zaměstnavatelem (není zde navázán pracovněprávní vztah ke smluvnímu zaměstnavateli). Smluvní zaměstnavatel je definován jako právnická nebo fyzická osoba se sídlem na území ČR, u níţ jsou zaměstnáni zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele. Smluvní zaměstnávání je charakteristické tím, ţe zahraniční zaměstnavatel nesídlí na území EU (EHP a Švýcarska) a zároveň sídlí ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Příjem zaměstnance je vyplácen smluvním zaměstnavatelem buď přímo, nebo je refundován zahraničnímu zaměstnavateli. Tento typ zaměstnance je povinně účasten nemocenského pojištění na území ČR. Za zahraničního zaměstnance je povaţována osoba, která vykonává práci na území ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Tato osoba můţe být nemocensky pojištěna, pokud se k pojištění sama dobrovolně přihlásí. 21 18 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 24-25 19 V roce 2011 zůstáva obdobně jako v loňském roce rozhodný příjem na hranici 2 000 Kč. 20 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 32-33 21 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 36 13
1.5 Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje účastné osoby ve sloţitějších obdobích ţivota, kterými jsou stáří, invalidita a úmrtí partnera, či rodičů nezaopatřených dětí, a ve většině případů zde nastává niţší schopnost zajistit si dostačující finanční prostředky pro ţivobytí. Mezi dávky DP je zařazen starobní důchod (společně se starobním důchodem, na který vznikl dle 31 ZDP nárok před dosaţením důchodového věku), invalidní důchod definovaný ve třech stupních, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. 22 Právní úprava je stanovena v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZDP). Okruh pojištěných osob je vymezen v paragrafech 5-6 ZDP, z nichţ je pro účely této práce nejdůleţitější zařazení zaměstnanců v pracovním poměru a osob pracujících na dohodu o pracovní činnosti. Na rozdíl od nemocenského pojištění je stanovena povinnost odvádět pojistné i pro OSVČ. Avšak i v důchodovém pojištění existuje moţnost dobrovolného placení pojistného za přesně vymezených podmínek (např. pro osoby vedené v evidenci úřadu práce, kterým nenáleţí podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci). 23 Podmínka účasti zaměstnanců na DP je vymezena účastí na nemocenském pojištění, zúčtováním započitatelných příjmů a následného zaplacení pojistného. 24 Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti ( 5 odst. 1 písm. w) ZDP) platí odlišná úprava z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění. Jejich účast na důchodovém pojištění je závislá na zúčtování příjmu započitatelného do vyměřovacího základu. Pro stanovení pojistného je třeba dosáhnout rozhodného příjmu, jehoţ hodnota je přesně specifikována v 8 ZDP a v letošním roce činí výše této částky 6 200 Kč. 25 26 Společníci s.r.o., komanditisté k. s. a zákonem uvedení členové druţstev mají tedy v DP oproti NP postavení zaměstnanců (viz téţ ve vazbě na 9 odst. 8 ZDP). 22 http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/ 23 5-7 zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění 24 8 a 11 zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění 25 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 56-57 26 Marta Ţeníšková, Pojistné na sociální zabezpečení 2011, Anag 2011, str. 13 14
1.6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění si klade za cíl zachovat či zlepšit zdravotní stav pojištěnců. Systém je obdobně jako předchozí typy pojištění zaloţen na placení pojistného, avšak plnění se neposkytuje jako u předešlých dvou systémů ve formě finančního plnění v podobě dávek, ale v poskytování zdravotní péče. Právní úprava je upravena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZVZP) a v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZPZP). 27 Vznik zdravotního pojištění je vymezen následujícími událostmi: narození (jde-li o osobu s trvalým pobytem v ČR), dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu v ČR stala zaměstnancem českého zaměstnavatele, a dnem získání povolení k trvalému pobytu na území republiky. Opačné podmínky platí obdobně pro zánik pojištění. V tomto pojistném systému existují tři typy plátců pojištěnci uvedení v 5 ZVZP, zaměstnavatelé a stát. Do první skupiny se řadí např. zaměstnanci v pracovním poměru a osoby vykonávající práci na základě dohody o pracovní činnosti, pokud dosáhnou započitatelného příjmu. Naopak zdravotní pojištění se neodvádí ze smluvního poměru dohody o provedení práce. 28 Zaměstnanec je pro účely ZP vymezen jako osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZDPř.) a tudíţ není v příslušné legislativě (ZVZP) taxativně vyjmenován. Naopak taxativně definovány jsou osoby, které zdravotně pojištěny nejsou. Pod pojmem zaměstnavatel vystupuje fyzická či právnická osoba se sídlem v ČR zaměstnávající zaměstnance, vůči kterým je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků dle 6 ZDPř. Stát je plátcem pojistného za skupinu osob vyjmenovanou v 7 ZVZP, z nichţ většinu tvoří nezaopatřené děti ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, poţivatelé důchodů, osoby na mateřské a rodičovské dovolené či uchazeči o zaměstnání. 29 Osoby, které nejsou zdravotně pojištěny ani z titulu zaměstnance, ani ze samostatně výdělečné činnosti, ZP za ně neplatí stát, jejich trvalý pobyt je uveden v České republice a 27 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 136-137 28 5 zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění 29 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 29 15
tento stav trvá celý kalendářní měsíc, se označují pojmem osoby bez zdanitelných příjmů (viz 5 odst. 3 ZVZP). Tyto lidé jsou povinni odvést za kaţdý měsíc trvání výše uvedeného stavu pojistné na zdravotní pojištění z částky minimální mzdy. 30 1.7 Organizace sociálního pojištění 1.7.1 Organizace nemocenského a důchodového pojištění Právní úprava organizace nemocenského pojištění je stanovena v zákoně o nemocenském pojištění a právní úprava důchodového pojištění je zahrnuta v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZOPSZ). Od r. 1992 byla celková úprava NP i DP obsaţena společně v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ale vstupem nového zákona o nemocenském pojištění v platnost v roce 2009 byla organizace NP včleněna přímo do textu nového zákona. Orgány provádějící nemocenské pojištění jsou vymezeny v 81 ZNP. Jedná se o: okresní správy sociálního zabezpečení (dále viz OSSZ), Českou správu sociálního zabezpečení (dále viz ČSSZ), sluţební orgány (např. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační sluţba a další) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Orgány důchodového pojištění jsou definovány v 3 odst. 3 ZOPSZ. Obdobně jako u NP zde figurují OSSZ, ČSSZ a poté následující ministerstva: práce a sociálních věcí, vnitra, spravedlnosti a obrany. Okresní správy sociálního zabezpečení vykonávají činnost pro okresy, vymezené ve vyhlášce č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy (v Praze pod názvem Praţská správa sociálního zabezpečení a v Brně působící Městská správa sociálního zabezpečení). Historicky měly okresní správy v kompetenci převáţně oblast nemocenského pojištění, avšak od 1. 1. 2007 na ně přešla i povinnost sepisovat ţádosti o dávky důchodového pojištění, kterou dříve obstarával pro své zaměstnance zaměstnavatel. 30 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 113-114 16
Okresní správy sociálního zabezpečení jsou kompetentním orgánem k provádění nemocenského pojištění oprávněných osob a zabezpečují výplatu finančních prostředků v případě uplatnění vzniklého nároku na dávku. Okresní správy jsou příjemcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a jsou oprávněny i ukládat pokuty za neplnění zákonem daných povinností. Další práva a povinnosti jsou určeny ve výše zmíněné legislativě. Česká správa sociálního zabezpečení je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí a byla zřízena v roce 1990. Je zodpovědná za řízení a kontrolu okresních správ sociálního zabezpečení, dále za rozhodování především o dávkách důchodového pojištění či vedení evidence pojištěnců jak v DP, tak i v NP. 1.7.2 Organizace zdravotního pojištění Právní úprava organizace zdravotního pojištění je upravena mimo jiné v následujících zákonech: - zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Organizace ZP je prováděna především prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven (Všeobecné zdravotní pojišťovny a dalších pojišťoven). Dále jsou zapojeny orgány obcí a krajů, specializované komory a poskytovatelé zdravotních sluţeb. Zaměstnanecké pojišťovny jsou upraveny ve čtvrtém jmenovaném zákoně a dělí se na 4 skupiny. Resortní pojišťovny působí především pro zaměstnance všech organizací, které jsou zaloţeny jedním ministerstvem ČR. Jako příklad lze uvést např. Zdravotní pojišťovnu 17
ministerstva vnitra. Oborové pojišťovny sdruţují zaměstnance jednoho oboru, podnikové jsou zaloţeny pro zaměstnance jednoho či více podniků a další zdravotní pojišťovny jsou instituce s mezioborovou a meziresortní působností. Dle platné legislativy však musí kaţdá zaměstnanecká pojišťovna přijmout do své evidence i osobu, která nepatří do příslušného vymezeného okruhu zaměstnanců. 31 Všechny pojišťovny, s výjimkou VZP, jsou sdruţeny ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR. V případě, ţe plánuje právnická osoba se sídlem v ČR zaloţit novou pojišťovnu, musí po sloţení kauce ve výši 50 mil. Kč podat ţádost, jejíţ schvalování je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Kaţdý pojištěnec je evidován vţdy u jedné z devíti zdravotních pojišťoven působících na území ČR a má právo jednou za rok, vţdy k 1. dni kalendářního čtvrtletí, tuto pojišťovnu změnit. Při poskytování zdravotní péče je pojištěnec povinen se prokázat platným průkazem pojištěnce, který je vydaný zdravotní pojišťovnou, ke které přísluší. 32 Pokud je zaměstnanec ošetřen ve zdravotnickém zařízení, které má navázáno smluvní vztah s pojištěncovou zdravotní pojišťovnou, má v tomto důsledku pojištěnec právo na zdravotní péči bez přímé úhrady v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, účinnou od 1. 1. 2008, byl však zaveden institut tzv. regulačních poplatků, které stanovují platbu za návštěvu či specifikovaný výkon ve zdravotnickém zařízení v přesně vymezené výši. 33 Zdravotních pojišťoven působí v ČR devět, jak s dalšími detaily znázorňuje následující tabulka: 31 Petr Tröster, Právo sociálního zabezpečení, 5. Vydání, C. H. Beck 2010, str. 145 32 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 20-23 33 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/cast5.aspx 18
Přehled zdravotních pojišťoven v ČR Název Kód Den vzniku Počet pojištěnců k 30.10.2009 Počet pojištěnců k 1.1.2011 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 111 1.1.1992 6 450 000 - Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 201 18.12.1992 553 000 586 111 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 207 29.10.1992 675 000 694 187 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 209 15.10.1992 133 000 135 213 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR 211 1.10.1992 1 200 000 1 136 830 Revírní bratrská pokladna 213 1.2.1993 407 000 413 147 Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 217 20.5.1993 400 000 410 341 Zdravotní pojišťovna Média 228 23.2.2009 25 000 *) - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 205 1.10.2009 730 000 721 605 Tabulka č. 1 Přehled zdravotních pojišťoven v ČR 34 ; *) stav k 1. 6. 2009 2. VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU Z POHLEDU SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ Zaměstnavatel má v oblasti sociálního a zdravotního pojištění řadu povinností. Současně je však vázán splněním pracovněprávních poţadavků vyplývajících ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; dále téţ ZPr.) a dalších souvisejících předpisů, mezi které můţeme zařadit např. povinnost proškolení zaměstnance o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zatímco pracovněprávní záleţitosti jsou ve většině společností náplní práce personálního (dříve osobního) oddělení, zbývající související agendu má na starost mzdová účtárna. Dle 3 písm. d) ZNP je mzdová účtárna útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců. 34 http://www.svetzdravotnictvi.cz/prehled-vsech-zdravotnich-pojistoven-v-cr-ah34/, data z roku 2011 poskytla informační centra ZP 19
2.1 Souvislosti v nemocenském pojištění Aby byl zaměstnavatel oprávněn vykonávat poţadavky stanovené legislativou ohledně zaměstnanců, musí nejprve sám splnit povinnost zápisu do registru zaměstnavatelů. Přihláška musí být v souladu s 93 ZNP podána nejpozději do 8 dnů po vzniku podniku. Na tiskopise musí být vyplněny i informace týkající se všech mzdových účtáren s uvedením adres a identifikací osob, které jsou oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. Do 8 dnů po nástupu zaměstnance do organizace je zaměstnavatel povinen oznámit OSSZ na předepsaném tiskopise (Oznámení o nástupu do zaměstnání; viz příloha č. 1) skutečnost nového nástupu v případě, ţe toto zaměstnání zaloţilo účast na nemocenském pojištění. Výjimku tvoří přihlášení smluvního zaměstnance i v případě, ţe mu účast na NP nevznikne. Pokud vznikne účast na pojištění v zaměstnání malého rozsahu, ohlašuje se tato skutečnost do 8 dnů po skončení měsíce, ve kterém byla účast zaloţena. Stejná lhůta platí i pro hlášení nových údajů, které jsou odlišné od původního oznámení o nástupu. Avšak dohodou mezi zaměstnavatelem a státním orgánem uzákoněnou v 94 odst. 3 ZNP lze výše zmíněné lhůty změnit. Při vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance do evidence, která musí být pro účely nemocenského pojištění vedena (blíţe viz kapitola 5.1) 35 2.2 Souvislosti v důchodovém pojištění Obdobně jako v nemocenském pojištění figuruje v DP oznamovací povinnost, která se však soustřeďuje na vymezené okruhy účastníků důchodového pojištění. Zaměstnavatel zaměstnávající společníky či jednatele v s.r.o. nebo komanditisty v komanditní společnosti ( 5 odst. 1 písm. w) ZDP) je zavázán ohlásit OSSZ den, kdy osobě vznikla účast na důchodovém pojištění, a to do 8 dnů od tohoto data. Pokud zaměstnavatel není zapsán v registru zaměstnavatelů dle 123 ZNP a výše vymezenému okruhu osob vznikne účast na důchodovém pojištění, je povinen náleţitost zápisu splnit do 8 dnů po konci kalendářního měsíce, ve kterém účast na DP vznikla. 36 Pokud vstoupí do zaměstnání zaměstnanec, který je poţivatelem starobního důchodu dle 35 36 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 164-166 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 418-419 20
31 ZDP (konkrétní vymezení nároku na dávku v době před dosaţením důchodového věku, avšak se splněnou stanovenou dobou pojištění) a nesplňuje podmínky pro výplatu v souběhu s výkonem výdělečné činnosti, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost ohlásit do 8 dnů od zjištění tohoto faktu. V případě, ţe hlášení nebylo provedeno, nebo bylo provedeno nesprávně, a důsledkem byly vyplacené finanční prostředky, je zaměstnavatelova povinnost tuto částku uhradit zpětně do státního rozpočtu. V případě, ţe zaměstnavatel, ale i příjemce důchodu způsobili skutečnost, ţe důchod byl vyplacen neprávem, či ve vyšší částce, odpovídají za zpětnou úhradu společně a nerozdílně. 37 2.3 Souvislosti ve zdravotním pojištění Zaměstnavatel je povinen se primárně přihlásit do registru zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jeho zaměstnanci pojištěni (Přihláška a evidenční list zaměstnavatele; viz příloha č. 2). Obdobně jako u nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen ohlásit nového zaměstnance do 8 dnů od jeho nástupu na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Pokud zaměstnanec v průběhu zaměstnání pojišťovnu změní, je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit zaměstnavateli, který provede odhlášku u stávající zdravotní pojišťovny a zaregistruje zaměstnance k platbě pojistného u nové pojišťovny. Ohlášení nástupu se provádí pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele (viz příloha č. 3), kde mohou být zachyceny i případné změny, které také podléhají oznamovací povinnosti. Jednotlivé skutečnosti se zachycují pomocí kódů (písmen), které mají jasně vymezenou vypovídací hodnotu. Např. pro nástup zaměstnance s trvalým pobytem v ČR, či při přihlášení k nové zdravotní pojišťovně při její změně se pouţije písmeno P. Tento formulář a relevantní označení je mimořádně důleţité pro další postup zdravotní pojišťovny. Např. se tak dozví o skutečnosti, ţe si můţe uplatnit platbu pojistného od státu (např. pokud odejde zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, nebo při přiznání starobního důchodu) aj. 38 37 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 198 38 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 40-46 21
2.4 Zaměstnávání osob s trvalým pobytem mimo Českou republiku Pokud chce zaměstnavatel zaměstnávat osoby, které nejsou občany České republiky, musí při svém postupu rozlišit, jestli je nový zaměstnanec občanem EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), Švýcarska nebo tzv. třetích zemí. Mimo skutečností vztaţených k sociálnímu a zdravotnímu pojištění zde přibývá ještě další oznamovací povinnost. V případě, ţe je nový zaměstnanec občanem výše jmenovaných evropských států, nepotřebuje osoba povolení k zaměstnání a zaměstnavatel je povinen splnit svoji ohlašovací povinnost pouze tím, ţe nejpozději v den nástupu písemně ohlásí tento nástup místně příslušnému Úřadu práce na předepsaném tiskopise (Informace o nástupu do zaměstnání/o vyslání k výkonu práce; viz příloha č. 4). Stejný postup se pouţije i pro ukončení pracovního poměru se lhůtou nejdéle do 10 dnů od skončení zaměstnání. 39 V praxi se zasílají vyplněné formuláře dva, z důvodu, aby jeden zůstal v evidenci Úřadu práce a druhý se vrátil do evidence zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec občanem ostatních zemí, neţ EU, EHP a Švýcarska, je zaměstnavatel oprávněn přijmout tuto osobu do pracovního poměru pouze za stanovených podmínek. Za nezbytné se povaţuje povolení k zaměstnání od úřadu práce v místě výkonu práce a vízum k pobytu za účelem zaměstnání. Samozřejmostí je platná uzavřená pracovní smlouva (DPČ, DPP) a přihlášení k platbě pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Právní úprava zaměstnávání cizinců je formulována v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně jako nahlášení je zavedeno po skončení pracovního poměru odhlášení osoby z evidence. 3. ZPRACOVÁNÍ MZDOVÉ AGENDY Nejvýznamnějším prvkem při zpracování mzdy zaměstnanci je odvod pojistného, který tvoří jednu z výrazných podmínek pro účast jak na SP, tak na ZP. Pojistné na SP se skládá ze tří sloţek pojistného na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (SPZ). Tento příspěvek je vybírán pro účely finančního zabezpečení uchazečů o práci a správních výdajů příslušných státních orgánů. Pojistné na zdravotní pojištění je odváděno samostatně. Celkovou úpravu pojistného na SP upravuje 39 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_zamest 22
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZPSZ) a ve vztahu k ZP, společně se ZVZP, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále téţ ZPZP). 3.1 Zpracování mzdové agendy v sociálním pojištění 3.1.1 Pojistné a okruh poplatníků pojistného Pojistné je částka, která je odvedena poplatníkem pojistného do státního rozpočtu, jehoţ příjmy tvoří mimo jiné také pokuty, penále a přiráţky k pojistnému na soc. zabezpečení. Samostatnou poloţku státního rozpočtu tvoří pojistné na důchodové pojištění, které je specifické tím, ţe pokud vznikne přeplatek na tomto účtu, mohou se finanční prostředky pouţít opět pouze na výdaje spojené s důchodovým pojištěním. Okruh poplatníků je vymezen v 3 ZPSZ. Pro účely odvodů pojistného za podnik je zde vysvětlen pojem zaměstnavatel a taxativně vyjmenovány osoby, které se pro účely tohoto zákona povaţují za zaměstnance. Pro účely placení pojistného je důleţité odlišit zaměstnance vyjmenované v 3 odst. 1 písm. b) v bodech 1-13 (např. zaměstnanci v pracovním poměru, soudci, poslanci, členové vlády, ) od zaměstnanců vymezených v bodech 14 a 15 (společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté k. s. a členové druţstva za zákonem stanovených podmínek). Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na NP, DP a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v tom případě, ţe zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance uvedeného v 3 odst. 1 písm. b) v bodech 1-13 ZPSZ (zaměstnanec v pracovním poměru, DPČ, ). Pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v bodech 14 a 15, kteří dosáhli započitatelného příjmu, pojistné se vzhledem k této skupině omezuje pouze na DP. Zaměstnanci odvádí pojistné na důchodové pojištění v případě, ţe jsou v daném měsíci účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od skupiny pojistníků z bodů 14 a 15, u kterých je podmínka specifikovaná částkou započitatelnou do vyměřovacího základu. Okruh poplatníků pojistného na sociální zabezpečení je doplněn osobami samostatně výdělečně činnými, osobami dobrovolně účastnými důchodového pojištění a tzv. zahraničními zaměstnanci. Zahraniční zaměstnanci (na rozdíl od smluvních, kteří 23
odvádí pojistné povinně) si zabezpečují příjem v případě krátkodobé absence dobrovolným placením pojistného. 3.1.2 Vyměřovací základ Aby bylo moţné výši pojistného bezchybně určit, je důleţité definovat sumu, z které se procentní sazbou pojistné odvádí. Touto sumou je nazýván vyměřovací základ charakterizovaný pro zaměstnance i zaměstnavatele v 5 ZPSZ. Základ započitatelných příjmů vyměřovacího základu tvoří příjmy, které podléhají dani z příjmu, jsou zaměstnanci zúčtované zaměstnavatelem a nejsou uvedeny v 5 odst. 2 ZPSZ, který vylučuje z vyměřovacího základu přesně dané druhy příjmů zaměstnance. Mezi vyloučené příjmy patří náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, věrnostní přídavek horníků, odměny vyplácené za zlepšovací návrhy, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem, plnění směřující k poţivatelům starobních či invalidních důchodů ve třetím stupni a pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance. Výše odstupného se určuje podle druhu jednoho za zákonných důvodů k výpovědi ze strany zaměstnavatele stanovených v zákoníku práce v 52. Minimální nárok na odstupné ( 67-68 zákoníku práce) je legislativou zaručený, avšak je na vůli zaměstnavatele, pokud zaměstnanci poskytne nárok ve vyšší hodnotě, neţ je jeho povinnost. V tomto případě se však neplatí pojistné ani z částky nad stanovený minimální nárok na odstupné. Vyměřovací základ zaměstnavatele velmi úzce souvisí s vyměřovacími základy zaměstnanců a je definován jako úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Odlišuje se však úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců uvedených v 3 odst. 3 písm. a) od skupiny společníků a jednatelů s.r.o., či komanditistů v komanditní společnosti. Důvodem jsou jiné sazby pro odvod pojistného za různé typy pojištěnců. Vyměřovací základ pro zaměstnance i zaměstnavatele se určuje za kaţdý kalendářní měsíc, ve kterém je stanovena povinnost odvést pojistné. 3.1.3 Maximální vyměřovací základ Výše zaplaceného pojistného je omezena v průběhu období jednoho kalendářního roku tzv. maximálním vyměřovacím základem, přesně vymezeným v 15a ZPSZ. Úprava pro minulý a letošní rok je upravena v 15b ZPSZ a činí sedmdesátidvounásobek průměrné 24
mzdy. Za situace, ţe zaměstnanec dosáhne úhrnu vyměřovacích základu v dané výšce, se přestane pojistné odvádět. Ke specifickému stanovení maximálního vyměřovacího základu dochází v případě, ţe zaměstnanec vykonává více zaměstnání současně. Zaměstnanci, který pracuje ve více pracovních poměrech u stejného zaměstnavatele, se zjišťuje maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného ze všech zaměstnání současně. Kdyby zaměstnavatel chybně odvedl pojistné tak, ţe by vznikl přeplatek, musí být tento přeplatek na ţádost, či po zjištění OSSZ vrácen. Při výkonu zaměstnání u různých zaměstnavatelů se v době odvodů pojistného k vyměřovacím základům u ostatních zaměstnavatelů nepřihlíţí a nárok přeplatku na pojistném si můţe zaměstnanec na ţádost uplatnit aţ po skončení kalendářního roku ve lhůtě 5 let. 40 V případě, ţe osoba pracovala jako zaměstnanec a zároveň ji plynuly příjmy i ze samostatně výdělečné činnosti (SVČ) a úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze SVČ byl vyšší neţ maximální vyměřovací základ, sniţuje se nejprve základ ze SVČ a tato osoba si pak nárokuje přeplatek. 3.1.4 Denní vyměřovací základ Denní vyměřovací základ je základní veličinou pro výpočet výše dávky NP. Výpočet je podílem úhrnu příjmů v rozhodném období a počtem započitatelných dnů. Úhrnem se rozumí vyměřovací základy, z nichţ bylo, nebo mělo být, odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Rozhodným obdobím je primárně 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém vznikla sociální událost, avšak od celkového počtu dní se odečítají tzv. vyloučené dny stanovené v 18 odst. 7 ZNP. Těmito dny se rozumí např. kalendářní dny v době dočasné pracovní neschopnosti v rozmezí od 1. do 21. dne, v jejichţ většině je zaměstnanci vyplácena náhrady mzdy zaměstnavatelem, nebo období vyplácení dávek nemocenského pojištění, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. 40 Marta Ţeníšková, Pojistné na sociální zabezpečení, Anag 2011, str. 97-100 25
3.1.5 Sazby pojistného Hodnoty sazeb pojistného vyjadřuje následující tabulka: Přehled sazeb pojistného na soc. zabezpečení DP NP SPZ Celkem Zaměstnavatel 21,50% 2,30% 1,20% 25,00% Zaměstnavatel *) 21,50% 3,30% 1,20% 26,00% Zaměstnavatel **) 21,50% 21,50% Zaměstnanec 6,50% - - 6,50% Zahraniční zaměstnanec - 2,30% - 2,30% Tabulka č. 2 Přehled sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (stav k 1. 1. 2011) *) zaměstnavatel, který zaměstnává v průměru měsíčně méně neţ 26 zaměstnanců a tuto sazbu si dobrovolně zvolí dle 7 odst. 2 ZPSZ (dále viz text níţe) **) zaměstnavatel zaměstnávající osoby dle 3 odst. 1. písm. b) bod 14 ZPSZ (společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s.) Do 31. 12. 2010 platila pro zaměstnavatele právní úprava, která umoţňovala si od vypočteného pojistného odečíst polovinu vyplacené náhrady mzdy za prvních (v té době) 14 dní trvání pracovní neschopnosti. Tato úprava platí v současnosti jiţ pouze pro tzv. malé zaměstnavatele, kteří si zvolí sazbu pojistného na SP ve výši 26 %. Pojem malý zaměstnavatel je v legislativě vykládán jako zaměstnavatel, který zaměstnává méně neţ 26 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění. Počet je vyjádřen průměrným počtem zaměstnanců účastných nemocenského pojištění z posledních tří měsíců v roce, s tím faktem, ţe se nezapočítávají osoby pouze důchodově pojištěné a zaměstnanci s přerušenou 26
účastí na NP (dle 10 odst. 9 ZNP). Odpočet se od 1. 1. 2011 týká období prvních 21 dní pracovní neschopnosti. Princip zaokrouhlování pojistného spočívá v dílčím zaokrouhlování výpočtů na celé koruny směrem nahoru 3.1.6 Odvod pojistného I přes skutečnost, ţe je pojistné placeno jednotlivě z vyměřovacího základu zaměstnance a z vyměřovacího základu zaměstnavatele, odpovědnost za odvod, stejně jako za výpočet, nese pouze zaměstnavatel. Pokud příjem zaměstnance není vyplacen v peněţní formě, zaměstnavateli přibývá povinnost zaplatit a odvést pojistné i za zaměstnance, který je však poté zavázán toto pojistné zaměstnateli zpětně uhradit. V případě, ţe by zaměstnavatel neodvedl pojistné za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, je zaměstnanec legislativou chráněn tím, ţe jeho nároky na dávky nemocenského i důchodového pojištění nejsou ovlivněny. Z tohoto tvrzení jsou vyňati společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s., kterým neodvedení pojistného zaměstnavatelem úzce ovlivňuje jejich pojištění, a také další osoby, o kterých tak stanoví 11 odst. 2 ZDP. Aby jejich doba zaměstnání byla hodnocena jako pojištěná, musí za ně společnost vţdy řádně pojistné odvést. Zaměstnavatel je povinen vypočítané pojistné odvést v době od 1. do 20. dne na bankovní účet místně příslušné OSSZ. Předchozí právní úprava nebyla pro odvody pojistného jednotná. Kaţdá společnost nahlásila okresní správě výplatní termín mzdy pro zaměstnance a v tomto termínu se zároveň odvádělo pojistné. Stejná lhůta 20 dnů je stanovena i pro oznamovací povinnost v podobě předkládání Přehledu o platbě pojistného (viz příloha č. 5), ve kterém zaměstnavatel vyčísluje vyměřovací základy za zaměstnance i za zaměstnavatele a částku odvedených pojistných. 41 41 Marta Ţeníšková, Pojistné na sociální zabezpečení, Anag 2011, str. 64-68 27
3.2 Zpracování mzdové agendy ve zdravotním pojištění 3.2.1 Pojistné a okruh poplatníků pojistného Pojistné na zdravotní pojištění tvoří sumu odvedených finančních prostředků, avšak odlišně od pojistného na sociální zabezpečení se poukazuje na účet vţdy té zdravotní pojišťovny, u které je daný pojištěnec pojištěn. Obdobně jako u pojistného na sociální zabezpečení je ve zdravotním pojištění rozdělena role plátce, jako osoby, která má povinnost pojistné odvádět a dále pojištěnce, fyzickou osobu, která je přímo pojištění účastna. Systém povaţuje dle 4 ZVZP za plátce pojistného následující subjekty: pojištěnce v 5 ZVZP, zaměstnavatele a stát. Pojištěnci jsou vymezeni v 5 písm. ZVZP jako a) zaměstnanci, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků dle ZDPř. b) osoby samostatně výdělečně činné c) osoby bez zdanitelných příjmů Podle platné právní úpravy existují stále čtyři skupiny s vazbou na nemocenské pojištění, které se nepovaţují za zaměstnance v případě, ţe nedosáhnou hranice započitatelného příjmu. Tento pojem lze vyloţit jako částku, která je rozhodná pro účast na nemocenském pojištění, v současnosti činící 2 000 Kč. Do první skupiny řadíme tzv. zaměstnance na nepravidelnou výpomoc, ale tuto formu práce jiţ zákoník práce od 1. 1. 2008 neupravuje. Dále se uvedené týká členů druţstev, kteří vykonávají pro druţstvo práci, za kterou jsou odměňováni (avšak v mimo pracovněprávním vztahu), osob s uzavřenou dohodou o pracovní činnosti a dobrovolných pracovníků pečovatelských sluţeb. Pod pojmem zaměstnavatel se v souladu s 6 ZVZP rozumí: fyzická nebo právnická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků dle 6 ZDPř., zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. 42 Terminologie zdravotního pojištění nepracuje s termíny smluvní či zahraniční zaměstnavatel pouţívanými v sociálním pojištění. 42 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 35 28
Pro účast na zdravotním pojištění pro společníky a jednatele s.r.o. a komanditisty k. s. platí obecná právní úprava zdravotního pojištění jako pro zaměstnance, a tyto osoby tak netvoří specifickou skupinu pro výpočet pojistného. 3.2.2 Vyměřovací základ Vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění je formulován v 3 ZPZP. Na rozdíl od vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění se nerozlišuje vyměřovací základ zaměstnance a vyměřovací základ zaměstnavatele, ale stanoví se pouze jeden, ze kterého se vypočte podíl odvodů za zaměstnance i zaměstnavatele. Aţ na jednu odlišnost (pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance) je stejná právní úprava příjmových poloţek, které se do vyměřovacího základu nezapočítávají. Výrazný rozdíl spočívá ve faktu, ţe v oblasti pojistného na zdravotní pojištění je stanoven minimální vyměřovací základ. 3.2.3 Minimální vyměřovací základ Minimální vyměřovací základ je částka, z které musí být pojistné ve stanovené výměře odvedeno. Za tuto částku se povaţuje minimální mzda, vymezená v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, platná k prvnímu kalendářnímu dni měsíce ve kterém se pojistné odvádí. Od 1. ledna 2007 dosud figuruje jako hodnota minimální mzdy částka 8 000 Kč. Pojistné zjištěné z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a reálně zúčtovanou částkou (niţší neţ minimální vyměřovací základ) je povinen doplatit pouze zaměstnanec a zaměstnavatel jako poplatník pojistného zde nefiguruje. Zaměstnavatel hradí rozdíl pouze v případě, ţe vyměřovací základ je niţší z důvodů překáţek na straně organizace (dle 3 odst. 10 ZPZP). V odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy však existují výjimečné případy, kdy toto pravidlo nemusí být dodrţeno. Pokud zaměstnanci byla zúčtována niţší mzda neţ minimální, avšak splňuje některou z podmínek v 3 odst. 8 ZPZP, odvádí se pojistné na zdravotní pojištění pouze z reálně dosaţeného příjmu. Mezi podmínky patří např. skutečnost, ţe za osobu platí po celý kalendářní měsíc pojistné také stát, nebo se 29
jedná o osobu s těţkým tělesným, smyslovým či mentálním postiţením definovanou specifickými právními předpisy. 43 3.2.4 Maximální vyměřovací základ Právní úprava maximálního vyměřovacího základu pro účely zdravotního pojištění je upravena v 3 odst. 15 ZPZP. Realizace tohoto ustanovení je v praxi velmi obdobná jako u sociálního pojištění a obecné principy jsou jiţ stanoveny v kapitole 3.2.1. (Maximální vyměřovací základ (SP)). Rozhodným obdobím, za které se určuje vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele, je shodně kalendářní měsíc. 3.2.5 Sazba pojistného Sazba pojistného na zdravotní pojištění je jednotně nastavena pro všechny plátce na hodnotu 13,5 % z vyměřovacího základu. V zaměstnání se o platbu pojistného dělí zaměstnavatel a zaměstnanec v poměru 2/3 ku 1/3. Poměr se nedá obecně procentuelně určit (4,5 % a 9 % z vyměřovacího základu), jelikoţ zde mohou figurovat faktory, které určují jiný podíl účasti. Např. pokud zaměstnanec doplácí pojistné z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a (niţším) zúčtovaným příjmem je jeho účast na pojistném vyšší neţ zmíněných 4,5 %. Zaokrouhlování pojistného se neprovádí po kaţdém dílčím výpočtu, ale zaokrouhluje se aţ pojistné za kaţdého pojištěnce, coţ znamená, ţe se při výpočtu vychází z nezaokrouhleného vyměřovacího základu (výjimku představuje maximální vyměřovací základ). 44 3.2.6 Odvod pojistného Za účelem sjednocení termínů pro odvody pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nyní shodně nastavena lhůta od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za které se pojistné zjišťuje. Tento termín se pouţívá od platby pojistného za měsíc prosinec 2009. Zaměstnavatel, jako plátce pojistného i za zaměstnance, je povinen odvést pojistné za 43 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 65-66 44 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 51 30
zaměstnavatele i zaměstnance v české měně na účty příslušných zdravotních pojišťoven, u kterých jsou zaměstnanci registrováni. Další moţnosti zaplacení pojistného spočívají v předání obnosu zaměstnanci zdravotní pojišťovny, který je k této skutečnosti pověřen, či zaplacení částky sloţenkou. Pojistné musí být odvedeno pod určeným variabilním symbolem, který se u zaměstnavatele skládá ze všech osmi číslic identifikačního čísla organizace (IČO), které je doplněno dvojčíslím, určující pořadí mzdové účtárny zaměstnavatele. Výjimku tvoří platby pokut, nedoplatků a dalších opatření, pro které můţe být přiřazen speciální variabilní symbol. 45 4. DÁVKY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ V PRAXI ZAMĚSTNAVATELE 4.1 Dávky nemocenského pojištění Nemocenské pojištění je institutem, který pokrývá ztrátu finančních prostředků v době zaměstnání či samostatně výdělečné činnosti. Osoba, která není ani zaměstnaná, ani nepodniká jako ţivnostník, se nemůţe přihlásit dobrovolně k platbě pojistného na nemocenské pojištění, protoţe taková úprava není zákonem dovolena. I vzhledem k této skutečnosti má zaměstnavatel při ţádosti o vyplacení dávky více povinností, neţ v důchodovém pojištění, ke kterému se můţe přihlásit osoba i dobrovolně, i kdyţ není pojištěna z titulu zaměstnání. Z tohoto důvodu jsou v následujících kapitolách popsány dávky ve své základní úpravě s následným postupem zaměstnavatele, který se u všech čtyř dávek liší. 4.2 Nemocenské Nemocenské je dávka nemocenského pojištění, která zajišťuje pojištěnce v době uznané pracovní neschopnosti příslušným lékařským stanoviskem, nebo kterému byla nařízena karanténa po dobu více neţ 21 dní. Právní úprava náhrady mzdy v průběhu prvních 21 dní pracovní neschopnosti je stanovena v zákoníku práce a v zákoně č. 347/2010 Sb., který se váţe k úsporným opatřením přijímaným MPSV a je účinný od 1. 1. 2011. 45 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 31-33 31
Pokud zaměstnanec onemocní, první 3 dny jeho pracovní neschopnosti mu není proplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem, ani není zabezpečen dávkou nemocenského pojištění a zůstává tak tyto 3 dny bez vyplacených finančních prostředků (tzv. karenční doba). Od 4. do 21. dne pracovní neschopnosti je pojištěnec zabezpečen ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele. Od 22. dne PN je mu vyplácena OSSZ dávka nemocenského pojištění nemocenské. Základním předpokladem vyplacení náhrady mzdy v období od 4. do 21. dne PN je trvání pracovního poměru zaměstnance a dále pak účast na nemocenském pojištění. V době, kdy je vyplácena náhrada mzdy zaměstnavatelem má zaměstnavatel nárok na kontrolu zaměstnance v místě určeném jako místo pobytu po dobu trvání PN. Podpůrčí doba (časový úsek, po který je dávka poskytována) je stanovena od 22. dne trvání PN, do maximálně 380. dne od vzniku PN. Výše nemocenského je vymezena 60% denního vyměřovacího základu (blíţe viz kapitola 3.6.3.) za jeden kalendářní den neschopnosti. 46 Aby zaměstnanec opravdu obdrţel teoretický nárok na finanční zabezpečení v podobě dávky nemocenského, je povinen dosvědčit pracovní neschopnost na předepsaném tiskopise (Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti), který vystavuje příslušný lékař. Toto rozhodnutí má podobu 5 dílů (I. a II. díl si ponechává lékař), přičemţ III. díl Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti odevzdává zaměstnanec zaměstnavateli k uplatnění nároku náhrady mzdy po dobu prvních 21 dní PN. Pokud je pracovní neschopnost delší neţ 21 dní, je vystaven IV. Díl - Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s názvem Ţádost o nemocenské. Tento dokument je ještě doplněn dalším dokumentem Přílohou k ţádosti o dávku NP (viz příloha č. 6). Ţádost o nemocenské s doplněnými údaji na zadní straně (číslo bankovního účtu, či adresa kam mají být finanční prostředky vyplaceny) a Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti předá zaměstnanec svému zaměstnavateli, který dále předá všechny tiskopisy příslušné OSSZ. 46 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 70-81; aktualizováné dle zákona č. 347/2010 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí 32
Při ukončení PN je vystaven V. díl Rozhodnutí o ukončení dočasné PN, který musí být opět předán zaměstnavateli a následně je doručen na příslušnou OSSZ, kde se rozhodne o konci vyplácení dávky. 47 4.3 Peněţitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství má za cíl zabezpečit osobu, nejčastěji matku pečující o dítě v nejbliţší době před porodem a zejména po porodu. Nárok tedy primárně vzniká těhotné ţeně, a to od 8. týdne před očekávaným datem porodu. V případě závaţného onemocnění rodičky, nebo v případě její smrti náleţí dávka osobě, která o dítě pečuje. Dávku lze přiznat od 6. týdne po porodu i manţelovi rodičky (či otci, pokud se neshoduje s manţelem), se kterým matka dítěte sepíše písemnou dohodu, ve které se manţel zavazuje o dítě pečovat. Tímto úkonem však ztrácí ţena na výplatu PPM nárok. Nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dávky je účast na pojištění trvající alespoň 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Délka vyplácení dávky PPM je rozdělena vzhledem k počtu porozených dětí. V případě jednoho dítěte je dávka poskytována 28 týdnů, u dvojčat a dalších vícečetných porodů se podpůrčí doba zvyšuje na 37 týdnů. Datum nástupu na peněţitou pomoc v mateřství si ţena určí sama, v období od 8.-6. týdne před očekávaným datem porodu. Pokud ţena neurčí ţádné datum, automaticky nastupuje na PPM počátkem 6. týdne před porodem. Po několika změnách se prozatím výše sazby peněţité pomoci v mateřství ustálila na 70% denního vyměřovacího základu za kalendářní den. 48 Nástup zaměstnankyně na peněţitou pomoc v mateřství se dokládá příslušným tiskopisem s názvem obdobným jako u nemocenského Ţádost o peněţitou pomoc v mateřství. Tu ji vydá ošetřující lékař-gynekolog, který vyplní část A, pojištěnkyně je zodpovědná za vyplnění části B. Vyplněnou ţádost předá zaměstnankyně zaměstnavateli, který k ţádosti 47 http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/uplatnovani-naroku-a-vyplata-davek-nemocenskehopojisteni.htm 48 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 82-97 33
připojí tzv. Přílohu k ţádosti o dávku nemocenského pojištění, kde uvede data týkající se mzdových údajů za určité období a dále zašle příslušné OSSZ, která je pak jiţ kompetentní k vyplácení dávky. 49 Nástupem ţeny na peněţitou pomoc v mateřství je zaměstnavatel povinen poskytnout ţeně volno v podobě mateřské dovolené, shodující se časově s dobou vyplácení dávky PPM. V návaznosti na mateřskou dovolenou je zaměstnavatel povinen na ţádost poskytnout rodičovskou dovolenou omezenou maximálně do 3 let věku dítěte, kdy je osoba pečující o dítě zabezpečena tzv. rodičovským příspěvkem, který jiţ ale není dávkou nemocenského pojištění, nýbrţ dávkou státní sociální podpory 50. 4.4 Ošetřovné Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění, která finančně zabezpečuje osobu pečující o druhou osobu, vznikne-li na tuto dávku ze zákona nárok. Podmínky pro vznik nároku jsou závislé především na vymezení pečované osoby. Tou musí být pro vznik nároku buď nemocné dítě (dítě po úrazu) mladší 10 let, nebo osoba ţijící ve společné domácnosti 51, jejíţ stav nezbytně vyţaduje péči jiné osoby. Ošetřovné také náleţí v případě péče o dítě mladší 10 let v případě, ţe školské zařízení je po určitou dobu v mimořádné situaci (epidemie, havárie, karanténa, ). Zaměstnanec je ze strany státu podporován ošetřovným 9 dní; v případě ţe pečuje sám o dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, zvyšuje se počet dní na 16. Zaměstnanec je vyplácen 60% denního vyměřovacího základu za kaţdý kalendářní den. Ošetřovné se liší od předchozích dvou jmenovaných dávek tím, ţe na něj nevzniká nárok zaměstnanci pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti. 52 Aby zaměstnanec dostal vyplaceno ošetřovné, musí předat zaměstnavateli tiskopis Rozhodnutí o potřebě ošetřování potvrzený lékařem ošetřované osoby. Ošetřovné je formálně ukončeno II. dílem tiskopisu Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování. 49 http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/uplatnovani-naroku-a-vyplata-davek-nemocenskehopojisteni.htm 50 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 51 Jedná se o domácnost ve smyslu 115 občanského zákoníku 52 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 97-106 34
Zaměstnavatelova povinnost je v tomto případě tyto řádně vyplněné dokumenty poslat společně s Přílohou o dávku nemocenského pojištění místně příslušné OSSZ, která následně ošetřovné zaměstnanci vyplatí. 4.5 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok na tuto dávku mají ţeny, které jsou z důvodu těhotenství, nebo v době poporodní převedeny ve smyslu zákoníku práce na jinou práci neţ vykonávaly, z důvodu moţného ohroţení zdraví dítěte i matky. Tato dávka je díky svému charakteru nejméně vyuţívanou a tudíţ i dávkou s nejmenším objemem vyplacených peněţních prostředků. Příspěvek je vyplácen za kaţdý kalendářní den převedení na jinou práci v době těhotenství, ale i za situace, ţe se matka vrátí po porodu do práce a z důvodu ochrany zdraví při práci nesmí po dobu kojení, či do 9. měsíce po porodu vykonávat práci, kterou konala dříve. Nárok na tuto dávku nemá (stejně jako u ošetřovného) osoba pracující na dohodu o pracovní činnosti. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako: Rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den po tomto převedení. 53 Průměr je v tomto případě vyjádřen jako podíl měsíčního příjmu a počtu dnů v měsíci. Postup nárokování dávky je obdobný jako v předchozích případech ţádostí o dávky. Po vydání tiskopisu s názvem Ţádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ošetřujícím lékařem a vyplnění nezbytných údajů, předá ţena tento dokument zaměstnavateli. Ten ho zašle spolu s vyplněnou Přílohou o dávku nemocenského pojištění na příslušnou OSSZ. Odlišnost od ostatních dávek nemocenského pojištění spočívá v zasílání Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství kaţdý měsíc, co trvalo převedení na jinou práci. Důvodem je správné stanovení výše příspěvku za daný měsíc. 54 53 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 109, 44, odst. 1 54 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 106-110 35
4.6 Srovnání dávek nemocenského pojištění Název dávky Podpůrčí doba Výše dávky Tiskopisy Vyplacené dávky v Kč (2009) Nemocenské 22.-380. den PN 60% DVZ Rozhodnutí o dočasné PN Příloha k žádosti o dávku NP 18 215 000 000 Peněžitá pomoc v mateřství 28/37 týdnů 70% DVZ Žádost o pen. pomoc v mat. Příloha k žádosti o dávku NP 7 084 000 000 Ošetřovné 9/16 dní 60% DVZ Rozhodnutí o potřebě ošetřování Příloha k žádosti o dávku NP 729 000 000 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Po dobu převedení na jinou práci (těhotenství, kojení, do 9. měsíce po porodu) Rozdíl DVZ před převedením a prům. denním příjmem po převedení Žádost o VPTM Příloha k žádosti o dávku NP Potvrzení pro účely výplaty VPTM 5 000 000 Tabulka č. 3 Srovnání dávek NP 55 4.7 Dávky důchodového pojištění Součinnost zaměstnavatele v poskytování dávek důchodového pojištění se od nemocenského pojištění výrazně odlišuje. Pokud chce zaměstnanec uplatnit nárok na dávku důchodového pojištění, tak se v těchto případech zaměstnavatelova povinnost zaměřuje zejména na sdělení informací OSSZ, ale podnik jiţ není kompetentní 55 http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/ed00382ecd/$file/14091024.pdf 36
k vyplňování ţádosti, jak tomu bylo v minulosti. Tato aktivita byla převedena na pracovníky okresních správ, kteří v místě trvalého bydliště písemnou ţádost s občanem vyplní. Poté, co občan sdělí nezbytné údaje, obrací se OSSZ na zaměstnavatele, aby ji poskytl následující informace: a) Zda zaměstnavatel sráţí ze mzdy ţadatele sráţku na základě soudního či správního rozhodnutí, konkursu, dohody o sráţkách z příjmu dle občanského zákoníku; s uvedením dalších podrobností b) Informace o trvání a délce pracovněprávního vztahu ţadatele o starobní důchod c) Zda se k datu plánovaného přiznání důchodu vyplácí ţadateli náhrada mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. I kdyţ zákon nestanovuje pro sdělení předchozích informací předepsaný formulář, pro sjednocení a usnadnění práce je formulář dostupný na webových stánkách ČSSZ. Dle instrukcí ČSSZ je vhodné, pokud zaměstnavatel o plánovaném odchodu do starobního důchodu ví, vystavit toto potvrzení i bez výzvy místně příslušné okresní správy. Tento postup však není vhodný u ţádosti o invalidní důchod, protoţe potvrzení se vyţaduje aţ po řízení, v kterém se uzná oprávněný nárok na dávku invalidního důchodu. Při ţádosti o vdovský/vdovecký důchod se vyplňuje pouze první část související se sráţkami. 56 Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat do 90 dnů ode dne zahájení řízení. 57 Vzhledem k faktu, ţe zaměstnavatelova povinnost je na rozdíl od nemocenského pojištění v případech ţádostí o dávku ve všech případech obdobná, budou v následujících kapitolách představeny dávky samostatně, bez specifikace funkce zaměstnavatele. 4.8 Starobní důchod Nejdůleţitější dvě kategorie určující nárok na dávku starobního důchodu jsou potřebná doba pojištění (příp. náhradní doba pojištění) a dosaţení stanoveného věku. Doba pojištění a náhradní doba pojištění jsou specifikovány v 11 ZDP. Rozdíl mezi těmito dvěma 56 http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/povinnosti/povinnosti-zamestnavatelu-v-duchodovempojisteni/povinnosti-zamestnavatelu-v-souvislosti-se-zadosti-o-duchod.htm 57 85a, odst.2, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 37
instituty spočívá ve faktu, zda-li bylo za tuto dobu odvedeno pojistné. Za dobu pojištění se pojistné odvádělo, za náhradní dobu pojištění nikoliv. Další rozdíl spočívá intenzitě započitatelnosti pro nárok na starobní důchod. Doba pojištění se uplatňuje plnohodnotně, na rozdíl od náhradní doby pojištění, která se započítává omezeně, pouze za specifikovaných podmínek, v rozsahu 80% (s výjimkou specifikovaných období, které se i přes svůj charakter započítávají plně). Za náhradní dobu pojištění se povaţuje např. doba nezaměstnanosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba výkonu civilní sluţby atd. Potřebná doba pojištění k uplatnění nároku na dávku je odstupňována pro období před r. 2010 se zvyšující se tendencí (vţdy po jednom roce) aţ do roku 2018. Prvotní doba pojištění je stanovena na 25 let, v roce 2018 jiţ bude nezbytná doba pojištění v délce 35 let. Důchodový věk se rozlišuje u tří kategorií pojištěnců. U osob narozených před rokem 1936 je interpretace nejjednodušší (viz následující tabulka): Osoby narozené před rokem 1936 Důchodový věk Muži 60 Ženy 53 (pokud vychovaly alespoň 5 dětí) 54 (pokud vychovaly alespoň 3-4 děti) 55 (pokud vychovaly alespoň 2 děti) 56 (pokud vychovaly alespoň 1 dítě) 57 Tabulka č. 4 - Důchodový věk osob narozených před r. 1936 Skupina pojištěnců narozená v rozmezí let 1936 1968 jiţ nemá právní úpravu pro stanovení důchodového věku takto jednoduchou. U ţen jsou opět brány do úvahy vychované děti (pojem výchova je vymezen v 32, odst. 4 ZDP) a u obou skupin jiţ nejsou stanoveny přesně dosaţené roky k odchodu do starobního důchodu, ale dle ročníků je důchodový věk upřesněn s přesností na měsíce. Konkrétní úprava - viz příloha č. 7. 38
Stanovení právní úpravy pro pojištěnce narozené po roce 1968 se logickou strukturou opět blíţí první zmíněné úpravě pro osoby narozené před rokem 1936, jak demonstruje následující tabulka: Osoby narozené po roce 1968 Důchodový věk Muži 65 Ženy 62 (pokud vychovaly alespoň 4 dětí) 63 (pokud vychovaly alespoň 3 děti) 64 (pokud vychovaly alespoň 2 dětí) 65 (pokud vychovaly 1, nebo žádné dítě) Tabulka č. 5 Důchodový věk osob narozených po r. 1968 Výše důchodu se skládá ze dvou sloţek. První sloţku tvoří fixní částka v hodnotě 2 230 Kč (tzv. základní výměra starobního důchodu). Základní část není závislá na době pojištění, ani na procentní výměře a v případě souběhu více důchodu náleţí pojištěnci pouze jednou. Druhou sloţku tvoří procentní výměra starobního důchodu stanovená procentní sazbou (1,5 % z výpočtového základu měsíčně), jejíţ současné minimum je stanoveno nařízením vlády č. 211/2008 Sb 58. Výpočtový základ je zjišťován za kaţdý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod a jeho popis a uplatnění je definováno v 15 19a ZDP. Termín předčasný starobní důchod je specifikován v 31 ZDP a pojištěnec na něj získá nárok, pokud splní stanovenou dobu pojištění, avšak k dosaţení důchodového věku mu zbývají 3 roky. Důsledkem rozhodnutí pojištěnce v pobírání předčasného důchodu je jeho sníţená výměra a přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na starobní důchod dle 29 ZDP. Legislativa nepřipouští, na rozdíl od starobního důchodu, souběh výdělečné činnosti a pobírání dávky předčasného starobního důchodu. 59 58 Současná hodnota činí 770 Kč měsíčně. 59 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 166-198 39
4.9 Invalidní důchod Invalidní důchod je dávka dlouhodobého charakteru, která poskytuje finanční zabezpečení osobě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Nová právní úprava vstoupila v platnost 1. 1. 2010 a definuje nyní invalidní důchody ve třech stupních. Pro přiznání nároku na invalidní důchod musí pojištěnec splňovat následující podmínky: a) Invalidní důchod není poskytován po 65. roce ţivota, a to ani v případě, ţe by invalidita vznikla důsledkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání b) Pojištěnec se stane invalidním. Invalidita je definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu a je rozdělena do tří stupňů: Stupeň invalidity Stupně invalidity Pokles pracovní schopnosti: 1. min. o 35 % a zároveň max. o 49 % 2. min. o 50 % a zároveň max. o 69 % 3. min. o 70 % a výše Tabulka č. 6 Stupně invalidity c) Získání potřebné doby pojištění / vznik následkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání Potřebná doba pojištění věk doba do 20 let méně než 1 rok 20-22 let 1 rok 22-24 let 2 roky 24-26 let 3 roky 26-28 let 4 roky nad 28 let 5 let Tabulka č. 7 Potřebná doba pojištění 40
Doba pojištění se zjišťuje u osob nad 28 let z posledních 10 let před vznikem invalidity. Ustanovení 40, odst. 2 ZDP však vymezuje moţnost i rozdílné úpravy, která umoţňuje získání potřebné doby pojištění u osob starších 38 let i jiným způsobem. Podmínka je splněna i v případě, ţe pojištěnec dosáhne v posledních 20 letech 10 let potřebné doby pojištění. d) Pojištěnec nesplňuje podmínky na výplatu starobního důchodu dle 29 ZDP. Invalidní důchod můţe být, pokud jiţ vznikl na starobní důchod nárok, přiznán jedině důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. e) Pojištěnec nedosáhl důchodového věku v případě, ţe mu byl přiznán předčasný starobní důchod. Výše invalidního důchodu je stanovena v 41 ZDP a obdobně jako u starobního důchodu se skládá ze dvou sloţek. Základní výměra v hodnotě 2 230 Kč je doplněna procentní výměrou, která činí za kaţdý rok pojištění: - 0,5 % z výpočtového základu pro invaliditu prvního stupně - 0,75 % z výpočtového základu pro invaliditu druhého stupně - 1,5 % z výpočtového základu pro invaliditu třetího stupně. 4.10 Vdovský a vdovecký důchod Po historickém vývoji v rozdílné úpravě vdovského i vdoveckého důchodu se 1. srpnem 1991 právní úprava sjednotila a nyní je nárok na dávky zrovnoprávněn. Dávky spadají do kategorie důchodů odvozených, jak vzhledem k určení nároku, tak i k výši dávky. Nárok na tento typ pozůstalostního důchodu má po manţelovi či manţelce (nezbytnost existence manţelství) osoba, která byla poţivatelem starobního či invalidního důchodu, splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo specifické podmínky pro nárok na starobní důchod, či zemřela následkem pracovního úrazu. Primární délka nároku na dávku činí jeden rok po smrti manţela či manţelky, avšak v případě podmínek definovaných v 50, odst. 2 ZDP lze délku výplaty prodlouţit. Nejčastěji se jedná o situaci, pokud osamocená osoba pečuje o nezaopatřené dítě. Hodnota vypláceného 41
důchodu je sloţena, obdobně jako starobní i invalidní důchod, ze sloţky základní (činící 2 230 Kč) a sloţky procentní výměry. Procentní výměra vdovského i vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního či invalidního důchodu, na který měla, nebo by měla, zemřelá osoba nárok. 60 4.11 Sirotčí důchod Do druhé skupiny odvozených dávek se řadí sirotčí důchody, které mají za cíl zabezpečit nezaopatřené dítě v případě úmrtí rodiče, nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů (právní úprava neplatí pro pěstounskou péči). Za nezaopatřené dítě se povaţuje osoba, vymezená v 20 ZDP, které náleţí určitá specifika. Jedná se o dítě do dokončení povinné školení docházky, nejdéle však do 26 let, s podmínkou soustavného se připravování na budoucí povolání; osobu, která se z důvodu úrazu či nemoci soustavně na budoucí povolání připravovat nemůţe a ani nemůţe vykonávat výdělečnou činnost; nebo z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopna vykonávat výdělečnou činnost. Nárok na dávku vzniká pouze za předpokladu, ţe zemřelá osoba měla splněnou potřebnou dobu pojištění pro výplatu dávky invalidního důchodu, či splněny podmínky pro uplatnění nároku na starobní důchod, či osoba zemřela následkem pracovního úrazu. Nezaopatřené dítě má nárok na dávku po kaţdém z rodičů. Charakter dávky je obdobný jako u ostatních dávek důchodového pojištění a skládá se ze základní a procentní výměry v hodnotě 40 % procentní výměry starobního či invalidního důchodu ve třetím stupni, na které měl, nebo by potenciálně měl, zemřelý nárok. 61 60 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 218-226 61 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 227-230 42
4.12 Přehled vyplacených dávek důchodového pojištění za rok 2009 Název dávky Vyplacené prostředky (v Kč) Starobní důchody 243 636 000 000 Invalidní důchody 60 989 000 000 Vdovské a vdovecké důchody 23 825 000 000 Sirotčí důchody 3 254 000 000 Tabulka č. 8 Vyplacené dávky DP za rok 2009 5. PRŮBĚH ZAMĚSTNÁNÍ A UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Z POHLEDU SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ Povinnosti zaměstnavatele při organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou, vyjma výpočtu a odvodu pojistného, ve velké míře oznamovací nebo souvisejí s vedením evidencí a archivací záznamů a dokumentů. Převáţná většina vyplývá z následujících zákonů: zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o nemocenském pojištění, zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Jednu z výjimek tvoří tzv. Potvrzení o zaměstnání, které je upraveno v 313 zákoníku práce. Tento dokument, u veřejnosti známější jako zápočtový list, je zaměstnanci vydáván při skončení pracovního poměru a originál se předkládá zaměstnavateli při zaloţení nového pracovního poměru, či na úřadu práce. Jednou z poloţek upravených na potvrzení o zaměstnání je skutečnost, zda dosavadní zaměstnavatel měl příkaz na provádění sráţek ze mzdy, v jaké výšce a jaká je výše dosud provedených sráţek. V dnešní 43
době, vzhledem ke vzrůstajícímu počtu exekučních příkazů, jsou tyto údaje na potvrzení za účelem řádného pokračování ve sráţkách nezbytné. 5.1 Souvislosti v nemocenském pojištění Evidence vyplývající z potřeb státních orgánů ohledně nemocenského pojištění je charakterizována v 95 zákona o nemocenském pojištění. Mimo standardních poloţek jako je identifikace zaměstnavatele i zaměstnance, zde lze nalézt i mzdové údaje týkající se sjednaného započitatelného příjmu, výši vyměřovacího základu pro pojistné, nebo název zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec registrován. Lhůta pro archivaci těchto údajů je stanovena na 10 let, v případě účetních záznamů se tato doba prodluţuje. Zaměstnavatel je dále povinen přijímat ţádosti vztahující se k uplatnění nároku na dávky a neprodleně je předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny dle legislativy kontrolovat organizaci a provádění NP a zaměstnavatel je povinen poskytnout při této kontrole součinnost. 62 Obdobným způsobem jako je nově příchozí zaměstnanec přihlašován k účasti na NP, je dle 93 odst. 4 ZNP nutné do 8 dnů od ukončení pracovního poměru odchozího zaměstnance odhlásit. 5.2 Souvislosti v důchodovém pojištění Jednu z administrativně nejnáročnějších povinností zaměstnavatele v oblasti důchodového pojištění tvoří povinnost vést záznamy a podávat hlášení orgánům sociální správy. I kdyţ zaměstnavatel nemá přímý vliv na skutečnosti týkající se dávek důchodového pojištění, jeho role není nezanedbatelná. Zaměstnavatel je povinen vést a archivovat všechny záznamy týkající se nároku, výše a výplaty dávek, a v případě potřeby tyto údaje poskytnout správám sociálního zabezpečení. Povinnost písemného hlášení se týká změn, které by mohly ovlivnit nárok, výši a výplatu důchodu. Dle 35a odst. 4 ZOPSZ jsou zaměstnavatele povinni v různých archivačních lhůtách uschovávat: stejnopisy evidenčních listů, seznam společníků (členů statutárního orgánu a dozorčí rady), za které společnost chybně neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a SPZ a mzdové listy. 62 J. Přib, M. Ţeníšková, Zákon o nemocenském pojištění s komentářem, Anag 2011, str. 164-170 44
5.2.1 Evidenční povinnost Charakteristika evidence vedené pro účely důchodového pojištění a její nezbytné náleţitosti jsou vymezeny v 37 ZOPSZ. Mimo samozřejmých dat obsahujících jména, příjmení, rodná čísla, či data vzniku a skončení pracovního poměru a dalších, je zaměstnavatel povinen zaznamenávat i informace týkající se např. vyplacení náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která vznikla důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Pro skupiny osob specifikované v 38 odst. 1 ZOPSZ vede zaměstnavatel za kaţdý kalendářní rok tzv. evidenční list. Tento dokument se vytváří kaţdý rok nejpozději do 30. dubna nový, a tento fakt je platný i pro osoby, které byly u stejného zaměstnavatele účastny důchodového pojištění jiţ předešlý rok. Evidenční list obsahuje identifikaci zaměstnavatele, zaměstnance a jeho typu poměru, dobu účasti na důchodovém pojištění, dobu důchodového pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na soc. zabezpečení a SPZ a další. Po vytvoření je jeden originál podepsaný zaměstnancem uschován do evidence zaměstnavatele a jeden originál, podepsaný oprávněnou osobou za zaměstnavatele, předán přímo zaměstnanci. Evidenční listy jsou také předkládány prostřednictvím OSSZ České správě sociálního zabezpečení s moţností odevzdání v elektronické podobě přes elektronickou podatelnu. 63 5.3 Souvislosti ve zdravotním pojištění K oznamovací povinnosti při začátku pracovního poměru, výpočtu a odvodu pojistného, zasílání Přehledu o platbě pojistného se připojují i další agendy, které musí zaměstnavatel obligatorně provést. Oznamovací povinnost v průběhu pracovního poměru se projevuje při komunikaci se zdravotními pojišťovnami v případě změny pojišťovny, ohlášení pracovního úrazu či při skončení pracovního poměru zaměstnance. Pokud zaměstnanec v průběhu zaměstnání změní pojišťovnu, zaměstnavatel provede obdobný postup, jako kdyby zaměstnanec skončil a znovu začal pracovní poměr. Zaměstnanec je povinen skutečnost změny zaměstnavateli neprodleně ohlásit a ten následně provede odhlášku u stávající zdravotní pojišťovny a zaregistruje zaměstnance k platbě pojistného u nové pojišťovny. 63 Jan Přib, Vladimír Voříšek, Důchodové předpisy s komentářem 2010, Anag 2010, str. 421-422 45
V případě, ţe se zaměstnanci stane pracovní úraz, je zaměstnavatel nejpozději do 5. dne měsíce následujícího po měsíci, v kterém se úraz stal, povinen zaslat příslušné zdravotní pojišťovně kopii záznamu o pracovním úrazu. V případě neohlášení můţe být zaměstnavateli uloţena pokuta aţ do výše 100 000 Kč. Evidenční povinnost je ve ZP stanovena na vedení evidence, která je schopna prokázat uskutečněné platby pojistného. Oprávněná osoba z příslušné zdravotní pojišťovny má pravomoc tuto evidenci po zaměstnavateli poţadovat, společně s dalšími průkaznými doklady souvisejícími s platbou pojistného. Souhrnný postup pro kontrolu není stanoven a kaţdá zdravotní pojišťovna si kontrolní funkci zastává sama. V praxi funguje na bázi osobní návštěvy kontrolorem pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna, ostatní pojišťovny řeší kontrolu korespondenční formou. Oznámení o skončení pracovního poměru je ustanoveno ve stejném paragrafu ( 10 ZVZP), jako oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání. Provádí se opět na formuláři a zasílá se příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od rozhodné události. 64 6. PŘÍPADOVÁ STUDIE Praktická část práce je zaměřená na paní Evu Novotnou, bezdětnou mladou ţenu, která je zaměstnaná na úvazek 1,0 ve společnosti ABC, s.r.o., se sídlem v Praze. Paní Novotná nastoupila na centrálu společnosti 1. 9. 2010 na pozici programátorka do IT oddělení. Přílohu její pracovní smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, tvoří mzdový výměr, ve kterém je stanovena měsíční mzda 37. 600 Kč a osobní ohodnocení, které se poskytuje aţ do výše 4 000 Kč a můţe být odebráno nadřízeným zaměstnancem v případě hrubého porušení pracovních povinností. Paní Novotná je z důvodu výše uvedených okolností a splnění zákonných podmínek účastna nemocenského, důchodového i zdravotního pojištění po celou dobu trvání pracovního poměru. Při začátku i při ukončení pracovního poměru jsou splněny všechny povinnosti zaměstnavatele vzhledem k orgánům státní správy (řádné přihlášení k účasti na 64 Tomáš Červinka, Zdravotní pojištění 2011, Anag 2011, str. 49-50 46
nemocenské a zdravotní pojištění a při skončení zdravotního poměru i řádné a včasné odhlášení). Z důvodu praktického pouţití platné právní úpravy je ukázka zpracování mzdové agendy zpracována aţ pro měsíc leden 2011. Základní informace Základní mzda 37 600 Kč Osobní ohodnocení 4 000 Kč Mimořádná odměna 10 000 Kč Pracovní neschopnost v období od 11. 1. 2011 do 17. 1. 2011 Počet pracovních dní v lednu 2011 21 Hodinový průměr pro pracovněprávní účely 295,72 Kč Komentář: Osobní ohodnocení bylo poskytnuto v plné výši. Mimořádná prémie byla udělena po ukončení adaptačního procesu (výjimečně přesáhnul délku zkušební doby a trval 4 měsíce od začátku září do konce prosince) za bezchybné zapracování zaměstnankyně a plnění stanovených cílů. Paní Novotná nepracovala v době od 11. do 17. ledna z důvodu pracovní neschopnosti doloţené rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti od praktického lékaře. Hodinový průměr pro pracovněprávní účely je hodnota definovaná 353 zákoníku práce, jako částka zjištěná z hrubé mzdy nebo platu, zúčtovaná za rozhodné období a z odpracované doby za rozhodné období. Rozhodným obdobím se rozumí předcházející kalendářní čtvrtletí (v ukázce říjen aţ prosinec 2010). Výpočet náhrady mzdy za období pracovní neschopnosti Redukční hranice pro rok 2011 pro účely nemocenského pojištění: 1. 825 Kč 2. 1237 Kč 3. 2 474 Kč 47
Koeficient pro účely výpočtu náhrady mzdy: 0,175 Redukční hranice pro účely náhrady mzdy za dobu PN: 1. 825 Kč * 0,175 = 144,38 Kč 2. 1237 Kč * 0,175 = 216,48 Kč 3. 2 474 Kč * 0,175 = 432,95 Kč 1. 144,38 Kč * 90% = 129, 95 Kč 2. (216,48 Kč-144,38Kč) * 60 % = 43,26 Kč 3. (432,95 Kč-216,48 Kč) * 30% = 64,95 Kč Hodinová náhrady mzdy: Hodinový průměr pro pracovně právní účely: 295,72 Kč Z první hranice: 129,95 Kč Z druhé hranice: 43,26 Kč Z třetí hranice (295,72 Kč - 216,48Kč) * 30% : 23,78 Kč 196,99 Kč * 60 % = 118,19 Kč Počet hodin, za které se poskytuje náhrada mzdy: 16 (2 dny po 8 hodinách) Celková výše náhrady mzdy: 1 892 Kč (118,19 Kč * 16 hod.) Komentář: Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti se od 1. 1. 2011 poskytuje zaměstnavatelem od 4. do 21. dne omluvené absence. První tři dny pojištěnec není finančně zajištěn. Průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy se zjišťuje stejným způsobem jako výpočet nemocenského pro účely NP. Vyuţívají se zde tzv. redukční hranice, které upravuje ZNP a jejichţ výchozí hodnoty jsou upraveny nařízením vlády č. 283/2010 Sb. Tyto redukční hranice jsou však násobeny koeficientem 0,175 a dále upraveny principem zaokrouhlováním na haléře směrem nahoru. Základem pro výpočet je částka průměrného výdělku. Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely spadá díky své výšce 295,72 Kč aţ do pásma třetí redukční hranice, jelikoţ přesahuje jak částku první hranice (144,38 Kč) i částku 48
druhé redukční hranice (216,48 Kč). Z těchto dvou hranic se započte plná, příslušnými procenty, přepočtená sazba (129, 95 Kč + 43,26 Kč) a dopočítá se plnění z třetí hranice pomocí rozdílu průměrného výdělku a sazby druhé hranice, doplněné o vynásobení 30% (23,78 Kč). Součet částek uvedených výše v textu se nazývá upravený redukovaný základ (196,99 Kč). Tento základ je ještě nutné upravit sazbou stanovenou v 192, odst. 2 zákoníku práce, v současné době ustálenou na 60 %. Po vykonání všech těchto početních operací je dosaţeno výsledku v podobě hodnoty hodinové náhrady mzdy (118,19 Kč). Finálního výsledku náhrady mzdy se docílí vynásobením hodinové hodnoty náhrady mzdy a počtu hodin absence, ve které vzniká na náhradu mzdy nárok. 65 Výpočet vyměřovacího základu (VZ) pro odvod pojistného SP +ZP Základní mzda: 37 600 Kč - Jelikož ale zaměstnankyně odpracovala pouze 16 pracovních dní z důvodu omluvené absence, základní mzda se poměrně sníží Základní mzda započitatelná do VZ: 28 648 Kč (16 / 21 * 37 600 Kč) Osobní ohodnocení: 4 000 Kč - Ze stejných důvodů jako u základní mzdy se výška osobního ohodnocení snižuje: Osobní ohodnocení započitatelné do VZ: 3 048 Kč (16 / 21 * 4 000 Kč) Mimořádná odměna - Poskytnuta v plné výši na požadavek nadřízeného z důvodu poskytnutí odměny za období, které neovlivnila pracovní neschopnost (dispozitivní úprava odměn): 10 000 Kč Vyměřovací základ pro výpočet pojistného: 41 696 Kč 65 http://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-poskytovani-nahrady-mzdy-roku-2011/ 49
Komentář: Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti se do vyměřovacího základu pro účely SP i ZP nezahrnuje z důvodu, ţe nepodléhá dani z příjmu. Vyměřovací základ je v ukázce shodný jak pro sociální, tak pro zdravotní pojištění. Výpočet pojistného Zaměstnanec (SP): 41 696 Kč * 6,5 % = 2 711 Kč Zaměstnavatel (SP) 41 696 Kč * 25 % = 10 424 Kč 66 Nezaokrouhlený VZ pro ZP: 28 647,61905 Kč + 3 047,619044 Kč + 10 000 Kč = 41 695,23809 Kč Pojistné (ZP): 41 695,23809 Kč * 13,5 % = 5 628,857142 Kč Zaměstnanec (ZP) 5 628,857142 * 1/3 = 1 877 Kč (jiţ zaokrouhleno) Zaměstnavatel (ZP) 5 628,857142 * 2/3 = 3 753 Kč (jiţ zaokrouhleno) Komentář: Jelikoţ má společnost ABC, s.r.o. více neţ 25 zaměstnanců, uplatňuje se zde sazba na SP ve výši 25%. 66 Jedná se o orientační údaj, jelikoţ VZ zaměstnavatele je úhrnem VZ jeho zaměstnanců a pojistné se vypočte z celé této sumy. 50
Výpočet mzdy k výplatě: 41 696 Kč - 2 711 Kč (SP) - 1 877 Kč (ZP) 6 415 Kč (záloha na daň) = 30 693 Kč Výpočet zálohy na daň: 41 696 Kč + 10 424 Kč (SP) + 3 753 Kč (ZP) = 55 873 Kč (tzv. superhrubá mzda) Hodnota pro výpočet daně se zaokrouhluje na stovky nahoru, tudíţ na 55 900 Kč. Daň je stanovena 15 % lineární sazbou: 55 900 Kč * 15 % = 8 385 Kč Od této částky je nutno odečíst slevu na poplatníka 1970 Kč. Paní Novotná vyplnila při nástupu tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, čímţ prohlásila, ţe bude chtít slevu uplatňovat. Finální záloha na daň: 8 385 Kč 1970 Kč = 6 415 Kč 30 693 Kč + 1892 Kč (náhrada mzdy) = 32 585 Kč Komentář: Paní Novotné bude poukázáno na její bankovní účet 32 585 Kč. 51
ZÁVĚR Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma sociálního pojištění a jeho aplikaci v praxi podniku. Soustředila jsem se především na úlohu zaměstnavatele, který je ze své pozice odpovědný za mnohé úkony bezprostředně související s organizací a prováděním sociálního pojištění, z nichţ dle mého názoru tvoří nejvýraznější část výpočet a odvod pojistného. Jako cíl své bakalářské práce jsem si vytyčila uvést nejvýznamnější práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance v sociálním pojištění a podat přehled dávek nemocenského a důchodového pojištění, na které můţe vzniknout nárok osobě účastnící se pojištění za zákonem stanovených podmínek. V praktické části jsem se zaměřila na aplikaci teoretických znalostí, jeţ jsem demonstrovala v případové studii na ukázce výpočtu mzdy zúčtované zaměstnanci za jeden kalendářní měsíc. Lze konstatovat, ţe tendence státu spočívá ve sjednocení podmínek pro obdobné prvky obou typů pojištění, coţ dokazuje např. fakt, ţe lhůta pro odvod pojistného ve zdravotním pojištění splynula s lhůtou pro odvod pojistného v sociálním pojištění (od 1. do 20. dne v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, za který se pojistné odvádí) či shodné lhůty pro ohlášení nového zaměstnance OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně (8 dní od začátku pracovního poměru). Tato fakta se stala pozitivními pro zaměstnavatele, kterému přispívají ke zefektivnění a větší komplexnosti vedené agendy. V případové studii jsem došla k závěru, ţe výpočet pojistného (jak ve ZP, tak v SP) a následně výpočet mzdy určené k výplatě zaměstnanci neobsahuje náročné numerické operace a je přehledný, jasný a srozumitelný. Výpočet mzdy se stává sloţitějším, pokud je zaměstnavatel povinen stanovit hodinovou náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, avšak i zde jsou stanovena jednoznačná pravidla, při jejichţ dodrţení nepovaţuji výpočet za problémový. S cílem zjednodušení a zefektivnění činnosti pracuje v současné době většina mzdových účtáren se specializovaným účetním softwarem, který je mimo zpracování mezd schopen zajistit evidenci zaměstnanců či elektronické vyplňování tiskopisů (např. Oznámení 52
o nástupu do zaměstnání). Mezi nejpouţívanější programy patří např. mzdový modul v aplikaci SAP, program POHODA, KS program či IIS (oblast mzdy a personalistika). Problém, se kterým jsem se v průběhu zpracování práce setkala, nastal při komunikaci se dvěma zdravotními pojišťovnami při zjišťování počtu pojištěnců k 1. 1. 2011. Na můj dotaz zdravotní pojišťovna Média nereagovala a s VZP byla komunikace natolik obtíţná, ţe jsem i po několika vyměněných e-mailech údaj také bohuţel nezjistila. Z tohoto důvodu nejsou v tabulce Přehled zdravotních pojišťoven v ČR uvedena data týkající se počtu pojištěnců u zmíněných pojišťoven. Domnívám se, ţe cíl stanovený pro teoretickou i praktickou část byl splněn. V současné době je oblast sociálního pojištění velmi diskutované téma s ohledem na aktuálně připravovanou důchodovou reformu. Největší novinkou by měla být moţnost ukládat si určitou sumu na svůj soukromý účet vedený u specializované penzijní společnosti za účelem průběţného finančního zhodnocení a následného vyplacení v důchodovém věku. Zatím však zůstává celá záleţitost v jednání a bude záleţet na současné vládě, zda-li se jí podaří v budoucnu reformu v navrhovaném znění prosadit, či nikoliv. Mezi další aktuálně plánované legislativní změny patří sjednocení základu daně z příjmu a vyměřovacích základů na sociální a zdravotní pojištění. Jedním z mnoha důsledků této změny by mělo být zavedení tzv. jednotného inkasního místa, kde by byly shromaţďovány finanční prostředky jak daňového charakteru, tak právě i vybrané pojistné ze sociálního a zdravotního pojištění. Poplatník pojistného by tak vyřizoval, na rozdíl od dnešního decentralizovaného systému, veškerou agendu na jednom kontaktním místě, čímţ by se mohla sníţit administrativní zátěţ mzdových účtáren. Současný ministr financí plánuje předloţit vládě nový koncept do 30. června letošního roku s moţností účinnosti nových zákonů od 1. 1. 2013. V oblasti zdravotního a nemocenského pojištění se zvaţuje moţnost sjednocení těchto dvou samostatných celků. V této oblasti mě zaujala myšlenka, ţe by si pojištěnec pro případ pracovní neschopnosti zvolil osobní karenční lhůtu a z globálního pohledu by se tak lišil den, od kterého má být nemocenské vypláceno. Volba kratší lhůty by znamenala 53
odvody pojistného ve vyšší hodnotě, neţ u lhůty delší. Dle mého názoru je však tato myšlenka v rozporu s trendem zefektivnění veřejných systémů a sniţování byrokratické zátěţe. 54
SEZNAM TABULEK 1) Přehled zdravotních pojišťoven v ČR 2) Přehled sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (stav k 1. 1. 2011) 3) Srovnání dávek nemocenského pojištění 4) Důchodový věk osob narozených před r. 1936 5) Důchodový věk osob narozených po r. 1968 6) Stupně invalidity 7) Potřebná doba pojištění 8) Vyplacené dávky důchodového pojištění za rok 2009 55
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní zdroje: ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ s komentářem a příklady 2011. 3. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2011. s. 167. ISBN 978-80-7263-644-0 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. s. 176. ISBN 978-80-7179-620-6 PŘIB, Jan; VOŘÍŠEK, Vladimír. Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2010. s. 543. ISBN 978-80-7263-585-6 TOMEŠ, Igor, et al. Právo sociálního zabezpečení. 2. vydání. Praha: Všehrd, 1995. s. 228. ISBN 80-85305-33-X TRÖSTER, Petr, et al. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. s. 382. ISBN 978-80-7400-322-6 ŢENÍŠKOVÁ, Marta. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ s komentářem a příklady 2011. 3. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2011. s. 147. ISBN 978-80-7263-651-8 ŢENÍŠKOVÁ, Marta; PŘIB, Jan. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1. 1. 2011. 4. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2011. s. 247. ISBN 978-80-7263-642-6. Internetové zdroje: http://www.podnikatel.cz/ http://www.svetzdravotnictvi.cz/ www.cssz.cz 56
www.czso.cz www.businessinfo.cz/ Právní předpisy: Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 57
PŘEHLED PŘÍLOH 1) Oznámení o nástupu do zaměstnání 2) Přihláška a evidenční list zaměstnavatele 3) Hromadné oznámení zaměstnavatele 4) Informace o nástupu do zaměstnání/o vyslání k výkonu práce 5) Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele 6) Příloha k ţádosti o: (dávku nemocenského pojištění) 7) Důchodový věk osob narozených v letech 1936-1968 58
Příloha č. 1: Oznámení o nástupu do zaměstnání 67 67 http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/nemocenske-pojisteni.htm 59
Příloha č. 2: Přihláška a evidenční list zaměstnavatele 68 68 http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy 60
Příloha č. 3: Hromadné oznámení zaměstnavatele 69 69 http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy 61
Příloha č. 4: Informace o nástupu do zaměstnání/o vyslání k výkonu práce 70 70 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_zamest 62
Příloha č. 5: Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele 71 71 http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy 63
Příloha č. 6: Příloha k ţádosti o: (dávku nemocenského pojištění) 72 72 http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/nemocenske-pojisteni.htm 64