MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Alena Dofková Přístup žen k léčbě bolestí hlavy Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: MUDr. Josef Holík Brno 2007
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Brno 20. března 2007.
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce MUDr. Josefu Holíkovi za odbornou pomoc při zpracování této práce.
OBSAH ÚVOD...6 1 BOLEST...8 2 BOLESTI HLAVY...9 2.1 Klasifikace bolestí hlavy podle IHS...9 2.2 Primární bolesti hlavy...10 2.2.1 Migréna...11 2.2.2 Tenzní bolesti hlavy...15 2.2.3 Cluster haedache a chronická paroxysmální hemikranie...16 2.2.4 Bolesti hlavy bez strukturálních lézí...16 2.3. Sekundární bolesti hlavy...18 2.3.1 Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy...18 2.3.2 Bolesti hlavy v rámci cévních onemocnění...19 2.3.3 Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních onemocnění...20 2.3.4 Bolesti hlavy během užívání či po ukončení užívání různých látek...20 2.3.5 Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí...21 2.3.6 Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch...21 2.3.7 Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje...22 2.3.8 Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti... 23 2.3.9 Neklasifikovatelné bolesti hlavy...23 2.4 Léčba bolestí hlavy...24 2.4.1 Akupunktura...25 2.4.2 Bylinářství...26 2.4.2 Fyzioterapie... 26 2.4.3 Homeopatie...27 2.4.5. Jóga...27 2.4.5 Reflexologie...27 4
3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ...28 3.1 Cíl průzkumného šetření a pracovní hypotézy...28 3.2 Metody průzkumného šetření...29 3.3 Organizace průzkumného šetření...29 3.4 Charakteristika zkoumaného souboru...29 3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření.....30 4 DISKUZE... 54 5 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ...56 ZÁVĚR......57 ANOTACE......58 LITERATURA A PRAMENY........59 SEZNAM ZKRATEK.......61 SEZNAM TABULEK......62 SEZNAM GRAFŮ...63 SEZNAM PŘÍLOH...64 5
ÚVOD Bolest hlavy je odnepaměti součástí lidské zkušenosti a lidé se ji vždy pokoušeli zmírnit nebo vyléčit. V lidské historii se pro léčbu bolesti používaly velice různé způsoby. Na svou dobu mohly být únosné a také byly pravděpodobně hodnoceny jako velice pokrokové. Z dnešního pohledu se v tom lepším případě zdají zábavné, v horším kruté a barbarské. Když jsem si volila téma bakalářské práce, tak jsem slyšela od jednoho lékaře vyprávět zajímavý příběh, který se udál před několika lety ve Velké Británii. Jednoho dne čekala jistá majitelka módního salónu v Londýně kontrolu na účetnictví. Tento den ji zrovna postihla silná, neobvyklá bolest hlavy. Neváhala, zavřela salón a vydala se k rodinnému lékaři. Lékař nezjistil nic a odeslal ji k lékaři specialistovi, který nepřišel po několika vyšetřeních opět na nic. Takto to pokračovalo asi půl roku, kdy majitelka módního salónu podstoupila mnoho vyšetření u mnoha různých lékařů. V té době měla kvůli nemoci již půl roku zavřený salón, kde jí unikala tržba. Lékaři příčinu bolestí její hlavy nezjistili a usnesli se na závěru, že pacientka je zdravá a bolesti hlavy pouze předstírá. Majitelce salónu se tento verdikt lékařů ovšem nelíbil, naštvala se a podala na všechny tyto lékaře trestní oznámení. Chtěla odškodné za to, že ji nedokázali diagnostikovat a potencionálně tedy i vyléčit bolest hlavy, které stále přetrvávají. Soudní spor se vlekl asi půl roku, kdy pacientka opět prošla mnoho soudem požadovaných vyšetření. Poté soud dospěl k rozhodnutí, že tým lékařů musí zaplatit pacientce odškodné. Důvodem bylo to, že nedokázali bolesti odstranit, ať již za použití analgetik, pokud by se jednalo o somatickou bolest, nebo za použití jiné, například psychiatrické léčby, pokud by se jednalo o psychosomatickou bolest. Bolest existuje, když to pacient říká, protože bolest je subjektivní pocit, který mnohdy nelze objektivně zjistit. Majitelka módního salónu za peníze salón zrekonstruovala a rozšířila a na bolesti hlavy si už od té doby nestěžovala. V tomto příběhu je k zamyšlení, zda-li majitelka módního salónu opravdu bolestí hlavy trpěla, či pouze bolest předstírala. Bolest je, když to pacient říká, ale co když pacient v rámci sledování nějakého cíle bolest předstírá? 6
Tento příběh mě motivoval v dotazníku k položce 21 a 22, zda-li respondentky bolest hlavy někdy předstírají a při jaké činnosti. Ve své práci též zjišťuji, jak jsou na tom s bolestmi hlavy české ženy, jaké mají informace o možnostech léčby bolestí hlavy, jak s těmito informacemi nakládají, jestli bolest vždy přetrpí nebo používají nějaké prostředky k jejímu odstranění a s jakým výsledkem. Já sama trpím bolestmi hlavy již 8 let. Bolest mi velice znepříjemňuje osobní i pracovní život. Dostavuje se několikrát za měsíc a trvá dva až tři dny. Zpočátku jsem bolestem hlavy nepřikládala velký význam, ale jelikož se potíže stupňovaly, bolesti hlavy mě omezovaly v denních činnostech stále více. Nejprve jsem zkoušela všemožné volně dostupné léky. Nic nepomáhalo. Zašla jsem tedy k praktické lékařce, kde jsem čekala odbornou pomoc, ale místo toho jsem od paní doktorky uslyšela: Bolestí hlavy trpí každá druhá ženská a kdyby tu měly stát všechny, nedělala bych nic jiného než léčila hysterky!.tento přístup lékařky mě natolik odradil, že jsem dlouho bolestmi hlavy trpěla a žádného jiného lékaře jsem nenavštívila. Když jsem začala psát tuto bakalářskou práci, tak jsem se zaregistrovala u jiného lékaře, který mě poslal na neurologii, kde mi dnes již úspěšně léčí bolesti hlavy. Mít trpělivost neznamená přehlížet to, co by se změnit dalo a také mělo. Anselm Grün 7
1 BOLEST Podle mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP - International Association for the Study of Pain) je bolest definována jako nepříjemný smyslový a pocitový zážitek, který je spojen se skutečným nebo potenciálním poškozením tkání. Bolest je nejčastější příčinou návštěvy pacienta u lékaře. Povaha bolesti je dána kvalitou a intenzitou vyvolávajícího podnětu, ale také kvalitou nervového vedení, zpracováním a vnímáním v CNS. Vše je modifikováno osobností, zkušeností, okamžitým stavem postiženého, okolnostmi, souvislostmi bolestivého podnětu, tradicí a výchovou. Bolest je umocněna strachem a nejistotou. Bolest jako nemoc lze třídit podle příčiny, délky trvání a ovlivnitelnosti. Podle časového faktoru rozdělujeme bolest na akutní a chronickou. Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu. Po vyřešení primární příčiny bolest ustává. Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi, jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje. Chronická bolest trvá více jak 3 měsíce. Její léčba je složitější. 1 Bolest může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. Nemoc se velmi často chápe jen jako záležitost tělesná, ale pozapomnělo se na stránku lidskou a etickou. Nemocní se postupně stávají pasivními konzumenty efektivních služeb zdravotnických zařízení, osobnost lékaře mizí za hradbou přístrojů, administrativních úkonů a za byrokratickým provozem těchto institucí. Často se tak stává, že se nemocný dostává do začarovaného kruhu a putuje jako horký brambor z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. V tomto případě se nemocný uchyluje k samoléčbě, která však problémy spojené s bolestí hlavy dlouhodobě neřeší. 1 MAREK,J., aj., Farmakoterapie vnitřních nemocí, s. 663-683. 8
2 BOLESTI HLAVY Bolesti hlavy rozhodně nejsou nemocí hysterek a hypochondrů. Je to nemoc jako každá jiná, a proto může mít řadu podob a ještě více příčin. Zajímavé je, že samotný mozek nebolí - nepříjemné vjemy mají většinou původ v podráždění nervů, které provázejí cévy dovnitř lebky. Z toho vyplývá, že bolest hlavy může mít důvod jak uvnitř lebky, tak i na jiném místě těla a nervy ji "dovnitř hlavy pouze přenesou". 2.1 Klasifikace bolestí hlavy podle IHS V minulosti existovala celá řada klasifikačních systémů bolesti hlavy. K jejich sjednocení došlo v roce 1988, kdy International Headache Society (IHS) v časopise Cephalalgia publikovala klasifikační rozdělení, které je dodnes uznáváno. Bolesti hlavy jsou tu rozděleny do dvou hlavních skupin na primární a sekundární. Klasifikace dle IHS: A. Primární bolesti hlavy 1. Migréna ( migréna bez aury, s aurou, oftalmoplegická, retinální, periodické syndromy v dětství asociované s migrénou či předcházející migrénu, komplikace migrény, migrény nesplňující definici IHS) 2. Tenzní bolesti hlavy (epizodické a chronické) 3. Cluster haedache a chronická paroxysmální hemikranie 4. Bolesti hlavy bez strukturální léze (idiopatické bolesti hlavy, z chladového stimulu, při kašli, po tělesné aktivitě a během sexuální aktivity) B. Sekundární bolesti hlavy 5. Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy (akutní a chronické) 6. Bolesti hlavy v rámci cévních onemocnění (ischemické poruchy, intrakraniální hematomy, subarachnoideální krvácení, aneurysmata) 2 2 WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 12-14. 9
7. Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních poruch (liquorová hypertenze a hypotenze, intrakraniální infekce a nádory) 8. Bolesti během užívání či po ukončení užívání různých látek (nitráty, analgetika, alkohol, kofein, ergotamin, narkotika) 9. Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí (virové, bakteriální) 10. Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch (hypoxie, hyperkapnie, hypoglykémie) 11. Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje (akutní glaukom, vertebrogenní bolesti hlavy, akutní sinusitidy s bolestmi hlavy) 12. Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti (komprese a záněty mozkových nervů, neuralgie trigeminu) 13. Neklasifikovatelné bolesti hlavy 3 Rozlišení jednotlivých typů bolestí hlavy má význam především při volbě správného léčebného postupu. Každý jednotlivý typ bolesti hlavy vyžaduje zvláštní terapeutický postup a žádný příznak nesmí být podceňován. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým typům bolestí hlavy, jejich diagnostice, klinickému obrazu a příslušné léčbě. 2.2 Primární bolesti hlavy Největší skupinu (75 %) tvoří primární bolesti hlavy. Vyskytují se samy o sobě, na jejich vzniku se nepodílí žádné jiné onemocnění. Mezi jednotlivými záchvaty je postižená osoba zdráva. Nejznámější z nich je migréna, ale nejčastější je takzvaná tenzní bolest hlavy. 4 3 WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 14-18. 4 MEDOVÁ, E., Migréna, [online], Dostupné na <http://elpida.cz/download/migrena.doc>. 10
2.2.1 Migréna Je charakterizována záchvaty bolesti hlavy, nejčastěji charakteru hemikranie. Záchvat trvá obvykle od 4 do 72 hodin a bývá provázen alespoň jedním z následujících příznaků nauzea, zvracení, fotofobie, fonofobie. Bolest má nejčastěji pulzující charakter s rostoucí intenzitou. Migréna postihuje podle různých statistik od 5 do 20 % populace. První migrenózní záchvat se nejčastěji objeví ve věku od 20 do 30 let, častá je rodinná zátěž. V Evropě je prevalence asi u 18 % žen a 5 % mužů. Záchvat migrény má několik fází: a) Prodromální fáze - prodromy se objevují jen u některých pacientů, kteří je popisují jako projevy neklidu, podrážděnosti, hladu, nechutenství, zívání, častého močení, euforie nebo deprese, či jako pocity malátnosti nebo únavy. Objevují se zhruba v období 24 hodin před záchvatem. b) Fáze aury - aura se vyskytuje asi u 20 % pacientů, jedná se pak o migrénu s aurou. Aura nejčastěji bolesti předchází (60 5 minut) může však u některých pacientů začít či přetrvávat i v průběhu bolesti. Aura je komplex fokálních neurologických symptomů, nejčastěji se jedná o zrakové projevy typu záblesků, barev, rozvlnění obrazu nebo skotomů. Relativně často se objevují příznaky senzitivní, jako jsou parestézie končetin nebo obličeje, méně často pak poruchy řeči či parézy. Diferenciálně diagnosticky je třeba u prvního záchvatu s aurou vyloučit tranzitorní ischemickou ataku (TIA). c) Fáze bolesti hlavy a doprovodných příznaků - začíná převážně jako hemikranie. Je pulzujícího charakteru, její intenzita narůstá a v rozvinuté fázi bývá velmi silná. Pacient mívá fotofobii a fonofobii. Fyzická zátěž stav zhoršuje. Bolest je často provázena nauzeou a zvracením. Pokud tyto projevy trvají déle než 72 hodin, hovoříme o status migrenosus. d) Rozpouštěcí fáze neléčená migréna trvá 4 72 hodin a pak spontánně odezní e) Postdromální fáze - pozáchvatové období může trvat až 24 hodin, přetrvává pocit únavy, nevýkonnosti, nechutenství a poruchy koncentrace. Mezi záchvaty nemá pacient žádné potíže, pouze očekává s obavami další ataku. 5 5 MEDOVÁ, E., Migréna, [online], Dostupné na <http://elpida.cz/download/migrena.doc>. 11
Patofyziologie migrény není dosud detailně objasněna. Jedná se o komplexní děj s pravděpodobným genetickým podkladem. Přes teorii vaskulární (aura odpovídá vazokonstrikci s následnou vazodilatací), teorii destičkovou (tvorba destičkových shluků ve fázi aury s uvolněním serotoninu) a teorii neurogenní (šířící se korová hypoperfúze a deprese elektrické aktivity se stejnou dynamikou procesu), které vysvětlují pouze parciální děje celého komplexu migrenózního záchvatu jsou nyní lékaři v období teorie neurovaskulární. Neurovaskulární teorii lze orientačně charakterizovat jako nestabilní trigeminovaskulární systém kontroly bolesti, kdy například vlivem zevního podnětu (stres, emoce, hluk, změna počasí, požití potravin) nebo vnitřního podnětu (změna hormonální situace, stav vnitřního prostředí) je aktivováno migrénové centrum, jakýsi generátor migrény v oblasti mozkového kmene a hypotalamu. U migrény je vzhledem k častému rodinnému výskytu předpokládán genetický multifaktoriální základ, nepodařilo se však doposud prokázat ani typ dědičnosti, ani konkrétní lokalizaci genů pro migrénu. 6 Spouštěcí faktory jsou příjem potravy (vynecháni, opoždění a neúměrné množství), specifické potraviny (sýr, čokoláda, citrusy, alkohol, káva), spánek (nedostatek a nadbytek), stres, vlivy prostředí (světlo, cvičení, změny počasí, silné čichové podněty), hormonální faktory (menstruace, antikoncepce, těhotenství, substituce hormonů), kouření aj. 7 Migréna se během těhotenství zlepšuje u většiny žen (55-90 %). U některých žen se během těhotenství migréna nemění ( 5-30 %) a u minima se zhorší (3-7 %). U některých se dokonce v těhotenství migréna objeví poprvé (5-10 %). Po porodu je velmi častý návrat ke stavu před těhotenstvím, co se týká frekvence a intenzity migrenózních záchvatů. 8 6 KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.49-53. 7 WILKINSON, M., MacGREGOR, A., aj., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 18-21. 8 BOUSSER, M., Migraine, female hormones and stroke, [online], Dostupné na <http://www.czech-hs.z/detail_odbornik.php?id=762>. 12
Neexistuje žádný diagnostický test, který by prokázal migrénu. Zobrazovací techniky mají u migrény normální výsledky, z elektrofyziologických vyšetření nemá elektroencefalografe (EEG) charakteristické rysy. Určité změny jsou popsány při vyšetření některých modalit evokovaných potenciálů (EP), ty se však pro diagnostiku dají využít jen obtížně. Pro stanovení diagnózy je nejdůležitější důkladná a dobře vedená anamnéza (první výskyt a frekvenci obtíží, charakter záchvatu, přítomnost aury, prodromů, popis typu bolesti, její lokalizaci a rozvoj, její intenzitu, případné doprovodné projevy, vazba na menstruaci). Diferenciálně diagnosticky může být obtíž zvláště při prvním záchvatu, kdy se musí odlišit možnost cévního onemocnění mozku, nejčastěji tranzitorní ischemické ataky (TIA) či subarachnoideálního krvácení (SAK). Komplikací migrény je status migrenosus, kdy záchvat bolesti s vegetativním doprovodem trvá déle než 72 hodin. Další komplikací, která je spíše vyjímečná, je migrenózní infarkt, kdy projevy aury přetrvávají i po odeznění bolesti a na CT či MR je prokázáno ischemické ložisko. 9 Medikamentózní terapii dělíme na dvě zásadní části léčbu akutního záchvatu a léčbu profylaktickou. Léčba akutního záchvatu podle nových poznatků se doporučuje strategie léčby záchvatu medikací odpovídající tíži záchvatu, volba medikace podle toho, jak záchvat ovlivňuje běžnou denní aktivitu. Při lehkém migrenózním záchvatu jsou pak doporučována jednosložková analgetika v dostatečné dávce kyselina acetylsalicylová (ASA), paracetamol nebo nesteroidní antirevmatika (NSA), vhodná je i kombinace s prokinetikem. Kombinovaná analgetika s kofeinem a kodeinem se nedoporučují pro možnost návyku při častějším užití. Pro středně těžký záchvat jsou vhodná analgetika i NSA v parenterální formě v kombinaci s prokinetikem nebo dihydroergotamin parenterálně nebo triptany v tabletách. Těžký migrenózní záchvat se řeší podáním triptanů ve formě nosního spreje nebo injekce. 10 9 KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.25-44. 10 Tamtéž, s.108-125. 13
Profylaktická léčba je indikována v případě tří a více těžkých migrenózních záchvatů v měsíci nebo při dlouhotrvajících záchvatech i při jejich nižší frekvenci, při špatné toleranci či neúčinnosti léčby akutního záchvatu. Cílem je snížení frekvence záchvatů a zmínění bolesti záchvatu. Profylaxe se podává denně, délka užívání není pevně doporučena, ale doporučuje se půl roku až rok. Jako profylaktická léčba se používají blokátory kalciových kanálů, valproáty či kyselina valproová, nově i jiná antikonvulzíva, beta-blokátory, méně často pak tricyklická antidepresíva. Za úspěšnou profylaxi se posuzuje, pokud se zdaří zredukovat počet záchvatů na polovinu a méně a zmírnit podstatně sílu bolesti při záchvatu. Každý nemocný s bolestmi hlavy by měl být poučen o tom, že nekontrolovaná a nadměrná domácí léčba např. ergotaminem či kombinovanými analgetiky může mít za následek kromě návyku i rozvoj těžko ovlivnitelných chronických každodenních bolestí hlavy. 11 Transformovaná migréna vzniká u pacientů s anamnézou migrény, kdy během let a někdy i vlivem nadužívané medikace se zmírňuje intenzita bolesti při záchvatu, mizí výrazný vegetativní doprovod, ale narůstá sekvence obtíží a zkracuje se doba zcela bez bolesti. Postupně mizí původně ostrý rozdíl mezi dobou záchvatu a dobou mimo záchvat, takže se vyvíjí víceméně denní bolest hlavy, která nenutí ke klidu na lůžku, ale pacienta obtěžuje. Tito pacienti pak udávají difúzní, tupou bolest hlavy, spíše tenzního charakteru, často již od ranního probuzení. Na tomto terénu pak proběhne občasný typický migrenózní záchvat. Tento stav nejčastěji vzniká, pokud současně dochází k nadužívání analgetik. Tento stav je častější u pacientů s depresí či anxietou. Léčba je obtížná, vyžaduje odhodlání pacienta a dlouhodobou spolupráci pacienta s terapeutem. Vysazení nadužívané medikace je zde bezpodmínečně nutné. 12 11 KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.125-137. 12 Tamtéž, s.153-156. 14
2.2.2 Tenzní typ bolesti hlavy Jedná se o nejčastější typ primární bolesti hlavy, která během života postihne téměř každého. Podle frekvence obtíží se jedná epizodický typ TTH, kdy jsou bolesti hlavy, trvající denně více než 4 hodiny, přítomné méně než 15 dnů v měsíci nebo chronický typ TTH, kdy je frekvence bolesti hlavy větší než 15 dnů v měsíci. Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, s maximem v týle a s propagací do temene a za oči. Je většinou mírné či střední intenzity, nemá pulsující charakter, nebývají přítomné vegetativní projevy. Fyzická aktivita vede ke zmírnění bolesti. Obtíže většinou začínají jako epizodické, přechod na chronický typ není výjimkou. Při vzniku této bolesti hlavy se uplatňuje více faktorů a obdobně jako u migrény nejsou patofyziologické děje vedoucí ke vzniku a rozvoji bolesti zcela objasněny. Je prokázána častá komorbidita TTH s depresí, anxietou a psychosomatickými obtížemi. U některých pacientů s TTH je elektromyograficky (EMG) prokázán zvýšený tonus perikraniálních a šíjových svalů, u jiných pacientů s TTH je však EMG nález negativní. 13 Terapie TTH je farmakologická a nefarmakologická. Akutní bolest hlavy při TTH nebývá problémem, většinou bolest zabere na běžná jednosložková analgetika či NSA. Obtížnější je léčba chronické bolesti, kdy cílem léčby je snaha o snížení frekvence bolesti a omezení její intenzity. Jako profylaxe se podávají tricyklická antidepresíva, která se jeví účinnější než selektivní vychytávání serotoninu. Dávky jsou nižší než při léčbě deprese, někdy se doporučuje též magnézium. Dále jsou zde také důležité nefarmakologické postupy, jako je psychoterapie, relaxační techniky, jindy fyzioterapie (elektroléčba, akupunktura). 14 13 WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 83-88. 14 Tamtéž, s. 89-93. 15
2.2.3 Cluster headache a chronická paroxysmální hemikranie Cluster headache (CH) patří k nepříliš častým typům primární bolesti hlavy. Je charakterizována konstantně jednostrannými záchvaty velmi silné šlehavé bolesti, často palčivého charakteru. Bolest je lokalizovaná striktně orbitálně či periorbitálně, typické jsou doprovodné příznaky slzení oka, začervenání spojivky, kongesce nosní sliznice na příslušné straně. Bolesti jsou v záchvatu tak silné, že pacient nevydrží sedět ani ležet. Bolest prochodí. Ataka trvá od 30 minut do 2 hodin, často se u jednoho pacienta objevuje ve stejnou denní či spíše noční dobu. Během 24 hodin proběhne třeba i několik atak. Nakupení atak perioda se objevuje většinou na jaře nebo na podzim, trvá přibližně 4-8 týdnů, pak se stav zklidní a pacient je zcela bez obtíží. V období periody záchvat spolehlivě vyprovokuje i požití alkoholu. Léčbu stejně jako u migrény dělíme na akutní a profylaktickou. Lékem první volby jsou triptany. Pomáhá i inhalace 100 % kyslíku po dobu cca 15 minut nebo aplikace lokálního anestetika do příslušné nosní dírky (sprej, tampón). Jako profylaxe nejrychleji zaberou kortikoidy, pomalejší a stejně efektivní je léčba valproáty. Onemocnění postihuje častěji muže než ženy v poměru 8 : 1. 15 Chronická paroxysmální hemikranie (CPH) se vyskytuje téměř výhradně u žen. Je charakterizována četnými velmi krátce trvajícími atikami šlehavé bolesti, která má obdobný charakter jako u CH. Terapeuticky vždy zabere indometacin 16. 2.2.4 Bolesti hlavy bez strukturálních lézí Tato skupina je poměrně velká a jednotlivé typy se liší podle několika hledisek. U některých typů jsou v popředí silné, ostré bolesti hlavy a obličeje bez jakéhokoliv vegetativního původu, u jiných je právě tento vegetativní doprovod důležitým diferenciálně diagnostickým faktorem. 17 15 WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 99-105. 16 Tamtéž. 17 Tamtéž, s. 108. 16
Krátkodobé bolesti hlavy postižení jsou převážně muži, ataka jednotlivých bolestí trvá několik sekund, ale objeví se průměrně 5 10krát za hodinu. Bolesti jsou lokalizovány v oblasti orbity a mají vysokou intenzitu. Typickým příznakem je překrvení spojivek, pocení, slzení, zvýšená nosní sekrece a otok víčka. Mezi bolesti hlavy bez strukturální léze patří: Idiopatické bodavé bolesti hlavy krátkodobé, ostré, bodavé, trvají méně než 2 sekundy, mají proměnlivou frekvenci. Bolest hlavy po chladovém stimulu po ponoření hlavy do velmi studené vody se objevují bolesti hlavy během 1 minuty. Bolesti hlavy při kýchání a kašli dochází ke zvýšení nitrohrudního a intrakraniálního tlaku. Bolesti jsou náhlé, dosahují rychle vrcholu a poté slábnou, ale tupé bolesti přetrvávají ještě několik hodin. Benigní ponámahové bolesti hlavy bolest je vázána na vyšší tělesnou aktivitu, na kterou není jedinec trénovaný. Bolesti jsou silné, pulzující, doprovázeny nevolností, zvracením. Často pozorujeme další vyvolávající faktory, které námahu umocňují (horko, vysokohorské prostředí, vysoká vlhkost vzduchu, požití kávy, alkoholu, nedostatek jídla, hypoglykémie, aj.). Bolest hlavy při sexuální aktivitě bolest hlavy v souvislosti se sexuální aktivitou představují zajímavé medicínské i psychologické téma, jelikož bolest hlavy je velmi často příčinou odmítnutí sexuálního styku. Bolest hlavy se může objevit při souloži, ale i během jiných sexuálních aktivit. Muži trpí bolestmi hlavy častěji než ženy, pravděpodobně v důsledku větší fyzické aktivity. Příčina bolestí spočívá ve zvýšení nitrolebního a krevního tlaku. Nemedikamentózní léčba spočívá v zvyšování kondice, redukci tělesné váhy, změny poloh či na omezení sexuální činnosti na určité dny. Medikamentózně se léčba neliší od léčby migrény v akutní fázi. Někdy se osvědčuje podávání indometacinu 2 hodiny před souloží nebo také pravidelně 3krát denně 2 dny před zamýšlenou souloží. 18 18 WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 108-114. 17
2.3 Sekundární bolesti hlavy Jsou projevem velmi široké a různorodé skupiny onemocnění, která buď přímo postihují oblast centrálního nervového systému, tedy struktury, které mají percepci bolesti nebo jsou projevem jiného extrakraniálního onemocnění. Alarmujícími projevy sekundárních bolestí je náhlý začátek silné bolesti, progresivně se zhoršující bolest doprovázená zvracením, začátek bolestí ve věku nad 50 let, přítomnost fokálních neurologických příznaků, přítomnost meningeální iritace či horečky. 19 2.3.1 Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy Při akutních traumatech mozku typu komoce či kontuze je přítomna bolest hlavy různé intenzity a různého charakteru, kvantitativní nebo kvalitativní porucha vědomí, zvracení a ložisková symptomatologie. Mohou vzniknou komplikace typu subdurálního či epidurálního krvácení, které mohou mít bolesti jako jeden z projevů. Zde je nutné provést CT vyšetření mozku a zajištění urgentního neurochirurgického řešení. Akutní poúrazové bolesti nastupují do 2 týdnů od úrazu a obvykle odezní do několika týdnů od úrazu. Chronické bolesti nastupují rovněž do 2 týdnů a obvykle nemizí do několika týdnů od úrazu. Charakter posttraumatické cefaley může být velmi rozmanitý. Nejčastější je chronická denní bolest tenzního typu. Diagnostika a odlišení od primárních bolestí je velmi složitá. K zařazení do skupiny posttraumatického syndromu je nutná přítomnost dalších příznaků jako jsou nauzea, závratě, tinitus, poruchy sluchu, rozmazaný vizus, diplopie, fotofobie a fonofobie. Dále se zjišťuje přecitlivělost, anxienta, deprese, změny osobnosti, únavnost, poruchy spánku a snížené libido. 20 19 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 20 Tamtéž. 18
3.3.2 Bolesti hlavy v rámci cévních onemocnění Do této skupiny bolestí hlavy patří podle IHS akutní mozkové ischemie (tranzitorní ischemické ataka, tromboembolický iktus), intrakraniální hematom, subarachnoideální krvácení, nekrvácející cévní malformace, bolest karotid nebo vertebrálních artérií, žilní trombóza, arteriální hypertenze (preeklampsie a eklampsie). U všech typů COM se může vyskytnout bolest hlavy. Bolest hlavy u CMP nemá specifickou lokalizaci či charakter a je téměř vždy provázena neurologickou symptomatologií v závislosti od oblasti, která je postižena. Diferenciálně diagnosticky je reálná možnost záměny migrény s aurou a tranzitorní ischemickou atakou (TIA). Pro migrénu s aurou svědčí anamnéza záchvatů bolesti s ložiskovými příznaky od mládí a stále stejný opakující se průběh ataky. Pro TIA svědčí, pokud se obraz bolesti hlavy s tranzitorními ložiskovými příznaky poprvé objeví ve věku nad 40 let. Pro subarachnoideální krvácení (SAK) je bolest hlavy typická. Jedná se o náhle vzniklou silnou bolest, často lokalizovanou do týla, která je často prvním příznakem ruptury aneuryzmatu, často vzniká v souvislosti s fyzickou námahou a je provázena nauzeou či zvracením, někdy i poruchou vědomí. S odstupem času se rozvíjí meningeální syndrom, jehož intenzita závisí na lokalizaci krvácení i na množství krve v likvorových prostorách. Trombózy žilních splavů jsou provázeny až v 70 % bolestmi hlavy a příslušnými ložiskovými příznaky. Léčba závisí na včasné diagnostice. Torpidní tlaková bolest hlavy často provází dekompenzovanou arteriální hypertenzi, hypertenzní krizi a nyní již poměrně vzácnou eklampsii. 21 21 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 19
2.3.3 Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních onemocnění Likvorová hypertenze se vyskytuje u obézních žen v reprodukčním období, je provázena chronickou denní bolestí hlavy, symptomy zvýšeného nitrolebního tlaku a edémem papil. Léčba spočívá především v korekci tělesné hmotnosti, opakované lumbální punkci, podání diuretik. Likvorová hypotenze vzniká nejčastěji po provedení lumbální punkce. Bolest hlavy je tupá, provázena nauzeou a zvracením. Léčba je symptomatická, krátkodobý klid na lůžku, analgetika, NSA, antiemetika a dostatek tekutin. Intrakraniální infekce (meningitidy, meningoencefalitidy) jsou pravidelně provázeny bolestí hlavy. Bolest bývá difúzní, tupá, narůstající intenzity, provázena febríliemi a meningeálním drážděním. Může být přítomna porucha vědomí, jak kvalitativní, tak kvantitativní. Intrakraniální nádory se mohou projevit rovněž bolestmi hlavy. Záleží na lokalizaci a typu nádoru. Bolest hlavy pozvolna narůstá a může být provázena syndromem nitrolební hypertenze. Diagnostika se provádí pomocí CT či MRI. Řešením je pak podle nálezu na zobrazovacích metodách buď neurochirurgický nebo radiochirurgický zákrok gama nožem. 22 2.3.4 Bolesti hlavy během užívání či po ukončení užívání různých látek Do této skupiny patří bolest hlavy vyvolaná akutním užitím nebo expozicí (nitráty a nitrity, glutamátem sodným, oxidem uhelnatým, alkoholem), bolest hlavy vyvolaná chronickým užíváním nebo expozicí (ergotaminem, abúzem analgetik, ostatními látkami), bolest hlavy po jednorázovém příjmu (alkohol), bolest hlavy po přerušení chronického příjmu (po vysazení ergotaminu, kofeinu), bolest hlavy způsobená chemickými látkami, ale s nejasným mechanismem vzniku. 23 22 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 23 Tamtéž. 20
Bolesti hlavy při nadužívání medikace se podle IHS objevují po denním nadužívání medikace po dobu 3 měsíců a déle. Bolest hlavy při nadužívání je chronická, to je více než 15 dní v měsících a po vysazení nadužívané medikace vymizí do jednoho měsíce. Typ bolesti hlavy není charakteristický ani lokalizací ani intenzitou, často je však provázen neklidem, iritabilitou, problémy s pamětí, obtížnou koncentrací a depresí. Typickým chováním pacienta je zvyšování dávky při záchvatu, stále častější užívání nebo kombinování medikace. Léky vedoucí k chronické bolesti hlavy z nadužívání jsou různé v různých státech v závislosti na dostupnost léků na předpis a léků volně prodejných. Pro dobrý výsledek léčebného postupu je nutné zvážit délku nadužívání léku, typ léku, kombinace léků, psychický stav pacienta a motivaci. Principem léčby je detoxifikace, vedoucí k odstranění vedlejších účinků nadužívání a znovunabytí schopnosti reagovat na profylaktickou léčbu. Velice důležitá je spolupráce pacienta. 24 2.3.5 Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí Bolesti hlavy spojená a infekcí, lokalizovanou mimo mozek rozdělujeme na virové, bakteriální a ostatní infekce. Tyto bolesti hlavy se vysvětlují cirkulací bakteriálních a virových toxinů v oběhu a vyvoláním dilatace mozkových cév. Většinou jsou mírnější intenzity a nacházíme další celkové zánětlivé projevy. 25 2.3.6 Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch Nejrůznější metabolické poruchy (hypoxie, hyperkapnie, smíšená hypoxie, hyperkapnie, hypoglykémie, aj.) bývají provázeny bolestmi hlavy, které většinou dobře reagují na úpravu vnitřního prostředí. Dají se vysvětlit zásahem do metabolismu mozku. 26 24 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 25 Tamtéž. 26 Tamtéž. 21
2.3.7 Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje Nejrůznější afekce lebky, krku, očí, nosu a vedlejších dutin, zubů a dutin ústní mohou být provázeny úpornými bolestmi hlavy, jako např. akutní glaukom, akutní záněty či maligní procesy. Řešení vyžaduje správné diferenciálně diagnostické postupy a kauzální léčbu. K nejvíce diskutovaným podskupinám sekundárních bolestí hlavy patří cervikogenní bolesti hlavy (CEH). CEH jsou epizodické unilaterální bolesti hlavy, trvající od 3 hodin do 1 týdne a recidivující v intervalech 2 dny až 2 měsíce. Bolest začíná v okcipitální krajině a projevuje se vždy do frontální oblasti na téže straně, kde bývá intenzivnější. Záchvat bolesti může být provokován některým pohybem v oblasti šíje. Může být přítomna i lehká, spíše tlaková difúzní bolest v příslušné horní končetině. Ženy jsou postiženy častěji než muži. Vzniku obtíží často přechází trauma, ale je mnoho pacientů, kteří jakékoliv trauma negují. Při CEH bývá omezená pohyblivost v oblasti šíjového svalstva či jeho reakce na pasivní protažení či aktivní pohyb v kterémkoliv krčním segmentu. U některých pacientů je přítomna nauzea, zvracení, rozmazané vidění a obtíže při polykání. V etiopatogenezi je zásadní těsné anatomické i funkční vztahy mezi strukturami horní krční páteře, zvláště kořeny C 2, C 3 a kaudálním jádrem trigeminu s možností aktivace trigeminovaskulárního komplexu. 27 Terapeuticky se využívá symptomatická léčba, analgetika či NSA, v případě zvýšeného tonu paravertebrálního svalstva jsou vhodná i myorelaxancia. Nejběžnější je léčba konzervativní, kde kromě medikamentózního ovlivnění bolesti či zvýšeného tonu šíjního svalstva je velmi důležitá spolupráce s odborníkem rehabilitačního lékařství (pohybový režim, vhodnost užití límce, fyzioterapie a další). 28 27 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 28 Tamtéž. 22
2.3.8 Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti Nejběžnější z kraniálních neuralgií je trigeminální neuralgie. Rozeznáváme idiopatickou (esenciální) a sekundární neuralgii. Incidence idiopatické neuralgie trojklanného nervu je 155 případů na milión osob, poměr mezi ženami a muži je 3:2. V 96 % se vyskytuje unilaterálně. Typické jsou záchvatovité ataky prudké šlehavé, ostré bodavé či pálivé bolesti silné intenzity, trvající od několika sekund do 2 minut. Nejčastěji jsou lokalizované faciálně nebo frontálně. Mohou být aktivovány běžnými aktivitami jako je žvýkání, mluvení, mytí. Mezi záchvaty je pacient asymptomatický, při vyšetření není obvykle neurologický deficit. Sekundární neuralgie není tak intenzivní jako idiopatická neuralgie, ale trvá hodiny až dny. Často provází intrakraniální tumory, aneurysmata, roztroušenou sklerózu a oční, nosní či dentální afekce. Terapeuticky se nejvíce používá gabapentin v kombinaci s tramadolem. V rezistentních případech lokálně obstřiky anestetik či alkoholu nebo termokoagulace ganglia, vyjímečně i radioterapie gama nožem. 29 2.3.9 Neklasifikovatelné bolesti hlavy Přes veškerou snahu se některý typ bolesti hlavy nepodaří zařadit do současné klasifikace. V tomto případě je na místě alespoň přibližné zařazení a další sledování. 30 29 WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 120-130. 30 MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na <http://www.pain.cz/html/sbh.html>. 23
2.4 Léčba bolestí hlavy Mezi cíle léčby bolestí všeobecně patří zajištění klidného a bezbolestného spánku, odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu i při tělesné aktivitě. Konečným cílem je odstranění nebo výrazné zmírnění bolesti a dosažení co nejlepší kvality života nemocných. Základem úspěchu léčby bolesti je navození důvěry mezi nemocným a lékařem. Léčba bolesti je správná a nutná v kterékoli fázi života. Téměř s každou bolestí lze účinně bojovat a to bez ohledu na to, jaké jsou její příčiny. Bolest není vnucenou, nebo dokonce smysluplnou součástí lidské existence, naopak je nepříjemným, často nesmyslným a většinou i zbytečným doprovodným jevem. Bolest hlavy je častým důvodem pro vyhledání lékařské péče a snahy o získání medikace pro úlevu od bolesti, ať již léku na předpis či bez předpisu. Volně prodejné léky jsou užívány k léčbě bolesti hlavy hojně. Naopak léčba profylaktickými léky je užívána poměrně málo. Ve studii M. von Korffa aj. o medikaci užívané k léčbě bolestí hlavy bylo zjištěno, že většina všech pacientů užívala buď volně prodejná analgetika či analgetika na předpis. Pouze malé množství migreniků užívalo ergotamin nebo sumatriptan. Počet pacientů, užívajících profylaktickou medikaci byl rovněž velmi nízký. Důvodem pro takovýto postup může být názor lékařů a jejich zažité preference určité léčby, uspokojivá klinická odpověď na zavedenou léčbu ze strany pacienta a také restrikce ze strany plátce omezující podmínky pro preskripci sumatriptanu jen na určité případy. 31 Při výzkumu stavu preskripce léků bylo zjištěno, že přibližně každé 3 léky ze 4 předepsaných na bolesti hlavy neodpovídají doporučením odborné společnosti. Analýza se týkala 4636 mužů a 16573 žen z německé populace obyvatel. Tato nedoporučená preskripce narůstala s věkem pacientů. Jednalo se o kombinované preparáty. Autoři uvádějí, že tyto kombinované preparáty nemají lepší či delší účinek než doporučovaná léčba jednosložkovými preparáty a navíc mají nezanedbatelná rizika. 32 31 KORFF, M.,aj., Headache medication-use among primary care headache patients in a health maintenance organization, Cephalalgia, 1999, č.19, s.575 580. <http://www.blackwellsynergy.com/doi/abs/10.1046/j.1468-2982.1999.019006575.x?cookieset =1&journalCode=cha>. 32 KROBOT, K.J., STEINBERK, H.W., PFAFFENRATH, V., aj., Migraine prescription density and recommendations. Results of the PCAOM Study. Cephalalgia, 1999, č.19, s.511-519. 24
Bez ohledu na širokou škálu dostupných metod konvenční medicíny, která byla uvedena vždy u konkrétního typu bolesti hlavy, se v dnešní době mnozí lidé obracejí na řadu různých doplňkových způsobů léčby bolesti jako je akupunktura, jóga, byliny, aj.. 2.4.1 Akupunktura Akupunktura je součástí starověkého systému tradiční čínské medicíny a její součástí je zavádění tenkých jehel do určitých bodů na těle. Tyto body se vyskytují podél neviditelných kanálů, které se nazývají meridiány, skrze něž proudí životní energie. Zavedení jehly do těchto bodů má podle tvrzení čínské medicíny stimulovat schopnost těla léčit sebe sama. Někteří vědci se domnívají, že akupunktura stimuluje produkci endorfinů, což jsou přirozené látky, které si tělo tvoří na útlum bolesti. 33 V Mnichově skupina lékařů provedla řízenou randomizovanou studii, kde zkoumaly účinnost akupunktury v porovnání s předstíranou akupunkturou. Do studie bylo zařazeno 302 pacientů s migrenózními obtížemi ve věkovém průměru 43 let. Pacienti vyplňovali deník bolestí hlavy od 4. týdne před a do 12. týdne po randomizaci. Lékař provádějící akupunkturu je navštěvoval nepravidelně asi 12krát po dobu 8. týdnů. Během této doby nedostávali pacienti jinou antimigrenózní terapii. Studií bylo zjištěno, že akupunktura nemá velký vliv na bolest hlavy, protože úlevu od bolesti udávali pacienti z obou skupin. Oba léčebné postupy se prokázaly jako účinnější než žádná léčba. 34 33 WILKINSON,M.,MacGREGOR,A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 73. 34 LINDE,K.,STRENG,A.,aj., Akupunktura u pacienta s migrénou. Randomiovaná řízená studie. Acupuncture for patients with Migraine. A randomized Controlled Trial. JAMA,2005,č.10,s.591-599. 25
2.4.2 Bylinářství V bylinářství se používají při léčení a udržování zdraví rostliny. Bylinné léčivé přípravky mohou být směsí několika rostlin nebo se může jednat o jednu rostlinu. Lze je připravovat řadou různých způsobů: ve výluzích, v tinkturách, olejích, vývarech, tabletách, sirupech nebo čípcích či střevních nálevech. V mnohých lékárnách lze koupit již připravené bylinné směsi pro běžné zdravotní problémy jako nachlazení, bolesti hlavy a bolesti spojené s menstruací. Stejně tak lze kupovat jednotlivé byliny přímo od obchodníků. Bylo zjištěno, že rostlina řimbaba obecná snižuje četnost a závažnost záchvatů migrény, pokud se používá pravidelně v rámci prevence. Pro léčbu bolesti se též doporučuje řada rostlinných přípravků. Od tenzních bolestí hlavy pomáhá například nálev heřmánku nebo čistce lékařského, výluh z tužebníku jilmového nebo tavolníku, máty peprné, rozmarýnu a sporýše lékařského. 35 2.4.3 Fyzioterapie Fyzioterapie je součástí léčebných postupů více než sto let. V současné době většina pacientů přichází k fyzioterapeutům s bolestí, ale veřejnost často nezná úplné možnosti fyzioterapie při léčbě a úlevě od bolestivých stavů. Velkou část těchto pacientů tvoří ženy. Většina z těchto bolestí hlavy je způsobena poruchami držení krční páteře. To je často zhoršeno ještě špatným držením těla a dlouhodobou nerovnováhou v napětí svalů. Chronické bolesti hlavy mohou být velice nepříjemnou záležitostí a velmi dobře reagují na fyzioterapeutické způsoby léčby. Pacient je edukován o způsobu, jak zabránit dalším bolestem a učí se nejen správnému držení těla, ale i snižování napětí a uvolňování svalů. 36 35 WILKINSON, M., MacGREGOR, A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 72. 36 Tamtéž, s. 71. 26
2.4.4 Homeopatie Homeopatie je systém medicíny založený na principu, že stejné se léčí stejným. Podle tohoto systému může látka, která způsobuje určité příznaky ve zdravém těle, pomoci léčit stejné příznaky, které se objevují v rámci onemocnění u nemocného člověka. Zakladatelem homeopatie je Samuel Hahnemann, který tento propracovaný systém vytvořil na začátku 19. století, a který zjistil, že čím je více je prostředek naředěný, tím větší je jeho účinek. Mnohé homeopatické přípravky včetně homeopatických balíčků první pomoci lze koupit bez lékařského předpisu v lékárně nebo v prodejnách zdravé výživy. 37 2.4.5 Jóga Jóga je způsob filosofické meditace, které se zaměřují na tělesný i duchovní rozvoj. Ne každý má touhu zabývat se duchovním rozměrem jógy nebo změnit svůj život takovým způsobem, jak se očekává od skutečných jogínů. Existuje však řada kurzů jógy, které jógu nabízejí jako způsob cvičení a relaxace, což stále může být přínosné. Každodenní bolesti a bolístky mohou na jógová cvičení reagovat příznivě. Osoby, které pravidelně jógu cvičí, se většinou cítí lépe a zdravěji. Někteří zkušení jogíni mohou svou vůlí změnit krevní tlak, což otevírá řadu možností při léčbě onemocnění srdečně-cévního systému. 38 2.4.6 Reflexologie Reflexologie je léčebná technika, při které se tlakem prstů na určité body na noze a někdy na rukách či obličeji dosahuje příznivého účinku na jiné tělesné orgány. Na reflexologický způsob léčby dobře reaguje řada zdravotních problémů a nemocí, jako jsou akutní a chronická bolest, úzkost, poruchy krevního oběhu, stres a hojení ran. 39 37 WILKINSON, M.,MacGREGOR, A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 73. 38 Tamtéž, s. 74. 39 Tamtéž. 27
3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ 3.1 Cíl průzkumného šetření a pracovní hypotézy Cíl 1: Zjistit dostupnost informací týkajících se bolestí hlavy. Cíl 2: Zjistit přístup žen a jejich lékařů k bolestem hlavy. Hypotéza 1: Předpokládám, že nejméně 40 % dotazovaných žen uvede jako nejčastější příčinu bolesti hlavy menstruaci. Hypotéza 2: Předpokládám, že nejméně 40 % respondentek považuje získané informace o bolestech hlavy za nedostatečné. Hypotéza 3: Předpokládám, že nejméně 30 % z respondentek, které byly s bolestmi hlavy u lékaře, je s přístupem lékaře nespokojeno. Hypotéza 4: Předpokládám, že respondentky nejvíce používají k odstranění bolesti hlavy volně prodejné léky. Hypotéza 5: Předpokládám, že nejméně 70 % respondentek bolest hlavy někdy pouze předstírala při výkonu nějaké činnosti v okamžiku, kdy je hlava nebolela. 28
3.2 Metody průzkumného šetření Údaje potřebné pro tuto bakalářskou práci jsem získala metodou anonymního dotazníku. Respondentky odpovídaly písemně na předtištěný formulář podle návodu k vyplnění dotazníku. Výhodou této metody je získání velkého množství informací od vysokého počtu respondentů v krátkém časovém období. Dotazník jsem sestavila na základě cílů své práce tak, abych mohla potvrdit nebo vyvrátit svoje předpoklady. Dotazník prošel pilotáží několika nezávislých respondentů a byl ještě po konzultaci s vedoucím mé bakalářské práce upraven a poté rozdán respondentkám. Dotazník je složen z 22 položek. Položky jsou uzavřené. Pouze první položka se týká identifikačních údajů, zbylých 21 položek se týká vlastního výzkumu. Výsledky výzkumu jsou uváděny v tabulkách a grafech v relativní a absolutní četnosti. 3.3 Organizace průzkumného šetření Jako respondentky jsem zvolila ženy trpící bolestmi hlavy ze svého okolí, z rodiny a přítelkyně, které se staly na jedné straně dotazovanými jednotlivci a na druhé straně i distributory dotazníků. Dotazník byl vyplňován respondentkami během měsíce listopadu. 3.4 Charakteristika zkoumaného souboru Zkoumaný soubor je složen z 85 žen trpících bolestmi hlavy v různorodé věkové kategorii. Během distribuce bylo rozdáno celkem 100 dotazníků, vrátilo se mi jich 89. Z toho 4 dotazníky byly vyřazeny pro neúplnost. Celkem tedy bylo pro můj výzkum použito 85 dotazníků. Celkový počet, který uvádím jako 100 %, je 85. Návratnost dotazníků tedy byla 85 %. 29
3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření Položka č. 1 : Kolik je Vám let? Tab. 1 - Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost Do 30-ti let 30 35,3 % 31 45 let 18 21,2 % 46 60 let 20 23,5 % Nad 61 let 17 20,0 % Celkem 85 100 % Tabulka 1 dokumentuje, že šetření se zúčastnilo celkem 85 respondentů. Zobrazuje věkové kategorie respondentů. Nejvíce je zastoupena věková kategorie osob do 30-ti let v počtu 30 (35,3 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věku 46 60 let v počtu 20 (23,5 %). Další skupiny tvoří respondenti ve věku 31 45 let v počtu 18 (21,2 %) a ve věku nad 61 let v počtu 17 (20 %). Graf 1 - Věk respondentů 20.0% 35.3% 23.5% 21.2% Do 30-ti let 31-45 let 46-60 let nad 61 let 30
Položka č. 2 : Jak často Vás bolí hlava? Tab. 2 - Četnost výskytu bolesti hlavy Absolutní četnost Relativní četnost Několikrát za rok 27 31,8 % Několikrát za měsíc 43 50,6 % Několikrát za týden 15 17,6 % Celkem 85 100 % Tabulka 2 nám dokumentuje, že z 85 respondentů, kteří se zúčastnily šetření, trpí bolestí hlavy několikrát za měsíc 50,6 % (43) respondentů, několikrát za rok udává bolest hlavy 31,8 % (27) respondentů a několikrát za týden udává bolest hlavy 17,6 % (tj. 15) respondentů. Graf 2 Četnost výskytu bolesti hlavy 31.8% 17.6% 50.6% Několikrát za rok Několikrát za měsíc Několikrát za týden 31
Položka č. 3 : Jste si vědoma faktoru, který vyvolává bolesti Vaší hlavy? Tab. 3 - Znalost vyvolávajícího faktoru Absolutní četnost Relativní četnost Ano 71 83,5 % Ne 14 16,5 % Celkem 85 100 % Tabulka 3 zobrazuje, zda-li respondentky znají vyvolávající faktor bolesti jejich hlavy. Šetřením jsem zjistila, že z celkového počtu 85 respondentek zná příčinu svých bolestí 71 respondentek což je 83,5 %. Oproti tomu 14 respondentek tj. 16,5 % tento vyvolávající faktor nezná. Respondentky, které odpověděly ne pokračovaly ve vyplňování dotazníku až u položky č. 6. Graf 3 Znalost vyvolávajícího faktoru 83.5% 16.5% Ano Ne 32
Položka č. 4 : Co obvykle bolest Vaší hlavy vyprovokuje? Tab. 4 - Provokační faktor bolesti hlavy Absolutní četnost Relativní četnost Menstruace 43 60,6 % Krční páteř 39 54,9 % Nedostatek tekutin 39 54,9 % Alkohol 36 50,7 % Ležení v posteli 30 42,3 % Pasivní kouření 22 31,0 % Nedostatek spánku 22 31,0 % Změny počasí 18 25,4 % TV, PC 18 25,4 % Aktivní kouření 15 21,1 % Káva 13 18,3 % Některé druhy potravin 12 17,0 % Nadbytek spánku 12 17,0 % Velká námaha 11 15,5 % Velké množství jídla 9 12,7 % Změny počasí 3 5,1 % Oční a zubní potíže 3 4,2 % Ostré světlo 3 4,2 % Stres 3 4,2 % Silné pachy 2 2,9 % 33
Na tuto položku odpovídalo pouze 71 respondentek, které v předchozí položce č. 3 odpověděly ano na otázku zda-li znají příčinu svých bolestí hlavy. Tabulka 4 tedy popisuje nejčastější příčiny bolestí hlavy u dotazovaných respondentek. Respondentky mohly uvádět i více možností. Celkem se sešlo 353 odpovědí. Šetřením bylo zjištěno, že u 43 žen (60,6 %) je nejčastější příčinou bolesti hlavy menstruace, u 39 žen (54,9 %) nedostatek tekutin a potíže s krční páteří. Další větší skupinou vyvolávajících faktorů se u 36 žen (50,7 %) ukázal alkohol, špatné ležení v posteli udalo 30 žen (42,3 %). Pasivnímu kouření stejně jako nedostatku spánku přičítá své obtíže 22 žen ( 31,0 %), aktivnímu kouření 15 žen (21,1 %). 18 žen (25,4 %) udalo vliv na bolest TV, PC a změnám počasí. 13 žen (18,3 %) přičítá potíže kávě, 12 žen (17,0 %) nadbytku spánku a některým druhům potravin, 11 žen (15,5 %) velké námaze, 9 žen (12,7 %) velkému množství jídla, 3 ženy (4,2 %) změny počasí, stres, ostré světlo a oční či zubní potíže. 2 (2,9 %) ženy udávají silné pachy jako příčinu bolestí hlavy. 34
Položka č. 5 : Co v souvislosti s vyvolávající příčinou nejčastěji děláte pro odstranění nebo zmírnění frekvence výskytu záchvatů bolesti hlavy? Tab. 5 Snížení frekvence výskytu Absolutní četnost Relativní četnost Dodržuji pravidelný spánkový režim Dodržuji zásady správné životosprávy 11 15,5 % 11 15,5 % Nekouřím 3 4,2 % Pravidelně cvičím 7 9,9 % Vynechávám kontakt s vyvolávající příčinou 34 47,9 % Nic 5 7,0 % Celkem odpovědí 71 100 % Na tuto položku odpovídalo pouze 71 respondentek, které v položce číslo 3 odpověděly ano na otázku zda-li znají příčinu svých bolestí hlavy. Tabulka 5 zjišťuje, co respondentky dělají pro odstranění či zmírnění záchvatů bolestí hlavy v souvislosti se znalostí vyvolávajícího faktoru. Největší skupinou respondentek je 34 respondentek (47,9 %), které vynechává kontakt z vyvolávající příčinou. 11 respondentek (15,5 %) dodržuje pravidelný spánkový režim a životosprávu, 3 respondentky (4,2 %) nekouří, 7 (9,9 %) dotazovaných žen pravidelně cvičí. 5 (7,0 %) respondentek nedělá pro odstranění bolestí nic. 35
Graf 4 - Snížení frekvence výskytu 47.9% 15.5% 9.9% 7.0% 4.2% 15.5% Nekouřím Nic Pravidelně cvičím Pravidelný spánkový režim Vynechávám kontakt s vyvolávající příčinou Životospráva 36
Položka č. 6 : Jak byste hodnotila průměrnou intenzitu bolesti Vaší hlavy? Tab. 6 Intenzita bolesti hlavy Absolutní četnost Relativní četnost Velmi silná 14 16,5 % Silná 22 25,9 % Snesitelná 44 51,7 % Slabá 5 5,9 % Celkem 85 100 % Tabulka 6 dokumentuje, že velmi silnou bolestí hlavy trpí 14 respondentek (16,5 %) z 85 dotazovaných žen, silnou bolestí trpí 22 respondentek (25,9 %). Slabou bolest označilo 5 žen (5,9 %) a do největší skupiny patří ženy se snesitelnou bolestí hlavy, kterých je 44 (51,7 %) Graf 5 - Intenzita bolesti hlavy 51.7% 25.9% 16.5% 5.9% Velmi silná Silná Snesitelná Slabá 37