Historie Živnostenské banky

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Bakalářská práce Historie Živnostenské banky Praha, březen 2010 Ondřej Svejkovský 1

Obsah Úvod4 1. Pojem banka 5 1.1 Hlavní činnosti banky 6 1.2 Likvidita banky 6 1.3 Hlavní položky zisků a ztrát 7 1.4 Exkurze do historie pojmu banka 19. století 7 2. Živnostenská banka 8 2.1 Záložny 8 2.2 Vznik Živnostenské banky 9 2.3 Činnost Živnostenské banky 9 2.4 Dopad hospodářské krize v roce 1873 na rozvoj Živnostenské banky 11 2.5 Živnostenská banka v období do 1. světové války 13 3. Obchodní aktivity Živnostenské banky za 1. světové války 15 3.1 Zvláštnosti bankovních obchodů 15 3.2 Vývoj bankovních pasiv 16 3.3 Vývoj bankovních aktiv 17 3.4 Bankovní obchody se zbožím 18 3.5 Válečné půjčky 18 3.6 Ziskovost bank v období války 20 4. Živnostenská banka v meziválečném období 20 4.1 Privilegované postavení Živnostenské banky 21 4.2 Obchodní aktivity Živnostenské banky 22 4.3 Živnostenská banka a hospodářská krize 23 4.4 Organizační struktura Živnostenské banky 24 4.5 Budovy Živnostenské banky 24 2

4.6 Nejvýznamnější osoby v Živnostenské bance 25 5. Nacistická okupace 28 5.1 Germanizace Živnostenské banky 29 5.2 Samostatnost Živnostenské banky v době protektorátu 30 6. Nové ekonomické a politické podmínky v letech 1945 1989 30 6.1 Živnostenská banka v letech 1945 1950 31 6.2 Živnostenská banka jakou součást SBČS 33 6.3 Pobočka Živnostenské banky v Londýně 34 7. Živnostenská banka po roce 1990 34 7.1 Činnost Živnostenské banky 35 7.2 Zvýšené aktivity Živnostenské banky po roce 2000 36 7.3 Fúze Živnostenské banky s bankou HVB 38 7.4 Hospodářská krize a Živnostenská banka 39 8. Závěr 40 3

Úvod Historie Živnostenské banky jako téma bakalářské práce jsem si nezvolil náhodně. Oprávněnost tohoto tvrzení jednoznačně vychází ze 138leté existence Živnostenské banky v českých zemích v Rakousko-Uhersku, za 1. republiky, po druhé světové válce v bývalém Československu, či v České republice až do roku 2007, kdy se přejmenovala na UniCredit Bank po předcházející fúzi s bankou HVB. Z tohoto pohledu se s Živnostenskou bankou může poměřovat pouze Česká spořitelna. Ostatní banky, které vznikaly postupně ve druhé polovině 19. stolení, zanikly na základě zákona č. 31 Sb. ze 7. března 1950, kdy byla zřízena Státní banka československá, která převzala veškerá práva a závazky, mimo jiné také Živnostenské banky. Ta sice dále existovala jako právnická osoba, ale s výrazně omezenými aktivitami. Ekonomický rozvoj Živnostenské banky od jejího vzniku se pohyboval v určité sinusoidě. V prvním období, kdy Živnostenská banka plnila funkci ústředí záložen a současně roli obchodní banky, došlo k rychlému rozmachu, který ukončila všeobecná krize v roce 1873. Obnova, lépe řečeno určitá rekonvalescence, probíhala po celá osmdesátá léta, aby dostoupila svého vrcholu v roce 1891. Další cyklus negativních dopadů do hospodaření Živnostenské banky přinesla hospodářská krize v letech 1900 1901, přitom její důsledky nebyly ani zdaleka tak závažné jako v roce 1873. Obdobím 1. světové války prošla Živnostenská banka relativně bez zásadních problémů, za 1. republiky dosáhla privilegovaného, možná až monopolního postavení. Ani okupace českých zemí nijak výrazně Živnostenskou banku nepostihla. Jako jediná česká banka unikla přímému zabrání některou z německých bank. Tato skutečnost byla umožněna hlavně díky jejímu velmi rozdrobenému vlastnictví. V duchu úspěšného podnikání a významné role Živnostenské banky probíhala i léta 1945-1950. Pravým opakem byla léta následující. Nejprve byly omezeny její aktivity v důsledku vzniku Státní banky československé a od roku 1956 byly její služby zredukovány na úhrady z ciziny, vedení účtů soukromé klientele, či službu organizacím cestovního ruchu. 4

Po roce 1990 se Živnostenská banka stala první privatizovanou bankou v Česku. Postupně rozšířila svou prodejní síť na 45 poboček a stala se plnohodnotnou obchodní bankou. V žádném případě však již nikdy nedosáhla úrovně velkého bankovního hráče, jakým byla v období 1. republiky. V roce 2006 se její osud naplnil. Živnostenská banka se spojila s bankou HVB, název Živnostenská banka zanikl, nově vznikla UniCredit Bank. Co však nikdy nezaniklo, byl její vysoký konzervativní profesionalismus, který jí umožnil, aby i v rámci nového bankovního seskupení pozitivně ovlivňovala jeho výsledky bez přispění k oddlužení státem a při samotné ekonomické krizi po roce 2008. 1. Pojem banka Komerční banky jsou soukromé instituce, které fungují jako finanční zprostředkovatelé. Přijímají vklady od těch, kdo spoří, a poskytují půjčky těm, kteří mají investiční příležitosti. Moderní banky se v podstatě vyvinuly v Anglii ze zlatnických bank, které se zabývaly úschovou zlata. Princip spočíval v úschově zlatých mincí, za které v totožné hodnotě byly vydány bankovky. Tím se množství peněz nezměnilo, neboť v úschově byly zlaté mince jako rezerva. Zlom nastal v okamžiku, kdy banky zjistily, že je zbytečné držet stoprocentní rezervy ke krytí vkladů. Jejich majitelé si je nevybírali najednou, nehledě k tomu, že jiní si nové peníze vkládali. Tento proces bankám umožnil držet jen částečně rezervy a zbytek zapůjčit za odpovídající úrok. Při nákupu peněz se banka dostává do pozice dlužníka. Proto tyto obchody označujeme jako pasivní. Zakoupené peníze prodává banka jiným klientům, čímž se dostává do aktivní pozice. Označení pasivní a aktivní obchody, včetně dalších obchodů, lze přehledně vyjádřit v rozvaze banky. 1 1 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179- 681-6 Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 5

Aktiva (potřeby, majetek) Pokladní hotovost Vklady u národní banky Šeky a splatné cenné papíry Úvěry nebankovním klientům Krátkodobé střednědobé dlouhodobé Úvěry a vklady u jiných bank Cenné papíry Účasti Ostatní aktiva CELKOVÁ AKTIVA Pasiva (zdroje, kapitál) Vklady od nebankovních komitentů - Vklady na požádání - Termínované vklady Depozitní listy Úsporné vklady Dluhopisy Vklady a přijaté úvěry od jiných bank Ostatní pasiva Vlastní kapitál CELKOVÁ PASIVA 1.1 Hlavní činnosti banky Poskytování úvěrů, záruk v české a zahraniční měně Přijímání vkladů v české a zahraniční měně Poskytování bankovních služeb Vedení běžných a termínovaných účtů v české a zahraniční měně POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179- 681-6 Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 6

2 Devizové operace na mezinárodním peněžním trhu Bankovní služby v zahraničním obchodě Investiční služby 1.2 Likvidita banky Zvláštností podnikání banky je, že neobchoduje s vlastním zbožím. Ona nakupuje depozita od vkladatelů a na dohodnutý čas je prodává dlužníkům. Obchoduje tedy s penězi, které jí nepatří a jejich majitelé je mohou požadovat kdykoliv vrátit. Likviditou proto rozumíme schopnost banky dostávat svým závazkům a kdykoliv vrátit v odpovídající výši klientům jejich požadované vklady. V zájmu vkladatelů a samotných bank přistoupil stát k vydání likvidních pravidel. Například půjčku bank či kapitálové investice nesmí převýšit stanovený násobek jejich kapitálu, rovněž tak musí být dlouhodobé úvěry a kapitálové investice kryty pouze dlouhodobými peněžními zdroji. Každý nelikvidní stav oslabuje nejen banku z hlediska konkurence, ale především v její samotné existenci. 1.3 Hlavní položky bilance zisků a ztrát Výnosy úroků Výnosy z poplatků a provizí ostatní výnosy 3 náklady na provoz 2 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179- 681-6 Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 7

tvorba rezerv a opravných položek zdanění bilančního zisku zisk po zdanění 1.4 Exkurze do historie pojmu banka 19. století V polovině 19. století obstarávali potřeby jednotlivých subjektů soukromí bankéři. Umožnila to poněkud nízká ekonomická síla, na kterou postačovaly jejich provozní prostředky. Široké zemědělské vrstvy právě setřásly závazky naturálních robot, takže neměly dostatek času ani příležitosti opatřit si vědomosti a peněžní prostředky nutné k intenzivnějšímu hospodaření. Živnosti a řemesla čekaly na okamžik, kdy zavedením živnostenské svobody budou zrušeny poslední zbytky cechovního systému. Soukromá podnikavost nalézala málo podnětů k hospodářské činnosti, neboť se spíše zaměřovala na politický boj o svobodu. Obchody soukromých bankéřů se proto omezovaly jen na přijímání vkladů, na správu jmění, poskytování osobních směnečných úvěrů, dále na směnu peněz a zprostředkování platů. Obchod s cennými papíry byl omezen na několik málo typů veřejnoprávního rázu. Technický pokrok, který v 60. letech minulého století nastal zejména využitím parního pohonu, způsobil převrat nejen ve výrobě, ale i v celém hospodářství. Stavba železnic, dolů a strojírenských závodů vyžadovala tak značných prostředků, že na ně nestačily finanční síly jednotlivce. Kromě toho šlo o podniky nové, jejichž prosperita nebyla dosud vyzkoušena, takže jednotlivec se stěží odhodlával vsadit na ně celé své jmění a 4 hospodářskou existenci. Proto bylo možno opatřit prostředky pro tyto velké podniky 3 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179- 681-6 Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 4 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 8

pouze formou bankovní akciové společnosti, která slučovala rozdrobené části kapitálu a dělila velká rizika. V sedmdesátých letech většina bank a mezi nimi zejména Živnostenská banka, hned při svém vzniku pojaly do svého programu komisionářský prodej zboží cukrovarnického průmyslu. Nově zakládané cukrovary potřebovaly bankovní úvěr, jehož poskytnutí bylo vázáno na podmínku, že bance, která úvěr poskytla, bude svěřen komisionářský prodej výroby. Tímto způsobem se banky snažily sjednat přiměřený ekvivalent příjmů za riziko, které v těchto počátečních dobách bylo značné. 2. Živnostenská banka První počátky bankovnictví v Čechách nebyly české. Kapitálově silnější vrstvy se k Čechům nehlásily. Národ byl tedy tvořen kromě rolnických kruhů, jejichž majetek byl vložen v půdě, ponejvíce drobnými řemeslníky a malými obchodníky. V těchto skupinách obyvatelstva však nebyly prostředky k vytvoření organizovaného bankovnictví. Reakcí na tento stav byla myšlenka o fungování hospodářské svépomoci, při níž osobní záruka členů nahrazovala nedostatečný kapitál. 2.1 Záložny Vlastním úkolem záložen bylo opatřovat svým členům osobní úvěr. Po vydání živnostenského řádu v roce 1859, který znal svobodu živnosti, rozšiřovaly se záložny tak 5 rychle, že jejich počet v roce 1865 dosáhl čísla 130 a jejich kapitál stoupl na 2,5 mil. zlatých. Koncem roku 1868 existovalo 247 záložen s oběžným kapitálem 19,9 mil. zlatých. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 5 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 9

Velmi záhy vznikl záměr zřídit pro české záložny společné ústředí. Jeho úkolem měla být výpomoc malému průmyslu, obchodu a záložnám. Prostředky, kromě členských podílů, si měla záložna opatrovat přijímáním vkladů. Půjčovat měla členům na směnky, na cenné papíry, zboží a výrobky. Výsledkem dalších jednání českých záložen bylo usnesení jejich sjezdu zřídit ústřednu ve formě akciové společnosti pod firmou Živnostenská banka. Již 9. února 1868 byla podána prostřednictvím místodržitelství žádost ke zřízení banky, jež dle navržených stanov měla započít činnost, jakmile se splatí čtvrtina zakládací listiny, stanovené na 1 milion zlatých. 2.2 Vznik Živnostenské banky Policejním ředitelstvím C. K. ze dne 4. listopadu 1868 bylo vydáno povolení ke zřízení Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Následně byly upsány akcie za 800 tisíc zlatých a zbylé akcie v částce 200 tisíc zlatých byly dány k veřejnému prodeji. U venkovských záložen 22. listopadu, v Praze 26. listopadu 1868. Prodej byl proveden podle očekávání a 8. prosince 1868 současně s druhým sjezdem záložen proběhla valná hromada za účasti 537 akcionářů, reprezentujících 323 hlasů. Do správní rady bylo zvoleno 12 významných, zkušených a zejména vlasteneckých osobností. Statutární obchody banky vypočítává 9 stanov takto: eskont směnek úvěrníků reeskont směnek přij 6 ímat peníze a vydávat za ně zúročitelné poukázky poskytovat úvěry na daně poplatníků 6 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 10

rozhodovat o užívání záložního fondu poskytovat úvěry na zboží, suroviny a jiné movité zástavy, obstarávat jejich komisionářské kupování a prodávání zprostředkovat půjčky jednotlivcům, obcím, okresům, průmyslovým spolkům a jiným právnickým osobám. Teprve později bylo bance uděleno oprávnění přijímat zúročitelní vklady na vkladní knížky. 2.3 Činnost Živnostenské banky do roku 1873 V první bilanci k 31. prosinci 1869 vykazovala Živnostenská banka na účtu akciového kapitál 807,7 tisíc zlatých. V roce následujícím probíhalo umisťování akcii volných tempem. Za tento rok bylo prodáno jen 918 akcií, čímž byl splacený akciový kapitál k 31. prosinci 1870 zvýšen na 899,5 tisíc zlatých. Za rok 1871 počíná první, bohužel zcela krátké, období rozmachu banky. Druhou a třetí emisí akcií do konce května činil akciový kapitál Živnostenské banky 3 miliony zlatých, splacených na 1,5 milion zlatých. Rostoucí ekonomický ruch vedl k dalšímu zesilování vlastního kapitálu. Na návrh správní rady usnesla se mimořádná valná hromada 10. prosince 1871 na vydání dalších 35 tisíc kusů akcií po 200 zlatých se splátkou 50%. Se státním schválením byla tato emise provedena v únoru roku 1872, čímž byl akciový kapitál zvýšen na 10 milionů zlatých se splátkou 5 milionů zlatých. Tímto aktem to však byla na celé dvě desetiletí poslední emise Živnostenské banky. Naopak po roce 1873 se kapitál nejen nezvyšoval, nýbrž byl postupně snížen na 3 miliony zlatých. 7 Eskont směnek prostřednictvím záložen byl nejdůležitějším obchodním stykem mezi záložnami a Živnostenskou bankou. Vkladů od záložen banka nikdy mnoho neměla, proto obchodní význam záložen pro banku vychází z poměru eskontu záloženských směnek k celkovému eskontu Živnostenské banky. 7 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 11

1000 zlatých v letech Směnky Ž.B. celkem Směnky záložen 1869 1870 1871 1872 1873 5 703 9 538 10 802 11 163 8 777 981 1 312 1 780 2 299 2 249 % podíl 17,2 13,8 16,5 20,6 27,6 Z uvedených podílů vyplývá, že Živnostenská banka nebyla nikdy bankou záloženskou. Totéž platí i o podílu na akciovém kapitálu banky. Tím ovšem není popřen význam záložen pro vznik banky, nehledě k tomu, že spojení záložen s Živnostenskou bankou jí pomohlo v pozdějších letech při všeobecném úpadku bank. Již v roce 1870 se odchyluje Živnostenská banka od vzoru eskontní banky, kde hlavním produktem bylo eskontování směnek. Do popředí vstupuje spojení s cukrovary. Vedle daňové záruky za 18 cukrovarů do celkové výše 774,6 tisíc zlatých přejímala Živnostenská banka komisionářský prodej pěti cukrovarů a poskytovala jim úvěr. Svojí organizaci doplnila v roce 1870 zřízením filiálky v Prostějově, čímž rozšířila svoji činnost i na Moravu. Odchýlení od depozitní banky k bance podnikatelské nastává v roce 1871. Spojení s cukrovary bylo rozšířeno na daňovou záruku za 25 továren a komisionářský prodej výrobků na sedm cukrovarů, jímž byl dán úvěr ve výši 799 tisíc zlatých. V tomto roce byla zahájena i činnost zakladatelská, kde Živnostenská banka společně se Všeobecnou českou bankou založily Českou banku pro stavby a nemovitosti a účastnila 8 se na přeměně strojírny firmy Daněk na akciovou společnost. Rok 1872 byl vrcholem prvého období činnosti Živnostenské banky. Snaha vyvinout se ve Všeobecnou banku mělo odraz ve změně stanov. Činnost ústavu, která byla omezena pouze na Čechy a Moravu, byla rozšířena na celou říši Rakousko-Uherskou, s právem 8 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 12

zřizovat jednatelství a filiálky po celé monarchii. Ještě v tomto roce otevřela Živnostenská banka filiálku ve Vídni a při Pražské centrále zvláštní směnárnu. O prosperitě banky za tato prvá léta svědčí výplata dividend, které dosáhly 6% v roce 1869, 8% za rok 1870, 12% a 15% za obě léta následující. Likvidita banky snesla v roce 1872 přísné měřítko. Svěřené prostředky činily jen něco málo přes polovinu vlastního jmění. 2.4 Dopad hospodářské krize v roce 1873 na rozvoj Živnostenské banky Situace Živnostenské banky byla proti jiným pražským bankám zostřena jejím obchodováním na Vídeňské burze prostřednictvím její tamní filiálky. Burzovní krize postihla Živnostenskou banku v takovém rozsahu, že téměř celá dotace Vídeňské filiálky ve výši 1,5 milionu zlatých byla pohlcena kurzovními ztrátami vlastních papírů. Tak značný deficit nebylo možné sanovat pouhou úsporou na režii, takže tato filiálka byla 31.3.1874 zrušena společně s filiálkou Prostějovskou. Úhrn ztrát cenných papírů v letech 1873 1879, které byly odepsány z účtu akciového kapitálu a ze zisku dosáhl 1 717 tisíc zlatých, což představovalo celou třetinu vlastního jmění. Následky krize se neomezily jen na cenné papíry. Krize postihla i průmyslové podniky, takže banka nalézala málo příležitostí k podnikatelské aktivitě a byla naopak nucena v exekučních dražbách kupovat průmyslové podniky, zejména cukrovary, obytné domy i velkostatky, jež byly málo výnosné a po řadu let zatěžovaly bankovní bilanci. 9 Jak daleko dostoupila imobilizace a neproduktivnost bankovních prostředků, kdy v exekučních dražbách musela kupovat málo výnosné průmyslové podniky, obytné domy a velkostatky, je patrné z bilance Živnostenské banky za rok 1880. Dům č. p. 929 v Praze Tři domy v Brně 259 tisíc zlatých 99 tisíc zlatých 9 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 13

Cukrovary Domažlice, Mochov, Poděbrady Velkostatky Hodkov, Zbraslavice, Zruč 810 tisíc zlatých 547 tisíc zlatých Celkem bylo od roku 1873 do roku 1890 odepsáno ztrát za 2 843 tisíc zlatých, k nimž je třeba ještě připočítat nízké zúročení vlastního jmění, jehož větší část nenesla žádný úrok. Všeobecný pokles obchodů, jako důsledek stagnace po roce 1873, přinesl nutnost zjednodušení organizace banky. Jak již bylo zmíněno, byla zrušena Vídeňská filiálka, jejíž hlavní činností byly burzovní obchody. V důsledku omezení podnikatelské činnosti byla zrušena filiálka v Prostějově. Zrušení směnárny v Praze pak bylo motivováno úsporou správních nákladů. Od roku 1880 však docházelo i k zakládání nových filiálek. Důvodem však nebyla snaha po rozvoji bankovních činností, jako spíše uchránit prestiž místních orgánů. Světlou výjimkou bylo založení filiálky v Brně 1. ledna 1880, která při nedostatku samostatných českých bank na Moravě, byla jediným zástupcem českého bankovnictví v markrabství. Nebylo tedy divu, že nalezla široké pole aktivního působení. Pokud jde o jednotlivé druhy obchodů, omezila se Živnostenská banka na jejich běžný sortiment, jako je poskytování osobních úvěrů ve formě úvěrů kontokorentních, na zprostředkování platů, obchod s cennými papíry a komisionářský prodej se zbožím. 10 Za zmínku stojí také obchod s devizami. Saldo této položky střídavě klesalo a stoupalo. V letech 1873 1888 vykázalo v průměru maximum 246 tisíc zlatých. Až v roce 1889 stouplo na 706 tisíc zlatých. Celkové ozdravení banky a její konsolidace přichází v počátku devadesátých let. Náprava však byla oddalována dividendovou politikou ústavu. Živnostenská banka vyplácela dividendy i v době kdy například v roce 1875 měla 241 tisíc zlatých sporných aktiv, část akciového kapitálu byla nehybná a účtovala se bezúročně, přitom byla 10 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 14

vyplácena dividenda ve výši 4%. Podobné i v dalších letech se správní rada k radiálnímu vyčistění bilance na úkor dividendy neodhodlala. 2.5 Živnostenská banka v období do 1. světové války Do posledního desetiletí 19. století vstupovala Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze s kapitálem 3 miliony zlatých. Obdobnou výši kapitálu měla i v roce 1873. Podstatný rozdíl tohoto srovnání po dvaceti letech činnosti však spočíval v kvalitě akciového kapitálu, kdy lze ústav považovat za plně konsolidovaný s čistou bilancí, kde pochybné položky byly plně odepsány a aktiva označena za uspokojivě likvidní. Oživení hospodářského života na počátku devadesátých let se projevilo i v růstu svěřených prostředků, které trojnásobně převýšily vlastní jmění banky. To nutně vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu na 5 milionů zlatých. Do druhého čtvrtstoletí své činnosti vstupuje Živnostenská banka poučena nedobrými zkušenostmi minulých let. Preferuje zejména depozitní obchody a eskont směnek. Tato činnost ji ochránila od ztrát, které mohly vzniknout za krize cukerní a burzovní paniky, která v listopadu 1895 ovládla světové burzy. Tato zdrženlivost se velmi pozitivně odrazila v dalším růstu rezervních fondů, dividenda byla vyplácena ve výši 7 % a kurz akcií dosáhl rekordních 164 zlatých. Růst hospodářských aktivit, na kterých se podílely i jiné banky, nedovolil Živnostenské bance zůstat jen u běžných obchodů. Pouští se tedy do velkých finančních obchodů, posiluje svůj akciový kapitál o další 3 miliony zlatých a financuje elektrickou dráhu Praha- Karlín Vysočany, jedná o přeměně pouliční dráhy v Praze na elektrický pohon, zakládá akciovou společno 11 st pro elektronický průmysl, Západočeské kaolínky, Branický pivovar a zvyšuje svůj akciový kapitál na 10 milionu zlatých, současně se podílí na založení 11 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 15

Lublaňské úvěrové banky a stěhuje se do vlastního bankovního paláce ve středu Prahy, který byl kolaudován 15. května 1900. Částečná hospodářská krize v letech 1901 1904 Živnostenskou banku nijak nezasáhla. V podstatě se projevila jen tím, že banka nezvyšovala svůj akciový kapitál, nerozšiřovala svoji organizaci, takže jedinou změnou bylo zrušení Benešovské filiálky. Již v roce 1904 byly patrné první známky obratu k oživení. Zejména lihovarnický a cukrovarnický průmysl vykazoval dobré výsledky. Rovněž tak strojírenství, textilní průmysl a zemědělství přinesly nové prostředky do banky. Živnostenská banka na tento vývoj reagovala zvýšením akciového kapitálu z 20 na 25 milionu korun, zřízením filiálky v Krakově v roce 1905 a dalším zvýšením akciového kapitálu na 30 milionu korun. Poměrně dostatečný růst peněz zvyšuje příliv vkladů, takže v roce 1908 banka spravuje, přes 217 milionu korun cizího jmění a poměr svěřených prostředků k vlastnímu kapitálu stoupl na 1:5,71. To vše mělo zásadní vliv na rozhodnutí vedení banky vytvořit z Živnostenské banky českou velkobanku, která by byla schopna se měřit s nejlepšími Vídeňskými ústavy. Proto došlo ke zvýšení vlastního jmění v roce 1909 emisí v hodnotě 10 milionu korun a po 20 milionu korun v roce 1910 a 1911. Tímto aktem vzrostlo vlastní jmění Živnostenské banky k 31. 12 1912 na 106 milionu korun. Živnostenská banka byla prvou bankou v Rakousko-Uhersku, jež byla financována výhradně českým kapitálem. Její snahou byla podpora nově zakládaným firmám, přitom se ucházela o vklady malých střadatelů jako byli živnostníci či majitelé drobných českých společností. Těsně před vypuknutím 1. světové války měla Živnostenská banka 1 068 zaměstnanců, jedenáct poboček v Čechách a na Moravě a filiálky ve Vídni, Krakově, Lvově, Terstu. Velkým konkurentem nejen Živnostenské banky v zakládání bankovních filiálek byly Vídeňské banky. Ty přilákaly zejména nové ekonomické možnosti, takže vedle domácích 16

ústavů vznikly filiálky v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Teplicích, Trutnově, Liberci a K 12 arlových Varech. Většina pražských bank jakož i velkobank rakouských se orientovala na průmyslové oblasti severozápadního pohraničí s německým obyvatelstvem. Naproti tomu Živnostenská banka se jako jedna z mála bank věnovala národnostně českým městům především ve vnitrozemí. Bez ohledu na velkou konkurenci místních velkobank se české ústavy ve Vídni udržely a staly se oporou svých Pražských centrál. Například obraty filiálky Živnostenské banky ve Vídni byly v počátku statisícové, pak milionové, v roce 1909 byl vykázán obrat ve výši 7,5 miliard korun. Ten pomáhalo zajišťovat 220 bankovních úředníků. Vedle bankovních filiálek stále stoupala obliba tzv. expozitur. Ty byly dvojího druhu. V prvé řadě zajišťovaly vklady obyvatelstva, odlehčovaly práci centrálám a šetřily čas klienta. Ve druhém případě šlo o expozitury, které vznikaly v českých městech a nahrazovaly řádné filiálky (např. v Jičíně, Turnově, Chrudimi, Čáslavi či ve Slaném). Důvod byl jediný, tyto expozitury byly orientačně jednoduší a šetrnější k vlastní režii. Velmi rozvětvenou síť filiálek měla Živnostenská banka, kterou zakládala do roku 1900. Systém expozitur však Živnostenská banka nepraktikovala. Pokud jde o aktivity Živnostenské banky ve Vídni, vybudovala její místní filiálka do roku 1914 celou síť směnáren v počtu 13 úřadů. 3. Obchodní aktivity Živnostenské banky za 1. světová války Rakousko -Uhersko bylo na počátku války na nižší úrovni v oblasti politiky i ekonomiky než státy západního světa, s kterými probíhal válečný konflikt. Tomuto stavu napomáhalo i dualitní uspořádání říše, kde výdaje či různé zápůjčky se dělily v poměru 63,6 : 33,4%. 12 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, 1913. 260 s. 17

Zahraniční investoři masově odprodávali cenné papíry rakouských bank, současně klesalo zlaté krytí papírových peněz. V důsledku vysokého růstu inflace se zvyšovala zásoba oběživa. To vše bylo doprovázeno masovým vybíráním vkladů a poklesem likvidity peněžních ústavů. Samotný průběh 1. světové války si vyžádal obrovské náklady. Nepočítaje ztráty na výrobě a majetku dosáhly tyto ztráty 80 až 90 miliard rakouských korun. 3.1 Zvláštnosti bankovních obchodů Živnostenská banka utrpěla obchodní ztráty ale i zisky, které lze zaznamenat v několika rovinách: ztráta několika filiálek a s nimi spojené průmyslové závody v pásmu vojenských akcí; personální ztráty v důsledku povolání zkušených úředníků banky do armády (Živnostenská banka 1178) zapojení do válečné konjunktury prostřednictvím průmyslových, chemických, hutních, zbrojních a strojírenských podniků, s kterými udržovala úzké kapitálové, úvěrové a personální vztahy národnostní zájmy, které zesílily za války; tento stav byl umožněn nejednotnou 13 bankovní politikou s rakouskými bankami již v předválečném období národnostní zájmy a nejednotná politika se podepsaly nižšími úpisy na válečné půjčky a vyústily v přípravě procesů s Živnostenskou bankou 3.2 Vývoj bankovních pasiv Na této položce bilance je zajímavý trend ve změně vlastních a svěřených prostředků. V období let 1913 a 1918 došlo k významnému poklesu vlastních prostředků na celkovém úhrnu vlastních zdrojů z 22,8% na 11,4%. To znamená, že za války začal neúměrný nárůst podílu svěřeného kapitálu ze 77,2% na 88,6% u všech pražských bank. V Praze vedl tento vývoj k upevnění českého kapitálu nad bankovním kapitálem českých němců. 13 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 18

Živnostenská banka se nepostavila do čela této kapitálové centralizace. Důsledek tohoto postupu spočíval v jejím soudním stíhání za bojkot příspěvků na válečné půjčky. Zlom však nastal v následujících letech, kdy po omilostnění jejich funkcionářů zvýšila svou jistinu z 80 na 100 milionu korun a v roce 1918 byl tento krok završen zvýšením kapitálu až na 120 milionu korun. Tento postup byl umožněn existencí nadbytku hotových peněz a velmi slušnou rentabilitou bank. Důkazem zájmu veřejnosti o akcie Živnostenské banky v roce 1917 byla její emise po 100 tisících akcií, přitom přihlášky dosáhly 153 993 kusů. V roce 1918 dosáhly přihlášky dokonce 272 940 kusů. Vklady na knížky a pokladniční poukázky byly u Živnostenské banky v popředí jejího zájmu. Ta sama měla zůstatky do roku 1918 401,4 milionu korun, což bylo 16x více než obhospodařovala Agrární banka. Napojení na válečnou konjunkturní výrobu neslo sebou i významný růst vkladů na běžných účtech. Živnostenská banka obhospodařovala 1/5 těchto vkladů jako rakouská banka Creditanstalt. Na konci války tvořily již polovinu vkladů banky Creditanstalt. Tyto výsledky je však třeba brát s dosti významnou rezervou. Absolutní čísla totiž byla značně znehodnocena vysokou inflací, jejíž vrchol byl zaznamenán zejména na konci válečného konfliktu. 14 3.3 Vývoj bankovních aktiv Hned na počátku války byl u Živnostenské banky, ale nejen u ní, patrný růst hotovostních peněz v rámci celkových aktiv. Tyto peníze však nepřinesly ekonomický užitek, neboť ležely s ohledem ke svému obtížnému rentabilnímu umístění ladem. Tento stav však nebyl důsledkem nějakých mimořádných bankovních obchodů, ale zcela zásadně vycházel ze znehodnocené koruny. Tak například bilanční úhrn aktiv u Živnostenské banky vzrostl mezi roky 1914 1918 o 327,6%. Oslabením úvěrových a směnečných obchodů mělo za následek snížení úroků a provizí. 14 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 19

Na druhé straně podniková sféra, vydělávající na válečných zakázkách, získávala nové zdroje, které jí umožňovaly větší finanční nezávislost na bankách. Jako výraz tohoto vývoje lze použít srovnání eskontu směnek Živnostenské banky v roce 1914 ve výši 591 milionu korun a v roce 1917 159 milionu korun. Po uzavření burz a omezení emisní činnosti se i na tomto poli podnikání omezila možnost uplatnit volné peníze. To ovšem neznamenalo úplné zrušení podnikání s akciemi. Na odbyt totiž nešly bankovní akcie jako spíše válkou zhodnocené akcie průmyslu (například kurz akcii naftového průmyslu vzrostl o 361%, chemie o 137% a hornictví o 134%). Pro zprostředkující banky tak byl nalezen nezanedbatelný zdroj příjmů z vyplacených provizí. Již v průběhu třetího roku války docházelo k odklonu v rámci cenných papírů od válečných půjček a státních rent k domácím papírům. Živnostenská banka vykazovala například v roce 1916 státních rent a válečných půjček za 28,6 milionu korun, naproti tomu za 13,9 milionu korun akcií průmyslových podniků, za 6,9 milionu korun bankovních akcii a za 12,8 milionu korun jiných domácích ukládacích papírů. Stejný přístup 15 Živnostenská banka zajišťovala u válečných půjček, kde se jí po roce 1917 podařilo odprodat tyto cenné papíry a výrazně snížit toto portfolio. 3.4 Bankovní obchody se zbožím Tyto obchody zajišťovala Živnostenská banka již nedlouho po svém vzniku. Hlavní význam z hlediska přínosů nastal právě v období 1. světové války, kdy se zabývala prodejem produktů české provenience, jako byl cukr, uhlí, železo či výrobky českého zemědělství. Zisky, které z této činnosti bance plynuly, byly hlavně poplatné vysokému růstu cen právě v důsledku válečného konfliktu. Z časového hlediska toto hodnocení platilo hlavně pro prvé období války, kdy nebyly vyčerpány staré zásoby zboží. Od druhého válečného roku došlo k zásadní změně. Prohloubené centrální řízení 15 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Lepař, J. Svaz bank. Praha, 1949 20