Vymezení nivy pomocí pedologických a biogeografických podklad na p íkladu povodí Opavy TOMÁŠ CHUMAN Díl í v dní disciplíny fyzické geografie se p i vymezování nivy opírají o odlišné složky p írodního prost edí. Charakter nivy je však antropogenním p sobením pozm n n a vymezení nivy není vždy z pohledu díl ích disciplín jednozna né. Z pedologického hlediska je niva definována jako oblast výskytu fluvizemí, mladých p dních typ, bez výrazn jších diagnostických znak, a dopl kov glej. V širším pedogeomorfickém m ítku je však sou ástí erozn -sedimenta ního systému topografické p dní katény (Zádorová, Šefrna a Chuman, 2007). V p ípad nep erušené topografické katény dochází vlivem zrychlené p dní eroze k zanášení aluvionu svahovými sedimenty a ke stírání hranice mezi nivou a úpatím svahu. Tento fakt pak m že zp sobit komplikace p i vymezování nivy. Naopak niva odd lená od úpatí svahu terénní p ekážkou, za kterou dochází k akumulaci svahových sediment, je tvo ena výhradn fluviálním materiálem a jako taková, z eteln pedologicky odlišitelná (Zádorová, Šefrna a Chuman, 2007). Ekologie, biologie a geobotanika vymezují údolní nivu podle regionalizace nivních biochor, ekosystém a spole enstev rostlin a živo ich, tedy podle skladby vegetace, obecn lužních spole enstev (K ížek et al. 2006). Antropogenní innost však na v tšin území pozm nila charakter nivy natolik, že její vymezení podle skladby vegetace je ve srovnání s pedologickým p ístupem více problematické a je možné jej využít pouze v p írodních a p írod blízkých úsecích i v úsecích, kde se uplatnilo málo intenzivní zem d lské hospoda ení. 1 Materiál a metody K vymezení nivy Opavy v úseku mezi Krnovem a Vrbnem pod Prad dem z pedologického a biogeografického pohledu bylo využito mapových podklad bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ) v m ítku 1:10 000, mapových podklad pedologických map 1:50 000, dat biotop z mapování NATURA 2000 v m ítku 1:10 000 a lesních typologických map UHÚL v m ítku 1:10 000. Mapové podklady BPEJ a pedologická mapa 1:50tis. byly georeferencovány v prost edí ArcGis 9.2 a p dní typy charakterisické pro vymezení nivy (fluvizem, gleje) byly vektorizovány. Data z mapování biotop NATURA 2000 byla poskytnuta AOPK ve vektorové podob a data lesních typ jsou ve ejn p ístupná na geoportálu Ústavu pro hospodá skou úpravu les, Brandýs nad Labem (www.uhul.cz). Z biotop mapovaných p i p íprav soustavy NATURA 2000 byly vybrány biotopy, pro n ž je charakteristické pravidelné zaplavení i vazba na vysokou hladinu spodní vody vyzna ující se specifickou druhovou skladbou. K takovým biotop m klasifikovaným podle Katalogu biotop R (Chytrý et al., 2001) pat í v povodí Opavy lužní lesy, mok adní vrbiny, vrbové k oviny, vlhké pchá ové louky, vlhká tužebníková lada, st ídav vlhké bezkolencové louky, bahnité í ní náplavy a bylinné lemy ek. Z lesních typologických map vymezujících lesní typy na základ kombinace edafických, klimatických a fytocenologických charakteristik stanovišt, byly obdobn jako u dat biotop NATURA 2000 vybrány lesní typy, které jsou charakteristické vysokou hladinou podzemní vody nebo jsou pravideln zaplavované (edafické kategorie podle systému UHÚL lužní, údolní, chudá, st edn bohatá). 180
VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 1: Vymezení studovaného území v povodí Opavy (zdroj: www.cenia.cz). biotopy NATURA 2000 BPEJ lesotypologická data Obrázek 2: Použitá data pro vymezení nivy Opavy. 2 Výsledky a diskuse Analýza dostupných podklad umožnila rozd lit vodní tok na úseky, v nichž bylo možné vymezit hranici nivy, vždy s použitím každého datového zdroje zvláš a následn jejich kombinací, na obou stranách toku, na jedné stran toku nebo nebylo možné nivu v bec vymezit. Ke stanovení hranice nivy však bylo nezbytné, aby existovala informace nejen o bezprost edním okolí vodního toku, ale také informace o prostoru navazujícím dále od toku, aby bylo možné ur it, zda je vymezení nivy pomocí konkrétního datového podkladu kone né. K vymezení nivy nap íklad nesta ila pouze hranice fluvizemí, neexistovala-li také informace o p dním typu navazujícím na fluvizem dále od toku. 181
Na základ map BPEJ je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 35,5 % délky toku po obou stranách toku - na 37,5 % délky toku na jedné stran toku - na 27 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ biotop NATURA 2000 je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 14 % délky toku na jedné stran toku - na 86 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ lesotypologických dat je možné vymezit nivu v modelovém území: - na 20 % délky toku na jedné stran toku - na 80 % délky toku nelze nivu vymezit Na základ kombinace dat je možné nivu vymezit v modelovém území: - na 46,5 % délky toku po obou stranách toku - na 40 % délky toku po jedné stran toku - na 13,5 % délky toku nelze nivu vymezit Obrázek 3: Vymezení nivy Opavy na základ pedologických dat BPEJ. 182
VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 4: Vymezení nivy Opavy na základ dat biotop NATURA 2000. Obrázek 5: Vymezení nivy Opavy na základ lesotypologických dat. 183
Obrázek 6: Vymezení nivy Opavy na základ kombinace datových podklad. Vymezení nivy Opavy v modelovém území na základ pedologických a biogeografických podklad prov ilo silné a slabé stránky tohoto p ístupu. Silnou stránkou je bezesporu podrobnost dostupných dat v m ítku 1:10 000, na základ kterých je možné nivu podrobn vymezit distan ním zp sobem. Takto podrobná data pro vymezení nivy z pohled ostatních v dních disciplín neexistují. Slabou stránkou použité metodiky je nedostate né pokrytí celého území eské republiky použitými vstupními daty. Pedologická data v m ítku 1:10 000 jsou komplexn zpracována pouze pro zem d lský p dní fond a neexistují v obdobné podob pro lesní p dní fond. Na lesní p d je informace o typech p dního pokryvu obsažena v edafických kategoriích typologického klasifika ního systému les, bohužel v porovnání s BPEJ není tato informace dostate n podrobná. Slabou stránkou využití lesních typologických dat je také ur itá nep esnost pramenící z ú elu t chto podklad. Ú elem lesotypologických podklad je vhodné navrhování lesních hospodá ských plán definujících hospoda ení v lesích podle stávajících edafických podmínek. V podkladech nejsou tudíž zohledn ny potenciální edafické podmínky, které by nastaly, kdyby nedošlo k regulaci vodních tok a hladiny podzemní vody (viz. obr. 7.). Omezený plošný rozsah mají také data z mapování biotop NATURA 2000. Data biotop poskytují informace jak za úseky nivy na zem d lské p d tak za úseky nivy na lesní p d, ovšem pouze na p írodních a p írod blízkých úsecích nivy. Kombinovaný p ístup ukázal, že vymezení nivy z pedologického a biogeografického pohledu distan ní metodou v takto podrobném m ítku s využitím dostupných dat je omezené a závislé na zp sobu využití údolní nivy. Kombinovaným p ístupem bylo možné nivu vymezit, alespo na jedné stran, na velké ásti toku, nicmén na 13,5 % délky toku ve sledovaném úseku nebylo možné nivu vymezit ani na jedné stran toku. 184
VYMEZENÍ NIVY POMOCÍ PEDOLOGICKÝCH A BIOGEOGRAFICKÝCH PODKLAD NA P ÍKLADU POVODÍ OPAVY Obrázek 7: Nezaplavovaná ást nivy pod Vrbnem pod Prad dem, která není v lesotypologických mapách azena mezi lužní edafické kategorie. Obrázek 8: Vymezení nivy Opavy na základ pedologických map 1:50 000 a kombinace pedologických a biogeografických dat 1:10 000. 185
K vymezení nivy Opavy ve studovaném úseku po obou stranách toku bylo nezbytné využít pedologické mapy 1:50 000. Tyto mapy pokrývají plošn celé území eské republiky. Vymezení nivy na základ dat menšího m ítka prostým promítnutím hranice nivy vymezené kombinací podklad v m ítku 1:10 000 a nivy vymezené v m ítku 1:50 000 nevykazuje výrazné rozdíly (viz. obr. 8.). Z výsledk je možné usuzovat, že k vymezení nivy vodních tok je pln posta ující rozší ení fluvizemí a glej vymezené v pedologické map 1:50 000, nicmén je nezbytné tento p ístup ov it na v tším území u n kolika vodních tok r zné velikosti a výsledky ov it v terénu. 3 Záv r Pedologický a biogeografický p ístup k distan nímu vymezení nivy pomocí existujících dat v m ítku 1:10 000 odhalil silné a slabé stránky takto pojaté metodiky. Sinou stránkou je bezesporu podrobnost, s jakou lze nivu vymezit, naopak slabou stránkou je nedostate né pokrytí celého území eské republiky vstupními datovými podklady. Slabou stránkou je rovn ž nezohled ování potenciálních abiotických podmínek v lesotypologických datech. Jako vhodný podklad pro vymezení nivy po celé délce toku se ukázala pedologická mapa 1:50 000, v níž hranice rozší ení fluvizemí kopíruje vymezení nivy na základ podrobn jších podklad. Nezbytným krokem je ov ení této metodiky na n kolika tocích a ov ení výsledk v terénu v následujícím roce ešení. 4 Literatura Zádorová, T., Šefrna, L., Chuman, T., (2007): Niva jako sou ást topografické p dní katény. In:Langhammer, J. (Ed.), Zm ny v krajin a povod ové riziko. Sborník p ísp vk seminá e Povodn a zm ny v krajin. P F UK Praha, MŽP R, Praha, s. 203-208. K ížek, M., Hartvich, F., Chuman, T., Šefrna, L., Šobr, M., Zádorová, T., (2006): Floodplain and its delimitation. Geografie - Sborník GS 111, s. 260-273. Chytrý, M., Ku era, T., Ko í, M. (2001): Katalog biotop eské republiky, AOPK, Praha, 304 s. 186