Vinařský věstník. Obsah: Informace z července. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval Informace z července Vinařský věstník 07 2015 Obsah: Hlavní zprávy 2 Potraviny na pranýři (červenec) 10 Přehled nominačních oblastních soutěží do Národní soutěže vín ČR 2016 13 Z domova 14 Ze zahraničí 15 FOTO: JIŘÍ HLOUŠEK X PRODUCTION 1

Hlavní zprávy Nahlašování vybraných potravin v místě určení 23. 07. 2015 Od 1. 8. 2015 nabývá účinnosti vyhláška č.172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, která zrušuje vyhlášku č. 320/2014 Sb. Oproti vyhlášce č. 320/2014 Sb. nedochází k žádné změně nahlašovaných komodit. Významnou změnou je však stanovený způsob podávání hlášení od 1. 8. 2015 lze informaci o příchodu zásilky na místo určení SZPI podat výhradně pomocí webového nahlašovacího formuláře. Postup informování je podrobně popsán níže v textu. Vyhláška se vztahuje pouze na potraviny, jejichž místem určení je místo na území ČR, kde dochází k prvnímu příjmu, zacházení nebo manipulaci s potravinou. Tzn., že se týká všech, kdo první přijímají, zacházejí nebo manipulují s potravinou rostlinného původu včetně subjektů, které potraviny rostlinného původu dovezou a přímo prodávají, včetně různých typů pojízdných prodejen. Potravinu má nahlásit provozovatel potravinářského podniku (dále jen PPP ) v místě určení. Seznam potravin zahrnuje i stolní hrozny révy vinné, výrobky z révy vinné podle nařízení (EU) č. 1308/2013, o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty, vč. vinného rmutu, v obalech o objemu nad 2 l (neurčených konečnému spotřebiteli) a nebalené víno, vinné hrozny čerstvé, jiné než stolní hrozny. Povinné informace, které musí PPP v místě určení dle vyhlášky poskytnout dozorovému orgánu: druh potraviny přicházejícího na místo určení, množství potraviny přicházejícího na místo určení, členský stát Evropské unie nebo třetí země, název a adresa provozovatele potravinářského podniku dodávajícího potravinu na místo určení, název, adresu a identifikační číslo místa určení a příjemce potraviny v místě určení datum příchodu potraviny na místo určení Postup informování: Informace o příchodu potraviny musí PPP oznámit SZPI pomocí webového nahlašovacího formuláře, nejméně 24 hodin před příchodem potravin na místo určení. Postup pro registraci nahlašovatele potraviny a pro nahlášení potraviny: 1. Registrace Registrace se provede na adrese: http://www.szpi.gov.cz/registrace- -dovozce.aspx. Všechny kolonky ve formuláři jsou povinné. Po odeslání formuláře tlačítkem Registrovat se odešle na uvedený kontaktní mail registrační formulář. Jeho potvrzením se registrace dokončí. 2. Nahlašování potravin Nahlášení potravin se provádí na adrese: http://www.szpi.gov.cz/dovozy- -prihlaseni.aspx, a to po uvedení e-mailu uvedeného do registračního formuláře a hesla vygenerovaného systémem, které bylo zasláno na e-mail uvedený v registračním formuláři. Po přihlášení do webové aplikace je možné excelový soubor nahrát na kartě Hlášení souborem. Po úspěšném nahrání souboru přijde na registrovanou e-mailovou adresu soubor s výsledkem importu. Hlášení lze kromě excelového souboru podat i vyplněním webového formuláře, který je dostupný po přihlášení na kartě Vyplnit formulář. Nenahlášení potraviny je porušením právního předpisu. ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE Ministr Jurečka: Chystáme bič na nepoctivé vinaře. Sudové víno bude povinně opatřené kontrolní páskou 16. 7. 2015 Ministerstvo zemědělství finišuje práci na novele zákona o vinohradnictví a vinařství, která zpřísní podmínky pro obchod se sudovým vínem. Zabrání tak prodeji pančovaného vína i daňovým únikům. S chystanou normou souhlasí vinařské organizace i provozovatelé vinoték. Novela by měla začít platit v příštím roce. Každý sud vína, ať už od domácích vinařů nebo dovezený, bude podle připravované novely zákona o vinohradnictví a vinařství povinně přelepený u uzávěru kontrolní páskou. Poctiví vinaři a provozovatelé vinoték se nemusejí ničeho obávat, ale na nepoctivé vinaře je novela zákona o vinohradnictví a vinařství účinným bičem, který jim zabrání, aby na trh dodávali pančované víno. To zatím patří spolu s medem k nejčastěji falšovaným potravinám. Právě proto jsme ve spolupráci s vinaři připravili změny v zákoně, které situaci napraví. Za falšování vína bude podvodným prodejcům hrozit pokuta až do výše 50 milionů korun, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Vinaři nebo dovozci budou muset nahlásit objem i odrůdu sudového vína, které uvedli na trh, do registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Sudová vína bude smět prodávat pouze vinař ve své provozovně nebo vinotéce, dále dovozce, který poprvé sudové víno dodal na trh a pak ještě provozovna, která bude mít víno přímo od vinaře nebo od dovozce. I to je jeden z efektivních nástrojů, aby spotřebitelé měli záruku, že si kupují kvalitní víno s jasným původem, uvedl Jurečka. Skončí také doba, kdy bylo možné prodávat víno v nevyhovujících prostorách, jako jsou například čerpací stanice nebo květinářství. Prodejce bude muset zajistit, aby bylo sudové víno uskladněno při 15 C a bude muset mít výčepní zařízení využívající jako hnací plyn dusík s příměsí oxidu uhličitého do 20 %. Na přední etiketě vinné láhve bude uveden původ hroznů. Vinaři také budou moci využít logo (viz příloha), které bude pro spotřebitele jasným znamením, že víno pochází z českých nebo moravských vinic. V roce 2014 zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) 471 vzorků sudového vína, z čehož 151 vzorků nevyhovělo, protože byly falšované nebo pančované. V roce 2013 se převážně kontrolou vín zabývalo 14 2

inspektorů, loni jejich počet Ministerstvo zvýšilo o 20, přičemž v případě nutnosti se kontrolou trhu s vínem mohou věnovat i další inspektoři. O možnosti posílit SZPI v oblasti kontroly vína Ministerstvo jedná. HYNEK JORDÁN; TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Ministr Jurečka: Spotřebitelé snáze poznají české zboží. Ministerstvo zemědělství představuje nové logo pro českou potravinu 28. 7. 2015 Logem s českou vlajkou a nápisem Česká potravina nebo jen slovy Česká potravina si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v České republice a stanovený podíl českých surovin, jak je nově stanoví připravovaná novela zákona o potravinách. Ministerstvo zemědělství tak připravilo potravinové značení, podle kterého spotřebitel pozná, že výrobek, který si kupuje, je skutečně z českých zdrojů. Novela zákona o potravinách současně s prováděcí vyhláškou, které připravilo Ministerstvo zemědělství, jasně stanoví, za jakých podmínek smí výrobce použít na potravině označení, že pochází z České republiky. Česká potravina je taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice. To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa. Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR. Spotřebitelé tak na první pohled rozpoznají, které zboží je opravdu české, řekl ministr Marian Jurečka. Výrobci, kteří tyto podmínky nesplní, nebudou už moci dál dávat na potraviny různé nápisy a obrázky, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící, jako například Česká republika, mapa nebo vlajka České republiky, slova česká kvalita atd. Novelou zákona o potravinách jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Někteří potravináři situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potravina aspoň v České republice vyrobena, uvedl Marian Jurečka. Návrh novely zákona o potravinách je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení, podle předpokladu by norma měla začít platit od poloviny roku 2016. HYNEK JORDÁN; TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Ministr zemědělství Jurečka: PGRLF se mění na finanční servisní organizaci pro zemědělce 13. 7. 2015 Na rozvoj podnikání zemědělských prvovýrobců nebo zpracovatelů zemědělských produktů se zaměřují nové programy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, které předloží Ministerstvo zemědělství vládě. Podle návrhu budou podpory nově směřovat také do oblasti lesního hospodářství, kdy jsou mezi možné příjemce zařazeny i obce. Ministerstvo navrhuje rovněž podporu související s pořízením zemědělské půdy jako základního prostředku zemědělských podnikatelů a zvláštní podporu na rozvoj sociálního zemědělství. V tomto případě zejména na rozvoj a zajištění zaměstnávání osob se zdravotním postižením na farmách zemědělských podnikatelů. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond se výrazným rozšířením nabídky podpor mění na finanční servisní organizaci pro zemědělce. Rozšiřují se i formy podpor a oblastí podnikání, které mohou uvedené programy posílit. Jejich škála zahrnuje jak podpory ve formě subvence úroků z komerčních úvěrů, tak podpory ve formě přímé dotace. Stejně tak se otvírá možnost využít nabídku úročených úvěrů poskytnutých přímo Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, které mohou být kombinovány s přímou dotací. V neposlední řadě jde také o podporu ve formě zajištění komerčních úvěrů, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na nové programy PGRLF se podle ministra Jurečky plánuje letos vynaložit celkem až 550 milionů korun. Z toho například na programy z oblasti lesnictví a zpracování dřeva 200 milionů a sociální zemědělství 50 milionů korun. Fond je připraven pro letošní rok poskytnout podpory v celkové výši kolem 2 miliard korun, upřesnil ministr Jurečka. Nových programů PGRLF je devět, a to Podpora nákupu techniky pro hospodaření v lesích, Podpora nákupu techniky a technologií pro dřevozpracující provozovny, Podpora školkařských provozoven na pozemcích určených k plnění funkce lesa, Finanční podpora pojištění lesních porostů, Zpracovatel, Úvěry na nákup půdy, Podpora nákupu půdy snížení jistiny úvěru, Sociální zemědělství a Zajištění úvěrů. V rámci programu Podpora nákupu techniky pro hospodaření v lesích je navrhováno poskytování podpory formou subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty, a to na nákup například speciálních lesnických traktorů, přívěsů s hydraulickou rukou k vyvážení dřevní hmoty, lanovek a lanových systémů, navijáků pro soustřeďování dříví, rýhovacích zalesňovacích strojů a zařízení na údržbu lesních cest. Podpora nákupu techniky a technologií pro dřevozpracující provozovny bude podle návrhu poskytována ve formě subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup techniky a technologií v případě vybavení pilnic, paření a impregnování masivního dřeva, sušení řeziva, výroby dýh, překližek a vrstveného dřeva, výroby palivového dřeva a zpracování zbytkové dřevní biomasy (pelety, lisované brikety). Pokud jde o Podporu školkařských provozoven na pozemcích určených k plnění funkce lesa, navrhuje se poskytování podpory formou subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup techniky a technologií. Půjde třeba o stroje na přípravu půdy a péči o půdu ve školkách (včetně traktorů), stroje a zařízení pro školkařskou výrobu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, závlahové systémy a dočasná úložiště vyzvednutého sadebního materiálu. Program Finanční podpora pojištění lesních porostů je pro 3

podnikatele, kteří jsou vlastníky (nájemci, pachtýři, vypůjčiteli) lesa nebo obce (dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace obcí či právnické osoby založené obcí), které sjednaly pojištění lesních porostů hlavně proti požárům a/nebo dalším abiotickým činitelům. Jde o přímou podporu na úhradu části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného. Výše podpory je navržena v rozmezí 0 až 30 %, přičemž konkrétní výše bude stanovena po ukončení příjmu žádostí o poskytnutí podpory pro daný rok. Pro podnikatele zabývající se zpracováním zemědělských produktů a dosahující požadované hranice příjmů ze zpracování zemědělské produkce je určen program Zpracovatel. S cílem podpořit pořízení zemědělské půdy jako základního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců se předkládají návrhy dvou programů podpor. V programu Úvěry na nákup půdy je navrhováno poskytování úročených úvěrů přímo PGRLF, a to na nákup zemědělské půdy, která není majetkem České republiky. Tyto úvěry lze také kombinovat s podporou poskytnutou v režimu de minimis. V rámci uvedeného programu může klient žádat o snížení jistiny úvěru (poskytnutého PGRLF), a to v režimu de minimis. Tedy příjemce podpory může požádat o poskytnutí úvěru a zároveň o snížení jistiny úvěru, a to i opakovaně. V rámci druhého programu na podporu nákupu nestátní zemědělské půdy, Podpora nákupu půdy snížení jistiny úvěru, je navrhováno poskytování podpory formou peněz určených ke snížení jistiny úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup zemědělské půdy. Program podpory Sociální zemědělství je předkládán jako výstup pracovní skupiny zřízené při MZe, kterou tvoří zástupci nevládních organizací, zemědělských podnikatelů, kteří již dnes zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a zástupci MZe, Ministerstva práce a sociálních věcí, PGRLF a akademické obce. Cílem programu je podpořit zemědělské prvovýrobce, kteří zaměstnávají nebo budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v rámci svých zemědělských podniků, a to se zajištěním odborného přístupu k těmto osobám. Podporu získá zemědělský prvovýrobce, který umožní znevýhodněným osobám spolupodílet se na běžných (nebo zvlášť vyčleněných) činnostech farmy, má uzavřené pracovní smlouvy s uvedenými osobami a uzavřenou smlouvu s registrovaným poskytovatelem sociálních služeb či sám je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. V rámci programu podpory Zajištění úvěrů se předpokládá, že PGRLF bude ručit za investiční úvěry poskytnuté komerčními bankami na pořízení investičního majetku v závodech, které provozují zemědělskou prvovýrobu či se zabývají zpracováním zemědělských produktů nebo působí v odvětví lesního hospodářství či zpracování dřeva. Podrobnosti k jednotlivým programům podpor budou uvedeny na stránkách www.pgrlf.cz. HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Ministerstvo zemědělství podporuje malé a střední zemědělce 7. 7. 2015 Ministr Marian Jurečka se už od svého nástupu zaměřil také na zlepšení postavení malých a středních zemědělců. Při nastavování budoucích podpor jednají zástupci Ministerstva se zástupci všech skupin zemědělců bez ohledu na velikost jejich hospodářství. Investice do zemědělských podniků, podpora pro mladé zemědělce, začínající rybáře, příspěvky na dobré životní podmínky zvířat nebo popularizace práce zemědělců na všechny tyto oblasti poskytuje Ministerstvo zemědělství dotace. Při nastavování podpor myslíme na všechny skupiny zemědělců, v žádném případě nezapomínáme ani na střední a malé farmáře. Naopak, připravili jsme pro ně dotace, které jim pomohou při jejich hospodaření, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V novém období Programu rozvoje venkova (PRV) je pro malé projekty do 1 milionu korun a podniky do 150 hektarů přichystána částka téměř 1 miliardy korun. V PRV mohou menší farmáři čerpat prostředky na investice do zemědělských podniků. V loňském roce byli při posuzování žádostí na investice do zemědělských podniků ve 20. kole bodově zvýhodněni žadatelé s projekty do 5 milionů korun, což jsou většinou menší zemědělští podnikatelé. Schváleno bylo téměř 700 žádostí, z toho zhruba 650 bylo do 5 milionů, tedy drtivá většina. To znamená, že podporu získali především menší zemědělci. Do roku 2020 dostanou celkově farmáři z operace Investice do zemědělských podniků asi 9 miliard korun. Také při přidělování dotací na zemědělskou techniku uspěly většinou projekty do 5 milionů korun. Z tisícovky schválených žádostí jich přibližně 900 bylo pod hranicí pěti milionů korun. Na programové období 2014 2020 v operaci Investice do zemědělských podniků je na projekty do 5 milionů korun vyčleněna přibližně třetina celkového rozpočtu, tedy 3 miliardy korun. Peníze z opatření Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů směřovaly ve 22. kole PRV také ve velké míře na menší projekty (ze 178 schválených žádostí jich bylo 146 do 5 milionů korun). Současně i připravované podmínky dají šanci menším projektům. Nové podmínky pro poskytnutí dotace mladým začínajícím zemědělcům určují maximální výměru obhospodařovaných pozemků. Pro chovatele prasat i dojnic přichystalo letos Ministerstvo zemědělství maximální možnou podporu. Zvýšilo objem peněz v Nákazovém fondu na 1,1 miliardy. Na dobré životní podmínky dojnic a prasat půjde ročně více než 610 milionů korun. V rámci podpory citlivých komodit je pro chovatele dojného skotu připraveno 1,36 miliardy korun. I tyto podpory slouží také malým a středním zemědělcům. V Operačním programu Rybářství dostanou dotace začínající chovatelé ryb za podmínky, že zřizují mikropodniky nebo malé podniky. Ministerstvo zemědělství reaguje na požadavky zemědělské veřejnosti, a pokud je to možné, vychází jim vstříc. Zástupci Asociace soukromého zemědělství nás například žádali, abychom povolili zvýšit množství masa, které mohou zemědělci dodávat na trh přímo z malých hospodářství, aniž by k tomu potřebovali povolení, jaká musí mít velké zpracovatelské podniky. Vyhověli jsme jim. Už od začátku roku tak mohou dodávat na trh týdně výrazně více kusů drůbeže. Podobně jsme zvýšili limity pro králíky a lovnou zvěř, a to na maximum, které povoluje Evropská komise. Současně upravujeme i znění veterinárního zákona tak, abychom vyšli vstříc požadavkům Asociace i v oblasti domácích porážek skotu, uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství podporuje soukromé zemědělce také akcemi, které veřejnost seznamují s jejich prací. Letos Ministerstvo pořádá pět Farmářských slavností pro rodiny s dětmi. Jejich cílem je přiblížit veřejnosti život našich sedláků a ukázat, že zemědělství je dnes 4

odvětvím zajímavým pro podnikání. Velký úspěch má také projekt Poznej svého farmáře, kdy Ministerstvo loni zorganizovalo pět akcí na podporu malých, většinou začínajících rodinných podniků. Projekt, který lidem ukazuje možnosti nákupu kvalitních potravin v blízkém okolí přímo od farmáře, měl tak pozitivní ohlas, že jsme ho letos zorganizovali na 13 malých farmách ve všech krajích ČR a sérii podpoříme téměř třemi miliony korun, řekl Marian Jurečka. HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Ministr Jurečka rozjíždí záruční banku pro zemědělce Ministerstvo chce motivovat zemědělce, aby investovali do výroby. Přes svůj fond začne poskytovat výhodné půjčky, dotace a podporu komerčních úvěrů v devíti nových programech. Když tu bude výroba, vznikne finální produkt, udržíme přidanou hodnotu, a to se logicky pozitivně odrazí i v zaměstnanosti, tvrdí ministr Jurečka. Většina dřeva, které se v České republice pokácí, se vyveze do zahraničí. O pár kilometrů dál, v Německu nebo v Rakousku, se zpracuje a vrátí do země třeba v podobě nábytku. Z takového postupu Česko nic moc nemá, přidaná hodnota vzniká jinde a chybí i pracovní místa, která by z dalšího zpracování suroviny plynula. Situace je podobná i u ječmene, pšenice, kukuřice nebo řepky. Proto se ministerstvo zemědělství rozhodlo, že nepříznivý trend zvrátí a začne zemědělce motivovat, aby investovali do výroby. Přes svůj fond začne poskytovat výhodné půjčky, dotace a podporu komerčních úvěrů v devíti nových programech. Jen když tu bude i výroba, vznikne tady finální produkt, udržíme přidanou hodnotu a to se logicky pozitivně odrazí i v zaměstnanosti, vysvětluje záměr ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) už existuje 21 let zakládal ho Jurečkův předchůdce Josef Lux, ale letos poprvé začne poskytovat regulérně úvěry, a stane se tak zemědělskou obdobou záruční banky. Máme s úvěry zkušenosti z povodňových půjček a teď toho využijeme, říká Vladimír Suchý, ředitel provozního úseku PGRLF. Fond bude mít historicky nejvíc programů dvanáct. Na druhém místě je se sedmičkou projektů krizový rok 2009. Na letošní rok jsou pro zemědělce přichystány dvě miliardy ze státního rozpočtu a ministr Jurečka počítá, že celá dvanáctka programů se rozjede po prázdninách. Na nové programy z toho připadá 550 milionů korun. Zatím si mohli o dotaci nebo zajištění komerčního úvěru zažádat jenom pěstitelé. Důsledkem mimo jiné bylo, že na polích se rozmnožila moderní technika. Dřevaři a chovatelé stáli dosud bokem, ale ministerstvo teď chce, aby se do investic pustili i oni čísla ukazují, že poslední tři roky třeba potravináři moc peněz do rozvoje svých podniků nedávali. Hlavní je, že k těm, kdo se zabývají prvovýrobou (odchovají zvíře, vypěstují strom nebo obilí), se mezi klienty fondu mohou zařadit i zpracovatelé. Cílem je, abychom nalili investice do živočišné výroby, dřevozpracujícího průmyslu a do potravinářství, protože v nich pokulháváme, co se týče technologií. Dobrá zkušenost těch, kdo si k chovu postavili v posledních letech mlékárnu, ukazuje, že se jim cena mléka zhodnocuje na dvojnásobek, popisuje ministr Jurečka, že banka má pomoct zemědělcům zvýšit odbyt na domácím trhu. Vedle toho, aby se v Česku ve větším rozjel zpracovatelský byznys, chce Jurečka zvýhodněnými investičními a provozními úvěry podpořit sociální zemědělství. Model, kdy farmáři na svých polích, výrobních linkách nebo vinicích zaměstnávají sociálně a zdravotně znevýhodněné lidi, ministra okouzlil ve Francii. Když někdo chce a může pracovat, má možnost. Je to služba, je to integrace a snižuje to náklady na sociální zabezpečení, vypočítává ministr, který má sám na Přerovsku statek. V Česku jsou podobné projekty ojedinělé, jeden je v Týnu nad Vltavou. Jeho zaměstnanci dodali vybavení pro nedávno otevřenou ministerskou školku. Funguje tam statek, stáj a dílny, kde mohou na částečné úvazky pracovat tělesně nebo duševně postižení a lidé vracející se z drogových léčeben i věznic. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: KATEŘINA SURMANOVÁ; 13.7.2015 Stanovisko odborného mluvčího ČSSD pro zemědělství senátora Jana HAJDY k článku Jurečka chystá pro vládu koncepci boje se suchem z deníku PRÁVO ze dne 22. 7. 2015 Dne 22. července 2015 byla v deníku PRÁVO uveřejněna informace, že Ministerstvo zemědělství ČR připravuje koncepci boje se suchem. Je špatným vysvědčením pro řadu pracovníků Ministerstva zemědělství, že až nástupem ministra M. Jurečky je věnována pozornost problematice klimatických změn na hospodaření zemědělských podniků. Na tuto problematiku ve spolupráci Agrární komorou ČR již upozorňuje Zemědělská komise ČSSD více než 9 let. Pracovníkům Ministerstva zemědělství ČR byly předloženy studie například Mendelovy univerzity v Brně, prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D. a prof. Ing. Mgr. Miroslava Trnky, Ph.D.. Jejich studie vychází z minimálně 15 let sledování klimatických změn, ve kterých upozorňují na nutnost řešení problému. Ministerstvo zemědělství ČR a jejich pracovníci pod vedením pravicových ministrů odmítali akceptovat tyto vědecké studie. Zemědělské podniky na Jižní Moravě, Severních a Západních Čechách za toto období prokazatelně zaostávaly za ostatními výrobními oblastmi, oblastmi investic, ve výši odměn s dopadem na zaměstnanost jednotlivých vesnic. (Dle analýzy Zemědělského svazu ČR dosahují tyto okresy 30 % zisku ve vztahu k ostatním oblastem ČR.) Přes pozitivní přístup ministra zemědělství M. Jurečky k této problematice, se nepodařilo prosadit zařazení zemědělských podniků mezi podniky s ohroženými výrobními podmínkami. K tomuto zařazení bránil odpor odpovědných pracovníků na MZE. Slibovaný termín řešení těchto podniků a jejich hospodaření ve zhoršených podmínkách se tak bude řešit až k 1. 1. 2018. Je zajímavé, že nikdo ze zodpovědných pracovníků Ministerstva zemědělství ČR se nepřijel podívat na porosty se srážkami od 55 60 mm od 1. 1. 2015. Toto řešení si dovolím nazvat řešením pět minut po dvanácté. ZDROJ: AK ČR Tisková zpráva Potravinářské komory ČR České potraviny rozhodně nejsou díky řetězcům levnější Tradiční tvrzení řetězců, že jen díky nim jsou ceny potravin v České republice velmi nízké, dostalo další ránu. 5

Srovnávací test potravin nakoupených v Německu a v České republice, který organizovala Potravinářská komora ČR ve spolupráci s MF Dnes, ukázal, že v Německu jsou shodné výrobky mnohdy výrazně levnější a často také kvalitnější. Toto zjištění potvrdil i srovnávací test provedený Vysokou školou chemicko- -technologickou v Praze. Potravinářská komora společně s MF Dnes zařadila do testu 20 výrobků různých kategorií, které nakoupila v supermarketech v ČR v Praze a v Německu v Drážďanech. Srovnání běžných, nikoliv akčních cen jasně ukázalo, že dvě třetiny vzorků, tedy 13, bylo v ČR dražší. U řady výrobků dosahovaly rozdíly více než 35 %, což rozhodně nelze přičíst na vrub odlišné DPH u potravin (SRN 7 %, ČR 15 %). Nejkřiklavějšími případy pak byla jahodová zmrzlina Carte d Or, kde rozdíl činil téměř 37 % nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 %. Nejvíce jsou ale postiženy děti oblíbený a reklamou často propagovaný Kinder mléčný řez koupíte v Německu o polovinu levněji. V průměru tak byly potraviny v ČR dražší o 23,5 % než v Německu. Tento výsledek je o to více alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je ČR na 84 % průměru EU, zatímco Německo je na 124 %, ještě horší je to v ukazateli AIC, kde je ČR na úrovni 75 % průměru EU a Německo na 123 % (Eurostat 2014). Porovnáme-li dále průměrné roční mzdy v USD., tak v Německu je to 34 841 USD a v ČR 17 729 USD. V kontextu těchto nezpochybnitelných faktů, by měly být v porovnání s produkty vyráběnými v Německu a dalších starých evropských zemích i náklady výrobců přiměřeně nižší a tudíž mělo by být tuzemské zboží vysoce cenově konkurenceschopné. Vycházíme-li tedy z těchto předpokladů, pak výrobky vyráběné pod stejnou značkou ve východních zemích by měly být levnější než výrobky vyráběné ve starých zemích. Protože je často argumentováno nižšími životními a výrobními náklady v nových zemích, respektive v ČR, měly by být logicky ceny potravin v porovnání s Německem nejméně o čtvrtinu nižší. A jako Potravinářská komora ČR jsme dosud nenašli důvod, proč by tomu tak nemělo být. A navíc jsou zde ještě rozdíly v kvalitě, kdy například Pizza salámová Dr. Oetker, která je sice o necelých 7 Kč v ČR levnější, za to ale obsahuje o polovinu méně salámu (německá 12 %, česká 6 %) a je o 10 gramů lehčí a vyráběná v Polsku. Spotřebitel ale získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale. Chtělo by se dodat: speciale pro východní trhy. K podobným závěrům došel i test VŠCHT a europoslankyně Olgy Sehnalové, který rovněž konstatoval u dvou třetin vzorků vyšší ceny v ČR s podobnými kvalitativními prohřešky (drůbeží separát x vepřové maso, u kávy Arabica x Robusta) Existuje tudíž jediné logické vysvětlení současného stavu a tím je výše obchodních přirážek obchodních řetězců, které mnohdy dosahují u výrobků s vysokou přidanou hodnotou i 100 %. Jinak řečeno, řetězec koupí od zpracovatele například lovecký salám za 90 Kč za kilo. Na pultu řetězce se ale objeví stejné kilo již za 198,90 Kč bez DPH (228,75 Kč s DPH). A rázem tu máme bonus určený výhradně pro spotřebitele přirážku 85 %.. Pokud se tedy tyto obchodní přirážky pohybují ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových zemích na úrovni 60 až 100 a více procent, je zde velmi zřejmá příčina, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele doma v České republice dražší než v sousedním Německu. AUTOR: PK ČR; ING. DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA MARKETINGU A KOMUNIKACE; 03. 07. 2015 Marže řetězců zvedají ceny Máloco tak spolehlivě rozvíří hladinu veřejného mínění a rozpoutá vášnivé diskuse jako debata o cenách potravin a tom, zda budou vyšší, nižší nebo zůstanou stejné. Jak se zejména v poslední době ukazuje, na cenu potravin pro spotřebitele má cena suroviny jen pramalý vliv. O tom, že ceny potravin jsou díky obchodním řetězcům nízké, už bylo řečeno a napsáno více než dost, i když převážně jen v reklamách a v prohlášeních samotných řetězců, eventuálně jejich organizací. Potravinářská komora ČR již mnohokrát poukazovala a na konkrétních případech z praxe dokládala, že opak je pravdou. Vezměme si například takový lovecký salám. Obchodní řetězec koupí od zpracovatele lovecký salám za 90 Kč za kilogram. Na pultu řetězce se ale objeví stejný kilogram již za 198,90 Kč bez DPH (228,75 Kč s DPH). A rázem tu máme bonus určený výhradně pro spotřebitele přirážku 85 %. A velmi podobná situace je samozřejmě i u jiných výrobků. Například 1 kg Eidamu o tučnosti 45 % nakupuje obchodník za 97 Kč od mlékárny a prodává jej zákazníkovi za 199 Kč včetně DPH, má na něm přirážku 76 Kč na kilogram, což je 79 %. Pokud by měl přirážku deklarovaných 20 %, mohl by za něj zaplatit dodavateli 116 Kč a přitom by jej mohl zákazník dostat za 159 Kč včetně DPH. To je obrovský rozdíl. Dodavatel by vydělal, spotřebitel by vydělal a pouze řetězce by si namísto svých skoro 80 % ponechaly pouze (často deklarovaných) 20 %. To, že to neudělá, mu umožňuje právě jeho významná tržní síla. Komu rostou tržby Paradoxně jsou velmi často drahé potraviny přičítány producentům, tedy potravinářům nebo zemědělcům. Statistické údaje však hovoří úplně jinak. Je patrné, že od roku 2007 došlo k propadu tržeb výrobců potravin a nápojů v takovém rozsahu, že teprve v letošním roce se tržby vrátily k úrovni roku 2007. U výrobců nápojů je situace ještě horší a ti jsou v současnosti na úrovni 80 % výchozího roku. Naopak narostly tržby maloobchodních řetězců téměř o dvě třetiny a s výjimkou roku 2010 nikdy meziročně neklesly do červených čísel. Za tak razantním růstem tržeb je kromě pokračující koncentrace trhu, kdy řetězce získávají tržní podíl na úkor nezávislého obchodu, který likvidují, nutno vidět i růst cen potravin a zvyšování podílu dovozu na zásobování trhu, který se z velké míry realizuje právě přes maloobchodní řetězce. Potvrzuje to obecnou pravdu, že ten, kdo určuje, co a za kolik se na trhu prodává, jsou obchodní řetězce. Pokud bychom do těchto dat Českého statistického úřadu promítli i takzvané zadní marže obchodních řetězců, to jsou různé poplatky a bonusy, vypadal by vývoj tržeb ještě hůře. Na investice nezbývají finance Opět ze statistických dat je patrný další negativní jev, který přímo ovlivňuje spokojenost spotřebitelů a ohrožuje existenci tuzemských výrobců, zejména v oblasti malých a středních podniků, což je dlouhodobá stagnace tvorby přidané hodnoty jak ve výrobě potravin, tak nápojů. Přidaná hodnota jako jaký- 6

si ukazatel toho, jak se podniku daří s drobnými výkyvy u výroby potravin, vzrostla za sledované období asi o 10 % a u výroby nápojů stagnovala, zatímco u maloobchodních řetězců vzrostla dvojnásobně. Dochází tedy ke zřejmému přesunu přidané hodnoty od zemědělců a zpracovatelů k obchodníkům, a to formou nejrůznějších slev, bonusů a poplatků. Ve svém důsledku tento efekt podvazuje investiční a inovační aktivity průmyslu z důvodu nedostatečné tvorby zdrojů a dopadá na spotřebitele omezením nabídky a kvality domácích produktů. Z růstu cen profitují řetězce Z předchozích dat je patrné, že dlouhodobě nerostou tržby ani dodavatelské ceny, a přesto je ze sledování statistických dat vidět trvalý růst spotřebitelských cen. Je zřejmé, že jeho příčina není ani u dodavatelů, ale ani u vnějších vlivů, jako je změna daně z přidané hodnoty nebo spotřebních daní. Zvýšení DPH na potraviny v roce 2012 se na růstu cen skokově neprojevilo, naopak poklesem cen se projevil počátek krize v roce 2008. Z výše uvedeného je patrné, že za nárůstem cen potravin stojí téměř výhradně nárůst obchodních přirážek řetězců, který dnes dosahuje u vybraných druhů téměř základních potravin (uzeniny, mléčné výrobky, trvanlivé pečivo) i 100 % a u potravin s vyšší přidanou hodnotou se nezřídka pohybuje nad 150 %. Tento stav umožňuje za situace, kdy je cena průmyslového výrobce a tedy i nákupní cena obchodníka zásadním způsobem deformována dodatečnými plněními, běžně na úrovni desítek procent, manipulaci s dosahovanou výší marží u potravinářských výrobků. Jaký je výsledek výše uvedeného? Dodavatelé dostávají ročně o desítky miliard korun méně se zdůvodněním, že je nutno udržovat nízké ceny pro spotřebitele a zachraňovat sociální smír. Tyto peníze jim ale nechybí jen na investice do vybavení a nákup kvalitních surovin pro výrobu, ale i pro jejich zaměstnance, kteří pak nedostávají takovou mzdu, jakou by si zasloužili, a proto si nemohou koupit kvalitní potraviny. Spotřebitelé zaplatí ročně o desítky miliard korun více, než by museli, a místo kvalitních potravin si nakonec kupují podle svých možností levné náhražky z Polska nebo jezdí za levnějšími nákupy do Německa. Jediný, kdo jednoznačně profituje, je tedy obchodník. ZDROJ: ZEMĚDĚLEC; AUTOR: DANA VEČEŘOVÁ; 20.7.2015 Opatření k zajištění dodržování pravidel v ekologickém zemědělství V České republice je kontrolní systém pravidel ekologického zemědělství (EZ) považován za účinný a také jeden z nejpřísnějších ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Pokud dojde k porušení pravidel ekologické produkce, existuje řada opatření, jejichž účelem je zajištění nápravy nežádoucího stavu. K tomu slouží řada opatření přijímaných na úrovni kontrolních organizací, které mohou kontrolovanému podniku například odepřít certifikát na nevyhovující produkci, stanovit opatření vedoucí k nápravě nevyhovujícího stavu, případně mohou subjektu vypovědět smlouvu o kontrole a certifikaci. Jsou to účinné nástroje, jak vést osoby podnikající v EZ k tomu, aby dodržovaly pravidla, neboť pro podnik znamenají řadu navazujících a nezanedbatelných problémů, jako např. nemožnost označit produkci odkazy na ekologický způsob produkce nebo v krajním případě odregistrování ze systému EZ a s tím související vrácení významné části obdržených podpor. V případě závažnějšího porušení pravidel je kontrolní organizace povinna podle zákona o EZ zaslat na oddělení ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství (MZe) podnět ke správnímu řízení. Podněty však přicházejí i od dalších orgánů, jakými jsou například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Generální ředitelství cel včetně celních úřadů. Oddělení ekologického zemědělství rovněž prošetřuje podněty od veřejnosti i podněty vzešlé z vlastní činnosti. Každý podnět je řádně přezkoumán a je-li shledáno porušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a tedy zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, je s osobou podnikající v EZ zahájeno správní řízení o uložení pokuty. V roce 2014 bylo zahájeno celkem 46 správních řízení a ve více než polovině případů bylo správní řízení finalizováno vydáním rozhodnutí o uložení sankce. V jednom případě, který se týkal dovozu nevyhovujícího zboží ze zemí mimo EU, byla udělena dosud nejvyšší pokuta 200 tis. Kč, přičemž maximální výše sankce může činit až 1 mil. Kč. Nejčastějšími formami zjištěných porušení pravidel ekologické produkce byly především chyby v administrativních procesech, které obvykle nemají zásadní vliv na kvalitu či bezpečnost výsledného bioproduktu (biopotraviny). Objevují se však i závažnější porušení, jako nálezy reziduí nepovolených látek, klamavé označení potravin, které nemají původ v EZ nebo nesprávná označení biopotravin. Tyto případy MZe řeší okamžitou reakcí, kdy může nařídit okamžité stažení z trhu nevyhovující produkce a uložit zákaz nadále uvádět takové produkty na trh s označením BIO. V praxi se MZe setkává také s případy klamavých dovozů falešných bioproduktů ze zahraničí, které se však daří celním úřadům účinně detekovat a jejich uvedení na trh v České republice včas zabránit. Důležitým faktem zůstává, že nastavení přísného kontrolního systému a sankčních opatření má výsledek v prokazatelném snižování závažných porušení v posledních 5 letech o 50 % a riziko propuštění závadného nebo klamavého zboží na trh je minimální. V současné době je v České republice zajištěn vysoký stupeň ochrany spotřebitelů a MZe tím zajišťuje maximální důvěryhodnost systému certifikace ekologických produktů. NEWSLETTER MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, Č. 7 8 Lidové noviny: Češi chtějí právo veta na mutované rostliny 15. 7. 2015 Novela zákona z dílny ministerstva životního prostředí umožňuje v Česku omezit nebo zcela zakázat pěstování geneticky modifikovaných rostlin, které byly schváleny na úrovni Evropské unie. Tou je prozatím pouze speciální kukuřice, která je odolná proti škůdcům. Češi si oblíbili cidery, jejich spotřeba vyrostla o 376 procent Za poslední rok se v tuzemsku prodalo 1,9 milionu litrů zkvašeného jablečného moštu, tzv. cideru, a Češi za něj utratili 129 milionů korun. V květnu tak meziroční nárůst spotřeby činil 376 procent. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Nielsen, která se na maloobchodní měření specializuje. Podle společnosti stojí průměrně litr cideru 70 korun. Řadí se tak mezi dražší alternativy piva a radlerů, které byly v ČR oblíbené v minulých 7

letech, ale jejichž prodeje nyní klesly o čtvrtinu. Trhu cideru aktuálně vévodí značky Carling, Kingswood a Somersby, uvedl konzultant společnosti Nielsen Michal Elšík. Cider je zkvašený jablečný mošt s různými stupni alkoholu. Že je o ně v Česku zájem, dokazuje i zvětšující se nabídka. Pivovary Staropramen letos uvedly kromě třešňové příchutě i cider s chutí limetky a máty. Podle firmy jsou cidery nejrychleji rostoucí kategorií mezi všemi alkoholickými nápoji, v Evropě se očekává mezi lety 2013 a 2017 zvýšení spotřeby o třetinu. Cílovou skupinou jsou mladí lidé. Muži i ženy se podílí na spotřebě přibližně stejně, uvedla Veronika Horáková z Plzeňského Prazdroje. Počátkem roku 2014 přitom cidery znalo 15 procent a ochutnalo pouze osm procent dospělé populace, dodala s tím, že na začátku letošního roku cider alespoň jednou ochutnala skoro třetina Čechů. Firma letos uvedla i sušší variantu této tekutiny, na trh navíc začala distribuovat nápoje od švédského výrobce Kopparberg s chutí hrušek, jahody s limetkou a bezinky s limetkou. Na cidery se zaměřily i největší pivovarnické skupiny v Česku Cidery začaly v posledních letech postupně distribuovat či vyrábět tři ze čtyř největších pivovarnických skupin v Česku: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen i Budějovický Budvar. Trojka na domácím pivním trhu, skupinaheineken, oznámila až letos na jaře, že začíná v ČR distribuovat nejprodávanější značku jablečného cideru, původně anglickou značku Strongbow. Na trzích se silnou pivní kulturou, jako jsou Británie, USA, Austrálie a Skandinávie, si mírně alkoholické jablečné nápoje drží deset až 15 procent pivního trhu. ZDROJ: E15; AUTOR: ČTK; 15.7.2015 Pět skvělých šunek místo gothaje? Večer je vyhodíme, říká šéf kvality Albertu Byl to první výzkum svého druhu, který ukázal, že Češi v některých případech dostávají ve stejném obalu jiné zboží než Němci. Ředitel kvality obchodů Albert Pavel Mikoška říká, že ho to překvapilo. Podle něj ale závěry testu neznamenají, že Češi kupují šunty. Některé poznatky z rozboru, na němž se společnost Ahold (vlastník sítě Albert pozn. red.) podílela, však byla zarážející. Třeba lančmít z kuřecího separátu pro český trh a ze stoprocentního masa pro Němce. Test prověřoval 24 stejných značkových výrobků, třetina z nich se lišila, byť se navenek tvářila stejně. Možná překvapivý byl i rozdíl v cenách byť ty nebyly předmětem výzkumu. Většina položek z nákupu vyšla za hranicemi levněji. Cena i kvalita proto často ženou české zákazníky k nákupům právě do Německa, Rakouska či Polska. Každý zákazník, který odejde jinam, nám v tržbách chybí. Nebylo by od věci udělat vlastní marketingový průzkum a zeptat se lidí, proč jezdí do Německa, co tam nakupují a co jim chybí v našem supermarketu, zamýšlí se Pavel Mikoška, který má v sítí Ahold na starosti kvalitu. Lidovky.cz: Vstupovali jste do průzkumu už s poznatkem z minulosti, že zboží v Německu je kvalitnější v Česku? Obecně jsme chtěli zareagovat na tvrzení, že výrobky téže značky pod stejným označením mají v zahraničí jinou kvalitu než u nás. Paní europoslankyně Olga Sehnalová, která výzkum iniciovala, a zákaznická veřejnost to takto vnímají. Já takovou zkušenost neměl. Proto jsme se dohodli, že zboží otestujeme. Problém je sehnat identické výrobky. Navrhli jsme tedy značky, finální výběr zboží byl pak na paní poslankyni. Pro nákup jsme zvolili tři hlavní řetězce u nás a v Německu. Lidovky.cz: Kvalita u třetiny značkových potravin byla odlišná, většinou v neprospěch českého zákazníka. Jak to? My jsme řešili, zda jsou výrobky identické, ne to, zda jsou kvalitnější tam či onde. To na základě té analýzy nešlo říct. Důležitá je interpretace výrobku. Testovali jsme třeba roztíratelný tuk, který nechci jmenovat (jde o Ramu pozn. red.). V Česku má 60 procent tuku, v Německu 70, což je závažný rozdíl. Dovedu ale pochopit výrobce, když říká, že v Německu jde o multifunkční produkt používaný třeba i ke smažení. Proto musí mít více tuku. U nás ho zase lidé hlavně mažou na pečivo, proto může mít méně tuku. Lidovky.cz: To dokážu pochopit. Ale ne když testovaný lančmít z Německa tvoří vepřové maso a v Česku kuřecí separát, a ještě za vyšší cenu. Já vám to vysvětlím. Plechovka lančmítu vypadala identicky, ale v Německu se zboží jmenovala Frühstücksfleisch, v Česku Luncheon Meat. Je to podobné, jako když budete mít vedle sebe dvě světlemodré octavie. Jedna ale jezdí jako dělo a druhá hrozně pomalu. Vypadají stejně, ale vzadu na kufru mají uvedený jiný typ motoru. Stejné to bylo i u lančmítu. Na německém výrobku bylo napsáno, že je v něm téměř sto procent vepřového a na českém 39 procent kuřecího separátu. Ptali jsme se výrobce, proč to tak je, ale oficiální odpověď nedodal. Lidovky.cz: Firma Tulip se nakonec vyjádřila. Serveru idnes.cz její zástupce mimo jiné řekl, že používají vždy suroviny, které také nejlépe odpovídají vnitrostátním předpisům. Řada Čechů by si ale podle mě ráda dala kvalitnější lančmít z čistého vepřového, co myslíte? Pro mě je to zajímavé vysvětlení. Neznám historii toho produktu, ale od prvního dne uvedení na trh firma explicitně uvedla jeho složení a nazvala ho Luncheon Meat. V Německu zase Frühstücksfleisch. Ano, pro zákazníka to může být matoucí, ale to platí i pro zmíněný příklad dvou stejných octavií. V Česku je hlavní složkou výrobku Luch meat strojně oddělené drůbeží maso, v Německu maso vepřové. Lidovky.cz: To ale přece není stejné. Jednak koupi auta si lidé promýšlejí více než u lančmítu a navíc vozy s různě silnými motory tu k dostání jsou. To u tohoto lančmítu neplatí. A ve výzkumu jste je označili jako shodné potraviny. Ne, my jsme je vybrali na základě vizuální shody a toho, že jde o stejného výrobce. Uvnitř to ale bylo transparentně jinak. Mně se vysvětlení výrobce zdá divné, ale takové zkrátka dodal. Lidovky.cz: Pojďme dál. Rybí prsty od firmy Iglo měly v Česku o sedm procent méně masa než v německém obchodě. Co říkáte tomuto zjištění? Proč má český spotřebitel dostávat s prominutím šunty? Absolutně nesouhlasím s tvrzením, že by Češi v porovnání s Němci dostávali šunty. Odchylka sedmi procent u rybích prstů byla v rámci tolerance použité metody měření. Abyste tento poznatek prokázali, museli byste měření udělat alespoň dvacet. Ze zkušenosti se zahraničními výrobci vím, že pokud je hranice stanovena na třicet procent, snaží se, aby tuto hranici nepřesáhli. Jak je to ale v tomto případě, nevím. Odpověď od výrobce nepřišla. Lidovky.cz: Rozdíl byl i u slazení nápojů. Němci v nich měli cukr, Češi glu- 8

kózo-fruktózový sirup, aspartam a další sladidla. Markantní rozdíl byl v použití cukru v zahraničí a glukózo-fruktózového sirupu u nás. Absolutně nelze říct, že by šlo o méně kvalitní či zdravotně závadné sladidlo. Podívejte se do jakékoliv odborné literatury. Argument ceny také příliš neplatí. Ceny těchto sladidel kolísají. Kdysi býval sirup levnější, ale dnes už to neplatí. Lidovky.cz: A jak si tedy vysvětlit různé sladidlo u zcela stejných nápojů? Tak si asi zavedli výrobu. Třeba sídlí dodavatel sirupu někde blíž, to by museli vysvětlit výrobci. Někteří lidé mluví o různém chuťovém vjemu, to ale neumím posoudit. U zařazení nesacharózových sladidel je pak otázkou, zda by bylo pro zákazníky žádoucí, aby dostali nápoj s vyšším množstvím kalorií. Lidovky.cz: Řada Čechů jezdí nakupovat za hranice i kvůli kvalitě potravin. Za srovnatelnou cenu tam dostanou například výrazně kvalitnější šunku. Proč to nejde i u nás? My musíme mít v nabídce pět druhů špekáčků, salám gothaj a další výrobky, které lidé přednostně kupují. Na západ od našich hranic mají na pultech pět typů šunky s obsahem masa sto a více procent (prosciutto či schwarzwaldská šunka se suší. Výsledkem je, že z kila vepřové kýty vznikne třeba jen 800 gramů finálního výrobku pak má ve složení více než 100 procent masa pozn. red.). Tím ale nikdo nikoho neklame, zákazníci na daném trhu takové výrobky žádají. O tom, co se skutečně prodává, mají naši manažeři skutečně přehled. Změnu můžou udělat hned přepnutím vypínače můžou mít na pultu pět druhů sušené šunky. Ale když jí tam ráno půl kila nakrájí, tak večer 400 gramů vyhodí. Neprodá se. Ale i u nás najdete perfektní šunku, jen ji nebudete mít v pěti alternativách. Lidovky.cz: Ale proč by tedy lidé jezdili do Německa, Rakouska či Polska pro kvalitnější potraviny za lepší ceny, když o ně doma nestojí? Takových lidí není málo. Oficiální statistika cenového srovnání říká, že obecně je Německo v ceně potravin dražší o dvacet procent. A to navzdory tomu, že v Česku je na ně o osm procent vyšší DPH. Tak to je. V našem testu jsme řešili kvalitu, ne ceny. To proto, že srovnání nezohledňovalo různé akce, speciální nabídky a tak dále. Když jsme sečetli a porovnali nákupy v Česku a Německu, byl rozdíl asi deset eurocentů. A k těm zahraničním nákupům Čechů: my zase evidujeme například řadu Rakušanů či Slováků, kteří jezdí nakupovat k nám. Lidovky.cz: Je v pořádku situace, že Češi musí nakupovat potraviny za shodné Češi jako Němci, když jejich platy jsou v průměru čtyřikrát vyšší? Jako řadového občana České republiky, stejně jako všechny naše zákazníky, mě to strašně štve. Že Němec může dát za potraviny nižší procento svého platu. Ale asi platí zase za něco jiného více. Cena potravin je nadnárodní komodita, jako třeba benzin. K její výrobě je třeba stejné množství práce, ceny energií jsou srovnatelné. Český podnikatel platí méně za lidskou práci. Ale jinak jsou náklady srovnatelné. Lidovky.cz: Vás nezaráží ten nepoměr kolik potravin (a v jaké kvalitě), si za své peníze můžete koupit tady a v Německu? To je stejné, jako když si Němec koupí auto za tři měsíční platy a Čech na něj šetří tři roky. Platí to i pro další věci. Cena potravin v Německu je celkově o dvacet procent vyšší a to nám ji stát ještě zdražuje vyšším DPH. Lidovky.cz: A není to také tím, že výrobci a prodejci trochu zneužívají to, že Češi jsou za zboží ty peníze ochotní zaplatit? Platí hodnotu nákladů plus přiměřeného zisku těch, kteří se na výrobě potraviny podíleli. Lidovky.cz: Co výsledky výzkumu znamenají pro vás? Budete třeba usilovat o to, aby dodavatelé do Česka dodávali třeba lančmít se sto procenty masa? Když bude mít výrobce zájem ho umístit na náš trh, určitě nebudeme proti. U těch slazených nápojů nevidím ke změně důvod, zákazníci jsou na glukózo-fruktózový sirup zvyklí a v kvalitě ani ceně rozdíl není. Lidovky.cz: Co udělat pro to, abyste zákazníky z pohraničí udrželi v Česku a nejezdili za nákupy potravin do ciziny? Každý zákazník, který odejde jinam, nám v tržbách chybí. Nebylo by od věci udělat vlastní marketingový průzkum a zeptat se lidí, proč jezdí do Německa, co tam nakupují a co jim chybí v našem supermarketu. Problém je také v tom, že my vycházíme z toho, že Češi chtějí přednostně zboží tuzemského původu. V posledních několika letech jsme pracovali na tom, abychom ho měli, dnes tvoří asi 80 procent. V příhraničí ale zřejmě lidem tolik nevadí, že nekupují české zboží. Lidovky.cz: U prodejen Albert ale platí to i pro jiné řetězce panují velké rozdíly v úrovni obchodů. V kvalitě potravin, čistotě, personálu. Vnímáte to stejně? Máte absolutní pravdu, rozdíly v prodejnách jsou. Máme bohužel trochu nevýhodu v tom, že jsme je nestavěli na zelené louce, každá má vlastní historii. Pořád pracujeme na tom, aby se úroveň našich obchodů zlepšovala. Máme například projekt Favourite sami zaměstnanci vytipovali věci, s nimiž zákazníci nejsou spokojeni a co by se mělo zlepšit. Jednou ze změn je třeba otevřený prostor u vstupu, kdy zákazník v podstatě přichází na zeleninové tržiště. Podmínkou je, že prostředí vypadá hezky, upraveně a zboží je čerstvé. Lidovky.cz: Kde máte největší rezervy? Ne vždy je půdorys prodejny vhodný k tomu, abychom udělali přesně to, co chceme. Jde zpravidla o nějaký kompromis. Hlavně ale záleží na lidech, dobrý tým dokáže opravdu hodně. Zaměstnance sháníme na pracovním trhu, často bez předchozích zkušeností z potravinářství. Snažíme se je tedy vzdělávat, školit. Ve větší míře teď budou do našich prodejen chodit odborníci, kteří budou našim lidem hlouběji vysvětlovat problematiku daného úseku. Lidovky.cz: V supermarketech obecně chybí ve špičkách pokladní, zdaleka všechny nebývají obsazené. To je něco, co lidi štve. Co s tím? Tyto věci nazýváme klíčovým iritujícím faktorem. Lidé dokážou pochopit, že stojí ve frontě, když všechny pokladny markují. Ale ne když jsou obsazené dvě z pěti. To je špatně. Na naši obranu chci říct, že jsme se v tomto za poslední tři roky hodně zlepšili. Snažíme se rozložit počet zaměstnanců podle toho, v jakých časech do obchodu chodí lidé. Zároveň ale platí, že každá prodejna musí být ekonomicky efektivní, takže počet hodin pracovní síly je omezený. Lidovky.cz: Na druhou stranu, kdyby z prodejen odcházeli dobře naladění zákazníci, třeba by se k vám raději vraceli, víc utráceli a doporučili vás. Místo toho řeknou: už jsem byl zase večer v Albertu a čekal frontu. Současný model je takový, že jsou na kasách základní pokladní. Když začne narůstat počet lidí, mají zavolat další vyškolené lidi. Podobný model využívá i naše konkurence. Ano, čekání ve frontě je klíčový iritující faktor. Stejně jako kvalita. Proto nabízíme možnost vrátit výrobek, pokud zákazník není spokojený s jeho kvalitou. 9

Lidovky.cz: Lidé jsou hodně citliví třeba na úroveň zeleniny. Když porovnáme třeba italský supermarket i v zimním období s českým obchodem, je to úplně jiná úroveň. Jak se tomu přiblížit? V minulosti jsme do ovoce a zeleniny hodně investovali a mrzí mě, že tu úroveň pořád takhle vnímáte. Pozvali jsme si na to odborníka, který řídí nákupy od dodavatelů. Hodnotíme pravidelně kvalitu, včetně konkurence, a z toho vycházíme dobře. I když asi stále ne tak jako v té Itálii, kterou zmiňujete. Cílem je být srovnatelní. Při školeních vždycky říkám: Kvalita na úseku ovoce a zeleniny se musí odpracovat. Stejně jako stánkař na trhu, který u svého zboží stále stojí a přebírá ho. ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: MICHAL PAVEC; 20.7.2015 Potraviny na pranýři (červenec) Pálava víno bílé bez CHOP/CHZO, polosuché alk. 11,5 % obj. (sudové) Víno mělo opalizující vzhled a byly v něm zjištěny plovoucí nečistoty. Chuť a vůně vína byla po nežádoucích biologických procesech byla patrná sekundární fermentace. Sekundární fermentace je nežádoucí kvašení zbytkového cukru ve víně, projevuje se štiplavou chutí a vůní po oxidu uhličitém, případně i vznikem zákalu. Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Plněno v: Brumovín s.r.o., Brumovice, Česká republika Distributor: Igristoe-trading CZ, s.r.o. Nádražní 471 69701 Kyjov Místo kontroly: JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice; České Budějovice 3 (Suchomelská 2251, 37004 České Budějovice); IČ: 00031852 Země původu: Czech Republic Modrý Portugal víno červené, suché, alk. 11% obj., země původu: Maďarsko Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem sacharózy. Přídavek cukru do vína je nepovolený enologický postup. (Nejedná se o obohacování hroznového moštu, ale o přídavek sacharózy do hotového vína) Obal: KEG sud o objemu 50 L, 2 kusy Výrobce: plněno v: Petr Procházka, Poštovní 148, 691 42 Valtice, Česká Republika Místo kontroly: VD Vinotéky s.r.o., Brno (Hradecká 40, 62100 Brno), IČ: 27837122 Země původu: Hungary Merlot víno červené, polosuché, alk. 11% obj., země původu: Itálie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem sacharózy. Přídavek cukru do vína je nepovolený enologický postup. (Nejedná se o obohacování hroznového moštu, ale o přídavek sacharózy do hotového vína) Obal: KEG sud o objemu 50 L, 2 kusy Výrobce: plněno v: Petr Procházka, Poštovní 148, 691 42 Valtice, Česká Republika Místo kontroly: VD Vinotéky s.r.o., Brno (Hradecká 40, 62100 Brno), IČ: 27837122 Země původu: Italia BRISE DE FRANCE, CHARDONNAY, 2013, BÍLÉ VÍNO SUCHÉ, 12,5% VOL., VÍNO Z FRANCIE Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo neznámého původu. Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek syntetického glycerolu. Glycerol je přirozenou součástí vína, ve kterém vzniká jako vedlejší produkt při kvašení. Množství glycerolu je závislé na použitých kvasinkách a na teplotě během kvašení. Jeho přítomnost vínu dodává hladkost a plnost. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Šarže: L260314 Obal: SKLO, ZÁTKA, ZÁKLOPKA Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: na etiketě uvedeno: STÁČÍR- NA: á F-11880 par Groupe UCCOAR FRANCE Místo kontroly: Tu Bui Ngoc, Praha (Jana Želivského 33/1846, 13000 Praha), IČ: 27270149 Země původu: France Země výroby: France VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, VÍNO BÍLÉ SUCHÉ, ZEMĚ PŮVODU: MAĎAR- SKO, ALK. 11% OBJ., Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 28 % vody a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Oxidáza vína je vadou, kdy víno má většinou velmi vysokou až nahnědlou barvu a chuť a vůni po jablkách. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabý- 10

vací doklady k výrobku (např. dodací list nebo fakturu) nedoložila jeho původ. Šarže: Č.Š.VZ20137 Obal: SKLO, ZÁTKA, ZÁKLOPKA Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: na etiketě uvedeno PLNĚ- NO: VINOP A.S., POLEŠOVICE 446, 687 37 POLEŠOVICE Místo kontroly: Tu Bui Ngoc, Praha (Jana Želivského 33/1846, 13000 Praha), IČ: 27270149 Země původu: Hungary Veltlínské zelené víno bílé suché, vyrobeno v EU, původ: Slovensko Chuť a vůně vína byly po oxidu siřičitém. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno: Miroslav Veselý, Moravský Žižkov 409 Distributor: Radovan Mrllák, Příčná 310, 55102 Jaroměř Místo kontroly: Ilona Majerová; Pražská třída 649/45, 50004 Hradec Králové; IČ: 87230402 Země původu: Slovakia Ryzlink vlašský 2013, Jakostní víno odrůdové, suché, Alkohol 11,0 % obj. (sudové) Víno mělo opalizující a zakalený vzhled. V chuti a vůni byly patrné nežádoucí biologické procesy sekundární kvašení. Sekundární fermentace je nežádoucí kvašení zbytkového cukru ve víně, projevuje se štiplavou chutí a vůní po oxidu uhličitém, případně i vznikem zákalu. Obal: KEG sud á 30 l Množství výrobku v balení: 30 l Výrobce: Nové vinařství,a.s., Zarybník 516, Měřín Distributor: NOVÉ VINAŘSTVÍ, a.s., Zarybník 516, 59442 Měřín Místo kontroly: AGRO Měřín, obchodní společnost, s.r.o., Hornoměstská 383/60, 59401 Velké Meziříčí; IČ: 60738804 Země původu: Czech Republic CHARDONNAY, moravské zemské víno bílé, suché, alk 11,0% (sudové) Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014. Geografický původ, tedy označení zeměpisné oblasti původu vína, musí odpovídat oblasti, kde byly hrozny vypěstované. To je základním předpokladem pro použití tradičního výrazu v názvu vína, který musí být v souladu s rejstříkem Evropské komise vedeném v elektronické databázi e-bacchus. Tato databáze např. pod tradičním výrazem zemské víno definuje Víno vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky. Obal: KEG sud á 50 l Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BLACQIN s.r.o., Valtice, ČR Distributor: BLACQIN s.r.o., Valtice, Střelecká 924, Místo kontroly: NÁPOJE Měřín s.r.o., Náměstí 112, 59442 Měřín; IČ: 29353521 Země původu: Czech Republic RULANDSKÉ MODRÉ, ROSE, moravské zemské víno růžové, polosladke, alk 11,0% (sudové) Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014. Obal: KEG sud á 50l Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BLACQIN s.r.o., Valtice, ČR Distributor: BLACQIN s.r.o., Valtice, Střelecká 924 Místo kontroly: NÁPOJE Měřín s.r.o., Měřín (Náměstí 112, 59442 Měřín); IČ: 29353521 Země původu: Czech Republic MUSCAT BÍLÉ Víno bílé polosladké Alk. 11% Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 60 % vody a přídavkem syntetického glycerolu. Šarže: Datum plnění: 20.01.2015 Obal: skleněná láhev Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: MIGDAL-P a.s. R. Moldova, MD 2005, Chisinau, Piata veche, 4. Dovozce: Distributor pro Českou republiku: NORMA, k.s., Platnéřská 2, 110 00 Praha 1, ČR Místo kontroly: NORMA, k.s., Karlovy Vary (Železniční 1007/17, 36005 Karlovy Vary); IČ: 47114789 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova Rulandské modré, alk. 12% obj., suché, Maďarsko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Oxidáza vína je vadou, kdy víno má většinou velmi vysokou až nahnědlou barvu a chuť a vůni po jablkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Pavlovín spol. s r.o., V. Pavlovice, provozovna: Bohumilice Distributor: Krobelus s.r.o., Kotlanova 1, Brno, IČ: 26266245 Místo kontroly: Těšínské jatky, s. r. o., Vendryně (310, 73994 Vendryně); IČ: 25822357 Země původu: Hungary 11

BÍLÉ VÍNO suché, alk.11,0 % obj. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Šarže: 630112/08/13 Obal: Sklo, korek, záklopka Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: plněno ve firmě: Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o. Rakvice, Česká Republika Distributor: NORMA CS Praha Místo kontroly: NORMA, k.s., Na Praze 860, 39111 Planá nad Lužnicí, IČ: 47114789 Země původu: Macedonia TRAMÍN ČERVENÝ víno suché sudové, alk.11%obj. Chuť vína byla po myšině. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Krist s.r.o., Zámecká 123, Milotice Distributor: Vinařství Krist s.r.o., Zámecká 123, Milotice Místo kontroly: Jan Ambler, Vinotéka Ambler, Opavská 950, 74901 Vítkov, IČ: 02595885 Země původu: Slovakia Frankovka moravské zemské víno suché sudové, alk.12%obj. Chuť a vůně vína byly netypické, po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Michal Kosík vinařství, Pod břehy 46, 691 06 Velké Pavlovice Distributor: Michal Kosík vinařství, Pod břehy 46, 691 06 Velké Pavlovice Místo kontroly: KAMELIE CZ spol. s r.o., Chválkovická 108/10, 77900 Olomouc; IČ: 49608363 Země původu: Czech Republic Víno PAVLA, víno bez CHOP bílé polosladké, alk.10,5 %obj. Kategorie: Falšované potraviny Chuť a vůně byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo v nich patrné broskvové aroma. Ve výrobku byla zjištěna přítomnost maltózy. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BM VINI s.r.o.., Polešovice 446, ČR Místo kontroly: Vojtěch Bečička, Praha 4 (Plovdivská 3400, 14300 Praha 4), IČ: 75882299 Země původu: European Union Tramín červený, Moravské zemské víno, víno s CHZO; Morava, alk.12,5 obj.%, Země původu: ČR Víno mělo opalizující vzhled a byly v něm plovoucí nečistoty. Chuť a vůně vína byly neodpovídající, oxidativní. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Morávia víno spol.s.r.o., 696 21, PRUŠÁNKY 652 Místo kontroly: Vojtěch Bečička, Praha 4 (Plovdivská 3400, 14300 Praha 4); IČ: 75882299 Země původu: Czech Republic bílé víno s písmenem CH na víku Chuť a vůně vína byly po oxidu siřičitém. Kontrolovaná osoba nepředložila k výrobku žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu). Víno bylo neznámého původu. Obal: PET barel Množství výrobku v balení: 5 l Místo kontroly: Sebastián Sázavský, Restaurace U Trajců, Vyšehradská 1902/39, 12800 Praha; IČ: 01667696 Země původu: XXX (unknown) Země výroby: XXX (unknown) Chardonnay moravské zemské víno bílé víno Chuť a vůně vína byly neodpovídající, po oxidu siřičitém. Kontrolovaná osoba nepředložila řádně vyplněné průvodní doklady k prodávanému vínu. Obal: 10l plastový barel Distributor: Martin Bireš, IČ:68025581 Družstevní 698, 696 11 Mutěnice Místo kontroly: FARMINVEST s.r.o., nám. Dr. E. Beneše 13/16, 46001 Liberec; IČ: 62966626 Země původu: Czech Republic Rulandské šedé bílé víno, moravské zemské víno Chuť a vůně vína byly neodpovídající, po oxidu siřičitém. Kontrolovaná osoba nepředložila průvodní doklady k prodávanému vínu. Obal: 10l plastový barel Místo kontroly: FARMINVEST s.r.o., nám. Dr. E. Beneše 13/16, 46001 Liberec; IČ: 62966626 Země původu: Czech Republic 12

Přehled nominačních oblastních soutěží do Národní soutěže vín ČR 2016 Vinařská oblast Čechy Hodnocení: 22. 5. 2015 v Mělníku, uzávěrka přihlášek do 14. 5. 2015 Pořadatel: Cech českých vinařů, Školní statek Mělník Vinařská oblast Morava / podoblast Velkopavlovická Uzávěrka přihlášek: do 27. 7. 2015 Odběr vzorků probíhá ve dnech 20. 7. 27. 7. 2015 v prostorách v prostorách sklepa ČZS Hustopeče, Na Hradbách 388, Hustopeče. Kontakt: Petra Otřísalová 775 095 526 Hodnocení: 10. a 11. 8. 2015 v Hustopečích Výstava pro veřejnost: 22. 8. 2015 Pořadatel: Město Hustopeče Vinařská oblast Morava / podoblast Znojemská Odběr vzorků probíhá ve dnech 13. a 14. srpna 2015 vždy od 9:00 do 16:00 v místě: Cukrárna u Dvořáků, Hlavní 6, 664 64 Dolní Kounice. Kontaktní telefon: +420 603 512 453 (p. Dvořák) Hodnocení: 26. 8. 2015 v Dolních Kounicích Výstava pro veřejnost: 5. 9. 2015, kulturní dům Douní Kounice, spojeno s městskými slavnostmi Pořadatel: Bratrstvo vinařů a kopáčů 1737 Vinařská oblast Morava / podoblast Slovácká Odběr vzorků probíhá ve dnech 27. 7. 5. 8. 2015 v těchto sběrných místech: Rodinné vinařství Košut, Hlavní 89, Moravská Nová Ves, kontaktní tel. 728 676 326, v čase PO PÁ od 8:00 do 16:00 Víno Blatel a.s., Blatnice pod Svatým Antonínkem 855, kontaktní tel. 775 707 258, v čase PO PÁ od 8: 00 do 16:00 Zámecké vinařství Bzenec s.r.o., Zámecká 1508 Bzenec, Radka Štěpánková, kontaktní tel. 777 454 900, 518 384 123, v čase od 8:00 do 16:00 Horáková farma a.s., Čejč 1, kontaktní tel. 530 335 589, v čase od 8:00 do 16:00 Hodnocení: 17. a 18. 8. 2015 v NVC ve Valticích Výstava pro veřejnost: 12. a 13. 9. 2015 při Slováckých slavnostech vína Pořadatel: Sdružení slováckých vinařů Vinařská oblast Morava / podoblast Mikulovská Sběr vzorků: 10. a 11.8., budova Novostavby Vinařské školy Valtice Hodnocení: 20. a 21. 8. 2015 v NVC ve Valticích Výstava pro veřejnost: 11. 13. 9. 2015 (při Pálavském vinobraní v Mikulově) Pořadatel: Svaz vinařů mikulovské podoblasti, org. zaj. Národní vinařské centrum 13

Z domova Alkohol a nehodovost o prázdninách V letech 2012 2014 připadal největší podíl nehod zaviněných pod vlivem návykových látek na červenec (7,6 % nehod zaviněných řidiči či chodci), v předchozím tříletém období na červen (8,8 %). Nejvyšší byl o prázdninách v letech 2009 2014 na Zlínsku (14 %), Plzeňsku a Karlovarsku (11 %) a některých okresech jižní Moravy (Břeclav 16 %, Znojmo 15 %, Hodonín 14 %). Alkohol či drogy měly na svědomí téměř 14 % životů při prázdninových nehodách (na Liberecku 30 %). Skutečný vliv návykových látek na nehodovost může být ještě vyšší, neboť u části viníků nehod není přítomnost alkoholu či drog zjišťována (např. v případě ujetí od místa nehody). ZDROJ: STATISTIKA&MY ROČNÍK 5 07 08/2015 Deník Právo tento týden informoval, že státní dluh se během 1. pololetí snížil o 650 miliónů Kč na 1,663 biliónů. Informaci zveřejnilo ministerstvo financí. Odborníci však upozorňují, že stabilizace státního dluhu není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády, ale čerpání rezervních prostředků. Po vyčerpání těchto zásob pak v příštích letech státní dluh opět poroste. ZDROJ: TÝDENÍK TÝDEN V KOSTCE; HK ČR 73 a méně 74 až 99 100 až 120 121 a více *) včetně neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) **) data jsou uvedena za rok 2012 ***) data nejsou k dispozici Vyšší daň z lihu a tabáku nepřinesla více peněz státu Nejvyšší kontrolní úřad: Výběr spotřebních daní z lihu a tabákových výrobků dlouhodobě zaostává za tím, co předpokládá státní rozpočet. Praha Výběr spotřebních daní z lihu a tabákových výrobků dlouhodobě zaostává za tím, co předpokládá státní rozpočet. Přestože se sazby spotřebních Státní dluh do června klesl o 350 miliónů SE 114,4 FI 113,0 0 60 120 Řecko Itálie 135,1 Portugalsko 129,6 Belgie 111 Kypr 106,8 Španělsko 98 Francie 97,5 Eurozóna 92,9 Velká Británie 88,5 EU 88,2 Chorvatsko 87,7 Rakousko 84,9 Slovinsko 81,9 Maďarsko 77,6 Německo 74,4 Malta 70,3 Nizozemsko 68,9 Finsko 60,3 Slovensko 54 Polsko 50,8 Dánsko 44,4 Švédsko 44 Česká republika 42,4 Rumunsko 38,4 Litva 38,1 Lotyšsko 35 Bulharsko 29,6 Lucembursko 21,6 Estonsko 10,5 168,8 IE 94,7 PT 83,0 ES 91,1 GB 107,3 DK 105,2 NL 110,5 BE 113,6 FR 114,6 LU*** DE 127,5 CH** 134,8 IT 101,3 CZ 72,8 AT 122,7 SI 78,7 HR 60,4 MT*** PL 68,9 HU 62,8 SK 72,7 EE 63,2 LV 57,9 LT 73,1 GR 72,9 RO** 43,5 BG*** CY 87,4 Zdroj: Eurostat, zpracování HK ČR Vládní dluh členských států EU (v % HDP) 1. čtvrtletí 2015 Upravený hrubý disponibilní příjem domácností *) na obyvatele v PPS v roce 2013. Zdroj: STATISTIKA&MY ROČNÍK 5 07 08/2015. 14

daní zvyšují, na výběru daní se tato skutečnost neprojevuje zcela úměrně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své aktuální publikaci EU report 2015. Úřad loni začal s kontrolou spotřebních daní z lihu a tabáku, která má prověřit, zda celníci vybírají daň v souladu se zákonem, účelně a efektivně. Kontrola má skončit v srpnu a prezident NKÚ Miloslav Kala předpokládá, že její výsledky zveřejní v září. Podle údajů ve státním závěrečném účtu vybral stát loni na spotřebních daních 141,3 miliardy korun, což bylo 96,2 procenta rozpočtované částky. Na dani z tabákových výrobků se vybralo zhruba 93 procent plánované částky. V případě lihu se podařilo vybrat o téměř čtyři procenta víc peněz, než předpokládal rozpočet. Další kontrola zaměřená na spotřební daně začne v září. Kontroloři při ní prověří jejich správu a sledování přepravy zboží v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Úřad se zaměřuje i na ostatní daně. Kala řekl, že NKÚ nyní kontroluje zdaňování nemovitostí, jejich převodů a majetku získaného dědictvím nebo darem. Na příští rok plánuje kontrolu výběru daně z příjmů fyzických osob se zaměřením na dopady změn zákonů. Tato akce ale ještě není schválená, plán kontrolní činnosti na příští rok bude schvalovat vedení úřadu na podzim. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK; 16. 7. 2015 Stát vybral méně na DPH i na spotřebních daních Podle Práva stát vybral v pololetí na DPH necelých 149 miliard korun, což je v meziročním srovnání pokles o 7,5 miliard korun. Stejně tak se vybralo méně i na všech spotřebních daních, a to zhruba 70 miliard korun. To je v meziročním srovnání pokles o 2,8 miliardy korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. ZDROJ: TÝDENÍK TÝDEN V KOSTCE; HK ČR Ze zahraničí Krátký přehled o rezolucích OIV ze 13. valného shromáždění v Mohuči 10. července 2015 Celkem bylo přijato 15 rezolucí v různých odvětvích vinařství, rezoluce neznamenají, že automaticky je možné tyto praktiky používat v členských státech, ale EU je postupně přebírá: Vinohradnictví Jako podstatná součást terroir působí silně klimatické podmínky na fyziologické a agronomické vlastnosti révy a na kvalitu produktů. Aby se zjistily následky klimatických změn posledních desetiletí a zpracovala prognóza pro budoucnost, zpracovala OIV metodiku uvedenou jako rezoluce OIV-VITI 517-2015. Tato metodika je rozdělena do čtyř fází: 1) časové ohraničení studie, 2) prostorové vymezení studie, 3) definování změn klimatu a vinohradnictví a 4) zvolení klimatického modelu a scénáře dalšího vývoje. OIV dále přijala rezoluci OIV-CST 503AB-2015 o doporučení stanovení emisí skleníkových plynů při pěstování révy vinné a o zvážení jednotlivých pracovních postupů a jejich důsledků na životní prostředí. Bylo rozhodnuto shromáždit další informace o stávajících národních a mezinárodních metodách k vyhodnocování těchto emisí do samostatné zprávy, která bude pravidelně experty OIV aktualizována. Cílem je připravit specifické informace o emisích skleníkových plynů vinohradnických podniků ve vztahu k jejich produktům. Enologické postupy Mezinárodní kodex enologické praxe OIV byl doplněn o nové enologické postupy následujícími rezolucemi: Nový enologický postup k ošetření moštů a vín glutationem rezoluce OIV- -OENO 445-2015 a OIV-OENO 446-2015. Cílem tohoto postupu je zamezit oxidaci moštu pomocí glutationu, který se váže na chinony. Obdobně svými antioxidačními vlastnostmi glutation chrání aromatické látky. Doporučuje se jeho použití během zrání vína nebo jeho lahvování, dávka nesmí překročit 20 mg/l. Byly přijaty postupy k ošetření vín aktivátory JMK (rezoluce OIV-OENO 531-2015). Cílem je podpořit průběh JMK prostřednictvím výživy mléčných bakterií. Enologické produkty Aktualizace seznamu povolených bílkovin rostlinného původu (rezoluce OIV-OENO 557-2015): Je nově stanoven možný přídavek proteinu z brambor a omezení dávek glykoalkaloidů (α-solanin a α-chaconin). Obsah bramborových proteinů musí být nižší než 300 mg/kg. Aktualizace seznamu taninů (rezoluce OIV-OENO 554-2015) změnilo se maximální množství železa; musí být menší než 50 mg/kg, s výjimkou železa z taninů z kaštanového dřeva, kterého může být až 200 mg/kg. Aktualizace obsahu kaseinu (rezoluce OIV-OENO 555-2015) proběhla změna obsahu karbonátu draselného a/nebo hydrogenkarbonátu draselného v rozpuštěných směsích kaseinu. Obsah popele v kyselém kaseinu musí být menší než 3 % a ve směsi kyselého kaseinu s karbonátem draselným či hydrogenkarbonátem draselným méně než 23 %. Analytické metody Na seznam OIV byly přijaty nové analytické metody: Metody stanovení cukru v moštech (rektifikovaném moštovém koncentrátu) pomocí plynové chromatografie (rezoluce OIV-OENO 419C-2015). Ta je doplněna Folin-Ciocalteuovým indexem. Fenolické látky v rektifikovaném moštovém koncentrátu se nechají Folin-Ciocalteuovou reakcí oxidovat a vznikající modré zbarvení se stanovuje spektrofotometricky při 750 nm (rezoluce OIV- -OENO 419D-2015). Dvě metody byly mírně pozměněny: metoda stanovení těkavých kyselin ve vínech (rezoluce OIV-OENO 549-15

Prezidentkou OIV se stala Prof. Dr. Monika Christmann z Geisenheimu Byla zvolena 10. července 2015 na 13. valném shromáždění OIV v Mohuči, členkou prezídia OIV byla již od roku 2009, od kdy pracovala jako předsedkyně enologické komise. Vystřídala tak minulou prezidentku OIV Claudii Inés Quini z Argentiny, jejíž 2. Viceprezidentkou byla od roku 2012. Prof. Christmann má 55 let, vede institut enologie na Hochschule Geisenheim. Řadu přednášek měla i v Rakousku na Vinařské akademii Rust a BOKU Wien. OIV má nyní 45 členských států, které celkem produkují 80 % světové produkce vína. ZE ZPRÁV OIV VYBRAL A PŘELOŽIL JIŘÍ SEDLO 2015) a metoda stanovení veškerých kyselin ve vínech (rezoluce OIV-OENO 551-2015), kde byly doplněny údaje o přípravě vzorku. Stanovení rozdělení deuteria ve vinném octě prostřednictvím nukleární magnetické rezonance (rezoluce OIV- -OENO 527-2015): Tato metoda umožňuje měření poměru izotopů vodíku (D/H) CH3 v metylové skupině kyseliny octové extrahované z vinného octa. Spočívá v následujícím principu: V cukru a vodě hroznového moštu obsažené deuterium se po alkoholovém kvašení rozdělí do molekul vinného ethanolu a po octovém kvašení do molekul kyseliny octové. Bezpečnost a zdraví V souladu s dohodou o založení OIV byly přijaty dvě rezoluce o výzkumu vzhledem ke spotřebě vinařských produktů a jejich vlivu na zdraví. V prvním případě se jedná o směrnici pro budoucí zjišťování účinků konzumace hroznů a hroznového moštu (rezoluce OIV-SECSAN 429-2015). Protože čerstvé hrozny a hroznový mošt jsou zdrojem fenolických látek, doporučuje OIV pro budoucí výzkum následující hlavní směry: 1. Provedení in vitro a in vivo studie o účincích konzumace hroznů a moštu na lidské zdraví, jako biochemické a fyziologické procesy v souvislosti s chronickými degenerativními onemocněními; 2. Provedení intervenčních studií na lidech k vyhodnocení zdravotních účinků konzumace hroznového moštu; 3. Posouzení zda polyfenoly, flavonoidy a další látky získané z hroznů mají synergické působení; 4. Zhodnocení antibakteriálního účinku polyfenolů z hroznů na patogenní kmeny. Ve druhém případě byly přijaty směrnice pro budoucí výzkumy účinků konzumace vína (rezoluce OIV-SECSAN 463-2015). Byly doporučeny následující hlavní směry výzkumu: 1. Provádění studií o možných souvislostech mezi umírněné konzumaci vína při stravování a úbytkem oxidativních účinků ethanolu; 2. Provedení kontrolovaných studií v přiměřené populaci; 3. Stanovit podmínky, za kterých může nízká až vysoká konzumace vína snížit riziko úmrtnosti a riziko některých chorob; 4. Zjistit, zda alkohol, fenolové sloučeniny a další látky z vína mají ochranné účinky v tělesných buňkách, orgánech a tkáních lidského těla; 5. Provedení studií o různých motivacích spotřebitelů. Česká republika má po 88 letech zástupce ve významné funkci Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) 15. 7. 2015 České republice se dostalo významného profesního uznání v oblasti vinohradnictví a vinařství. Po 88 letech členství ČR v Mezinárodní organizaci pro révu a víno (OIV) byl do její významné pozice jmenován český zástupce, a to Ondřej Mikeš ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Ondřej Mikeš se stal prezidentem subkomise pro metody analýzy na Valném shromáždění OIV, které se konalo v návaznosti na 38. Světový vinohradnický a vinařský kongres v Mohuči v Německu. Od roku 1927, kdy Československo vstoupilo do této organizace, tak poprvé povede jednu ze subkomisí český zástupce. V ČR pracuje Ondřej Mikeš v odboru kontroly, laboratoří a certifikace Ústředního inspektorátu SZPI jako referent pro laboratorní záležitosti. Aktivní práce v OIV se účastní od roku 2007. Do pozic prezidentů zbývajících komisí byli jmenováni zástupci Francie, Itálie, Austrálie, Španělska a Portugalska. Prezidentkou OIV se na příští tříleté volební období stala Monika Christmann z Německa. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 16

15 % 10 % 8,3 8,1 8,3 8,6 8,9 9,1 9,1 9,3 9,3 9,5 9,5 9,8 5 % 0 % 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoj podílu spotřeby růžového vína na veškerém víně ve světě samozřejmě musí mimo vlastní pořízení strojů hradit i vysoké provozní náklady na rozhánění nebezpečných mraků. Spolek byl založen v roce 2011 a nyní má 500 členských podniků. Zatím ale ne všechny vinařské podniky jsou jeho členy. AGRA EUROPE/ALFONS DETER/18. 06. 2015/ JS OIV: Podíl růžového vína na spotřebě vína celkem se v posledních letech zvyšuje, dosáhl už téměř 10 % ZDROJ: OIV; AUTOR: JEAN-MARIE AURAND; 6. 7. 2015/JS V trendu jsou lehká a nízkoalkoholická vína Mainz Těžká vína ustupují, nejenom ve vedrech jsou preferována lehká a nízkoalkoholická vína. Tak zaznělo na kongresu OIV, který byl zahájen v neděli 5.7. večer. Kongresu v hlavním městě země Porýní-Falc se účastní asi 500 osob. Redukce obsahu alkoholu i u jižních vín až o 20 bodů, 15 na 12 % obj. alkoholu. Předpokladem pro označení víno v EU je obsah alkoholu alespoň 8,5 % obj. To však neplatí v některých třetích zemích, například v Austrálii. Nakonec i v EU některá speciální vína, jako např. ledová, mohou mít jen 6 či 7 % obj. alk. Na kongresu se projednává i téma možnosti povolení dosud v EU zakázaného přídavku aroma do nealkoholických a aromatizovaných vín, obdobně jako tomu je u piva. Samozřejmě by pak bylo nutné informovat o tom spotřebitele na etiketě. Německo je proti možnosti užití aromat, víno je přírodní produkt. Součástí kongresu je i valné shromáždění, na kterém se v pátek 10.7. bude volit prezident OIV. Jedinou kandidátkou je Monika Christmann, vedoucí oddělení enologie Vysoké školy Geisenheim v Rheingau. PROPLANTA/04. 07. 2015/JS Proběhla 6. mezinárodní soutěž biovín Bioweinpreis 2015 s úspěšnou účastí vín z ČR Soutěž pořádaná v Německu se vyvinula v jednu z nejvýznamnějších světových soutěží biovín. 220 vinařů z 20 zemí světa soutěžilo se svými 923 biovíny. Mezi nimi byla zastoupena i Česká republika, byť jenom jedním producentem Vinselektem Michlovským, a.s. A nevedla si vůbec špatně, získala v široké mezinárodní konkurenci ze svých 6 vzorků jednu velkou zlatou medaili (Malverina 2011, pozdní sběr), 3 zlaté (Malverina 2013 pozdní sběr, Nativa 2011 zemské víno a Savilon 2013 zemské víno) a dvě stříbrné medaile (Laurot 2011 výběr z hroznů a Rinot 2013 zemské víno). Úspěch je o to cennější, že šlo o interspecifické (PIWI) odrůdy soutěžící s odrůdami klasickými. Vzorků vín PIWI odrůd bylo celkem 90 (téměř 10 %), z toho 6 z ČR. Velkou zlatou medaili mezi PIWI biovíny získaly mimo moravské Malveriny ještě 2 vzorky z Německa (odrůdy Bronner a Cabernet blanc) a 2 ze Švýcarska (Seyval blanc a Johanniter), všechny vzorky byly tedy bílé. Zlaté medaile získaly ještě vzorky následujících bílých PIWI odrůd: Bianca, Helios, Malverina, Merzling, Muscaris, Orion, Phoenix, Rinot, Savilon, Souvignier gris, Solaris a VB 11-89-12. Mezi červenými víny byly zlatou medailí oceněny vzorky odrůd Cabernet Jura, Cabernet Carbon, Cabernet Cortis, Laurot, Leon Millot, Maréchal Foch, Monarch, Muscat bleu, Nativa, Pinotin, Prior, Rathay, Regent, Roesler, Rondo, VB 91-26-04 a VB 91-26-5. JIŘÍ SEDLO Spolek pro ochranu před krupobitím ve Falci přijímá nové členy V německé Falci vznikl spolek zemědělců s cílem ochrany plodin před krupobitím. Spolek funguje již několik let a nyní chce zvýšit svoji činnost, proto hledá nové členy. V současnosti vlastní na ochranu před krupobitím jedno letadlo a druhé si pronajímá. Podle Svazu zemědělců a vinařů jižního Porýní-Falce plánuje zakoupit druhé letadlo. Spolek Výjimka pro jízdu traktorů v neděli a o svátcích v Porýní-Falci Vzhledem ke sklizni obilí, kukuřice, olejnin a hroznů révy vinné udělilo ministerstvo zemědělství Porýní-Falce výjimku ze všeobecného zákazu jízdy traktorů, jejich přívěsů a sklízečů o nedělích a svátcích. Výjimka platí v případě sklizně obilí a řepky v období od 14. června do 30. srpna, pro sklizeň hroznů a kukuřice je to období od 16. srpna do 15. listopadu a pro olejniny od 9. srpna do 27. září. AGRA EUROPE/ALFONS DETER/21. 06. 2015/ JS Větší plocha vinic v Sasku Drážďany Po stanovení plochy maximálního ročního rozšiřování vinic na celonárodní úrovni v Německu se sasští vinaři jeví jako spokojení. Je to dobrý kompromis pro Sasko říká Christoph Reiner, nově zvolený předseda Svazu vinařů Saska. V Německu je přibližně 100 tisíc hektarů vinic a každá spolková země má možnost nově vysadit každoročně 0,3 % plochy, celkem za stát 300 ha. Ale malé vinařské oblasti, jako Sasko mají výjimku. Tato vinařská oblast zahrnuje 466 ha vinic a mohou je ročně rozšiřovat o 1 %, tedy téměř o 5 ha. Avšak zatím to neodsouhlasil Bundestag (Parlament). O tuto plochu pečuje 2.485 vinařů, z nich jenom 35 na plný úvazek. PROPLANTA/07. 07. 2015/JS Burgundsko a Šampaň jsou zapsány ve světovém kulturním dědictví UNESCO Mimo tyto dvě vinařské oblasti Francie tam již z dřívějška patří St.-Èmilion z Bordeaux. Burgundsko a Šampaň 17

se na tento seznam dostaly na jednání UNESCO v Německu 4. 7. 2015. Obě vinařské organizace to náležitě oslavily. DECANTER.COM/6. 7. 2015/JS Nepitelné skotské víno První víno ročníku 2014 z první skotské vinice není příliš pitelné, jak sám říká vinař Christopher Trotter, ale má potenciál na zlepšování se. Přiznává, že je poněkud oxidativní. Jeho první víno ze Skotska mu přineslo zklamání, ale věří v budoucnost. Na jihu Anglie jsou vinice již delší dobu, ale Skotsko bylo dosud bez nich a Trotter věří v jejich budoucnost. Chtěl dokázat, že je tam možné dopěstovat hrozny a jeho nynějším cílem je produkce vína, které lze pít. Spolu s obchodním partnerem v roce 2010 vysadili 100 ks révy, což pak v následujícím roce zopakovali. Z té první stovky získali v roce 2014 jen 10 lahví vína. Pěstují odrůdy Rondo, Solaris a Sieger. Sklízeli ale příliš pozdě, tak o mnoho hroznů odrůdy Rondo přišli a při jejich zpracování se snažili šetřit oxidem siřičitým. DECANTER.COM/14. 7. 2015/JS Žaloba za smrt francouzského vinaře kvůli používání pesticidu Dcera vinaře v Bordeaux podala žalobu za smrt svého otce, který zemřel v roce 2012 na rakovinu plic. Vinař sám věřil, že mu chorobu způsobil pesticid, který používal proti chorobě révy esca, ten používal 40 let. Žalobu řeší nejvyšší soud v Paříži, obžalovaným je neznámý pachatel. Ve Francii byly v v roce 2012 prokázány souvislosti mezi Parkinsonovou chorobou a pesticidy u zemědělských dělníků. Vinař Murat celý život používal tři různé pesticidy obsahující arzenitan sodný, který je už nyní zakázaný. Rok před smrtí dostal oficiální posudek, že jde o nemoc z povolání, něco podobného má jeden ze čtyřiceti vinařů ve Francii. Ve Francii se spotřebovává asi ¼ veškerých pesticidů Evropy. Vinice tvoří jen 3 % zemědělské půdy Francie, ale spotřebovává se v nich 20 % veškerých fytosanitárních přípravků a fungicidů dokonce 80 %. DECANTER.COM/13. 7. 2015/JS Daně Komise se pokusí znovu prosadit společný základ DPPO Komise 17. 6. 2015 zveřejnila akční plán, který má zásadně reformovat zdaňování příjmů právnických osob v EU. Kontext Tzv. Akční plán pro spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob je součástí ambiciózního plánu Komise, který má zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem. Některé společnosti využívají nekoordinovaných vnitrostátních opatření, aby unikly zdanění v EU. K dosažení plánovaných cílů bude zapotřebí přijmout řadu iniciativ vycházejících z opatření, která jsou již stanovena v balíčku daňové transparentnosti, jejž Komise předložila v březnu 2015. V opatřeních vymezených v tomto akčním plánu jsou rovněž zohledněny činnosti probíhající v rámci OECD, jejichž cílem je omezit oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Návrh je předložen v návaznosti na loňskou aféru tzv. Lux leaks, tj. úniku informací o daňové regulaci bývalé Junckerovy vlády v Lucembursku (současnosti předsedy Komise), která zvýhodňovala daňové podmínky pro mezinárodní korporace v kontrastu s ambicí Komise bojovat proti tzv. daňovým rájům. Členské státy EU se však opakovaně staví k daňové harmonizaci EU negativně. Obsah a sporné body Komise hodlá znovu předložit návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jelikož jednání o návrhu z roku 2011 jsou momentálně pozastavena. V nejbližší době se však začne pracovat na novém návrhu spočívajícím v zavedení povinného společného konsolidovaného základu DPPO, a to prostřednictvím postupného přístupu. To umožní dle Komise členským státům rychleji pokročit při zavádění společného základu daně. Teprve v druhé fázi dojde ke konsolidaci, neboť ta byla doposud nejspornějším prvkem jednání. Akční plán se zmiňuje rovněž o efektivním zdaňování v EU. Všechny společnosti by měly platit spravedlivý podíl daně v zemi, v níž své zisky vytvářejí. Podle Komise existuje mnoho způsobů jak toho dosáhnout, aniž by se sazby DPPO musely harmonizovat v celé EU. Komise navrhuje opatření pro odstranění mezer v právních předpisech, zlepšení systému oceňování převodů a zavedení přísnějších pravidel pro preferenční daňové režimy. Tyto iniciativy by měly rovněž přispět k pokroku v probíhajících jednáních mezi členskými státy, jejichž cílem je stanovení a schválení přístupu EU k efektivnějšímu zdaňování. Kritici odmítají další pokus Komise o harmonizaci daní EU, která nadále zůstává oblastí spadající do pravomocí členských států (pokud se společně nerozhodnou jinak). Výše daňových sazeb pro podnikatelské subjekty výrazně ovlivňuje atraktivitu investičního prostředí v jednotlivých členských státech. Dosavadní pokusy o harmonizaci či vytvoření společného celoevropského základu daně z příjmu ztroskotaly zejména z důvodu nevole těch členských států, pro které nízké sazby DPPO představují výhodu oproti zbývající části EU. Další vývoj Komise má v plánu předložit návrh na konsolidaci základu DPPO co nejdříve v roce 2016. MONITORING EU EUROPOSLANCE JANA ZAHRADILA Informační společnost Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu. Rada v zastoupení lotyšského předsednictví 30. 6. 2015 dosáhla předběžné dohody s EP o úplném zru šení roamingových poplatků a ochraně otevřeného přístupu k internetu (tzv. síťová neutralita). Kontext Legislativní balík s názvem Propojený kontinent reformující trh telekomunikací, jenž má snížit náklady spotřebitelů, zjednodušit byrokratické požadavky na podniky či zajistit nová práva uživatelům i poskytovatelům služeb, přijala Komise v září 2013. Komise původně navrhla roamingové poplatky zrušit úplně. Od prosince roku 2015 mělo být možné volat a posílat SMS z členských států za ceny běžného domácího tarifu. Doposud EU srazila cenové stropy na stahování dat v zahraničí o více než polovinu, poplatky za přeshraniční volání a zprávy se také snížily. Nařízení Komise o vytvoření propojeného kontinentu znamená nejen konec poplatků za roaming, ale i záruku otevřeného a neutrálního internetu a lepší ochranu spotřebitelů, kteří využívají mobilních a širokopásmových sítí. Co se týče ochrany otevřeného internetu, má být zakotvena zásada práva 18

koncových uživatelů na přístup k obsahu dle vlastního výběru a jeho šíření na internetu. Návrh nařízení má také zaručit, aby společnosti poskytující přístup k internetu pojímaly provoz nediskriminujícím způsobem. Obsah a sporné body Poplatky za používání mobilních telefonů v zahraničí by měly v EU skončit k 15. 6. 2017, spotřebitelé tak budou ze zahraničí volat za stejné ceny jako doma. Členské země EU posunuly termín zrušení roamingových poplatků z původně plánovaného konce roku 2015. Ceny za roaming se však budou snižovat od konce dubna 2016. Od 30. 4. 2016 bude maximální příplatek za hovor v zahraničí 5 centů za minutu (ze současných 19 centů), textové budou stát 2 centy (pokles z 6 centů) a 1 megabyte vyjde na 5 centů (z 20 centů). Jedná se o pouhé stropy, tudíž operátoři sami mohou nabízet ještě nižší ceny. Od roku 2007, kdy Komise začala pracovat na snižování roamingových poplatků, ceny za volání, SMS a data ze zahraničí poklesly až o 80%. Na žádost EP dohoda obsahuje ustanovení, které dává spotřebitelům právo na lepší informace. Až do 15. 6. 2017 budou spotřebitelé i nadále informováni textovou zprávou o možnosti roamingových tarifů, a poté ve výjimečném případě v rámci fair use klauzule (viz dále). Co se týče otevřenosti internetu, budou spotřebitelé informováni ve srozumitelném jazyce o minimální, běžně dostupné a maximální rychlosti internetu, kterou mohou očekávat při podpisu smlouvy. Pokud operátor neposkytne slibovanou rychlost, může to být považováno za porušení smlouvy. Operátoři budou chráněni před tzv. permanentním roamingem fair use klauzulí, která bude definována Komisí ve spolupráci s telekomunikačními regulátory. Tím by se zabránilo např. takovým případům, kdy si zákazník koupí SIM kartu v jiné zemi EU, kde jsou ceny nižší a využívá ji doma. Po dosažení určitého limitu tak bude moci být účtován malý poplatek nad základní cenu služeb (který ovšem bude nižší, než jsou současné ceny). Operátoři by totiž nemuseli být schopni pokrýt své náklady a to by případně ovlivnilo cenu na domácím trhu. Ochrana otevřeného přístupu k internetu jednoduše znamená, že každý má právo na přístup a distribuci informací a obsahu, používat a poskytovat aplikace a služby a používat koncová zařízení dle vlastního výběru, a to bez ohledu na jejich umístění, původ nebo místo určení služeb, informací nebo obsahu. Poskytovatelům internetu by mělo být zakázáno blokovat nebo zpomalit rychlost internetu těchto služeb z komerčních důvodů, ale ovšem s výjimkou, kdy se budou muset vypořádat s dočasným nebo výjimečným přetížením, ochránit před internetovými útoky nebo v reakci na soudní příkaz či jiné zákonné povinnosti. Potřebná opatření v oblasti řízení provozu internetu mají být transparentní, nediskriminační a přiměřená a nesmí být zachována déle, než je nutné. Další vývoj Aby dohoda vstoupila v platnost, musí být formálně schválena EP (výborem i plénem) a Radou. MONITORING EU EUROPOSLANCE JANA ZAHRADILA Komise: Německo porušuje právo EU při zavádění dálničních známek pro cizince Komise 18. 6. 2015 zahájila proceduru porušení povinnosti s Německem ve věci zavedení mechanismu dálničních poplatků, které se nemají vztahovat na auta registrovaná v Německu. To podle Komise vede de facto k nepřímé diskriminaci na základě národnosti kvůli dvěma skutečnostem. Za prvé je autům registrovaným v Německu fakticky odpuštěn roční dálniční poplatek snížením jejich dálniční daně o celou požadovanou částku. Za druhé Komise poukazuje na nepřiměřeně vysokou sumu, která má být dle německého zákona placena za krátkodobé dálniční známky, které jsou nejčastěji využívány právě cizinci. Komise vyjednávala s německými zástupci již od představení tohoto záměru v roce 2013. Na rozdíl od obdobné situace ve Slovinsku nebo Rakousku ovšem Německo připomínky Komise do svého návrhu prakticky nezapracovalo. MONITORING EU EUROPOSLANCE JANA ZAHRADILA V letošním žebříčku společnosti Center for World Rankings, zabývající se hodnocením světových vysokých škol, se z těch českých tradičně nejlépe umístila Univerzita Karlova. Obsadila 270. místo. Z českých vzdělávacích institucí se do žebříčku, čítajícího tisícovku adres, dostala ještě Masarykova univerzita z Brna (702. místo), dále pražské Vysoké učení technické (716. pořadí), Univerzita Palackého v Olomouci (724. místo) a Vysoká škola chemicko-technologická z Pardubic, která skončila na 980. místě. Osm z deseti prvních míst obsadily vzdělávací instituce ze Spojených států (prvenství získala Harvardova univerzita, založená v roce 1636), čtvrté a páté místo obsadily Cambridgeská a Oxfordská univerzita z Velké Británie. Z ostatních zemí se nejvýše umístily japonské a švýcarské školy. Co se týče zemí bývalého evropského socialistického bloku, Univerzitu Karlovu předběhly kromě škol z východního Německa jen Lomonosova univerzita a Moskevský institut fyziky a technologie. ZDROJ: TÝDENÍK TÝDEN V KOSTCE; HK ČR Zavedení požadavku v Litevské republice, že musí být každý alkoholický nápoj balený na prodej označen grafickým upozorněním o újmě způsobované alkoholem těhotným ženám Komise EU nyní podrobuje notifikaci návrh litevského zákona o alkoholických nápojích. Podle průzkumu Eurobarometer, který byl v roce 2010 proveden pro Evropskou komisi, souhlasilo 79 % občanů Evropské unie, včetně občanů Litvy, s tím, že by na obalech alkoholických nápojů a v reklamě na alkoholické nápoje měla být uváděna varování v podobě textu o škodlivosti alkoholu pro těhotné ženy a o účincích, které má alkohol na řidiče. V evropském akčním programu Světové zdravotnické organizace na snížení škodlivé konzumace alkoholu v letech 2012 2020 se uvádí, že by měly být všechny alkoholické nápoje opatřeny varováním v podobě textu o škodlivých zdravotních účincích vyvolávaných konzumací alkoholu s cílem poskytnout spotřebitelům co nejkomplexnější informace o daném nápoji. Při vypracovávání tohoto návrhu byly zohledněny údaje z litevského systému povinného zdravotního pojištění SVEI- DRA potvrzující každoroční nárůst počtu jedinců, u kterých byla v některém zdravotním zařízení stanovena diagnóza fetálního alkoholového syndromu 19

(Q86.0) (17 jedinců v roce 2011, ovšem 40 jedinců v roce 2012 (ústavně zachycené případy za oba roky), zatímco v letech 2001, 2007 a 2008 bylo tento počet 0). V úvahu byla také vzata skutečnost, že v roce 2011 se v 7 případech narodily děti s fetálním alkoholovým syndromem a v roce 2012 to bylo v 5 případech (údaje porodní ústavní instituce za oba roky). Vzhledem k výše uvedeným důvodům se navrhuje, aby alkoholické nápoje byly označeny varováními o škodlivých účincích, které má alkohol na těhotné ženy, s cílem zabránit tomu, aby jej konzumovaly v průběhu těhotenství. Protože neexistuje množství alkoholu, jehož konzumace by byla v těhotenství bezpečná, ani období během těhotenství, kdy by nepředstavovala riziko, je nutné, aby byla důsledně prováděna prevence konzumace. Kromě toho by textové upozornění s grafickým zobrazením umístěné na alkoholickém nápoji sloužilo jako preventivní opatření nejen pro těhotné ženy, ale i pro mládež, v jejíchž řadách konzumace alkoholu narůstá. V zahraničí v Kolumbii, Francii, Jižní Africe, Jižní Koreji a Spojených státech amerických musí být na štítcích alkoholických nápojích povinně uváděny zvláštní symboly nebo text varující, že užívání alkoholu v těhotenství se nedoporučuje. Poté, co tato legislativa vstoupila v platnost ve Francii v říjnu roku 2007, zavedení povinného značení na etiketách alkoholických nápojů nejenže zvýšilo porozumění občanů, pokud jde o rizika spotřeby alkoholu v těhotenství, ale změnily se i společenské normy: odmítání konzumace alkoholických nápojů v těhotenství se stalo daleko přijatelnější. Nevládní organizace Eurocare (European Alcohol Policy Alliance) dne 27. ledna 2014 na Fóru EU pro problematiku alkoholu a zdraví v Bruselu představila návrh, jak by takováto upozornění o škodlivosti alkoholu mohla vypadat. ZDROJ: KOMISE EU/JS 20