Školní časopis studentů SŠZ a VOŠ Chrudim V ošatce mám vajíčka, která snesla slepička. Jsou tam krásně malovaná nebo pěkné bílá, jen si vemte koledníci, která jsou vám milá.
Vážení a milí čtenáři, přinášíme druhé číslo školního časopisu tentokrát s velikonoční tématikou. Další číslo chystáme na konec školního roku. Přivítáme mezi sebou všechny, kteří by nám s tvorbou časopisu pomohli. Budeme vděčni za nápady, připomínky, názory a postřehy, kterými se Klas obohatí. Staňte se pravidelnými dopisovateli, společně to dokážeme! Redakce Redakční rada: Šéfredaktorka: Mgr. Marie Viková Redaktoři: žáci 1. A, C Spolupracovala: Ing. Markéta Herzánová Grafická úprava: Ing. Vladimír Vacek Adresa pro zasílání textů: m.vikova@centrum.cz 2
Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití, jedná se o oslavu zmrtvýchvstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach - oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle velké noci, kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic. Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky, aby neuschly. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky - jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část - obdarovávání. Tradiční malovaná vajíčka kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti a v neposlední řadě i něco na zahřátí. 3
Symboly Velikonoc Velikonoční beránek K Velikonocům patří velikonoční beránek. Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci, v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena Božího stáda. I židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství, spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Symbol kříže Symbol kříže nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší, znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální, byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti. Dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus, Boží Syn byl odsouzen ke smrti ukřižováním. Trest ukřižování patřil k trestům výjimečně krutým a ponižujícím, na kříži končili ti, kteří si zasloužili pohrdání. Kříž má řadu podob, ve tvaru písmena T, X (tzv. kříž sv. Ondřeje), rovnoramenný kříž řecký, klasický křesťanský kříž s delší spodní částí označovaný jako latinský. Velikonoční oheň Tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích. Zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o Velikonocích centrální událostí. Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na 4 Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli). Od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu Světlo Kristovo vnese do temného kostela. Velikonoční svíce Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie Vzkříšení o Veliké noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala světlem mnoha svící. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie konající se v noci z Bílé soboty na neděli, v níž vstal z mrtvých Kristus. Tato slavnost Vzkříšení se zahajuje vnesením zapálené svíce do úplně tmavého zhasnutého kostela. Tak si křesťané připomínají, jakým zásadním obratem je Kristovo vzkříšení, noc, která se proměňuje v den. Zapalují si své svíce od tohoto paškálu, čímž naznačují, jak i oni byli Kristem ovlivněni, zapáleni. Tím se celý kostel prozáří světlem. Tento význam je ještě podtržen tím, že se zapálená svíce ponořuje do vody, která se posvěcuje na křestní vodu, a zapaluje se od ní také křestní svíce. Svíce je většinou ozdobena motivem kříže, na kterém jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány, nad křížem je první a poslední písmeno řecké abecedy alfa a omega - značící, že Ježíš je začátek i konec; dále se užívá motivu stromu, beránka, slunečních paprsků nebo vody. Bílá barva svíce symbolizuje naději a nový život. Velikonoční svíce se v liturgii zapaluje jen během 50tidenního velikonočního období, tedy od Velikonoc do Letnic (Svatodušních
svátků, svátků seslání Ducha sv.) a při křtech, aby se naznačilo, že každý křest souvisí s Velikonocemi - proto se od ní zapaluje křestní svíce. Zapaluje se také při pohřbech, člověk prošel branou smrti a křesťané se za něho modlí, aby také on vstal k novému životu s Bohem. Velikonoční vajíčko Je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi. Protože vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Vejce nacházíme již před křesťanstvím při pohanských oslavách jara. Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi. Koleda pomlázka Obchůzka po domech, veršovaná přání, polévání vodou a hlavně šlehání zelenými spletenými pruty, které údajně přináší pomlazení. Odtud název dne, někde i celých Velikonoc. Podle zvyklosti jsou malé pomlázky určeny ke šlehání, objemné žily, korbáče a tatary nosili - a místy ještě nosí - chlapci při koledě s sebou jako symbol svého stavu. Od vyšlehaných děvčat na ně dostávají stuhy. Tento zvyk se stále udržuje v řadě obcí hlavně na Slovácku. Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Vajíčko samo nese pochopitelnou symboliku rodícího se života, znak přicházejícího jara. Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční a nejvýmluvnější je červená - krásná barva, barva života. Odtud též obecně užívaný název pro malované vejce - kraslice. Velikonoční zajíček Své místo má zajíc v mnoha náboženstvích, mytologiích - v řecké, egyptské, čínské, kde symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života či je označován za atribut zmrtvýchvstání (podle lidového podání zajíc nespí - nemá totiž oční víčka, a tak se zdá, že i ve spaní obrací oči vzhůru). V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce. Symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. V Byzanci byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista. V dnešní rozšířené evropské tradici je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová. Podle jednoho výkladu vzniklo spojení z toho důvodu, že zajíc na jaře hledá v blízkosti lidských obydlí potravu, a jelikož je plachý a lidí se straní, je mu přisuzováno i tajné roznášení velikonočních vajec. Jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly - není potom divu, že časem vznikla představa, že vajíčka snáší nebo přináší zajíc. Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě. 5
BARVENÍ VAJÍČEK Barvení vajíček prostě k Velikonocům neodmyslitelně patří. Takto upravenými vajíčky můžete slavnostně vyzdobit byt nebo je můžete rozdat koledníkům. Pokud se počítá s tím, že se barevné vajíčko bude později konzumovat, používáme k barvení pouze přírodní postupy nebo potravinářské barvy. Fixy, tempery, acetonové barvy nebo anilinové barvy by způsobily, že škodlivé látky z nich by pronikly přes skořápku a mohly by způsobit zdravotní problémy. K přírodním postupům patří barvení vajíček nahnědo v odvaru z cibulových slupek, červeného odstínu dosáhneme pomocí červené řepy, špenát a petrželová nať barví nazeleno, listy červeného zelí obarví namodro. POSTUP Tento postup je velmi jednoduchý, záleží jen na vaší fantazii, jak budou vajíčka vypadat. Vajíčka umyjeme, očistíme a přiložíme na ně z každé strany různé ozdoby (druhy listů, květy). Zabalíme opatrně do hadříku a pevně svážeme provázkem. Vložíme do odvaru, např.: z červené řepy a necháme je ponořené. Čím déle, tím je odstín sytější. Opatrně odstraníme hadřík, až vajíčko oschne, můžeme ho vyleštit hadříkem a sádlem nebo olejem, aby bylo krásně lesklé. PLETENÍ POMLÁZKY Na pomlázku vybírejte přibližně stejně dlouhé a tlusté pruty. Před pletením je vhodné proutky namočit asi na 30 minut do vody, aby změkly a nelámaly se. Rukojeť Proutky srovnejte a zavažte na konci provázkem v nejširší části. Potom si vezměte další silnější proutek, ten podélně rozřízněte na dvě části. Silnější konec tohoto proutku položíte podélně na svázané proutky (seříznutým nahoru). Asi po 3 cm ho ohnete a začnete omotávat okolo svázaných proutků (seříznutým dolů). Omotávejte těsně vedle sebe, konec zapleťte mezi ostatní proutky pomlázky. Pomlázka z 8 proutků 8 proutků si rozdělíme na polovinu, do každé ruky 4. Krajní proutek z levé ruky dáme vrchem mezi 2 proutky z pravé ruky a spodem vrátíme zpět na levou stranu. Krajní proutek z pravé ruky dáme vrchem mezi 2 proutky z levé ruky a spodem vrátíme zpět na pravou stranu. Takto postupujeme po celou dobu pletení pomlázky. Asi 8 cm před koncem proutku skončíme s pletením a proutky pevně svážeme provázkem. Při uvazování konce pomlázky je vhodné prostrčit provázek za některý proutek, aby potom provázek při mrskačce nesklouzl a pomlázka se nerozpletla. Proutky zarovnáme kleštěmi a na straně rukojeti seřízneme nožem do hodně tupé špice. Tím je pomlázka hotová a stačí ji ozdobit pestrou mašlí. 6
VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK,,TROCHU JINAK" V jedné velké noře, vzdálené od veškeré zaječí civilizace, si žil veselý život malý zajíček. Nebyl to jen tak obyčejný zajíček, byl to velikonoční zajíček, který navštěvoval hodné děti a rozdával jim čokoládová vajíčka. Na tomto zajíčkovi bylo však něco zvláštního. Neustále byl veselý a míval časté halucinace. Není se čemu divit. Zajíček měl rád zelené rostlinky, a tak se jednou rozhodl, že bude pěstovat trávu. Špatně však rozeznal semínka, a místo klasické trávy mu vyrostla ganja. Jakmile ochutnal pouhý kousek, nemohl přestat. Zjistil, že lépe chutná, když se usuší a pak ji hulí. Čerstvá neměla takovou skvělou chuť. Jeho zelené pole se rozprostíralo kolem nory. Rostlinkám se velmi dařilo. Nora se nacházela pod vykotlaným dubem a uvnitř byla velmi útulná. Zajíček si sem pořídil nábytek, nádherné koberce pokrývaly podlahy z tmavého dřeva, ze stropů visely blyštivé lustry a kredence byly plné porcelánového nádobí. Zajíček si prostě žil luxusní život. Sice bylo vidět, že hulení ho velmi ničí a sem tam mu začala vypadávat krásná srst, přesto s tím nemohl přestat. Měl i svou výrobnu na čokoládová vajíčka. Cukrovinky dětem velmi chutnaly a některá zvířátka si je k němu v období Velikonoc chodila kupovat. Od té doby, co začal pěstovat trávu, byla vajíčka chutnější. Dával do nich tajnou přísadu - trávu. Chudáci děti to však nepoznaly a po sladkostech byly vždy veselé a hyperaktivní. Rodičům to přišlo divné, ale byli rádi, že jejich děti jsou šťastné a užívají si života. Ale ne všechny děti byly hloupé a o ničem nevěděly. Ve vesnici žila malá holčička Soňa. Na tajnou přísadu přišla úplně náhodou. Šla se svými kamarádkami ven na louku trhat luční květy. Louka se rozprostírala poblíž zajíčkovy nory. Soňa spatřila podivné rostliny a zahlédla veselého zajíčka, jak hulí a rostlinky suší. Také uviděla, jak sušené lístky přidává do čokolády. Rozhodla se, že zajíčkovi pomůže se z toho dostat. Se svou partou dětí se vydala k jeho noře. Zajíček seděl venku na houpacím křesle, hulil a u toho si zpíval. Když zajíček spatřil děti, lekl se jich a i s křeslem přepadl dozadu. Ihned se postavil, otřepal se a šel dětem naproti. Soňa pověděla dětem, ať na ni chvíli počkají, že si potřebuje se zajíčkem něco velmi důležitého vyřídit. O tom, co má za lubem, nikomu neřekla. Vzápětí s ním zmizela v noře. Co si s ním povídala, se nikdy nikdo nedozvěděl. Snad to věděl jen ševelící větřík, který si pohrával s listy trávy. Ale hned, jak děti odešly, zajíček začal ničit, vytrhávat, rozdupávat a pálit vše, co představovalo marihuanu. Ať už to byla vyrobená vajíčka nebo zelené rostlinky. Jelikož bydlel daleko od lidí, nemohl nikdo cítit kouř, který se linul od vykotlaného dubu. Když bylo vše uklizené, zajíček se rozhodl, že si někde pořídí semínka slunečnice. A tak místo marihuany začal pěstovat překrásné veliké slunečnice. Jejich semínka byla tak vynikající, že ho napadlo, že z nich bude vyrábět chléb. A stalo se. Zajíček kromě vajíček vyráběl i chleba a byl to zase ten starý zajíček, který rozdával veliká čokoládová vajíčka. Ponaučení: Nehulte a nijak nekonzumujte trávu, ať nedopadnete tak zle jako malý zajíček před vyléčením. Marie Machálková (1. C) 7
VELIKONOČNÍ MAZANEC Ingredience Polohrubá mouka... 500 g Mléko... 2 dl Cukr krystal... 100 g Máslo... 100 g Sůl 2 žloutky Citronová kůra Muškátový oříšek Rozinky Mandle Vejce (na potření) 1 kostka droždí Postup Do teplého mléka rozdrobíme droždí, přidáme cukr, špetku soli a trochu mouky, necháme vykynout kvásek. V míse smícháme mouku, přidáme rozpuštěný tuk, žloutky, kvásek, strouhanou citronovou kůru, muškátový oříšek, rozinky a vypracujeme těsto. To necháme 1 hodinu kynout. Pak zpracujeme bochánek, který necháme ještě chvíli nakynout. Potřeme vejcem a posypeme mandlemi. Pečeme v předem vyhřáté troubě cca 20 min při 200 o C, poté teplotu zmírníme a dopečeme. Marie Machálková (1. C) 8
ROZHOVOR S paní učitelkou Herzánovou na velikonoční téma. Máte ráda Velikonoce? V současné době ano, ale v dětství jsem je neměla v oblibě kvůli pomlázce. Slavíte Velikonoce? Ano, kvůli synovi. Co se Vám na nich líbí a jaké dodržujete tradice? Líbí se mi, že jsou to svátky jara, i velikonoční výzdoba. O Velikonocích sejeme pšenici, barvíme vajíčka a pleteme pomlázky. Jak u Vás probíhají Velikonoce? Všichni společně navštívíme Jonášovy spolužačky. Je to příjemné i pro nás, protože si popovídáme s našimi známými. Chodí k Vám koledníci? Od té doby, co bydlíme ve městě, tak nechodí, ale když jsem byla malá a bydlela jsem na vesnici, tak chodili. Dáváte si s koledníky panáka? Jelikož k nám nikdo nechodí, tak ne. Na návštěvě si dáváme pouze kávu. Kdy pro Vás končí Velikonoce? Nevím, prostě skončí (smích). Příště se můžete těšit na rozhovor s paní učitelkou Mrkvičkovou. HOROSKOPY Eliška Veselá (1. A) Lucie Štoková (1. C) DATEL (21. 6. - 21. 7.) Byli přesvědčeni, že stejně jako datel zbavuje strom nemoci zevnitř a zabíjí škůdce, kteří jsou zavrtaní hluboko v kmeni, mohou tito jedinci pomoci svému bližnímu taktéž zevnitř. Tradovalo se o nich, že příčiny neduhů objeví díky citu, empatii a umění naslouchat. Byli to lékaři duše. SOKOL (21. 3. - 20. 4.) Není tomu jinak ani v případě znamení Sokola. Sokol je dravec. Bystrý pozorovatel schopný kdykoli a okamžitě vystartovat za svým cílem, kořistí, úlovkem. Myslí, že není třeba plánovat, prostě jen v pravý čas reagovat. Díky spontánnosti, často zbrklosti, někdy startuje vícekrát, než uloví. To ho však neodradí od dalších vzletů. BOBR (20. 4. - 20. 5.) Mistři praktického života, moudří lidé. Člověk narozený v totemu Bobra si cílevědomě buduje kvalitní domeček, který stojí na pevných základech, není jen tak vidět, a do kterého mají přístup výhradně pozvaní. Jsou neustále v pohybu. Mají jasný plán, konkrétní vizi, budoucnost si umí dobře naplánovat. Krok po kroku jdou za svým cílem, zvládají metu za metou, nic neuspěchat - vše musí stát na pevných základech. JELEN (21. 5. - 20. 6.) S předstihem pak dokáží obratně reagovat. Elegantně se vyhýbají otevřeným konfliktům a bojům. Kdo uteče, vyhraje! Je-li však střet nevyhnutelný, nastaví hlavu. Ano, tam se totiž skrývá jejich mocná zbraň. 9
Znakem Jelenů je inteligence a bystrý rozum - jejich zbraň. Tito lidé měli mnohdy hodně co mluvit k otázkám týkajících se kmenového života a vedení společenského života. HAVRAN (22. 9. - 22. 10.) V evropské kultuře je havran symbolem smrti, je to zlé znamení. Pro indiány však každé zvíře představovalo tvora s duší, tedy potomka Velké Matky - Země. Žádné stvoření pak nemohlo být představitelem záporných vlastností. Nejinak je tomu i v případě havrana. LOSOS (22. 7. - 21. 8.) Na své cestě zdolává nespočet zdánlivě nepřekonatelných překážek. Jako by měl nezlomnou vůli, obrovský motor, který ho žene vstříc úspěchu. Navíc je od přírody vybaven očividnou mrštností a hbitostí, které mu putování ulehčují. Podobné vlastnosti viděli indiáni i v jedincích narozených v totemu Lososa. MEDVĚD (22. 8. - 21. 9.) Indiáni však život medvěda důvěrně znali. Pro ně byl naopak symbolem hbitosti, obratnosti, rychlosti, síly, klidu a rozvahy. Obdobně nahlíželi i na lidi, kteří byli narozeni v totemu Medvěda. Nejsou to jedinci nutně toužící po životě ve skupině. Dost dobře se o sebe dokáží postarat sami. HAD (23. 10. - 22. 11.) Ne, že by nepředstavoval nebezpečí, ale pokud šlo o mystické záležitosti, byl ztělesněnou moudrostí, magickou postavou a představitel nadpřirozených (s lidmi spřátelených) sil. Z výše uvedených přirovnání můžeme vyjít i při charakterizování Hada jako jednoho ze znamení Kruhu Země. HUSA (22. 12. - 19. 1.) Je třeba si však uvědomit, že i když to huse trvá možná déle než ostatním ptákům, nakonec se jí vždy podaří vzlétnout. Je schopna podat obdivuhodné výkony, je neúnavná. Za svým cílem dokáže doletět hodně daleko. Totéž platí o Husích lidech. Dokážou překvapit ohromnou sílou a odhodláním, se kterým přistupují k životu. Jejich přednosti však nespočívají v okamžitých rozhodnutích a spontánních reakcích. SOVA (23. 11. 21. 12.) Jedince, kteří přišli na svět v totemu Sovy, charakterizuje neutuchající touha po vyšších ideálech. Snaží se je hledat, sami se jimi řídí a horlivě je předávají a šíří mezi jinými. Něco jim našeptává, že jsou věci mezi nebem a zemí. Snaží se nacházet odpovědi na nejrůznější otázky a je úplně jedno, jakým způsobem ke studiu přistupují a z jakého úhlu pohledu se na věc dívají. Důležité je, že to dělají v ušlechtilém zájmu, pro dobro své i ostatních. VLK (19. 2. - 20. 3.) Vlk byl znamením ďábla, v pohádkách představoval zlo, jeho tesáky znamenaly smrt. V indiánské mytologii byl asi nejpoužívanější bytostí, objevuje se v mnoha historkách, příbězích. Byl uctíván pro své nadpřirozené a mystické schopnosti. Míval velký význam při šamanských a kouzelnických rituálech. Představoval tajemnou stránku života. VYDRA (20. 1. 18. 2.) Byl to symbol něčeho nového, změny k lepšímu. V mnoha mýtech vystupovala vydra jako bytost se schopností zahnat obavy a strasti. Přinášela naději a sílu pokračovat v započaté cestě. Na poutích bájných hrdinů se objevovala jako průvodce a poutníkův pomocník. Eliška Veselá (1. A) 10
11
12