DPH u bonusů, skont a slev

LEXIKON ÚČETNÍCH SOUVZTAŽNOSTÍ OD A DO Z Aktuální informace str. 1 AKTUÁLNÍ INFORMACE ZÍSKÁVAJÍ ČTENÁŘI V PŘEDSTIHU DPH u bonusů, skont a slev Podle znění zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, platného do konce března 2011, mohl plátce daně podle 42 odst. 1 opravit výši daně při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, k němuž došlo po datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. oprava výše daně nebyla v tomto případě povinná. Z toho jednoznačně vyplývalo, že pokud za sjednaných smluvních podmínek skonto nebo finanční bonus nesnižuje základ daně, nevznikal zákonný důvod k opravě výše daně a původně přiznaná daň na výstupu na straně dodavatele ani daň na vstupu na straně odběratele se neopravovala. Přestože se znění 42 odst. 1 zákona o DPH zákonem č. 47/2011 Sb. s účinností od 1. 4. 2011 změnilo a prakticky z něj od tohoto data vyplývá, že plátce je povinen provést opravu základu daně a výše daně při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění, z metodické informace MF zveřejněné v březnu 2011 bylo zřejmé, že je po 1. 4. 2011 možno postupovat jako podle znění zákona o DPH platného do konce března 2011 tj., že u bonusů a skont, která vyjadřují sjednané platební podmínky (např. z důvodů překročení limitu odebraného zboží, platby předem či

LEXIKON ÚČETNÍCH SOUVZTAŽNOSTÍ OD A DO Z str. 2 Aktuální informace platby v hotovosti) se nadále jedná o finanční plnění, u nichž se nepostupuje podle 42 či 43 zákona o DPH, tj. neprovádí se oprava základu daně a výše daně na straně dodavatele a ani oprava odpočtu daně na straně odběratele. Koncem dubna 2011 však byla zveřejněna metodická informace Generální finančního ředitelství (GFŘ), která tento výklad, který byl zjevně nad rámec platného znění zákona o DPH, zásadně změnila. Z této informace plyne, že jsou-li bonusy či skonta poskytovány ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období, je plátce vždy povinen provést opravu základu a výše daně. V návaznosti na tuto informaci GFŘ byla změněna i v březnu 2011 zveřejněná metodická informace MF, která pokud se jedná o skonta a bonusy, odkazuje na výše uvedenou informaci GFŘ. Pojem skonto či bonus není v zákoně o DPH ani v jiném právním přepisu definován, a proto je třeba vycházet z věcné podstaty poskytnutí finanční částky, která je takto označována. Jsou-li skonto či bonus poskytnuty po datu uskutečnění zdanitelného plnění mají obvykle stejně jako sleva z ceny charakter snížení původního základu daně a oprava základu daně a oprava výše daně je v tomto případě povinná. V této souvislosti je plátce, který měl u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, povinen vystavit opravný daňový doklad, jak potvrzuje i metodická informace GFŘ. Tento opravný daňový doklad musí plátce vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Jestliže plátce neměl povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro da-

LEXIKON ÚČETNÍCH SOUVZTAŽNOSTÍ OD A DO Z Aktuální informace str. 3 ňové účely. Týká-li se oprava základu daně více zdanitelných plnění, což je v případě tzv. obratových bonusů běžná praxe, může plátce vystavit tzv. souhrnný opravný daňový doklad, na němž by měla být podle 45 odst. 2 zákona o DPH uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. Metodická informace GFŘ však nad rámec zákona o DPH připouští, a to s ohledem na dosavadní praxi a nadměrné obtíže, které vzhledem k ní mohou vzniknout, jen rámcové vymezení původních zdanitelných plnění v souhrnném opravném dokladu, tj. rozdíly mezi opraveným základem daně a základem daně u původních zdanitelných plnění lze u souhrnného dokladu uvést celkově za všechna opravovaná zdanitelná plnění, ale plátce musí být schopen v případě potřeby prokázat správci daně správnost opraveného základu daně a výše daně a to ve vazbě na údaje uvedené v opravném daňovém dokladu. V návaznosti na opravu základu daně, kterou je povinen provést dodavatel, je tedy nesporně odběratel povinen provést opravu odpočtu daně, jak také potvrzuje metodická informace GFŘ. Jestliže poskytnuté skonto či bonus snižuje základ daně, je odběratel povinen návazně opravit odpočet daně a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést, tj. bez ohledu na okamžik doručení opravného daňového dokladu. Opravu odpočtu plátce podle 74 odst. 1 zákona o DPH prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou nebo jiným způsobem např. smlouvami či reklamačními protokoly. Autor: Ing. Václav Benda NECHCETE SE ZTRATIT V ZÁKONĚ O DPH? SOUČÁSTÍ PŘEDPLATNÉHO JE BROŽURA, KTERÁ VÁM USNADNÍ ORIENTACI V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ R. 2011

TECH str. 4 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku VYBRÁNO Z ČLÁNKU TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ DLOUHODO- BÉHO HMOTNÉHO MAJETKU Nejčastější chyby: Nejčastější chybou je nesprávné posouzení, zda příslušný zásah na majetku je nebo není technickým zhodnocením. Snahou poplatníků, a to zvláště v případě technického zhodnocení u staveb, je, aby příslušné zásahy byly spíše posuzovány jako oprava, tedy aby byly daňovým výdajem (nákladem) v tom zdaňovacím období, ve kterém byly příslušné výdaje vynaloženy. Opravami se rozumí odstraňování částečného fyzického opotřebení nebo poškození majetku za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Opravy lze provádět i výměnným způsobem, pokud tato výměna nemá za následek změnu technických parametrů. Rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením lze stručně definovat následovně: TENTO ČLÁNEK VZNIKL NA ZÁKLADĚ POŽADAVKŮ ČTENÁŘŮ UŠITÝ NA MÍRU ČTENÁŘŮM Oprava znamená: 1. výměnu původního dílu za nový při zachování funkčnosti, 2. uvedení majetku do původního stavu. Naproti tomu technické zhodnocení představuje: 1. změnu funkčnosti objektu (u nemovitosti) nebo použitelnosti (u věci movité), 2. stavebně-dispoziční změnu objektu, 3. konstrukční změnu zasahující do podstaty věci, 4. instalaci nebo zabudování nových prvků, 5. zásadní změnu technických parametrů věci (např. zvýšení výkonu, snížení spotřeby apod.).

TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku TECH str. 5 Pokud je na jednotlivém majetku prováděno současně jak technické zhodnocení, tak opravy, je pro daňové účely nutné prokazatelně rozdělit část nákladů vynaložených na opravy a část nákladů, které jsou technickým zhodnocením. Důkazní břemeno prokázat, zda jde o opravu či technické zhodnocení, je vždy výhradně na straně poplatníka. Ten musí doložit původní stav před úpravami a nový stav po provedených úpravách tak, aby oba stavy mohly být porovnány. Jako důkazní prostředek může daňový poplatník použít všech prostředků, jimiž lze ověřit jeho tvrzení, pokud nejsou získány v rozporu s obecně platnými právními předpisy. Je vždy dobré, aby na faktuře nebo v přiloženém rozpisu dodavatelská firma vždy uvedla podrobný rozpis, čeho se oprava týkala. Doložit skutečnost, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení, je možné také technickou dokumentací, dodacím listem, odborným posudkem, fotodokumentací apod. V této souvislosti je vhodné uvést jednu ze základních zásad daňového řízení, stanovenou v 8 odst. 3 daňového řádu, která zní: Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. To může v praxi znamenat, že i když poplatník předloží důkazní prostředky svědčící pro opravu, ale ve své podstatě půjde o technické zhodnocení, nebudou tyto výdaje (náklady) správcem daně jako daňové uznány. REDAKČNĚ ZKRÁCENO

ZAM str. 6 VYBRÁNO Z ČLÁNKU ZDAŇOVÁNÍ JEDNATELŮ, SPOLEČNÍKŮ A ČLENŮ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM A ČLENŮ ORGÁNŮ OSTATNÍCH PRÁVNICKÝCH OSOB Druh příjmu Příjem zaměstnance Odměna jednatele, společníka do 6 200 Kč Odměna jednatele, společníka nad 6 200 Kč Odměna za výkon funkce ve statutárním orgánu právnické osoby daňového rezidenta ZAMĚSTNANCI Zdaňování jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů společnosti s ručením omezeným a členů orgánů ostatních právnických osob Rekapitulace odvodu daně a zákonného pojistného z možných příjmů jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů Daň ze závislé činnosti ANO 6 odst. 1 písm. a) ZDP ANO 6 odst. 1 písm. b) ZDP Z příjmu bude vždy sražena záloha v souladu s 38h ZDP ANO 6 odst. 1 písm. b) ZDP Z příjmu bude vždy sražena záloha v souladu s 38h ZDP ANO 6 odst. 1 písm. c) ZDP Při zdanění nelze uplatnit srážkovou daň, a to ani u příjmů do 5 000 Kč Daňově uznatelný náklad ANO 24 odst. 2 ZDP ANO 24 odst. 1 ZDP ANO 24 odst. 1 ZDP NE 25 odst. 1 písm. d) ZDP Zdravotní pojištění Zaměstnanec 4,5 % Společnost 9 % Jednatel, společník 4,5 % Společnost 9 % Jednatel, společník 4,5 % Společnost 9 % Člen orgánu 4,5 % Společnost 9 % Sociální pojištění Zaměstnanec 6,5 % Společnost 25 % Jednatel, společník 6,5 % Společnost 21,5 % REDAKČNĚ ZKRÁCENO

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLO str. 7 HESLA MAJÍ PEVNĚ STANOVENOU STRUKTURU Drobný hmotný majetek Právní úprava: Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7 Vymezení hmotného majetku 39 Informace o účetních metodách v příloze účetní závěrky ČÚS pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek č. 017 Zúčtovací vztahy (bod 3.11.1 účtování nákladů na zařazení většího rozsahu drobného majetku do používání prostřednictvím nákladů příštích období) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 24 odst. 2 písm. v) Daňovým výdajem jsou účetní odpisy hmotného majetku, který není vymezen jako hmotný majetek podle ZDP Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 30 odst. 8 Inventarizace UPOZORNĚNÍ NA PRÁVNÍ ÚPRAVU

DLO str. 8 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK ÚČETNÍ OPERACE JSOU SROZUMITELNĚ POPSÁNY A VYSVĚTLENY Popis operace: Samostatné movité věci (případně jejich soubory) se samostatným technicko-ekonomickým určením a dobou použitelnosti delší než 1 rok vykazuje účetní jednotka: v položce rozvahy B.II.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pokud jejich ocenění převýší hranici, kterou si účetní jednotka pro tento účel zvolí, anebo jako zásoby v případě ocenění nižšího. Hranici ocenění volí účetní jednotka s ohledem na respektování účetních zásad, zejména se zohledněním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Prováděcí vyhláška označuje tyto samostatné movité věci a jejich soubory (které podle předchozího nejsou vykazovány v položce rozvahy B.II.3) jako drobný hmotný majetek. Porovnáme-li zmíněné účetní vymezení samostatných movitých věci a jejich souborů s daňovým, zjistíme, že ZDP považuje tento majetek za daňově odpisovaný v případě, že vstupní cena převýší částku 40 000 Kč. Přitom účetní hranice může být rovněž 40 000 Kč (tak to mají povinně stanoveno např. účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.), ale i vyšší (méně častý případ) anebo nižší (to bývá nejčastější případ). Daňovým nákladem u takového hmotného majetku jsou daňové odpisy. Pokud však vstupní cena nepřevýší částku 40 000 Kč, kopíruje daňový režim související účetní náklady (viz dále). Z pohledu účetnictví pak platí, že: dlouhodobý hmotný majetek (DHM) se účetně odpisuje po dobu stanovenou účetní jednotkou,

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLO str. 9 která by měla být rozhodně delší než 1 rok, neboť již ze samotného označení dlouhodobý plyne, že doba použitelnosti je delší než 1 rok. Pokud bychom zvolili odpisy pouze na 1 rok či méně, zpochybnili bychom účetní hledisko dlouhodobosti. drobný hmotný majetek se eviduje jako zásoby včetně souvisejícího účtování. Náklad (např. prostřednictvím účtu 501) by tedy měl vzniknout v okamžiku zařazení takového majetku do používání. Je třeba však dát pozor na situaci, kdy je takto zařazováno větší množství drobného majetku. České účetní standardy v takovém případě doporučují náklad vhodně časově rozlišit (s použitím např. účtu 381 Náklady příštích období). Pozor! Dlouhodobým hmotným majetkem jsou bez ohledu na jejich pořizovací cenu nemovitosti a také následující movité věci (které tedy nelze evidovat jako drobný majetek): předměty z drahých kovů (účtování např. na účtu 022, pokud nejsou uměleckými předměty či předměty kulturní hodnoty, kdy by se použil účet např. 032), předměty kulturní hodnoty (účet 032), movité kulturní památky (účet 032), umělecká díla a sbírky (účet 032). Obdobný postup jako pro samostatné movité věci a jejich soubory připouští účetní vyhláška pro podnikatele od 1. 1. 2008 pro zvířata vykazovaná v položce rozvahy B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny

DLO str. 10 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK MÁTE DOTAZ A NEVÍTE SI S NÍM RADY? ZEPTEJTE SE NAŠICH ODBORNÍKŮ NA VŠE, CO VÁS ZAJÍMÁ http://www.du.cz, Dotazy & Odpovědi/ MUJ DOTAZ (dříve označované jako Základní stádo a tažná zvířata ). Ta obsahuje zvířata s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (dříve bez ohledu na vstupní cenu). Přitom o dospělých zvířatech nevykazovaných v rámci této položky se opět účtuje jako o zásobách, vyhláška je však již nenazývá drobným hmotným majetkem. DHM zachycený na rozvahových účtech podléhá po celou dobu používání každoroční inventarizaci. I zásoby je třeba podle zásad v zákoně o účetnictví inventarizovat, nicméně jde o zásoby na skladě vykázané na příslušných rozvahových účtech třídy 1. Naproti tomu (jak už bylo řečeno) je drobný hmotný majetek při zařazení do používání účetním zápisem jednorázově spotřebován (stejně jako zásoby vydané ze skladu). I přesto je povinností účetní jednotky s ohledem na princip významnosti rozhodnout o sledování některých položek drobného hmotného majetku po dobu jejich užívání v operativní (podrozvahové) evidenci, a o jejich pravidelné inventarizaci. Vnitřím předpisem může účetní jednotka stanovit např. následující rozdělení movitých předmětů dlouhodobé spotřeby: 1. předměty, které budou zahrnovány do spotřeby (na vrub účtu 501) a nebudou vedeny v podrozvahové (operativní) evidenci (např. drobné kancelářské potřeby jako psací potřeby, sešívačky, kapesní kalkulačky), 2. předměty, které budou po nákupu vedeny jako zásoby a při zařazení do užívání z evidence o zásobách budou rovněž zahrnovány do spotřeby (na vrub účtu 501 jako zásoby), ale budou vedeny

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLO str. 11 v podrozvahové (operativní) evidenci (např. malé skartovačky, kopírky), 3. předměty, které budou při nákupu a užívání vedeny jako dlouhodobý hmotný majetek (např. stolní počítače, notebooky atd.). Kritériem pro zařazení movité věci do dlouhodobého hmotného majetku může být jak její věcná podstata, tak i vstupní cena (např. vstupní cena od 20 tisíc Kč výše). Zajištění evidence významnějších předmětů je v zájmu účetní jednotky. Je tak doloženo vlastnictví předmětu v případě vynaložených nákladů na opravu a údržbu a také v případě pojistné události. Připomeňme, že inventarizaci podléhá veškerý evidovaný majetek. S účinností od 1. 1. 2011 bylo do zákona o účetnictví v části inventarizace doplněno: Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Poznámka: Knihy podrozvahových účtů vedou závazně účetní jednotky, které mají povinnost vedení účetnictví v plném rozsahu. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, zaznamenávají drobný hmotný majetek (v souladu s vnitřním předpisem) zpravidla v operativní evidenci.

DLO str. 12 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Souvztažnosti: Č. Účetní případ MD DAL 1. Pořizování samostatných movitých věcí a jejich souborů 042 321 DPH 343 321 2. Zařazení majetku do užívání převýší-li ocenění hranici 022 042 zvolenou účetní jednotkou 3. Odpis uvedeného majetku (účetní) 551 082 4. Vyřazení odepsaného majetku z užívání 082 022 5. Pořízení drobného hmotného majetku účtovaného přímo do 501 321 užívání (v souladu s vnitřním předpisem) 6. Pořízení drobného hmotného majetku na sklad (způsob 112 321 A evidence o zásobách, v souladu s vnitřním předpisem) 7. Zařazení majetku do užívání 501 112 8. Pořízení drobného majetku většího rozsahu aplikace 381 321 časového rozlišení 9. Zúčtování poměrné části na vrub nákladů (v souladu s vnitřním předpisem) 501 381 ZAÚČTOVÁNÍ JE PROVEDENO PRO PŘEHLEDNOST V TABULKÁCH AÚ ČLENĚNÍ JE PODŘÍZENO POŽADAVKŮM AUDITORŮ A SPRÁVCŮ DANĚ Pokud již při pořízení známe konečnou výši ocenění, je možné operace ad 1 a 2 spojit v jedinou, tj. bez použití účtu účtové skupiny 04 Pořízení hmotného majetku. Analytické účty: Analytické členění majetku (účet 022, 082) by mělo být voleno s ohledem na sestavení účetní závěrky, tj. např. pro samostatné věci a soubory movitých věcí pro naplnění položky rozvahy B.II.3. V případech DHM, který není hmotným majetkem pro účely ZDP (vstupní cena do 40 000 Kč), ale je jako dlouhodobý hmotný majetek účetně odpisován, lze doporučit použití zvláštních analytických účtů u všech souvisejících nákladových účtů (551 pro odpisy, příp. 541 pro zůstatkovou cenu při vyřazení)

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK i vzhledem k tomu, že účetní náklady budou zároveň daňovými. Účetní doklady: Účetním dokladem jsou v případě dodavatelského pořízení majetku faktury dodavatele, doplněné o náležitosti ve smyslu 11 ZoÚ. Zařazení předmětu do užívání bude zaúčtováno interním účetním dokladem. Jeho součástí bude protokol o zařazení předmětů do užívání. V tomto protokolu potvrzují příslušní odpovědní pracovníci (většinou za jednotlivé místnosti nebo za tzv. odpo vědnostní místa) převzetí věcí. Nejčastější chyby: Nejčastější chybou bývá, že účetní jednotka ve snaze si co nejvíce zjednodušit evidenci a vykazování daní, zvolí pro rozlišení drobného hmotného majetku hranici rovnou té daňové (40 000 Kč) a nehledí na účetní souvislosti. V některých případech tak může dojít k porušení účetních zásad, resp. k ovlivnění údajů vykazovaných v účetní závěrce. Často se zapomíná i na nutnost aplikace časového rozlišení při zařazování většího rozsahu drobného majetku do používání. Chybou je rovněž, když účetní jednotka nevymezí, které položky drobného hmotného majetku bude po dobu jejich používání evidovat a inventarizovat, a které takto sledovat nebude. Daňové dopady: Jak již bylo naznačeno, volba hranice významnosti různé od 40 000 Kč vede i k odlišnému účetnímu re- DLO str. 13 OVĚŘTE SI, ZDA ÚČTUJETE PODLE SPRÁVNÝCH ÚČETNÍCH DOKLADŮ UPOZORNĚNÍ NA NEJČASTĚJŠÍ CHYBY JAKÉ DAŇOVÉ DOPADY MŮŽE MÍT ÚČETNÍ PŘÍPAD NA VAŠE ÚČETNICTVÍ A V KONEČNÉM DŮSLEDKU I NA VAŠI FINANČNÍ SITUACI?

DLO str. 14 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Ocenění samostatných movitých věcí a jejich souborů Účetní hranice je zvolena vyšší než daňová, např. 50 000 Kč Účetní hranice je rovna té daňové, tj. 40 000 Kč Účetní hranice je zvolena nižší než daňová, např. 20 000 Kč žimu oproti daňovému. Daňovým nákladem však mohou být pouze: daňové odpisy u hmotného majetku vymezeného v ZDP, anebo účetní náklady v ostatních případech majetku, tj. buď účetní odpisy, anebo náklad účtovaný při zařazení drobného majetku do spotřeby, a to ať už přímo nebo prostřednictvím časového rozlišení. Možnosti vzájemné kombinace účetního a daňového pohledu naznačuje následující tabulka: Ocenění do 20 000 Kč vč. Nad 20 000 Kč do 40 000 Kč vč. Nad 40 000 Kč do 50 000 Kč vč. Ocenění nad 50 000 Kč účetně 1) DHM 2) daňově Daňový náklad podle Daňové odpisy účetnictví účetně 1) DHM 2) daňově Daňový náklad podle Daňové odpisy účetnictví účetně daňově Drobný hmotný majetek 1) Daňový náklad podle účetnictví DHM 2) Daňové odpisy 1) při zařazení účtovaný do spotřeby přímo nebo prostřednictvím časového rozlišení. 2) DHM = dlouhodobý hmotný majetek účetně odpisovaný.

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLO str. 15 Příklad: Podle vnitřní směrnice má účetní jednotka stanovenu hranici pro zařazení samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí jako DHM ve výši nad 30 000 Kč. V případě pořizovací ceny do 30 000 Kč včetně se bude jednat o drobný hmotný majetek. Ve sledovaném roce zakoupila účetní jednotka v únoru jeden notebook za 15 000 Kč a v červenci pořídila pro své obchodní zástupce 40 notebooků po 21 000 Kč (pravidelně je obměňuje po 2 letech). Dále zakoupila v březnu jeden počítač za 36 000 Kč a v dubnu kopírku za 44 000 Kč. Počítač i kopírku bude účetně odpisovat 40 měsíců. Účtování může být následující (DPH pro zjednodušení neuvažujeme): PŘÍKLADY PROBLEMATIKU BLÍŽE DOVYSVĚTLÍ Účtujeme: Č. Účetní případ Kč MD DAL 1. Notebook pořízený v únoru 15 000 501 321 (přímo do spotřeby) 2. Počítač zakoupený v březnu 36 000 022.8 321 (DHM, není hmotným majetkem pro ZDP) Měsíční účetní odpis počítače 900 551.8 082.8 (na 40 měsíců, od dubna) 3. Kopírka zakoupená v dubnu 44 000 022.1 321 (DHM, daňově odpisovaný hmotný majetek) Měsíční účetní odpis kopírky 1 100 551.1 082.1 (na 40 měsíců, od května) 4. 40 notebooků po 21 000 Kč pořízených v červenci 840 000 381 321 (časové rozlišení) Časové rozlišení 40 notebooků počínaje červencem na 24 měsíců 35 000 501 381

DLO str. 16 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Daňové náklady společnosti budou v daném roce z uvedených transakcí následující: 15 000 Kč z notebooku pořízeného v únoru (drobný hmotný majetek účtovaný přímo do spotřeby), 8 100 Kč z počítače zakoupeného v březnu (DHM, který ale není daňově odpisovaným majetkem, proto je daňově účinným nákladem účetní odpis 9 x 900 Kč), 14 667 Kč z kopírky zakoupené v dubnu (daňově odpisovaný majetek, účetní jednotka zvolila daňové zrychlené odpisy, pro 1. odpisovou skupinu v 1. roce odpisování vypočteny jako 44 000 / 3 se zaokrouhlením na celé koruny nahoru), 210 000 Kč z časového rozlišení notebooků pořízených v červenci (účetní jednotka rozhodla o časovém rozlišení na 24 měsíců počínaje červencem, čili daňový náklad činí 840 000 / 24 x 6). Autor: RNDr. Ivan Brychta NAŠI ČTENÁŘI JIŽ ZÍSKALI KLID A JISTOTU V PRÁCI ZAJISTĚTE SI TAKÉ LEXIKON ÚČETNÍCH SOUVZTAŽNOSTÍ OD A DO Z V PLNÉ VERZI!