Význam kulturních akcí pro cestovní ruch Kutné Hory

Význam kulturních akcí pro cestovní ruch Kutné Hory

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2013... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné rady a připomínky při vytváření mé práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Význam kulturních akcí pro cestovní ruch Kutné Hory Bakalářská práce Autor: Michaela Čepková Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright 2013 Michaela Čepková

Abstrakt ČEPKOVÁ, Michaela. Význam kulturních akcí pro cestovní ruch Kutné Hory. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 64 stran. Bakalářská práce mapuje kulturní akce a atraktivity v Kutné Hoře. Teoretická část obsahuje informace o městě, přehled památek a kulturních akcí a také statistiky návštěvnosti informačního centra, památek a kulturních akcí. Praktická část je tvořena dotazníkovým šetřením, které má za cíl zjistit spokojenost návštěvníků a turistů Kutné Hory. Na základě výsledků je zpracován návrh na zlepšení služeb a kulturního cestovního ruchu. Klíčová slova: Kutná Hora, kulturní akce, kulturní památky, návštěvnost, šetření spokojenosti Abstract ČEPKOVÁ, Michaela. The importance of cultural events for tourism in Kutná Hora. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 64 pages. This bachelor thesis maps the cultural events and attractions in Kutna Hora. The theoretical part contains information about the city, survey monuments and cultural events, as well as traffic statistics of information center, monuments and cultural events. The practical part consists of a questionnaire survey, which aims to determine satisfaction of visitors and tourists Kutna Hora. Based on the results it is developed a proposal to improve services and cultural tourism. Key words: Kutná Hora, cultural events, cultural monuments, visiting, satisfaction survey 8

Obsah Obsah.9 Seznam ilustrací... 11 Úvod... 13 1 Kutná Hora... 14 1.1 Kutná Hora základní informace... 14 1.2 Historie Kutné Hory... 15 2 Kulturní památky... 17 2.1 Kulturní cestovní ruch... 17 2.1.1 Chrám svaté Barbory... 17 2.1.2 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci... 18 2.1.3 Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí... 19 2.1.4 Vlašský dvůr... 19 2.1.5 Arciděkanský chrám sv. Jakuba... 20 2.1.6 České muzeum stříbra... 21 2.1.7 Sankturinovský dům... 22 2.1.8 Jezuitská kolej... 23 2.1.9 Další významné památky... 23 3 Kulturní akce v Kutné Hoře... 24 3.1 Akční cestovní ruch... 24 3.1.1 Královské stříbření Kutné Hory... 24 3.1.2 Kutnohorský varhanní festival na konci léta... 24 3.1.3 Kutnohorské léto... 25 3.1.4 Ortenova Kutná Hora... 25 3.1.5 Int Veteran Rallye... 25 3.1.6 Operní týden... 26 3.1.7 Mezinárodní hudební festival... 26 3.1.8 Další tradiční akce... 26 4 Srovnání Kutné Hory a Telče... 27 4.1 Srovnání informačních center... 27 4.1.1 Návštěvnost informačních center... 29 5 Návštěvnost Kutné Hory... 31 5.1 Návštěvnost památek... 31 9

5.2 Návštěvnost kulturních akcí... 32 6 Dotazníkové šetření... 33 6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření... 33 6.1.1 Otázka číslo 1... 34 6.1.2 Otázka číslo 2... 35 6.1.3 Otázka číslo 3... 36 6.1.4 Otázka číslo 4... 37 6.1.5 Otázka číslo 5... 38 6.1.6 Otázka číslo 6... 39 6.1.7 Otázka číslo 7... 40 6.1.8 Otázka číslo 8... 41 6.1.9 Otázka číslo 9... 42 6.1.10 Otázka číslo 10... 43 6.1.11 Otázka číslo 11... 45 6.1.12 Otázka číslo 12... 46 6.1.13 Otázka číslo 13... 48 6.1.14 Otázka číslo 14... 49 6.1.15 Otázka číslo 15... 50 6.1.16 Otázka číslo 16... 51 6.1.17 Otázka číslo 17... 52 6.1.18 Otázka číslo 18... 53 6.1.19 Otázka číslo 19... 54 6.1.20 Otázka číslo 20... 55 6.1.21 Otázka číslo 21... 56 6.2 Zhodnocení dotazníkového šetření... 57 6.2.1 Zhodnocení služeb... 57 Závěr... 59 Seznam použitých zdrojů... 60 Přílohy... 63 10

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Kutné Hory...14 Obrázek č. 2: Chrám sv. Barbory 18 Obrázek č. 3: Vlašský dvůr..20 Obrázek č. 4: Informační centrum Města Kutná Hora 28 Obrázek č. 5: Informační centrum Městského úřadu Telč..29 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Návštěvnost informačních center..30 Tabulka č. 2: Návštěvnost kulturních akcí 2008 2012.32 Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost informačních center 2008 2012... 30 Graf č. 2: Návštěvnost památek 2008 2012..31 Graf č. 3: Ze kterého kraje pocházíte?...34 Graf č. 4: Jak dlouhý plánujete pobyt?...35 Graf č. 5: Kde jste ubytován(a)?...36 Graf č. 6: S kým cestujete?...37 Graf č. 7: Jaký je převažující důvod Vaší návštěvy?...38 Graf č. 8: Jaké památky máte v plánu navštívit?...39 Graf č. 9: Jaké kulturní akce v Kutné Hoře jste již navštívili?...40 Graf č. 10: Plánujete do budoucna navštívit některou z kulturních akcí Kutné Hory? Pokud ano, jakou?...41 Graf č. 11: Jak hodnotíte ubytovací služby v Kutné Hoře?...43 11

Graf č. 12: Jak hodnotíte stravovací služby v Kutné Hoře?...44 Graf č. 13: Jak hodnotíte orientační značení a dostupnost parkovišť?...45 Graf č. 14: Jak hodnotíte městskou hromadnou dopravu?...47 Graf č. 15: Znáte některou z kulturních akcí v Telči?...48 Graf č. 16: Myslíte, že kulturní akce v Telči jsou lépe organizované?...49 Graf č. 17: Kterou z kulturních akcí v Kutné Hoře byste mohli postrádat?...51 Graf č. 18: Plánujete opakovat návštěvu Kutné Hory?...52 Graf č. 19: Které ze zdrojů jste využil(a) pro získání informací o Kutné Hoře?...53 Graf č. 20: Respondent je?...54 Graf č. 21: Vaše věková kategorie?...55 Graf č. 22: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?...56 12

Úvod V úvodu bakalářské práce bych chtěla vysvětlit důvody výběru tématu, cíle a její obsahovou stránku. Pojem kultura je velice široký. Je potřeba říci, že nemá jednotnou definici. Uvádím příklad, jak můžeme kulturu chápat. Především jde o sžití lidí s okolím, ať už je to s přírodou, materiálním nebo duchovním odkazem našich předků. Podle kultury se po staletí odlišují národnosti po celém světě. Pod kulturu spadá náboženství, jazyky, hudba, literatura, umění, způsob života, politika, oblékání a mnoho dalšího, co zejména lidská činnost odkazuje další generaci. Ve své práci se zaměřuji na kulturní akce, jež souvisí s Kutnou Horou. Kutná Hora proto, že je to moje rodné město, město, které dobře znám, město, ve kterém jsem 20 let žila a hlavně město, které má velký potenciál cestovního ruchu. Už třetím rokem brigádně pracuji v Informačním centru Města Kutná Hora, také to je důvodem, proč je mi kultura a vůbec téma kulturní akce v Kutné Hoře tak blízko. Mým cílem je zmapovat cestovní ruch ve spojitosti s kulturními akcemi v Kutné Hoře a zjistit spokojenost návštěvníků Kutné Hory. V teoretické části jsem zpracovala všeobecné informace a stručnou historii města, v následující kapitole jsem vytvořila přehled kulturních památek. Dalším důležitým úkolem a částí bylo zmapování tradičních kulturních akcí konaných v Kutné Hoře. V poslední řadě jsem zařadila statistiky návštěvnosti informačních center, památek a kulturních akcí. Praktická část je tvořena dotazníkovým šetřením, kde zjišťuji spokojenost turistů se službami v Kutné Hoře nebo možnou návštěvu nějaké z kulturních akcí. V závěru zvažuji možnosti zlepšení jak v oblasti kultury, tak i u poskytování služeb. 13

1 Kutná Hora V první části práce bych ráda představila Kutnou Horu. Nejprve základní informace o poloze, průmyslu a obyvatelstvu. Následně stručně popisuji historii města až po současnost. 1.1 Kutná Hora základní informace Kutná Hora je městem ve Středočeském kraji, jež se nachází v oblasti středního Polabí. Město je okresním a zároveň také obcí s rozšířenou působností. Kutnou Horu tvoří celkem 12 místních částí a 7 katastrálních území. [1] Obrázek č. 1: Poloha Kutné Hory (zdroj: http://www.vymena-lcd.cz/servis-notebooku) Vývoj počtu obyvatelstva je za posledních 12 let podobný. K 31. 1. 2011 měla Kutná Hora 20 604 obyvatel. V posledních 3 letech je mírný pokles způsoben zejména stěhováním mladých lidí za prací do větších měst, jako je Praha či Pardubice. [2] Významné zastoupení zde má průmysl. Tabákový průmysl zde zastupuje bývalá tabáková továrna, dnes ve vlastnictví mezinárodní společnosti Philip Morris. Dalším významným zaměstnavatelem je slévárna ČKD Kutná Hora a od roku 2008 i výrobce elektroniky Foxconn. Menší zastoupení zde má i zemědělství, kde se pěstují především obiloviny, cukrová řepa a ranné brambory. V Kutné Hoře a přilehlém okolí se také 14

dobře daří vinařství.[1] První písemná zmínka o zdejším vinařství se nachází v Kosmově kronice již z roku 1101. V Kutné Hoře a okolí se pěstuje réva na 52 ha vinohradů. Pěstování révy a obnova tradice je snahou rodinné společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o..[3] Historické jádro bylo v roce 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací a v prosinci roku 1995 s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Unikátním je především městský prostor s dvěma katedrálními stavbami, spolu s gotickými kostely a měšťanskými domy. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 1.2 Historie Kutné Hory Vznik města se datuje do období raného středověku, do doby příchodu cisterciáckého řádu. Členové řádu sídlili v Sedlci, kde byl založen nejstarší cisterciácký klášter. Po objevení stříbrné rudy na pozemcích kláštera se ke konci 13. století začali sjíždět horníci a nespočet dalších, zejména cizích národů s vidinou zbohatnutí. Ius regale montanorum je dokument vydaný králem Václavem II. v roce 1300. Je zde popsané horní právo a povinnosti všech zúčastněných na důlní činnosti. Zákoník také předepisuje konečnou manipulaci se stříbrem, kdy se vše muselo odevzdat královským úředníkům a následně bylo vykoupeno danou částkou. V ten samý rok byla i dokončena královská mincovna Vlašský dvůr. Dalším důležitým mezníkem je 15. století. Řešení nerovnoměrného zastoupení na Karlově univerzitě ve prospěch českého národa zajišťoval Dekret kutnohorský, vydaný v r. 1409. Při husitských válkách se město přidalo na stranu nepřátel Husova učení, a to hlavně z důvodu silné vazby na panovníka. Po smrti Jiřího z Poděbrad, který byl městu stejně jako Václav II. také nakloněn, se konala roku 1471 slavná volba českého krále. Ve Vlašském dvoře byl zvolen Vladislav Jagellonský. Téměř do 16. století se Kutná Hora těšila rozkvětu. Z důvodu ubývání ložisek a těžby ve velkých hloubkách přinesl rok 1546 uzavření oselského důlního pásma. Doly na Kaňku ale dále slušně produkovaly a tak Kutná Hora mohla pokračovat v rozkvětu. 15

Úpadek dolování přišel v 17. století, a je i důvodem absence renesančních staveb. Definitivním koncem mincovnictví byl rok 1726, kdy byl uzavřen Vlašský dvůr. V období baroka díky katolické církvi se začalo opět s výstavbou. Nejvýznamnějším a vlivným umělcem byl malíř Petr Brandl, který zde i zemřel. Průmyslová revoluce přelomu 18. a 19. století Kutnou Horu téměř minula. Roku 1812 byla založena Státní tabáková továrna v Sedlci. Dalším zástupcem průmyslu byl cukrovar na Karlově a tiskárna kartounů. Do obrozeneckého hnutí se Kutná Hora zapsala jako rodné město Josefa Kajetána Tyla nebo Jana Erazima Vocela. Jeden čas bylo město také místem pro vydávání časopisu Slovan. Časopis vydával Karel Havlíček Borovský. Stejně jako celá země, tak i Kutná Hora přečkala válku a komunistický režim. V tomto tisíciletí je už městem moderním a po zapsání na seznam světového kulturního dědictví i městem UNESCO. Kutná Hora přitahuje turisty svou historií, stavební architekturou, ale i kulturním životem. Mezi známé festivaly patří Královské stříbření, Kutnohorské léto, Ortenova Kutná Hora, Creepy Teepee či Kutnohorský varhanní festival na konci léta, kterým se ještě budu věnovat blíže. (Dudák, 2004) 16

2 Kulturní památky V této části bych ráda představila hodnotné stavby Kutné Hory, přiblížila jejich významnost, vývoj a praktické informace pro jejich návštěvu. Kulturní památkou jsou nemovité a movité věci, které jsou významnými doklady historického vývoje a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, nebo mají přímý vztah k významným osobnostem a událostem. Na jejich zachování je veřejný zájem. Kulturní památky jsou ve většině států předmětem zvláštní ochrany a zpravidla představují významnou kulturní atraktivitu. (Pásková, 2002) 2.1 Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch je formou cestovního ruchu. Účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země. Cílem jsou kulturní atraktivity, zejména historické stavby jako chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, katedrála Nanebevzetí Panny Marie či Kostnice v Kutné Hoře. (Pásková, 2002) 2.1.1 Chrám svaté Barbory Stavba patřící mezi nejznámější v Kutné Hoře je dílem gotické architektury. Výstavba započala v roce 1388 a byla financována kutnohorskými podnikateli v důlní činnosti. Z důvodu často přerušovaných prací byl chrám dokončen až v roce 1905. Dříve hornická kaplička byla zasvěcena svaté Panně Barboře, patronce horníků. Významnými staviteli byl Petr Parléř a jeho huť, Matyáš Rejsek nebo Benedikt Rejt. V interiéru lze obdivovat síťovou klenbu a sanktuárium od Matyáše Rejska nebo freskovou výzdobu kaplí. (Dudák, 2004) Otevírací doba je celoroční, přičemž od listopadu do března je otevřeno od 10 do 16 h. Od dubna do října je možné chrám navštívit od 9 do 18 h. Vstupné pro dospělé a důchodce 60 Kč, děti, studenti a ZTP 40 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 17

Obrázek č. 2: Chrám sv. Barbory (zdroj: vlastní fotografie) 2.1.2 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci Při Sedleckém klášteře byla katedrála vybudována na přelomu 13. a 14. století, díky nalezištím stříbra. Je nejstarší gotickou katedrálou v Evropě. V době husitských válek byla vypálena. Velké obnovení přišlo na přelomu 17. a 18. století, kdy zde působil Jan Blažej Santini Aichl, stavitel českého baroka, kterému stavba vděčí za jednotnost v duchu barokní gotiky. V interiéru je unikátností samonosné točitě schodiště a samonosná klenba od Aichla. V pokladnici je skryt originál Sedlecké monstrance, který patří k možná vůbec nejstarším dochovaným monstrancím na světě v období gotiky. (Dudák, 2004) Otevírací doba je celoroční. V období od dubna do října je zpřístupněna od 9 do 17 h (v neděli od 11 do 17 h). V zimním období, od listopadu do března od 10 do 16 h (v neděli od 11 do 16 h). Vstupné pro dospělé a důchodce 50 Kč, děti, studenti a ZTP 30 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 18

2.1.3 Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí Nejnavštěvovanější památkou Kutné Hory je bezpochyby Kostnice. Bývalá kaple klášterního hřbitova získala proslulost ve 13. století, kdy zde byla rozprášena dovezená hlína z Golgoty ve Svaté zemi. Vznikl tím obrovský zájem o pohřbívání nejen lidí z okolí, ale také z ciziny. Po rušení hrobů byly kosti z hrobů skládány v kapli. Prvním, kdo kosti rovnal do pyramid, byl jeden z mnichů kláštera v 16. století. Dnešní podoba výzdoby je dílem Františka Rinta. Kostnice se stala hrobem zhruba čtyřiceti tisíců lidí.(dudák, 2004) Otevřeno je denně. Od listopadu do února od 9 do 16 h. Od dubna do září od 8 do 18 h, výjimkou je neděle od 9 do 18 h. V říjnu a březnu je otevřeno od 9 do 17 h. Vstupné pro dospělé a důchodce 90 Kč, děti, student a ZTP 60 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 2.1.4 Vlašský dvůr Uzavřený komplex, který byl v prvopočátku skladištěm stříbrné rudy a opevněným sídlem. Následně se stal královskou mincovnou a přechodným sídlem českých králů. Po mincovní reformě, vydané králem Václavem II. plnil Vlašský dvůr funkci střediska hospodářské moci státu. Nejdůležitější a nejvýznamnější byla ražba pražského groše. Vlašský dvůr se stal i místem důležitých jednání a historických události. Konalo se zde setkání krále Václava IV. s bratrem Zikmundem, volbu Jiřího z Poděbrad hejtmanem, zvolení českého krále Vladislava Jagellonského nebo podepsání Kutnohorského dekretu. (Dudák, 2004) Expozice Vlašského dvora se v roce 2013 dočkala renovace. Nyní má 3 tematické okruhy: dějiny stavby, proces výroby mince a pražský groš.[4] Otevírací doba je celoroční. Od listopadu do února od 10 do 16 h, v březnu a říjnu od 10 do 17 h a od dubna do září od 9 do 18 h. Prohlídka s cizojazyčným výkladem pro dospělé 105 Kč, důchodci 85 Kč, děti, studenti 65 Kč. Prohlídka v českém jazyce pro dospělé 85 Kč, děti, studenti, důchodci 45 Kč. Rodinné vstupné 215 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 19

Obrázek č. 3: Vlašský dvůr (foto Luděk Sládek) (zdroj: http://guide.kh.cz) 2.1.5 Arciděkanský chrám sv. Jakuba Věž svatého Jakuba sahá do výšky 86 metrů. Díky tomu byl kostel označován jako Vysoký. Dříve byl kostel zasvěcen Panně Marii. Stavět se začal v na počátku 14. století. Původně měl mít severní a jižní věž. Během stavby se plány změnily a zřejmě důsledkem terénu, hlavně blízkosti dolů, se jižní věž nedostavěla. Také se zde nenachází hřbitov, jak bývalo běžné. To způsobil nedostatek místa, kdy byl kostel vsunut mezi Vlašský dvůr a další zástavbu. (Dudák, 2004) Otevřeno je denně od června do září. Otevírací doba od 10 do 17 h. Vstupné pro dospělé 40 Kč, pro děti, studenty, důchodce a ZTP 20 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 20

2.1.6 České muzeum stříbra Sídlem Českého muzea stříbra je historická památka Hrádek. Úkolem je expoziční, výzkumná a sbírkotvorná činnost se zaměřením na dolování, mincování a historii města. Dalšími objekty ve správě muzea jsou Kamenný dům a Tylův dům. [5] 2.1.6.1 Hrádek První písemné zmínky o Hrádku se nedochovaly. Až roku 1312 přichází první zprávy o věžovité tvrzi. Tvrz měla chránit hornickou osadu. V 15. století díky Václavu z Donína se původní tvrz mění v gotický hrad a po dalších přestavbách a zadluženích jej kupuje Jan Smíšek z Vrchovišť, který dokončil přestavbu a změnil Hrádek v patricijské sídlo. Od 16. století se často měnili majitelé a také účely objektu. Až ve 20. století se dostává do správy muzea. Dnes se nazývá České muzeum stříbra. Expozice zahrnuje dějiny kutnohorského dolování, prohlídku huti, trejvu a také středověkou štolu Oselského pásma. (Dudák, 2004) Otevřeno je denně kromě pondělí. V dubnu a říjnu od 9 do 17 h. V květnu, červnu a září od 9 do 18 h. V červenci a srpnu od 10 do 18 h. V listopadu od 10 do 16 h. Od prosince do března je muzeum zavřeno. Prohlídky začínají každou půlhodinu. Poslední prohlídka začíná 90 minut před koncem otevírací doby. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou okruhů. Prvním okruhem je Město stříbra, trvá cca 1 hodinu. Vstupné pro dospělé 70 Kč, děti a studenty 40 Kč. Druhý okruh nazvaný Cesta stříbra trvá cca 1,5 hodiny. Vstupné pro dospělé 120 Kč, děti a studenti 80 Kč. V nabídce je i zvýhodněné vstupné, které zahrnuje oba okruhy a trvá cca 2,5 hodiny. Dospělí 140 Kč, děti a studenti 90 Kč. Cizojazyčný výklad je za příplatek 20 Kč na osobu. [6] 2.1.6.2 Kamenný dům Kamenný dům patří k nejcennějším měšťanským domům a je významnou památkou pozdní gotiky. První písemnou zmínkou je období ještě před husitskými válkami. Dům v minulosti patřil generacím řezníků nebo měšťanu Kroupovi, jež ho nechal vyzdobit. Dalšími vlastníky byli Albrecht z Gutštejna, Josef Krčan, kutnohorská obec a naposledy České muzeum stříbra. Názvem kamenný byl poprvé pojmenován v roce 1660. (Dudák, 2004) 21

Dnes je zde umístěna expozice Královské horní město Kutná Hora měšťanský život a kultura 17. 19. století a expozice Lapidárium: Umění kameníků doby jagellonské. Otevřeno je denně kromě pondělí. V dubnu a říjnu od 9 do 17 h. V květnu, červnu a září od 9 do 18 h. V červenci a srpnu od 10 do 18 h. V listopadu od 10 do 16 h. Návštěvníci si opět mohou vybrat ze dvou expozic. První expozice Královské horní město Kutná Hora měšťanský život a kultura 17. 19. století. Vstupné pro dospělé 50 Kč, pro děti a studenty 30 Kč. Druhá expozice Lapidárium: Umění kameníků doby jagellonské. Vstupné pro dospělé 40 Kč, pro děti a studenty 20 Kč. Nabídka zahrnuje také zvýhodněné vstupné pro obě expozice. Vstupné pro dospělé 80 Kč, pro děti a studenty 40 Kč. Za cizojazyčný výklad si zájemci připlatí 10 Kč na osobu.[6] 2.1.6.3 Tylův dům Rodný dům Josefa Kajetána Tyla je nejvýznamnějším domem v Tylově ulici. Dříve nesl název Dům u zlatého hřebene. Po požáru v roce 1823 byl do té doby gotický dům přestavěn na barokní. Na domu byla umístěna pamětní deska připomínající rodiště významného dramatika a spisovatele. (Dudák, 2004) Nyní jsou zde expozice o životě a díle dramatika Josefa Kajetána Tyla a také expozice Podzemí Kutné Hory a jeho průzkum V průběhu roku je dům využit i pro další menší výstavy. Otevřeno je denně kromě pondělí, od dubna do října od 10 do 16 h. Vstupné na každou expozici pro dospělé 10 Kč, děti a studenti 5 Kč.[6] 2.1.7 Sankturinovský dům Sankturinovský dům má prvopočátek již na konci 13. století, kdy na jeho místě bylo výrobní centrum. Na konci 15. století byl dům rozšířen. Začátkem 16. století se stal jeho majitelem Sankturin z Nedvojovic. Následně vyhořel a byl upraven v barokním slohu. Ve věži se nachází kaple se síťovou, pozdně gotickou klenbou. (Dudák, 2004) V domě dnes nalezneme Informační centrum Města Kutná Hora, Alchymistickou dílnu a kancelář destinačního managementu. 22

2.1.8 Jezuitská kolej Nynější sídlo Galerie Středočeského kraje (GASK) bylo založeno v roce 1624. Řád jezuitů přišel do Kutné Hory v roce 1626. Autorem stavby byl architekt Domenico Orsi, známý barokní stavitel. Před výstavbou musel být povrch srovnán a tehdy příkrý sráz dnes připomíná uměle navršená terasa, která se 13 sochami světců podobá Karlovu mostu. Autorem soch je jezuita František Baugut. Stavba započala až v roce 1667. Dvoupatrová kolej měla být v podobě písmene E, ale jižní, třetí křídlo nebylo nikdy dostavěno. Kolej stojí v těsné blízkosti chrámu sv. Barbory, který byl v té době pod správou jezuitů. Jezuitský řád byl zrušen roku 1773, kdy kolej začala sloužit vojenským účelům. Byla zde nemocnice a následně kasárny, které přetrvaly až do roku 1997. (Dudák, 2004)) Galerie je otevřená od úterý do neděle, od 10 do 18 h, celoročně. Vstupné do galerie se mění v závislosti na právě probíhajících výstavách. Orientační vstupné pro dospělé 80 220 Kč, studenti, důchodci, ZTP 40 110 Kč, děti do 6 let zdarma, rodinné 120 300 Kč. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 2.1.9 Další významné památky Mezi další významné historické objekty patří Kaple Božího těla, gotická stavba, která byla vystavěna pro účely hřbitovní kaple s kostnicí. Jedinou barokní stavbou v Kutné Hoře je Kostel sv. jana Nepomuckého. Zajímavá je výzdoba kostela, která představuje legendu o sv. Janu Nepomuckém. Zástupcem technické památky je Kamenná kašna, která vznikla jako součást kutnohorského vodovodu. Kamenická výzdoba pochází z huti Matěje Rejska. Po ničivé morové epidemii byl postaven Morový sloup. Sloup je přes 16 m vysoký a zhotovil jej jezuita František Baugut. Místem posledního odpočinku významného českého malíře Petra Brandla se stal Kostel Matky Boží Na Náměti. Kostel patří k nejstarším ve městě. Jeho založení se datuje do 1. poloviny 14. století. Klášter řádu sv. Voršily je dnešním Církevním gymnáziem sv. Voršily. Stavba se datuje do poloviny 18. století, kdy podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla provedena. Výstavba byla z důvodu nedostatku financí zastavena a nikdy již nedokončena. (Propagační materiály Informačního centra Města Kutná Hora) 23

3 Kulturní akce v Kutné Hoře Hlavním tématem mé práce jsou kulturní akce. Pro přiblížení jsem vybrala nejvýznamnější tradiční akce, které se v Kutné Hoře konají a těší se velké oblibě. V další kapitole pak mapuji návštěvnost akcí a památek za posledních 5 let a také srovnávám Informační centrum Města Kutná Hora s Informačním centrem Městského úřadu Telč, městem zapsaném na seznamu UNESCO. 3.1 Akční cestovní ruch Akční cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni událostí. V rámci Kutné Hory to bývá především nejnavštěvovanější událost Královské stříbření Kutné Hory, dále Kutnohorské léto či Operní týden. (Pásková, 2002) 3.1.1 Královské stříbření Kutné Hory Královské stříbření patří již 22 let mezi tradiční kulturní akce. Gotická slavnost, která připomíná slavné tradice královského horního města, kdy velkolepý scénář navrací Kutnou Horu do dob o šest set let zpět, až na začátek 15. století. Během červnového víkendu ožívá celé město i královské sídlo v mincovně ve Vlašském dvoře fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti českého a římského krále Václava IV. s jeho dvorem. Účinkující i diváci se navrací do doby, kdy byla Kutná Hora na vrcholu prosperity. Scénář slavnosti vychází ze skutečných událostí i ze známé silné náklonnosti, které se Kutná Hora těšila u Václava IV. Každý rok se zvyšuju počet návštěvníků akce, kteří mají tu možnost být nejen diváky, ale i aktivním účastníkem. Obléct dobový kostým může každý, kdo chce být součástí historické kulisy. [7] Tento rok se Královské stříbření Kutné Hory koná ve dnech 22. 23. června 2013. 3.1.2 Kutnohorský varhanní festival na konci léta Mladý festival, který se pomalu stává tradiční každoroční akcí. Po úspěšném 0. a 1. ročníku se v tomto roce uskuteční již 2. ročník koncertů varhanní hudby. Kutná Hora má mnohasetletou tradici varhanictví a varhanářství. Dodnes funkčními varhany se město řadí mezi elitu. Cílem festivalu je poskytnout posluchačům nevšední zážitek v prostředí významných památek. V rámci festivalu se uskutečňují komentované 24

prohlídky varhan v jednotlivých objektech. Zatím jediným dramaturgem každého ročníku je kutnohorský varhaník Michal Hanuš. Účinkujícími bývají světoví i čeští mistři tohoto oboru.[8] Druhý ročník festivalu se uskuteční ve dnech 13. 15. září 2013. 3.1.3 Kutnohorské léto Kutnohorské léto je celoprázdninovým programem, který zahrnuje netradiční zážitky ve formě divadelních a hudebních představeních, večerních prohlídek v historických a dalších objektech nebo procházek kutnohorskými uličkami pro děti i dospělé. Letošní ročník je pátým v pořadí. Festival produkcí se koná od června do září. Každý den v týdnu je odlišný svým programem a koná se 1 či více produkcí. Kutnohorské léto s podtitulem Jeden den nestačí, prozrazuje rozmanitost a širokou nabídku pořadatelů Občanského sdružení Kutnohorsko.cz.[9] 3.1.4 Ortenova Kutná Hora Festival se koná na památku básníka Jiřího Ortena, kutnohorského rodáka, v první polovině září. Jubilejním 20. ročníkem se tento rok představí celostátní soutěžní přehlídka mladých básníků, fotografická soutěž a hudební vystoupení v historických objektech města. Kulturní program zahrnuje klubový večer s hudebním vystoupením, literární seminář, literárně hudební pořad s účastí českých umělců, koncert a také pořad, který je poctou osobnosti spojené s městem. Pořadatelem je Klub rodáků a přátel Kutné Hory.[10] Letošní ročník se koná 6. 8. září 2013. 3.1.5 Int Veteran Rallye Prestižní závod a představení historických vozidel v mezinárodním měřítku, to je Int Veteran Rallye. Závodit mohou jen vozidla vyrobená do roku 1936. Víkendovou přehlídku automobilů doplňuje bohatý doprovodný program na Palackého náměstí. Závod do vrchu Kaňk znovu oživuje dlouholetou tradici silničních závodů, které se zde konaly už od roku 1948.[11] Rallye se uskuteční 16. 18. srpna 2013. 25

3.1.6 Operní týden Jeden z nejstarších festivalů konaných v Kutné Hoře je Operní týden. Letos půjde již o 17. ročník. Každoroční příval návštěvníků nebývá jen z naší republiky, ale také ze zahraničí. Historické objekty ožívají hudebními produkcemi, jako jsou opery, klasické koncerty, činohry či muzikály. Řada z produkcí probíhá pod otevřeným nebem. Akce je za účasti známých sólistů a souboru na vysoké úrovni.[12] Festival se koná ve dnech 21. 29. června 2013. 3.1.7 Mezinárodní hudební festival Mezinárodní hudební festival se stejně jako Operní týden koná v historických prostorách města. Jde o setkání domácích i zahraničních osobností, kteří zde tráví celý týden. Během tohoto času debatují, zkouší a připravují nevšední zážitky posluchačům. V letošním roce to bude šestý ročník, kdy se návštěvníci sejdou opět v chrámu sv. Barbory, kapli Božího těla a kostele sv. Jana Nepomuckého. Festival se koná pod záštitou bývalé první dámy Livie Klausové.[13] Šestý ročník festivalu tento rok přivítá návštěvníky 8. 15. června 2013. 3.1.8 Další tradiční akce Z dalších kulturních akcí opakujících se každoročně ještě zmíním čtyřdenní festival alternativní hudby Creepy Teepee, který se soustřeďuje na aktuální dění hudební scény. Jedním trochu netradičním festivalem je Tyjátrfest. Jedná se o multikulturní festival divadel malých forem. Vyznavači country, trampské a folkové hudby si přijdou na své na Kutnohorské kocábce. Řemeslné trhy, hudba a divadlo, to jsou Svatováclavské slavnosti, které zakončují letní sezónu.[14] 26

4 Srovnání Kutné Hory a Telče Pro malé srovnání s Kutnou Horou jsem si vybrala město Telč. Důvodem je blízkost Telče k Jihlavě, městu kde studuji a také jeho místo na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Město jako například blízká Praha je návštěvností nesrovnatelné. I přestože je Telč počtem obyvatel mnohonásobně menší, neztrácí na své přitažlivosti a historické cennosti. Obě města začala vznikat přibližně ve stejné době. Telč však zažila svůj rozkvět až v 16. století, v době renesance, kdy už v Kutné Hoře nastával úpadek důlní činnosti a započala velká mezera ve stavební aktivitě a zdejší architektuře. Kutná Hora byla na vrcholu své největší slávy ve 14. a 15. století, v době gotické.[15] 4.1 Srovnání informačních center Jednou z částí, kterou bych chtěla zahrnout do bakalářské práce je srovnání turistických informačních center z mého vlastního pohledu. Z Kutné Hory jsem vybrala hlavní sídlo infocenter Informační centrum Města Kutná Hora. V Telči i Kutné Hoře se nachází turistická informační centra (TIC). V obou městech jsou strategicky umístěny na hlavních náměstích. Náměstí Zachariáše z Hradce je sídlem telečského a Palackého náměstí je sídlem kutnohorského informačního zařízení. Město Kutná Hora má pak své další provozy - Informační centrum na hlavním vlakovém nádraží, sloužící turistům, kteří na návštěvu Kutné Hory využijí vlakové spojení a Informační centrum Domeček u kaple Božího těla, které je dalším informačním bodem v historickém centru. Neméně významným je Informační centrum Sedlec, které bylo zřízeno v roce 2010, ale jeho provozovatelem je sedlecká farnost.[16] TIC poskytují pro potřeby turistů informace a služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem. Samozřejmostí je prodej informačních materiálů, jako jsou mapy nebo průvodce a upomínkových předmětů. (Pásková, 2002) Poskytované služby jsou kompletním informačním servisem a zahrnují informace o památkových objektech a výši vstupného, stravovacích a ubytovacích zařízeních, kulturních akcích, autobusových a vlakových spojích. Dále poskytují i propagační materiály zdarma, prodej vstupenek na různé kulturní či sportovní akce, internet pro veřejnost.[17] 27

Jak jsem již uvedla poloha center je téměř stejná, vybavenost podobná. Kladným hodnocením pro Informační centrum Městského úřadu Telč je určitě bezbariérový přístup, osobní přístup a propagační materiály, které jsem při mé návštěvě obdržela v deskách ucelené. Dalším plusem je internet pro veřejnost, tedy spíše prvních 15 minut zdarma. Negativem je podle mě polední přestávka, která je s výjimkou června až srpna každodenní. Mým doporučením by určitě bylo lepší označení a tím i viditelnost centra a celodenní otevírací doba bez přestávek. Posledním negativním zhodnocením by byla nabídka suvenýrů a upomínkových předmětů, která není nikterak velká. Zázemím Informačního centra Města Kutná Hora je Sankturinovský dům. Oproti Telči zde nabízí služby jako je kopírování, skenování, laminování, faxování či telefonování. Dalším kladným hodnocením je často využívaná a čím dál tím populárnější půjčovna kol. Dostatek suvenýrů, pohlednic či druhů map a průvodců je příjemným pozitivem. Negativem je absence bezbariérového přístupu, zpoplatněný veřejný internet a množství potřebných informací v několika druzích propagačních materiálů. Obrázek č. 4: Informační centrum Města Kutná Hora (zdroj:vlastní foto) 28

Obrázek č. 5: Informační centru Městského úřadu Telč (zdroj:vlastní foto) 4.1.1 Návštěvnost informačních center V této kapitole bych chtěla porovnat návštěvnost obou uvedených informačních center. Využila jsem interních informací a porovnávala měsíce za uplynulý rok 2012. Jak můžeme vidět z tabulky i grafu, kutnohorské informační centrum je s výjimkou letních měsíců (červenec, srpen) navštěvovanějším než infocentrum v Telči. Obě města mají hlavní turistickou sezónu od dubna do září, jako je tomu ve velké většině historických měst v České republice. V hlavní sezóně, tedy od dubna do září, navštívilo Informační centrum Města Kutná Hora celkem 41 655 turistů. Informační centrum Městského úřadu Telč v tom samém období celkově obsloužilo 39 134 turistů. 29

2012 Kutná Hora Telč Leden 1 887 1 449 Únor 1 434 813 Březen 2 490 1 150 Duben 3 700 2 544 Květen 5 653 3 950 Červen 5 941 4 285 Červenec 9 550 11 578 Srpen 10 339 12 914 Září 6 472 3 863 Říjen 2 846 2 572 Listopad 2 101 1 077 Prosinec 2 245 979 Tabulka č. 1: Návštěvnost informačních center (zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora; Informační centrum Městského úřadu Telč) Graf č. 1: Návštěvnost informačních center v roce 2012 (zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora; Informační centrum Městského úřadu Telč) 30

5 Návštěvnost Kutné Hory Pro zajímavost jsem do teoretické části zařadila návštěvnost památek i kulturních akcí. Zajímal mě jaký je trend a které akce přilákají nejvíce návštěvníků. 5.1 Návštěvnost památek Hlavním významem a atraktivitou jsou pro Kutnou Horu památky. Při používání interních informací kutnohorského infocentra jsem získala a graficky znázornila návštěvnost památek za posledních 5 let. Z grafu je jasně vidět, že návštěvnost Kutné Hory se zvyšuje, s výjimkou poklesu v roce 2009. Do budoucna můžeme tedy tvrdit, že křivka bude mít rostoucí trend a Kutná Hora překročí hranici 1 milionu návštěvníků za rok. Graf č. 2: Návštěvnost památek 2008 2012 (zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora) 31

5.2 Návštěvnost kulturních akcí V této části bych chtěla přiblížit návštěvnost kutnohorských kulturních akcí. Pro přehlednost jsem získaná data uspořádala do tabulky a vybrala ty opravdu tradiční akce. Jejich návštěvnost pak sleduji za posledních 5 let. Jak je vidět z tabulky, nejnavštěvovanější akcí je podle očekávání Královské stříbření Kutné Hory, které v roce 2010 překročilo hranici 10 000 návštěvníků. Následující hojně navštěvované akce jsou Operní týden a Mezinárodní hudební festival. Dalším zjištěným jevem je také viditelný pokles návštěvnosti v roce 2012, kdy víceméně u všech konaných akcí klesl počet účastníků. Výjimkou byl Kutnohorský varhanní festival na konci léta a Kutnohorské léto. U ostatních akcí mohlo pokles způsobit počasí. Probouzení, Mezinárodní hudební festival, Operní týden, Královské stříbření, Tyjátrfest a Svatováclavské slavnosti jsou akce, které se většinou odehrávají částečně nebo zcela pod širým nebem. Jelikož se návštěvnost Kutné Hory rok od roku zvyšuje a město se dostává více do povědomí veřejnosti, je pravděpodobné, že i návštěvnost akcí do dalších let bude narůstat. 2008 2009 2010 2011 2012 Probouzení 700 1 000 1 000 1 000 150 Mezinárodní hudební festival 554 1 209 1 800 1 800 1 534 Operní týden 1 400 1 600 1 500 1 600 1 300 Královské stříbření 6 466 7 406 10 500 7 445 6 505 Kutnohorské léto - 1 700 3 000 2 236 3 808 Tyjátrfest 247 231 240 482 478 Kutnohorská kocábka 140 375 305 400 400 Ortenova KH 630 660 440 300 300 Kutnohorský varhanní festival - - - 306 576 Svatováclavské slavnosti 850 1 000 1 000 1 000 950 Tabulka č. 2:Návštěvnost kulturních akcí 2008 2012 (zdroj) 32

PRAKTICKÁ ČÁST 6 Dotazníkové šetření Pomocí dotazníků jsem se v praktické části zaměřila na úroveň spokojenosti návštěvníků a turistů Kutné Hory, tázala jsem se také na návštěvnost kulturních akcí a jejich možnost návštěvy v budoucnu. Na základě výsledků bude zvážena možnost zlepšení služeb a kulturního cestovního ruchu v Kutné Hoře. Dotazník obsahuje 21 otázek. Jedná se především o otázky uzavřené a polootevřené. Šetření probíhalo v Informačním centru Města Kutná Hora, kde jsem během brigády sbírala potřebné údaje. Návštěvnost infocentra je i mimo sezónu poměrně vysoká, hlavně díky návštěvníkům rezidentům. Mým základním souborem bylo 100 respondentů. Celkem 75 jich bylo osloveno při návštěvě informačního centra a zbývajících 25 doplnilo šetření pomocí internetové stránky www.vyplnto.cz. Mezi dotazovanými byli jen čeští občané, jelikož návštěva kulturních akcí se týká především jich a proto tvoří důležitou skupinu oslovených. Zahraniční návštěvníky lákají hlavně památky a ve většině případů jde pouze o jednodenní návštěvníky. 6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření U každé otázky je zobrazen odpovídající graf a zhodnocení, ke kterému se šetřením došlo. 33

6.1.1 Otázka číslo 1 Ze kterého kraje pocházíte? Z grafu vyplývá, že nejvíce tázaných (29%) pochází ze Středočeského kraje. Druhým nejčastějším krajem bylo hlavní město Praha (22%) a dalšími kraj Karlovarský (14%), Vysočina (9%), Jihočeský (8%), Moravskoslezský (7%), Královehradecký (5%), Pardubický (4%) a naposledy Liberecký (2%). Graf č. 3: Ze kterého kraje pocházíte? 34

6.1.2 Otázka číslo 2 Jak dlouhý plánujete pobyt? Nejvíce respondentů (62%) přijelo do Kutné Hory pouze na 1 den, čili návštěvníci jednodenní. Necelá třetina (29%) pak na 1 2 noci. Zbývajících 9% dotazovaných plánovalo pobyt na 3 a více nocí. Graf č. 4: Jak dlouhý plánujete pobyt? 35

6.1.3 Otázka číslo 3 Kde jste ubytován(a)? Další otázkou jsem zjišťovala, jaký druh ubytování si přenocující vybrali. Velká část (62%), jak již bylo zjištěno, zde není ubytována vůbec. Ostatních 16% si vybralo penzion, 11% hotel, 9% se ubytovalo u příbuzných nebo známých a zbylé 2% v apartmánu. Graf č. 5: Kde jste ubytován(a)? 36

6.1.4 Otázka číslo 4 S kým cestujete? Tato otázka se týkala toho, s kým respondenti nejčastěji navštěvují Kutnou Horu. Většina tázaných cestuje s partnerem či partnerkou. Je to celých 47%. Další část respondentů (29%) cestuje s přáteli. Samo rádo cestuje 16% a s rodinou pak zbylých 8% odpovídajících. Graf č. 6: S kým cestujete? 37

6.1.5 Otázka číslo 5 Jaký je převažující důvod Vaší návštěvy? Nejčastějším důvodem návštěvy města je bezpochyby návštěva turistických atraktivit, kterou zvolilo, celkem 67% tázaných. 16% navštívilo město za účelem rekreace a odpočinku, 8% z důvodu návštěvy známých, 5% respondentů volilo návštěvu kulturní akce. Nepatrná 4% přijela za účelem provozování turistiky. Graf č. 7: Jaký je převažující důvod Vaší návštěvy? 38

6.1.6 Otázka číslo 6 Jaké památky máte v plánu navštívit? (zvolte alespoň 1 možnost, max. 5 možností) Na tuto otázku byla možnost vícero odpovědí. Celkem jsem jich obdržela 254. Nejčastěji byla k návštěvě volena Kostnice (32%) a chrám sv. Barbory (29%). Další početnější odpovědí bylo České muzeum stříbra (19%) a Vlašský dvůr (15%). Jen malá část, a to 5% dotazovaných využilo možnosti v kolonce jiné a plánovali navštívit GASK a Jezuitskou kolej. Neméně významným zjištěním bylo, že Kutná Hora láká k návštěvě v průměru nejméně 2 3 památek. Přesněji vychází 2,54 památek na osobu. Graf č. 8: Jaké památky máte v plánu navštívit? 39

6.1.7 Otázka číslo 7 Jaké kulturní akce v Kutné Hoře jste již navštívili? (zvolte alespoň 1 možnost, max. 8 možností) Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaké kulturní akce jsou nejnavštěvovanější. Na výběr bylo několik tradičních akcí a jedna z variant byla i možnost jmenovat jinou kulturní událost, kterou respondenti již navštívili. Celkem jsem obdržela 120 odpovědí. Nejvíce respondentů (32,5%) odpovědělo, že dosud žádnou akci nenavštívili. Z těch, kteří už nějakou akci navštívili se 25,8% zúčastnilo Královského stříbření Kutné Hory, 21,7% Kutnohorského léta. Dalších 6,7% tázaných zakusilo atmosféru Int Veteran Rallye a 4,2% Mezinárodního hudebního festivalu. Podobný a nevýrazný počet dotázaných se zúčastnilo Kutnohorského varhanního festivalu (3,3%) a Operního týdne (2,5%). Stejný počet procent (2%) zaznamenala Ortenova Kutná Hora a Probouzení Kutné Hory, které se nacházelo pod odpovědí jiné. Graf č. 9: Jaké kulturní akce v Kutné Hoře jste již navštívili? 40

6.1.8 Otázka číslo 8 Plánujete do budoucna navštívit některou z kulturních akcí Kutné Hory? Pokud ano, jakou? (zvolte alespoň 1 možnost, max. 8 možností) Tato otázka měla za cíl zjistit zájem o návštěvu kulturních akcí. Opět měli respondenti na výběr několik tradičních akcí a možnost vybrat více než 1 odpověď. Z celkových 139 obdržených odpovědí měla více než pětina (25,9 %) zájem o účast na Královském stříbření Kutné Hory. Dalších 21,6% respondentů by chtělo navštívit celoprázdninový rozmanitý program Kutnohorského léta. Trochu nevšední zážitek při Kutnohorském varhanním festivalu na konci léta plánuje navštívit 15,1% dotazovaných. Koncerty vážnější hudby jako je Mezinárodní hudební festival by přilákaly 9,4% a Operní týden 7,9% z celkově dotazovaných. Ortenova Kutná Hora pouze 5% dotázaných. Nepatrných 3,9% ze všech respondentů neplánuje do budoucna žádnou z akcí navštívit. V průměru by každý navštívil 1 2 akce, přesněji 1,39% kulturní akce na osobu. Graf č. 10: Plánujete do budoucna navštívit některou z kulturních akcí Kutné Hory? Pokud ano, jakou? 41

6.1.9 Otázka číslo 9 Jak hodnotíte ubytovací služby v Kutné Hoře? Otázku jsem použila pro zjištění spokojenosti návštěvníků s ubytováním v Kutné Hoře. Zohlednila jsem 4 faktory a využila k tomu míru spokojenosti. Přístup personálu v ubytovacích zařízeních nemohlo posoudit 61% ze všech dotazovaných. Jednalo se hlavně o jednodenní návštěvníky. Spíše spokojeni byli respondenti v 31% případů, malá část, 4% byla dokonce velmi spokojena. Stejná část, 4% dotazovaných bylo velmi nespokojeno. Pořádek a čistotu nemělo možnost posoudit 60% dotazovaných. Kladné hodnocení pak vládlo u 27% dotazovaných, kteří byli spíše spokojeni a u 6%, kteří byli velmi spokojeni. Stejně jako velmi spokojených, bylo stejné procento spíše nespokojených, tedy 6%. Mizivá část, 1% bylo velmi nespokojených respondentů. Ceny nemohla opět posoudit podobná část dotazovaných, celých 62%. Spíše spokojenost uvádělo 25%. Nespokojených respondentů byla menší část, a sice 7% spíše nespokojených a 6% velmi nespokojených. Posledním hodnoceným faktorem byl rozsah služeb. Znovu 62% nemohlo posoudit tuto položku. Zbytek odpovědí byl jen kladný. Spíše spokojeno bylo celých 29% a velmi spokojeno pak 9%. 42

Graf č. 11: Jak hodnotíte ubytovací služby v Kutné Hoře? 6.1.10 Otázka číslo 10 Jak hodnotíte stravovací služby v Kutné Hoře? Další zjištění spokojenosti se týkalo stravovací služeb. Znovu jsem využila 4 faktory a míru spokojenosti s danou problematikou. S přístupem personálu bylo ve stravovacích zařízeních velmi spokojeno 44% a spíše spokojeno 19% respondentů. Dalších 23% nemohlo tento faktor posoudit. Nespokojenost projevila menší část souboru 8% spíše nespokojeno a 6% velmi nespokojeno. Ceny jsou vždy důležitou položkou, proto mě překvapilo 37% velmi spokojených respondentů. Druhou nejčastější odpověď nemohu posoudit, volilo 24% respondentů. Spíše spokojenost převládala u 24%. Desetina (10%) z dotazovaných byla spíše nespokojena a 8% dokonce velmi nespokojeno. Při výběru jídel zavládla spokojenost u více než poloviny dotazovaných. Velmi spokojených bylo 42% a spíše spokojených 26%. Neutrální odpověď nemohu posoudit, označilo 21% dotazovaných. 43

Poslední vybraný faktor výběr restaurací měl také kladné hodnocení. Přesněji 43% velmi spokojených a 26% spíše spokojených respondentů. Pětina souboru 22% nemohlo výběr restaurací posoudit. Negativně reagovalo 6% respondentů, kteří byli spíše nespokojeni a 3%, kteří byli velmi nespokojeni. Graf č. 12: Jak hodnotíte stravovací služby v Kutné Hoře? 44

6.1.11 Otázka číslo 11 Jak hodnotíte orientační značení a dostupnost parkovišť? Cílem otázky je zjistit spokojenost s turistickým a dopravním značením a také s využívanými parkovišti. Nejvíce respondentů, celých 33% je spíše nespokojeno. Velká část (27%) odpovědělo, že neumí posoudit. Šlo především o turisty cestující vlakem či autobusem a ty, kteří nebloudili cestou do centra. Kladnější hodnocení má skupina s 23% spíše spokojených respondentů. Velmi nespokojených bylo 12% dotazovaných. Jen malá část, 5% dotazovaných, bylo velmi spokojeno. Graf č. 13: Jak hodnotíte orientační značení a dostupnost parkovišť? 45

6.1.12 Otázka číslo 12 Jak hodnotíte městskou hromadnou dopravu? (příměstský vlak, autobusy) Tato otázka byla spíše určena pro návštěvníky, kteří využili prostředky hromadné dopravy. Dotazovala jsem se na důležité faktory při využití této dopravy a k hodnocení použila míry spokojenosti s daným faktorem. V případě přístupu personálu ve vlaku či autobusu jsem od 34% dotazovaných dostala neutrální odpověď nemohu posoudit. Byly to návštěvníci, kteří přicestovali autem a nevyužili žádný ze zmíněných prostředků. Negativní a častou odpovědí byla spíše nespokojenost 26% dotazovaných. Velmi spokojeno bylo 17% a spíše spokojeno 11% dotazovaných. Malá část souboru (12%) byla velmi nespokojena s přístupem personálu. Hlavním a nejčastějším důvodem je viditelná neznalost dalšího jazyka a neochota pomoci cizincům při přepravě. Příkladem je platba větší bankovkou za jízdenky nebo nahlášení či připomenutí autobusové zastávky v centru, které bývá cílem cesty. Co se týče cen, jde o kladnější hodnocení. Tuto položku nemělo možnost posoudit 32%. Spíše spokojeno však bylo 31% a velmi spokojeno pak 26% respondentů. V případě nespokojenosti šlo o 8% spíše nespokojených a 3% velmi nespokojených dotazovaných. Dostupnost centra městskou hromadnou dopravou je dalším zjišťovaným faktorem. Podle mého očekávání je 35% velmi nespokojených a 24% spíše nespokojených respondentů. Vysvětlením je historické jádro města zapsané také v UNESCU a výskyt autobusových zastávek a vlakové zastávky mimo centrum. Možnost posoudit nemělo 22% respondentů. Spíše spokojeno bylo 18% a velmi spokojeno pak jen 1% respondentů. Posledním sledovaným faktorem byly časové intervaly. Největší část, 39% nemohlo tento faktor posoudit. Skupina 33% respondentů byla spíše nespokojena a 19% dalších dokonce velmi nespokojeno. Zbylých 6% respondentů bylo spíše spokojeno a jen 3% velmi spokojena. V tomto případě chápu ty nespokojené, kteří využili dopravu hlavně o víkendu, kdy jsou časové intervaly ještě delší než v běžném pracovním týdnu. O víkendu může návštěvník využít autobus či příměstský vlak pouze jednou v hodině, a dokonce mezi 14 a 15 h nevyužije ani jednoho prostředku. 46

Graf č. 14: Jak hodnotíte městskou hromadnou dopravu? (příměstský vlak, autobus) 47

6.1.13 Otázka číslo 13 Znáte některou z kulturních akcí v Telči? (zvolte alespoň 1 možnost, max. 6 možností) Tuto otázku jsem volila proto, že v jedné části práce porovnávám právě Telč a Kutnou Horu a také jsem se chtěla dozvědět, jaké je povědomí dotazovaných o telčských kulturních akcích. Na otázku se mi dostalo 112 odpovědí. Jak bylo mým předpokladem, více než polovina (54,5%) respondentů nezná žádnou z akcí konaných v Telči. Překvapením ale bylo 25% respondentů, kteří znají Prázdniny v Telči. Létání horkovzdušných balónů nad Telčí znalo 8% dotazovaných. Festival Arts&film bylo v povědomí u 6,3% dotazovaných. Nepatrný počet hlasů zaznamenaly i Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna (3,6%) a bm(x)treme fest (2,7%). Graf č. 15: Znáte některou z kulturních akcí v Telči? 48

6.1.14 Otázka číslo 14 Myslíte, že kulturní akce v Telči jsou lépe organizované? Otázka byla zaměřena pro ty, kteří znají kulturní akce obou zmiňovaných měst. Většina (78%) dle předpokladů odpovědělo, že neví. Zajímavějším pro mě byl zbytek odpovědí. Necelá pětina, tedy 19% si myslí, že nejsou telečské akce organizované lépe a zbylá 3% si myslí, že organizaci zvládá lépe Telč. Graf č. 16: Myslíte, že kulturní akce v Telči jsou lépe organizované? 49

6.1.15 Otázka číslo 15 Co byste zlepšil(a) v oblasti kultury v Kutné Hoře? Tato otázka byla jedinou otevřenou v celém dotazníku. Nabídla jsem respondentům možnost se vyjádřit ke kultuře v Kutné Hoře a napsat i možné zlepšení. Většina respondentů bohužel otázku vynechala, ale bylo to také způsobeno tím, že velká část návštěvníků ještě žádnou z kulturních akcí nenavštívila anebo nemají potřebný přehled o dění v Kutné Hoře. Z odpovědí co jsem získala, uvádím například: Lepší využití Palackého náměstí více trhů a dalších akcí. Lepší organizaci a program Galerie Středočeského kraje. Více reklamy a propagace. nebo Rozšíření akcí do mimosezóny.. 50

6.1.16 Otázka číslo 16 Kterou z kulturních akcí v Kutné Hoře byste mohli postrádat? Cílem otázky bylo zjistit, jakou kulturní akci by mohli dotazovaní postrádat. Znamená to tedy, že by danou akci nenavštívili nebo o její pořádání ve městě nestojí. Z celkových 92 odpovědí by 33,17% dotazovaných mohlo postrádat Operní týden. Je to způsobeno hlavně tím, že na můj dotazník odpovídali hlavně mladší věkové kategorie. Dalších 30,4% by se obešlo bez Ortenovy Kutné Hory. Odpověď jinou volilo celkem 12% dotazovaných. Šlo hlavně o festival alternativní hudby Creepee Teepee nebo Kutnohorskou kocábku. Kutnohorský varhanní festival označilo 7,6%, Int Veteran Rallye 6,5%, Mezinárodní hudební festival 5,4% a Kutnohorské léto jen 3,3%. Jen 1,1% by si mohlo představit Kutnou Horu bez jejího Královského stříbření. Graf č. 17: Kterou z kulturních akcí v Kutné Hoře byste mohli postrádat? 51