N_SAS/ VŠFS / LS 2011 / KS Přednáška č. 2 Archivní teorie a praxe Hlavní okruhy problémů: I. Dějiny a organizace českého, resp. čs. archivnictví (do roku 1974) II. Soustava archivů v ČR Hlavní teze: Ad část I: Dějiny a organizace českého, resp. čs. archivnictví A/ Archiv České koruny (AČK) / Česká královská kancelář - nejstarší rodový archiv vládnoucích Přemyslovců = 1. stupeň historického vývoje archivnictví v českých zemích: archiv součástí knížecího/královského pokladu - nejstarší počátky nejistá datace: 1. dochovaná listina z roku 1158 (X styky s papežskou kúrií, ostatními panovníky se dají předpokládat již v 10. stol.) - archiv nebyl součástí královské kanceláře (ta doložena již ve 12. stol. kancléřem vyšehradský probošt) - AČK nejprve umístěn společně s archivem vyšehradské kapituly (ještě ve 14. stol.) potom časté stěhování - rozvoj AČK v době vlády Karla IV. (mj. doloženo ustanovení 1. státního archiváře) - od 14. stol. rozvoj prvních městských archivů + rozvoj některých šlechtických archivů (postupně nejvýznamnější = rožmberský) - v důsledku přesídlení krále Ludvíka Jagellonského do Budína měla registratura české královské kanceláře 2 části: budínskou (zanikla bezprostředně po bitvě u Moháče 1526) + pražskou (zanikla postupně cca do konce 16. stol. X poslední zbytky zachránil Rudolf II.) 1
B/ Česká královská kancelář v letech 1526 1620 - v tomto období byla původně orgánem jak královské, tak i stavovské moci - 1527: Ferdinand I. nechal zřídit tzv. Českou komoru (podřízena přímo habsburskému panovníkovi) - 1584: vídeňský dvůr se přestěhoval do Prahy Česká dvorská kancelář - kompetence: -funkce české královské kanceláře, -při nepřítomnosti panovníka v Praze = kancelář místodržitelství, -poradní orgán krále (královské rady pro státní i zemské záležitosti), -orgánem zemského sněmu - Česká dvorská kancelář se vztahovala na všechny země Koruny české: měla 2 samostatné registratury českou a německou (v jejich čele stáli sekretáři) - 1541: požár na pražském hradě zničeny zemské desky + některé písemnosti České komory X Česká dvorská kancelář ušetřena C/ Období starého českého místodržitelství 1620 1749 - rakouský císař Matyáš sídlil od roku 1612 opět většinou ve Vídni (zde s ním i úřad nejvyššího českého kancléře) - od roku 1620 přemístěno sídlo panovníka do Vídně natrvalo do Vídně proto byla přemístěna i Česká dvorská kancelář (vzala s sebou mladší živé spisy X starší ponechány v Praze = tato stará registratura základem archivu českého místodržitelství - všechny tyto změny = tzv. Obnovené zřízení zemské (1627) - na konci 30-ti leté války se zmocnili pražské Malé Strany a Hradčan Švédové = jako válečná kořist velké množství uměleckých sbírkových předmětů i archiválií - po skončení 30-ti leté války snaha uspořádat pomíchané dokumenty tzv. staré registratury a některé písemnosti restaurovat (Jan Josef Löw z Erlsfeldu) - na počátku 18. stol. zřízeno při České dvorské kanceláři místo českého státního archiváře - od roku 1714 mělo místodržitelství 4 odbory expedice: českou, německou, vojenskou a veřejné správy + četnost německého úřadování narůstala 2
- 1745: Marie Terezie zrušila Českou komoru její agenda byla přenesena na místodržitelství - 1747: opět oficiálně zřízena funkce místodržitelského archiváře + poté spojen archiv místodržitelství s archivem české komory = 1. krok k vytvoření ústředního archivu Českého království D/ Období českého gubernia 1749 1849-1749: Marie Terezie zrušila ve Vídni Rakouskou- + Českou dvorskou kancelář a vytvořila centralizované Direktorium in publicis et cameralibus (pro správu politickou a komorní finanční) a Nejvyšší soudní úřad (pro správu soudní) - po zrušení České dvorské kanceláře zaniklo místo českého státního archiváře + direktorium nechalo část registratury ve Vídni spálit pro uvolnění místa pro svoje další nové písemnosti + za vlády Josefa II. zorganizována v její vídeňské registratuře velká a necitlivá skartace - 1749 vytvořen Haus-, Hof- und Staatsarchiv (Domácí, dvorský a státní archiv) ve Vídni: snaha postupně do něho centralizovat a odevzdat správu velkého množství dokumentů z různých částí říše, včetně Českého království (např. odvoz písemností z pražské univerzitní knihovny, ze zrušených klášterů v Čechách apod.) - 1763: v Praze ustaveno tzv. zemské Gubernium + jeho archiv (zásluhy Jana Josefa Klausera při záchraně a pořádání archivu) - 1839: oficiální konstituování Moravského zemského archivu (úloha Fr. Palackého) - 1846: z podnětu Fr. Palackého (tehdy jednatele Českého muzea) založen Archiv Vlasteneckého muzea (jeho 1. archivářem se stal K. J. Erben) od 1918 Archiv Národního muzea - 1849: spolu s Guberniem zanikl organizačně i guberniální archiv E/ Období nového českého místodržitelství 1850-1918 - 1850: v Praze zahájilo činnost tzv. české místodržitelství + konstituování místodržitelského archivu - 1850 vytvořena v Rakousku Ústřední komise pro výzkum a uchovávání uměleckých a historických památek (podléhala ministerstvu vyučování) + od roku 1872 měla tzv. archivní sekci, - 1854: založení Institutu pro rakouský dějezpyt - Fr. Palacký inicioval vznik funkce tzv. zemského archiváře (od 1862 Antonín Gindely) 3
- 1863: založen Zemský archiv Království českého v Praze - Od roku 1875 obnovena na pražské univerzitě katedra a profesura pomocných věd historických (od 1887 řádným profesorem Josef Emler = 1. český absolvent rakouského Institutu pro dějezpyt) - ve 2. polovině 19. stol. vzrůstající zájem o historické památky rozvoj národního obrození mj. 1891 Jubilejní výstava, 1895 Národopisná výstava - 1894 vznik Archivní rady = poradní orgán ministerstva vnitra (první metodické požadavky na archivy) + v roce 1912 její reorganizace na poradní orgán vídeňské vlády (čeští delegáti), - od 90. let 19. stol. snahy o reformu a posílení archivů v českých zemích - 1899: archivář A. J. Krejčík propaguje novou státní archivní organizaci: 4 krajské archivy (Praha, České Budějovice, Kutná Hora, Liberec) + nutnost vysokoškolsky vzdělaných archivních odborníků - podpora Zemského výboru = Archiv země České vypracoval Pravidla o uspořádání a opatrování městských archivů (1900) - 1907: původně vídeňský archivář Václav Kratochvíl uvedl do českých zemí tzv. provenienční princip - tehdejší nejvýznamnější archivy: Místodržitelský archiv v Praze (dříve Guberniální), od pol. 19. stol. (státní tzv. politická správa) Archiv země České v Praze (dříve Stavovský), od roku 1862 (samospráva pro Čechy) Zemský archiv v Brně (samospráva pro Moravu a Slezsko) Městské archivy nejvýznamnější v Praze (od 1851 Archiv hl. m. Prahy) Soukromé archivy (a. šlechtických velkostatků, církevní, významných rodin) - tehdejší hlavní problémy: dvojkolejnost archivnictví (stát, samospráva) neexistence speciální archivní legislativy soukromé archivy bez veřejného dohledu neexistence českého archivního školství 4
snahy o založení - ústředního českého archivu agrárního archivu (Albín Bráf, Josef Šusta) průmyslového archivu (Josef Šusta) řada dokumentů české provenience účelově zadržována zejména ve Vídni. F/ Archivnictví v bývalém Československu a v českých zemích letech 1918 1945 - již 20. 11. 1918 porada významných českých archivářů: tzv. anketa: projednávání návrhu Jana Bedřicha Nováka (tehdejší ředitel Archivu země České) o uspořádání nové čs. archivní správy: všeobecný (ústřední) státní archiv (místodržitelský + český zemský archiv), rezortní archivy, státní archivy pro Moravu (Brno), Slezsko (Opava) a Slovensko, poradní orgán Archivní rada, archivnictví podřídit resortu, který bude mít na starosti agendu knihoven a muzeí - návrh A. J. Krejčíka (budoucí ředitel resortního zemědělského archivu): bývalý místodržitelský archiv bude rozdělen na tzv. tajný archiv (oblast ministerstva zahraničních věcí) a ústřední státní archiv pro ministerstvo vnitra, dále archivy zemské, krajské i resortní - návrh Ladislava Klicmana: páteří archivní sítě resortní archivy s řídící funkcí pro ministerstvo vnitra nebo předsednictvo vlády - návrh Václava Hrubého (archivář Národního muzea): vytvoření Národního archivu pod gescí ministerstva školství a národní osvěty vytvoření tzv. historického archivu (dokumenty do roku 1918), vzor francouzského Národního archivu kritika - 1919: vznik Státní archivní školy - kompetenční spory (hlavně mezi ministerstvy vnitra a školství): neschopnost dohody a společné koordinace archivnictví: trvá po celé období tzv. 1. republiky, de facto až do počátku 50. let 20. stol. ministerstvo vnitra - má gesci nad státními archivy ministerstvo školství - nad soukromými archivy - po roce 1921 první vlna diskusí o nové archivní síti v ČSR utichla - většina odborníků pro sjednocení archivnictví (Vojtíšek a další) + zřízení centrálního ( národního ) archivu X nebylo v praxi prosazeno: Proto vznik řady státních ( resortních / speciálních) archivů: Archiv ministerstva zahraničních věcí (1920) 5
Československý státní zemědělský archiv (1919) Vojenský archiv (1919, definitivní podoba od roku 1929) Archiv ministerstva pošt a telegrafů Československý železniční archiv (1923) Archiv Pražského hradu (vč. Kanceláře prezidenta republiky) Ruský zahraniční archiv (zvl. význam) Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a techniky (1932) - původní Místodržitelský archiv transformován na Ústřední archiv MV - mnoho návrhů na archivní zákon X neustálé kompetenční a jiné spory = speciální archivní zákon přijat až v roce 1974 - nejlepší úroveň = Zemské archivy v Praze a v Brně X jinak dosti špatný stav (zejména co se týče měst a obcí) - 1920 1924: prováděna tzv. archivní rozluka mezi ČR a Rakouskem (celkově nedokončena) - 1935 1938: 2. vlna diskusí o nové archivní síti a legislativě (13 variant návrhu zákona, původní návrh z dílny ministerstva unifikací X neúspěch) G/ Archivnictví v bývalém Československu a českých zemích v letech 1945-1974 - Pro vývoj po roce 1945 podstatné = zrušení zemského a vznik krajského zřízení (k 1. 1. 1949): začaly být budovány krajské archivy (tehdy de facto pouze jako krajské archivní pobočky a depozitáře Archivu MV v Praze) - na základě výše uvedených změn vznikl v Ústřední archiv MV (z původního Archivu MV) - 1945: ministerstvo školství vytvořilo Archivní radu (v čele Zdeněk Nejedlý): volání po národním archivu, sepětí archivů s muzei, knihovnami a historickým bádáním X správní funkce až druhořadá - po roce 1945 postupně původní rozpory v archivnictví mezi MV a M školství rozhodnuty ve prospěch MV: postupná centralizace, odstranění dřívější dvoukolejnosti, větší důraz na správní aspekty oboru - další budování městských archivů staly se mj. základem i pro některé pozdější okresní archivy 6
- znárodnění průmyslu: urychlení vytváření podnikových archivů akce na záchranu dokumentace (1951 vydala vláda směrnice pro podnikové archivy) - po převratu v roce 1948: vládní (Fierlingerova) Komise pro organizaci veřejné správy existovala její subkomise pro archivní otázky - Usnesení vlády z 9. 1. 1950 o archivní službě = vznik státních (krajských) archivů byly podřízeny Krajskými národními výbory (KNV) - Státní archivní komise (1951) = při MV X ale měla nadrezortní charakter (!), centrální orgán (dočasně) pověřený řízením archivnictví, hl. úkolem příprava archivní legislativy, subkomise ediční (vydávání Archivního časopisu ), skartační a podniková - Vládní nařízení č. 29/1954 Sb. o archivnictví = zásadní význam, jednotná organizace a řízení archivnictví: mj. zřízení nového ústředního archivu českého státu (Státní ústřední archiv) spojením Ústředního archivu MV, Archivu země České a od 1. 1. 1956 i Ústředního zemědělsko lesnického archivu + archivnictví řídí MV prostřednictvím Archivní správy MV (namísto zrušené Státní archivní komise) + poradním orgánem MV je Vědecká archivní rada + v krajích řídí archivní záležitosti Krajské správy MV (zde zřízena tzv. archivní oddělení, kde pracovali odborní referenti - archiváři), jednotný systém evidence archiválií v archivech (JAF = Jednotný archivní fond) - 1956 1958: pokus o tzv. decentralizaci veřejné správy následující reforma: - Reforma státní správy v roce 1960: snížení počtu krajů (tj. i krajských archivů) z 19 na 7, následné dobudování sítě okresních archivů (pro nová sídla okresních úřadů): vytvoření základní archivní sítě v tehdejší ČSR: v Čechách = SÚA, 7 krajských archivů, 72 okresních archivů - Níže uvedená struktura krajských archivů definitivně fungující po roce 1960: pro Středočeský kraj - Krajský archiv v Praze (viz pobočka Archivu MV X ne z Archivu země České!) pro Jihočeský - v Třeboni (využito dřívějšího schwarzenberského archivu tamtéž) pro Západočeský - v Plzni pro Severočeský - v Litoměřicích (využito též bývalé okupační expozitury říšského archivu v Liberci) pro Východočeský - v Zámrsku pro Jihomoravský - v Brně (původní Zemský archiv pro Moravu) 7
pro Severomoravský - v Opavě (původní Slezský Zemský archiv) - 1966: tzv. zcivilnění archivnictví = reorganizace Archivní správy MV + v krajích přestali archivní referenti podléhat Krajským správám MV X stali se zaměstnanci příslušných státních archivů - K 1. 1. 1969: federalizace bývalého Československa důsledky pro archivnictví - Historicky 1. zákonná úprava archivnictví: zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví + 2 hlavní prováděcí vyhlášky: č. 117/1974 Sb. o skartačním řízení č. 118/1974 Sb. o podnikových archivech Ad část II: Soustava archivů v ČR 1. Základní členění archivů v ČR Archivy se člení na: 1/ veřejné - Národní archiv (NA) - Archiv bezpečnostních složek (ABS) - státní oblastní archivy (SOA) (státní okresní archivy (SOkA)= vnitřní organizační součásti SOA) - specializované archivy (SpecA) - bezpečnostní archivy (BA) - archivy územních samosprávných celků (AÚSC) 2/ soukromé - ostatní archivy zřizované právnickými a fyzickými osobami (PO a FO) (SoukrA) 2. Působnost správních orgánů na úseku archivnictví a výkonu SSL Na základě zákona o archivnictví a o spisové službě v platném znění existují v ČR tyto archivně-správní orgány: 8
- ministerstvo vnitra (MV) - NA, ABS, SOA - příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady + Česká národní banka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby + Kancelář Poslanecké sněmovny a Senátu + Kancelář prezidenta republiky pokud si zřídily SpecA nebo BA Působnost MV: - řídí výkon státní správy v oblasti archivnictví (vč. koncepcí) - 2. instance pro správní řízení: rozhodnutí NA, ABS a SOA - řídí odbornou činnost státních archivů a metodicky je usměrňuje - rozhoduje o akreditaci archivů - zajišťuje ochranu a evidenci (ústřední) archiválií - NAD - vyhlašuje inventuru archiválií (viz GI) - mezinárodní spolupráce a zastupování ČR v mezinárodních archivních institucích - vede evidenci správních archivů - vede evidenci archivů a kulturně-vědeckých institucí, které ukládají archiválie - schvaluje dohody archivů a scelování souborů archiválií - rozhoduje o vyřazení archiválií z evidence 3. Charakteristika hlavních druhů archivů v ČR NA = OSS a/působnost na úseku předarchivní péče (PP) - Kontroluje: výkon SSL u OSS, PO zřizovaných těmito OSS, PO zřízených zákonem s celostátní působností X mimo působnost ABS + kromě těch institucí, které si zřídily SpecA nebo BA 9
- Provádí výběr archiválií - ve skartačním řízení: u původců, u nichž kontroluje výkon SSL - Provádí výběr archiválií - mimo skartační řízení: u vrcholných orgánů celostátních institucí (PO, FO) + získaných darem, koupí + úschova - Rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení + o námitkách badatele - Posuzuje skartační protokoly SpecA OSS s celostátní působností + SpecA PO zřízených zákonem - Ukládá sankce podle zákona o archivnictví - Vede základní a druhotnou evidenci archiválií b/ působnost na úseku archivní péče (AP) - Pečuje o archiválie - Nahlédací agenda a využívání archiválií - Akvizice archiválií - Vědecko-výzkumná činnost SOA = OSS, správní obvody SOA viz 48 zákona o archivnictví a/ působnost na úseku PP b/ působnost na úseku AP - Kontroluje: výkon SSL u OSS v krajích, s výjimkou, kde mají své kompetence NA a ABS + u institucí, které si zřídily SpecA a BA - Výběr archiválií ve skartačním řízení : u institucí, kde kontroluje výkon SSL - Výběr archiválií mimo skartační řízení Výběr archiválií mimo skartační řízení: PO zapsané v OR a další vybrané subjekty - Ostatní ad působnost NA - Ad působnost NA 10
SpecA = nutnost akreditace - Dohlíží na výkon SSL u svého zřizovatele - Provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původce - Provádí výběr archiválií mimo skartační řízení (dar, koupě, úschova) - Vede základní evidenci archiválií - Na žádost předkládá NA nebo SOA k posouzení skartační protokoly - Využívání uložených archiválií BA = podle zákona o archivnictví: zřizují MV, ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí. NBÚ, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby AÚSC = nutnost akreditace SoukrA = nutnost akreditace - Výběr archiválií i u dokumentů svého původce, u nichž nebyl zrušen stupeň utajení - Plní i úkoly SpecA - Předkládá k posouzení skartační návrhy příslušnému SOA - Dohlíží na výkon SSL u svého zřizovatele - Základní evidence archiválií - Využívání uložených archiválií - Předkládá k posouzení skartační návrhy NA nebo příslušnému SOA - Vede základní evidenci archiválií - Využívání uložených archiválií 11