ORGANIZAČNÍ VÝBOR. Předseda prof. MUDr. Rudolf Autrata, CSc., MBA

ORGANIZAČNÍ VÝBOR Předseda prof. MUDr. Rudolf Autrata, CSc., MBA Čestné předsednictvo prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc. prof. MUDr. Dagmar Dotřelová, CSc., FEBO prof. MUDr. Anton Gerinec, CSc. doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc., FEBO Vědecká rada MUDr. Pavel Diblík MUDr. Martin Hložánek, FEBO MUDr. Daniel Horecký Mgr. Andrea Jeřábková MUDr. Milan Odehnal, MBA Mgr. Zuzana Štěrbová MUDr. Anna Zobanová Vědecký sekretář MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D. Adresa sekretariátu Centrum dětské oftalmologie BINOCULAR s.r.o. Smetanovo náměstí 67, 570 01 Litomyšl tel.: 461 612 727, GSM: 604 148 517 e-mail: dostalek@binocular.cz Organizační agentura B/P/P Zlín Bořek Procházka K Dálnici 593, 760 01 Zlín 1 tel.: 577 219 803, Fax: 577 001 465, GSM: 739 491 879 e-mail: produkce@bpp.cz 2

všeobecné informace Místo konání Evropské školící centrum YMCA, Jiráskova 133, 570 01 Litomyšl Datum konání 26. - 27. září 2014 Registrace Při registraci obdrží každý registrovaný účastník konferenční materiály, jmenovku (opravňuje ke vstupu na odborný program, doprovodnou výstavu a občerstvení v průběhu konání akce), potvrzení o účasti (vč. bodového hodnocení pro Systém celoživotního vzdělávání ČLK), Program a Sborník transakt. 26. září Evropské školící centrum YMCA 11.00-17.00 hod. 27. září Evropské školící centrum YMCA 07.30-12.00 hod. Pokyny pro přednášející Dodržte čas vymezený pro Vaše sdělení! Předsedající sekcí přednášek jsou oprávněni předčasně ukončit sdělení, které přesahuje vymezený časový limit. Je výhradním rozhodnutím předsednictva, zda diskusi k jednotlivým sdělením zařadí na konec bloku přednášek, nebo zda v důsledku časové tísně od diskuse částečně, nebo úplně upustí. Přednášky budou přebírány na vyhrazeném pracovišti - přejímce prezentací, nejpozději 30 min. před začátkem bloku, v němž budou prezentovány. Zde je možno si prezentace také odzkoušet. K dispozici bude prezentér Logitech pro vlastní odbavování jednotlivých obrazovek. Seznámit se s ním a vyzkoušet ho můžete při přejímce prezentací. Výstava V rámci doprovodného programu zveme účastníky k návštěvě doprovodné výstavy zdravotních potřeb, přístrojové techniky, farmak a pomůcek. Stravování V průběhu konání sympozia je pro registrované účastníky zajištěno průběžné občerstvení. Ubytování Účastníci sympozia si ubytování zajišťují samostatně. Společenský večer 26. 9. 2014 - Evropské školící centrum YMCA, Litomyšl Neformální setkání účastníků sympozia s hudebním doprovodem a občerstvením formou rautu. Vstupné 500,- Kč Pojištění Organizační výbor nenese žádnou odpovědnost za nehody a/nebo úrazy osob, ztráty nebo poškození osobního majetku účastníků konference. Účastníkům je doporučeno uzavřít vlastní pojištění. 3

PODěkOVáNÍ Organizační výbor děkuje firmám a společnostem za vstřícný přístup podporující toto odborné setkání. generální partner partneři Cadenza, s. r. o. Carl Zeiss, spol. s r. o. CMI, s. r. o. CASTOR CZ, s. r. o. OCULUS, spol. s r. o. OFTIS - OPTA, s. r. o. SPIRIT MEDICAL, spol. s r. o. URSAPHARM, spol. s r. o. 4

časové schéma ODBORNého Programu Pátek 26. září 2014 13.00-13.50 Slavnostní zahájení 14.00-16.40 Pedooftalmologie a neurooftalmologie 17.00-18.20 Dětská refrakce a katarakta 20.00-23.00 Společenský večer Sobota 27. září 2014 08.30-11.30 Ortoptika, pleoptika, zraková terapie 11.30-12.00 Plenární schůze ČSDOS 12.00-13.30 Oběd 13.30-14.30 Panelová diskuse o mezioborové spolupráci strabologie, ortoptiky, zrakové terapie, optometrie 15.00-17.00 Strabologie 17.00 Slavnostní zakončení Organizační výbor si vyhrazuje právo změny programu bez předchozího upozornění. 5

ODBORNÝ PROGRAM Pátek 26. září 2014 13.00-13.50 Slavnostní zahájení prof. MUDr. Rudolf Autrata, CSc. MBA předseda České společnosti dětské oftalmologie a strabologie prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc. čestná předsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie MUDr. Anna Zobanová místopředsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie a členka Výboru České oftalmologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Anton Gerinec, CSc. prezident Slovenské oftalmologické spoľočnosti Mgr. Andrea Jeřábková předsedkyně České společnosti ortoptistek 14.00-16.40 Pedooftalmologie a neurooftalmologie předsednictvo: prof. MUDr. Anton Gerinec, CSc. MUDr. Pavel Diblík, MBA MUDr. Jan Krásný 14.00 14.20 Gerinec A. Prevencia a skríning v detskej oftalmológii Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko 14.30 14.37 Kostolná B., Bušányová B., Gerinec A. Výskyt retinoblastómu v SR Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko 14.40 14.47 Prívarová E. 1, Lokaj M. 1, Griščíková L. 1, Vokurková J. 2, Mazánek P. 3, Autrata R. 1 Oční manifestace extrarenálního maligního rhabdoidního tumoru 1 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 2 Oddělení dětské plastické chirurgie, Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie LF MU a FN, Brno 3 Klinika dětské onkologie LF MU a FN, Brno 14.50 14.57 Bušányová B., Gerinec A. Juvenilná retinoschíza Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko 6

15.00 15.07 Krásný J. Plastika anoftalmického spojivkového vaku metodikou cul-de-sac: následná péče u kongenitálních a onkologických diagnóz Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 15.10 15.20 Přestávka 15.20 15.40 Diblík P., Michaličková M. Nystagmus u dětí Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha 15.50 15.57 Kaincová I., Michaličková M. Paroxysmální tonická deviace očí vzhůru, kazuistické sdělení Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha 16.00 16.07 Krásný J. 1, Měřička P. 2 Dvě desetiletí zkušeností s využitím hluboce zmražené alogenní fascie u operace neurogenních ptóz i v rámci neurooftalmologických diagnóz 1 Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 2 Tkáňová ústředna FN, Hradec Králové 16.10 16.17 Timkovič J., Němčanský J., Cholevík D., Mašek P. kamerou asistovaná laserová fotokoagulace a kryoterapie sítnice u předčasně narozených dětí s předprahovým stadiem ROP s vysokým rizikem Oční klinika FN, Ostrava 16.20 16.27 Bušányová B., Gerinec A. Optická koherentná tomografia v diagnostike juvenilného glaukomu Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko 16.30 16.37 Šenková K., Holoušová M. Vyšetřovací postupy s využitím Ret-cam Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 16.40 17.00 Přestávka - coffee break 17.00-18.20 Dětská refrakce a katarakta předsednictvo: prof. MUDr. Rudolf Autrata, CSc., MBA MUDr. Martin Hložánek, FEBO MUDr. Jiří Cendelín 17.00 17.20 Hložánek M. 1,2 Multifokální nitrooční čočky v dětském věku 1 Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 2 Oční klinka dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole, Praha 7

17.30 17.38 Baráková D. 1,3, Píchová L. 1, Cendelín J. 1,2 Prémiové čočky u dětí - ano či ne? 1 Oční klinika dětí a dospělých 2.LF UK a FN Motol 2 Ofta Plzeň 3 Soukromá oční klinika Gemini 17.40 17.47 Griščíková L. 1, Autrata R. 1, Krejčířová I. 1, Tychsen L. 2, Pirouzian A. 3 fakické nitrooční čočky u vysoké anizometropie 1 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 2 Department of Ophthalmology and Visual Sciences, St. Louis Children s Hospital at Washington University School of Medicine, St. Louis, MO, USA 3 Department of Ophthalmology, University Children s Hospital of San Diego, San Diego, CA, USA 17.50 17.57 Cendelín J. 1,2, Píchová L. 1, Baráková D. 1,3, Hložánek M. 1,4, Dotřelová D. 1 katarakta při perzistující fetální vaskularatuře 1 Oční klinka dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole, Praha 2 Ofta, Plzeň 3 Soukromá oční klinika Gemini, Zlín, Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice, Vídeň 4 Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 18.00 18.07 Píchová L. 1, Cendelín J. 1,2, Baráková D. 1,3, Hložánek M. 1,4, Dotřelová D. 1 Chirurgicky řešené pozdní pooperační komplikace po operaci kongenitální katarakty 1 Oční klinka dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole, Praha 2 Ofta Plzeň 3 Soukromá oční klinika Gemini, Zlín, Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice, Vídeň 4 Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 18.10 18.17 Pilková G., Jerhotová E., Valešová L. Refrakční vady v Dětském očním centru Kukátko Dětské oční centrum Kukátko, Praha 20.00 23.00 Společenský program - raut 8

Sobota 27. září 2014 08.30-11.30 Ortoptika, pleoptika, zraková terapie předsednictvo: MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D. Mgr. Andrea Jeřábková PhDr. Dagmar Moravcová 08.30 08.50 Modlingerová E. standardizace postupů v ortoptice Ortoptika, Kladno 09.00 09.07 Moravcová D. testy preferential looking Keeler test a City Cardiff test, porovnání hodnot s výsledky testování na Teller Acuity Cards Centrum zrakových vad, Praha 09.10 09.17 Novák I., Puldová S. Naše první zkušenosti s testem šedým filtrem,klasicky užívaným k rozlišení funkční a organické amblyopie, při vyšetření binokularity Worthovým a Bagoliniho testem Oční ambulance a ortoptická cvičebna, Nová Paka 09.20 09.27 Dostálková M. 1,2, Dostálek M. 1,2, Fliegel K. 3, Hozman J. 4, Autrata R. 5 subjektivní a objektivní vlastnosti Bangerterových okluzorů 1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl 2 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 3 Katedra radioelektroniky FEL ČVUT, Praha 4 Katedra biomedicínské techniky FBMI FEL ČVUT Praha 5 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 09.30 09.37 Pustková H. 1,2 screening míry stereopse v populaci 1 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 2 Soukromá ortoptická ambulance, Brno 09.40 10.00 Přestávka 10.00 10.20 Dostálek M. 1,2, Autrata R. 3, Betlachová P. 1, Krejčířová I. 3 CAM a kam dál? 1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl 2 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 3 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 10.30 10.37 Prymusová P. jak se učit dívat Ambulance zrakové terapie, Oční Centrum Vidium, Opava 9

10.40 10.47 Herynková M., Skalická M., Vaňkátová M. Amblyopie v raném věku - zajištění režimu okluzní terapie v domácím prostředí Raná péče EDA o.p.s., Praha 10.50 10.57 Skalická M. Předpis a zácvik práce se speciálními optickými a elektronickými pomůckami u dětí předškolního věku Centrum zrakových vad s.r.o., Praha 11.00 11.07 Matěnová L. Možnosti speciálně pedagogické intervence u dětí s těžkým zrakovým postižením Speciálně-pedagogické centrum, Škola J. Ježka, Praha 11.10 11.17 Moravcová D. 1, Matoušková E. 2 Podpora rozvoje zraku u dětí, spolupráce zrakového terapeuta a SPC (speciálně pedagogického centra) při diagnostice zraku a potřebném rozvoji předškolních dovedností 1 Ordinace zrakové terapie, Praha 2 Speciálně-pedagogické centrum pro děti se ZP, Praha 11.20 11.27 Lehká V. 1, Horecký D. 2, Modlingerová E. 3 jak je důležitá spolupráce oftalmologa a ortoptistky, kazuistické sdělení 1 Oční ordinace, BYSTROZRAKÝ s.r.o., Kladno 2 Hradecké oční sanatorium, Hradec Králové 3 Ortoptika, Kladno 11.30 12.00 Plenární schůze České společnosti dětské oftalmologie a strabologie 12.00 13.30 Oběd 13.30-14.30 Panelová diskuse o mezioborové spolupráci strabologie, ortoptiky, zrakové terapie, optometrie předsednictvo: MUDr. Anna Zobanová místopředsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie účastnící panelové diskuse: Mgr. Andrea Jeřábková předsedkyně České společnosti ortoptistek PhDr. Dagmar Moravcová předsedkyně Asociace zrakových terapeutů, o.s. Mgr. Martin Falhar, Ph.D. vicepresident Společenstva očních optiků a optometristů 14.30 15.00 Přestávka 10

15.00-17.00 Strabologie předsednictvo: MUDr. Milan Odehnal, MBA MUDr. Richard Jemelík MUDr. Věra Flemrová 15.00 15.20 Odehnal M., Malec J. Vzácné formy strabismů Oční klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole, Praha 15.30 15.50 Jemelík R. Operace strabismu Ögonkliniken, Uddevalla, Švédské království 16.00 16.07 Krásný J. strabismus sursoabductorius Oftalmologická klinika, 3. LF a FN Královské Vinohrady, Praha 16.10 16.17 Konvičková M. Poruchy musculus obliquus superior Oční klinika Horní Počernice, Praha 16.20 16.27 Vláčil O., Karhanová M., Kalitová J., Jonášková E. Akutně vzniklý strabismus aneb když méně znamená více Oční klinika UP a FN, Olomouc 16.30 16.37 Jurčuková, M., Mařanová Z., Marková, A. strabismus jako známka jiného onemocnění, kazuistiky Oční klinika LF UK a FN, Plzeň 16.40 16.47 Fraitová H., Trnková P., Pellarová H., Unčovská E. strabismus nejasné etiologie, kazuistika Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno 16.50 16.57 Flemrová V. Využití Faden fixace Evropská oční klinika Lexum, Praha 17.00 Slavnostní zakončení 11

Posterová sekce 1/ Vaňkátová M., Skalická M., Herynková M. stimulace zraku u dítěte se zachovaným světlocitem Raná péče EDA o.p.s., Praha 2/ Bělohlávková K. Papiledém jako náhodný nález při vyšetření dítěte - 2 kazuistiky Oční klinika, Masarykova nemocnice o.z., Ústí nad Labem 3/ Betlachová P. 1, Fulíková L. 1, Dostálek M. 1,2, Benešová J. 1 40 let ortoptiky v Litomyšli 1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl 2 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 12

Otázka implantace prémiových NOČ u dětí je stále velmi diskutována a názor na ni není jednotný. Jako limitující faktory pro implantaci multifokálních a torických NOČ jsou uváděny především: snížená předpověditelnost výpočtu dioptrické síly NOČ, refrakční stabilita, vývoj zrakových funkcí dětského oka a častější výskyt pooperačních komplikací (synechie, opacifikace zadního pouzdra, fibróza a fimóza předního pouzdra) vedoucí k decentraci NOČ. Závěr Ve skupině dětských pacientů jsou naše prozatímní výsledky s implantací čočky AcrySof ReSTOR SN6AD1 a AcrySof Toric SN6AT povzbudivé. K serióznějšímu zhodnocení je však zapotřebí početnějšího souboru a dlouhodobějšího sledování. Implantace prémiových čoček ať multifokálních či torických u dětí zůstává tak v současné době i nadále vyhrazena pouze pro individuální případy. Bušányová B., Gerinec A. Juvenilná retinoschíza Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko Súhrn Juvenilná retinoschíza (JR) je obojstranné progresívne ochorenie sietnice s X- chromozóm viazanou recesívnou dedičnosťou. Pre ochorenie je charakteristická makulopatia, ktorá je prítomná u všetkých pacientov a u 50% postihnutých sú prítomné periférne sietnicové a sklovcové lézie. Retinálne lézie sú pravdepodobne prítomné od narodenia alebo vznikajú počas prvých mesiacov po narodení. Ochorenie je zapríčinené mutáciou XLRS1 génu na krátkom ramienku X-chromozómu (Xp22), ktorý kóduje proteín retinoschizín. Retinoschizín zabezpečuje medzibunkovú interakciu a adhéziu vo vnútornej jadrovej vrstve ako aj synaptické spojenie medzi fotoreceptormi a bipolárnymi bunkami. Defektný alebo chýbajúci retinoschizín môže redukovať adhéziu sietnicových vrstiev a zapríčiní vznik rozštiepenia vrstiev sietnice. Cieľ práce Zhodnotenie klinickej manifestácie, posúdenie prínosu vyšetrovacích metód- optickej koherentnej tomografie (OCT), elektroretinografie (ERG) a genetickej analýzy v diagnostike juvenilnej retinoschízy. Posúdiť účinnosť lokálnej liečby dorzolamidom u pacientov s JR a jej vplyv na centrálnu zrakovú ostrosť (CZO) a foveálne cystické zmeny v OCT obraze. Materiál a metodika Sledovaní boli 5 chlapci v príbuzenskom vzťahu s JR. Pacienti boli kompletne oftalmologicky vyšetrení. Následne boli vyšetrení optickou koherentnou tomografiou a elektroretinograficky. Bola vypracovaná genealogická schéma. Genetickú analýzu podstúpili 3 chlapci. U 3 pacientov bola začatá lokálna liečba dorzolamidom. Výsledky U pacientov bol oftalmoskopicky negatívny nález v makule u 2 chlapcov, periférna retinoschíza bola zistená u 1 chlapca. OCT potvrdilo u všetkých 5 chlapcov makulárnu 14

retinoschízu. Na ERG vyšetrení bola redukovaná b-vlna u všetkých pacientov. U pacientov bola na základe genealógie potvrdená X-recesívna dedičnosť. Analýzou celej kódujúcej oblasti génu RS1 bola u pacientov detekovaná v literatúre zatiaľ nepopísaná mutácia p.ile194hisfs* (c-575_576inst). Táto mutácia vedie ku zmenenej sekvencii aminokyselín v rámci proteínového reťazca, s následným predĺžením proteínu o jednu aminokyselinu. Podľa predikčného softwaru Mutation tester ide o potenciálne kauzálnu mutáciu. Avšak na potvrdenie kauzality je potrebné zrealizovať vyšetrenie u zdravých ako aj u postihnutých členov rodiny, tzv. segregačnú analýzu. Z toho dôvodu boli pozvaní na genetické vyšetrenie priami pokrvní príbuzní. Po 3 mesačnej lokálnej liečbe dorzolamidom sme u najmladšieho pacienta zistili v OCT obraze vymiznutie foveálnych cystických zmien so zlepšením CZO. U 2 pacientov nebolo zistené zlepšenie OCT foveálneho nálezu ani vplyv na CZO. Záver ERG a DNA analýza sú najčastejšie metódy využívané v diagnostike JR. Práca potvrdila dôležitosť OCT vyšetrenia v diagnostike JR ako aj v sledovaní účinnosti lokálnej liečby dorzolamidom, ktorá môže mať u niektorých pacientov pozitívny vplyv na foveálne cystické zmeny a CZO, avšak u väčšiny pacientov zostáva liečba bez odpovede, ako potvrdila aj naša práca. Kľúčové slová juvenilná retinoschíza, optická koherentná tomografia, elektroretinografia, XLRS1 gén, dorzolamid, deti Bušányová B., Gerinec A. Optická koherentná tomografia v diagnostike juvenilného glaukómu Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko Cieľ práce Zmerať parametre terča zrakového nervu (ONH), hrúbku vrstvy nervových vlákien sietnice (RNFL) a hrúbku gangliového komplexu buniek (GCC) u bežnej detskej populácie. Zhodnotiť schopnosť Fourier-domain Optickej koherentnej tomografie (FD-OCT) zachytiť štrukturálne poškodenie terča zrakového nervu a sietnice u pacientov s juvenilným glaukómom. Metódy Do štúdie bolo zahrnutých 54 zdravých detí (108 očí) vo veku 4-18 rokov a 53 detí (98 očí) vo veku 4-18 rokov s juvenilným glaukómom. Parametre terča zrakového nervu a makuly boli merané FD-OCT (RTVue). Obe oči každého dieťaťa boli vybrané do štatistickej analýzy. Štatisticky bol skúmaný vplyv veku, pohlavia, laterality na ONH parametre, RNFL a GCC hrúbku v každej skupine a vplyv diagnózy v skupine detí s juvenilným glaukómom. Bola vypočítaná plocha pod krivkou (AUC) pre OCT peripapilárne RNFL and makulárne GCC parametre. 15

Výsledky OCT merania boli získané u 54 zdravých detí (108 oči) a 53 detí s juvenilným glaukóm (98 oči). Priemerný vek bol 12,6±3,45 rokov (4-18) a 13,6± 3,96 (4-18) rokov. Priemerná hrúbka RNFL bola (± SD) 107,74±10,16 μm a 93,46±17,38 μm. Priemerná hrúbka GCC bola (± SD) 99,03±5,14 μm a 89,25±10,49 μm. Hrúbka RNFL a GCC, plocha neuroretinálneho lemu boli signifikantne nižšie na glaukómových očiach ako na zdravých očiach (P<0,001). V jednorozmernej regresnej analýze vek, pohlavie, lateralita a diagnóza nemali žiadny štatisticky významný vplyv na ONH parametre, RNFL a GCC hrúbku (P> 0,05). AUC sa výrazne nelíšili. Celková strata objemu makuly (GLV) mala najväčšiu AUC (0,80). Záver OCT môže byť použitá na meranie parametrov ONH, RNFL a GCC hrúbky u detí. Vek, pohlavie, lateralita nemaly vplyv na parametre ONH, RNFL a GCC hrúbku v každej skupine detí. Diagnóza nemala vplyv na parametre ONH, RNFL a GCC hrúbku v skupine deti s juvenilným glaukómu. Normatívne údaje poskytnuté touto štúdiou môžu pomôcť pri identifikácii glaukómových zmien ONH parametrov, RNFL a GCC hrúbky u detí. Diagnostická presnosť testov pre terč zrakového nervu a makulu sa na základe 95% intervalu spoľahlivosti výraznejšie nelíšila. Kľučové slová OCT, RNFL, GCC, juvenilný glaukóm, diagnostická presnosť Cendelín J. 1,2, Píchová L. 1, Baráková D. 1,3, Hložánek M. 1,4, Dotřelová D. 1 Katarakta při perzistující fetální VAskularatuře 1 Oční klinika dětí a dospělých 2.LF UK a FN Motol 2 Ofta Plzeň 3 Soukromá oční klinika Gemini 4 Oftalmologická klinika FNKV Perzistující fetální vaskulatura (PFV) je jedním z nejčastějších stavů, který komplikuje operaci šedého zákalu u dětí. Termínem PFV, který uvedl Goldberg(1) byl nahrazen původní název perzistující hyperplastický primární sklivec (PHPV). Termín PFV a zahrnuje škálu anomálií a patologických stavů, které mají původ v nedokonalém procesu vývoje fetální vaskularizace. Zahrnuje tak i nález dříve označovaný jako PHPV, kterému dominovala perzistující zadní tunica vasculosa lentis. Abnormální involuce fetální vaskulárního systému je příčinou těchto stavů a jejich kombinací: Zbytky vaskulatury ve formě anomálií jako je Mittendorfova skvrna (zbytek a. hyaloidea na zadním pouzdru čočky) a Bergmeisterova papila (epipapilární fibrovaskulární tkáň). Perzistující pupilární membrána, která může mít rozsah od klinicky nevýznamných zbytků až po fibrovaskulární membránu okludující zornici. Iridohyaloidní perzistující cévy tvoří většinou obraz radiálně povrchově probíhajících cév duhovky, které mohou v zornici tvořit kličky. Retrolentární fibrovaskulární membrána jako perzistující tunica vasculosa lentis se projevuje membránou o různé denzitě a tloušťce s častou přítomností centrálně vytažených ciliárních výběžků. 16

Nedávno byl zmíněn vztah mezi PFV a zadními kapsulárními plaky, které jsou považovány za následek perforace zadního pouzdra čočky fetálními cévami.(2) Samotná fibrotizace pouzdra, subkapsulární katarakta ve formě zadního lentikonu nebo fibrózní plaky mezi pouzdrem a přední sklivcovou membránou jsou někdy označovány jako minimální zbytky fetální vaskulatury (MFVR).(3,4) Perzistující hyaloidní artérie může přetrvávat v různých formách a její úpon do čočky bývá spojen s různým rozsahem zahuštění zadního pouzdra a katarakty. Trakce PFV může být příčinou vrozeného odchlípení sítnice. S PFV mohou souviset dysplázie a hypoplázie makuly a optického nervu. Těžší ale někdy i lehčí formy PFV bývají spojeny s mikroftalmem. Minimální zbytky fetální vaskulatury i perzistující hyaloidní artérie bez perzistence retrolentární fibrovaskulární membrány nepředstavují při operaci katarakty výraznější problém a operační průběh je ovlivněn většinou minimálně. Pozor si dáváme především na možnost preformovaného defektu zadního pouzdra. Při operaci katarakty s výraznějšími formami PFV se rozhodujeme mezi předním a zadním přístupem. Výhodou předního přístupu je snadnější implantace nitrooční čočky (pokud je indikována) a snadnější odstranění hutných fibrovaskulárních membrán. Zadním přístupem lze provést kompletní vitrektomii s uvolněním případných trakcí a s peelingem membrán. Výsledek operace ovlivňují pooperační komplikace, které jsou častější než po operaci běžné vrozené katarakty: sekundární katarakta, fibrovaskulární membrány okludující zornici, glaukom, odchlípení sítnice. Funkční výsledek pak mohou ovlivnit případné dysplázie makuly a zrakového nervu a vždy výrazně závisí na spolupráci s dětmi a jejich rodiči. Zraková ostrost lepší než 20/200 respektive 20/100 u jednostranného postižení po operaci katarakty je dosahována u 25 až 33 % pacientů,(5) ojediněle při agresivní pooperační péči bývá uváděna až 66% úspěšnost.(6) 1. Goldberg MF. Persistent fetal vasculature (PFV): an integrated interpretation of signs and symptoms associated with persistent hyperplastic primary vitreous (PHPV). Am J Ophthalmol. 1997 Nov; 124(5):587-626. 2. Wilson ME, Trivedi RH, Morrison DG, Lambert SR, Buckley EG, Plager DA, Lynn MJ. Infant Aphakia Treatment Study Group. The Infant Aphakia Treatment Study: evaluation of cataract morphology in eyes with monocular cataracts. J AAPOS. 2011 Oct;15(5):421-6 3. Müllner-Eidenböck A, Amon M, Moser E, Klebermass N. Persistent fetal vasculature and minimal fetal vascular remnants: a frequent cause of unilateral congenital cataracts. Ophthalmology. 2004 May;111(5):906-13. 4. Müllner-Eidenböck A, Amon M, Hauff W, Klebermass N, Abela C, Moser E. Surgery in unilateral congenital cataract caused by persistent fetal vasculature or minimal fetal vascular remnants: age-related findings and management challenges. J Cataract Refract Surg. 2004 Mar;30(3):611-9. 5. Anteby I, Cohen E, Karshai I, BenEzra D. Unilateral persistent hyperplastic primary vitreous: course and outcome. J AAPOS. 2002 Apr;6(2):92-9. 6. Mittra RA, Huynh LT, Ruttum MS, Mieler WF, Connor TB, Han DP, Pulido JS, Dev S. Visual outcomes following lensectomy and vitrectomy for combined anterior and posterior persistent hyperplastic primary vitreous. Arch Ophthalmol. 1998 Sep;116(9):1190-4. 17

Dostálek M. 1,2, Autrata R. 3, Betlachová P. 1, Krejčířová I. 3 CAM a kam dál? 1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl 2 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 3 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno Zlatým standardem pleoptické léčby je okluzní terapie popsaná pro evropskou medicínu George-Louisem Leclercem, vikomtem de Buffon před více než čtvrt tisícíletím (nejstarší popis okluzní léčby stabické amblyopie pochází ale od arabského astronoma, matematika a lékaře Thabi Ibn Qarraha přibližně z roku 900) [1]. Terapeutickým impulsem je cílená převaha komplexního obrazového signálu z léčeného, amblyopického oka. Campbell, Hess, Watson a Banksová uveřejnili v roce 1978 popis nové léčebné metody založené na opakované stimulaci amblyopického oka uměle vytvořeným, elementárním zrakových podnětem [2-5] a vnesli tak do pleoptiky nový terapeutický koncept. Principem metody, pro níž se vžilo označení CAM stimulátor zraku (resp. pouze CAN) bylo krátké (7 min) monokulární sledování pomalu rotujících (jedna otáčka za minutu) terčů s vysoce kontrastními pruhy v prostorových frekvencích 0,5-32 cpd v týdenním intervalu bez okluze vedoucího oka v mezidobí. Svými autory i autory 23 navazujících publikací, které se novým terapeutickým konceptem bezprostředně zabývali byl hodnocen příznivě, především u starších dětí jako komplementární metoda ke konvenční pleoptice, resp. v situacích, kdy standardní léčba ztrácí účinnost. Nebyly publikovány žádné nežádoucí účinky tohoto postupu, přestože v původní práci je uvedeno varování před možností vzniku nezvladatelné diplopie [4], žádný autor nepozoroval epiletogenní potenciál. Do klinické praxe byly zavedeny šachovnicové modifikace původních lineárních stimulačních obrazců [6-8]. Přijetí nového pleoptického paradygmatu ale nebylo jednoznačné. Téměř současně s publikací prvního sdělení byly publikovány i skeptické názory [9]. Důvodů bylo několik. Fergusson Campbel a jeho spoluautoři neprovedli měření kontrolní skupiny [10]. Takové měření provedli až v roce 1981 M.E.Tytla a L.S. Labow-Daily a nenalezli rozdíl mezi cvičením na standardním CAM stimulátoru a cvičením s rotujícím indiferentním šedým kotoučem [11]. Léčebný efekt proto připsali tzv. minimální okluzi [5] a zvyšující se zkušenosti s opakovaným vyšetřením vizu a kontrastové citlivosti, rostoucí mírou spolupráce, soustředění a pozornosti při tréninku [8]. Dalším důvodem pro útlum akademického zájmu o principiální inovaci mohlo být i nedostatečné vysvětlení neurofyziologické podstaty jak stimulace působí na neurony primární zrakové kůry. Tehdejší znalosti citoarchitektoniky izo-orientačních sloupů V1 vycházeli z prací Davida H. Hubela a Torstena N Wiesela [12-14]. Bylo známé kolumnární uspořádání a předpokládala se lineární progrese orientační senzitivity, která nekorespondovala s rotací podnětu. Vysvětlení podaly až pozdější poznatky, které pomocí in vivo optického zobrazení neurální aktivity kortexu v monochromatickém světle [15] a (7-T) fmri [16] doložily cirkulární uspořádání izoorientačních sloupců, pro které se vžilo označení větrníky. I přes popsané nejistoty a rozpory uvedli Fergus W. Campbel, Robert F. Hess, Peter G. Watson a Ruth V. Banksová do pleoptické klinické praxe konceptuálně zcela nový 18

princip, který je v současnosti experimentálně studován v rámci výzkumu percepčního učení (dále PU). Tento termín zavedla v roce 1963 psycholožka Eleanor Gibsonová pro permanentní a konsistentní zlepšení sensorické schopnosti na základě praxe či zkušenosti [17]. V následujících padesáti letech byl tento fenomén analyzován především s perspektivou uplatnění v terapii tupozrakosti u dopělých. PU není výsledkem zvyšující se prosté zkušenosti pozorovatele, ale opakovaně předkládané, uměle vytvořené vizuální podněty mění parametry těch struktur CNS, na které jsou cíleny [18]. Percepční učení je možné díky neurální plasticitě. Adultní plasticita je patrně jiné povahy, než plasticita dětského mozku v kritickém období vývoje [19]. Zdá se, že plasticita dospělých se s postupujícím věkem podstatně nesnižuje [20]. Metodiky PU jsou obvykle založeny na repetitivní stimulaci jednoduchými, elementárními vizuálními stimuly cílenými na neurální struktury, které zpracovávají mimo vědomou segregaci textury obrazu [20, 21]. Velmi často jsou používány podněty využívající nebo modifikující tzv. Gaborův obrazec, který tvoří lineární kontrastová struktura vytvořená kombinací sinusoidální a gausovské funkce v horizontálním směru a gausovské funkce ve směru vertikálním. Vedle povahy podnětu je významná i jeho intenzita. Na rozdíl od konvenční pleoptiky, koncepčně využívající cvičení ve skutečném vizuálním prostoru, který přináší plnou škálu barev, prostorových frekvencí a intenzit je PU soustředěno na využívání podnětů těsně nad individuálním rozlišovacím prahem. Další podstatnou vlastností těchto podnětů je jejich opakovaná prezentace. Repetitivní stimulace obvykle v počtu stovek cyklů efektivně působí na neurální plasticitu [22]. Také obtížnost a přesnost cvičení jsou významnými předpoklady efektivního cvičení [23, 24]. Výsledky dosažené pepercepčním treninkem u zdravých probandů mají tři typické znaky [22, 25]: (1) efekt percepčního cvičení je vázán na místo zorného pole kde je podnět předkládán, výsledek je retinotopický. (2) Senzorické zlepšení je vázané na obrazové vlastnosti podnětu použitého ke cvičení (např. na konkrétní orientaci kontrastních pruhů) (3) U normálních subjektů nelze doložit interokulární transfer vycvičených schopností. U dospělých amblyopů je odpověd na experimentální podněty [26-28], jakoby byl patologický vizuální systém více vnímavý a ovlivnitelný. Podobně jako amblyopie tak i umělá deprivace zdravého zvířecího oka tmou zvyšovala vnímavost nervové tkáně na PU [29, 30]. Také další okolnosti, např. míra aktivity a cílené pozornosti zvyšují účinnosti a šíři efektu PU [31]. Tyto vlivy zvyšovaly plasticitu adultní neurální plasticity Tento fenomén označili v roce 1996 C. W. Abraham a M.F. Bear jako metaplasticitu [32]. Konceptem, který nejpravděpodobněji vysvětluje patofyziologickou podstatu PU je teorie Donalda O. Hebba, kterou v roce 1949 shrnul do dvou principů. Především předpokládal plastické (1) vytváření nových synaptických spojení mezi dvěma neurony, které jsou současně aktivovány a (2) zvyšování synaptické prostupnosti v závislosti na četnosti opakovaných aktivací této synapse [33]. Hebbiánské učení, resp. plasticita zahrnuje dvě možnosti výsledného stavu: dlouhodobou potenciaci (LTP long-term potentiation) resp. dlouhodobé potlačení (LTD long-term depression) spoje mezi současně aktivními (tzv. koincidujícími) neurony resp. neurony bez koincidence [34]. Protože tento NMDA glutamátový receptor, který specificky reaguje 19

na shodu podráždění presynaptického i postsynaptického neuronu je považován za detektor koincidence. Soutěž monokulárních signálů o synaptický prostor na prvních binokulárních neuronech ve V1 je také výsledkem metaplastických změn na podkladě hebbiánských principů učení [35]. Koincidence aktivity posledního monokulárního neuronu dominantního oka a prvního binokulárního neuronu vede k dlouhodobé potenciaci synapse (LTP), která navíc není potlačována kolaterální inhibicí z amblyopické dráhy jejiž synapse jsou ve stavu dlouhodobého potlačení [36]. V současnosti je k dispozici dostatek experimentálních údajů ukazujících na reálnou možnost využití percepčního učení pro cílenou aktivaci dlouhodobě potlačených synapsí u dospělých amblyopů. Chybí však ověřené a standardisované klinické metodiky splňující podmínku clinical evidence based postupů Prvním krokem by měla být validace léčebné strategie randomizovanými, alespoň jednostranně zaslepenými studiemi u cílové skupiny pacientů. Na nezbytnost této fáze ukazuje i zkušenost s CAM stimulátorem zraku. V další etapě bude nutné přizpůsobit laboratorní metody standardní klinické praxi, např. přenést důležité vlastnosti PU do počítačových her nebo speciálních programů [37, 38]. Výzkum PU učení neodvratně směřuje ke změně paradigmatu terapie tupozrakosti. Tento proces na teoretické bázi iniciovala před padesáti lety Eleanor Gibbsová a před třicetipěti lety Ferguson Campbell v klinické praxi. 20 LITERATURA 1. Leclerc G, C.d.B., Sur la cause de strabismus en les yeux louches. Mem Acad R Sci, 1743: p. 231-48. 2. Banks, R.V., et al., A new treatment for amblyopia. Br. Orthopt. J., 1978. 35: p. 1-12. 3. Banks, R.V., F.W. Campbell, and C. Hood, A neurophysiological approach to the treatment of amblyopia [proceedings]. J. Physiol., 1978. 275: p. 16P-17P. 4. Campbell, F.W., et al., Preliminary results od a physiologically based tretament of amblyopia. Br. J. Ophthalmol., 1978. 62: p. 748-755. 5. Watson, P.G., et al., Clinical assessnemt of a new treatment for amblyopia. Trans Ophthalmol Soc UK, 1978. 98(2): p. 201-8. 6. Juran, J., J. Sverak, and J. Peregrin, Osobní zkušenost s terapií amblyopie s použitím modifikovaného zrakového stimuátoru CAM. Česk Oftalmol, 1984. 40(2-3): p. 110-4. 7. Juran, J., et al., Léčba amblyopie s použitím CAM zrakového stimulátoru v Československu. Sb. Ved. Pr. Lek. Fak. University Hradci Kralove, 1986. 29(4-5): p. 367-81. 8. Peregrin, J., et al., The use of rotating checkerboard patterns in the treatment of amblyopia. Acta Neurobiol. Exp. (Wars), 1987. 47(2-3): p. 111-20. 9. Eggers, H.M., Current state of therapy for amblyopia. Trans Ophthalmol Soc UK, 1979. 99(3): p. 457-9. 10. Mehdorn, E., et al., Treatment for amblyopia with rotating gratings and subsequent occlusion: a controlled study. Int. Ophthalmol., 1981. 3(3): p. 161-6. 11. Tytla, M.E. and L.S. Labow-Daily, Evaluation of the CAM treatment for amblyopia: a controlled study. Invest. Ophthalmol., 1981. 20: p. 400-6. 12. Hubel, D.H. and T.N. Wiesel, Receptive fields. binocular interaction and functional architecture in the cat s visual cortex. J. Physiol., 1962. 160: p. 106-154.

13. Hubel, D.H. and T.N. Wiesel, Binoclar interaction in striate cortex of kittens reared with arteficial squinting. J. Neurophys., 1965. 28: p. 1041-1059. 14. Hubel, D.H. and T.N. Wiesel, Receptive fields and functional architecture of monkey striate cortex. J. Physiol., 1968. 195(1): p. 215-43. 15. Bonhoefer, T. and A. Grinvald, Iso-orientation domains in cat visual cortex are arranged in pinwheel-like patterns. Nature, 1991. 353(6343): p. 429-31. 16. Yacoub, E., N. Harel, and K. Ugurbil, High-field fmri unveils odientation columns in humans. Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 2008. 105(30): p. 10607-12. 17. Gibson, E.J., Perceptual learing. Annu. Rev. Psychol., 1963. 14(1): p. 29-56. 18. Gilbert, C.D., M. Sigman, and R.E. Crist, The neural basis of perceptual learning. Neuron, 2001. 31(5): p. 681-97. 19. Sato, M. and M.P. Stryker, Distinctive features of adult ocular dominance plasticity. J. Neurosci., 2008. 28(41): p. 10278-86. 20. Astle, A.T., B.S. Webb, and P.V. McGraw, The pattern of learned visual improvements in adult amblyopia. Invest. Ophthalmol. Vis. Sci, 2011. 52(10): p. 7195-204. 21. Karni, A. and D. Sagi, The time course of learning a visual skils. Nature, 1993. 16(6443): p. 250-2. 22. Karni, A. and D. Sagi, Where practice makes perfect in texture discrimination: evidence for primary visual cortex plasticity. Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 1991. 88(11): p. 4966-70. 23. Ahissar, M. and S. Hochstein, Task dificulty and the specificity of perceptual learning. Nature, 1997. 387(6631): p. 401-6. 24. Li, R.W. and D.M. Levi, Characterizing the mechanismus of improvement for position discrimination in adult amblyopia. J. Vis., 2004. 4(6): p. 476-87. 25. Montey, K.L., N.C. Eaton, and E.M. Quinlan, Repetitive visual stimulation enhances recovery from severe amblyopia. Learn Mem., 2013. 20(16): p. 311-7. 26. Huang, C., Y. Zhou, and Z.L. Lu, Broad bandwich of perceptual learning in th evisual system of adults with anisometropic amblyopia. Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 2008. 105(10): p. 4068-73. 27. Polat, U., et al., Improving vision in adult amblyopia by perceptual learning. Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 2004. 101(17): p. 6692-7. 28. Zhou, Y., et al., Perceptual learning improves contrast sensitivity and visual acuity in adults with anisometropic amblyopia. Vision Res., 2006. 46(5): p. 739-50. 29. He, H.Y., et al., Experience-dependent recovery of vision following chronic deprivation amblyopia. Nat. Neurosci., 2007. 10(9): p. 1134-6. 30. Montey, K.L. and E.M. Quinlan, Recovery from chronic monocular deprivation following reactivation of thalamocortical plasticity by dark exposure. Nat. Commun., 2011. 2: p. 317.doi: 10.1038/ncomms1312. 31. Niell, C.M. and M.P. Stryker, Modulation of visual responses by behavioral state in mouse visual cortex. Neuron, 2010. 65(4): p. 472-9. 32. Abraham, W.C. and F.M. Bear, Metaplasticity, the plasticity of synaptic plasticity. Trends Neurosci., 1996. 19(4): p. 126-30. 33. Hebb, D.O., The organization of behaviour: A neuropsychological theory1949, New York: John Willey and Sons, Inc. 335. 34. Bliss, T.V. and T. Lomo, Long-lasting potentiation of synaptic transmission in the dentate area of the anesthetised rabbit following stimulation of the perforant path. J. Physiol., 1973. 232(2): p. 331-56. 35. Sawtell, N.B., et al., NMDA receptor-dependent ocular dominance plasticity in adult visual cortex. Neuron, 2003. 38(6): p. 977-85. 21

36. Cooke, S.F. and M.F. Bear, How the mechanisms of long-term synaptic potentiation and depression serve experinece-dependent plasticity in primary visual cortex. Philos. Trans. R. Soc. Lond. B. Biol. Sci., 2013. 369(1633): p. 20130284. 37. To, L., et al., A game platform for treatment of amblyopia. IEEE Trans Neural Syst Rehab Eng., 2011. 19(3): p. 280-9. 38. LI, R.W., et al., Video-game play induces plasticity in the visual system af adults with amblyopia. PLoS Biol., 2011. 9: p. e1001135. Dostálková M. 1, Dostálek M. 1,2, Fliegel K. 3, Hozman J. 4, Autrata R. 5 Subjektivní a objektivní vlastnosti Bangerterových okluzorů 1 Centrum dětské oftalmologie, BINOCULAR s.r.o., Litomyšl 2 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU, Brno 3 Katedra radioelektroniky FEL ČVUT, Praha 4 Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT, Praha 5 Dětská oční klinika LF MU a FN, Brno Okluzní terapie, jako základ pleoptické léčby, vede ke snížení útlumu postiženého oka a následně ke zlepšení zrakové ostrosti. Existuje několik forem okluze. Nejčastěji užívanou je okluze totální, která zcela zabraňuje vidění vedoucím okem. Další variantou je okluze parciální, jejímž cílem je snížení vizu vedoucího oka pod vizus oka amblyopického a nejméně často používanou formou je okluze sektorová, která vyřazuje z vidění pouze část zorného pole. Parciální (částečnou) okluzi reprezentují dvě, vzájemně se prolínající penalizační taktiky: (1) penalizace farmakologická, tedy aplikace cykloplegik (nejčastěji atropinu), vyřazující akomodaci a rozšiřující zornici vedoucího oka a (2) penalizace optická, prováděná pomocí adice spojného skla nebo použitím difuzních filtrů. Částečná okluze je považována za vhodnou alternativu k používání standardních (totálních) okluzorů. Ve dvojitě zaslepené studii sledujeme degradační účinky jednotlivých tzv. difuzních Bangerterových filtrů. Provádíme měření objektivních parametrů degradace obrazu (PSF a MTF) a subjektivních změn viděného obrazu (centrální zraková ostrost a kontrastní citlivost) s cílem matematického porovnání obou metrik. Jednotlivé Bangerterovy filtry seřazené do série s progresivní mírou difuzibility jsou obvykle označeny číslicí vyjadřující zrakovou ostrost, na kterou příslušný filtr snižuje kvalitu vidění normálního oka. Degradace obrazu je dosahováno různou hustotou mikrobublin fólie tvořící filtr. S rostoucí hustotou mikrobublin výrobce očekává postupné zhoršování obrazu na sítnici sledovaného oka. Studie je prováděna s difuzními filtry Trusetal Verbandstoffwerk GmbH, D (0.8, 0.6, 0.4, 0.3, 0.2, 0.1) a Ryser Optik AG, CH (0.8, 0.6, 0.4, 0.3, 0.2, 0.1) a dále s vrstvenými fóliemi s aditivním difuzním efektem (2, 3, 4, 5, 6, 7 vrstev, FZT) jako referenční sadou. 22

Objektivní charakteristiky difuzibilních vlastností těchto sad filtrů byly měřeny prostřednictvím PSF (Point Spread Function míra rozptylu bodového zdroje studovanou optickou soustavou). Měření byla provedena na optické lavici sestávající se z He-Ne laseru (632,8 nm), prostorového filtru, kolimátoru, clony 3,5 mm (napodobující obvyklý průměr zornice za fotopických podmínek) a digitálního fotoaparátu, na kterém se zaznamenal výsledek měření. Pomocí výpočtů Fourierovy transformace vzorků PSF byla u každého filtru vypočtena modulační přenosová funkce (MTF) a následně popsán tvar MTF křivek a integrální kritérium MTF. Subjektivní měření se provádí na opticky presbyopizovaných dominantních očích 60 mladých, oftalmologicky zdravých dospělých pozorovatelů. Před samotným měřením je provedeno celkové oční vyšetření. Nejlépe korigovaná zraková ostrost (na stadardním ETDRS optotypu, VectorVision, USA) a kontrastní citlivost (na standardním optotypu pro 1,5, 3, 6, 12, 18 CPD, VectorVision, USA) je měřena za fotopických podmínek dle doporučení FDA pro multicentrické klinické studie (tj. za kontinuální zpětnovazební stabilizace svítivosti 85 cd/m2). Předběžné výsledky měření v pilotní části studie odpovídají teoretickému očekávání. Dobrá shoda mezi objektivními a subjektivními parametry potvrzuje optimální nastavení obou metodik. Série filtrů Ryser Optik AG postrádají harmonickou progresi difuzibilních vlastností a to jak v subjektivních testech, tak i při objektivním měření. Nejvíce vybočuje filtr označený 0.6. V našich subjektivních i objektivních měřeních je více difuzibilní (tj. více degraduje pozorovaný obraz) než filtry 0.4, 0.3 i filtr 0.1. Při objektivním měření MTF filtr 0.6 dokonce prokazuje nejvyšší rozptyl. Tyto výsledky jsou v dobré shodě např. s prací Péreze, Archera a Artala1 z roku 2010, ve které filtry 0.6, 0.4 a 0.3 rozptylovaly světlo v podobné míře a vykazovaly podobnou degradaci obrazu, pouze filtr s označením 0.8 způsoboval menší rozptyl a menší degradaci obrazu než ostatní tři filtry. U filtrů Trusetal Verbandstoffwerk GmbH představuje při subjektivním měření nejmenší míru degradace filtr s označením 0.6 a filtr 0.8 se nachází až na druhém místě. Objektivní metrika odhalila inverzi výrobcem deklarované míry difuzibilních vlastností u filtrů 0.6 a 0.4. 23

Obr. 1: Subjektivní parametry. Výsledky subjektivních měření Bangerterových filtrů a referenčních vzorků (n = 27 pozorovatelů). 24

Obr. 2: Objektivní parametry. Výsledky měření MTF pro vzorky Bangerterových filtrů a referenční sady difuzibilních fólií (FZT) 25

Výsledky pilotní části naší studie lze souhrnně označit jako konzistentní. Dávají tak uspokojivý předpoklad získání reprodukovatelných výsledků po dokončení celé studie, jejímž cílem bude provedení matematické analýzy vztahu subjektivní a objektivní metriky difuzních vlastností Bangerterových filtrů a nalezení reprezentativního desktriptoru použitelného v klinické praxi pro postupné aplikování parciální okluze v pleoptickém cvičení. Literatura 1. Pérez, GM., Archer, SM., Artal, P. Optical characterization of Bangerter foils. Investigative Ophthalmology and Visual Science. 2010 Jan;51(1): 609-613. Fraitová H., Trnková P., Pellarová H., Unčovská E. Strabismus nejasné etiologie - kazuistika Dětská oční klinika LF MU a FN Brno V prosinci 2009 byl odeslán ke konzultaci na naši kliniku chlapec 4,5 let. Od února 2009 vyšetřován v místě bydliště pro náhle vzniklý strabismus na levém oku. Anamnéza: zánětlivá i úrazová etiologie negativní, celkově zdravý, bez potíží. Hospitalizace včetně MRI. Res. MRI: 4/2009 mírně rozšířený m. r. inf. OS, kontrolní MRI 7/2009 difuzně rozšířený m. r. inf. OS charakter benigního tumoru, suspektní granulom? Léčba za hospitalizace dle dokumentace Isoprinosine, Prednison, Vitacalcin. Res.: Myositis intraorbitalis m. r. inf. l. sin., paresis n. III. l. sin., Paresis n. VI. l. sin. /Oftalmoplegia parc. ext./. Dle dokumentace visus 7/2009 ODS 5/5 sl. Stav úchylky šilhání se výrazně zhoršoval, dána brýlová korekce a okluzor na OD. Objektivní nález při první návštěvě naší strabologické ambulance 12/2009: visus OD 6/9 s kor. 6/6 obrázky, OS 30cm i s korekcí. Troposkop obj. bez kor. i s kor. víc jak + 30 st., OS neměřitelná hypotropie. V prostoru velká levostranná konvergentní esotropie. Při vyšetření motility zcela nefunkční m. r. sup., m. obl. inf. i m. r. ext. Při pohledu doleva se levý bulbus uchýlí ještě extrémněji do hypo! Zdá se malá anisokorie, ale pro velkou hypo OS lze obtížně hodnotit. AR /cyclogyl 1%/ OD + 0,5; OS pro velkou hypo nelze změřit. Fundus: OD fysiologický nález, OS pro velkou hypo nelze vyšetřit. Res.: v plánu kontrolní MRI v místě bydliště. Plánovaný příjem 2/2010 vyšetření v CA za hospitalizace /test pasivní dukce, AR, fundus/, dle stavu kosmetická operace strabismu. Brýle nosit, okluzor vzhledem k velké úchylce OS nemá význam. Přijat na naši kliniku k vyšetření za hospitalizace - únor 2010: Visus OD 6/6 E; OS pohyb před okem. Troposkop obj. s kor. i bez kor. víc jak + 30 st.; OS neměřitelná hypotropie. V prostoru extrémní konvergentní úchylka s výraznou hypotropií, při pokusu o abdukci se bulbus mírně posune ke střední čáře, ale uchýlí se ještě extrémněji do hypo! Motilita: OD všemi směry správná; OS nefunkční m. r. sup., m. obl. inf., m. r. ext. Provedeno vyšetření v celkové anestézii a operace strabismu. Bulbus v CA fixován v extrémní hypo a eso deviaci. Test pasivní dukce pozitivní, s okem nelze pohnout, sval fibroticky změněn. OS volná tenotomie, odebrána část 26

svalu na histologii. Fundus OS: fyziologická papila a c. k. Stav při propuštění: malá levostranná ezotropie, hybnost OS omezena nahoru. Dg.: OS: Strabismus convergens et deorsumvergens, Paresis n. III partialis, Paresis n. VI., Myositis m. r. inf. opakovaně dle MRI. Visus OD 6/6; OS 6/6 slabě E. Troposkop obj. + 16 st. Stav po první operaci výrazně zlepšen. Okluze pravého oka polodenně, v místě bydliště pleo+orto cvičení. Po třech měsících postupně OS v eso a hypertropie. Září 2010 v prostoru malá až střední levostranná konvergentní úchylka s výraznou hypertropií. Visus OD 6/6; OS 6/9. Troposkop obj. + 16 st., OS hypertropie; subj. vidí jeden obrázek. Bagolini OS útlum. Doporučena druhá operace strabismu. Únor 2011 operace levostranného konvergentního strabismu s hypertropií. Stav úchylky šilhání při ambulantních kontrolách: v přímém postavení bez viditelné výškové úchylky, občas velmi malá levostranná esotropie. Kontrola v roce 2012: Visus OD 6/6; OS 6/6; Troposkop obj. + 5 st.; subj. + 10 st.; SP na chvíli; Bagolini OS útlum. Kontrola v roce 2013: Visus OD 6/6; OS 6/6; Troposkop obj. + 5 st. OS hypo; subj. střídá; Bagolini OS útlum. V prostoru bulby celkem paralelní, občas malá levostranná reziduální esotropie a měnlivá hypotropie. Bez náklonu hlavy, bez diplopie, bez brýlí a okluze. Stav šilhání beze změny, kosmeticky pěkné, toho času není indikace k další operaci, kontrola za rok. Běžné oční kontroly dále v místě bydliště. Od roku 2009 je chlapec ve stálém sledování na Dětské oční klinice FN Brno. Gerinec A. Prevencia a skríning v detskej oftalmológii Klinika detskej oftalmológie LF UK a DFNsP, Bratislava, Slovensko Medzi najdôležitejšie skríningové metódy v detskej oftalmológii patria 3 úrovne sledovania dieťaťa: - v pôrodnici sa rozbieha prenatálne sledovanie ultrazvukom,kde je možné od 4. mesiaca gravidity spoznať väčšie vrodené anomálie oka. Postnatálne prebieha štandardne už 8 rokov skríning kongenitálnej katarakty,ktorým sa darí zavčasu zachytiť anomálie optických médií i sietnice a kredeizácia 2,5% povidon jódom. - u obvodného pediatra prebieha popri celkovom vyšetrení aj sledovanie zraku v pravidelných intervaloch od týždňového dieťaťa až do adolescencie. - u detského oftalmológa je veľmi efektívny skríning ROP,uveitídy pri JIA ako i očnej symptomatológie rôznych systémových ochorení.rozširuje sa efektívny fotoskríning refrakčných porúch a amblyopie s postupnou celopopulačnou víziou. Griščíková L. 1, Autrata R. 1, Krejčířová I. 1, Tychsen L. 2, Pirouzian A. 3 Fakické nitrooční čočky u vysoké anisometropie 1 Dětská oční klinika LF MU a FN Brno, Brno 2 Department of Ophthalmology and Visual Sciences, St. Louis Children s Hospital at Washington University School of Medicine, St. Louis, MO 3 Dept Ophthalmology, University Children s Hospital of San Diego, San Diego, CA, USA 27

Cíl Zhodnocení efektivity a bezpečnosti implantace předněkomorové fakické nitrooční čočky Verisyse v léčbě vysoké myopické nebo hypermetropické anisometropie u celkově zdravých dětí a bilaterální vysoké ametropie u dětí s neurologickým postižením a s intolerancí kontaktních čoček nebo brýlové korekce. Metodika a soubor V období 2003-2012 byla provedena jednostranná implantace předněkomorové čočky Verisyse pro korekci vysoké myopické anisometropie (- 11 až -19,5 D,SE) u 38 očí, vysoké hypermeropické anisometropie ( +7,25 až +10,5 D,SE) u 11 očí, a bilaterální vysoké ametropie (více než +6,0D u 4 očí 2 dětí, a více než -10 D u 12 myopických očí 6 dětí) u dětí s neurologickými poruchami (např. DMO, autismus) a intolerancí korekce brýlemi nebo kontaktními čočkami. Celkem bylo operováno v celkové anestesii 65 očí 57 dětí ve věkovém rozmezí 5-16 roků ve 3 centrech 3 chirurgy (R.A., L.T, A.P.) standardní technikou implantace doporučenou výrobcem piol Verisyse s optickou částí 5,0-6,0 mm (A.M.O.). Hloubka přední komory u všech očí byla nad 3,2 mm. Před a pooperační vyšetření a hodnocené parametry: manifestní a cykloplegická refrakce, zraková ostrost, kvalita binokulárního vidění, ortoptický status, standardní komplexní vyšetření předního a zadního segmentu, axiální biometrie, topografie, pachymetrie, endoteliální mikroskopie, vyšetření anizeikonie (jen u dětí s anizometropií). Průměrné a střední hodnoty sledovaných parametrů byly statisticky zpracovány (one-tailed or two-tailed, paired t-tests) jako signifikantní při P<0,05. Doba sledování po operaci je v rozmezí 1,5-10 roků. U dětí mladších než 8 roků v době operace byla indikována po zákroku pleoptická léčba polodenní okluzí dominantního oka. Výsledky Průměrná hodnota myopie (SE) před operací 15,6 D se snížila na 0,79 D (+0,5 až -2,75), průměrná hyperemetropie +7,84 před operací korigována na +0,92 (-0,75 až + 1,5) při poslední kontrole. 83% všech očí (54/65 očí) mělo finální pooperační refrakci v intervalu ± 1,0 D emetropie, zbývajících 17% (11/65) očí v intervalu ± 2,0 D emetropie. Předoperační průměrná nekorigovaná zraková ostrost (NZO) 0,013 (log MAR 2,09 ±0,47) v rozsahu 0,2 až 0,0016. Průměrná pooperační finální NZO se zlepšila na 0,33 (logmar 0,48± 0,21), t-test; P=0,0001. Výrazné zlepšení nekor. zrakové ostrosti je statisticky vysoce signfikantní. Průměrná nejlepší korigovaná zraková ostrost (NKZO) před operací byla 0,27 (logmar 0,59±0,14) a finální pooperační NKZO zlepšena na 0,61 (log MAR 0,19 ± 0,12), t-test; P=0,0223. Zlepšení průměrné NZKO po operaci je statisticky signifikantní. Tzv. Safety Index SI (prům NKZO postop/ preop) všech očí byl 2,25. U dětí s neurologickými poruchami došlo v průběhu pooperačního období v důsledku zlepšení vidění ke zlepšení psychomotorického stavu a tedy k pozitivní změně kvality života. Ve všech případech vysoké anisometropie došlo k úspěšné redukci či eliminaci anizometropie umožňující bez problémů nosit dodatečnou plnou brýlovou korekci reziduální refrakční vady, nebo být zcela bez korekční pomůcky. U dětí s vysokou myopickou anisometropií a amblyopií mladších 7 let bylo dosaženo po operaci a pleoptické léčbě zlepšení NKZO o 6 až 9 řádků Snellen optotypů, v případech hypermetropické anisometropie 4 až 7 řádků. U starších dětí byla NKZO 28