Spotřebitelsk ebitelské smlouvy na Internetu 2005 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net
Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnick vnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmp edmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejn ejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše e uvedeno.
1. Obecný úvod do problematiky
Právn vní úprava smluv Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákonz koník Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník Důležitý je také Zákon 480/2004 Sb., o některých n službách informační společnosti
Je tento výčet konečný? ný? Není.. Jsou i další zákony, které mají svůj j význam. Z kterých oblastí práva jsou tyto předpisy? p Právo elektronických komunikací např. elektronický podpis (Z 227/2000 Sb.) Mezinárodn rodní právo soukromé Např.. zákon z 97/1963 Sb., o mezinárodn rodním m právu soukromém m a procesním
Další zkoumané oblasti Zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon 99/1963 Sb., Občanský soudní řád Event.. téžt zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení.
A co komunitárn rní právo? V oblasti komunitárn rního práva se těmto t otázk zkám věnují dvě směrnice: Směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenstv enství pro elektronické podpisy.
Komunitárn rní právo Kromě toho se oblasti týkají rovněž tyto směrnice: Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřim iměřených podmínk nkách ve spotřebitelských smlouvách Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případp padě smluv uzavřených na dálkud
Komunitárn rní právo Další akty se vztahem k tématu: t Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. záříz 1984 o klamavé a srovnávac vací reklamě, Směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližov ování právn vních a správn vních předpisp edpisů členských států týkajících ch se spotřebitelsk ebitelského úvěru, Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů, Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, z
Komunitárn rní právo Další akty se vztahem k tématu: t Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitel ebitelů při i označov ování cen výrobků nabízených spotřebiteli Směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým n aspektům m smluv o nabytí práva k dočasn asnému užíváníu nemovitostí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržen ení se jednání v oblasti ochrany zájmz jmů spotřebitel ebitelů, Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližov ování právn vních a správn vních předpisp edpisů členských států týkajících ch se odpovědnosti dnosti za vady výrobků,
Komunitárn rní právo Další akty se vztahem k tématu: t Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých n aspektech prodeje spotřebn ebního zboží a záruk z na toto zboží, Směrnice Rady 92/28/EHS ze dne 31. března b 1992 o reklamě na humánn nní léčivé přípravky. pravky.
Komunitárn rní právo Směrnice jsou prováděny členskými státy ty tzn. národním m zákonodz konodárstvím, pokud členský stát t nezajistí její provedení,, je možné domáhat se nápravy žalobou proti takovému členskému státu tu
Proč tyto otázky řešíme? Protože e dochází k rozvoji elektronického obchodu což je cílc Avšak spolu se směř ěřováním m k tomuto cíli c vyvstávaj vají nové dříve neřešen ené problémy.
Mezinárodn rodní právo soukromé Klíčový problém určen ení místa usazení (dle S 2000/31/ES) Místo usazení poskytovatele by mělo m být určeno v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle nížn pojem usazení zahrnuje účinný výkon hospodářsk ské činnosti prostřednictv ednictvím m stálé provozovny po neurčitou dobu. Tento požadavek je splněn i v případp padě, že e je společnost založena na dobu určitou. Místem usazení společnosti poskytující služby prostřednictv ednictvím internetových stránek na internetu není místo, kde se nachází technick zařízen zení, jehož prostřednictv ednictvím m společnost provozuje internetové stránky ani místo, m kde jsou internetové stránky přístupnp stupné, ale místo, m kde společnost vykonává svou hospodářskou skou činnost.
Mezinárodn rodní právo soukromé V případech, p padech, kdy mám poskytovatel několik míst m usazení, je důled ležité určit, z kterého místa m usazení je daná služba poskytována. V případech, p padech, kdy je obtížné určit z několika n míst usazení místo, ze kterého je daná služba poskytována, je místem m usazení místo, kde mám poskytovatel pro danou službu středisko činností.
Mezinárodn rodní právo soukromé Svoboda poskytování služeb spolu s oprávn vněním vykonávat vat dočasn asně činnost v kterémkoliv státu tu Společenstv enství nutně vede k tomu, že e je podporován přeshraniční,, avšak ak intrakomunitárn rní obchod a poskytování služeb eb. Tato svoboda vede ovšem rovněž k tomu, že podnikatelé migrují za příznivp znivějším m právn vním řádem. např.. sázkovs zkové kanceláře
Mezinárodn rodní právo soukromé Spolu s podporou obchodu ovšem nabývají na důležitosti rovněž otázky mezinárodn rodního práva soukromého, které získává na důled ležitosti pro každého příjemcep služby, kupujícího tedy spotřebitele
2. Určen ení spotřebitelských smluv Kategorizace smluv je v českém m právu velmi obtížná,, musíme me dbát t množstv ství pravidel. Příklad: Kupní smlouva úprava v OZ a ObZ, pro převody p abstraktních majetkových hodnot (např.. cenné papíry) platí i další pravidla upravená ve zvláš áštních zákonech z
Kategorizace kupních smluv Kupní smlouva obchodní B2B obě strany podnikateli, smlouva se týká jejich podnikatelské činnosti - 261/1 ObZ Kupní smlouva spotřebitelsk ebitelská (v kamenném obchodě) B2C Kupní smlouva spotřebitelsk ebitelská na dálkud B2C Kupní smlouva ostatní,, nezařaditeln aditelná jinam nb2nb (označen ení C2C není přesné)
Legenda B2B Business-TO TO-Business B2C Business-TO TO-Consumer nb2nb Non-Business TO Non-Business C2C Consumer-TO TO-Consumer ( což je ovšem v českém m právu nesmysl, neboť spotřebitel je tradičně vymezován n oproti podnikateli)
Členění smluv Pomocí elektronických prostředk edků mohou být smlouvy uzavírány jak Adresně,, tak i Neadresně.
Adresně uzavřen ená smlouva Adresné uzavřen ení smlouvy např.. návrh n a akceptace formou emailových zpráv v okamžiku určen ení podstatných nálen ležitostí smlouvy je oběma stranám m známá jejich identita
Neadresně uzavřen ená smlouva Pomocí automatu možno rovněž pracovat s pojmem virtuální provozovna O co jde provozovatel obchodu umíst stí na Internetu svou nabídku takovým způsobem, že e k nín může e mít m t každý přístup p na základz kladě své individuáln lní volby (např.. web)
Neadresně uzavřen ená smlouva Na tuto nabídku reaguje poptávaj vající (můž ůže e být spotřebitel, ale i jiný podnikatel), Nejčast astěji kliknutím m (opakujícím m se), což je ve své podstatě obdobné vyplnění formuláře. Vyvstávaj vají ovšem otázky např. kdo je oferent (navrhovatel)?
Neadresně uzavřen ená smlouva Provozovatel obchodu oferentem být nemůž ůže, neboť nezná identitu protistrany. MůžM ůže e pouze předpokládat, dat, že e nějakn jaká existuje. O jejím m statutu (např.. podnikatele / spotřebitele) nemá zdání Provozovatel se obrací na neurčitý okruh subjektů
Neadresně uzavřen ená smlouva Poptávaj vající (nakupující) ) naproti tomu identitu provozovatele zná. Provozovatel tedy neprojevuje svou vůli v uzavřít konkrétn tní smlouvu, ale pouze obecnou vůli v uzavírat smlouvy určit itého druhu. Podstatné náležitosti v tomto případp padě určuje uje poptávaj vající
Neadresně uzavřen ená smlouva Problém m se dád vyřešit pomocí registrace a přihlašování do systému mu, což mnozí provozovatelé dělají. Po přihlp ihlášení do systému se již zobrazená stránka dá považovat ovat za určen ení alespoň některých podmínek smlouvy vůčv ůči i konkrétn tní osobě,, podle způsobu zpracování webových stránek pak poslední generovanou rekapitulaci za fináln lní návrh na uzavřen ení smlouvy
Neadresně uzavřen ená smlouva Proč jsou tyto otázky důled ležité? Datum uzavřen ení smlouvy, Interpretace sporných ujednání ve smlouvě Počítání lhůt t pro dodání zboží etc.
Neadresně uzavřen ená smlouva Problém m formy právn vního úkonu u takto uzavřených smluv Konkludentní / výslovná (explicitní) Výslovná: Ústná / písemnp semná V rámci r písemnp semné formy můžm ůžeme ještě rozlišovat ovat dále: 1) prostá,, 2) s ověř ěřeným podpisem, 3) s podpisy všech v účastníků na jedné listině,, 4) notářský zápis, z 5) s elektronickým podpisem
Neadresně uzavřen ená smlouva Musí být všechny v elektronicky uzavřen ené smlouvy podepsané elektronickým podpisem? V českém m právu nemusí Běžné smlouvy nebývají takto podepsány, podepisuje se vyplněním m a odesláním. V rámci r registrace a přihlap ihlašování se tento problém řeší, neboť dobrá víra adresáta musí být chráněna na (opačný názor n by byl v rozporu s dobrými mravy)
Neadresně uzavřen ená smlouva Podpis elektronickým podpisem lze doporučit, nelze ho však v obecně vyžadovat. Obecně podpis slouží jako šifra, identifikátor tor ke srovnání atp. u elektronických smluv k tomu může e sloužit i celá řada jiných postupů (právě registrace a přihlap ihlašování)
Neadresně uzavřen ená smlouva Pokud strany nepopíraj rají existenci smlouvy, pak v absenci elektronického podpisu není problém a to ani v případech, p padech, kdy zákon z vyžaduje písemnou formu Spotřebitelsk ebitelské smlouvy (v OZ) tyto otázky neřeší ší,, zabývají se ochranou spotřebitele a jeho nároků
Rozdíly? Adresná či i neadresná smlouva Skutečný rozdíl l spočívá v tom, že e v případp padě adresné smlouvy není automat,, na projev vůle v reaguje člověk fyzická osoba jednající buď jménem svým nebo jménem jiné osoby (nejčast astěji podnikatele) Aplikují se běžb ěžná pravidla pro jednání a přičitatelnost itatelnost např. 13 16 ObZ
OZ Spotřebitelsk ebitelské smlouvy Spotřebitelsk ebitelská smlouva Podnikatel Spotřebitel Vše e upraveno v 52 OZ
53/1 OZ Spotřebitelsk ebitelské smlouvy (1) Pro uzavřen ení smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, d které umožň žňují uzavřít t smlouvu bez současn asné fyzické přítomnosti smluvních stran.. Prostředky komunikace na dálku d se rozumí prostředky, s výjimkou písemného styku, provozované podnikatelem, k jehož předmětu činnosti nálen leží poskytování jednoho nebo více v prostředk edků komunikace na dálku, d zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) ) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočíta tač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, p televize (televizní nákup, teleshopping).
53/2 OZ (2) Prostředky komunikace na dálku d umožň žňující individuáln lní jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použit ití neodmítl. Pouze s předchozp edchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) ) obsluhy a faxové přístroje.
Interpretace 53/2 OZ Pokud kdokoliv použije web tzn. na základz kladě své vlastní volby, pak z toho logicky vyplývá, že tento prostředek komunikace na dálku d neodmítl
53/3 OZ (3) Při P i použit ití prostředk edků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu n informace nutné k uzavřen ení smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této t to části a podstatných nálen ležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlp ihlédnutím k zásadz sadám m dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitel ebitelů.
53/4 OZ Spotřebiteli musí být poskytnuty informace před p uzavřen ením m smlouvy, a to s dostatečným předstihem. Některé z nich musí být zpřístupn stupněny ny trvale
Trvale přístupnp stupné informace novela OZ Zákonem Z 480/2004 Sb. IDENTIFIKAČNÍ A KONTAKTNÍ ÚDAJE: a) obchodní firma nebo jména a příjmenp jmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnick vnické osoby a bydliště v případp padě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li li zřízeny, z zeny, údaj o zápisu z v obchodním m rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetnv etně spisové značky, pokud je přidp idělena,, a kontaktní údaje, zejména poštovn tovní adresu pro doručov ování,, telefonní číslo, případnp padně adresu pro doručov ování elektronické pošty, KONTROLNÍ ÚDAJE: b) údaje o příslup slušném m kontrolním orgánu, podléhá-li li činnost dodavatele režimu povolování,
Další údaje poskytované PŘED uzavřen ením m smlouvy ( ( 53/4) PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI SMLOUVY: c) název n a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z nížn jednoznačně vyplývá,, zda je uvedena včetnv etně všech daní a poplatků,, mají-li k nín být připočítávány, SOUVISEJÍCÍ NÁKLADY: e) náklady n na dodání, PLATEBNÍ ZPŮSOB: f) způsob platby, dodání nebo plnění, POUČEN ENÍ: g) poučen ení o právu na odstoupení,, s výjimkou případů podle odstavce 8, SOUVISEJÍCÍ KOMUNIKAČNÍ NÁKLADY: h) náklady n na použit ití komunikačních prostředk edků na dálku, d PLATNOST NABÍDKY: i) doba, po kterou zůstz stává nabídka nebo cena v platnosti.
Povinnosti dodavatele Kromě povinností vyplývajících ch ze smlouvy, mám dodavatel NAVÍC C ještě tyto povinnosti: Poskytnout informace PŘED P uzavřen ením smlouvy, včetnv etně trvale zpřístupn stupněných ných informací Povinnost potvrdit objednávku Povinnost poučit spotřebitele Povinnost PÍSEMNP SEMNĚ poskytnout informace, nejpozději ji PŘED P PLNĚNÍM
Povinnost potvrdit objednávku 53/5 OZ Dodavatel je povinen potvrdit objednávku, ledaže e je smlouva uzavřena výlučně pomocí prostředk edků,, které umožň žňují individuáln lní komunikaci (např.. elektronická pošta) viz. ADRESNĚ UZAVŘEN ENÁ SMLOUVA
Informace po uzavřen ení smlouvy, avšak ak před plněním - 53/6 OZ IDENTIFIKÁTORY: TORY: a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo s právnick vnické osoby a bydliště v případp padě fyzické osoby, b) informace o podmínk nkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, c) informace o službách po prodeji a o zárukz rukách, d) podmínky pro zrušen ení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.
53a OZ Dodatkové informace podle 53a (1) Při P i použit ití elektronických prostředk edků 2c) musí být součást stí návrhu kromě informací podle 53 odst. 3 rovněž informace o tom, zda je smlouva po svém m uzavřen ení dodavatelem archivována a zda je přístupnp stupná,, informace o jednotlivých technických krocích ch vedoucích ch k uzavřen ení smlouvy, informace o jazycích, ch, v nichž lze smlouvu uzavřít, informace o možnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při p i zadávání dat před p podáním m objednávky a informace o kodexech chování,, které jsou pro něj n j závaznz vazné nebo které dobrovolně dodržuje, a jejich přístupnosti p při p i použit ití elektronických prostředk edků; to neplatí při i jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuáln lní komunikací.
(2) Před P podáním m objednávky musí být při p i použit ití elektronických prostředk edků spotřebiteli umožněno no zkontrolovat a měnit m vstupní údaje v nín obsažen ené,, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuáln lní komunikací. (3) Smlouva a všeobecnv eobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteli poskytnuty ve formě,, která umožň žňuje archivaci a reprodukci. (4) Pro odstoupení od smlouvy platí 53 odst. 7 obdobně.
Právo na odstoupení od smlouvy Předpoklad: Spotřebitelsk ebitelská smlouva uzavřen ená pomocí komunikačních prostředk edků na dálkud Není-li výluka ( ( 53/8) u těchto t smluv JEN TEHDY, POKUD JE ODST. SJEDNÁNO NO U ostatních PRÁVO ODSTOUPIT ZE ZÁKONA ( ( 53/7)
Právo na odstoupení od smlouvy Obecná lhůta: 14 dnů od převzetp evzetí plnění Zvláš áštní lhůta: 3 měsíce m od převzetp evzetí uplatní se tehdy, pokud spotřebiteli nejsou poskytnuty informace ( ( 53/4,6) Zvl. pravidlo: Pokud dojde k dodatečnému předání informací,, končí 3 měsíčním lhůta a od tohoto dne běžb ěží 14 denní lhůta
Právo na odstoupení od smlouvy Příklad: Spotřebiteli jsou podány info dle 53/6 aža současn asně s plněním: BěžB ěží jen 14 denní lhůta Pokud však v nejsou úplné,, běžb ěží 3 měsíčním lhůta PŘÍMO A HNED OD PŘEDP EDÁNÍ Pokud dojde kdykoliv k doplnění informací,, běžb ěží lhůta 14 denní
Právo na odstoupení od smlouvy Spotřebitel se práva na odstoupení nemůž ůže vzdát t (viz 8.část OZ) a ani nemůž ůže e být smluvně omezeno (kogentn( kogentní ustanovení) Event.. sankce za jeho uplatnění je možné posoudit jako rozpor s dobrými mravy
Procesní část
Pravomoc a příslup slušnost soudů Vnitrostátn tní prameny: Zákon 99/1963 Sb., Občanský soudní řád Zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím říz... Komunitárn rní prameny: (Bruselské) ) Nařízen zení Rady (ES) č.. 44/2001 z 22.prosince 2000 o příslup slušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v Mezinárodn rodní právo: (Římská) Úmluva o právu rozhodném m pro obchodní závazkové vztahy (CZ) souhlas Poslanecké sněmovny (09.02.06) i Senátu (15.09.05) vysloven, připravena p k ratifikaci Prezidentem republiky
Vnitrostátn tní spory Pravomoc soudu: 7 OSŘ Příslušnost soudu: Věcná příslušnost: 9 OSŘ (okresní soud) Místní příslušnost: 84 a násl.. OSŘ
Komunitárn rní spory Bruselské Nařízen zení 44/2001 Má procesní povahu Netýká se DánskaD Spojené Královstv lovství a Irsko se připojilyp Ostatní členské státy ty přijalyp
Dosah Bruselského Nařízen zení Občansk anské a obchodní věci, bez ohledu na druh soudů Nevztahuje se na daňov ové,, celní a správn vní Nepoužije se na statusová řízení, konkursy a vyrovnání,, sociáln lní zabezpečen ení a rozhodčí řízení
Obecná pravomoc - Místo žalovaného Rozhodující je domicil, osoba bude žalovaná tam, kde mám tento domicil Pokud mám některá osoba takto domicil, ale není příslušníkem tohoto státu, tu, bude podřízena pravidlům m platným pro státn tní příslušníky tohoto státu tu Pokud žalovaný domicil nemá,, můžm ůže e být žalován n před p soudem jiného členského státu tu jen podle oddílů 2 7 této t to části
Zvláš áštní pravomoc čl.5 Osobu domicilovanou v jednom členském státě je možné žalovat v jiném členském státě Ve věcech v týkajících ch se plnění smlouvy u soudu místa m plnění závazku Místo dodání zboží Místo poskytnutí služby
Pravomoc ve spotřebitelských smlouvách čl.15 Spotřebitel a podnikatel v jiném čl. státu tu / pobočka v tomto státu tu Čl. 15 a násl.. zahrnuje: Sml.. o koupi movité věci na splátky, Sml.. o půjčce p / úvěru na financování koupě zboží, Sml.. uzavřen ená s osobou, která ve státě spotř. domicilu provozuje podnikatel. činnost nebo ji tam směř ěřuje (a sml.. do těchto t aktivit spadá)
Žalobní místo čl.16 Spotřebitel můžm ůže žalovat ve státě svého domicilu i ve státě domicilu dodavatele, Spotřebitel můžm ůže e být žalován n jen ve státě svého domicilu (nevylučuje uje však v podání vzájemn jemné žaloby)
Dispozice čl. 17 Dohodou je možné odchýlit se jen na základě dohody: Uzavřen ené po vzniku sporu, nebo Spotřebiteli dovoluje přenp enést spor před p jiné soudy než příslušné podle Br.Na.Nařízení, Je uzavřen ená mezi spotřebitelem a dodavatelem, kteří mají v době uzavřen ení smlouvy p/d v témže t čl. státě pokud to právo tohoto státu tu připoup ipouští
Mezinárodn rodní právo soukromé Římská úmluva o právu rozhodném m pro smlouvy unifikované kolizní právo, Smluvními mi stranami jsou staré členské státy, ty, (CZ) souhlas Poslanecké sněmovny (09.02.06) i Senátu (15.09.05) vysloven, připravena k ratifikaci Prezidentem republiky
Římská úmluva Použije se na: Závazky ze smluv, které mají vztah k právu více sml.. států, Nepoužije se: Statusové otázky, závěti z a dědění, d, majetkové manželsk elské vztahy, směnky a šeky, rozhodčí smlouvy, otázky zastupování,, vztah mezi trustem a zakladateli, dokazování a řízení (s výj. čl 14) Pojišťovac ovací sml. krijící rizika na území ES
Použit ití určen eného práva - čl.2 Právo určen ené podle Římské úmluvy se použije bez ohledu na to, zda-li je právem členského nebo nečlensk lenského státu tu
Volba práva čl.3 Volba práva mám přednost, výslovná nebo z nín musí s určitost itostí vyplývat nebo vyplývat z okolností případupadu Volba práva je možná pro celou smlouvu nebo i pro její část Volba práva můžm ůže e být kdykoliv změněna, na, Ani volbou práva nemohou být dotčeny kogentní normy, pokud jsou všechny v ostatní prvky vztahu spojeny pouze s jednou zemí
Právo rozhodné v případp padě neexistence volby práva čl.4 Právem státu, tu, ke kterému mám nejužší spojení Pokud lze část smlouvy oddělit, oddělen lená část právem státu, tu, ke které má nejužší spojení tato část Stát nejužší šího spojení se smlouvou je ten, ve kterém m mám strana poskytující pro smlouvu charakteristické plnění v okamžiku uzavřen ení smlouvy obvyklé bydliště nebo hlavní (administrativní) ) sídlos
Někt.spotřebitelské smlouvy čl.5 Spotřebitelsk ebitelská smlouva dodávka zboží / služeb spotřebiteli za účelem jiným než jeho zaměstnaneck stnanecká nebo podnikatelská činnost,
Kogentní ustanovení zákona Učiněná volba práva nevylučuje uje kogentní ustanovení práva státu tu obvyklého bydliště /spotřebitele/, pokud: Ve státě uzavřen ení smlouvy předcházela nabídka výslovná nebo inzercí a spotřebitel učinil u všechny nezbytné kroky, nebo Druhá sml.. strana nebo jíj pověř ěřená osoba obdržela v tomto státě objednávku spotřebitele Pkd.. je předmp edmětem prodej zboží a spotřebitel se přemístil z tohoto státu tu do jiného, ve kt.pot.poté učinil objednávku, pokud cesta byla zajištěna dodavatelem za účelem uzavřen ení smlouvy
Není li volba práva va Pak se spotřebitelsk ebitelská smlouva řídí právem státu, tu, ve kterém m mám spotřebitel své obvyklé bydliště,, pokud jsou splněny ny podmínky odst.2 (předch( edch.. snímek)
Imperativní právn vní normy 7
Materiáln lní platnost 8
Platnost z pohledu formy - 9 Pkd uzavřen ená v jednom státě,, pak forma podle práva tohoto státu tu platnost Strany v různých r státech tech platná, pkd splňuje požadavky rozhodného práva nebo práva jednoho z tohoto států SPEC. Spotřebitelsk ebitelské smlouvy: Forma podle práva státu tu spotřebitelova obvyklého bydliště
Přednost komunitárn rního práva - 20 Úmluva se nedotýká použit ití kolizních norem upravujících ch smluvní závazky v jednotlivých zvláš áštních případech p padech a které jsou nebo budou obsaženy v aktech orgánů Evropských společenstv enství nebo v harmonizovaném m národnn rodním m zákonodz konodárství, jímž se takové akty provádějí