NÆ nov byt V Płibyslavi byl hezk byt za næ zbytek pen z. A byl tam hezk pł bytek pro krævy a b ky. Byl tam i hezk næbytek. P stovali jsme byliny a krævy. Taky tam byl obyłejn zæchod. Slyel jsem pov st, e næ byt je zaklet. ObyvatelØ obce byli bystł. Jsem ræd, e jsme se tady ubytovali. Napsali: I.Šarišský, T. Zamrazil, M. Kheková, 5.tø. V let Šli jsme na výlet a slyeli jsme v ra a klapot ml na. Ale v let se næm nezdałil, pon vad se załalo bl skat. Nali jsme chajdu a tam jsme spolykali rohl k s tepl m Łajem. Venku jet plynule prelo, kdy jsme se vydali dæl. Uplynuly dv hodiny a vichni jsme dostali hlad. Nali jsme hospodu Na m tince pobl m sta LysÆ nad Labem. Tam jsme si vypl tvali pen enku. Obsluhoval tam pæn s lysou hlavou a za van m l tkem. Byl to dł v j ułitel. A vypræv l næm, e kdy ułil, musel pou vat l ko, aby Æci poslouchali. Kdy se tł dou jel na hory, schovali mu lye, kterø stæly mnoho pen z. Kdy jsme płili z tøry, ud lali jsme si Łaj z pely ku a ulehli na plyovø poltæłe. Zv łata v pytli Netop r a slep byli v pytli a potkali krævu s velk m pyskem. Pak kolem nich el kø, kter nem l kopyta. Prolet la kolem nich vłela a opylovala kv t. Kdy kræva, slep a netop r li k łece, załali si potichu zpytovat sv dom. Za chv li tam płiplavala zlatæ rybka, kteræ se tłpytila. V pytli byla d ra, kterou prorazil nałep łen ptæk. Zlatou rybku prosili, aby je pustila z pytle ven. Rybka se załala p łit a pykat, e je pustila z pytle ven. Zv łætka se załala dmout p chou. la a potkala na zemi p r. A pak la domø. Napsali: V. Páša, S. Peštová, P. Zoulová, T. Tylingr, 5.tø. V r a vydra V r a vydra ili v lese. V r na vysokøm strom a vydra u łeky. Jednou tam płiel mu jako vyle a załal v skat a taky v kat. V r a vydra nebyli na povyk zvykl a tak se cel tłæsli. V r a vydra slyeli v t z daleka vlka. Mu si zapælil cigaretu a od cigarety chytla klæda a byla z toho velkæ v he. Płilet l tam do lesa v r a łekl: Vy jste ale neslun Łlov k. Tak vypadn te! Nebudete to tu niłit a rasit. Napsali: Ondøej Vlach a Jan Štìpánek, 5.tø. V zim Na horæch v Krkono ch na velkø sjezdovce lyovalo mnoho lyałø. Jeden lys lyał si zlomil l tko. Mal chlapełek se zapletl do ml nskøho kola. Poranil si l tko, rozbil lye a potom slyel vzlykæn psø. Pak se załalo bl skat a padaly kroupy. K chlapci płiel kamaræd BØda. Pomohl mu domø. Kdy vstoupili, uc tili vøni suenøho pely ku. Vid li lysøho d dełka, jak pl tvæ vodou Národní divadlo PoŁkejte na næs! volali posledn opozdilci. PotØ, co nastoupili do autobusu, jsme se hned vydali na. cestu do NÆrodn ho divadla. Sotva jsme vyjeli z Pyel, pær hladov ch jedincø załalo vyndavat svałinu. Po pł jezdu do Prahy jsme se vydali k NÆrodn mu divadlu, kde na næs Łekal næ prøvodce. Jako prvn næs upozornil na v kałky, kterø m la v tina z næs. Pak jsme se vydali dolø k zækladn m kamenøm. UkÆzal næm tłi nejdøleit j. Byl to kæmen a z Chicaga, kæmen z pu a z Blan ku. VyprÆv l, e do kamene z pu cht li vytesat schrænku na dokumenty, e se jim vak rozlomil a tak ho museli nahradit jin m kamenem. DÆle jsme navt vili hledit, kde jsme se posadili a prøvodce næm vypræv l o NÆrodn m divadle. Samozłejm załal od zaloen NÆrodn ho divadla roku 1881, nevynechal ani poær. SeznÆmil næs se vemi staviteli a mal łi NÆrodn ho divadla. Popisoval jevit, kterø je spojeno s jevit m Prozatimn ho divadla. Do NÆrodn ho divadla se vejde 1700 divækø. Po nævt v divadla jsme se vrætili obohaceni o n kolik nov ch zæitkø a informac o naem nærodn m skvostu. Zuzana Brožíková, 9.tø.
S kora, sysel a s Łek Na jednom strom ila s kora se s Łkem. Bylo sychravø połas a najednou se załal sypat sn h. Nikde ÆdnÆ potrava, jenom s r. Zanedlouho tam płiel Ivanøv syn Sysel. Ivanøv syn m l hlad, tak se najedl a byl syt. S kora se s Łkem m li hlad a tak si zalet li pro syrov s r. S Łek załal syłet, e u je syt a e se vræt do budky. Zanedlouho bylo sucho a vechno usychalo a s Łek se s korou m li ze. Uvid li rybn k a tak se li nap t. Ale n kdo jim vlezl do budky. Byl to Ivanøv syn Sysel, kter jim rozkopal budku a sn dl jim potravu. S Łek se s korou se vrætili a załali nadævat a odst hovali se do Egypta. Bylo to hrozn daleko, tak si museli d lat płestævky. Ale Ivanova syna Sysla to hrozn mrzelo. Tak si łekl, e za nimi płijede. S Łek a s kora si postavili novou budku. Najednou płijel Sysel na kolełkov ch brusl ch. S kora se s Łkem se divili, co tam d læ. Sysel se płiznal, e jim rozkopal budku. S kora a s Łek m li hrozn vztek, ale bylo jim Sysla trochu l to, tak mu to odpustili a ili spolu astn a do smrti. Napsaly: Pavla Hostinská, Andrea Šmejkalová, 5.tø. Hlem V Litomyli lezl hlem za my. Zabloudil tam, a tak si musel rozdm chat ohe. RÆno se el m t k potoku. Ale vzpomn l si, e zapomn l zamknout svøj døm a łekl si: To mi to ale nemysl. Nachom tl se u vos ho hn zda a tam ho załal hmyz p chat. A tak utekl a narazil na dłevorubce, kteł m tili les. A ti dłevorubci mu łekli: Hlem di, poj se schovat, my ti pomøeme. A za to, e ho u sebe nechali, jim kræsn vysm Łil byt a vymetl jim kadø chm ł. Napsala: Adéla Sedláèková, 5.tø. Krm tko Byl jednou jeden syn, ten syn vyrobil krm tko pro ptæky. LØtaly tam s korky, s Łci a røzn ptæłci. Kdy bylo sychravø połas, løtali tam vichni ptæłci a vechno vyzobali. Syn jim musel nasypat, aby se nasytili. Sypali jim tam s r, syrov løj, zrn a mæk. Krmítko m lo na stłee d ru. Kdy prelo, natekla do krm tka voda. PtÆŁci museli Łekat, a voda załne vysychat. Na to Łekal i sysel. Kdy voda vyschla, sysel tam vb hl a vechno sn dl. Odeel, a kdy se nasytil. Plazil se okolo had, kter syłel na syna, aby šel nasypat s korkæm a s Łkøm. Syn zalepil krm tko a znovu do n j nasypal s r, løj, zrn a mæk. PtÆŁkovØ si zobali, a se dosyta nasytili a sysel tam u nikdy nevlezl. Myi My jsme vid li myi, kterø płinesla Hana do koly. Mysleli jsme, e to jsou myi, ale zm lili jsme se, protoe to byly krysy. M ly na sob p knø chm ł. V jejich chm ł se nachom tl hmyz. Hana płinesla jet jinø zv łe. Hlem d. Potom la płed lavice a załala næm vypræv t, e ty krysy m l n jak pæn z Litomyle a połæd je zamykal ve sklep. Kdy si pro n jeli, sm kalo se jim cestou auto. Kdy płijeli s krysami, tak si ud lali ohe na oslavu a Hana załala rozdm chævat ohe. Po oslav la um t nædob, aby ud lala mæm radost. Napsali: J. Dvoøáková, L. Zajíc, F. Matys, L. Barešová, 5.tø. v kałka Na jednom strom il v r a pod t m stromem ila vydra v potoku. Vydra s v rem byli kamarædi. Jednou v r nael v kałku a zav skl na vydru. Vydra vylezla, protoe to byl hrozn povyk. A potom li na vychæzku a potkali chlapce vyhubløho jako vyle. A ten chlapec m l taky v kałku. Vydra s v rem se chlapce zeptali, co to mæ a on łekl: v kałku. Vydra s v rem mu łekli, e maj taky tu v kac hmotu. Chlapec je pozval do domu a rozd lal ve v hni ohe. A v kałky spravedliv rozd lili. Napsali: M. Trpáková, H. Hajdová, H. Bradáèová, L. Rùžièka, 5.tø.
Tereza Malá, 3.tø. Naše práce Jirka Prchlík, 3.tø. Sládková,3.tø. Srbová,3.tø. Martin Vorel,3.tø. Dan Jindra,3.tø. Anežka Matysová,3.tø. Matyáš Èenský,3.tø. Terezka Palièková, 3.tø. Simona Jindrová, 3.tø. Pavel Dvoøák, 3.tø. Barbora Janovská, 3.tø.
Pes záchranář V jednom domě hořelo. Když požárníci přijeli, přiběhla k nim mladá žena. S pláčem jim povídala, že v domě zůstala dvouletá holčička. Jak dokonłili vypravovæn pææci? Pan se stran bæla a pes Ben to uslyel. B el do domu v plamenech. HasiŁi ho cht li zadret, ale utekl jim pł mo płed ołima. Pes Ben b el, a uslyel d tsk plæł. Srazil dvełe, vzal do zubø malou holłiłku a b el. Vichni ho hladili. Ale holłiłka kłiłela, e tam mæ jet svou nejobl ben j panenku. Pes to uslyel a b el zp t do domu. Jene vechno u hołelo a d tsk pokoj Łek byl pod plameny. Pes byl tak odvæn, e vyrazil dvełe a vzal panenku a b el dolø. Vichni ho zvedali nad hlavami a nazvali ho odvæn m zachræncem. Napsala: Andrea Šmejkalová, 5.tø. PoÆrn ci zavolali svøho psa a łekli mu: Rexi, najdi holłiłku. Rex b el do hoł c ho domu. Po chv li nesl opatrn v Ætku zavinutø d t a ena si rychle vzala z jeho tlamy svoji dceruku. Rex se n kam vytratil, ale za 10 minut płib hl zpætky se Ætkem a uvnitł byla holłiłky nejmilej panenka Nanynka. Jak d t uvid lo svou panenku, div nevypadlo mamince z næruł. Vichni byli rædi, e to dobłe dopadlo. Napsala:Hana Bradáèová, 5.tø. PoÆrn ci ji uklid ovali a poslali tam psa Rexe.Ten tam vlet l a za chv li płib hl s holłiłkou. Matka byla hrozn ræda, ale potom si vzpomn la, e tam mæ sousedłinu dceru, protoe j hl dala celø odpoledne. PoÆrn ci se j ptali jak ohe vznikl, ale ona strachy nev d la strachy co ł ct. V tom pes Rex vyb hl s d t tem. Rex se tam jet vrætil a płinesl jet jedno d t. ZÆchranÆłi byli v oku i ta ena. PołÆd si prob rala jak na n j mohla zapomenout. A łekla, e to je jej vnuk. Pak zæchranæłøm pod kovala a vypræv la jak vznikl ohe. la jsem nat pat dł v a nechala jsem rozsv cenou sv Łku a otevłenø okno. U nikdy nenechævala d ti bez dozoru a dævala si v t pozor. Napsala:Lucka Barešová, 5.tø. KterÆ si hræla s panenkou v pokoj Łku. Płib hl hasiłsk pes Azor. A łekli mu, e v dom zøstala malæ holłiłka. Pes Azor vb hl dovnitł. Chv li se nevracel, a po chv li vyb hl s kusem hadru, ve kterøm byla holłiłka. HolŁiŁka nemohla skoro d chat z toho d mu. HolŁiŁka pak łekla pejskovi, e tam vevnitł je jej panenka AnŁa. Pejsek Azor znova vb hl dovnitł a za okamik vyb hl u s panenkou v kusu. Napsala:Lucka Králíèková, 5.tø. V dom załalo hołet, płijeli hasiłi. V dom zøstala malæ holłiłka. Pan se stran bæla a pes Ben to uslyel. B el do domu v plamenech. HasiŁi ho cht li zadret, ale utekl jim pł mo płed ołima. Pes Ben b el a uslyel d tsk plæł. Rozrazil dvełe, vzal do zubø malou holłiłku a b el s n. Vichni ho hladili. HolŁiŁka kłiłela, e tam mæ jet svoji nejobl ben j panenku. Pes to uslyel a b el pro ni, jenome u vechno hołelo a pokoj Łek byl v plamenech. Pes byl tak odvæn, e vyrazil dvełe, vzal panenku a b el dolø. Vichni ho zvedali nad hlavami a nazvali ho odvæn zachrænce. Andrea Šmejkalová, 5.tø.
t dr den - 24.prosinec Dł ve se mu ł kalo vigilie neboli płedvełer slavnosti. A do vełełe byl dnem pøstu a mnoha pł prav. ZejmØna d tem bylo slibovæno, e uvid zlatø prasætko. Od ŁasnØho ræna a do vełera se takø v tilo a kouzlilo, napł klad d vky nebo chlapci hæzeli pantoflem - padnut piłkou ven ke dveł m znamenalo, e odejdou z domova, padla-li piłkou dovnitł, e zøstanou doma. D vłata tłæsla bezem a ł kala: Tłesu, tłesu bez, ozvi se mi pes, kde møj mil dnes. Po vełełi se kræjela jabl Łka napł Ł a v tila se budoucnost z hv zdiłky nebo kł ku. TakØ se lilo roztavenø olovo do vody v umyvadle a vzniklø tvary v tily pł t d n. Rozsv cenø sv Łky v lodiłce z ołechu plovouc na vod, v t dodnes, jak daleko se kdo v pł t m roce dostane. StromeŁek jak jej znæme dnes, se załal zdobit asi od roku 1820, kdy prask n meck herec L b ch j m ozdobil svøj byt a jeho hostøm se moc l bil, a tak se u næs zdoben stromełku uchytilo. Dł ve se v mal ch dłev n ch vesnick ch chaloupkæch uvazoval ke stropu a zdobil pern kov mi a pap rov mi ozdobami. Jan Smutný, Pavel Novák, 9.tø. Bo hod vænołn - 25.prosinec Boží hod vánoční je dnem Kristova narození. Kristus tu symbolizuje slunce křes anské, přinášející naději a nový život. Na Boží hod se nepracovalo, nestlala se lůžka a nikde nesmělo viset žádné prádlo, protože by to mohlo znamenat neštěstí do domu. Je to den uvolnění, klidu, prohlédnutí dárků a návštěv příbuzných a přátel. Lenka Masopustová, 9.tø. Sv.t pæn - 26.prosinec Sv.t pæn byl ohniv m vyznavałem a iłitelem Kristova ułen. Byl obvin n z velezrady idovskø v ry a płed hradbami JeruzalØma roku 37 ukamenovæn. Jako sv tec byl povaovæn za patrona kon, s jeho svætkem je spojena tradice koled. V tento den chodily na koledu nejen d ti, ale i kantołi, ponocn, obecn chud, zp valy koledy a dostævalo se jim za to v sluky, złejm na pamætku toho, e sv. t pæn zastæval œład almun ka v mladø c rkvi. B val dnem, kdy konłila ŁelÆdce sluba - vystoupilali v tento den ze sluby, m la do NovØho roku præzdniny, jim se ł kalo vænołky a do sluby nastupovala a po NovØm roce. Denisa Truhláøová, 9.tø. MagickØ dærky DÆrky, jimi se lidø obdarovævali na MikulÆe, t dr vełer Łi v tzv. t dr ch dnech mezi VÆnocemi a Nov m rokem, m ly pøvodn symbolick v znam. Proto byly skoro kad rok stejnø. Nai płedkovø to vak ned lali z nedostatku fantazie, ale protoe v łili v magickou moc dærkø. D tem a mlad m lidem se dævala ŁervenÆ jabl Łka jako symbol zdrav, s ly a dlouhov kosti. Dosp l si s oblibou dævali læhve s v nem, sladkosti a kandovanø ovoce, protoe slibovaly sladk ivot. Pokud n kdo cht l pro druhøho slævu, t st a mnoho kræsn ch chvil, dal mu vonnou mast nebo vo avku. Postupem doby se dævali i jinø v ci. Røe jako symbol læsky, levandule pro zdrav a œsp ch... Martin Hujo, 9.tø. JesliŁky a betlømy jsou soułæst vænołn tradice. O ty œpln prvn se zaslouil sv.frantiek z Assisi, kter s papesk m svolen m nechal roku 1223 v italskø Perugii upravit ch ku ve skalæch na zpøsob biblickøho chløva betlømskøho a slouil zde slavnostn bohosluby. Ojedin læ sb rka betlømø je u næs v Tłeb Łi.
Literární Posázaví část první SÆzava je romantickæ łeka. Kdy ji ve dvacæt ch letech naeho stolet objevili mlad lidø, kteł ut kali z m sta do pł rody a z vedn ho ivota za ned ln m dobrodrustv m, nahradila jim veletoky, skæly a ka ony DivokØho zæpadu, obdivovanøho tehdy v seitkovø literatułe i v dosud n møm filmu. Kdy zał næ plynout vlastn m PosÆzav m, mæ u za sebou moravskou i Łeskou ŁÆst VysoŁiny, ale k Davli, kde se vløvæ do Vltavy, je jet dlouhæ cesta. Na obou błez ch najdeme vedle pł rodn ch kræs i ładu pamætek a zaj mavost literærn ch. BÆjemi i legendami opłeden vrch B l a n k. BlanickØ pov sti o ryt ł ch, sp c ch uvnitł hory a Łekaj c ch, aby płisp chali na pomoc, a ŁeskØ zemi bude nejhøł, jsou znæmy mnoha zpracovæn. U z roku 1816 je Klicperova hra Blan k a z roku 1849 Tylova dramatickæ bæchorka Jił kovo vid n, kteræ se odehrævæ v Blan ku i pod Blan kem. Baladu Blanickou napsal Jaroslav Vrchlick a załadil ji do knihy Selsk ch Balad. VyprÆv n m o blanick ch ryt ł ch konł Alois JirÆsek StarØ pov sti ŁeskØ. Dva autołi tohoto kraje se d vali Łasto k Blan ku. Jan Herben /1857-1936/ od svøho Hostiova, Karel Nov /1890-1980/ z Beneovska. Herben si płipom nal slavnou minulost næroda, tak i K.Nov v roce 1940 si præv pod Blan kem uv domoval, e nærod mnohokræte zdeptan, ubit, k zemi sklesl, se vdycky znovu zvedl a el dæl, a v pevnø v łe, e tomu bude i nadæle, zdravil zelenø, tvrdø, barbarskø stræn Blan ku. KÆmen z Blan ku je prævem i v zækladech NÆrodn ho divadla. Asi 15 km v chodn od Blan ka je obec Røkovy Lhotice. Zdej pansk majetek patłil od r. 1835 rodiłøm Bedłicha Smetany. Od sv ch 11 let zde Smetana pob val hlavn v dob præzdnin, jak płipom næ pam tn deska z r. 1924. Napsal: Mgr.Jaroslav Strnad Krajina Jednou, kdy jsem la ven na louku, vzala jsem si s sebou Łtvrtku a tuku, protoe jsem cht la nakreslit krajinu. Jak jsem si tak sed la na louce, tak jsem tam zpozorovala tolik v c a na ty v ci jsem sloila bæse. Příroda Vítr fouká, koruny stromů se ohýbají: Hele, támhle vidím brouka, co jde si cestou svojí. Příroda na podzim už uléhá, a na jaře se probouzí, vidím v mlází hrát si děti na hastrmana u kaluží, i kuličky líbí se jim, hrají je a jsou samý šprým. Když zima podzim vystřídá, a bílé peřinky kolem rozdává, potom nastane mi doba nejmilejší, ve které chci být nejš astnější. Všude kolem bílo je, a večer často velmi temno je, sluníčko už se velmi unaví, když přichází z porady. Ono radí se o každé roční době, která klíčí ve mně, ale i v tobě. Když si lidé velmi často myslí, že krajině rozumí a líbí se jim, tak jí stejně nerozumí tak dobře, jako ona rozumí sama sobě. Napsala: Lucie Hübnerová, 9.tø.
Výročí v prosinci O VÆnoc ch si płipomeneme, e uplynulo ji 60 let od œmrt ŁeskØho spisovatele Karla apka. Dne 25.prosince se uzavłel ivot prozaika a dramatika sv tovøho v znamu. Kdo by neznal knihy DÆenku Łili ivot t n te a Devatero pohædek, kterø næs provæzely d tstv m. Nejv t ho v hlasu ve sv t dosæhla jeho d la psanæ z dohadu co by se stalo, kdyby...: co by se stalo, kdyby se podałilo vyrobit um løho Łlov ka (hra RUR), kdyby se Łlov k napil næpoje nesmrtelnosti (hra V c Makropulos) a dal. Druh p l apkovy tvorby płedstavuje jeho romænovæ trilogie - Hardubal, Pov tro, ObyŁejn ivot. Nelze opomenout detektivn pojatø Pov dky z jednø kapsy a Pov dky z druhø kapsy, n kolik cestopisø - ItalskØ listy, AnglickØ listy, V lety do pan l, ObrÆzky z Holandska, Cesta na sever. Karel apek nenævid l næsil, byl płesv dłen m humanistou. Płed faismem varoval v romænu VÆlka s mloky a v dramatech B læ nemoc a Matka. V celøm svøm d le projevuje læskypln vztah k malømu Łlov ku a jeho vedn m starostem. ObdivuhodnÆ byla jeho præce s jazykem. V znamnou kapitolou jeho tvorby zauj mæ i Łinnost novinæłskæ (LidovØ noviny). 3.prosince si płipomeneme 96.v roł narozen ŁeskØ herełky a spisovatelky Olgy ScheinpflugovØ, apkovy manelky. Některá další spisovatelská výročí v prosinci Jaroslav Durych c 2.12. 1886 Karel Nový c 8.12.1890 Jiří Mahen c 12.12.1882 Arnošt Lustig c 21.12.1926 Karel Sabina c 29.12.1813 Jiří Hanzelka c 24.12.1920 Viktor Dyk c 31.12.1877 Napsal: Mgr.Jaroslav Strnad Deštivé odpoledne T leso ponołenø do kapaliny... Sakra, jak zn ten Archimedøv zækon. Znovu se d væm do knihy. Aha, je nadlehłovæn, ale jakou? JednotlivÆ slova mi nedævaj smysl a rozmazævaj se płed ołima. Ne, ten Archimedøv zækon se nikdy nenauł m. Prudce vihnu seitem o støl a ten n kam odløtæ. U ho nevid m dopadnout na zem. MØ ołi zcela upoutal v hled z okna. Zlostn zamrałenæ obloha jasn dævæ najevo svou nenævist. Pomysl m si: MÆ nælada płesn odpov dæ tø detivø, krutø obloze. Jasn ji sly m, jak mi ł kæ: Neum Archimedøv zækon, neum Archimedøv zækon. Ta slova mi połæd huł v u ch a nedaj mi pokoj. Ale płesto ta krajina mi płipadæ utiuj c. Kapky det mi padaj na mø okno, jak kræsn to zn. N kde zdælky je jasn slyet vlak. BubnovÆn det a hłmot c kola, to ve splyne v harmonick, kræsn, detiv koncert. V dæli jsou vid t malæ mihotavæ sv tølka aut. płedstavuji si, e jsou to mal skł tkovø temnot. Sluebn ci hromø a bleskø. Jak je ta pł roda nel tostnæ, jak næs nenævid, a proto na næs ses læ zlo. To ve mi prob hne hlavou, kdy spatł m tu hrøzostranou nædheru. ZatÆhlo se. U jen matn rozeznævæm obrysy krajiny. Jen lampa rozłezævæ sv m sv tlem tu temnotu. Mysl m si, e je to boskæ potopa, vid m malou Noemovu archu, jak bojuje s obrovsk mi vlnami, kterø se ji sna pohltit. Płeji si, aby u to celø skonłilo, ale zærove, aby to trvalo dæl. Je konec. Posledn kapky det spadly z obrovsk ch konv, kterø nebet and lø dr. ZaŁ næ se vyjas ovat. NÆdhern havø rudø slunce ozałuje krajinu. MÆ mysl se rozjas uje. ZaŁ næm si vzpom nat. No jist, uł m se płece Archimedøv zækon. T leso ponołenø do kapaliny je nadlehłovæno silou, kteræ se rovnæ t ze kapaliny t lesem vytlałenø. No slæva, u to um m. Sice u je po deti, skonłil u ten tajupln koncert, Noemova archa v połædku skonłila svou pou. Ale to, co se płed chv l odehrælo, ta nædhera, na to nikdy nezapomenu. Napsala: Lucie Vlková, 9.tø.
Staročeské Vánoce Advent Advent je doba ołekævæn, pøvodn pł chodu Spasitele. Slav se Łtyłi t dny płed t dr m dnem, a proto se adventn v nec se Łtyłmi sv Łkami zapaluje kadou ned li.advent se v tøto podob slav u od 11.stolet.Byla to doba ve kterø lidø nem li nadm rn j st a p t,m li nakæzæno chodit na zæbavy a tance.m li se postit a rozj mat. O adventu se vak n kdy konaly zæbavy a to poruovalo zæsady.prvn adventn ned le v leton m roce płipadla na 29.listopad,dal tłi ned le se naz vaj : bronzovæ, stł brnæ a zlatæ. Od slova advent je takø adventn kalendæł pro d ti, kter zał næ 1.prosincem a konł 24.prosincem. Hanka Bartáková, 9.tø. Sv.Barbora - 4.prosince 4.prosince ila ve 3.stol.PochÆzela z bohatø rodiny a jej krut otec j odevzdal soudci k mułen.odevzdal j proto,e se odm tla vzdæt kłesanstv.na mułen se j zæzrakem zahojily ræny po celøm t le.nakonec j soudce setnul hlavu mełem.na svætek sv. Barbory chod valy eny a d vky v b løm,na hlavæch m ly zelen v nec a v jednø ruce m ly metliłku a v druhø ruce m li ko k se sladkostmi.sladkosti rozdævaly hodn m d tem a metliłkou vyplæcely zlobivø d ti.4.prosince se łeou barborky,kterø pak nechævæme v teple do VÆnoc vykvøst.barborky d vky nos valy za pasem na PølnoŁn mi.kdy mlædenec płed kostelem vzal v tviłku a dal si j za klobouk,ułinil t m jej majitelce milostnø vyznæn. Barbora Hostinská, 9.tø. Sv.MikulÆ - 6.prosince Narozen v polovin 3.stolet v kłesanskø rodin.u jako mlad byl vysv cen na biskupa. Po smrti sv ch rodiłø rozdal ŁÆst svøho majetku chud m a t m zachrænil mimo jinø takø tłi dcery,jejich otec m l dluhy,kam se pod val a tyto m ly j t do nev stince.svat MikulÆ je jedn m z nejuznævan j ch sv tcø v chodn i zæpadn c rkve.pod jeho patronac b væ astnø manelstv,v tento den se uzav raly svatby.dł ve se konaly mikulæskø prøvody s maskami,pozd ji se k n mu płidali a nadæle zøstali pouze and lø a Łerti. Trhy dł ve konanø s prodejem marcipænovøho pełiva s MikulÆskou podobou Łi s podobou Łerta se ji bohuel nekonaj. MikulÆskÆ nad lka,jak dł ve tak i dnes,m væ svø v chovnø œłinky.d ti, kterø ovoce,sladkosti Łi ołechy dostanou, jsou rædy. Pro ty ostatn, kterø dostanou pouze brambory a uhl, je to ponaułen pro pł t. Martin Jíša, 9.tø. Sv.Lucie - 13.prosince Lucie se narodila ve 3. stolet. PochÆzela z bohatø rodiny. Kdy j zemłel otec, cht la jej matka, aby si vzala pohana. Ona ho necht la a svø v no cht la dæt chud m. Ud lala to a næpadn k ji nechal zemł t katovou rukou. Sv. Lucie je uct væna jako patronka vadlen a koł ch, ochrænkyn pładlen. Na Lucii je jedno połekadlo,kterø zn : Lucie noci upije a dnu nepłidæ. Patł to ke dni zimn ho slunovratu, kter bude płiblin 22.prosince. SvÆtek sv. Lucie patł hlavn enæm a d vkæm. Na tento den se dodruj røznø zvyky. Napł klad v ten den se nesm pł st a præt, asi proto, aby si eny odpołinuly. Je takø symbolem Łistoty, a proto mus b t vude Łisto. Lucky chod valy ve skupinæch, v b l ch maskæch na obliłeji, s dlouh m, piłat m nosem, na hlav uvæzan sv tl Ætek na babku, b le od nø. V ruce m ly metlu nebo hus kosinku Łi dłev n tup nø. Jejich œkolem bylo n koho postrait. Lucie Vlková, 9.tø.
Vzpom nka M sto, kterø budu popisovat, jsem si obl bila, u kdy jsem byla malæ a bydleli jsme v Praze. Nedaleko naeho domu byl podøl Vltavy park a v n m protøkaly potøłky, kterø se odpojovaly a zase płitøkaly zpætky do Vltavy. V celøm parku zp vali ptæci a lehce um ly potøłky. U z dælky, kdy se k parku płichæzelo, bylo slyet hułen Vltavy. V røzn ch m stech parku stæly kamennø laviłky a dłev nø møstky. Park pøsobil obrovsk m dojmem, ale ve skutełnosti byl docela malink. NejkrÆsn j m sto parku bylo a œpln na konci. Vznikla tam m lkæ zætoka s prøzrałnou vodou. Na dn leely malø oblæzky a zlat p sek. N kdy tam płipluly labut nebo kałeny a my jsme je krmili. Jindy tam byl kræsn klid a ani nebylo slyet auta z nedalekø silnice. Na błehu stæla mohutnæ vrba a zakr vala v hled na prot j błeh. N kterø konce prutø u se mæłely ve vod a v tr, kter tam Łasto væl, s nimi houpal ze strany na stranu. Von lo tam list a mech, ze kterøho jsme si stav li domełky. Płed zætokou byla laviłka a z n jsme pozorovali lo ky a parn ky. NejhezŁ byla zætoka v løt. Kdy bylo horko, chodili jsme v n bosi a cækali na sebe vodu, nebo jsme pos lali lodiłky. Moc dlouho jsme ale ve vod nevydreli, protoe Vltava je studenæ i v nejv t m horku. asto jsme tam chodili na prochæzky, nebo hræt tenis, protoe tam byly tenisovø kurty. Kdy jsme se odst hovali, moc mi tohle m sto chyb lo, ale brzy jsem si obl bila i jinæ m sta a na zætoku jsem pozapomn la. NedÆvno jsem se tam byla pod vat a zjistila jsem, jak moc se to tam zm nilo. Vrba u tam nestoj, laviłku n kdo zboural a kolem le plno odpadkø. JedinØ, co tam zbylo, je studenæ voda Vltavy. Napsala: Lenka Masopustová, 9.tø. Buïte pochváleny Vánoce, svátky pokoje a radosti opøedené kouzlem obyèejù, koled, písní i povìr. Vánoce - svátky rodinné pohody - provází vùnì všelijakých dobrot, které jsme si zvykli s tìmito dny spojovat. Mísy cukroví, ryby, jižní ovoce, záviny, vánoèky, drùbež peèlivì pøipravujeme, aby nám nechybìl ten potøebný pocit spokojenosti. Máme stále ménì èasu se vracet do minulosti, rychle zapomínáme na tradièní vánoèní pokrmy dávané po staletí na vánoèní stùl. Ale již naši pøedkové øíkali: Vánoce jsou Vánoce a peèenì je jejich sestra. Jak tedy vypadal štìdroveèerní stùl? Celý den se obyèejnì držel pùst, aby bylo vidìt zlaté prasátko. Veèeøe však všechno vynahradila. I v nejchudších rodinách mìli devatero jídel. Vánoèku, cukroví (perníèky, marcipán, zázvorky, snìhové pusinky, medové certle, karamely, fondán), jablkový závin, èerného kubu, jahelník, polévku ( hrachovou, èoèkovou, kyselo, houbovou, nìkdy i rybí), maso ( bylo-li ) vždy upravené na èerno, muziku, puèálku a ovoce (jablka, køížaly, sušené švestky a oøechy). Na stole nesmìl chybìt chléb, èesnek a med. A co bývalo k pití? Pivo, èaj, káva a dìti mléko nebo kakao. Oblíbený byl punè, který dostávali na Vánoce od kupce, když od nìj po celý rok nakupovali. V mnohých rodinách svaøovali domácí ovocná vína s høebíèkem a skoøicí. Nìkolik receptù staroèeských jídel: Èerný kuba: V jednom hrnci se uvaøí vyprané krupky, ve druhém se udusí na másle a cibulce pøedem namoèené, nakrájené, sušené houby. Všechno se pak zamíchá, pøidá sùl, pepø, majoránka a utøený èesnek. Dá se to na vymaštìný pekáè a upeèe. Jahelník: Dvì tøetiny pøebraných jahel a jedna tøetina rýže se spaøí, smíchají a pøidají se k tomu sušené švestky, nakrájená jablka a trochu omastku. Vše se pøisolí, dle chuti pøisladí, promíchá, zalije mlékem, aby to bylo potopené a v troubì upeèe.