NÁZEV VZDĚ LÁVACÍ AKCE

NÁZEV PROJEKTU: UDRŽ ITELNOST PROJEKTŮ ROZVOJE VENKOVA REGISTRAČ NÍ Č ÍSLO PROJEKTU: 08/005/3310A/231/001762 NÁZEV VZDĚ LÁVACÍ AKCE "PRÁCE S VEŘ EJNOSTÍ MARKETING ORGANIZACE" TERMÍN KONÁNÍ: 26.8. 2010, 9.9. 2010, 23.9.2010 a 14.10. 2010 LEKTOR: MGR. MICHAL JAROLÍMEK Evropský země dě lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Práce neziskové organizace s veřejností Public relations = cílevědomá práce s veřejností v zájmu organizace Kdo je veřejnost? Nejen ta široká a anonymní, nýbrţ všechny skupiny, které nás obklopují a záleţí nám na nich (v marketingu: cílové skupiny pro naše působení, pro naši komunikaci). Dlouhodobě závisí úspěch jakékoliv organizace na její schopnosti spolupracovat s jinými subjekty v regionu a mimo něj (se samosprávou, s úřady, s médii atd.) nebo s nimi aspoň cílevědomě komunikovat. Je to tzv. podstatné okolí organizace - všechny subjekty, které mohou reálně ovlivnit její činnost, výsledky, či dokonce existenci. 1 Nejčastější cíle organizace v práci s veřejností 1. Získávat podporu veřejnosti, resp. podstatného okolí pro své poslání, pro nové myšlenky a záměry, z nichţ některé mohou být pro určité skupiny kontroverzní nebo aspoň dosáhnout jejich tolerance 2. Propagovat svůj program a sluţby, aby se dostaly k těm, kdo je mohou vyuţít 3. Získat příznivé klima pro rozvoj činnosti, pro fundraisingové kampaně (členské příspěvky) apod. 4. Rozšířit počet a udrţet účast členů, dobrovolníků apod. 5. Vytvářet dobré vztahy mezi organizací a jejím okolím pomocí systematické a cílevědomé komunikace 6. Získávat pochopení a důvěru okolí pro činnost a cíle organizace 7. Ovlivnit chování cílových skupin vůči organizace v ţádoucím směru 8. Vyjadřovat zájmy organizace a sledovat její vliv na veřejnost regionu 9. Vytvářet nebo zlepšovat pozitivní image organizace na veřejnosti (u cílových skupin) 10.Sladit zájmy cílových skupin a veřejnosti se zájmy organizace, zajistit vzájemné porozumění 11.Omezovat moţnost vzájemných konfliktů a napětí 2

Práce s veřejností či PR je tedy především o komunikaci. O komunikací s různými cílovými skupinami, různými formami, za pomoci různých prostředků a z různých důvodů. PR jsou trvalá činnost, nikoliv jednorázová, časově ohraničená akce. Dlouhodobý efekt práce s veřejností (na rozdíl od reklamy) je nepřímý a těţko měřitelný - je však předpokladem úspěchu obce, firmy nebo MAS. Reklama i PR pracují s cílovými skupinami, vyuţívají stejné sdělovací prostředky a přispívají k vytvoření dobrého image organizace (firmy nebo MAS). Reklama je součástí marketingu, kdeţto součástí PR bývá propagace. Avšak marketing a PR se liší v základním účelu: marketing včetně reklamy pomáhá prodávat zboţí nebo sluţby, kdeţto PR pomáhá prodávat dobré jméno firmy nebo MAS, zájem a pochopení veřejnosti, sympatie, dobrou vůli, porozumění, co největší soulad zájmů. Otázka k přemýšlení Kdo ve Vaší organizaci pracuje s veřejností? Kdo má uskutečňovat PR ve Vaší organizaci? 2 PRÁCE NEZISKOVÉ ORGANIZACE S VEŘEJNOSTÍ A S PODSTATNÝM OKOLÍM Podle čeho se člověk rozhoduje? Podle skutečnosti, nebo podle toho, jak ji vnímá? Podle toho, jaký ve skutečnosti politik, firma (manţel atd.) je, anebo podle toho, jaký si myslíme, ţe je? O chování veřejnosti rozhoduje její mínění o předmětu jejího zájmu, nikoliv pravý stav věcí. Kdo vytváří veřejné mínění? V komunitách můţeme rozeznat tzv. ekonomickou mocenskou elitu, politickou elitu, intelektuální elitu apod. Chceme-li změnit postoje nebo důvěru lidí, je efektivní zaměřit se na ovlivňování těchto vůdců. Konečný výraz VM není aritmetickým součtem všech mínění, ale 3

spíš aktivních mínění působících uvnitř mocenské struktury nebo skupin obyvatel. (Podobně jako kdyţ se ve volbách počítají jen hlasy těch, kteří přišli volit.) Ve skutečnosti to jsou tzv. místní elity a aktivní tvůrci mínění ( názoroví vůdci ), kdo vytváří veřejné mínění, a nikoliv nějaká vágní veřejnost - neinformovaná, tolerantní, přizpůsobivá a pasivní. Na aktivní tvůrce mínění se tak zaměřuje cílená komunikace. Kdo je názorovým vůdcem? Kdo je nejdůleţitějším činitelem v kaţdé cílové skupině? Kdo je mluvčím této skupiny (je-li organizovaná), kdo je faktickým vůdcem? Kým se členové veřejnosti dají nejsnáze ovlivnit? Koho nejvíce uznávají? Otázky k zamyšlení: S kým komunikuje vaše organizace? Kdo je jejím partnerem? Které cílové skupiny jsou předmětem zájmu vaší organizace? A kdo naopak usiluje o její pozornost? Klíčová otázka: Kdo je tzv. zainteresovanou veřejností? Všichni, kterých se týká existence a činnost organizace. V marketingu existují stakeholders = ti, kteří mají vliv. Vyplatí se proto analyzovat, kdo o rozvoji daného území fakticky spolurozhoduje. A toho přizvat do MAS, s ním spolupracovat či alespoň komunikovat a být zadobře. Vytvořte si seznam těchto důleţitých osob a institucí od náměstků hejtmana aţ po okresní pobočku Hospodářské komory a poté komunikační plán: kdo z vás je navštíví, kdy a o čem s nimi bude komunikovat. Ujasněte si, jaký by byl pro vás ideální výsledek jednání, a to a) teď a krátkodobě, b) později a dlouhodobě. Pro posilování organizace a komunikaci s okolím si sestavte pomocnou tabulku: cílová skupina cíl komunikace nebo plánovaná nejbližší kdo aktivita úkoly odpovíd á 4

širší veřejnost, region bez specifikace farmáři a další podnikatelé starostové a obecní zastupitelstva potenciální členové (včetně bank, středních škol, úřadů práce apod.) okolní organizace */ místní média Ministerstvo zemědělství, SZIF krajský úřad a kr. zastupitelstvo svazek obcí, Agrární komora, Hosp. komora aj. vytvářet o sobě pozitivní image, zajistit otevřenost, informovanost a transparentnost v rozhodování a v celé činnosti nabídnout členství zajistit si jejich dostatečnou podporu rozšířit počet členů, zajistit jejich různorodost a přitáhnout ty, kteří mají vlastní kapacity (personální, finanční aj.), takţe mohou pomoci spolupracovat s nimi nebo si aspoň vyměňovat informace a zkušenosti být zadobře, zásobovat zajímavostmi */ Nezapomeňte na sousedy! Okolní organizace mohou tvořit velmi ambiciózní osoby, které nebudou váhat rozšiřovat na váš úkor své území pokoutními dohodami se starosty příhraničních obcí. Vy však potřebujete naopak dobrou sousedskou spolupráci nebo alespoň výměnu informací a zkušeností. Můţete začít společnou akcí (společný seminář, společný zájezd, společný prodej místních výrobků) a pak spolupráci rozšiřovat (společné pracovní skupiny, společný postup vůči kraji apod.). Otázky k zamyšlení: Jaké je vnímané postavení vaší MAS v regionu nebo v celém kraji? 5

Jste vnímaní jako malí a slabí, jako důvěryhodní nebo podezřelí, jako vhodní nebo nevhodní ke spolupráci? Anebo vás okolí nevnímá? Máte tak malé výsledky, tak malý vliv, tak slabě komunikujete, že pro veřejnost neexistujete? Co je image? = představa o..., tzn. jak nás vnímají druzí, (dobré nebo špatné) jméno, pověst, (pozitivní nebo negativní) pocit spojený se jménem Image - tři základní otázky: 1. Jaký je současný image naší organizace? 2. Jaký je cílový, ţádoucí, ideální image? 3. Co je třeba učinit, abychom ho dosáhli? 3 HLAVNÍ ZÁSADY A PROSTŘEDKY PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ aby lidé mohli věřit, musí vědět práce s veřejností vychází především z psychologie, sociologie a ţurnalistiky práce s veřejností je funkcí (úlohou) nejvyššího vedení organizace, nikoliv externisty nebo pověřeného pracovníka dobrý image je vţdy jedním z hlavních a trvalých cílů práce s veřejností je dobré vytvářet dlouhodobou koncepci práce s veřejností zatímco reklama oslovuje veřejnost jednosměrně, public relations usilují o vzájemnou komunikaci reklama můţe být jednorázovou akcí, kdeţto PR jsou průběţnou činností, jsou systematickou prací s veřejností v komerční ani v nekomerční sféře nejde o to, prodat, ale prodávat tj. průběţně a stále komunikovat veřejné mínění má sílu ničit, ale i sílu tvořit i místní veřejné mínění nejen vyţaduje, ale také si zaslouţí systematickou pozornost Jaké informační prostředky pouţívají neziskové organizace pro práci s širší veřejnosti? Podle našeho průzkumu to jsou nejčastěji vlastní webové stránky nebo elektronické zpravodaje (40 6

% NNO je pouţívá běţně, často nebo pravidelně), informační semináře o aktivitách NNO (40 %), webové stránky mikroregionu nebo obcí (30 %), místní a regionální média, jako jsou zpravodaje obcí, lokální TV apod. (20 %). Jen zřídka se vydává vlastní tištěný zpravodaj. Roste však počet NNO, které vydaly propagační materiály, aby upozornily na svou existenci a výsledky činnosti. Základní seznam prostředků (ne všechny nebo ne vţdy jsou vhodné pro neziskové organizace! vybírejte uváţlivě podle situace): placené inzeráty, které spoluvytvářejí image placené články - buď zpracované redakcí, anebo vlastní sdělení pro tisk, tiskové zprávy apod. zpravodaj nebo časopis pro vlastní členy a pro občany kontaktní dopisy vývěsky a informační tabule jubilejní publikace výroční zprávy články do časopisů avíza pro následující sdělení prostřednictvím e-mailu, faxu kontaktní dárky - pro vnější i vnitřní veřejnost (publikace, pero, hodinky,...) propagační broţury, letáky a informační karty, které vysvětlují cíle, výsledky a způsoby práce neziskové organizace přímé rozhovory se zástupci cílových skupin (s vlivnými osobami) dny otevřených dveří rozhlasové a televizní reportáţe interview, brífinky, diskusní vystoupení, panelové diskuse tiskové konference a tiskové besedy vystoupení zástupce organizace na veř. akcích, konferencích, odborných seminářích veřejné akce v reţii organizace (festival, dobročinná akce) účast na soutěţích a jejich sponzorování propagační filmy o neziskové organizaci a regionu a o činnosti organizace lokální televize, zpravodaje obcí 7

společenská setkání (večeře apod.) besedy s občany, s rodinnými příslušníky volených členů vyvolání petice veřejná projednávání problémů ankety a průzkumy veřejného mínění videofilmy, CD, DVD hromadné e-maily webové stránky, elektronické zpravodaje informační semináře o aktivitách MAS, o projektových záměrech apod. vlastní vizitky MAS (pro členy nebo volené představitele) jedna paní povídala! Ve dvojicích nebo trojicích vyhodnotíme vybrané tiskoviny neziskových organizací - MAS 4 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ PR Rozlišme A/ střednědobý plán PR, B/ kampaň PR a C/ jednotlivou akci. A/ Tvorba plánu práce s veřejností 0. audit PR (v jeho rámci analýza výsledek = vytipování problémů a moţných ohroţení) 1. definice zájmů (rolí) neziskové organizace a z toho odvozených veřejností 2. určení cílových skupin a jejich zájmů, potřeb, očekávání */ 3. seznam cílů neziskové organizace vůči těmto skupinám 4. volba prostředků - plán akcí (seznam podmiňujících fin., org., pers. aj. opatření), příp. odhad nákladů, stanovení realizovatelnosti, odpovědnosti, */ Jaké má daná skupina zájmy a potřeby? Čeho chce docílit? Co tato skupina od neziskové organizace očekává? Co od ní potřebuje (i kdyţ to zatím neví a neočekává)? Příklad ke kroku 2 a 3: 8 Místní akční skupina v roli penězovodu (zprostředkovatele příspěvků místním ţadatelům)

prio cílová skupina jejich cíle, zájmy, očekávání, potřeby potenciální ţadatelé politici z většího města a z kraje zaměstnanci MAS naše cíle 1. převis poptávky, 2. spokojenost (kladné hodnocení práce MAS!), 3.splnění monitor. ukazatelů Lze rovněţ pouţít brainstorming a vyhodnocená opatření utřídit technikou ABC. B/ Krátkodobé kampaně PR etapa kampaně: odpovídá na otázky: 1. analýza situace (definování Co se děje? problému PR) 2. tvorba projektu kampaně Co bychom měli udělat a říkat? A proč? Jak a kdy to uděláme a řekneme? 3. realizace kampaně, komunikace - 4. vyhodnocení kampaně Jak jsme to udělali? Co z toho plyne pro příště? C/ Běžný postup při přípravě účelových akcí PR: definice problému nebo příleţitosti cíl akce okamţitá opatření střednědobá opatření (+ návaznosti) 9

co je třeba udělat k d o do kdy náklady kdo spolupracuje A nezapomínat na tři zlaté kroky úspěšného sdělení (viz reklama, propagace): 1. vzbudit pozornost 2. dodat informace 3. vyzvat k akci : Námět na úlohu: Co je třeba z marketingového hlediska učinit směrem k okolí při vzniku nové neziskové organizace? 5 OBECNÉ ZÁSADY A FORMY SPOLUPRÁCE SE SDĚLOVACÍMI PROSTŘEDKY Základní hodnoty vaší komunikace s médii: věrohodnost přesnost pravdivost objektivnost Vyplácí se: mít dobrý start, zejména při nepříjemnostech zajistěte médiím dobrou dostupnost informací (nezapírat se) nebo vyberte vhodného mluvčího -náctero vztahu ke zpravodajům, redaktorům a reportérům : poznejte do detailu svoji organizaci a dosavadní komunikaci lidí z organizace v dané věci odpovídejte na všechny otázky úplně, čestně a bez otálení 10

nepodvádějte, nezkreslujte, nepřehánějte nepromarněte ţádnou příleţitost, kdy můţete novinářům prokázat sluţbu pečujte o novináře jako o zákazníka nebuďte překáţkou, nedělejte potíţe respektujte legitimitu exkluzivity ve vztahu k jednotlivým sdělovacím prostředkům zachovávejte přísnou neutralitu poţádá-li vás novinář o zprávu, udělejte vše, abyste mu ji poskytli i kdyţ budete provokováni, nechovejte se k novinářům příkře - pomáhejte novináři, i kdyţ víte, ţe článek pro vás nebude příznivý skutečnosti líčit v nezkreslené podobě, i kdyby to bylo momentálně nevýhodné (pamatujte na Pensylvánskou železniční) informace musí být vţdy pravdivé a nesmějí se zamlčovat důleţitá fakta nereagovat emotivně, nestěţovat si, nepomlouvat aplikovat princip nejvyššího společného jmenovatele = které všechny společné zájmy má organizace a příslušná cílová skupina či celá veřejnost? 5.1. Setkání s novináři kdy : 1. bude-li přínosem pro novináře a získají zde něco, co nemohou získat snadnější cestou 2. v případě významných událostí, vzniku závaţného konfliktu apod. 5.2. TISKOVÁ KONFERENCE: jen tehdy, kdyţ opravdu máte co říci!!! Musí sdělovacím prostředkům poskytnout základní informace a vyjít vstříc jejich potřebám. Průběh jasný, stručný. Zařiďte si, aby vám šéf či jiná významná osoba nezničila akci svým bezduchým krasořečněním. Příprava : 11

řídící konference čitelné štítky s celými jmény a názvem funkce účastníka POMILUJ! (lidi, informace, materiál, organizace, rozpočet) Připravené materiály musí zahrnovat : tiskoviny, které se přímo týkají tématu konference (případu) materiály dokreslující pozadí události, které se konference týká, včetně informací o organizaci (např. v podobě Informační karty viz Příloha I) a o regionu zprávu z tiskové konference (je-li čas ji připravit) grafy, obrázky apod. - stačí i k nahlédnutí, na CD nebo pro snímání TV kamerami a digitálními fotoaparáty Průběh konference: obvyklé schéma: 1. přivítání - jmenovitě hosté, sponzoři 2. (organizační pokyny, jsou-li nutné) 3. úvodní slovo - mluvčí organizace (neuspat, neotrávit, ) 4. (slovo hostům a ostatním referujícím, zpravidla 2-5 minut!) 5. dotazy a odpovědi 6. poděkování, závěr existuje však mnoho odchylek (např. v kombinaci s občerstvením, prohlídkou míst apod.) 5.3. BRÍFINKY: jsou méně formální neţ tiskové konference, uvolněnější jsou vhodné zejména pro sdělení zajímavosti bilanci (např. výroční hodnocení činnosti organizace) při ukončení významné akce A ještě Murphyho zákony komunikace: 12

1. Čím víc se komunikuje, tím větší je pravděpodobnost, že se objeví nedorozumění. Proto je lépe nekomunikovat vůbec. 2. Vždycky se najde někdo, kdo ví lépe než vy, co jste svým sdělením myslel. 3. Pokud lze některé sdělení chápat více způsoby, objeví se v novinách ten nejhorší. 5.4. Tisková zpráva to, co svým obsahem, formou a úpravou usnadní redaktorovi práci to, co je zajímavé pro redaktora i pro čtenáře pouţívat formát A4 uvést ZPRÁVA PRO TISK a datum kaţdou zprávu opatřit titulkem rozsah zprávy: stačí i 3-10 řádků (1-2 odstavce), max. na 1 stranu kontakty na autora a pro další informace řádkování a okraje, které umoţní redaktorovi vpisovat změny celkově tak přehledná úprava, aby se zpráva v ideálním případě mohla rovnou pouţít obsahem přednostně aktualita lze přizpůsobit předpokládané rubrice zařazení je-li třeba, uvést, kdy nejdříve smí být zpráva otištěna poslat k rukám příslušného redaktora kopii lze zaslat do servisu ČTK s poznámkou, kdo zprávu obdrţel v organizaci či externě lze mít člověka, který bude redigovat tiskové zprávy, neţ půjdou ven obsah: co, kde, kdy se stalo (připravuje,...), příp. kdo, jak a proč, ale pouze fakta, nikoliv osobní komentáře, názory, připomínky - ledaţe by součástí zprávy bylo citování významného aktéra události do první věty umístit jméno naší organizace pro případ, ţe by redakce zkrátila zprávu na jedinou větu přednost dát kratším větám 13

nezapomenout na letní sezónu = větší pravděpodobnost, ţe noviny budou otiskovat naše zprávy! (podobně TV stanice) Struktura rozvinuté tiskové zprávy A) čelo zprávy (= co + kdo + kdy + kde) B) tělo zprávy (= proč + jak + podrobnosti o události) C) pozadí, vývoj událostí, to, co předcházelo D) závěr zprávy Tipy na zajímavé zprávy Podle Lena Rogerse je zpráva taková událost, která: je důleţitá pro mnoho lidí budí veselí mate zdravý rozum vyvolává konflikt přináší tajemné nebo ohromující skutečnosti je nová (dosud se to nepřihodilo, anebo o tom nebylo referováno) je neobvyklá týká se známých osobností nebo míst je natolik romantická, ţe zaujme fantazii lidí dotýká se přímo osobních zájmů mnoha čtenářů, diváků, posluchačů Věčný boj s pravidlem, ţe dobrá zpráva je špatná zpráva TISKOVÁ ZPRÁVA A JEJÍ STAVBA (příklad) Název stručný, výstižný, zajímavý Získá obec Horní po 65 letech zpět zázračnou vodu? A. Čelo zprávy : musí obsahovat odpověď na otázky kdo, co, kdy a kde 14

O vyřešení sporu mezi obcemi Dolní a Horní rozhodne podle dnešního oznámení Krajský soud v Hradci Králové. Novinářům to řekl jeho předseda Josef Soudce. B. Tělo zprávy : musí obsahovat odpověď na otázku proč a jak Rozsudkem Okresního soudu v Nepolisech byla budova bývalého státního statku, ležícího na rozhraní katastru obou obcí, i s přilehlým pozemkem přiřazena k obci Dolní. Zastupitelé obce Horní se však proti rozsudku odvolali. Hlavním důvodem sporu je to, že v roce 1991 byl na pozemku objeven vydatný zdroj minerální vody, která působí proti ztrátě paměti, slepotě, hluchotě a cizoložství. C. Tzv. pozadí : jak to bylo předtím, co předcházelo Starosta obce Horní Pavel Petr řekl, že historicky, až do územně správního členění v roce 1961 patřila budova i pozemek k obci Horní a teprve vznikem tzv. střediskových obcí došlo ke změně. Je zklamán vývojem celého případu, neboť žaloba byla podána již v květnu 1993, krajský soud však rozhodne až letos. D. Závěr : význam, co bude dál, co z toho vyplývá apod. Dnešní rozhodnutí bude precedentem pro několik desítek podobných případů, kdy se obce ucházejí o majetek, který nyní patří sousedům. Odhaduje se, že celková hodnota sporných nemovitostí dosahuje 2,5 miliardy Kč. V současně době je vedeno 75 určovacích žalob a některé již dospěly k Vrchnímu soudu.! Připravte tiskovou zprávu o 15

Osnova projektu 1. Název projektu 1.1. Stručný a výstiţný název projektu Marketing místních potravinových produktů - šance pro zemědělské podnikání v mikroregionu Sdruţení Růţe Projektem dojde ke vzniku a rozvoji nové a v mikroregionu dosud neuskutečňované sluţby ve prospěch drobných podnikatelů v zemědělských a nezemědělských činnostech. Z tohoto důvodu projekt zapadá do opatření (fiche) SLUŢBY - Vytváření a zlepšování sluţeb ve prospěch harmonie venkovského prostředí mikroregionu Projekt je neinvestičního a neziskového charakteru, tj. předkladateli nepřinese během realizační fáze ani poté čistý zisk. 1.2. Základní (identifikační) informace o projektu krátký popis projektu, jeho cíle 1.2.1. Cíle projektu Specifické cíle (cíle, které bude projekt naplňovat podle Strategie a opatření) Prostředí ve kterém ţijeme, tj. ţivotní prostředí v nejširším významu je závislé na nastavení vnitřních mechanismů, navzájem provázaných systémů, které musí být pravidelně obsluhovány a aktualizovány. Prostředí venkovské oblasti je natolik kvalitní nakolik kvalitní jsou tyto obsluţné systémy, nakolik jsou schopny se přizpůsobit zvyšujícím se nárokům a nakolik pokrývají celou oblast. Zlepšování zdraví a harmonie venkovského prostředí je závislé na kvalitních, komplexních a efektivních sluţbách, jejichţ potřeba je definována především lidmi ţijícími v tomto prostředí. Cílem fiche je podpořit vznik a rozvoj takových sluţeb, které pomohou posílit sociální a ekonomické vazby v mikroregionu. Cílem je dosaţení takové kvality sluţeb, která bude odpovídat závazným standardům, pokud tyto standardy existují. Při rozboru tématu na který je strategie zaměřena bylo dosaţeno shody, ţe kvalita ţivota je závislá na kvalitě a stabilitě třech základních pilířů. Jeden z těchto pilířů je představován zdravým a harmonickým prostředím venkovské oblasti. Toto prostředí je chápáno jako vzájemně provázaný soubor skládající z obyvatel, přírodních a krajinných prvků a stavebních výtvorů člověka. Vznik a trvale udrţitelný rozvoj tohoto prostředí je závislý na kvalitě a případném vzniku sluţeb, které jsou člověkem realizovány ve prospěch všech částí tohoto souboru, tj. lidem, přírodě, stavbám. V souladu s tím, ţe MAS klade důraz nejen na výsledky realizace strategie, ale rovněţ na způsob této realizace, projevuje se v této fichi pět základních principů (5K) pro realizaci strategie. Tyto principy jsou vtěleny do bodovacích kritérií. Pro tuto fichi je prioritní naplňovat především princip Komunikace, Komunity, Krásy a Kultury. Cíle ţadatele Všeobecným cílem projektu je vytvořit podmínky pro vznik nové sluţby, která bude podporovat a zajišťovat odbyt místních produktu potravinového charakteru uvnitř mikroregionu Sdruţení Růţe. Tento všeobecný cíl projektu je moţné splnit pouze dosaţením několika dílčích specifických cílů. Ty jsou následující: 1) Získání dokonalého přehledu o podmínkách vytvoření trţních vazeb mezi místními producenty a místními odběrateli 2) Vytvořit a uplatnit marketingové nástroje, které pomohou zvýšit odbyt místní potravinové produkce uvnitř mikroregionu 3) Uvést na místní trh nejméně jeden nový produkt, který propojí potravinovou a řemeslnou výrobu z místních zdrojů 4) Vytvořit podmínky pro vznik organizační struktury, která bude novou sluţbu provozovat 16

2. Ţadatel / Předkladatel projektu 2.1. Identifikace ţadatele Název žadatele Novohradská občanská společnost Adresa trvalého bydliště/sídlo společnosti, PSČ, tel., E-mail Navrátilova 247, 373 33 Nové Hrady, 386362577, novnos@tiscali.cz Právní statut, statutární zástupci, způsob zastupování společnosti apod. Občanské sdruţení Ing. Lukáš Šácha předseda sdruţení Sdruţení zastupuje předseda a podepisování smluvních a jiných dokumentů se děje tak, ţe k podpisu předsedy je připojen obtisk razítka IČ 69092869 OKEČ (max 6 znaků) číselný kód oborové klasifikace ekonomických činností (pokud je ţadatelem podnikatelský subjekt) Ţadatelem je nestátní nezisková organizace Hlavní podnikatelské aktivity (v souladu s výpisem Obchodního rejstříku ne starším neţ 6 měsíců), (pokud je ţadatelem podnikatelský subjekt) Ţadatelem je nestátní nezisková organizace 2.2. Popis ţadatele 2.2.1. Obor podnikání nebo činnost Cílem činnosti ţadatele se od počátku jeho existence stala snaha realizovat projekty a akce, které svým obsahem posilují socio-ekonomickou stabilitu venkovského prostoru, rozvíjejí kulturní, společenský a sportovní ţivot v oblasti Novohradských hor a tuto oblast současně propagují. Spolu s tím je však vţdy kladen důraz i na způsob realizace těchto projektů a akcí. Cílem je zde od počátku široká spolupráce s dalšími občany, neziskovými organizacemi a spolky, s podnikatelskými subjekty a s místní samosprávou. Díky takto vzniklým "realizačním týmům" se sdruţení snaţí posilovat občanskou společnost. Sdruţení aktivně vstupuje i do širších vazeb v rámci mikroregionu a kraje. Je kolektivním členem Mikroregionu Sdruţení Růţe, členem krajské organizace Spolku pro obnovu venkova a členem občanského sdruţení Greenways Praha Vídeň. 2.2.2. Historie ţadatele Novohradská občanská společnost (NOS) vznikla v únoru roku 1999 z iniciativy 7 občanů V roce 2004 měla NOSka šest členů, ale na projektech s ní spolupracovalo více jak sto dobrovolníků. Prvním významným realizovaným projektem byl projekt Hledání novohradské historie Uskutečnil se v roce 1999 a jeho výsledkem byl intenzivní sběr historických fotografií a materiálů a 17

uspořádání následné výstavy. Během dvou měsíců konání výstavu navštívilo více jak 3 000 návštěvníků. V roce 2000 organizace vytvořila historicko-naučnou cyklotrasu s názvem Pamětí Novohradska. Dnes je tato trasa v pořadí prvním, ale geograficky prostředním dílem naučné trilogie. Významným projektem v roce 2001 byl pokus zmapovat potenciál k rozvoji šetrné turistiky na Novohradsku. Po půlročním úsilí vznikla studie Šetrná turistika Šance pro Novohradsko, která obsahuje analýzu situace včetně SWOT analýzy, rozvojové priority a zásobník projektových záměrů, které odpovídají základní filozofii k přírodě šetrného turismu. Několik projektových záměrů jiţ bylo v průběhu minulých let uskutečněno. Jeden z nich je předmětem tohoto projektu. Pro rok 2002 byl stěţejní projekt Místa setkávání, který si kladl za cíl vtáhnout veřejnost do plánování a úprav některých veřejných prostranství ve městě. Výsledkem projektu nebyl v tomto případě produkt turistického ruchu, ale od minulých projektů se nelišil způsobem realizace. Maximální spolupráce s co nejširším okruhem lidí a subjektů a práce s veřejností byla pro projekt příznačná. Doposud posledním dokončeným projektem bylo vytvoření dvou historicko naučných okruhů Pamětí Slepičích hor a Pamětí Vitorazska. Všechny výše zmíněné projekty byly realizovány pomocí širokého spektra místních partnerů. Vedle samospráv všech obcí v mikroregionu Sdruţení Růţe a některých v mikroregionu Pomalší a Vitorazsko ( cca 35 obcí ) se jednalo o další neziskové organizace a podnikatelské subjekty. Díky této spolupráci a díky úspěšným výsledkům, kterých bylo touto spoluprácí dosaţeno se sdruţení stalo respektovanou organizací s vysokým kreditem. Díky tomu jí byla v červnu 2003 svěřena aktualizace rozvojové strategie Mikroregionu Sdruţení Růţe a vytvoření Akčního plánu na období 2004 2006 a na podzim 2003 byla organizace pověřena vytvořením programu místní akční skupiny pro program LEADER + a po jeho vyhlášení i pro LEADER ČR Součástí této práce byla i aktivní účast na zformování místní akční skupiny. 2.2.3. Majetkoprávní vztahy Realizace projektu není vázána na jedno místo, které by muselo být v majetku či dlouhodobém pronájmu ţadatele. V rámci projektu dojde pouze ke krátkodobým pronájmům (např. jednodenním) za účelem uskutečnění některých marketingových akcí či pracovních setkání s cílovou skupinou a dalšími partnery. Projekt bude realizován prostřednictvím zařízení, které je ve vlastnictví sdruţení (počítačová technika, tiskárna) nebo které vlastní členové sdruţení a budou je v projektu vyuţívat (osobní automobil, telefon apod.) Součástí projektu je i aktivita, jejímţ výsledkem by mělo být nalezení vhodných prostor pro činnost nově vzniklé odbytové organizace. Zde bude projekt navazovat na právě realizovaný projekt ţadatele s názvem Brownfields mikroregionu Sdruţení Růţe a bude vyuţívat jeho výsledků. 2.2.4. Organizace subjektu NOS je nestátní neziskovou organizací, která je registrována jako občanské sdruţení v registru Ministerstva vnitra. Nejvyšším orgánem sdruţení je valná hromada, která se schází minimálně jednou do roka. Valná hromada volí tříčlenný výbor sdruţení, který řídí chod sdruţení v období mezi valnými hromadami. Výbor je sloţen z předsedy, místopředsedy a hospodáře, který vykonává funkci účetního a pokladníka. Sdruţení zastupuje při všech smluvních aktech předseda. Pro realizaci projektů je vţdy stanoven realizační tým, který je vţdy sloţen minimálně z vedoucího projektu a finančního manaţera. Počet členů realizačního týmu je závislý na velikosti a typu projektu. Sloţení realizačního týmu pro tento projekt je obsahem kapitoly č. 5.2. 2.3. Zpracovatel projektu uveďte, zda zpracovatelem projektu je žadatel, nebo zda byla využita poradenská firma, případně jiná firma (včetně názvu firmy); Na zpracování projektu se podílel ţadatel spolu s poradenskou firmou a partnerem projektu. Partnerem projektu je obecně prospěšná společnost ROSA, která má zkušenosti s přípravou lokálních potravinových trţních vazeb. Role a zapojení partnera je podrobněji rozepsáno v kapitole 5.2. 18

2.3.1. Profesionální poradci Přestoţe má ţadatel dostatek zkušeností s přípravou projektů, zvolil v tomto případě asistenci profesionálního poradce, kterým je Petr Heidinger Kancelář projektového poradenství Adresa: Větrná 866/46, 370 05 Čské Budějovice IČO: 70506477 Důvodem je především skutečnost, ţe P. Heidinger má zkušenosti s přípravou projektů do strukturálních fondů a ţádosti, které zpracovával dosud zpracovával (za rok 2004 a 2005 celkem 10) byly z 80% úspěšné a byly vybrány k podpoře. 3. Lokalizace projektu Název: o 3.1. Popis oblasti: o kraje Jihočeský kraj okresu České Budějovice (dle bývalého územního uspořádání). Nyní se jedná o území těchto obcí s rozšířenou působností: Trhové Sviny, Kaplice, České Budějovice o místa realizace projektu Místem realizace projektu je celé území Místní akční skupiny Sdruţení Růţe, coţ představuje 21 obcí. Projekt se přímo dotkne kaţdé z těchto obcí, protoţe v kaţdé obci existuje alespoň jedno odbytové místo, které bude předmětem mapování a současně bude zahrnuto do územního pokrytí novou sluţbou. 4. Popis hlavního záměru projektu 4.1.1. Výchozí situace popište výchozí stav před zahájením realizace projektu; Tým, který připravoval tento projekt se v samotném začátku snaţil podrobně analyzovat situaci, která je v současnosti v mikroregionu v oblasti místních potravinových produktů. Tento tým dospěl k několika zjištěním, které se staly východiskem pro formulování projektu. Zjištění jsou následující: - v území MAS existuje 150 zaregistrovaných drobných či větších producentů potravinových výrobků, které jsou určeny buď přímo pro trh nebo pro další zpracování. - Tito zemědělští podnikatelé jsou identifikováni, ale nejsou identifikovány jejich potřeby, rozvojové záměry a na druhé straně i omezení. Víme, ţe existují, víme co produkují, ale nevíme kdo jsou jejich dodavatelé a jestli a v jaké míře dodávají na trh v rámci mikroregionu. - V mikroregionu existuje minimum výrobců, kteří finalizují svůj produkt aţ do fáze přímé spotřeby. Svému výrobku tak nedávají nejvyšší přidanou hodnotu, kterou by jejich výrobky mohly mít. Je zřejmé, ţe existuje několik důvodů tohoto stavu. Existuje soubor několika omezení, které brání konkrétním výrobcům ve vstupu na spotřební trh. Tato omezí mohou být: o Nedostatek finančních prostředků na nákup nové technologie a marketing o Nesrozumitelná legislativa a příliš legislativních restrikcí bránící vstupu nového výrobku na trh o Nedostatečné know-how výrobců jak produkty dále zpracovávat o Malá zkušenost či nedostatečná časová a personální kapacita pro aktivní marketing o Nedostatek kvalifikovaného personálu či spolupracovníků o Nepřipravení potencionální odběratelé Je zřejmé, ţe ne u všech zemědělců se projevují stejná omezení. Některá se projevují ve větší míře jiná nepůsobí tak intenzivně. V této souvislosti však neexistuje konkrétní rozbor jednotlivých omezení u jednotlivých zemědělců. Není známo jaká omezení u koho převládají a jaká je jejich četnost a intenzita z pohledu celého mikroregionu. Tato neznalost pak nedovoluje přesně nastavit mechanismy pro eliminaci těchto omezení (vzdělávání, poradenství, cílená finanční podpora, společný marketing apod.) 19

- V mikroregionu existují odbytové příleţitosti, které lze rozdělit na stálé a příleţitostné. Mezi stále je moţné zahrnout všechny místní prodejny, farmy, které prodávají ze dvora, restaurace a další zařízení hromadného stravování. V mikroregionu není ţádný super či jiný market. Mezi příleţitostné odbytové příleţitosti je pak moţné zařadit nejrůznější trhy, poutě, slavnosti, kulturní či společenské akce apod. Důleţité zjištění je, ţe v minimální míře se v rámci těchto příleţitostí nabízejí místní produkty a to jak potravinového, tak i řemeslného charakteru. Není však známo, co brání obchodníkům tyto produkty nabízet. Cena? Kvalita? Logistika? Nevědomost ţe existují? Odpovědi na tyto otázky pomohou nastavit strategii pro uvedení místních produktů na místní trh. - Zkušenosti ze zahraničí ukazují, ţe místní produkty jsou mimo jiné zajímavým turistickým lákadlem (někdy i výkladní skříní) a mohou zvednout zájem o další turistické aktivity a cíle v oblasti. Podobný efekt se projevuje i v Pohorské Vsi, kterou je moţné povaţovat za pilotní obec místní specifické potravinové produkce. - V mikroregionu se v současné době realizuje projekt zaměřený na podporu tradičních lidových řemesel. Oba projekty by se mohli vhodně doplňovat a dosáhnout tak synergického efektu. - V současné době realizuje HBSW a.s. reklamu na Dobrou vodu a vyuţívá k tomu image Novohradských hor jako přírody, která je zdravá a nezkaţená. Opět se zde přímo nabízí vyuţití tohoto image, které je předkládáno celé české veřejnosti a spojit s tím marketing místních produktů. Analýza projektového záměru a prostředí ve kterém by se měl uskutečnit prokázala, ţe projekt má velmi silný rozvojový potenciál, který můţe výrazně zlepšit stav ekonomických, sociálních a demografických parametrů. Analýza také ukázala, ţe realizace bude moţná po jednotlivých postupných krocích a dosaţení plně fungujícího místního potravinového trhu je dosaţitelné v horizontu 3-5 let. Přestoţe výsledky projektu budou konkrétní a hmatatelné je jej nutno chápat jako první krok a jako přípravu na finanční mechanismy následujícího období Evropské unie 2007 2013. 4.1.2. Zdůvodnění projektu zde uveďte podstatu problému, který projekt řeší, zdůvodnění proč je projekt vhodný pro Strategii MAS a příslušné opatření; V současná době jsou trhy potravin čím dál tím více průmyslovější a globalizovanější. Nabídka potravin v supermarketech je stále pestřejší a zároveň jejich ceny jsou stále niţší a niţší. Můţeme být ale tímto stavem spokojeni? Společnost ale platí příliš vysokou cenu za to, jakým směrem se výroba potravin ubírá. Stávající trh potravin totiţ neuspokojuje naše skutečné potřeby. - Průmyslový výroba zpracování potravin má za následek nárůst dopravních vzdáleností a s tím všechny negativní důsledky z dopravy. - Potraviny jsou zpracovávány způsobem, který sice zaručí jejich dlouhou trvanlivost, nehledí však na moţná zdravotní rizika z různých aditiv, ochucovadel a pod. To podporuje rozvoj civilizačních chorob (obezitu, srdeční choroby, cukrovku). - Industrializace zemědělství vede k zániku malých farem a nárůstu nezaměstnanosti na venkově. I v čistě zemědělských oblastech jen velice malé procento obyvatelstva pracuje na produkci, či zpracování a výrobě potravin. - Ztrácejí se tradiční vazby města ne venkov, městské děti uţ mnohdy ani netuší, jak a kde vznikají základní potraviny. Ani my většinou nevíme, odkud vlastně pochází to, co jíme. - Kultura supermarketů a nabídky polotovarů vede k ochuzení místních tradičních jídelníčků. - Nabídka hotových jídel, a fast food deformuje naše stravovací návyky, méně jíme s rodinou, či přáteli. Řešení je moţné vidět v podpoře a rozvíjení místních potravinových trhů (systémů), spojujících přímo místní producenty s místními konzumenty. Místní potravinový trh má totiţ pozitivní 20