Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské a potravinářské techniky. Koncepční návrh novostavby stáje pro skot Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské a potravinářské techniky Koncepční návrh novostavby stáje pro skot Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Bc. Petr Junga, Ph.D. Vypracoval: Hynek Dvořáček Brno 2012 1

2

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Koncepční návrh novostavby stáje pro skot vypracoval samostatně a že jsem použil pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne 13.02.2012 4 Podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Bc. Petru Jungovi, Ph.D. za odborné připomínky, cennou pomoc a ochotu při konzultacích bakalářské práce. 5

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na modelový návrh farmy s koncepčním návrhem stáje pro skot v obci Vyškov Dědice. Je navrženo základní technologické, provozní, urbanistické a technické řešení objektu stáje. Při zpracování studie stáje pro skot se vycházelo z informací získaných z odborné literatury, znalostí zpracovatele a z internetových a dalších zdrojů. V rámci práce je navržena jedna varianta na úrovni studie. Koncepce je navržena tak, aby byla šetrná k životnímu prostředí ve všech jeho oblastech a zejména aby splňovala nejvyšší nároky na ustájení všech kategorií dobytka a jejich potřeby. Samotný objekt stáje je navržený tak, aby splňoval příslušné vyhlášky ze stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Studie stáje pro ustájení skotu obsahuje rovněž grafickou dokumentaci včetně vizualizace objektu. Klíčová slova: Produkční stáj, dojnice, stavby, technologie ABSTRACT Bachelor work is focused for model farm porposal with conceptual designed stable for cattle in the village Vyškov Dědice. It designed to basic technological, operational, urban and technical solutions building stables. In the study of stables for cattle was based on information obtained from literature, knowledge of processors, and Internet and other sources. In the work is designed option on the level of study. Both are designed to be environmentally friendly in all areas and especially to meet the highest demands for housing dairy cows their needs. The object itself is designed to meet the relevant decree of Building Act and related legislation. Studies of the stables for cattle also contains graphic documentation, including graphic visualization of the object. Key words: Production stable, dairy cows, buildings, technology 6

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍLE PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED...10 3.1 Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu...10 3.2 Posuzování vlivu na životní prostředí...11 3.3 Dojná plemena skotu...13 3.4 Technologie a technika chovu dojnic...13 3.4.1 Chov dojnic... 13 3.4.2 Technologie ustájení dojnic... 14 3.4.3 Technika krmení... 16 3.4.4 Zařízení pro napájení skotu... 16 3.4.5 Technologie a technika dojení... 17 3.4.6 Zařízení pro ošetření a dočasné uskladnění mléka... 19 3.4.7 Zařízení pro tvorbu vnitřního prostředí stájí... 20 3.4.8 Zařízení pro vyklízení živočišných odpadů... 22 4 METODIKA...24 5 VÝSLEDKY...26 5.1 Návrh provozního řešení a technologické výpočty...26 5.1.1 Provozní řešení... 26 5.1.2 Technologické výpočty... 27 5.2 Dispoziční, technické a konstrukční řešení objektu...31 5.2.1 Dispoziční řešení... 31 7

5.2.2 Technické a konstrukční řešení objektu stáje... 32 5.3 Charakteristika hospodářských podmínek a výběr staveniště...35 6 DISKUZE...39 7 ZÁVĚR...40 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...41 9 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK...43 10 PŘÍLOHY 8

1 ÚVOD Chov skotu je v České republice jedním ze stěžejních odvětví živočišné výroby. Hraje nezastupitelnou úlohu v každodenním životě téměř každého z nás. Ať už se jedná o produkty masných nebo mléčných plemen. Proto by měla být snaha ze strany producentů o co nejlepší kvalitu těchto produktů, ale i o co nejlepší péči o chovaný dobytek. Efektivní chov skotu je výsledkem vzájemného působení celého souboru činitelů. K těm základním patří soubor chovatelských faktorů: plemeno, výživa, krmení, prostředí a člověk. Vzájemná vazba těchto faktorů vytváří nezastupitelný komplex, kde ovšem každý působí svým vlivem pouze v kontextu s ostatními. Vymezení vztahů mezi produkčním zaměřením, počty zvířat a celkovou výší produkce je výchozím podkladem pro plánování a projektování odpovídajícího počtu ustájovacích míst, počtu chovaných zvířat, skladby stáda, vše v souladu s efektivním dosažením stanoveného podnikatelského záměru (PŘIKRYL et al., 1997). 2 CÍLE PRÁCE Cílem této bakalářské práce je vypracování koncepce základního technického, technologického, urbanistického a dispozičního řešení areálu farmy v předem zvolené lokalitě. Pro vypracování konceptu farmy byla zvolena lokalita ve městě Vyškově, v místní části Dědice (obr. č. 1). V práci bude podrobněji rozpracovaná stáj pro 160 kusů dobytka s přidruženou dojírnou. K hlavním úkolům při navrhování stáje bude vytvoření optimálních podmínek a komfortu pro všechny kategorie skotu chované na farmě. Nemůžeme rovněž opomenout význam stavebně technického řešení, které je základním kamenem pro dobře fungující stáj. Návrh stáje na úrovni studie bude vycházet ze současných trendů v zemědělství, stavebnictví a v neposlední řadě také z vývoje základních svobod zvířat. 9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu Před realizací výstavby každého objektu, nejen zemědělského, je nutné provést přípravné projekční a také s tím související práce neprojekčního charakteru. Mezi přípravné projekční práce můžeme zařadit zpracování dokumentace na úrovni studie pro předběžné projednání s dotčenými orgány, která by měla již v této fázi odpovědět na základní otázky, kterými mohou být: orientační cena stavby, urbanistické a architektonické řešení stavby, základní dispozice objektu, atd. Další stupně dokumentace navazující na studie je dokumentace pro územní řízení (DUR) a stavební řízení (DSP). Nejpodrobnějším stupněm stavební dokumentace je pak prováděcí dokumentace. Mezi neprojekční práce můžeme zejména zařadit: zjištění souladu záměru s územním plánem, zjištění ochranných pásem v zájmové lokalitě, případně další zájmy dotčených orgánů, správců veřejných sítí, občanských sdružení a jednotlivců. Všechny stupně dokumentace, rozsah a obsah projektů, stejně tak způsoby postupu v každém řízení, jsou popsány v zákoně o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. v platném znění a jeho prováděcích vyhláškách. Předmět úpravy zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. Zákon rovněž upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. 10

Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy (ZÁKON Č. 183/2006 Sb., V PLATNÉM ZNĚNÍ). Územní plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. K základním nástrojům územního plánování patří územně plánovací podklady, které slouží pro zpracování územně plánovací dokumentace, následuje vlastní územní plán a politika územního rozvoje. Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (ZÁKON Č. 183/2006 Sb., V PLATNÉM ZNĚNÍ). 3.2 Posuzování vlivu na životní prostředí Pro posuzování vlivů na životní prostředí bylo klíčovým přijetí zákonu NEPA (National Environmental Policy Act) v USA v roce 1969. Přínos tohoto zákona spočíval ve způsobu, jakým zavedl mezioborovou ochranu životního prostředí. Do té doby byla pro každou složku životního prostředí speciální právní norma (např. zákon o ochraně ovzduší, půd, atd.). Významným přínosem zákona byla možnost vstupu veřejnosti do rozhodování, která patrně souvisela s rozvojem ekologických hnutí počátkem sedmdesátých let. Většina zemí už v té době řešila problémy znečistěného ovzduší nebo eroze půdy. V první polovině 70. let se státy snaží zakládat agentury pro životní prostředí, nebo opatrně napodobovat zákon NEPA. Příklad USA následovaly Kanada (1973), Austrálie (1974), a Francie (1976). (BOND A. J., WATHERN P., 1999). Do československé legislativy přichází norma v 90. letech v podobě zákona č. 244/1992 Sb., jež je platný dodnes. 11

Zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, technologií, rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí. Určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí. Tato legislativní norma se stala důležitým nástrojem kontroly státu i občanů při přípravě investiční výstavby, zavádění nových technologií a výrobků, u kterých je riziko poškozování životního prostředí. Zákon č. 244/1992 Sb. v platném znění má velmi úzkou vazbu na územní řízení a není jej možno u přesně definovaných staveb obejít. Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze zákona. Dále jsou to všechny stavby, které sice nedosahují předepsaných limitních hodnot, ale budou prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů (ZÁKON Č. 244/1992 Sb., V PLATNÉM ZNĚNÍ). Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění, užívání, odstraňování nebo odstranění. Při posuzování vlivů se přihlíží k podmínkám v daném území a předpokládané vlivy se hodnotí jak při běžném provozu, tak pro případ havárií. Z hlediska územního rozsahu vlivu posuzovaných aktivit právní úprava rozlišuje: a) záměry a koncepce, jejichž důsledky na životní prostředí nepřesahují státní hranice, b) záměry a koncepce, jejichž důsledky na životní prostředí mohou přesahovat státní hranice. Příloha zákona obsahuje dva seznamy záměrů (staveb, činností a technologií): I.) Záměry vždy podléhající posouzení: trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha, čistírny odpadních vod s kapacitou od 100 tis. ekvivalentních obyvatel, chov hospodářských zvířat s kapacitou od 180 dobytčích jednotek, novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady s kapacitou nad 1000 t/rok. II.) Záměry vyžadující zjišťovací posouzení: trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha. čistírny odpadních vod s kapacitou přesahující 10 000 EO (do 100 000 EO), 12

chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek, sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. (NEPOMUCKÝ P., SALAŠOVÁ A., 1996) 3.3 Dojná plemena skotu Dojná plemena skotu jsou charakterizována mléčným užitkovým typem, s rozdílným tělesným rámcem a živou hmotností. Jedním ze základních poznávacích znaků pro tento typ hovězího dobytka je prostorné a žláznaté vemeno. K dalším znakům patří charakteristický obdélníkový tvar těla, jemnější kostra, štíhlá hlava a krk, dlouhý hrudník, dlouhé a hluboké středotrupí, delší a štíhlý ocas, pevná pružná, ale lehko odtažitelná kůže tvořící na hlavě a krku jemné záhyby. Metabolizmus jejich organizmu je přizpůsoben efektivněji přeměňovat přijaté živiny z krmiva na mléko. Mezi nejpočetněji chovaná dojná i kombinována plemena skotu v České republice můžeme zařadit český strakatý skot, holštýnský skot. Doplňkově jsou chována například plemena montbeliarského skotu nebo jerseyského skotu (ŠTOLC et al., 1999). 3.4 Technologie a technika chovu dojnic 3.4.1 Chov dojnic Chov dojnic je ve srovnání s chovem ostatních kategorií skotu výrazně složitější, proto je velmi důležitý výběr technologií ve stáji, správný management a optimální prostředí ve stáji (ŠTOLC et al., 1999). Pro úspěšnou chovatelskou činnost skotu je důležitý poznatek o absolutní nezastupitelnosti čtyř základních faktorů komplexu plemeno, krmení a výživa, prostředí, člověk (URBAN et al., 1997). S chovem dojnic, ale i s chovem jiných zvířat, je v dnešní době neodmyslitelně spjat pojem welfare. Je možné ho volně přeložit jako životní pohoda. Současné zemědělství se snaží poskytnou zvířeti co nejlepší podmínky pro jeho život. Britská rada pro ochranu hospodářských zvířat začátkem 90. let revidovala původních pět svobod zvířat z roku 1965 do následující podoby: Svoboda od hladu a žízně (nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručující plné zdraví a tělesnou zdatnost). 13

Svoboda od nepohodlí (poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku). Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění (prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením). Svoboda od strachu a stresu (zajištění takového prostředí a zacházení, při kterém bude vyloučeno psychické strádání). Svoboda projevit přirozené chování (poskytnutí dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu). 3.4.2 Technologie ustájení dojnic V reprodukčním cyklu dojnic se vyskytnou čtyři fyziologické fáze, které vyžadují příslušnou technologii chovu (LOUDA et al., 1994). Jsou to následující období: telení, laktace, a to rozdojování, produkce a zaprahování, a období stání na sucho. V chovech mléčných, ale i kombinovaných, se stáj obvykle člení na produkční a reprodukční část. Produkční stáje slouží pro ustájení dojnic zpravidla od doby 5 10 dní po porodu do doby maximálně 60 dní před porodem. Zatím co reprodukční stáje se zřizují jako volné boxové nebo kotcové s porodními kotci a slouží pro ustájení krav od doby 60 dní před porodem do 5 10 dní po porodu (BOUŠKA et al., 2006). Tyto stáje se dále dělí na čtyři oddělení: pro krávy stojící na sucho (60 až 20 dní před porodem), krávy v přípravném období (20 až 0 dní před otelením), individuální porodní kotce a poporodní oddělení. Porodní kotce mohou být buď individuální nebo maloskupinové (BOUŠKA et al., 2006). Ve stájích se uplatňují různé způsoby zakládání krmných směsí, odklidu živočišných odpadů, způsobů dojení a v neposlední řadě způsobu ustájení. Vazné ustájení Vazné způsoby ustájení patří k nejstaršímu systému ustájení krav. Vazné stání se vyvíjelo z dlouhého podestýlaného stání (230 270 cm) přes střední stání se žlabovou zábranou a vysokou požlabicí (190 210 cm) až ke krátkému stání s nízkou požlabicí, s podestýlkou nebo pryžovou matrací (140 170 cm). V dnešní době je možné považovat tento systém ustájení za překonaný a využívaný především v drobnochovech, v porodnách nebo v šlechtitelských chovech býků. 14

Výhodami může být možnost individuální péče o dojnici a větší bezpečnost pro obsluhu. Mezi nevýhody bezesporu patří dojení přímo ve stáji, omezení péče skotu o svoje tělo, nemožnost vytvoření sociálních skupin a v neposlední řadě významné omezení pohybu zvířete. Z výše popsaných nevýhod můžeme usoudit, že se nejedná o způsob ustájení, který je perspektivní, neboť nectí zásady welfare a neposkytuje odpovídající komfort pro zvíře (PŘIKRYL et al., 1997). Kombinované boxy Princip ustájení spočívá v tom, že tzv. kombibox je stání a lože s krmným žlabem even. s napáječkou. U tohoto způsobu se využívá krátké stání 150 170 cm dlouhé, 110 120 cm široké, s nízkou požlabnicí, krátkými stranovými zábranami a žlabovými zábranami, které umožňují volný pohyb hlavy na požlabnici. Uplatňují stelivové ale i bezstelivové varianty ustájení. Kombiboxové ustájení je přípustné pouze při splnění specifických požadavků. Náklady spojené s výstavbou jsou velmi příznivé především při kapacitách nad 80 až 100 a klesají s narůstajícím počtem krav (PŘIKRYL et al., 1997). Volné boxové stáje Volné skupinové boxové ustájení je systémem vyhovujícím potřebám a pohodě zvířat v celém životním a produkčním cyklu. Dobře řešená volná boxová stáj představuje nejlepší zařízení pro vysokoužitkové dojnice. Box má zajišťovat snadnou orientaci zvířat při vstupu a důvěru ve vyhrazené místo k odpočinku, pohodlné uléhání, vstávání a prostor pro volný pohyb těla, dostatek místa pro boky a břišní krajinu při současném vyloučení příčného zaléhávání v boxech, pevnost a trvanlivost podlahy a bočního hrazení. Můžeme uplatňovat jak boxové stlané tak i bezstelivové lože, které je vymezeno bočními zábranami (BOUŠKA et al, 2006). Podlaha boxů musí být nepropustná, nejlépe opatřená epoxidovými nebo jinými hydrofobními nátěry. Samozřejmostí je provedení izolace proti zemní vlhkosti. Podlaha je obvykle řešena jako zvýšená pro založení a udržení slamnaté matrace s prahem v zadní části boxu oproti vyhrnování podestýlky a nastýlané vrstvy do prostoru chodby. Zadní hrana boxů, která je zvýšená o minimálně 15

200 mm, zamezuje znečišťování boxových loží při vyhrnování mrvy, couvání zvířat do boxů a jejich opačném ležení (PŘIKRYL et al., 1997). 3.4.3 Technika krmení Zakládání krmiva ve stájích je prováděno pomocí stacionárních nebo mobilní linek. V současné době převládá využití mobilních linek. Jsou preferovány především pro jejich možné mnohostranné využití na farmě nebo menší poruchovost. Krmné a míchací vozy jsou určeny především do průjezdných stájí, kde v krmné chodbě zakládají krmivo do krmných žlabů nebo stolů. Příkladem stacionárních linek mohou být žlabové dopravníky, nadžlabové dopravníky nebo šnekové dopravníky. Jejich nespornou výhodou jsou nízké provozní náklady a úspora místa při výstavbě. Nevýhodou je pak častá poruchovost a následná nutnost zajištění zakládání krmiva jiným způsobem. Krmné směsi jsou zakládané do žlabů nebo na krmné stoly. V současné době jsou žlaby na ústupu, při výstavbě nových stájí nebo adaptací stávajících objektů se prosazují krmné stoly. Za nejvhodnější je považován rovný krmný stůl s výškou požlabnice 40 60 cm se šířkou žlabu včetně požlabnice 100 120 cm a s vyvýšeným dnem oproti úrovni stání alespoň o 10 20 cm (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2005). 3.4.4 Zařízení pro napájení skotu Zásadou pro napájecí soustavu ve stáji je, že každé zvíře má mít možnost se napít kdykoliv v průběhu dne. Přívod vody musí být zajištěn i v zimních měsících, vnitřní vodovod proto musí být chráněn před zamrznutím, proto jej umísťujeme obvykle do středu stáje. Samotná voda, sloužící pro dobytek, musí splňovat požadavky na vodu pitnou. V určitých případech může mít napájecí voda zhoršené ukazatele v oblastech biologických a chemických. Systém napájení je ovlivněn především způsobem ustájení skotu. Dobytek přijímá vodu prostřednictvím napájecích žlabů nebo individuálními napáječkami (PŘIKRYL et al., 1997). Individuální napáječky se používají především ve vazných stájích. Napáječka se umisťuje na rozhraní dvou stání, kde slouží pro dvě dojnice. V případě lichého počtu stání, je nutné umístit napáječku pro každé zvíře. Nejčastěji umisťujeme napáječky na čelní zábrany nebo na hrazení kotců. 16

Napáječka je opatřena ventilem, který umožňuje přerušovaný přítok vody do napájecí misky. Ventil ovládají samotná zvířata, minimální přítok pomocí tohoto ventilu musí být 6 l/min. Napájecí žlaby (napajedla) se využívají nejčastěji ve volném způsobu ustájení. Slouží k napájení více zvířat současně. Napajedlo se skládá z napájecího žlabu, zařízení pro přítok vody a stojanu. Délka žlabu se obvykle pohybuje kolem 1 m až 2 m, šířka je pak do 0,5 m. Proti případnému zamrznutí na přítoku se napajedlo opatřuje topným tělesem. Napajedla umisťujeme s jednostranným přístupem nebo s oboustranným (PŘIKRYL et al., 1997). 3.4.5 Technologie a technika dojení Základním předpokladem pro dojení a vysokou produktivitu práce v dojírnách jsou adekvátní ustájovací podmínky, klidné zacházení se zvířaty, optimální dojící technika, klidný vstup a výstup krav do a z dojírny, šetrné a nepřerušované dojení, kontrola vemene (VANĚK, ŠTOLC et al., 2002). Další důležitý faktor ovlivňující kvalitu mléka je péče o dojící zařízení a jeho správné seřízení. Dojírna je prostor umístěný odděleně od stájí, obvykle s návazností na čekárnu. Slouží k dojení dojnic. Dojírna je vybavena stáními, která limitují pohyb zvířete při dojení. Dojírny jsou nejčastěji budovány při technologii volného ustájení dojnic. Ve stájích s vazným ustájením je možné využít dojící zařízení s konvemi nebo potrubní dojící zařízení. Dojící zařízení s konvemi se používají především pro malovýrobce, 1 50 ks dojnic (PŘIKRYL et al., 1997). Čas určený pro dojení jedné skupiny nemá být delší než 60 minut, platí pro dojení 2 denně, resp. 45 minut při dojení 3 denně. Frekvence dojení vyšší než 3 denně, podle současných výzkumů, již nepřináší u současných moderních plemen požadovaný efekt. Proces dojení je často v současnosti řízen automaticky. Automatizované může být i sejmutí dojící soupravy. Můžeme však použít i jednoduché systémy bez automatizačních prvků (BOUŠKA et al., 2006). V současnosti se využívá dojíren rybinových, tandemových, autotandemových, polygonových, trigonových, paralelních, atd. Liší se průchodností, snadností údržby, půdorysnými rozměry, spolehlivostí, pořizovací a provozní cenou. 17

Rybinová dojírna Rybinová dojírna (obr. č. 2) patří k nejrozšířenějším typům používaných dojíren (BRESTENSKÝ, MIHINA, 2006). V této dojírně stojí dojnice oboustranně v pracovních chodbách pod úhlem 37 40, to výrazně zlepšuje přehled o zvířatech a přístup dojiče k vemeni. Šířka každé strany dojícího stání činí 140 150 cm. (URBAN et al., 1997). Vemena dojnic jsou od sebe nepatrně vzdálená, tím se výrazně zkracují cesty dojiče za kravami (DOLEŽAL et al., 2000). Polygonová dojírna Polygonová dojírna je řešena následovně. Dojící stání jsou uspořádána šikmo vedle sebe po obvodě kosočtverce, kde jsou dojnice rozděleny do čtyř skupin (BOUŠKA et al., 2006). V těchto dojírnách se snižují časové ztráty při výměně skupin a zlepšuje se přehled dojiče o průběhu dojení (URBAN et al., 1997). Poddruhem polygonové dojírny může být trigonová dojírna. V tomto případě se dojící stání uspořádá šikmo vedle sebe po obvodě trojúhelníku (VANĚK, ŠTOLC et al., 2002). Tandemová dojírna V tandemových dojírnách dochází k nejlepšímu kontaktu dojiče s krávou. Kráva není od vstupu na dojící místo až do doby jeho opuštění omezována nebo rušena ostatními zvířaty (DOLEŽAL et al., 2000). Dojnice totiž vstupují na místa jednotlivě teprve poté, co jsou tato místa opuštěna již podojenými kravami. Existují jednoduší formy tandemových dojících stání, kde dojič přímo ovlivňuje výměnu zvířat manuálním otevíráním a zavíráním branky (BOUŠKA et al., 2006). Tandemové dojírny je možné upravit na autotandemové. Tyto dojírny mají podstatně vyšší výkonnost (DOLEŽAL et al., 2000). Stejně jako tandemové, tak i autotandemové dojírny umožňují velmi dobrý přístup k dojnici. Nevýhodou může být vyšší nárok na práci obsluhy. Paralelní dojírna V tomto typu dojíren se krávy řadí v 90 k ose pracovní chodby dojiče, přístup k dojnicím je zezadu. Tento typ dojírny se využívá například při adaptacích ve stávajících stájích, neboť nevyžaduje velkou plochu (VANĚK, ŠTOLC, 2002). V konfiguraci 18

2 12 a 2 16 stání je stáj velmi vhodná pro vysoké koncentrace dojnic (URBAN et al., 1997). Rotační dojírna Rotační dojírna má velké přednosti, především se jedná o snadnost obsluhy a výkonnost těchto typů dojíren. Podle některých autorů nebyl tento typ dojíren dosud překonán. Zařízení je snadno ovladatelné, zajišťuje perfektní přehled o dojnicích, údržba je velmi snadná (URBAN et al., 1997). V současné době se na trhu objevují následující typy: Rototandem dojnice zaujímají vyhrazená místa za sebou, po obvodě kruhu. Je to náročné řešení co do plochy na dojený kus. Na druhé straně skýtá dobrý přehled o zvířatech. Obvykle navrhujeme v kapacitách od 6 do 16 dojnic (PŘIKRYL et al., 1997). Rotoradiál dojnice zaujímají místa kolmo na směr pohybu mobilní plošiny. Struky se nasazují ze zadu, obdobně jak u dojíren paralelních. Dokonale se využívá disponibilního prostoru a plochy. Konstrukčně je možné navrhnout dojírnu až pro 60 dojnic s obsluhou vně i uvnitř pohybujícího se mezikruží. (PŘIKRYL et al., 1997). Rotorybina dojnice zaujímají kontinuálně místo v poloze šikmo vedle sebe. Je to úspornější dojírna s velkou výkonností. K dispozici jsou dojírny o kapacitách od 18 do 60 dojnic (DOLEŽAL et al., 2000). Robotizovaná dojící zařízení Robotizovaná dojící zařízení jsou označeny anglickou zkratkou AMS (= automatic milking systems). Jedná se o kompletní péči o dojnici před zahájením, v průběhu a po ukončení dojení. Dojící robot zajišťuje následující úkony: identifikace dojnice, čistění vemene, přípravu na dojení, oddojení prvních střiků, zkoušku kvality mléka a kontrolu vemene, nasazení dojícího stroje, vlastní dojení, dodojení, sejmutí dojícího stroje a sběr dat o množství nadojeného mléka (VANĚK, ŠTOLC, 2002). 3.4.6 Zařízení pro ošetření a dočasné uskladnění mléka Mléko nadojené v dojírně putuje potrubní soustavou do mléčnice, kde dochází k prvotní úpravě mléka. Mléčnice obvykle navazuje na prostor dojírny, je však stavebně oddělaná. 19

Hlavní funkcí mléčnice je mléko ihned po nadojení ochladit z teploty 30 až 35 C za maximálně 150 minut na teplotu 5 C. A to především z důvodů množení mikroorganizmů. Úprava mléka nespočívá pouze v jeho chlazení, ale i v odstranění jemných nečistot v mléku. To se provádí cezením, filtrováním nebo odstřeďováním. Cezení mléka, patří k nejstarším způsobům čištění mléka, při kterém se používají síta a plachetky. Tento způsob je nejjednodušší, ovšem nejméně účinný. Proto není vhodný pro nepřetržitý provoz. Filtrování mléka je vhodnější, neboť dochází k odstraňování i jemných nečistot. Používající se mléčné filtry s filtrační vložkou, kterou je nutné vyměnit po dojení 100 až 130 dojnic. Odstřeďování mléka je založené na principu odstředivé síly a rozdílné objemové hmotnosti mléka a nečistot. Odstředivou silou se nečistoty oddělí do odstředivého kalu. Kal se pak usadí na bubnu v prstencovém tvaru. Kal může obsahovat choroboplodné látky, proto je nutné jej spalovat (PŘIKRYL et al., 1997). Mléko je po všech procesech ukládáno v chladících tancích, odkud je odváženo do mlékáren a dalších provozů pracujících s mlékem. 3.4.7 Zařízení pro tvorbu vnitřního prostředí stájí Účelem větrání stájových prostorů je především odstraňovat látky, které mohou poškodit zdravotní stav zvířat, negativně ovlivňovat užitkovost a které také mohou nepříznivě působit na zdraví obsluhy nebo ovlivnit tepelně izolační vlastnosti a životnost stavby. Cílem funkce větracího, popřípadě vytápěcího zařízení, je zabezpečit optimální stav stájového vzduchu, nebo se mu přiblížit, po většinu doby provozu ve stájovém prostoru. Optimální stav vzduchu ve stáji je takový, při kterém lze očekávat největší užitkovost pokud možno s nejmenšími náklady a optimální konverzi živin při únosné energetické náročnosti. Nedodržení optimálního stavu vzduchu ve stáji má za následek i negativní vliv na životnost stavby a na instalované technologické zařízení (PŘIKRYL et al., 1997). Užitkovost některých hospodářských zvířat závisí na teplotě prostředí. Z toho vyplývá, že uživatel je vlastním zájmem motivován na správné funkci větracího a vytápěcího zařízení. 20

Dnes chovaná plemena skotu se vyznačují obvykle velmi dobrou odolností proti chladu. Za důležitou lze považovat skutečnost, že rozmezí teplot vzduchu vhodných pro skot je zřetelně nižší než například pro jiné kategorie hospodářských zvířat (prasata, kozy, druběž apod.). Klimatická přizpůsobivost skotu je ovlivněna stářím, ale i úrovní užitkovosti a s tím spojenou výživou. U vysokoprodukčních dojnic je např. zcela nezbytné vytvářet podmínky pro cílené snižování tělesné teploty, které má svůj původ v mimořádně intenzivním metabolickém procesu. Z tohoto hlediska je významný i odchov telat v nezateplených boudách, se kterým jsou všeobecně dobré zkušenosti (PŘIKRYL et al., 1997). Vytápění ve stájích Teplota vzduchu v ustájovacích prostorách je jedním ze základních činitelů ovlivňujících zdravotní stav a užitkovost zvířat. Nízká teplota a vysoká relativní vlhkost vzduchu je nepříznivá zejména pro mladá zvířata (telata). Stájové prostory s kladnou tepelnou bilancí při výpočtových hodnotách stavu venkovního a stájového vzduchu se nevytápějí. Do stájového prostoru se zápornou tepelnou bilancí, kterou nelze vyrovnat ani zařízením se zpětným získáním tepla, se navrhuje vytápěcí zařízení vhodné pro ustájený druh a kategorii zvířat. Navržené vytápěcí zařízení musí spolu s větracím zařízením umožňovat dosažení výpočtových parametrů stájového vzduchu při daném stavu venkovního vzduchu a za běžných povětrnostních podmínek. V objektech pro chov skotu ve věku nad 3 měsíce není nutné navrhovat vytápěcí zařízení, pokud se výpočtem prokáže, že nebude překročena výpočtová relativní vlhkost a současně bude zajištěna alespoň nejnižší teplota stájového vzduchu (PŘIKRYL et al., 1997). Větrání ve stájích Pro správný růst a vývoj potřebují zvířata kromě jiného i dostatečné množství vzduchu s optimální vlhkostí a teplotou. V uzavřených prostorách se vzduch znehodnocuje dýcháním, pocením a párami z výkalů. Při manipulaci s krmivem a stelivem se do vzduchu dostává prach. Do vzduchu se dostávají i složky výfukových plynů a výpary nátěrových a dezinfekčních hmot. Delší pobyt zvířat ve znehodnoceném 21

ovzduší u nich zpomaluje látkovou výměnu, snižuje jejich užitkovost a zhoršuje kvalitu produktů (mléka, masa apod.) (PŘIKRYL et al., 1997). 3.4.8 Zařízení pro vyklízení živočišných odpadů Stelivové provozy Chlévská mrva a hnůj jsou produktem stelivových technologií. Tyto technologie mají vyšší podíl lidské práce než bezstelivové provozy. Podle (PŘIKRYL et al., 1997) je chlévská mrva směs pevných výkalů, moče, steliva, vody a případně zbytku krmiva. O produkci chlévské mrvy a v ní obsažených organických látkách a živinách rozhoduje druh zvířete, způsob ustájení, krmivo, množství a druh steliva a také počet ustájených zvířat v roce. Jakost hnoje závisí na obsahu organických látek, živin a poměru C : N. Vliv na jakost hnoje má především způsob jeho ošetřování v průběhu skladování. Mrva se obvykle odklízí jednou až dvakrát denně. K odklidu mrvy mohou ve stáji sloužit jak stacionární linky, tak i mobilní zařízení. Mezi stacionární zařízení můžeme zařadit oběžný shrnovač nebo vratný shrnovač, popřípadě shrnovací lopatu. Mobilní linky mohou být zastoupeny jednoduchými ručními nástroji, jako jsou škrabky, vidle, nebo lopaty. Nebo v nepřítomnosti dobytka je možné využít mobilní těžkou techniku, kterou může být lopatový nakladač, či traktor s čelním nakládacím zařízením. Veškerá takto vyprodukovaná chlévská mrva ve stáji musí být dopravena na hnojiště. Výběr mechanizačních prostředků pro dopravu mrvy závisí na umístění hnojiště. Jeli hnojiště umístěno mimo areál farmy nebo ve větší vzdálenosti od stáje používáme mobilních linek. V případě umístění hnojiště v těsné blízkosti u stáje se nabízí použití stacionárních linek (PŘIKRYL et al., 1997). Mezi stacionární zařízení řadíme: Spojovací dopravník, ten se zařazuje přímo za vratný nebo oběžný shrnovač mrvy. Dávkovač mrvy, respektive plnící dopravník, je zařízení pro vytváření malých dávek mrvy, které mohou být dopravovány spojovacím dopravníkem. 22

Potrubní dopravník, jedná se o méně využívaný způsob transportu chlévské mrvy, jeho délka se může pohybovat až k 100 m. Vrstvič chlévské mrvy, pracuje tak, že vynášecí část vrstviče přejímá materiál od oběžného shrnovače, spojovacího dopravníku nebo dávkovače mrvy. Mrva přechází na vrstvící část a je ukládána na hnojiště. Jeřábové vrstviče, se používají na zastřešených ale i otevřených hnojištích. Je možné se setkat s mostovými či portálovými jeřábovými dráhami. U segmentových hnojišť se používající konzolové nebo sloupové jeřáby. Jako mobilní zařízení pro odvoz chlévské mrvy na hnojiště (v blízkosti stáje) se používají: Samojízdné lopatové nakladače. Traktory s čelním nakládacím zařízením. Bezstelivové provozy V provozech s bezstelivovými technologiemi vznikají tekuté výkaly. Fyzikální vlastnosti tekutých výkalů závisí na druhu a kategorii zvířat, u stejných kategorií se mohou vlastnosti měnit i v závislosti na krmné dávce a spotřebě vody. Tyto technologie mají nižší podíl lidské práce než stelivové provozy. I v tomto případě je možné použití jak stacionárních, tak mobilních linek odklidu živočišných odpadů. Tekuté odpady ve stacionárních linkách mohou být odváděny: Hydraulickými systémy. Mechanickým shrnováním. K hydraulickým systémům patří například podroštové komorové jímky. Podroštové jímky slouží ke shromažďování kejdy pod stájemi skotu s celoroštovými kotci. Jímky jsou děleny přepážkami na samostatné, nepropojené komory, které jsou vyvedeny vybíracími šachtami podélných vnějších stěn stájí. Komory se vyčerpávají fekálními vozy. Dalšími příklady hydraulických systému jsou jímkové nebo přeronové kanály. Jímkové kanály jsou podroštové prostory, kde se tekutý hnůj soustřeďuje po stanovenou 23

dobu. Po jejím uplynutí a naplnění kanálu se tekutina vypouští vytažením hradítka na konci kanálu. Přeronové kanály jsou zařízení pro hydraulické kontinuální odklízení výkalů z podroštových kanálů. Při uvádění kanálu do provozu se naplní prostor pod jízkem vodou. Výkaly pak plovou na hladině a přepadávají přes jízek. K mechanickému odklízení výkalů slouží nejčastěji shrnovací lopaty. Podle tvaru shrnovacích lopat je dělíme na čelní (obr. č. 3) a šípové. Tyto lopaty jsou pevnou součástí stavby. Skládající se z navijáku s elektromotorem, vlastní shrnovací lopatou a tažným lanem. Bývají nejčastěji jednostranné, kde je mrva dopravována jedním směrem ke sběrnému kanálu. Při zpětném chodu se klopí horizontálně kolem své osy a není v záběru. Výkaly se následně hrnou do kanálu a odtud jsou dopravovány přenorem, nebo splavováním do sběrných jímek. Jako mobilní linky mohou sloužit stroje běžně užívané v areálu farmy, jsou jimi například malotraktory s radlicí, čelní traktorový nakladač, či univerzální čelní nakladač a další vhodné stroje. Pro dopravu těchto odpadů do skladovacích jímek (podzemních) nebo nádrží (nadzemních) slouží kalová čerpadla o různých výkonech. Před čerpáním musí být výkaly zhomogenizovány, nejčastěji mechanickým míchadlem. Pro tyto stavby platí přísná pravidla, která se snaží zcela zamezit možným průsakům výkalů do spodních vod (PŘIKRYL et al., 1997). 4 METODIKA Použitá metodika je zaměřena na vypracování koncepčního návrhu stáje pro 160 dojnic v předem zvolené lokalitě. Návrh provozního řešení a technologické výpočty budou povedeny na základě poznatků samotného zpracovatele a informací získaných z odborné literatury. Technologické výpočty budou obsahovat zejména výčet chovaných kategorií skotu, obrat stáda, přepočet na dobytčí jednotku a další technologické výpočty, kterými jsou výpočty produkce živočišných odpadů, potřeby steliva a krmiva, rovněž tak požadovaných ploch pro dobytek. 24

Dispoziční a technické řešení bude odrážet předešlé výpočty a návrhy technologií. Stejně tak vývoj ve stavebnictví a použití moderních materiálů. Urbanistická část bude řešit rozmístění objektů na úrovni studie v rámci areálu farmy. Rozmístění objektů v situaci bude provedeno s ohledem na navržené provozní řešení, orientaci ke světovým stranám a přírodním podmínkám v dané lokalitě. Výběr lokality byl proveden podle zásad výběru stavenišť pro zemědělské stavby, bylo přihlédnuto zejména k: Přírodním podmínkám (geologické, pedologické, hydrologické, klimatologické a další charakteristiky dané lokality). Souladu s územním plánem (je-li stavba z hlediska územního plánování v místě přípustná nebo podmínečně přípustná). Ochraně životního prostředí a záboru ZPF (jedná se o ochranu povrchových, podzemních vod, produkce amoniaku nebo jiných emisí, likvidace odpadních materiálů, vliv na chráněná území, živočichy nebo rostliny). Napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (vybírat především takové lokality, ve kterých jsou již sítě technické infrastruktury zbudovány, stejně tak i přístupové komunikace a tím snižovat náklady na jejich zřizování). Ochranným pásmům (ochranná pásma plynovodů, vodovodů, ropovodů, kanalizace, el. energie, telekomunikačních vedení, ale i ochranná pásma železnic, letišť, pozemních komunikací, vodních zdrojů nebo kulturních památek). Majetkoprávním vztahům (vlastnictví zájmových, sousedních pozemků, přístupových cest). Provozně ekonomickým ukazatelům (je nutné ekonomicky posoudit vztah k hospodářskému obvodu, návaznost na další zpracovatele, časová dostupnost, spotřeba pohonných hmot, popř. socioekonomické ukazatele). Požární ochraně (nutnost stanovení odstupových vzdáleností, požárně nebezpečných prostorů, požadavky na zdroje vody a odběrných míst). Veterinární ochraně (zde jsou stanoveny odstupové vzdálenosti od sousedních provozů tak, aby bylo sníženo možné riziko přenosu nákazy). 25

Grafická část práce bude zpracována dle současně platných norem ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části, ČSN 01 3481 Výkresy stavebních konstrukcí. Výkresy betonových konstrukcí, atd. 5 VÝSLEDKY 5.1 Návrh provozního řešení a technologické výpočty 5.1.1 Provozní řešení Farma je z hlediska živočišné výroby zaměřena na produkci kravského mléka. Pro tyto účely byla navržena jedna velkokapacitní nezateplená vzdušná stáj pro 160 kusů dojného skotu. Na stáj navazují další nezbytné a doplňkové objekty, které jsou součástí farmy (sklad pícnin, provozní budova s hygienickým zázemím, garáže, dílny, jímka, hnojiště, atd.). Ustájení dojnic je navržené jako volné boxové na pryžové matraci s krycí polyesterovou tkaninou, která zlepšuje tepelně technické vlastnosti vlastní pryžové matrace. Ostatní kategorie skotu budou chovány na plochém stelivovém loži v kotcích, dle etologických zásad. Profylaktorium nebude umístěno ve stáji. Telata (MV) budou umístěna ve venkovních individuálních boxech. Býčci nebudou rovněž umístěni ve stáji, uvažuje se jejich odprodej. Linka krmení je řešena pro všechny kategorie jako mobilní se zakládáním na krmné stoly v krmné chodbě. Zakládání krmiva bude probíhat pomocí traktoru s krmným míchacím vozem. Nastýlání steliva, pro stelivové technologie, bude zajištěno pomocí mobilní linky. Uvažuje se využití podestýlacího vozu. Odklid odpadů v prostoru ustájení dojnic je řešen pomocí stacionární linky - čelní mechanické lopaty. Pro ostatní kategorie skotu je odklid živočišných odpadů řešen pomocí mobilní linky. Je navržen traktor s radlicí nebo lopatový nakladač. Pro dočištění bude používáno lehkého ručního nářadí. Živočišné odpady (chlévská mrva) vzniklé ve stáji budou vyváženy na hnojiště. Odpady z bezstelivového provozu (kejda) budou čerpány do jímky. Kategorie dojnic budou vnitřkem objektu přeháněny do čekárny, která bude mít přímou návaznost na rybinovou dojírnu (2 4 dojnice). Všechny kategorie budou mít 26

možnost výběhu. Výběhy jsou umístěny vždy s přímou návazností na stáj bez nutnosti přehánění. Všechny konstrukce, prostory a technologické linky v objektu byly navrženy, tak aby splňovaly zásady welfare, hygienické a veterinární předpisy a zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění, včetně jeho prováděcích vyhlášek. Ve vyšším stupni dokumentace bude zpracováno požárně bezpečnostní řešení objektu, kde budou uvedeny zejména požární úseky, únikové cesty, požárně nebezpečné prostory, nástupní plochy, atd. 5.1.2 Technologické výpočty Výpočet obratu stáda a přepočtu na dobytčí jednotku Výpočet obratu stáda a přepočet dobytčích jednotek byl vytvořen na základě získaných informací z odborné literatury a konzultacemi. Přepočet dobytčích jednotek je uveden zejména z důvodů případného posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Z výpočtu vyplývá, že stáj pro 160 kusů skotu by podléhala posouzení vlivu na životní prostředí. Tab. č. 1 Obrat stáda pro 160 dojnic Kategorie zvířat Věk / doba pobytu [měsíce] Kapacita [ks] 100% Přírůstky Naroz. Převod z nižší kat. Úbytky Převod do vyšší kat. Porážky, selekce Dojnice / 160 / 29 / 23 Telata (prof.) 0,3 / 0,3 5 115 / 110 5 Telata (MV) 0,3 až 2,5 / 2,2 29 / 152 147 5 Telata (RV) 2,5 až 4 / 1,5 19 / 147 144 3 Jalovičky (RV) 4 až 6 / 2 11 / 72 70 2 Býčci (RV) 4 až 6 / 2 11 / 72 70 2 Jalovice 7 až 11 / 5 29 / 70 66 4 Jalovice 12 až 18 / 7 38 / 66 46 4 Jalovice 19 až 22 / 4 16 / 46 43 3 Dojnice prvotelky 23 až 27 / 5 16 / 43 29 14 27

Tab. č. 2 Přepočet na dobytčí jednotku (DJ) Skot (160 ks dojnic) Kategorie zvířat Počet [ks] Odpovídající jednotka [DJ] Přepočet [DJ] Dojnice 160 1,2 192 Telata (prof.) 5 0,15 0,75 Telata (MV) 29 0,15 4,35 Telata (RV) 19 0,28 5,32 Jalovičky (RV) 11 0,62 6,82 Býčci (RV) 11 0,62 6,82 Jalovice (7-11 měs.) 29 0,56 16,24 Jalovice (12-18 38 měs.) 0,56 21,28 Jalovice (19-22 16 měs.) 0,85 13,6 Dojnice prvotelky 16 1 16 Celkem [DJ] 283,18 28

Výpočet minimálních ploch pro ustájení skotu Při návrhu stáje je nepřehlédnutelným faktorem podlahová plocha, kterou zvíře potřebuje ke svému životu. Při návrhu je nutné dbát na zásady welfare, stáje navrhnout tak, aby byla splněná minimální požadovaná plocha pro jednotlivé kategorie zvířat. Dostatečná plocha je jedním z hlavních předpokladů dobré užitkovosti dojnic. Tab. č. 3 Výpočet minimálních ploch pro ustájení Kategorie zvířat Počet [ks] Pož. Plocha [m 2 ] Vyp. Plocha [m 2 ] Pož. Plocha výběh [m 2 ] Vyp plocha výběh [m 2 ] Dojnice 160 8 1280 3,5 560 Telata (prof.) 5 1,5 7,5 / / Telata (MV) 29 1,8 52,2 1,8 52,2 Telata (RV) 19 1,8 34,2 1,8 34,2 Jalovička (RV) 11 1,8 19,8 1,8 19,8 Býčci (RV) 11 1,4 15,4 1,8 19,8 Jalovice (7-11 měs.) 29 1,9 55,1 2,2 63,8 Jalovice (12-18 měs.) 38 2,85 108,3 3,5 133 Jalovice (19-22 měs.) 16 2,3 36,8 3,8 60,8 Dojnice prvoletky 16 8 128 3,5 56 Plochy pro skot celkem 1737,3 / 999,6 Výpočet potřeby krmiva, steliva a vody Krmné dávky pro skot byly navrženy podle modelových dávek Výzkumného ústavu pro chov skotu v Pohořelicích. Potřeba steliva a vody byla stanovena na základě tabulkových údajů získaných z odborné literatury a konzultacemi. Skladba obsahu krmné dávky je rozlišena podle ročního období a to na dávku v letních a zimních měsících. Zimní krmná dávka (200 dnů) je navržena ve skladbě: jetelotravní senáž 20,5 kg/ks/den, jetelotravní seno 3,0 kg/ks/den, krmná sláma 1,3 kg/ks/den. Letní krmná dávka (165 dnů) je navržena ve skladbě: jetelotravní senáž 11,5 kg/ks/den, jetelotravní seno 2,4 kg/ks/den, krmná sláma 2,0 kg/ks/den, ječný šrot 0,5 kg/ks/den a zelené krmení 12,0 kg/ks/den. Množství vody je určeno kategorií zvířete, pohybuje se od 15 l do 80 l na kus/den. 29

Tab. č. 4 Výpočet potřeby krmiva a vody pro dojnice Kategorie zvířat Seno [kg/rok] Krm. Sláma [kg/rok] Jádro [kg/rok] Senáž [kg/rok] Zel. Krm. [kg/rok] Voda [l/den] 160 ks dojnic 175200 75920 13200 1197200 316800 18650 [m 3 /rok] [m 3 /rok] [m 3 /rok] [m 3 /rok] [m 3 /rok] [m 3 /rok] 160 ks dojnic 1347 475 24 1995 1056 18,65 Při přepočtu krmiv byly použity tabulkové hodnoty objemové hmotnosti - krmná, stelivová sláma ρ v = 160 kg/m 3, jetelotravní senáž ρ v = 130 kg/m 3, senáž se sušinou ρ v = 600 kg/m 3, zelené krmení (píce) ρ v = 300 kg/m 3 Tab. č. 5 Výpočet potřeby steliva Skot (160 ks dojnic) Kategorie zvířat Počet [ks] Stelivo [kg/ks/den] Přepočet [kg/den] Přepočet [kg/rok] Přepočet [m 3 /rok] Dojnice 160 0 0 Telata 53 2 106 Jalovice, býčci 105 2 210 Spotřeba steliva 316 115340 721 Dojnice jsou ustájeny ve volných boxech na pryžové matraci, proto se pro tuto kategorii neuvažuje potřeba steliva. Výpočet produkce živočišných odpadů Při návrhu stáje je nutné zajistit likvidaci vyprodukovaných živočišných odpadů. V areálu bude umístěna jímka o průměru 15 m, výšce 5 m (883 m 3 ) a hnojiště 40 m 8 m 3 m (840 m 3 ). Produkce odpadů z bezstelivových provozů bude odváděna do jímky, zatímco produkce ze stelivových odpadů bude vyvážena na hnojiště. Výpočet produkce živočišných odpadů byl vytvořen na základě tabulkových hodnot určujících množství odpadů a podle způsobu ustájení jednotlivých kategorií skotu. 30

Ustájení skotu je řešené ve volných boxových stáních na pryžové matraci (pro kategorie dojnic) a na stelivovém plochém loži (pro ostatní kategorie). Tab. č. 6 Výpočet produkce živočišných odpadů Boxové lože - bezstelivové Kategorie zvířat Počet [ks] Produkce kejdy [t/ks/rok] Produkce kategorie [t/rok] Přepočet [m 3 /rok] Dojnice 160 25 4000 Produkce kejdy - celkem [t/rok] 4000 3846 Ploché lože - stelivové Kategorie zvířat Počet [ks] Produkce [t/ks/rok] mrvy Produkce kategorie [t/rok] Přepočet [m 3 /rok] Dojnice (matky) 16 10 160 Jalovice, jalovičky, býčci 105 4,5 472,5 Telata 53 3,5 185,5 Produkce kejdy - celkem [t/rok] 818 1169 Při přepočtu kejdy a mrvy byly použity tabulkové hodnoty objemové hmotnosti - mrva ρ v = 700 kg/m 3, kejda ρ v = 1040 kg/m 3. 5.2 Dispoziční, technické a konstrukční řešení objektu 5.2.1 Dispoziční řešení Jedná se o velkoprostorový objekt stáje pro chov skotu se zaměřením na produkci kravského mléka. V objektu je umístěna rovněž rybinová dojírna o velikosti 2 4 stání s mléčnicí a základním hygienickým zázemím pro pracovníky obsluhy. Ve stáji jsou umístěny následující kategorie skotu: dojnice, telata (MV), jalovičky, jalovice (7 11 měsíců), jalovice (12 18 měsíců), jalovice (19 22 měsíců) a dojnice prvotelky. Ve stáji je vymezen prostor i pro volnou porodnu s porodními boxy. Kategorie dojnic byla rozdělena na pět samostatných, dispozičně oddělených, skupin po 26 kusech a jednu skupinu po 30 kusech. Každá ze skupin je řešena jako samostatný celek, dobytek má přímý přístup do výběhu jednotné šířky 4800 mm. Přehánění do dojírny se bude provádět zejména vnitřní částí objektu krmištěm. Každá 31

ze skupin má přímí vstup do krmiště šířky 3000 mm, které navazuje na krmnou chodbu šířky 3800 mm. Pro každou dojnici je vymezena šířka min. 700 mm u krmiště. U koncových boxů jsou instalovaná napajedla. Napajedla budou temperována tak, aby nemohlo dojít k zamrznutí vody. Pro dojnice bylo navrženo stání ve volných boxech o rozměru 2400 mm délka, 1200 mm šířka. Lože v boxech je navrženo z pryžové matrace s krycí polyesterovou tkaninou. Hrazení je provedeno z uzavřených kovových profilů. Kaliště je navrženo v šířce 3000 mm, s čelní lopatou. Šířka kaliště umožňuje i průjezd techniky v případě poruchy lopaty. Ostatní kategorie skotu jsou ustájeny v kotcích s plochým stelivovým ložem. Šířka leháren bude 4000 mm, samotné lehárny budou průjezdné. Podlahy budou ve spádu 2 % ke kališti. Jednotlivé kotce budou od sebe odděleny zábranami z uzavřených kovových profilů výšky 1400 mm. Kotce budou navazovat na krmiště šířky 2400 mm, které bude navazovat na společnou krmnou chodbu šířky 3800 mm, v ní bude zakládáno krmivo pro všechny kategorie. Každá skupina bude mít vlastní přímý vstup do výběhu, jeho jednotná šířka je 3500 mm. Porodna, která je také součástí stáje, je řešena jako skupinová se dvěma porodními kotci. Z prostoru čekárny je každé skupině dojnic umožněn přístup do dojírny. Ta je navržena jako rybinová o velikosti 2 4 dojnic. Hodinová průchodnost se uvažuje na 40 45 ks dojnic za hodinu (bezporuchový provoz). V nejvyšší zátěži bude dojeno 160 ks dojnic v 6 skupinách po 26 a 30 kusech dojnic. Každá skupina bude tedy oddojena nejpozději do 60 minut. Jako doplňkové dojení může být používáno mobilní konvové dojení, které bude sloužit k dojení nemocných krav, jejichž mléko není vhodné pro mísení s mlékem ostatních krav. Z dojírny i z hygienického zázemí je umožněný přístup do mléčnice. V mléčnici bude mléko ošetřováno do doby jeho exportu. 5.2.2 Technické a konstrukční řešení objektu stáje Technické a konstrukční řešení stáje Hala je navržena jako jednotraktová. Základní půdorysný rozměr objektu stáje je 132,30 m 21,80 m. Nosná svislá konstrukce je tvořena ze železobetonových prefabrikovaných sloupů 300/300 mm. Nosné sloupy jsou založeny do kalichových stupňovitých patek. Pod průběžným zdivem jsou základy řešeny jako pasy. Podkladní deska tl. 100 mm je tvořena z prostého betonu s hydroizolací 2 pásy typu S. Podlahy v 32

místech kaliště a krmiště budou sníženy o 150 mm pod úroveň podlahy 0,000. Výplňové zdivo je navrženo z keramických tvárnic šířky 200 mm do výšky 2050 mm. V obvodové konstrukci jsou navrženy otvory o rozměru 2750 mm 1750 mm s protiprůvanovými sítěmi. Nosný systém zastřešení je řešen ze železobetonových vazníků navazujících na nosné sloupy. Modulová vzdálenost nosných prvků je 6000 mm. Střešní konstrukce je tvořena betonovými vazníky, na které jsou uloženy ŽB vaznice. Na vaznicích bude uložen trapézový plech. Pro prosvětlení budou použity otvory 1500 mm 2250 mm v střešním plášti, v hřebeni bude osazena větrací štěrbina. Střešní konstrukce stáje bude mít tvar oblouku, výška hřebene bude 8,590 m od 0,000 objektu (podlaha). Pro vstup a vjezd do objektu slouží otvíravá vrata, výhradně ven. Dělící kovové prvky ve stájích budou provedeny z uzavřených profilů. Podlahy ve stájích a zejména pak v čekárně musí být protiskluzové. Povrchová vrstva betonu ve stájích bude tvořena z plastbetonu nebo z nátěrů na bázi epoxidu. Výběh je navržený z betonových panelů s protiskluzovou povrchovou úpravou se sklonem 3 % od objektu. Technické a konstrukční řešení objektu dojírny Základní půdorysný rozměr objektu dojírny je 14,80 m 11,40 m. Dojírna, přilehlé prostory mléčnice a hygienického zázemí jsou řešeny jako uzavřená konstrukce, která umožňuje regulaci teploty. Základové konstrukce jsou řešené jako pasy z prostého betonu. Obvodové zdivo bude tloušťky 300 mm. Střešní konstrukce bude vytvořena ze železobetonových panelů. Sklon střechy (5%) bude docílen vložením minerální teplené izolace. Výška atiky bude 3,5 m od 0,000 objektu (podlaha). Krytina bude tvořena asfaltovými pásy. Okenní rámy a okenní křídla budou hliníková. Obklady v dojírně budou provedeny z keramiky, která umožňuje snadnou údržbu a eliminuje množství nebezpečných mikrobů. Podlaha v místě pro dojiče bude snížena o 800 mm. Podlahy v prostorách s přístupem dojnic musí mít protiskluzovou úpravu. V hygienickém zázemí je navržena šatna, wc s předsíňkou, a sprcha rovněž s předsíňkou. Prostory musí být vytápěny v zimních měsících na teplotu min. 16 C, neboť se v těchto prostorách budou nacházet pracovníci obsluhy. 33