eliminace příčiny poškození tkáně, odstranění poškozených buněk a reparace tkáňových defektů účast mediátorů zánětu, zánětlivých buněk

Podobné dokumenty
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Imunitní systém.

Játra a imunitní systém

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

CZ.1.07/1.5.00/

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Funkce imunitního systému

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Morfologie krvinek 607

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Trombóza - Hemostáza - Krvácení

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

ANTIMIKROBIÁLNÍ MOLEKULY NESPECIFICKÉ IMUNITY

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

Abnormality bílých krvinek. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

glutamine.php ší šířenší

imunita Druhy imunitních mechanismů Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, cytologie, fyziologie a anatomie

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Doporučená studijní literatura

H A N A L U K Š A N O V Á H A N A. L U K S A N O V L F M O T O L. C U N I. C Z Z U Z A N A C H M Á T A L O V Á Z U Z A N A. C U N I.

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

CZ.1.07/1.5.00/

Metabolická a endokrinní odezva na trauma

Výukové materiály:

Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Patologie perikardu, myokardu a endokardu. I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Variace Soustava krevního oběhu

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Krev a tělesné tekutiny

Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala

CZ.1.07/1.5.00/

Patologie krevního ústrojí, lymfatických uzlin a sleziny.

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

Záněty granulomatózní, imunopatologické, reparační a kompenzační procesy. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Fagocytóza je proces pohlcení a degradace částic větších než 0,5 µm.

PAMPs. DAMPs. (Pathogen-Associated Molecular Patterns) (Danger, Damage-Associated Molecular Patterns) Druhy imunitních reakcí

Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Zánět. Příčiny zánětu. Přednáška z patologické fyziologie pro bakaláře. Zánět Horečka. Příznaky zánětu

Fyziologie a patofyziologie imunity. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D.

Hemostáza Definice Vybalancovaná rovnováha udržující krev cirkulující v krevním oběhu v tekutém stavu a lokalizující proces krevního srážení na místo

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

Krev, složení krve, formované krevní elementy

ZÁNĚT Zánět. Příčiny zánětu. Akutní lokální zánět. Klasické znaky zánětu. Reakce organismu na patogenní inzult.

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Zánět. reakce živé tkáně na všechny druhy poškození cíl. terminologie koncovka itis k řeckému názvu orgánu

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Základní vyšetření likvoru

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

Dětská klinika FN a LF UP Olomouc. hráč imunitního systému. Žírná buňka významný F. KOPŘIVA

Imunitní systém. Složky imunitního systému. Buňky imunitního systému. podle způsobu rozpoznání antigenu: nespecifické (vrozená) specifické (získaná)

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní

Úvod do trombofilie. MUDr. Dagmar Riegrová, CSc.

Transkript:

Zánět I. Definice zánětu, příčiny zánětu. Patomorfologie akutní fáze zánětu. Zánětlivý exsudát. Funkce jednotlivých buněk, úloha mediátorů. Fagocytóza a její poruchy. R. Jakša

defenzivní a reparativní proces eliminace příčiny poškození tkáně, odstranění poškozených buněk a reparace tkáňových defektů účast mediátorů zánětu, zánětlivých buněk aktivní průnik nebo zanesení do místa zánětu extravazace z cév možná autoagrese chronické záněty autoimunitní pochody

fyzikální mechanické ionizující záření extrémní teploty příčiny zánětu chemické biologické (infekce) Ischémie nekróza vystupňovaná imunitní reakce cizorodé materiály, toxické metabolity abnormálně deponované tkáně idiopatické

makroskopické znaky zánětu Celsovy znaky calor rubor tumor / turgor dolor R. Virchow (19. stol.) functio laesa

chemické mediátory zánětu Mikroskopické projevy zánětu alterace regresivní změny (dystrofie nekróza) vaskulární změny (vasokonstrikce, dilatace, zvýšená permeablita kapilár) exsudace extravazace tekutin, minerálů a proteinů zánětlivý exsudát: serózní fibrinózní infiltrace zánětlivá celulizace histiocyty (makrofágy), lymfocyty, plazmocyty, polymorfonukleáry, trombocyty, endotelové buňky, fibroblasty, erytrocyty proliferace = reparační proces, účast fibroblastů imunitní reakce

změna kalibru Změny cév přechodná vazokonstrikce neurogenní a chemické mediátory vazodilatace zvýšená perfúze hyperémie (erytém, rubor), calor chemické mediátory zvýšená permeabilita edém (tumor) stáza RBC (peristatická hyperémie) viskozity krve zpomalení cirkulace leukostáza, marginace leukocytů

vazoaktivní mediátory plazmatické fa XII, C buněčné histamin, serotonin, PG, leukotrienxy, PAF, oxid dusnatý (NO) vazba na R endotelu, hladké svaloviny cév vazokostrikce X -dilatace

kontrakce endotelu okamžitá přechodná opožděná perzistující poškození endotelu změna permeability nekróza trauma popálení infekce regenerace endotelu trombóza organizace produkty leukocytů neoangiogeneze zvýšená transcytóza proteinů účast VEGF

exsudace výstup vody, iontů, plazmatických proteinů, příměs leukocytů serózní fibrinózní hnisavý gangrenózní

chemické mediátory zánětu plazmatické buněčné

produkce játry plazmatické mediátory zánětu aktivace v místě zánětu proteázové kaskády koagulační (fa XII) aktivace kontaktem se smáčivým povrchem plazminogen plazmin fibrinolýza prekalikrein kalikrein kininy komplement (C5a, C3a, C4a) chemotaxe NG, opsonizace, fagocytóza, stimulátor mastocytů, vazodilatace kininy vaskulární reakce (kontrakce, vazodilatace), bolest

buněčné mediátory zánětu IC granula zánětlivých buněk syntéza de novo histamin mastocyty (s heparinem), trombocyty dilatace arteriol, vaskulární permeability degradace krevní histaminázou serotonin trombocyty vazoaktivní mediátor

k. arachidonová neutrofilní granulocyty, mastocyty, endotel, destičky součást fosfolipidů buněčných membrán PG, lipoxiny, leukotrieny cytokiny IL, GF, INF, chemokiny TNF, IL1» makrofágy, mastocyty, endotel,» aktivace endotelu exprese adhezivních molekul adheze leukocytů marginace, agregace» sytémové příznaky zánětu reaktivní formy kyslíku (ROS) makrofágy, neutrofily baktericidní účinek (fagolyzosomy) NO vazodilatace baktericidní a antiagregační účinek

chemokiny migrace (chemotaxe) zánětlivé odpověď na bakteirální toxiny homing regulace migrace ly a dendritických buněk během imunitní odpovědi

celkové projevy zánětu horečka - pyrogeny exogenní bakteriální antigeny endogenní IL1, IL6, TNF zvýšená proteosyntéza v játrech zvýšená sedimentace aktivace granulopoezy v BM leukocytóza (posun doleva až leukemoidní reakce - sepse) reakce lymfatických uzlin celkové příznaky nechutenství, únava, ospalost

reakce lymfatických uzlin drenáž zánětlivého ložiska lymfadenitis, lymfangiitis reaktivní změny folikulární a parakortikální hyperplazie sinusová histiocytóza

buňky zánětu I granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní (mastocyty) endotelové buňky monocyty / makrofágy dendritické buňky trombocyty

buňky zánětu II lymfocyty plazmatické buňky fibroblasty erytrocyty (erytrodiapedeze)

marginace peristatická hyperemie kontakt s endotelovými buňkami selektiny IL1, TNF, histamin adheze integriny chemokiny exprese na povrchu NG, kontakt s ligandy na EB diapedeze mezibuněčnými spoji chemotaxe, leukodiapedeze chemotaktické substance endogenní cytokiny, C, leukotrieny exogenní bakteriální peptidy leukodiapedeze pseudopodia, vazba na ECM

fagocytóza opsonizace IgG, C3b, aj exprese R pro opsoniny FcR IgG C1-3 C1q kolektiny fagocytóza fagocytární vakuola fúze s lyzosomem (fagolyzosom) lyzosomální enzymy, ROS

lyzosomální enzymy proteázy, myeloperoxidáza (peroxid vodíku k. chlorná) lysozym (bakteriální stěna) bazický protein (paraziti) defenzin reaktivní formy kyslíku superoxid kyslíku peroxid vodíku oxidace K. chlorná oxid dusnatý negativní chemotaxe leukocidiny Salmonela typhi, klostridie, Pasteurela pestis, B. anthracis odpuzování leukocytů, leukopenie

osud leukocytů životnost 24 hodin zvýšená členitost jádra, steatóza, vakuolizace rozpad uvolnění mikrobicidních látek proteolytické enzymy kolikvace tkáně (absces) plasmin, trypsin, katepsin histolytické enzymy sekvestrace nekrózy k disrupci někdy přispívá charakter fagocytovaného materiálu urátové krystaly (dna) silikóza m. tuberculosis inhibice fúze fagosomu a lyzosomu

poruchy funkce neutrofilů Chronická granulomatóza X, defekt NADPH oxidázy chybí H2O2 infekce pyogenními bakteriemi, plísněmi granulomy plíce, kůže, kosti, uzliny Sy Chediak - Higashi AR, porucha degranulace, obrovské lyzosomy granulocytů, makrofágů, aktivita NK buněk pyogenní infekce, lymfomy

alergické reakce eozinofilní granulocyt parazitární infekce pozdní fáze hnisavých zánětů účast IgE fagocytóza komplexu Ig+antigen

bazofilní granulocyt (mastocyt) regulace tonu cévní stěny bronchiální svaloviny regulace cévní permeability granula heparin serinová proteáza chemotaktické působky pro Neu, Eo cytokiny TNF-ɑ, IL-4 deriváty k. arachidonové

Funkce endotel antiagregační, antikoagulační nebo prokoagulační antikoagulancia fibrinolytický fa protrombický fa tonus cév (vasokonstrikce n. vasodilatace NO endoteliny produkce zánětlivých mediátorů cytokiny IL-1, Il-6, TNF-ɑ deriváty k. arachidonové

monocyt kostní dřeň periferní krev tkáně rezidentní makrofágy monocyty a histiocyty (makrofágy) dendritické buňky (APC) hlavní fagocyty produkce KF C komponent proteázy (kyselé, neutrální) vazoaktivní mediátory PG, leukotrieny cytokiny (IL1, TNF) ROS GF

rezidentní makrofágy Kupfferovy bb., alveolární,, sinusové histiocyty LU, slezina produkce serinových proteáz silná fagocytární schopnost aktivace bakteriálními toxiny, peptidy, mediátory zánětu, proteiny ECM účast v chronických zánětech reparativních procesech základní buňka imunitní reakce

dendritické buňky exprese MHC 2. tř lymfatická uzlina interdigitující APC CD4+ T lymfocytům S100 protein + folikulární APC B lymfocytům Langerhansovy buňky kůže

trombocyty kontakt s trombinem, kolagenem adheze, agregace, degranulace granula denzní alfa serotonin, histamin, Ca2+, ADP fibrinogen, K proteiny, PAF lyzosomy kyselé hydrolázy

T lymfocyty CD4+ lymfocyty sekrece cytokinů regulujících další T/NK a B buňky IL-2A TNF-γ opsoniny aktivace makrofágů CD8+ cytotoxické N/K buňky přímá likvidace virem nakažených buněk, bakterií, nádorových buněk

B lymfocyty a plazmatické buňky B lymfocyty receptory pro IgM a IgD aktivace v plazmatické buňky produkce faktorů humorální imunity imunglobuliny proti perzistujícímu agens

systematika zánětů doba trvání akutní restitutio ad integrum eliminace příčiny vymizení příznaků zánětu, odstranění tkáňových zbytků, regenerace cévního zásobení, epitelu ECM, obnova fyziol. funkcí jizva ireverzibilní tkáňové poškození větší tkáňové defekty subakutní chronický (infekce, autoimunitní onemocnění, rozsáhlá poranění, cizorodý nebo toxický materiál) přetrvává příčina / nedostatečná eliminace noxy perzistence zánětlivé reakce (trvá infiltrace neutrofily) destrukce tkáně, proliferativní změny až deformace orgánů

systematika zánětů - morfologie negranulomatózní (nespecifické) podle převahy té či oné složky na: alterativní exsudativní proliferativní granulomatózní (specifické)

systematika zánětů topografická lokalizace povrchové kůže sliznice (vč. alveolární výstelky) serózní blány synovie meningy hluboké intersticiální