KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU

KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU Tereza Keilová diplomní projekt letní semestr 2015

2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) (AJ) JAZYK PRÁCE: Vedoucí práce: Oponent práce: Tereza Keilová KONCERTNÍ SÁL PRO PRAHU CONCERT HALL FOR PRAGUE ČESKÝ doc. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek Ústav: Navrhování III ( 15129 ) prof.ing.arch Zdeněk Fránek Klíčová slova (česká): Koncertní sál, Filharmonie, Kongresové centrum, Praha, hudba Anotace(česká): Anotace (anglická): Jedním z aktuálních témat v Praze je hledání místa pro novou koncertní síň. Tato práce by měla ukázat možnosti využití Kongresového centra při jeho přestavbě na koncertní síň. One of the current topic of Prague is looking for the new place or concert hall. This work should show new possibilities of Congress Centre and its conversion into a concert hall. Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne podpis autora 3

OBSAH ÚVOD MÍSTO HISTORIE PRO KOHO PRO CO PROJEKT autorská zpráva koncept urbanismus schéma pohledy konstrukce akustika plášť půdorysy řezy ZÁVĚR 4

Strom života, skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové 5

ÚVOD jak chápat,,pakul Zadáním této diplomové práce je najít vhodné místo pro koncertní sál pro Prahu, téma, o kterém se dle profesora Miroslava Masáka již sto let diskutuje a není o něm doposud rozhodnuto. Tato práce se zaměřuje na jinou variantu než je novostavba a prověřuje možnosti přestavby stávajícího Kongresového centra v Nuslích na koncertní sál. Kongresové centrum bylo dostavěno v roce 1981, ale o jeho výstavbě se již rozhodovalo v 70.letech. Inspirací pro jeho vzhled bylo jistě kongresové centrum v Hamburku, které bylo postaveno zhruba o deset let dříve. Jeho architektura tedy navazuje na tendenční styly konce 60.let. Toto období se vyznačuje mnoha stavebními styly, funkcionalismus byl nahrazen postmodernou, brutalismem, a celková doba byla charakterizována velkou různorodostí a rychlostí ve výstavbě, vymizelo období socialistického realismu, který byl dán ideologií politiky komunistické strany. Studium těchto krátkých dějin architektury je velice zajímavé. Na jednotlivých stylech se velmi odráží nálada společnosti a i samotné nahlížení na architekturu v minulosti i dnes. Dalo by se říct, že socialistický realismus skončil v roce 1954, kdy se v Moskvě na konferenci stavbařů N.S.Chruščov vyslovil proti zdobnictví a zbytečnostem a požadoval ekonomickou výkonnost. Atmosféra doby se víceméně uvolnila, architekti a jiní umělci nebyli toliko tlačeni do požadavků režimu a období 60.let je u nás z hlediska architektury hned přijímáno pozitivněji. Rychlost výstavby nám ovšem přinesla mnoho pozůstatků této doby a to je jeho masová bytová výstavba. Dle mého názoru je ale na sídliště pohlíženo podobně jako na ostatní architekturu této doby a to že na začátku bylo chápáno jako velký pokrok a mnoho lidí mělo zájem a toto bydlení, dnes je pohled nové generace rozpoluplný. V 90.letech byla sídliště několikrát označována za králíkárny, ale postupně se na ně nahlíží jako na objekty své doby, které je lepší přijmout než odmítnout. Nakonec obyvatelé sídlišť jsou z velké části spíše spokojeni se svým prostředím i když i to má své nedostatky. Ale na otázku sídlišť má práce nemá odpovídat. 60.léta byla pro naší společnost určitým otevřením vůči Západu, architektura přestala být ideologická, ale odrážel se v ní duch společnosti. Tedy ten pozitivní, plný nadějí a snahy překračovat hranice, zkoušet nové věci a inspirovat se i zahraničními věcmi, o kterých byl přehled. Architektura se stávala Gesamtkunstwerkem, můžeme říct, že šlo o symbiotický vztah mezi architektem, výtvarníky a uměleckými řemeslníky.,,interiér šedesátých let je natolik, svázaný s architekturou, že když ho dnes změníte, tak je po architektuře, prostě jsme měli zásadu dělat objekt vcelku, až po interiér a nábytek v jednotném charakteru. ( V. Machoninová) Konec 60.let a konkrétně vpád vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 znamenal pro společnost určitý zlom, který se projevil i v architektuře. Následující léta přinesla do architektury již jinou náladu, a kontakt se Západem byl definitivně ukončen. Zakázky na veřejné stavby byly rozdávány státem jen osobám, které nebyly v rozporu s jeho ideologií. Pohled na architekturu této doby se tedy změnil i u veřejnosti. Generace této doby má snahu vnímá stavby z této doby s negativní konotací a my se tak snažíme se těchto staveb zbavovat, možná právě proto abychom překonali část naší minulosti. Česká společnost má obecně snahu odbourávat symboly jiné doby, příkladem mohou být pomník maršála Radetzkého na Malostranském náměstí, Stalinův pomník na Letenské pláni, oba pomníky byly odstraněny právě díky činům zmíněných osob. Z dnešní doby mohu zmínit hotel Praha, postavený právě v 70.letech a nedávno zbouraný miliardářem Petrem Kellnerem či demolice stavby Rudého práva a dnes nahrazena administrativním celkem Florentinum. Nechci tvrdit, že všechny stavby z této doby si zaslouží být zachovány, ale do jisté míry reprezentují naši historii, ať už byla pozitivní či negativní a tudíž by se na každou z nich mělo hledět s určitým odstupem a bez názoru k tehdejší době. Dalším problémem vnímám i to, že se na stavby tohoto období hledí jako na ne dostatečně,,staré na ochranu. Tudíž nejsou vnímány jako objekt, který přetrval určité vzestupy a pády doby. Společnost se ale neustále vyvíjí a věřím, že to co je pro nás dnes méněcenné, bude mít možná pro další generaci (třeba právě již pro tu mou) větši hodnotu. Tato práce má tedy za úkol úkazat pozitivní stránky,,pakulu ale zároveň ukázat i na jeho nedostatky. zdroj: ŠEVČÍK, Oldřich, BENEŠ, Ondřej, 2009, Architektura 60.let 6

Kongresové centrum Hamburg, Heiko Dassow, structurae.net/structures/congress-center-hamburg Kongresové centrum Hamburg, Frank Scymanska, www. hamburgfotos.de Kongresové centrum praha Nusle 7

MÍSTO a jeho historie Praha je morfologicky velmi členitá, má mnoho příhodných míst pro rozhledy a následné výhledy na panorama a jedním z těchto míst je právě i předmostí Nuselského mostu. Právě instituce jakou je filharmonie si zaslouží tyto jedinečné výhledy. Navíc díky tomuto místu nemá jen výhledy, ale stává se i dalším prvkem Prahy pro oční kontakt. Uvažované místo se sice nachází již za současným koncentrovaným centrem Prahy, ale jeho poloha je spojena s centrem výbornou dopravní dostupností díky severojižní magistrále či metrem C. Místo jako takové se architektonicky začalo řešit až po stavbě Nuselského mostu. Po jeho dostavbě zde byla vybudována stanice metra a sochařsky řešená Kolíbalova stěna. Do této doby zde stálo fotbalové hřiště SK Nusle s vysokými hliněnými ochozy. M památky/ dominanty 8 magistrála jako spojnice institucí dopravní dostupnost metro/ magistrála/ železnice

letecký snímek z roku 1938 fotbalové hřiště SK Nusle Orientační plán Prahy 1948 2015 9

MÍSTO problémová mapa HODNOTY! PROBLÉMY NÁVRHY ZMĚN POTENCIÁLY 01 Magistrála - Jedná se o 6-ti proudou silnici, která vytváří značný hluk, zejména na mostě, kde hluk je pravděpodobně také zesílen díky protiskokovým zábranám, zábrany neumožňují přímý oční kontakt s budovou z centra Snížení počtu automobilových pruhů-> snížení hluku 02 Výstup z metra- přímý vstup na plošinu před Kongresovým centrem je možný jen po schodech- velmi nevhodné místo pro vozíčkáře pokusit se změnit plošinu před Kongresovým centrem 03 Vrhající stín- Současné Kongresové centrum vrhá neustále stín na severní stranu 04 Pankrácké náměstí- velikost 19925 m 2, vylučuji pojem náměstí, jedná se o dopravní uzel, který se tak stává bariérou pro chodce. zrušením náměstí a trasování dopravy, možná nová výstavba 05 betonové plochy- zbytkové neudržované plochy 06 pumpa 07 dvoupatrové parkoviště, plocha 7522m 2, povrchové parkoviště cca pro 100 míst, podzemní pro 256 míst 08 chybí reprezentační vstup 01 Stanislav Kolíbal- sochařsky pojedanné opěrné zdi Nusleského mostu, 1968 02 Jiří Kryštůfek, Prameník, 1980, nehodivský mramor zrušením pumpy->redukce automobilových pruhů i jejich počet zanechat podzemní parkoviště, z nadzemní části je možné vytvořit místo pro odpočinek celková koncepce zachová sochařsky významné prvky 03 plastika 04 Petr Honzátek, Prameník, 1980, nehodivský mramor 05 zalesněný svah- modříny, smrky, břízy 06 hrana s výhledem na pražské panorama 07 Vyšehrad, přestože se zastávka metra jmenuje po tomto významném turistickém cíli, při výstupu z metra je poněkud nejasné kudy se má člověk vydat 08 první vizualní kontakt s budovou kongresového centra při vjezdu autem do Prahy časté trasy chodců cestičky parkem, svahem dopravní směry, počet pruhů 10

kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Pražský hrad 05 06 03!! 01 02 03 01 M! 02 05 04 07 08 06 07! 04 08 1:2000 11

MÍSTO SWOT vstupní brána do Prahy- přitahující prvek krásné místo s výhledem na panorama Prahy, Karlův kostel dopravní dostupnost díky severojižní maistrále, metru C- stanice Vyšehrad blízkost Vyšehradu- turisticky atraktivní místo magistrála-dopravní bariéra, momentálně se jedná především o automobilové spojení, nepřijatelná pro chodce, zvyšuje hluk dopravní uzel na místě Pankráckého náměstí dohromady s magistrálou vytváří z Kongresového centra nedostupný ostrov vzhled Kongresového centra S O W T příliš mnoho vchodů velmi těžká orientace v interiéru při první návštěvě česká filharmonie bude mít svou novou koncertní síň + zkušebny, zázemí konec kongresové politiky- snížení počtu odborných velkých kongresů zlepšení výstupu z metra Vyšehrad dotvoření Pankráckého náměstí 12

Pražský hrad kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově 05 06 03!! 01 01 M! 02 02 03 05 04 07 08 06 07 X! 04 08 1:2000 13

HISTORIE fakta Investor stavby: Výstavba hl. města Prahy- Výstavba účelových staveb Generální projektant: Vojenský projektový ústav, Praha Autorský koletiv: Jaroslav Mayer, Antonín Vaněk, Josef Karlík, Vladimír Ustohal Zastavěná plocha: 34 800 m 2 Zastavěná plocha všech podlaží: 181 107 m 2 Obestavěný prostor: 925 000 m 2 Kapacita: Sjezdový sál: 2843 osob Společenský sál: 800-1200 osob Komorní sál: 220 osob Malý sál: 240-440 osob Konfereční sál: 60-200 osob Gastronomický provoz: 1700 osob parkoviště osobních vozů: 835 míst parkoviště autobusů: 46 míst zahájení stavby: leden 1976 ukončení stavby: prosinec 1980 vybavení: 42 výtahů. 14 eskalátorů předpokládaný počet pracovníků: cca 1800 (dnes 180) restaurace 340 technický personál 320 služby 200 administrativa 100 programy 70 počet květináčů v okolí 218 doba stavby 5 let Snaha režimu bylo postavit víceúčelové zařízení prvořadého politického významu, které bude určeno pro pořádání sjezdů a shromáždění celostátní a mezinárodní důležitosti a pro vrcholné kulturní a společenské události. 14

řekli o něm: Palác kultury- Praha, Brož PD, Městská knihovna Praha, Pragensia TJ Atletiko praha 1890,,, Praha a celá naše vlast se dnešním dnem stávají bohatší o Palác kultury. Toto krásné dílo je důstojným svědectvím naší socialistické současnosti, vyspělosti, československé architektury, schopnosti projektantům techniků, výtvarníků a dovednosti našich dělníků. Naše upřímné poděkování patří těm, kteří se svou obětavou prací zasloužili o vybudování tohoto paláce, v němž se v nejbližších dnech uskuteční XVI. sjezd KSČ. Ať toto nádherné dílo všestranně uspokojuje a rozvíjí kulturní a společenské zájmy našeho lidu, ať dobře slouží současným i budoucím generacím. Gustav Husák, 2.IV.1981, První zápis v pamětní knize Paláce kultury,,praha dostává v Paláci kultury zařízení, jaké dosud nikdy nebylo v Československu vybudováno, kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě. Každá doba vytyčila nad Prahou své dominanty- Pražský hrad, Vyšehrad, Národní divadlo, katedrály, paláce. Vítězná dělnická třída vytvořila v epoše socialismu díla neméně významná- pražské metro, nová smělá dopravní a technická řešení. Je to i Palác kultury, který celým svým pojetím dokládá a zvýrazňuje možnosti, jaké vytvořilo pro všestranný rozvoj člověka právě naše socialistické zřízení, naše socialistická republika. Z úvodního projevu vedoucího tajemníka NV KSČ v Praze, A. Kapka...Moby Dick. Briketa, Lidojem, Pakul Strašný, odporný dům... vypadá trochu jako kravské lejno v mamutím rozměru, Milan Knížák 15

O výstavbě Paláce kultury se rozhodovalo v 70.letech, ale takovéto podobné víceúčelové stavby vznikaly v celé Evropě již od šedesátých let. Návrh současného kongresového centra se inspiroval podobným centrem v Hamburku, které bylo postaveno 1973. Na konečný návrh,,pakulu byly vybrány dva návrhy, jeden od Vojenského projektového ústavu a druhý od Projektového ústavu hlavního města Prahy, který tenkrát vedl architekt Jan Bočan. Vítězný návrh od Vojenského ústavu byl z architektonického návrhu velmi konzervativní a málo odvážný, což sami přiznali později i autoři. Podle dobových zvyklostí byl palác kultury v roce 1981 otevřen velkou politickou akcí, sjezdem vládnoucí Komunistické strany Československa. Budova má půdorysně tvar nepravidelného sedmiúhelníka, na severní straně se nachází vstupy a foyer sálů vysoké přes tři podlaží s galeriemi a s výhledem na pražské panorama. Jižní strana obsahuje místnosti s administrativou a šatny účinkujících. Uvnitř půdorysu je Kongresový sál, společenský sál a několik dalších salónků a zkušebny. Stavba samotná obsahovala i restauraci Panorama, kavárnu Vyšehrad a noční klub Krystal Severní průčelí je horizontálně členěné s průhledy do interiéru přes skleněnou fasádu. Obvodový plášť je tvořen ocelohliníkovou nosnou konstrukcí se střídajícími prosklenými plochami v hnědé barvě a bílými velkoplošnými betonovými panely. Palác měl sloužit jako víceúčelové zařízení pro politické, společenské a kulturní akce v našem státě ale i na mezinárodní scéně, proto bylo architektonicko výtvarné řešení interiéru a exteriéru podřízeno ideové politice tehdejší doby. Na vnějším i vnitřím prostředí pracovalo mnoho preferovaných umělců (zasloužilí či národní umělci). Bylo to dáno i vládní vyhláškou a stavebním zákonem, dle kterého se mělo vyčlenit maximálně 3% z celkových finančních nákladů na výtvarnou výzdobu. V případě paláce se jednalo o 25 milionů Kčs. Kongresový sál (Sjezdový sál) Jeho řešení umožňovalo pořádat sjezdy, kongresy, sympozia, koncerty. V sále je celkem 2843 míst, 1850 v parteru a 993 na balkoně. Při sjezdech se počítalo s předsednickou tribunou s prostorem 40 000m2 a při koncertech se sál z akustických důvodů redukoval vyřazením části balkonu na 26 000m2 s celkovou kapacitou 2190 míst. Sál je doplněn tzv. technickým patrem se zvukovou světelnou a překladatelskou režií, s tlumočnickými a promítacími kabinami. Podium tvoří variabilní podlaha s bočními stěnami a podhledy, což umožňuje nejrůznější varianty prostorového uspořádání. V samotném čele sálu byly umístěny varhany, které bylo možné zakrýt výtvarně řešenými vraty. V křeslech sálu jsou zabudovány reproduktory a také klimatizace, v parteru jsou navíc vybaveny pracovní výsuvnou deskou. Významnými výtvarnými díly sálu byla opona dle původního návrhu národního umělce Aloise Fišárka, a bývala zde i maska varhan a varhanová vrata od akademického sochaře Jaroslava Kočiše. Varhany nakonec získala v roce 1999 Janáčkova filharmonie v Ostravě. Společenský sál Jedná se o druhý velký sál, který je vhodný především pro kongresy, symposia, divadlení a filmová představení, koncerty, plesy. Prostor obsahuje výsuvné podium a hlediště. Maximální kapacita sálu je 1034 míst (přízemí 648 míst, balkon- 386 míst). Umělecká díla Na vyhlídkové terase se nacházela plastika Radostný den od sochaře Jana Hány a kamenné prameníky od Slavoje Nejdla, Jiřího Kryštůfka a Jiřího Vystrčila. V hlavním sále bývaly zmíněné varhany, které bylo možno zakrýt výtvarně pojatými vraty od slovenského sochaře Jaroslava Kočiše a spousty dalších gobelínu či skleněných plastik. Po listopadu 1989 se Palác kultury stal majetkem magistrátu V roce 1995 se příspěvková organizace Palác kultury změnila na akciovou společnost Kongresové centrum Praha, v níž jediným akcionářem zůstalo město. Nová firma se snažila Kongresové centrum nadále vyplňovat víceúčelovými akcemi ale bez politického podtextu. Od roku 1998 do 2000 Kongresové centrum prošlo modernizací za 3 miliardy korun kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a také summitu NATO v roce 2002. Fakt, že Kongresové centrum připadlo komerční firmě mělo za následek, že přišlo o svá umělecká díla. Mnoho z nich bylo prodáno či přeunuto do depozitáře nebo na jiné místo ale i třeba zakryto sádrokartonem. Firma KCP měla tak na svém kontě dvoumiliardový dluh, který v roce 2014 pokryl stát tím, že se stal majoritním vlastníkem Kongresového centra. 16

Prezident Gustav Husák, přestříhává pásku při slavnostním otevření Paláce Kultury 1981 Summit EU- USA - Barack Obama s prezidentem Václavem Havlem 5.dubna 2009 Prezidenský salonek Pohled z Vyšehradu při výstavbě Dnešní pohled z Vyšehradu restaurace ve 4. patře dnešní casino Kruhové šatny před hlavním sálem Jednací sál II Stavba severního foyeru se stromem Života Dnešní stav severního foyeru severní strana Paláce kultury před otevřením sjezdový sál při zasedání XVi. sjezdu KSČ 17

PRO KOHO pražská hudební tělesa Diplomová práce již s navrhujícím programem od Prof. Masáka předpokládá, že hlavním provozovatelem Filharmonie bude Česká filharmonie. Je ale ovšem další možností filharmonii také pronajímat jiným souborům, proto je zde předložen výčet hlavních hudebních těles, které v Praze figurují a kde doposud hrají. Jedná se o hlavní koncertní sály Prahy, kde dosavadně nejlepším sálem i se zázemím je Rudolfinum, následuje Obecní dům, které ale neobsahuje důstojné zázemí pro orchestr. Dále je možnost hrát i na Pražském hradě ve Španělském sále, ten ale neslouží především pro koncertní účely. Komorní orchestry hrají převážně v kostelech po celé Praze, nejčastěji v kostele sv. Šimona a Judy či v Pražské křižovatce. ČESKÁ FILHRAMONIE První koncert České filharmonie se konal 4. ledna 1896 pod taktovkou našeho českého skladatele a dirigenta Antonína Dvořáka, který dirigoval své skladby a to Třetí slovanskou rapsodii, Othella a symfonii,,z nového světa. Vše se odehrávalo v pražském Rudolfinu v následně pojmenovaném Dvořákově sále. Společně ještě s Bedřichem Smetanou tak započala tradice symfonických koncertů v Praze. I přes počáteční finanční problémy Česká filharmonie vydržela do vzniku samostatného československého státu a jejím dirigentem se stal slavný Václav Talich. Ten ji vedl až do roku 1941 a zajistil tak cca 1000 koncertů. Největší umělecký rozkvět ČF byl za období dirigentování Karla Ančerla, který rozšířil repertoár o díla zahraničních autorů jako Stravinského, Strausse, Bély Bártoka, Dmitrije Šostakoviče či Sergeje Prokofjeva. Dále až do roku 1990 vedl orchestr Václav Neumann, který též zajišťoval jeho vysokou úroveň. Orchestr má velmi dobrou pověst i v zahraničí, především ve Velké Británii nebo v japonské SuntoriyHall SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK Patří ke špičkovým českým hudebním tělesům v Praze. Byl založen v roce 1934 a jeho zkratka FOK symbolizuje : Film- Opera- Koncert. Orchestr sídlí ve Smetanově síni v Obecním domě. Zakladatelem byl dirigent a hudební organizátor Rudolf Pekárek. Ve 30. letech nahrávali hudbu k většině českých filmů 30.let a vystupovali také v Československém rozhlasu, tím si zajistili ekonomickou existenci a umožnilo to i rozvoj koncertní činnosti. Dr. Václav Smetáček dokázal z hudebního tělesa vytvořit mezinárodní konkurenceschopný orchestr PRAGUE PHILHARMONIA PKF Vznikla z iniciativi pana dirigenta Jiřího Bělohlávka v roce 1994 pod původním názvem Pražská komorní filhramonie. Její repertoár se zaměřuje především na vídeňský klasicismus, skladby Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Hrají převážně po celé Praze- Rudlfinum, Obecní dům. Španělský sál na Pražském hradě SYMFONICKÝ ORCHESTR ČESKÉHO ROZHLASU Orchestr byl založen roku 1926 jako součást vysílání Radiojurnalu. Po roce 1945 se tělesu proměnilo ve velký symfonický orchestr, který měl neustále stoupající reputaci c českém koncertním životě. Vystupují ve Dvořákově síni v Rudlfinu či ve Smetanově síni v Obecním domě. Často vystupují i na významných kulturních událostech i v zahraničí. Mají bohatou nahrávací činnost u vydavatelských domů jako Supraphon, Radioservis... ČESKÝ NÁRODNÍ SYMFONICKÝ ORCHESTR Založen v roce 1993 trumpetistou Janem Hasenöhrlem s dirigentem Zdeňkem Košlerem a v současné době se jedná jeden z předních českých souborů k nejvytíženějším v Evropě. Pořádají koncerty v Praze i v zahraničí a jsou velmi oblíbení. Od roku 2005 organizují letní Mezinárodní hudební festival Prague Proms, v němž hostují světově proslulí umělci. Jejich dosvadní domácí koncertní sál je v Obecním domě. TALICHOVA KOMORNÍ FILHRAMONIE Založena v roce 1992 houslistou Janem Talichem ml, prasynovcem českého dirigenta Václava Talicha. Orchestr pravidelně vystupuje v Čechách i v zahraničí a jejich koncerty mají netradiční dramaturgii, která bývá doplněna slovem významných znalců umění. Vystupují v Praze často v koncertním sále pražské konzervatoře. 18

Španělský sál na Pražském hradě - kapacita 600 osob obdélný sál 47x24m s plochým štukovým stropem ve výšce 13m. užívá se též pro reprezentační shromáždění, velké recepce prezidenta... Koncertní sál pražské konzervatoře - kapacita 333 osob - realizace 2011, Ing. Vít Domkář Kostel sv. Šimona a Judy - hlavní koncertní síň komorní hudby - v režii koncertního jednatelství FOK více než 50 let - kapacita 400 míst + 5 invalidních míst Obecní dům - Balšánek, Polívka - 1905-1912 - Smetanova síň má kapacitu cca pro 1200 posluchačů Rudolfinum - Schulz, Zítek - 1885 - Dvořákova síň 1148 míst Sukova síň 222 míst Pražská křižovatka - gotický kostel ze 14.století - dnes vlastní Národní divadlo - rekonstrukce od Nadace Dagmar a Václava Havlových 19

PRO CO pražské hudební festivaly Koncertní sál pro Prahu bude zajisté pořádat i mezinárodně známé pražské koncerty, které zaplňují téměř celý kalendářní rok. Jedná se především o festivaly, které hostí zahraniční hudebníky či dirigenty a stávají se tak prestižní akcí pro celé město. Festivaly díky světově známým hudebníkům jsou atraktivní nejen pro návštěvníky z České republiky, ale lákají mnoho zahraničích turistů. Program festivalů je různorodý, nejedná se jen o velké koncerty, ale také o komorní, které se většinou odehrávají právě v kostelech po celé Praze. Právě tato mozaika velikostí koncertů je pro festivaly jedině výhodou a nový koncertní sál s větší kapacitou než má Rudolfinum může tak nabídnout další možnosti pro uskutečnění hudebního zážitku. PRAŽSKÉ JARO Jedná se o mezinárodní hudební festival, kde se každoročně představí vynikající světoví umělci, symfonické orchestry a komorní tělesa. Festival začíná 12. května na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a trvá do 4. června. První ročník festivalu začal v roce 1946 pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Festival je zahajován cyklem symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany a uzavírán 9. symfonií s Ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. STRUNY PODZIMU Patří mezi mezinárodní hudební festivaly, který se koná již od roku 1996. Festival je známý především různorodou mozaikou hudebních žánrů od klasické hudby přes jazz a world music. Struny podzimu běží od září po listopad a konáse v nejrůznějších sálech po Praze- Nová scéna, Španělský sál, kino Lucerna, Veletržní palác, České muzeum hudby, Rudolfinum, Pražská křižovatka, Státní opera, Stavovské divadlo. ČESKÉ DOTEKY HUDBY Hudební festival, který nabízí publiku klasickou hudbu v oblasti orchestrální, komorní a recitálové tvorby v zimním období a na přelomu roku. Jedná se o sedmý největší profesionální hudební festival v ČR, a proto patří do prioritních akcí státu. Festival je pravidelně spolupořádán hlavním městem Praha a Městskou částí Praha 1 Koná se výhradně na území Prahy 1. Každoročně uvede i světové (popřípadě pražské) premiéry pražských autorů a tvůrců. Koncerty se odehrávají v Obecním domě, Rudolfinu, Novoměstské radnici či na Pražském hradě. DVOŘÁKOVA PRAHA Mezinárodní hudební festival, který se v Praze konal poprvé v roce 2008. Festival Dvořákova Praha je oslavou díla nejznámějšího českého skladatele, která důstojným způsobem vyzdvihuje celosvětový přínos tohoto hudebního génia, ale je též významnou společenskou událostí. Tématem festivalu je propagace života a díla A. Dvořáka. Praha se každoročně stává mekkou světově nejuznávanějších orchestrů, dirigentů a dalších interpretů klasické hudby. Festival začíná 8. září v den výročí narození Antonína Dvořáka a trvá zhruba do konce září. Koncerty se odehrávají v Dvořákově síni Rudolfina, v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, v koncertním sále Pražské konzervatoře a také v Pražské křižovatce. PRAGUE PROMS Prague Proms je mezinárodní hudební festival, který je pořádán každoročně v Praze, a to již od roku 2005. Pořadatelem je Český národní symfonický orchestr. Inspiroval se v Londýně, kde jsou BBC Proms jako tradiční promenádní koncerty (Promenade Concerts Proms) považovány za vrchol sezony. Povolení k užití názvu mají čeští pořadatelé přímo od BBC. Letní festival je plný jazzové, muzikálové, filmové ale i klasické hudby. Divácky nejatraktivnější jsou koncerty Hollywood night. Jubilejní 10. ročník navštívilo v roce 2014 21000 diváků. Největší zájem vzbudil zahajovací koncert Hollywood night na Václavském náměstí. Letos se bude konat ve - Forum Karlín, Divadelní loď Tajemství, Smetanova síň Obecního domu, Václavské náměstí, Občanská plovárna, Chrám sv. Barbory v Kutné hoře. čas konání: 10.6-19.7.2015 20

21

PROJEKT autorská zpráva Koncept Návrh respektuje původní tvar budovy a zachovává jej, přičemž odstraňuje nadbytečné prostory, které by v novém pojednání nenalezly uplatnění. Prostorové formy sledují jednotící účel stavby, jímž se v tomto pojednání stává zajištění zázemí pro uměleckou hudební instituci, českou filharmonii. Jakožto kostra zůstávají dva hlavní sály, horní deska a původní parter, přičemž současný tvar je překryt pláštěm novým, který tak ctí a zvýrazňuje skutečné rysy budovy, jež jsou ve stávajícím uchopení roztříštěné a nepřiznané. Vzniká tak nová forma, socha-budova, která se co noc rozehrává barvami, světly a obrazy znovu a znovu jako maják světla díky transparentněji pojednanému opláštění, na nějž je možné promítat kupříkladu aktuální dění v sálech. Koncertní sál se tak nově řadí po bok dalších dominant hlavního města. Urbanistické řešení Koncertní sál je zasazen do parku, který ho objímá z jižní i severní strany. Venkovní parkoviště na jižní straně je zrušeno a nahrazeno parkem. Vjezd do podzemních garáží je zakryt částečně deskou a jeho příjezd je z ulice Na Pankráci, která je rozšířena na obousměrný provoz. Příjezd pro autobusy a do velína je zachován. Příchod ze stanice metra je plynulý po rampách až na horní plošinu. Návštěvníkovi se tak postupně otevírá pohled na Koncertní sál při výstupu z metra, původní sochařsky vyzdobená stěna od Kolíbala je zachována. Návrh Veškeré zázemí, provoz a mozek celé budovy jsou uloženy do skrytých pater pod zemí a parteru. Ten nyní odděluje zázemí pro hudebníky a poskytuje nad sebou prostor pro veřejnost, který díky svému uvolnění odkrývá dvě hlavní složky budovy. Těmi jsou její sály určené posluchačům k vychutnání si hudby v kvalitě odpovídající světovému standardu. Objekt se stává průchozím jak mezi sály, tak i kolem nich (rozhraní interiér/exteriér). Návrh na severní straně počítá s úplným otevřením prostranství návštěvníkům. Hlavní sál je proporčně upraven pro zajištění dobrých akustických poměrů pro koncertní účely filharmonie a jeho nová kapacita je 2034 posluchačů. Společenský sál je zachován v nezměněné podobě. Do 2.NP pod společenský sál je prostor doplněn kavárnou, pod kterou se dále nachází malý sál pro cca 243 posluchačů. Sál je určen jako zkušebna, nahrávací studio či pro komorní orchestr. Díky svým zachovalým interiérům návrh zachovává v nezměněné podobě i salonky nacházející se na jižní straně. 1.PP je určeno především jako sklad nástrojů, dílny, zázemí pro účinkující. Jsou zde i zkušebny či archivy notového materiálu. Konstrukční řešení Kongresové centrum má dvě podzemní podlaží, která jsou železobetonová a 5 nadzemních podlaží, kde se jedná o ocelovou konstrukci. Základní modul sloupů je 9 x 9 m. Tloušťka stropní desky podzemních podlaží je 30 cm. Ocelová konstrukce nadzemních podlaží se základním modulem 9 x 9m je z podélným průvlaků vysokých 610 a 970 mm a na podélných průvlacích jsou uloženy nosníky IPE. Nosné sloupy jsou svařované I- profily. Návrh se řídí nosnou konstrukcí dle jejího původního návrhu, odstraňuje nepotřebná patra a zanechává jen,,cestičky /lávky mezi sloupy. Prostorová tuhost konstrukce po odstranění stropů je zajištěna pomocí podélných průvlaků a v místech křížení jsou ponechány IPE nosníky. Ty zároveň zajišťují vzájemnou provázanost v prostřední části budovy, kde dojde i k zesílení sloupů na celou jejich konstrukční výšku. Dalším pomocným prvkem k prostorové tuhosti pomáhají lávky vedoucí k jednotlivým vchodům sálů. TZB a požární bezpečnost Nový návrh ponechává stávající rozvržení technického zařízení, které je soustředěno do 2.PP. Novým prvkem budovy je dvojitá fasáda s vnějším pláštěm z polykarbonátu, která napomáhá chlazení celku v průběhu noci, což umožňuje snížit spotřebu energie. jednotlivá patra jsou chráněna požárními únikovými cestami, samotný objekt je vybaven hasičskou stanicí s centrálou ve velíně. Nové odkryté konstrukční prvkyprůvlaky, nosníky jsou natřeny protipožárním nátěrem. Stávající sloupy jsou chráněny protipožárním obkladem. Materiály Obložení sálů je kamenné, ve stejném odstínu a materiálově bude sladěn i interiér budovy. Stěny velkého sálu jsou obloženy ze sádrovláknitých desek. 22