Jarní koncert KANTILÉNY Pocta Petru Ebenovi BESEDNÍ DŮM, BRNO 21. března 2004 10.30 hodin PROGRAM: LEOŠ JANÁČEK Královničky Lidová nokturna Říkadla PETR EBEN Kolotoč a hvězdy Zvědavé písničky Co se za den zažije Zelená se snítka PETR EBEN Deset poetických duet Katonova mudrosloví Písnička na výlet
KANTILÉNA sbor dětí a mládeže při SFB spoluúčinkují ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA KANTILÉNA sbormistryně VALERIA MAŤAŠOVÁ EVA PODAŘILOVÁ klavír TOMÁŠ KOŘÍNEK tenor JOSEF ŠKARKA bas Komorní soubor členů SFB řídí JAKUB KLECKER IVAN SEDLÁČEK Pro jedinečný kompoziční rukopis Leoše Janáčka (1854 1928) mělo zásadní význam intenzívní studium lidové hudby, kterou skladatel sbíral a zapisoval přímo v terénu. Lidové písně a tance jsou východiskem také pro vokální cykly nazvané Královničky a Lidová nokturna. Královničky - pradávné obřadní tance se zpěvy, mají svůj původ v době pohanské a vztahují se k letnímu slunovratu. Obřad spočívá v tom, že královna a král (představovaný také dívkou) tančí za zpěvu svých družek a vybírají dům od domu dary, symbolizující oběť slunci. Na konci 19. století je sebral a podle sběratele lidových písní Františka Sušila sestavil František X. Bakeš. Janáček je poznal díky jeho ženě a znalkyni národopisu Lucii Bakešové, která vyučovala lidové tance v brněnském vzdělávacím spolku Vesna. Bakešová předvedla Královničky s 54 dívkami v hrozenkovském kopaničářském kroji na národopisném večeru Vesny 21. února 1889, kterého se účastnil i Janáček (byly zde provedeny dva z jeho Lašských tanců). Královničky zaujaly Janáčka natolik, že hodlal na jejich podkladě vytvořit velkou skladbu o sedmi číslech pro sbor a orchestr a dokonce se obrátil na Svatopluka Čecha s písemnou prosbou, aby texty básnicky upravil. Čech však jeho žádosti nevyhověl a tak Janáček alespoň napsal k těmto deseti písním klavírní doprovod. Lidová nokturna vznikla roku 1906 a poprvé byla provedena v Klubu přátel umění v Brně 5. prosince 1907. Dvojhlasé lidové zpěvy, které Janáček označil jako nokturna, posbíral skladatel ve Veľkém Rovném na moravsko-slovenském pomezí a opatřil je klavírním doprovodem. Adolf Piskáček zaznamenal v časopisu Dalibor autentický výklad, který mu o nich podal Janáček při příležitosti velmi odlišného rázu (přijel si do Prahy poslechnout v německém divadle Straussovu Salomé): Objevil jsem něco nového v lidové hudbě, zcela svérázného. Hodil by se pro to nejlépe název nokturno. Jsou to zvláštní lidové zpěvy vícehlasé, lidem zajímavě harmonisované. Na svých potulkách krajem zachytil jsem je v kraji dosud lidopisci neprozkoumaném. Nemohu o nich hovořiti, abych se nerozechvěl! V podvečer, po slunce západu vyjdou děvčata za humny, nejlepším hlasem nadaná předzpěvuje, stojíc přede všemi. Předzpívá a ostatní vpadávají, držíce se rukama pevně dohromady, originálním
zpěvem, jenž se táhne přes vrcholy hor, padá v údolí a zaniká v dálce za vodou v tmavých lesích. (Dalibor, 25. 5. 1916). Rozverná Říkadla z roku 1925 jsou jednou z mála Janáčkových skladeb, které osloví také mladší posluchače. Již při komponování opery Věc Makropulos se Janáček svěřil spisovateli Maxu Brodovi, že mu do prstů a péra lezou dětská říkadla s kotrmelci melodickými a harmonickými. Inspiraci našel jako již několikrát předtím v Lidových novinách, kde v dětské příloze vycházela lidová říkadla s kresbami Josefa Lady, Ondřeje Sekory a Jana Hály. Janáček jich měl doma celou sbírku. Vybral si z nich osm a zkomponoval k nim cyklus skladbiček pro 3 mezzosoprány, klarinet, klavír a dětský bubínek. Premiéra se s velkým úspěchem konala ve dvoraně Besedního domu v Brně 26. října 1925. O rok později skladatel rozmnožil Říkadla o dalších deset čísel. Navíc rozšířil partituru o další hlasy i nástroje a orámoval ji krátkou předehrou a dohrou. Je také zajímavé, že si přál, aby při provádění skladby byly promítány barevné obrázky. Požádal o ně malíře Josefa Ladu: Vaše obrázky Říkadel mne zaujaly. Asi k 18tim jsem připojil i tónový obraz. Vtip hudby váže se ale těsně k Vašim obrázkům. Chtějí skladbičky ty provést 4. dubna. Žádal jsem, aby k nim obrázky Vaše byly promítány. Ale kéž by byly barevné! Nezpestřil byste je barevně? Nakonec Janáček od tohoto záměru ustoupil, když ho Lada upozornil na jen těžko řešitelné technické problémy s nanášením průsvitné barvy na sklo tak, aby bylo možné obrázky promítat. Josef Lada vyplnil Janáčkovo přání až v roce 1948, kdy spolu s režisérem Eduardem Hofmanem natočil podle Říkadel kreslený film, což byla zároveň Ladova první zkušenost s animovaným filmem. V rozsáhlém díle skladatele Petra Ebena (1929) zaujímá nezanedbatelnou část sborová tvorba pro děti, čítající asi tři desítky titulů. Pro autora přitom dětské sbory nepředstavují oddechový nebo okrajový žánr, ale z jeho kompoziční dílny vychází skladby velké umělecké hodnoty. K tvorbě pro děti se Eben dostal počátkem 50. let, kdy působil v dětské redakci Československého rozhlasu a spolupracoval s dětským sborem pražského rozhlasu se sbormistrem Bohumilem Kulínským. Jak sám uvádí, byla to výborná příprava: A tak jsem dlouhé frekvence naslouchal dětskému zpěvu a mohl dobře vyposlouchat, co je pro děti únosné a co je naopak zatěžuje, co je potěší a rozveselí V tom útěšném dětském světě jsem se tak zabydlel, že už se mi po něm stýskalo a vždycky jsem se k němu musel čas od času vrátit. Psát pro čistý dětský hlas je jako očistná lázeň, která smývá prach z všedních věcí a nepřipustí v hudebním vyjádření vymýšlení směrů nebo komplikované experimenty. Obstojí jen to, co zůstává stále základní prostá, výrazná a soudobá melodika. Oblast Ebenovy vokální tvorby pro děti přestavuje široké spektrum skladeb odstupňovaných podle náročnosti. K pětici veselých jednohlasých písní, jíž začíná sbírka Kolotoč a hvězdy na slova Karla Šiktance z roku 1964, patří také tři písničky dnešního koncertu - Kocour muzikant, Ježek a koloběžka, Tetky, štětky. O deset let později (1974) vznikly Zvědavé písničky pro sólový hlas, unisono dětí a klavír. V každé ze čtyř písniček Eben zhudebnil text jiného autora. Cyklus je určený nejmenším dětem pro mateřské školy nebo pro zpívání s dětmi, kdy
dospělý nebo učitel předzpěvuje a jeho zpěv se střídá s dětskou odpovědí; ta je buď refrénem nebo prostým opakováním jednoduchého hudebního motivu. Cyklus o deseti částech Co se za den zažije na slova Ilji Hurníka z roku 1973 je určen pro jednohlasý dětský sbor s možným druhým sborem. Písně této sbírky jsou průpravou ke dvouhlasu: k malým zpěváčkům, kteří přednášejí hlavní melodii, se může připojit skupina starších, zkušenějších dětí s obtížnějším druhým hlasem. Poetická sbírka Zelená snítka vznikala v době Ebenovy spolupráce s rozhlasovým dětským sborem. Většina z celkem čtrnácti jedno- až tříhlasých sborů tohoto cyklu pochází z let 1953-54, roku 1959 byly připsány další čtyři a dva z původních vypuštěny. Texty jsou uspořádány podle ročních období od jara až do zimy. Interpretace je možná ve dvou verzích pro dětský sbor a klavír nebo pro sóla, dětský sbor a instrumentální soubor. Deset poetických duet na slova Vítězslava Nezvala z roku 1965 již patří k interpretačně náročnějším dětským sborům. Polyfonicky bohaté skladby vznikly pro skladatelskou soutěž na dvouhlasou kontrapunktickou kompozici a cappella, kde získaly první cenu. Skladatel k nim později připsal ještě klavírní doprovod. Užití kontrapunktické sazby je rozmanité objevuje se zde fugatová i ostinátní technika, volná imitace i přísný kánon. K náročným koncertantním skladbám se řadí Katonova mudrosloví (Catonis moralia) pro čtyřhlasý dětský sbor a cappella z let 1974 1975, označovaná jako barokní suita. Jak je patrné už z názvů jednotlivých částí, Eben zde kříží obor instrumentální a vokální hudby a aplikuje tance barokní suity na sborovou sazbu dětského čtyřhlasu v instrumentálně polyfonním slohu. Respektuje přitom základní pravidla, charakteristická pro jednotlivé části barokní suity, a to tak, že instrumentální postupy uplatňuje ve vokálních figurách melodických i rytmických. Text skladby tvoří latinská mravoučná dvouverší v časoměrném šesti až osmistopém verši, kdysi omylem připsaná římskému filozofovi a politikovi Katónovi. Skladatel však současně připojil k textu latinského originálu i český překlad J. Á. Komenského z roku 1662. Dodejme, že dnešní provedení Katonových mudrosloví je v pořadí již stodvacáté první. Závěrečná Písnička na výlet na text Václav Čtvrtka je veselá, melodicky výrazná jednohlasá pochodová skladba. Melodie je snadno zapamatovatelná a zpívatelná, klavírní doprovod podtrhuje pochodový charakter. Eben za ni získal v roce 1962 první cenu na prvním ročníku Jirkovské soutěže dětské sborové tvorby. Šárka Zahrádková 5. ab. koncert Velkého symfonického cyklu v Janáčkově divadle 25. a 26. března 2004 v 19.30: HINDEMITH Symfonické metamorfózy, WEBER Klavírní koncert č. 1 C dur, REGER Variace a fuga na Mozartovo téma; LUKÁŠ VONDRÁČEK klavír, dirigent CASPAR RICHTER 6. ab. koncert Spolku přátel hudby v Besedním domě 30. března 2004 v 19.30: Mladí brněnští umělci SMETANA Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, V. NOVÁK Písně op. 4, JANÁČEK Concertino; TOMÁŠ KOŘÍNEK tenor, MARTA VAŠKOVÁ, JAN JIRASKÝ klavír, VÍT SPILKA klarinet, JINDŘICH PETRÁŠ lesní roh, ROMAN NOVOZÁMSKÝ fagot, WALLINGEROVO KVARTETO
4. ab. koncert Malého symfonického cyklu v Janáčkově divadle 8. a 9. dubna 2004 v 19.30: STRAVINSKIJ Ohňostroj, RACHMANINOV Koncert č. 3 d moll pro klavír a orchestr, MUSORGSKIJ Obrázky z výstavy; KAREL KOŠÁREK klavír, dirigent CHRISTOPH CAMPESTRINI Výstava Hedvábí, AMADEUS KONCERT JE POŘÁDÁN ZA FINANČNÍ PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA KONTAKTY: Státní filharmonie Brno, Komenského nám. 8, 602 00 Brno tel.: +420 542214255, e mail: info@sfb.cz, www.sfb.cz Informačně-koordinační centrum Koordinátorka programu: Lenka Dohnalová Tel.: + 420 224 809 195, 603 584 218 info@czechmusic.org Tiskový servis programu Česká hudba 2004: Martina Reková - martina.rekova@ceskahudba2004.cz Pavlína Fechterová - pavlina.fechterova@ceskahudba2004.cz www.ceskahudba2004.cz