MOŽ NOST PĚSTOVÁNÍ OLEJNIN V KONCEPCI MULTIFUNKČ NÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ POSSIBILITY OF OIL PLANT PRODUCTION IN MULTIFUNCTION AGRICULTURE CONCEPTION Š OBROVÁ Lenka, (ČR) ABSTRACT In the past there was agriculture comprehended as an irreplaceable producer of the foodstuffs. This agricultural function is evidently really important, it is not possible to exist without it, but it is not the only one function of agriculture. In the recent period there are remaining agricultural functions more emphasized. The aim of this contribution is an evaluation of the possibility of the Oil Plant production in the multifunction agriculture conception, thus Oil Plant production not only with the maximization production objective, but the production with consideration for the environment, nature and sustainable development as well. KEY WORDS Oil Plant, Multifunction Agriculture, Sustainable Development. Ú VOD Země dě lství patří již dlouhou dobu mezi nejvýznamně jší obory lidské činnosti. Jeho ú loha a postavení se v dlouhém vývoji postupně vyvíjely. I přes to však země dě lství stále zaujímá nenahraditelné místo. S postupným vývojem země dě lství se mě nil také náhled na ně j. Nejstarší a v minulosti nejvíce zdůrazňovaná je jeho funkce produkční. Kladení důrazu a upřednostňování právě této funkce se však nelze divit. Vždyť nejednou, z důvodu válek, byl skutečný nedostatek potravin. Po skončení válek bylo tedy země dě lství směřováno jednoznačně k maximalizaci produkce, a ta byla i náležitě podporována. Vyprodukované množství bylo dokonce zvyšováno s pomocí výsledků šlechtě ní, ale také s využitím průmyslových hnojiv či jiných prostředků. Postupem času, s ubýváním hrozby válek, se změ nou myšlení lidí, ale také s rozvojem jejich znalostí a poznatků vědy, se pozornost nejprve odborníků, následně i ostatních lidí začala obracet smě rem k přírodě, životnímu prostředí a jejich zachování. Již to nebyla pouze produkční funkce, se kterou bylo země dě lství spojováno, ale byly pojmenovány další jeho funkce, tzv. mimoprodukční, a začalo se hovořit také o trvale udržitelném rozvoji. CÍL A MATODIKA Cílem tohoto příspě vku je propojení odvě tví olejnin s koncepcí multifunkčního země dě lství, tzn. nejenom s funkcí produkční, ale také s dalšími funkcemi, a trvale udržitelného rozvoje. Příspě vek byl zpracován na základě analýzy konceptu multifunkčního země dě lství a trvale udržitelného rozvoje. Dále byla pro účely článku zanalyzována situace odvě tví olejnin v Č R a možnosti jejich uplatně ní s ohledem na životní prostředí a mimoprodukční funkce země dě lství. Zvláštní důraz byl kladen na alternativní, tzn. méně obvyklé a zatím nepříliš rozšířené, olejniny. Příspě vek na základě rozdě lení funkcí země dě lství a na základě definovaných charakteristik trvale udržitelného rozvoje charakterizuje možnosti využívání odvě tví olejnin v příznivém vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Základní funkce zemědělství: produkční; 1072
sociální a demografická; ekologická a krajinotvorná [4]. Vybrané charakteristiky trvale udržitelné ho rozvoje: zabezpečení ekonomicky i sociálně přijatelných příjmů země dě lců; integrace země dě lských soustav hospodaření s místními ekosystémy; redukce vstupů, které degradují prostředí a snižují kvalitu produkce; rozšíření palety pě stovaných plodin; uplatně ní šetrných technologií při zpracování půdy; širší využívání biologických metod pro růst produktivnosti produkčních faktorů; širší využití země dě lské půdy pro nepotravinářské účely (orientace na obnovitelné surovinové a energetické zdroje); orientace a podpora vě dy, výzkumu, technologií, vzdě lávání, marketingu [3]. VÝ SLEDKY Produkč ní funkce zemědělství Hlavním cílem země dě lství vždy bylo a i nadále zůstává zajiště ní dostatečného množství kvalitních a nezávadných potravin. V některých zemích svě ta je toto v podstatě zajiště no, ale stále existují země, které trpí nedostatkem potravin, hladomorem a nemocemi, které s nedostatečným příjmem potravy souvisí. Každý stát pěstuje plodiny a chová taková hospodářská zvířata, pro které má nejpříznivě jší podmínky a u kterých je tedy předpoklad vysoké produkce. Olejniny mírného pásu patří mezi významné země dě lské plodiny Č eské republiky, tomu napomáhá jak vhodná poloha Č R, tak její přírodní podmínky. V roce 2003 byly v Č R olejniny pě stovány na 16,4 % orné půdy. V marketingovém roce 2003/2004 bylo v ČR olejninami oseto 421 299 ha. V tomto roce bylo v ČR vyprodukováno 601 248 t olejnatých semen, tato hodnota je však vzhledem k nepříznivému počasí v průbě hu roku oproti předchozím obdobím nižší. Hodnoty uvedených ukazatelů poukazují na jejich rostoucí tendenci (viz. Tab. č. 1). Nejvyšší podíl na osevních plochách, sklizňových plochách i produkci má v ČR dlouhodobě řepka olejná, dále potom hořčice bílá, slunečnice a mák setý. Tab. č. 1: Osevní plochy, sklizňové plochy a celková sklizeň olejnin v ČR v marketingovém období 1996/1997 2003/2004 Marketingový rok 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 Osevníplocha (ha) 279 754 274 115 352 607 468 478 408 663 436 551 409 738 421 299 Sklizňová plocha (ha) 276 600 270 000 349 624 465 806 404 683 432 302 407 745 421 303 Produkce celkem (t) 586 060 608 221 778 982 1 072 766 943 554 1 078 750 823 401 601 248 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Olejniny. Mze Č R, Praha 1995 2004. Olejniny jsou důležité především vzhledem k širokým možnostem využití, a to jak v potravinářském průmyslu, tak při výrobě technických olejů či dokonce v kosmetice a farmacii. Vedlejší produkty, které vznikají při výrobě olejů z olejnatých semen, jsou díky obsahu bílkovin vhodným krmivem pro hospodářská zvířata. Sociální a demografická funkce zemědělství Sociální a demografická funkce země dě lství je obecně spojována se zajiště ním práce, tedy také příjmů, pro pěstitele či chovatele, obecně pro pracovníky v země dě lství. Pěstování olejnin, stejně jako dalších země dě lských plodin, je tedy zdrojem příjmů a obživy země dě lců. Projevem sociální funkce zemědělství je sociální status, tzn. prestiž, kterou má určitá skupina v očích jiných členů společnosti [2]. Sociální status je spojen s určitým způsobem 1073
chování. V současné společnosti sice zamě stnání v země dě lství nemá pří liš velkou prestiž, stále je však tato práce ceně na více než napří klad život bez zamě stnání. Jednoznačným trendem ve vývoji zamě stnanosti ve vyspě lých státech je pokles počtu pracovníků v země dě lství. Obecně je možné konstatovat, že v země dě lství zůstávají lidé, kteří mají určitý citový vztah k půdě a hospodaření na ní, většinou se jedná o rodinnou tradici. V posledních letech však i tě chto nadšenců ubývá. V ideálním případě by měl každý stát produkovat pouze takové komodity, které je schopen vyrobit s konkurenční výhodou. Ve většině případů by však tato strategie vedla k dalšímu poklesu zamě stnanosti v země dě lství. Strategie naráží na neschopnost některých států na produkci a případný import ostatních komodit a dále na otázku potravinové jistoty. Práce v země dě lství je jedním z možných řešení regionální nezamě stnanosti. Problematika nezamě stnanosti a migrace mezi regiony, především z důvodu stě hování za prací, je ukryta v demografické funkci zemědělství. Díky podporám země dě lství jsou i méně příznivé oblasti stále obydleny a jejich půda využívána. Pěstování olejnin i dalších země dě lských komodit udržuje osídlení především ve venkovských regionech. Vhodným doplňkem k země dě lství, a to jak ke konvenčnímu, tak i k ekologickému, nejen v těchto oblastech, je např. agroturistika. Ekologická a krajinotvorná funkce zemědělství Ekologická funkce zemědělství je spojena se zachováním neobnovitelných zdrojů a s možností jejich nahrazení alternativními, obnovitelnými zdroji. Právě olejniny patří mezi plodiny, které je možné pro tyto účely pěstovat. Pro nepotravinářské účely je vhodné pě stování především řepky olejné. Methylestery řepkového oleje (MEŘO) jsou používány jako komponenty smě sného paliva, bionafty. Výroba MEŘO je finančně podporována nejen v Č R, ale také v EU či v USA. Rozdílnou DPH pro smě sná paliva (5 %) a motorovou naftu (22 %) je podporován také odbyt MEŘO a smě sných paliv. Výroba MEŘO má v ČR rostoucí tendenci (viz. Graf č. 1), což je v souladu s ekologickými požadavky současné společnosti. EU již právně ošetřila používání biopaliv a dalších obnovitelných paliv. Změ ny plynoucí ze smě rnice EU, upravující vztahy biopaliv, přijme Č R po svém vstupu do EU. Smě rnice je formulovaná tak, aby podpořila zachování neobnovitelných zdrojů a obecně ji plně ní cílů trvale udržitelného rozvoje. Graf. č. 1: Výroba MEŘO v Č R v letech 1995 2002 120 Vý roba MEŘ O Vý roba MEŘ O (tis. t) 100 80 60 40 20 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Rok Vý roba MEŘ O Lineární (Vý roba MEŘ O) Zdroj: Sdružení pro výrobu bionafty Pod pojmem krajinotvorná funkce zemědělství je skryt především ráz krajiny. Olejniny patří mezi plodiny, které mohou pomoci plnit i tuto funkci země dě lství. V období kvě tu olejniny upoutávají svojí výraznou barvou a vůní. Nejen z estetického hlediska, ale také jako zdroj pylu a nektaru pro včely, je jejich pě stování velice žádoucí. 1074
Alternativní olejniny Jako alternativní jsou označovány plodiny, jejichž pě stování není příliš rozšířeno, a to např. z důvodu zavádě ní nových druhů či z nejistoty o vhodnosti podmínek pro jejich pěstování. Mezi alternativní olejniny byla v ČR v minulosti řazena např. sója luštinatá či len olejný. Dnes již se jejich pěstování osvě dčilo a jejich osevní plochy se neustále rozšiřují. Existují však stále nové druhy, které lze do kategorie alternativních olejnin zahrnout. V současné době můžeme mezi alternativní olejniny zařadit např. saflor, lničku, crambe, tykev olejnou, mě síček lékařský či pupalku dvouletou. Pě stování tě chto alternativních olejnin je neocenitelné vzhledem k jejich různorodému, i když ve vě tšině případů nepotravinářskému, využití. Saflor neboli svě tlice barvířská je rostlina podobná bodláku. Ze semen safloru je za studena lisován kvalitní potravinářský olej, který je vhodný do salátů a studených pokrmů. Saflorový olej je srovnatelný s olejem slunečnicovým. Barevné odrůdy safloru nacházejí uplatně ní také v okrasném zahradnictví, kde slouží jako komponenta suchých dekoračních vazeb. Využití safloru je značně široké. Kromě již uvedené potraviny jsou pokrutiny kvalitním krmivem pro drůbež a šroty lze použít ke krmení hospodářských zvířat. Semena safloru jsou vhodná také ke krmení větších exotických ptáků. Z okvě tních lístků safloru je získáváno přírodní barvivo a ně kdy se okvě tí lístky objevují na trhu jako tzv. nepravý šafrán. Plochy safloru jsou vítány také včelaři, protože tato plodina kvete v době, kdy v přírodě, s výjimkou slunečnice, kvete velice málo druhů rostlin poskytujících pyl a nektar pro včely. Tykev olejná je alternativní olejnina, jejíž semena působí dieteticky a lidskému tě lu dodávají důležité minerální látky, vitamíny a ně které stopové prvky. Olej získaný lisováním tykvových semen je pokládán za jeden z nejzdravě jších rostlinných olejů vůbec. Měsíč ek lékařský je plodinou Č R s dlouhou tradicí pěstování. Kalendulové oleje, které je možné získat ze semen měsíčku lékařského, lze využít v léčebné kosmetice, neboť čistí, zjemňují a zvláčňují pleť. Pě stování pupalky dvouleté je v ČR spíše okrajovou záležitostí vzhledem ke zdejším nepříznivým klimatickým podmínkám. Jejím významným pěstitelským střediskem je Velká Británie. Semena pupalky dvouleté jsou důležitou surovinou farmaceutického průmyslu. Pupalkový olej je používán k léčení kardiovaskulárních onemocně ní snižuje hladinu cholesterolu v krvi a ú spěšně léčí také atopické exémy, jejichž výskyt především u dětí v posledních letech neustále narůstá. Pě stování uvedených alternativních olejnin je v ČR více či méně rozšířeno, závisí ovšem na mnoha faktorech. Mezi hlavní faktory bezesporu patří poloha a klimatické podmínky. Možnosti pěstování alternativních plodin, tedy i olejnin, jsou neustále zkoumány. Alternativními olejninami však není nutno nahrazovat současné hlavní olejniny, jejich pě stování je vhodné jako doplně k k tě mto olejninám a především v souvislosti se současným pojetím země dě lství, tzn. v souvislosti s různými funkcemi země dě lství. DISKUSE Olejniny patří mezi významné země dě lské komodity Č R. Jejich význam je určen především možnostmi jejich uplatně ní. Produkce olejnatých semen, jejich zpracování na oleje a v neposlední řadě také možnost zkrmování vedlejších produktů vzniklých při zpracování olejnatých semen na oleje, tzn. pokrutin a extrahovaných šrotů, hovoří samo za sebe. Olejniny ve všech podobách jsou také významnými exportními komoditami Č R. Význam olejnin pro české země dě lství však není dán pouze oblastí, kterou lze zahrnout pod pojmem produkční funkce země dě lství. V současné době je stále více ceně n přístup šetrný k životnímu prostředí, k zachování neobnovitelných zdrojů a k přírodě. Právě olejniny jsou vhodnou země dě lskou komoditou, kterou je možné pěstovat v rámci filosofie trvale udržitelného rozvoje a multifunkčního země dě lství. Pěstování olejnin splňuje jak již zmiňovanou funkci produkční, tak také funkci sociální a demografickou a funkci ekologickou 1075
a krajinotvornou. Pě stování olejnin je tedy možné s ohledem na současnou i budoucí generaci a jejich užitek. Olejninami, které v současné době nejsou pěstovány ve velkém rozsahu, jsou alternativní olejniny. Možnosti jejich využití jsou neustále zkoumány. V žádném případě se však nejedná o bezvýznamné olejniny. Tyto plodiny jsou potenciálním zdrojem, ať již známého či zatím neobjeveného, užitku. Jak již bylo uvedeno výše, pě stování olejnin plní, jak produkční funkci země dě lství, tak také výše definované funkce mimoprodukční. Dále tyto plodiny poskytují nadě ji do budoucna, kterou prozatím ukrývají alternativní olejniny. Olejniny splňují také požadavky trvale udržitelného rozvoje, které se prolínají s jednotlivými funkcemi země dě lství. Cílem země dě lství by mělo být omezení negativních dopadů na životní prostředí a podpora pozitivních. Vzhledem k všestrannosti olejnin, tzn. vzhledem k jejich nejen potravinářskému využití, ale právě k možnosti jejich využití v souladu s ekologickými požadavky současné společnosti, jsou olejniny komoditou, která pravdě podobně bude mít významné postavení v země dě lství i v budoucnu. ANOTACE Dříve bylo země dě lství chápáno především jako nepostradatelný producent potravin. Tato funkce země dě lství je samozřejmě funkcí velmi důležitou, bez které by svě t nemohl existovat, ale není funkcí jedinou. V posledních letech je stále větší důraz kladen právě na ostatní funkce země dě lství. Cílem tohoto příspě vku je zhodnocení možnosti pě stování olejnin v rámci koncepce multifunkčního země dě lství, tedy pěstování olejnin ne pouze s cílem maximální produkce, ale s ohledem na životní prostředí, přírodu a trvale udržitelný rozvoj. KLÍČ OVÁ SLOVA Olejniny, multifunkční země dě lství, trvale udržitelný rozvoj. LITERATURA 1. Hagedorn, K. et al. Environmental Co-operation and Institutional Change. Edward Edgar Publishing, Cheltenham, UK, Northampton, MA, USA, 2002. ISBN 1 84064 841 4. 2. Majerová, V. a kol. Sociologie venkova a zemědělství. PEF Č ZU, Praha 2000. ISBN 80 213 0651 3. 3. Svatoš, M. Agrá rní politika. PEF Č ZU, Praha 2002. ISBN 80 213 0760 9. 4. Svatoš, M. Ekonomika agrá rního sektoru. PEF Č ZU, Praha 2000. ISBN 80 213 0669 6. 5. Svatoš, M. a kol. Ekonomika zemědělství a evropská integrace. Č ZU Praha, SPU Nitra 1999. ISBN 80 213 0439 1. 6. Situač ní a výhledová zprá va Olejniny. Mze Č R, Praha 1995 2004. 7. Č asopis Ú roda - 1/99, 3/99. KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Lenka Šobrová, Katedra země dě lské ekonomiky, Provozně ekonomická fakulta, Č eská země dě lská univerzita v Praze, Kamýcká 126, 165 21 Praha 6, Č eská republika, tel.: + 420 2 2438 2303, e-mail: sobrova@pef.czu.cz Oponent : doc. Dr.Ing.Elena Horská 1076