Vypracoval: Ji í Novák únor 2
Asociace Blower Door CZ Souhrn... 3 2 Oblast použití... 3 3 Metodický a koncep ní p ístup... 3 3. Cíl srovnávacího m ení...3 3.2 Metodika a postup srovnávacího m ení...4 4 Výsledky... 5 4. Ú astníci srovnávacího m ení...5 4.. Praktické zkušenosti ú astník...6 4.2 M icí za ízení...7 4.3 Další vybavení...8 4.4 Výsledky srovnávacího m ení...8 4.4. Intenzita vým ny vzduchu p i 5 Pa, n 5+/- - p ehled...8 4.4.2 Objemový tok vzduchu p i 5 Pa, V 5+/- - p ehled...9 4.4.3 Možné p í iny odchylek mezi výsledky díl ích test... 4.4.4 Vliv typu m icího za ízení... 4.4.5 Vliv kalibrace m icího za ízení...2 4.4.6 Vliv zkušeností a kvality práce m icího technika...3 4.4.7 Záv ry...5 5 Literatura... 6 6 Pod kování... 6 7 P ílohy... 7 7. P ehled používaného vybavení...7 7.2 Praktické zkušenosti ú astník...8 7.3 P ehled výsledk m ení podtlakem...9 7.4 P ehled výsledk m ení p etlakem...2 7.5 P ehled výsledk pr m r m ení p etlakem a podtlakem...2 7.6 Grafické výsledky m ení podtlakem...22 7.7 Grafické výsledky m ení p etlakem...23 strana
strana 2 Srovnávací m ení
Asociace Blower Door CZ P edm tem této zprávy je vyhodnocení výsledk srovnávacího m ení poskytovatel m ení vzduchot snosti v R a jejich vybavení. Cílem bylo zjistit informace o poskytovatelích a jejich vybavení a vzájemné porovnání výsledk test nam ených r znými p ístroji a techniky. Všichni ú astníci m ili stejnou budovu stejným postupem ( SN EN 3829) za velice podobných podmínek. Nasbírané výsledky díl ích test (n 5, V 5, C L, n) byly vzájemn porovnávány a analyzovány. Ukazuje se, že ú astníci poskytují navzájem srovnatelné výsledky, nezávislé na typu m icího za ízení. Pouze u jednoho typu za ízení byla zjišt na systematická odchylka parametr rovnice proud ní C a n oproti ostatním typ m. Díl í analýzy ukazují, že výsledky testu vzduchot snosti mohou být do zna né míry ovlivn ny kvalitou práce m ícího technika. Informace získané v pr b hu srovnávacího m ení poskytují užite ný, ucelený p ehled o: jednotlivých poskytovatelích m ení vzduchot snosti na území R jejich praktických zkušenostech jejich rozložení na území R vybavení, které je v sou asné dob k dispozici pro m ení vzduchot snosti na území R Tyto informace budou využity p edevším pro organizaci vzájemné spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli v rámci nedávno založené profesní organizace Asociace Blower Door CZ (podle dohody ú astník by m la tato spolupráce mimo jiné zahrnovat také rozší ení sb ru výsledk m ení vzduchot snosti do již existující spole né databáze (Novák 29)). Po zve ejn ní prost ednictvím asociace mohou být tyto informace užite né odborné ve ejnosti a všem potenciálním zájemc m o m ení vzduchot snosti (investor m, stavebník m, projektant m, realiza ním firmám...). Výsledky srovnávacího m ení a navazujících díl ích analýz byly využity p edevším pro ú ely kontroly správnosti: funkce prov ovaných m icích za ízení pracovních postup zú astn ných m icích technik Krom toho analýzy výsledk srovnávacího m ení poskytují informace o nejistot m ení vzduchot snosti rodinných dom, kterou je možné o ekávat v b žných podmínkách. Poukazují na n které zdroje chyb a jejich význam. Tyto informace je možné použít p i úpravách m icích metod a postup s cílem dosažení v tší p esnosti výsledku. P edpokládá se, že tímto zp sobem budou použity p i tvorb p edpis, zejména technických norem nebo jejich ástí, které se p ímo v nují problematice m ení vzduchot snosti. Srovnávací m ení m lo tyto hlavní cíle: zjišt ní základních údaj o poskytovatelích m ení na území R a jejich vybavení vzájemné porovnání výsledk test vzduchot snosti nam ených r znými p ístroji a techniky na stejné budov (kontrola správné funkce p ístroj a správnosti postupu technik s cílem odhalit p ípadné vady na m icích za ízeních nebo hrubé chyby v postupu m icích technik ) Krom kontroly kvality m že porovnání výsledk poskytnout také užite né informace pro odhad celkové nejistoty m ení. strana 3
Srovnávací m ení Ú astníci srovnávacího m ení m ili stejnou budovu za velmi podobných podmínek. Zaznamenávaly se výsledky díl ích test nam ené jednotlivými ú astníky. Získané výsledky se dále analyzovaly. Cílem srovnávacího m ení nebylo zjistit skute nou úrove vzduchot snosti m ené budovy, ale porovnání výsledk jednotlivých díl ích test, stanovení vzájemných rozdíl mezi t mito výsledky a, pokud možno, objasn ní p í in zjišt ných rozdíl. V rámci tohoto srovnávacího m ení nebyl zkoumán vliv p ípravy budovy ani vliv chyb p i výpo tu vztažných veli in na výsledek testu vzduchot snosti. Za výsledek testu se považovala pr m rná hodnota intenzity vým ny vzduchu p i 5 Pa, n 5 (pr m r podtlak / p etlak), ale zaznamenávaly a hodnotily se i další mezivýsledky (sou initel proud ní C env, C L, exponent proud ní n, pr tok vzduchu V 5 ). vnit ní objem V = 326 m 3 plocha obálky A E = 293 m 2 podlahová plocha A F = 36 m 2 Obr. M ená budova celkový pohled a hodnoty vztažných veli in (vypo ítané podle SN EN 3829) M ení prob hlo 8. a 9. 6. 2. M enou budovou byl jeden z typových pasivních rodinných dom Atrea v obytném souboru Koberovy (Morávek 27) viz obr. ). Budova byla pro m ení p ipravena organizátory a tato jednotná p íprava se v pr b hu srovnávacího m ení nem nila.. P íprava budovy neodpovídala metod A ani B podle ( SN EN 3829), výsledky m ení by tedy nem ly být používány pro hodnocení vzduchot snosti podle platných p edpis ( SN 73 54-2, TNI 73 329, TNI 73 33). Síla v tru a teplotní rozdíl mezi vnit ním a venkovním prost edím byly po celou dobu srovnávacího m ení p ibližn konstantní. Teplotní rozdíl mezi vnit ním a venkovním prost edím se pohyboval mezi 6 až 2 C, síla v tru dosahovala až 2 stupn Beaufortovy stupnice bez výrazných siln jších poryv (síla v tru byla hodnocena vizuáln p ed a po každém díl ím testu). Ú astníci m li realizovat test p i p etlaku i podtlaku v budov a vyhodnotit výsledky postupem podle ( SN EN 3829). Pro vyhodnocení výsledk používali všichni ú astníci shodné hodnoty vztažných veli in. Tyto spole né hodnoty vztažných veli in byly vypo ítány organizátory srovnávacího m ení postupem podle ( SN EN 3829). strana 4
Asociace Blower Door CZ Srovnávacího m ení se zú astnilo celkem 23 technik ze 4 firem se 4 m icími za ízeními (obr. 2). Vzhledem k omezeným asovým možnostem nebylo možné zajistit, aby každý z ú astník mohl realizovat vlastní test. Z tohoto d vodu bylo realizováno pouze 6 díl ích test. S každým ze 4 m icích za ízení byl realizován alespo jeden test, v p ípad dvou m icích za ízení byl test opakován. P i n kterých testech pracovali ú astníci ve více lenných skupinách, typicky ve dvojicích (kolegové ze stejné spole nosti s podobnými praktickými zkušenostmi). 3 4 2 Obr. 2 Ú astníci srovnávacího m ení a testovaná m icí za ízení. ísla pod m ícími za ízeními (ventilátory) odpovídají ozna ení jednotlivých typ podle tab. Mezi firmami (poskytovateli m ení vzduchot snosti), které se srovnávacího m ení jsou zastoupeny OSV (5), dodavatelé stavebních materiál, systém nebo technických za ízení (4), výzkumná a univerzitní pracovišt (4) a jedna konzulta ní a projek ní kancelá. Jedna OSV používá za ízení jiné firmy, zmín ná projek ní a konzulta ní kancelá vlastní 2 za ízení. Všechny uvedené firmy realizují b žné komer ní zakázky. Rozložení poskytovatel m ení na území R je velmi nerovnom rné (obr. 3). Velká ást firem a m icích za ízení je soust ed na v Praze a St edo eském kraji, v ad kraj není k dispozici žádný poskytovatel. Území Moravy je z ejm pokryto rovnom rn ji, než území ech. 4 2 3 Obr. 3 Rozložení poskytovatel m ení vzduchot snosti na území R (po et m icích za ízení v krajích) strana 5
Srovnávací m ení Krom výsledk m ení a údaj o m icích za ízeních byly zaznamenávány také tyto informace, které umož ují hodnotit praktické zkušenosti ú astník : délka praxe (doba, po kterou se aktivn v nují m ení vzduchot snosti) po et dosud realizovaných m ení vzduchot snosti etnost 8 7 6 5 4 3 2.5 2.5 4.5 6.5 8.5 Next délka praxe [roky] etnost 6 5 4 3 2 5 25 45 65 85 Next po et dosud realizovaných test Obr. 4 Základní údaje o praktických zkušenostech ú astník Výsledky jsou uvedeny na obr. 4. V grafech jsou zpracovány pouze údaje získané od t ch ú astník, kte í byli uvedeni jako osoby zodpov dné za realizaci díl ího testu (v p ípad, že se na díl ím testu podílelo více osob, jsou uvedeny údaje jen o jednom z nich). Délka praxe se pohybuje od n kolika m síc do let (v tšinou do 2 let). Po et dosud realizovaných test se pohybuje od 3 do 35 (v tšinou do 5 test ). Pro ú ely vyhodnocení vztahu mezi výsledkem testu a praktickými zkušenostmi m icího technika byla zavedena zvláštní veli ina nazývaná v této studii jednoduše zkušenost. Jedná se o bezrozm rnou, relativní veli inu, jejíž hodnoty se mohou pohybovat v rozmezí (žádné praktické zkušenosti) až ( nejv tší zkušenosti hypotetický technik s desetiletou praxí a 35 realizovanými testy). Zkušenost jednotlivých ú astník se vypo ítala z délky jejich praxe a po tu dosud realizovaných test. P i výpo tu se p edpokládalo, že: praktické zkušenosti technika jsou závislé na délce praxe i na po tu dosud realizovaných test po et realizovaných test p ispívá ke zkušenosti technika v tší m rou, než délka praxe Hodnota zkušenosti se po ítala takto: zkušenost =,33 délka praxe +,67 pocet realizovanych mereni 35 Výsledky jsou shrnuty na obr. 5 (platí op t jen pro ú astníky vedené jako osoby zodpov dné za realizaci díl ího testu). Je z ejmé, že v tšina ú astník srovnávacího m ení má dosud spíše menší praktické zkušenosti. strana 6
Asociace Blower Door CZ etnost 8 7 6 5 4 3 2.5.25.45.65.85 Next zkušenost [-] Obr. 5 zkušenost ú astník m ení vypo ítaná z délky praxe a po tu dosud realizovaných m ení Ú astníci srovnávacího m ení používají 4 typy m icího za ízení. Vždy se jedná o za ízení typu blower door s ventilátorem s prom nným výkonem, flexibilním osazovacím rámem a vzduchot snou plachtou pro osazení ventilátoru. M icí za ízení se navzájem liší zejména výkonem (tab. ) a zp sobem m ení pr toku vzduchu. M ící za ízení typu 2 (podle tab. ) odvozuje pr tok vzduchu nep ímo z rychlosti otá ení ventilátoru. Ostatní m icí za ízení používají pro m ení pr toku vzduchu princip tlakového rozdílu na kalibrované clon. Tab. Po ty a základní vlastnosti za ízení používaných poskytovateli m ení vzduchot snosti v R. Po et ventil. je po et ventilátor v jednom za ízení, V min a V max minimální a maximální pr tok vzduchu, který jsou schopné ventilátory zajistit ozna ení výrobce typ po et za ízení po et ventil. V min [m 3 /h] V max [m 3 /h] Energy Minneapolis Blower Conservatory Door Model 4 7 2 7 2 2 LTM Blowtest 3 4 25 2 5 3 Retrotec Model Q46 8 9 54 4 Infiltec Infiltec E3 2-3 7 9 265 27 795 celkem 4 Všechny typy m icích za ízení jsou vybaveny digitálními idly pro m ení tlakového rozdílu. Všechny typy jsou rovn ž vybaveny speciálním softwarem pro vyhodnocení nam ených dat a výpo et výsledku m ení postupy podle ( SN EN 3829). P edpokládalo se, že všechny tyto softwarové nástroje jsou kompatibilní s postupy podle ( SN EN 3829), p estože mezi jednotlivými typy za ízení byly pozorovány drobné rozdíly ve zp sobu zpracování nam ených dat (nap. p i m ení základního tlakového rozdílu v p ípad za ízení typu 2). Krom typu 4, umož ují softwarové nástroje také p edprogramování a automatické ízení pr b hu testu, což teoreticky m že zvýšit p esnost výsledku m ení. Všechna za ízení jsou z ejm dob e použitelná pro m ení b žných rodinných dom. Typy, 3, 4 umož ují m it od velmi t sných a malých prostor (byt, místností) až po velké nebo velmi net sné rodinné domy. M la by umožnit i m ení rozsáhlejších, ale relativn t sných staveb (nap. t locvi na 32 x 6 x 7,5 m p i n 5 =,5 h - ). Rozsah použití za ízení typu 2 je omezen jší. Pomocí za ízení typu 4, vybaveného t emi ventilátory, je možné m it ješt v tší (nebo mén t sné) budovy. Za ízení typu mohou být p i m ení navzájem synchronizována pomocí speciálního softwaru. Propojením všech 7 za ízení tohoto typu dostupných v R je teoreticky možné zajistit pr tok vzduchu až cca 5 m 3 /h. V R by tedy m lo být možné m it i velmi rozsáhlé budovy (nap. halu 6 x 4 x 2 m p i n 5 =, h - ). strana 7
Srovnávací m ení Krom jednoho jsou všichni poskytovatelé vybaveni anemometrem pro detekci net sností. V tšina () k tomuto ú elu používá také termovizní kameru, n kte í (8) i vyvíje hustého dýmu. Jediný poskytovatel má k dispozici ultrazvukový detektor (popis za ízení viz nap. (Novák 28)). V této ásti jsou prezentovány a komentovány výsledky díl ích test a výsledky navazujících analýz. Výsledky test p i podtlaku v budov jsou ozna eny dolním indexem -, výsledky test p i p etlaku v budov dolním indexem +. Výsledky test vypo ítané jako pr m r z výsledku p i podtlaku a p etlaku v budov (nap. n 5 ) jsou ozna eny dolním indexem +/-. Podrobn jší p ehledy výsledk jsou uvedeny v p ílohách (kap.7). V dalším textu není na p ílohy odkazováno. Výsledky díl ích test - hodnoty n 5+/- - se pohybují v rozmezí od,7 do,87 h -, pr m rná hodnota je,77 h - (obr. 6). Sm rodatná odchylka je,6 h - a mezikvartilový rozptyl,82 h -. V tšina hodnot ( ze 6) je nižší, než pr m rná hodnota. n 5+/- [h - ]..8.6.4.2 n5+/- [h - ].88.86.84.82.8.78.76. kvartil min. hodnota pr m r medián max. hodnota 3. kvartil. 2 3 4 5 6 7 8 9 23456 Test.74.72.7 Obr. 6 Vlevo - p ehled výsledk díl ích test - n 5+/-. Vpravo základní statistické údaje kvartilový graf. Pro n kolik díl ích test (9 ze 6) realizovaných m icím za ízením typu byla vypo ítána p edpokládaná nejistota výsledné hodnoty n 5+/- postupem podle n meckého návrhu na zm nu EN 3829 (FLiB Supplement /2). Chyba výpo tu vnit ního objemu budovy byla uvažována %, protože všechny díl í hodnoty n 5+/- byly vypo teny s uvažováním stejného vnit ního objemu. Pr m rná hodnota takto vypo ítané nejistoty je ±7%. U ostatních typ p ístroj se p edpokládaná nejistota m že lišit z d vodu odlišné p esnosti m ení tlakového rozdílu a pr toku vzduchu. Takto vypo ítaná nejistota (±7%) byla použita pro orienta ní vzájemné porovnání odchylek díl ích hodnot n 5+/- od pr m rné hodnoty. Odchylky díl ích výsledk od pr m rné hodnoty nejsou v tší než 3,6 % pr m rné hodnoty, v tšina odchylek je menší, než 7% pr m rné hodnoty (obr. 7). Výsledky test 6, 7 a 4 jsou z ejm zatíženy v tší chybou, než výsledky ostatních test. Žádná z díl ích hodnot n 5+/- však není velmi výrazn odlehlá od pr m rné hodnoty (nap. o více než 25%) nebo od ostatních hodnot. Žádný z výsledk z díl ích test tedy z ejm není zatížen mimo ádn hrubou chybou. strana 8
Asociace Blower Door CZ odchylka n 5+/- od pr m. hodnoty[h - ].. -. 2 3 4 5 6 7 8 9 23456 Test Obr. 7 Odchylky díl ích hodnot od pr m rné hodnoty. ervené áry reprezentují ±7% pr m rné hodnoty n 5+/- (p edpokládaná nejistota odvozená z výpo tu nejistoty hodnoty n 5+/- pro n kolik díl ích test tato hodnota neplatí obecn, je zde použita pouze pro orienta ní porovnání). Na obr. 8 je uveden p ehled výsledk díl ích test vyjád ených pomocí objemového toku vzduchu p i 5 Pa, V 5+/- spolu s pr m rnou hodnotou V 5+/-. Grafy na obr. 6 vlevo a na obr. 8 mají shodný pr b h, liší se pouze íselné hodnoty, nebo pro výpo et hodnoty n 5 byl v p ípad všech díl ích test použitý shodný vnit ní objem budovy (viz kap. 3.2). To platí obecn pro výsledky test p i podtlaku ( - ), p i p etlaku ( + ) i pro výsledek získaný jako pr m r výsledk p i p etlaku a podtlaku ( +/- ). Pro ú ely dalších jednoduchých statistických analýz byly výsledky díl ích test vyjád eny pomocí objemového toku vzduchu p i 5 Pa, V 5. V 5+/- [m 3 /h] 3 25 2 5 5 min. hodnota: 23 m 3 /h max. hodnota: 285 m 3 /h pr m r: 25 m 3 /h sm. odchylka: 9,5 m 3 /h 2 3 4 5 6 7 8 923456 Test Obr. 8 P ehled výsledk díl ích test - V 5+/- a základní statistické údaje Na obr. 9 jsou porovnány hodnoty V 5-, V 5+ a V 5+/- pro díl í testy. Absolutní hodnota rozdílu mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku v budov V 5- - V 5+ se pohybuje od 3 do 26 m 3 /h, p evládají však spíše nižší hodnoty. Rozdíly V 5- - V 5+ se neliší pouze v absolutní hodnot, ale také ve znaménku. P esn u poloviny díl ích test je tento rozdíl záporný (výsledek testu p i p etlaku vyšší než výsledek p i podtlaku v budov ), u poloviny je kladný. Sou et kladných rozdíl V 5- - V 5+ je v tší, než absolutní hodnota sou tu záporných rozdíl. Obecn se p edpokládá, že rozdíl mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku v budov je zp soben zvláštními vlastnostmi net sností. asto se v této souvislosti zmi uje nesymetrické chování net sností v d sledku jejich geometrického ešení (nap. net snosti tvaru L s odlišnou délkou ramen) a konstruk ního ešení (nap. p ítomnost neslepených pás fólie). Velké vzájemné odchylky mezi díl ími rozdíly V 5- - V 5+ nazna ují, že v tomto konkrétním p ípad se pravd podobn nejedná o d sledek zvláštních vlastností net sností (v tom p ípad by m ly být díl í rozdíly V 5- - V 5+ velmi strana 9
Srovnávací m ení podobné), ale spíše o d sledek nahodilé chyby m ení. Záv ry o charakteru net sností, založené na rozdílu V 5- - V 5+ z jediného testu, by tedy m ly být formulovány opatrn. V 5 [m 3 /h] 3 29 28 27 26 25 24 23 22 2 3 4 5 6 7 8 9 2 3 4 5 6 Test V5+ V5- V5+/- Obr.9 P ehled výsledk díl ích test - V 5-, V 5+ a V 5+/- Vzhledem k podmínkám srovnávacího m ení (jednotná p íprava budovy p ed m ením spole ná pro všechny díl í testy, jednotn zadávané hodnoty vztažných veli in, velmi podobné klimatické podmínky p i všech díl ích testech, automatické vyhodnocení výsledk podle shodné metodiky) se p edpokládalo, že rozdíly mezi výsledky díl ích test mohou být zp sobeny p edevším: chybami m ení zp sobenými nep esností m icích za ízení (chybná kalibrace, vady p ístroje) chybami m icího technika (chyby v postupu m ení nebo obsluze p ístroje nap. chybné osazení m icího za ízení, chybné propojení tlakových idel hadi kami apod.) Výsledky díl ích test byly jednoduchým zp sobem analyzovány s cílem nalézt možné p í iny rozdíl mezi výsledky díl ích test a s cílem objasnit zda: p ípadné chyby m ení zp sobené nep esností m icích za ízení mají charakter systematické chyby spole né vždy ur itému typu m icího za ízení nebo zda se jedná o náhodné chyby jednotlivých m icích za ízení (testovala se závislost výsledk díl ích test na typu m icího za ízení) p ípadné chyby m icích technik (v kontextu srovnávacího m ení se jedná o náhodné chyby) souvisí s kvalitou jejich práce a jejich praktickými zkušenostmi (testovala se závislost výsledk díl ích test na zkušenosti m icího technika p edpokládalo se, že v p ípad technik s v tšími praktickými zkušenostmi, tedy s vyšší hodnotou zkušenosti, je menší pravd podobnost chyby v postupu m ení a obsluze za ízení) Ukázalo se, že p esné ur ení p í in vzájemných odchylek mezi výsledky díl ích test je obtížné. Spolehlivost výsledk t chto analýz je limitována p edevším: odlišnými (navzájem nesrovnatelnými) po ty výsledk pro r zné typy m icích za ízení (obr. ) statisticky irelevantními po ty díl ích výsledk pro ur ité typy m icích za ízení (obr. ) statisticky irelevantními po ty díl ích výsledk od m icích technik s v tšími praktickými zkušenostmi (obr. ) statistickou závislostí mezi typem m icího za ízení a zkušeností m icího technika (obr. ) I p es uvedené obtíže jsou výsledky n kterých analýz prezentovány v dalším textu. strana
Asociace Blower Door CZ etnost (po et test ) 8 6 4 2.5.25.45.65.85 Next zkušenost [-] etnost (po et test ) 8 6 4 2 2 3 4 typ m. za ízení zkušenost [-]..8.6.4.2. 2 3 4 typ m icího za ízení Obr. Vlevo po et díl ích test podle zkušenosti m icího technika. Uprost ed po et díl ích test podle typu m icího za ízení. Vpravo vztah mezi typem m icího za ízení a zkušeností m icího technika pro jednotlivé díl í testy (každý bod reprezentuje jeden díl í test) Grafy na obr. ukazují výsledky díl ích test vyjád ené pomocí objemového toku vzduchu p i 5 Pa V 5+, V 5- a V 5+/- v závislosti na typu m icího za ízení. Je velmi obtížné tento výsledek interpretovat. Pro za ízení typu 3 a 4 je k dispozici pouze malý po et výsledk, nesrovnatelný po tem výsledk pro za ízení typu a 2. Pro za ízení typu 3 je k dispozici jediný výsledek nam ený technikem s malou zkušeností. Je otázka, jaké výsledky by se stejným za ízením nam ili technici s vyššími zkušenostmi (není z ejmé, zda je nam ený výsledek ovlivn n spíše vlastnostmi p ístroje nebo spíše zkušeností technika). Z údaj na grafech obr. nelze odvodit jednozna né záv ry o vlivu typu za ízení na výsledek testu. Nicmén se zdá, že mezi t mito parametry neexistuje jasná korelace. Výsledky test vyjád ené pomocí objemového toku vzduchu p i 5 Pa, V 5 jsou tedy pravd podobn nezávislé na typu m icího za ízení. V 5 [m 3 /h] 3 29 28 27 26 25 24 V5+ V5- V 5+/- [m 3 /h] 3 29 28 27 26 25 24 23 23 22 22 2 3 4 5 typ m icího za ízení 2 3 4 5 typ m icího za ízení Obr. Výsledky díl ích test podle typu m icího za ízení (každý bod reprezentuje jeden díl í výsledek) V grafech na obr. 2 jsou vyneseny parametry rovnice proud ní (sou initel proud ní C L a exponent proud ní n) v závislosti na typu m icího za ízení. V p ípad za ízení typu 2 se parametry rovnice proud ní (p edevším sou initel proud ní C L ) zjišt né p i m ení podtlakem nápadn liší od hodnot nam ených pomocí jiných typ za ízení. Tato odchylka se týká 3 ze 4 prov ovaných za ízení typu 2, v kontextu srovnávacího m ení je možné ji považovat za systematickou. U výsledk m ení p etlakem se tato systematická odchylka neprojevuje. strana
Srovnávací m ení C L [m 3 /(h.pa n ] 3 25 2 5 CL+ CL- n [-].8.7.6 n+ n- 2 3 4 5 typ m icího za ízení.5 2 3 4 5 typ m icího za ízení Obr. 2 Parametry rovnice proud ní v závislosti na typu m icího za ízení. Vlevo sou initel proud ní C L, vpravo exponent proud ní n. Systematicky odlišné chování za ízení typu 2 je dob e patrné p i porovnání pr b h závislosti objemového toku vzduchu na tlakovém rozdílu pro jednotlivé díl í testy (obr. 3). Tato systematická odchylka m že souviset s odlišným principem m ení pr toku vzduchu ventilátorem u za ízení typu 2 (viz kap. 4.2). Podtlak v budov P etlak v budov o. tok vzduchu V L- [m 3 /h] typ m icího za ízení: 2 3 4 tlakový rozdíl p - [Pa] o. tok vzduchu V L+ [m 3 /h] typ m icího za ízení: 2 3 4 tlakový rozdíl p + [Pa] Obr. 3 Pr b hy závislosti objemového toku vzduchu na tlakovém rozdílu pro jednotlivé díl í testy Grafy na obr. 4 ukazují výsledky díl ích test nam ených za ízeními typu (vyjád ené pomocí V 5+, V 5- a V 5+/- ) v závislosti na datu poslední kalibrace tlakových idel (tlaková idla slouží u tohoto typu za ízení jak k m ení tlakového rozdílu tak k m ení pr toku vzduchu ventilátorem). Výsledek je velmi obtížné interpretovat, nebo pro starší data kalibrace je k dispozici p íliš malý po et výsledk m ení (výrazn menší než pro p ístroje kalibrované v r. 2). Oba testy pomocí za ízení kalibrovaného naposledy v roce 26 realizoval technik s relativn velkou zkušeností (,52), test pomocí za ízení kalibrovaného naposledy v roce 28 realizoval mén zkušený technik (zkušenost,3) a zbývajících 6 test pomocí za ízení kalibrovaných v roce 2 realizovali technici s velmi rozdílnými zkušenostmi (zkušenost od,2 do,84, pr m r,7). strana 2
Asociace Blower Door CZ 3 29 28 V5+ V5-3 29 28 V 5 [m 3 /h] 27 26 25 24 V 5+/- [m 3 /h] 27 26 25 24 23 23 22 22 24.3.26..26 28.4.27 4..27.6.28 8.2.28 6.7.29 22..2.8.2 datum poslední kalibrace 24.3.26..26 28.4.27 4..27.6.28 8.2.28 6.7.29 22..2 datum poslední kalibrace.8.2 Obr.4 Výsledky díl ích test podle data poslední kalibrace (každý bod reprezentuje jeden díl í test, vyneseny jsou pouze výsledky test realizovaných za ízeními typu ) Povrchní interpretace graf na obr. 4 by mohla vést k záv ru, že nam ená hodnota V 5 klesá se zv tšujícím se asovým odstupem od poslední kalibrace. Tento záv r je z ejm chybný. Informace uvedené na obr. 4 nijak nezpochyb ují význam pravidelné kalibrace tlakových idel v p edepsaných intervalech. Je však z ejmé, že pouhá v asná kalibrace idel sama o sob nezajistí spolehlivost výsledku m ení pop. vzájemnou srovnatelnost výsledk nam ených odlišnými p ístroji a techniky. Nejistota m ení je tedy z ejm významn ovlivn na i chybami z jiných zdroj, než pouze p esností tlakových idel. Grafy na obr. 5 ukazují výsledky díl ích test (vyjád ené pomocí V 5+, V 5- a V 5+/- ) v závislosti na zkušenosti m ícího technika. Zdá se, že rozptyl nam ených výsledk se zmenšuje se stoupající zkušeností m icích technik (výsledky nam ené zkušen jšími techniky vykazují na první pohled menší rozptyl). Zdá se rovn ž, že zkušen jší technici m í nižší hodnoty V 5. Tato pozorování ukazují, že zkušenosti m icího technika z ejm mohou ovlivnit výsledek testu. M la by však být interpretována opatrn, zejména z toho d vodu, že v p ípad zkušen jších technik je k dispozici pouze malý (statisticky irelevantní) po et výsledk v porovnání s po tem výsledk nam ených mén zkušenými techniky. V 5 [m 3 /h] 3 29 28 27 26 25 24 23 22..2.4.6.8. zkušenost technika [-] V5+ V5- V 5+/- [m 3 /h] 3 29 28 27 26 25 24 23 22..2.4.6.8. zkušenost technika [-] Obr.5 Výsledky díl ích test podle zkušenosti m icího technika (každý bod reprezentuje jeden díl í test) strana 3
Srovnávací m ení Lze p edpokládat, že pravd podobnost chyby v postupu m ení a obsluze p ístroje klesá se stoupající zkušeností technika (kap. 4.4.2). To by mohlo znamenat, že nižší hodnoty V 5, nam ené zkušen jšími techniky, jsou zatíženy menší chybou a tedy pravd podobn blíže realit. Grafy na obr. 5 tuto hypotézu ovšem ani nepotvrzují, ani nevyvracejí - vzhledem k výše zmín ným zvláštním vlastnostem zkoumaného souboru výsledk m ení (malý po et výsledk nam ených zkušenými techniky, malý po et m ení realizovaný n kterými typy m icích za ízení, z toho vyplývající statistická závislost mezi typem m icího za ízení a zkušeností technika kap. 4.4.2). Graf na obr. 6 ukazuje rozdíly mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku v budov (V 5- - V 5+ ) v závislosti na zkušenosti m ícího technika. Zdá se, že velikost rozdílu mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku (v absolutní hodnot ) klesá se zkušeností technika. To ovšem nepotvrzuje ani nevyvrací p edpokládanou závislost výsledku m ení na zkušenosti m ícího technika. D vodem je op t nízký po et výsledk nam ených techniky s v tší zkušeností a statistická závislost mezi typem m icího za ízení a zkušeností technika. V p ípad test nam ených pomocí za ízení typu 2 by mohla být odchylka rozdílu (V 5- - V 5+ ) oproti ostatním za ízením ovlivn na do jisté míry mimo jiné specifickými vlastnostmi tohoto typu za ízení (viz kap. 4.2 a kap. 4.4.4). 3 (V 5-) - (V 5+) [m 3 /h] 2 - -2-3..2.4.6.8. zkušenost technika [-] Obr.6 Rozdíly mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku v budov podle zkušenosti m icího technika 5 45 4..5 pr m r V5+/- zkušenost V 5+/- [m 3 /h] 35 3 25 2 5. -.5 zkušenost [-] -. 5 2 3 4 5 6 7 8 9 2 3 4 5 6 -.5 Test Obr.7 Výsledky díl ích test a zkušenosti m icího technika. Zelen jsou ozna eny výsledky nam ené stejným, relativn zkušeným technikem. erven jsou ozna eny výsledky nam ené stejnou dvojicí mén zkušených technik. Výsledky následující analýzy naopak ukazují, že zkušenosti m ícího technika, resp. kvalita jeho práce, z ejm mohou ovlivnit výsledek testu. Na obr. 7 jsou vyneseny výsledky díl ích test strana 4
Asociace Blower Door CZ vyjád ené pomocí V 5+/-. Testy. a 8 byly realizovány stejným, relativn zkušeným technikem (zkušenost,52). Testy. 6 a 6 byly realizovány dvojicí technik s výrazn menší zkušeností (zkušenost,2, délka praxe cca 6 m síc, 3 dosud realizované testy). Zatímco výsledky obou test nam ené zkušeným technikem jsou velmi podobné (tém identické), výsledky nam ené dvojicí mén zkušených technik jsou navzájem velmi odlišné. Výsledek jejich prvního testu (test. 6) je velmi odlehlý od pr m rné hodnoty V 5+/- i od v tšiny ostatních díl ích test (je tedy pravd podobné, že je zatížený významnou chybou). Naproti tomu výsledek jejich druhého testu (test. 6) je jednou z nejnižších nam ených hodnot V 5+/- a je velmi podobný výsledk m nam eným zkušenými techniky (nap. testy., 2, 8). Nápadn odlišné jsou také rozdíly mezi výsledky testu p i podtlaku a p i p etlaku v budov V 5- - V 5+. V p ípad testu. 6 je tento rozdíl mimo ádn velký (jeden z nejvyšších v souboru díl ích test ), zatímco v p ípad testu. 6 je velmi malý - jeden z nejmenších, navíc velmi podobný jako v p ípad test realizovaných zkušenými techniky (nap. testy., 2, 8 viz obr. 8). (V 5-) - (V 5+) [m 3 /h] 5 4 3 2 - -2..5. -.5 -. -.5-2. zkušenost [-] zkušenost -3 2 3 4 5 6 7 8 9 2 3 4 5 6 Test -2.5 Obr.8 Rozdíly mezi výsledkem testu p i podtlaku a p etlaku v budov a zkušenosti m icího technika. Zelen jsou ozna eny výsledky nam ené stejným, relativn zkušeným technikem. erven jsou ozna eny výsledky nam ené stejnou dvojicí mén zkušených technik. Na tomto míst je pot eba podotknout, že test. 6 realizovala dvojice mén zkušených technik v p ítomnosti ostatních koleg. O ividn pracovali pod vlivem silné trémy a stresu. Naproti tomu test. 6 realizovali sami, po odjezdu ostatních koleg, pouze s jedním z organizátor. V této situaci pracovali mnohem klidn ji a soust ed n ji. Navíc v ten okamžik m li za sebou dva dny, kdy mohli sledovat p i práci kolegy s podobnými i v tšími praktickými zkušenostmi a mohli s nimi své problémy diskutovat. I to m že znamenat ur itý posun v praktické zkušenosti. Bez ohledu na to, zda mezi testy 5 a 6 došlo ke zvýšení jejich praktické zkušenosti, je z ejmé, že zmín né vn jší okolnosti m ly významný vliv na kvalitu jejich práce. Výsledky této díl í analýzy tedy nazna ují, že kvalita práce m ícího technika m že mít významný vliv na výsledek testu. Z výsledk srovnávacího m ení vyplývá, že jeho ú astníci (poskytovatelé m ení, m icí technici), používající r zná m icí za ízení, poskytují za srovnatelných podmínek navzájem srovnatelné výsledky testu vzduchot snosti vyjád ené hodnotami n 5 a V 5. Protože mezi výsledky díl ích test (hodnotami n 5 a V 5 ) nebyly zjišt ny žádné výrazn odlehlé hodnoty, je pravd podobné, že: prov ovaná m icí za ízení pracují správn (bez hrubých vad) zú astn ní m icí technici se v pr b hu m ení nedopoušt jí hrubých chyb Základní statistické údaje o souboru díl ích hodnot n 5 v podstat nep ímo vypovídají o nejistot m ení za daných podmínek. S ohledem na statisticky malý po et realizovaných test je obtížné z výsledk srovnávacího m ení p esn ji ur it nejistotu m ení. Jako ur itý orienta ní odhad nejistoty je možné použít dvojnásobek sm rodatné odchylky nebo mezikvartilový rozptyl jedná se o interval ší e p ibližn, h -. Tato informace m že být d ležitá p i porovnávání výsledk nam ených na stejné budov r znými techniky (nap. vzájemná kontrola) a také pro zp sob vyjad ování výsledk strana 5
Srovnávací m ení (nap. pro ú ely porovnání výsledku s limitními hodnotami). U budov podobného typu a velikosti (rodinný d m s vnit ním objemem do cca 5 m 3 ) z ejm nemá smysl udávat hodnotu n 5 na více než desetinné místo (p ipome me, že relativní rozdíly v n 5 budou jist závislé na velikosti budovy). Výsledky test vyjád ené hodnotami n 5 a V 5 jsou z ejm nezávislé na typu m icího za ízení. V p ípad jednoho typu m ícího za ízení byla zjišt na systematická odchylka parametr rovnice proud ní C L a n oproti hodnotám nam eným ostatními typy p ístroj (to platí pouze pro výsledky m ení podtlakem, u výsledk m ení p etlakem odchylka zjišt na nebyla). Projevuje se odlišným pr b hem závislosti pr toku vzduchu na tlakovém rozdílu, p edevším v oblasti nízkých tlakových rozdíl. Na hodnoty V 5 a n 5 má pravd podobn pouze malý vliv. Odchylka m že souviset se zp sobem m ení pr toku vzduchu ventilátorem u tohoto typu za ízení, který je založený na odlišném principu, než je tomu u ostatních prov ovaných typ m icích za ízení. Výsledky jednoduchých statistických analýz ukazují, že výsledek testu vzduchot snosti m že být z ejm do zna né míry závislý na kvalit práce m icího technika. Jistou roli m že hrát v tomto ohledu míra jeho praktických zkušeností a také vn jší okolnosti (podmínky p i práci). Ve všech jednoduchých analýzách, které jsou prezentovány v této zpráv, se shodn p edpokládalo, že chyby m ení zp sobené zm nami klimatických podmínek jsou p ibližn konstantní pro všechny díl í testy a jejich vliv na rozdíly mezi výsledky díl ích test je tedy zanedbatelný (výsledky všech díl ích test jsou zatíženy stejnou chybou v d sledku zm n klimatických podmínek). P edpoklad je z ejm platný pro zm ny teploty. Jeho platnost pro zm ny v ú incích v tru nemohla být bohužel prov ena, nebo rychlost ani sm r v tru nebyly b hem srovnávacího m ení zaznamenávány (byla pouze vizuáln hodnocena síla v tru). P i p ípadném opakování srovnávacího m ení by tento problém m l být ešen podrobným záznamem všech d ležitých parametr venkovního prost edí. Pokud by bylo pot eba zcela vylou it vliv klimatických podmínek na výsledek test, m lo by být srovnávací m ení realizováno v laboratorních podmínkách (nap. na menším objektu umíst ném v hale). P i tomto srovnávacím m ení nebyl mimo jiné prov ován vliv odlišného p ístupu k p íprav budovy a výpo tu vztažných veli in na nejistotu výsledku m ení. P edpokládá se, že m že být významný vzhledem k nejednozna nosti pravidel uvedených v ( SN EN 3829), která mohou být každým m ícím technikem interpretována pon kud odlišn. Podobná srovnávací m ení by tedy v budoucnu m la být dopln na o navazující studie zkoumající i tento díl í problém. SN 73 54-2: 27 Tepelná ochrana budov - ást 2: Požadavky, NI, Praha, 27 SN EN 3829 Thermal performance of buildings - Determination of air permeability of buildings - Fan pressurization method FLiB-Supplement /22 German proposal to the amendment of EN 3829 Morávek, P. Obytný soubor pasivních dom eský ráj Koberovy, sborník konference Pasivní domy 27, Brno, 27 Novák, J.: Vzduchot snost obvodových pláš budov, Grada publishing, Praha, 28 Novák, J.: M ení vzduchot snosti budov a analýza výsledk, díl í výzkumná zpráva za rok 28..2..-6, CIDEAS 29 TNI 73 329 Zjednodušené výpo tové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou pot ebou tepla na vytáp ní Rodinné domy TNI 73 33 Zjednodušené výpo tové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou pot ebou tepla na vytáp ní Bytové domy lenové Asociace Blower Door CZ d kují firm Atrea s.r.o. za zap j ení budovy pro ú ely srovnávacího m ení a za spolupráci p i jeho organizaci. strana 6