Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

ůzkumy Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.17 Mykologický inventarizační průzkum v PR Suchá Dora Závěrečná zpráva Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich Termín: 1. 11. 2009 31.12. 2010

Obsah 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ...3 2 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ...3 3 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ...11 4 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMU...11 5 PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH...11 5.1 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU...16 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ...19 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ...19 8 ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA...20 8.1 DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA...20 9 PŘÍLOHY...22 2

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Katastrální území: Jakubčovice nad Odrou, Dobešov Výměra: 17,6 ha Nadmořská výška: 356 524 m n.m. Vyhlášeno: 1969 Předmět ochrany: Přírodní rezervace dle výnosu Ministerstva kultury ČSR ze dne 10.2.1969 slouží k ochraně zbytku přirozeného porostu, typického pro Oderské vrchy. Plán péče uvádí, že na balvanitém severním svahu se skalními výchozy se zachovala přirozená lesní společenstva květnatých bučin asociace Melico-Fagetum a Tilio-Fagetum s přechody k suťovým lesům s jilmem horským (Ulmus glabra) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). 2 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Rezervace se nachází na příkrém skalnatém a balvanitém severním a severovýchodním svahu údolí potoka Suchá v katastrálním území Dobešov a Jakubčovice nad Odrou. Geologickým substrátem jsou zde kulmské břidlice a droby, které v prostoru rezervace tvoří četné skalní výchozy (mrazové sruby) a balvanité svahoviny. Z půd převažují hnědé půdy a hnědé rankery na kamenitých až balvanitých sutích. Vyskytují se zde květnaté svahové bučiny s příměsí jilmu drsného (Ulmus glabra), javoru klenu (Acer psedoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus), které jsou charakteristické pro oblast Nízkého Jeseníku a mají mimořádný lesnický význam. Až 150 let staré porosty jsou ponechány přirozenému zmlazení, dochází k postupné věkové i prostorové diferenciaci. Četné vývraty umožňují především zmlazení buku. Současně je zachováno keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), bezem černým (Sambucus nigra), zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), zmlazujícími buky lesními (Fagus sylvatica), javory kleny (Acer pseudoplatanus) a lípami (Tilia spp.). Pouze ojediněle a v blízkém okolí rezervace se vyskytují smrky, u kterých se však dá předpokládat jejich vymizení. Z větší části se jedná o lesy přírodní (východní část rezervace, část západní části), anebo lesy přírodě blízké. Pouze malá část lesních porostů u vstupu do rezervace je charakterizována jako přírodě vzdálená. Z typologického hlediska se jedná o lipovou bučinu (4A západní část), svahovou bučinu (4F východní část) nebo bohatou bučinu (4B jižní výše položená část) Bylinný podrost tvoří převážně druhy bučin jako je bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), strdivka nící (Melica nutans), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a další. Zdejší bučina je jednou z lokalit jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) a žijí tu i další vzácní motýli bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), hnědásek květelový (Melitaea didyma) a okáč černohnědý (Erebia ligea). V rezervaci hojně hnízdí lesní ptáci, zejména dutinoví hnízdiči. Dlouhodobě je pozorováno hnízdění čápa černého (Ciconia nigra). V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu biotopů): karpatské dubohabřiny v okrajových částech rezervace L5.4 acidofilní bučiny převážná část území rezervace 3

Obrázek č. 1: Lokalizace území PR Suchá Dora (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1/2010). 5

Obrázek č. 2: Ortofoto mapa území PR Suchá Dora 7

Obrázek č. 3: Přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK) 9

3 HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Suchá Dora neproběhly na území přírodní rezervace v minulosti žádné systematické mykologické průzkumy. Stávající průzkum je v rezervaci prvním a není proto možné provést porovnání se stavem v minulosti. Na jedné z fotografií v podkladech AOPK je korálovec ježatý (Hericium erinaceus), což je houba paraziticky rostoucí na poraněných místech na kmenech buků a dubů, v období od července do října. Tento druh je poměrně vzácný. 4 STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMU Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace v přírodní rezervaci a navržení doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace žádné mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy v minulosti. Průzkum byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub (zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla převedena do prostředí Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP. U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu, lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka, kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) tyto nálezy proto nejsou v textu uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace. 5 PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech: 10. listopadu 2009 rekognoskační pochůzka v méně příznivém počasí po ukončení hlavní sezóny, po delším sušším období 29. dubna 2010 počátek jarního období, chladnější počasí 22. června 2010 teplé počasí po delší chladnější periodě 6. září 2010 příznivé teplé počasí, příznivé pro růst hub 5. října 2010 poměrně teplé počasí po delším sušším období Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť to záleží na velkém množství aspektů. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na počátku září, při ostatních návštěvách nebyly podmínky zcela optimální (delší sucho, chladněji apod.). Bohužel vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku 2010. 11

Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů v PR Suchá Dora (2009-2010) Č. Název druhu Charakteristika nálezu Česky Latinsky Substrát Biotop S/Z/P ČS 1. anýzovník vonný Gloeophyllum odoratum na smrkovém pařezu L5.1 S / 2. bedla vlnatá Lepiota clypeolaria v listovém opadu L5.1 Z / bedla vysoká Macrolepiota procera v listovém opadu L5.1, Z / 3. bedla zardělá Leucoagaricus leucothites v listovém opadu ve vyšších L5.1 Z / 4. polohách rezervace 5. bělochoroš modravý Postia caesia na kmeni a na pařezu smrku L5.1 P, S / 6. bělochoroš severský Climacocystis borealis na tlejícím kmeni buku L5.1 P, S / 7. bránovitec hnědofialový Trichaptum fusco-violaceum na tlejícím kmeni smrku L5.1 S / 8. březovník obecný Piptoporus betulinus na mrtvém kmeni břízy L5.1 P, S / 9. čechratka podvinutá Paxillus involutus jednotlivě v listovém opadu L5.1 Z / 10. černorosol bukový Exidia glandulosa na tlejícím listu javoru L5.1 Z / 11. čirůvka fialová Lepista nuda v listovém opadu L5.1 Z / 12. čirůvka sírožlutá Tricholoma sulphureum u lesní cesty v listí L5.1 Z / 13. čirůvka střechovitá Tricholoma imbricatum v listovém opadu L5.1 Z / 14. dřevnatka dlouhonohá Xylaria longipes v mechu na tlející větvi buku L5.1 S / dřevnatka parohatá Xylaria hypoxylon na tlejících pařízcích habru, L5.1 S / 15. jívy, dubu a buku dřevomor červený Hypoxylon fragiforme na mrtvých kmenech buků L5.1, S / 16. 17. hadovka smrdutá Phallus impudicus v podrostu buku L5.1 Z / helmovka ředkvičková Mycena pura v listovém opadu, v zářezu u L5.1 Z / 18. cesty, hojně helmovka slizká Mycena epipterygia kolonie v listovém opadu L5.1, Z / 19. 20. hlínák červenající Hapalopilus rutilans mrtvý kmen buku L5.1 P, S / 21. hlíva hnízdovitá Phyllotopsis nidulans na tlejícím dřevě buku L5.1 S NT 22. hlíva plicní Pleurotus pulmonarius na živém kmeni lípy L5.1 S / holubinka černající Russula nigricans v trávě a listovém opadu L5.1, Z / 23. holubinka hlínožlutá Russula ochroleuca v mechu, trávě a listovém L5.1, Z / 24. opadu 25. holubinka klamná Russula violacea v listovém opadu L5.1 Z / 26. holubinka nádherná Russula nobilis v listovém opadu L5.1 Z / 27. holubinka namodralá Russula cyanoxantha v listovém opadu L5.1 Z / 28. holubinka olivová Russula olivacea v listovém opadu L5.1 Z / 29. holubinka podrusá Russula alutacea v trávě a listovém opadu L5.1 Z / 30. holubinka sličná Russula rosea v trávě a listovém opadu L5.1 Z / holubinka vrhavka Russula emetica v listovém opadu, hojně po L5.1, Z / 31. celé rezervaci 32. holubinka zelená Amanita phalloides v listovém opadu L5.1 Z / holubinka žlučová Russula fellea několik kusů v listovém L5.1 Z / 33. opadu 34. houžovec kalichovitý Lentinellus flabelliformis tlející dřevo buků L5.1 S / 35. hřib modračka Boletus pulverulentus v trávě L5.1 Z / hřib nachovýtrusý Porphyrellus porphyrosporus v listovém opadu L5.1, Z / 36. hřib smrkový Boletus edulis v listovém opadu smrku a L5.1 Z / 37. buku u cesty hřib žlutomasý Boletus chrysenteron v listovém opadu, pravidelně L5.1, Z / 38. po celé ploše rezervace 39. choroš měnlivý Polyporus varius zetlelá větev buku L5.1 S / 12

Č. Název druhu Charakteristika nálezu Česky Latinsky Substrát Biotop S/Z/P ČS choroš poloplástvový Polyporus brumalis na tlející bukové větvi L5.1 S / 40. (zimní) choroš smolonohý Polyporus badius více kusů na tlejících L5.1 P, S / 41. kmenech buku 42. kalichovka zvonečková Xeromphalia campanella na pařezu smrku L5.1 S / klanolístka obecná Schizophyllum commune mladé plodnice na pařízku L5.1, P, S / 43. buku klihatka černá Bulgaria inquinans na mrtvém kmeni buku, větší L5.1 S / 44. množství kusů 45. korálovec bukový Hericium clathroides tlející kmen buku L5.1 P, S / korovitka terčovitá Diatrype disciformis (Hoffm.) na mrtvých větvích buku L5.1, S / 46. fr. 47. krásnorůžek lepkavý Calocera viscosa mrtvé pařezy L5.1 S / kropilka rosolovitá Dacrymyces stillatus na mrtvém ležícím kmeni a L5.1, S / 48. větvích smrku 49. křehutka kuželovitá Psathyrella conopilus tlející dřevo buku, okraj cesty L5.1 S / 50. kuřátečko svraskalé Clavulina rugosa v listí L5.1 Z / lakovka ametystová Laccaria amethystina několik plodnic na více L5.1, Z / 51. místech v mechu a listí lakovka obecná Laccaria laccata v listovém opadu L5.1, Z / 52. lesklokorka ploská Ganoderma lipsiense na mrtvých kmenech buku, L5.1, P, S / 53. více plodnic pohromadě 54. límcovka měděnková Stropharia aeruginosa v opadu bukového listí L5.1 Z / 55. liška ametystová Cantharellus amethysteus v listovém opadu L5.1 Z / 56. liška nálevkovitá Cantharellus tubaeformis v listí L5.1 Z / liška obecná Cantharellus cibarius ze země v listovém opadu L5.1, Z / 57. buku 58. lištička pomerančová Hygrophoropsis aurantiaca v listovém opadu L5.1 Z, S / 59. lošák ryšavý Hydnum rufescens v mechu a listí L5.1 Z / lošák zprohýbaný Hydnum repandum jednotlivé plodnice v listovém L5.1 Z / 60. opadu 61. lošákovec ďubkatý Hydnellum scrobiculatum na suchém kmínku habru L5.1 S, Z VU 62. lupeník březový Lenzites betulinus padlý kmen buku L5.1 P, S / 63. muchomůrka citrónová Amanita citrina v listovém opadu a trávě L5.1 Z / nedohub zlatovýtrusý Hypomyces chrysospermus na hřibech žlutomasých L5.1, Z / 64. 65. opeňka měnlivá Kuehneromyces mutabilis na kmeni lípy L5.1 Z, S / 66. outkovka Hoehnelova Antrodiella hoehnelii na padlém kmeni buku L5.1 S / 67. outkovka hrbatá Trametes gibbosa na mrtvých větvích buku L5.1 P, S / outkovka chlupatá Trametes hirsuta padlý kmen buku, větší větve L5.1 P, S / 68. buku 69. outkovka jednobarvá Cerenna unicolor na padlém kmeni buku L5.1 P, S / 70. outkovka měkká Datronia mollis L5.1 S / 71. outkovka pestrá Trametes versicolor na mrtvém dřevě buku L5.1 P, S / 72. outkovka pýřitá Trametes pubescens L5.1 S / 73. pečárka hajní Agaricus silvicola v listovém opadu L5.1 Z / 74. pečárka hlíznatá Agaricus abroptibulbus v listovém opadu L5.1 Z / penízovka dubová Gymnopus dryophilus jednotlivě v opadu smrku a L5.1 Z / 75. buku penízovka hřebílkatá Gymnopus peronatus v listovém opadu, v mechu L5.1, Z / 76. 77. penízovka kuželovitá Collybia asema jednotlivě a v malých skupinách v listovém opadu L5.1 Z / 13

Č. Název druhu Charakteristika nálezu Česky Latinsky Substrát Biotop S/Z/P ČS penízovka skvrnitá Rhodocollybia maculata v listovém opadu L5.1, Z / 78. 79. penízovka smrková Strobilurus esculentus velké množství v listí L5.1 S / 80. penízovka splývavá Gymnopus confluens v trsech v tlejícím listí L5.1 Z / pevník chlupatý Stereum hirsutum na větvích buku, L5.1, P, S / 81. 82. pórnovitka sněhobílá Trechispora mollusca na menším kmínku buku L5.1 S DD pýchavka hruškovitá Lycoperdon pyriforme na rozkládajícím se pařezu L5.1 Z / 83. buku, v listovém opadu pýchavka obecná Lycoperdon perlatum v opadu listnáčů L5.1, Z / 84. rážovka rumělková Nectria cinnabarina na bukových větvičkách a L5.1, S / 85. větších větvích rosolovka mozkovitá Tremella mesenterica na mrtvé větvi buku L5.1, P, S / 86. 87. ryzec liškový Lactarius tabidus v listovém opadu L5.1 Z / 88. ryzec nasládlý Lactarius subdulcis v listovém opadu L5.1 Z / 89. ryzec plstnatý Lactarius vellereus v listovém opadu L5.1 Z / ryzec syrovátkový Lactarius serifluus několik plodnic na více L5.1 Z / 90. místech v mechu ryzec zelený Lactarius blennius ve svahu v kamenech, v L5.1 Z / 91. zářezu u cesty, v listí na cestě 92. síťkovec dubový Daedalea quercina v listí L5.1 P, S / síťkovec načervenalý Daedaleopsis confragosa několik jedinců na tlejícím L5.1 P, S / 93. buku 94. slizečka porcelánová Oudemansiella mucida na kmeni buku L5.1 P, S / smolokorka buková Ischnoderma resinosum na kmeni ležícího tlejícího L5.1 S / 95. buku spálenka skořepatá Kretzschmaria deusta na trouchnivějících pařezech L5.1, P, S / 96. (Ustulina deusta) buku strmělka bělostná Clitocybe candicans v listovém opadu buku a L5.1 Z / 97. habru 98. strmělka listomilná Clitocybe phyllophila v listovém opadu L5.1 Z / 99. strmělka mlženka Clitocybe nebularis v podrostu, řada plodnic v listovém opadu na cestě L5.1 Z / 100. strmělka nálevkovitá Clitocybe gibba v mechu, běžná v listí L5.1 Z / 101. strmělka přehrnutá Lepista flaccida v zářezu u cesty L5.1 Z / 102. strmělka vodomilná Clitocybe phaeophthalma v podrostu buků a habrů L5.1 Z / stroček trubkovitý Craterellus cornucopioides v listovém opadu, hojně L5.1, Z / 103. svraštělka javorová Rhytisma acerinum na opadaných listech javoru L5.1, P, S / 104. 105. šafránka červenožlutá Tricholomopsis rutilans v listovém opadu L5.1 S / šedoporka osmahlá Bjerkandera adusta na kmeni javoru, na živých L5.1 P, S / 106. kmenech listnáčů a padlých větvích buku 107. šiškovec černý Strobilomyces strobilaceus větší počet v listí L5.1 Z / špička cibulová Marasmius alliaceus na větvičce buku, plodnice L5.1, S / 108. 109. špička rohonohá Marasmius cohaerens v listí u kmene buku L5.1 Z, S / 110. špička žíněná Marasmius androsaceus na jehličí v opadu L5.1 Z, S / 111. šťavnatka olivově bílá Hygrophorus olivaceoalbus v listovém opadu L5.1 Z / 112. šťavnatka rezavožlutá Hygrophorus melizeus v listovém opadu L5.1 Z / 113. štěrbinatka dubová Colpoma quercinum na mrtvé větvi dubu L5.1 S / 114. štítovka jelení Pluteus cervinus na tlejícím kmínku L5.1 S / 115. štítovka vrbová Pluteus salicinus tlející dřevo buků L5.1 S / 14

Č. Název druhu Charakteristika nálezu Česky Latinsky Substrát Biotop S/Z/P ČS šupinovka gumovitá Pholiota gummosa na rozkládajícím se dřevě L5.1 S / 116. buku šupinovka kostrbatá Pholiota squarrosa 2 kolonie na tlejícím dřevě L5.1, P, S / 117. šupinovka poprášená Gymnopilus picreus běžně v listí L5.1 S / 118. 119. šupinovka slizká Pholiota adiposa na kmeni buku L5.1 Z / troudnatec kopytovitý Fomes fomentarius na mrtvém buku, pahýlu buku L5.1 P, S / 120. i živém kmeni troudnatec pásovaný Fomitopsis pinicola na suchém kmeni jeřábu, L5.1 P, S / 121. pařez buku a smrku třepenitka cihlová Hypholoma sublateritium 3 kolonie o desítkách jedinců L5.1, S / 122. na bukovém pařezu a vývratu třepenitka maková Hypholoma capnoides na dřevě jehličnanů, kolonie L5.1 S / 123. na starém pařezu smrku třepenitka svazčitá Hypholoma fasciculare na kmenech buků L5.1, S / 124. vějířovec obrovský Meripilus giganteus na tlejícím kmeni buku L5.1 P, S / 125. 126. vláknice bílá Inocybe argillacea v listovém opadu L5.1 Z / 127. vlčí mléko červené Lycogala epidendrum občasně na dřevě listnáčů L5.1 S / 128. voskovička citrónová Bisporella citrina na mrtvé bukové větvi L5.1 S / Pozn.: S saprofyt, Z zemní houba, P parazit Během průzkumu bylo v lokalitě PR Suchá Dora zjištěno 128 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 65 druhů možno charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech organického původu (v případě Suché Dory převážně tlející kmeny a větve stromů) a 68 druhů hub je zemních. Cca 25 druhů hub je možno označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě PR Suchá Dora se to týká např. druhů Postia caesia (bělochoroš modravý), Climacocystis borealis (bělochoroš severský), Piptoporus betulinu (březovník obecný), Lentinellus micheneri (houbovec kalichovitý), Hericium clathroides (korálovec bukový), Ganoderma lipsiense (leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Ischnoderma resinosum (smolokorka buková), Kretzschmaria deusta (spálenka skořepatá), Pholiota aurivella (šupinovka zlatozávojná), Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis pinicola (troudnatec pásovaný), Meripilus giganteus (vějířovec obrovský) apod. Z hlediska biotopu se z mykologického hlediska jedná o poměrně kompaktní lesní celek, kdy mezi jednotlivými plochami rezervace nejsou výrazné rozdíly. Pouze v severní níže položené části rezervace je mírně vyšší vlhkost půdy, naopak kamenité a balvanité svahy mají pravděpodobně méně hlubší půdu a jsou sušší. Nižší polohy PR Suchá Dora jsou proto pro výskyt hub o něco příznivější. V průběhu roku byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Tři druhy jsou zařazeny do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky. Jedná se o Phyllotopsis nidulans (hlíva hnízdovitá) v kategorii NT téměř ohrožený druh, Hydnellum scrobiculatum (lošákovec ďubkatý) v kategorii VU zranitelný druh a Trechispora mollusca (pórnovitka sněhobílá) v kategorii DD druh s nedostatkem údajů. Ostatní druhy hub je možno považovat za relativně běžné, mezi vzácnější - byť nechráněné - je možno zařadit Climacocystis borealis (bělochoroš severský), Russula fellea (holubinka žlučová), Lentinellus flabelliformis (houžovec kalichovitý), Boletus pulverulentus (hřib modračka), Polyporus badius (choroš smolonohý), Antrodiella hoehnelii (outkovka Hoehnelova), Ischnoderma resinosum 15

(smolokorka buková), Strobilomyces strobilaceus (šiškovec černý) a Marasmius alliaceus (špička cibulová). Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP. 5.1 BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU Phyllotopsis nidulans (hlíva hnízdovitá) - v kategorii NT téměř ohrožený druh nepříliš hojně rostoucí jedlá houba vyskytující se na tlejícím dřevě listnáčů a jehličnanů. Nalezena na tlejícím dřevě buku nad lesní cestou v západní části rezervace. Hydnellum scrobiculatum (lošákovec ďubkatý) - v kategorii VU zranitelný druh nejedlá houba rostoucí nepříliš hojně pod listnáči a jehličnany, zejména borovicemi a duby. Nalezen na suchém kmínku habru ve výše položené jižní části rezervace. Trechispora mollusca (pórnovitka sněhobílá) - v kategorii DD druh s nedostatkem údajů vyskytuje se na tlejícím dřevě listnáčů a jehličnanů. Nalezena na tlejícím menším kmínku dubu v jižní výše položené části rezervace. 16

Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu 17

6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Přírodní rezervace Suchá Dora se nachází v poměrně hůře přístupné oblasti Oderských vrchů s velkým podílem lesních porostů. Z tohoto hlediska zde není významnější ohrožení nadměrným sběrem hub houbaři a není nutné ani přístup do rezervace omezovat (instalace závor apod.). Důležitým biotopem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V přírodní rezervaci je ho přítomno velké množství (dožívající nemocné stromy, suché stojící kmeny, padlé tlející kmeny, silnější a slabší větve apod.), což je jednoznačně pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale i řadu živočišných druhů (především ptáci a hmyz). Je proto žádoucí zde tlející dřevo nadále ponechávat. Rizikovým faktorem by mohlo být případné zpevnění přístupové lesní cesty v severní části lokality. Stávající cesta je zaříznuta do svahu, což zvyšuje půdní vlhkost v jejím okolí. Podél cesty bylo zjištěno pravděpodobně i díky této skutečnosti velké množství druhů hub. Případným zpevněním cesty by mohlo dojít k významné změně podmínek (narušení vodního režimu, odstranění půdní biomasy, narušení kořenů stromů), což by se na mykoflóře v dané části rezervace mohlo negativně projevit. V blízkosti rezervace se vyskytují smrkové porosty. Nedá se však předpokládat jejich významnější samovolné rozšiřování směrem do rezervace. Možné je pouze uchycení se jednotlivých kusů smrku, což z mykofloristického hlediska nepředstavuje problém naopak by šlo o lokální zvýšení diverzity stanoviště, neboť na smrky jsou vázány další druhy hub. Naopak případné plošné zalesnění smrkem by mělo na lokalitu negativní vliv, za stávajících podmínek se však nedá předpokládat. 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Základní význam pro mykoflóru v PR Suchá Dora má tlející dřevní hmota, která slouží jako biotop pro řadu druhů hub. Z tohoto pohledu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy se mrtvé dřevo neodtěžuje a zůstává v lokalitě ponecháno k zetlení. Případná výběrová těžba malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže uškodit. Důležité je také zachování stávající dřevinné sklady lesa (listnaté, převážně bukové porosty), nepřípustná je plošná výsadba nepůvodního smrku. Naopak přirozená introdukce jedinců smrku nepředstavuje pro mykoflóru v oblasti riziko, naopak může podpořit diverzitu stanoviště. Stávající stav představuje dobré podmínky pro mykoflóru, pokud bude zachován současný systém hospodaření, nehrozí zde žádná významnější rizika. 19

8 ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, AOPK ČR 2009. Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vykopal,V.(2006): Plán péče o PR Suchá Dora na období 2005 2022. Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha. Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 10.2.1969 o zřízení Státní přírodní rezervace Suchá Dora. URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&id_doc=1814&cach eid=1265105470931 (1/2010) Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 8.1 DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweiz 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia Luzern Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p., Mykologia Luzern Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České republiky, 408 p. Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1. 316 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2. 318 p., PWN-Warszawa-Krakow Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3. 351 p., PWN-Warszawa-Krakow Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. (Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282 Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In. Kleine Krypt. flora, Bd. 2b/1, Jena Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader s Digest Výběr, Praha Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1) v Československu. Academia Praha Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena 20

Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag Jena Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben The higher Fungi in Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2. Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ VLS Praha Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 8-11. ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine (Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L Aquila Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ VLS Olomouc Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt. Flora, IIa, 147 p., G. Fischer Verlag, Stuttgart Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora, Bd. 2b/2, Stuttgart New York Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských Polyporaceae Houby chorošovité, 624 p., Praha Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých Agaricales. Brázda Praha Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.): Ecology and paleoecology of spring fen sof the West Carpathians. P. 131-150 Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia Praha 21

9 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 22

Příloha č. 1: Fotodokumentace Foto č. 1: Penízovka kuželovitá, 10.11.2009. Foto č. 2: Límcovka měděnková, 10.11.2009. 23

Foto č. 3: Rosolovka mozkovitá, 10.11.2009. Foto č. 4: Smolokorka buková, 10.11.2009. 24

Foto č. 5: Les obsahuje větší množství tlejícího dřeva, na které je vázána řada druhů hub, 29.4.2010. Foto č. 6: Lesklokorka ploská, 22.6.2010. 25

Foto č. 7: Mrtvé stromy a jejich části jsou vhodným biotopem pro řadu druhů hub, 29.4.2010. 26

Příloha č. 2: Lokalizace fotografií 27