Bankovní právo - 7 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha
Bankovní právo - 7 Obsah: Finanční instrumenty a jejich právní úprava: akcie a zatímní listy, opční listy a poukázky na akcie, dluhopisy podílové listy směnky a šeky cestovní šeky
Akciové právo jde o právní disciplínu, která se v rámci práva obchodního zabývá zkoumáním souboru norem, jimiž je regulována akciová společnost. Pramenem práva je zejména zákon č 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Speciální úprava obsažena např. v zákoně č. 21/1992 Sb, zákon o bankách, ale zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Akcie je neodmyslitelně spjata s pojmem akciová společnost jako jeden z představitelů obchodních společností. Akciová společnost vydává (emituje) dvě základní skupiny cenných papírů: účastnické cenné papíry, se kterými právo spojuje určitá práva a povinnosti a inkorporuje do nich společenské postavení (akcie, zatímní listy, opční listy) ostatní cenné papíry vydávané akciovou společností (např. kupóny jako CP pro uplatnění práva na výnos z akcie, dluhopisy). Jsou to práva z CP odvozená od společenských práv a usnadňují financování společnosti.
Akcie je z pohledu občanského práva věcí movitou a může být předmětem vlastnického práva, tzn. akcie držet, užívat, požívat její plody a nakládat s ní. Nelze na ni však uplatnit ustanovení občanského zákoníku co se týká převodu vlastnického práva, neboť právní úprava zákonů speciálních je odlišná (zákon o obchodních korporacích a zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Akce je soukromý cenný papír, je CP zástupným jde-li o CP téhož emitenta (stejná podoba, forma a stejná práva). Číslování akcií nemá na zastupitelnost vliv. Zastupitelné nejsou akcie na jméno.
Zákon o podnikání na KT řadí akcii mezi investiční nástroje. Investorovi jde o zhodnocení svých peněžních prostředků, nikoliv o uplatnění vlastnických práv ve společnosti. Aby toto bylo možné, musí mít akcie schopnost být převoditelná. Lze ji označit za CP cirkulační. Výnos z akcie podoba důchodu dividendy. Tzv. kótované akcie stanovení kursu akce na základě nabídky a poptávky. Z tohoto důvodu lze akcii také považovat za CP spekulační.
Základem pro právní povahu akcie lze však vidět v ustanovení obchodního zákoníku. Ten určuje, že základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě ( 243 ZOK). Akcie je CP, s níž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku společnosti. Práva a povinnosti upravují mimo zákona také stanovy akciové společnosti.
Právní vymezení akcie lze tedy shrnout: akcie představuje část ZK akciové společnosti, je vyjádřena jako jmenovitá hodnota akce, suma těchto hodnot vyjadřuje výši ZK celé společnosti, v akcii jsou inkorporována členská práva a povinnosti akcionáře jako společníka akciové společnosti, akcie je osvědčením, které dokládá akcionářům společenský vztah k dané akciové společnosti.
Pojem jmenovitá hodnota Není zákonem přímo definována, ale lze dovodit, že se jedná o částku vepsanou na listinné akcii nebo v evidenci CD. Některé státy (vč. ČR) umožňují emitovat i akcie bez jmenovité hodnoty, kterým se říká kusové akcie. Emitent může vydávat akcie s různými jmenovitými hodnotami, ale takové akcie nemohou být obchodovány na regulovaném trhu ( 65 ZPKT to neumožňuje).
Měnit jmenovitou hodnotu akcie lze jen při jejím štěpení nebo spojování ( 342 výměna akcií). Štěpení akcií jedna akcie o určité jmenovité hodnotě je nahrazena větším počtem akcií o jmenovité hodnotě nižší, přičemž se však nemění výše základního kapitálu. Spojování akcií více akcií o nižší jmenovité hodnotě je nahrazena jednou akcií o jmenovité hodnotě vyšší, ale součtem jmenovitých hodnot takto změněných akcií se nezmění základní kapitál akciové společnosti. O štěpení nebo spojování akcií rozhoduje valná hromada.
Emisní kurz je to částka, za niž společnost akcie vydává. Jde o takový výdaj peněžních prostředků, za nichž první majitel akce nabude od emitenta (na primárním trhu). Emisní kurz nesmí být nižší než je jmenovitá hodnota akcie. To zajišťuje reálné vytvoření základního kapitálu. Rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou představuje emisní ážio. Nemá vztah na základní kapitál společnosti, ale na vlastní kapitál (zdroje). Od emisního kurzu akcie je nutno odlišit její kurz, který je vytvářen na základě nabídky a poptávky.
Podíl na zisku společnosti je dán poměrem jmenovité hodnoty všech akcií daného akcionáře ke jmenovitým hodnotám akcií všech akcionářů. Minoritní akcionář vs. kavlifikovaný je ten, jehož hodnota vlastněných akcií přesahuje 3, resp. 5 procent všech emitovaných akcií společnosti (nad sto a do sto mil. Kč). U a. s. nad 500 mil. Kč 1 %. V paragrafu 256 ZOK jsou uvedena demonstrativně práva akcionáře podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku a hlavní nemajetkové právo podíl na řízení společnosti.
Akcionářská majetková práva lze shrnout: právo na podíl na zisku; přednostní právo na úpis nových akcií; právo na majetkové vyrovnání; právo na odkoupení akcií; Nemajetková práva pak lze stanovit: právo na řízení společnosti; právo kontrolovat činnost společnosti; právo na informace;
Menšinová práva vyplývající z vlastnictví akci v podílech stanovených zákonem (obchodním zákoníkem): právo žádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady, zařazení do bodu programu VH požadovaný bod, právo na to, aby DR přezkoumala výkon působnosti představenstva, právo žádat, aby DR uplatnila právo na náhradu škody, kterou společnosti učinil člen představenstva, žádat, aby představenstvo podalo žalobu na splacení emisního kurzu akcií proti akcionářům v prodlení se splacením podílu, žádat soud o odvolání likvidátora, kterého schválila VH, atd.
Samostatná převoditelná práva, která mohou být převedena i bez převodu akcie: 1. právo na výplatu dividendy (rozhoduje o tom VH). Pokud toto právo bude odděleno od akcie, musí společnost vydat tzv. dividendový kupón (samostatný cenný papír). Mají podobu listinnou většinou kuponový arch s talonem pro další vydání nového kuponového archu. Také může být podoba zaknihovaného CP. Tyto CP si žijí vedle akcie samostatným životem. Dividendový kupón se vydává na doručitele, příp. na jméno v případě zaknihované formy.
2. Přednostní právo na upsání akcií stává se samostatným až od okamžiku zapsání práva do OR podle rozhodnutí VH. Vydává se zvláštní dokument cenný papír s názvem opční list. Do tohoto CP je přednostní právo na upsání akcií vtěleno. Opční list je vždy CP na doručitele, jeho převoditelnost je neomezitelná. 3. právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Je to právo v podobě pohledávky za likvidovanou společností.
Samostatně převoditelná práva, která nejsou spojena s cenným papírem, se převádí smlouvou o postoupení pohledávky a o jeho převodu rozhoduje po jeho osamostatnění majitel akcie. Práva lze převést bez souhlasu akciové společnosti. U zaknihovaných akcií dochází k registraci převodu práva. Tantiéma vyjadřuje podíl na zisku představenstva a dozorčí rady. Není na ně právní nárok a je nutno odlišovat od odměny za výkon funkce.
Povinnosti akcionářů jsou vázány jen na akci coby investičním instrumentem a jsou směřovány k ochraně kapitálového trhu a investorů. To se však týká jen akcií, které se obchodují na regulovaných trzích. Povinnosti: oznamovací povinnost (např. struktura akcionářů ) Je vůči emitentovi a ČNB, která pak uveřejňuje, povinnost učinit nabídku převzetí, pokud jsou účastnické CP přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Musí být splněna podmínka převzetí rozhodného balíku akcií (viz zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí).
Akcie má legitimační účinek. To znamená, že držitel (majitel) akcie jejím faktickým držením (nebo vlastnictvím), u zaknihovaných je to pak osoba uvedená v evidenci osoby, která může vést evidenci cenných papírů. Pokud např. správce akcií uzavřel smlouvu s akcionářem o správě CP a může tato smlouva obsahovat i ustanovení o tom, že správce může vykonávat i akcionářská práva. Akcionářská práva se uplatňují okamžikem zápisu základního kapitálu do OR. Akcii proto můžeme také nazvat CP deklaratorním, neboť osvědčuje právní postavení akcionáře, které nabyl jiným způsobem.
Pokud dojde ke ztrátě listinné akcie, lze ji umořit. Jedná se tedy o CP umořitelný. Proces umoření CP je právně podchycen v OSŘ (zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších právních předpisů). Klasifikace akcií Podle podoby: listinné akcie, zaknihované akcie
Rozhodnutí, jakou budou mít podobu, záleží na emitentovi akcie. O přeměně listinné akce v zaknihovanou a naopak - platí to, co bylo řečeno v této oblasti o CP obecně. Povinné údaje, které obsahuje akce bez ohledu na její formu: označení, že jde o akcii, údaj o firmě a sídle společnosti, určení jmenovité hodnoty akcie, označení formy akce (na řad nebo na doručitele), u akcie na jméno i firmu, název nebo jméno akcionáře, údaje o druhu akcie, listinná akce obsahuje číslo akcie a podpis člena představenstva.
V ČR se tisknou listinné akcie pouze v tiskárně, která má k tomu povolení od ČNB. Listinná akcie má plášť, kupónový arch a talónový arch. Hromadná akcie více akcií je nahrazena jednou. Je uveden údaj o počtu akcií a druhu akcií. Imobilizované akcie (obecná úprava v NOZ, 2413) provádí se na základě smlouvy o hromadné úschově. Akcie na jméno při této formě emise a úschově se jméno akcionáře doplňuje až při vydání z úschovy.
Rozhodný den u zaknihované akcie je to den, ke kterému může osoba ze zaknihované akcie vykonat svá práva vůči společnosti (např. den konání VH pro možnost získat dividendu apod.). Rozdělení podle formy: na doručitele (na majitele), na řad. Obecně však lze CP dělit: na doručitele, na řad, na jméno.
Akcie na majitele (doručitele): není vázána na osobu svého majitele. Není na ni vepsáno jméno osoby (akcionáře), pokud jsou ve správě, úkony činí správce, k převodu akce se vyžaduje smlouvy, ale nemusí mít písemnou formu. U listiny dochází k předání, u zaknihovaných akcií pak změnou evidence vlastníka (z podnětu OCP, provozovatele regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému).
Akcie na jméno: je na ni uvedeno jméno. Společnost je pak povinna vést seznam akcionářů s jejich jmény a čísly akcií, práva spojená s akcií může vykonávat jen osoba zapsaná v seznamu akcionářů, při převodu akcie je nutná smlouva, ale nemusí mít písemnou podobu. Provádí se dále záznam rubopisem indosamentem. stanovy mohou stanovit další podmínky převodu akcií na jména a mohou jejich převod také omezit (např. vždy souhlas představenstva nebo cenová omezení).
V některých případech však formu akcií stanoví zákon, jako např. podle zákona o investičních fondech a investičních společnostech udělí ČNB povolení jen takové a. s. s podnikáním v této oblasti, pokud vydá akcie pouze na jméno nebo ČNB udělí povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu jen listinné akcie na jména nebo zaknihované akcie. Druhy akcií: = kmenové akcie = prioritní akcie
Kmenové akcie jedná se o akcie, s nimiž nejsou spojená žádná zvláštní práva (ZOK, 276). Jsou tedy s nimi spojena základní práva akcionáře. Prioritní akce mohou být emitovány pouze, pokud je tato skutečnost uvedena ve stanovách. Jsou s nimi spojeny vyšší majetková práva přednostní právo na dividendu nebo přednostní právo na likvidační zůstatek. ZOK nepovoluje vydávání tzv. zlatých akcií ( 276 odst. 2). Je tu posílena řídicí funkce s tím, že taková akcie má více hlasovacích práv, než odpovídá její jmenovité hodnotě. U nás bylo praktikováno v rámci privatizace u FNM a Pozemkového fondu.
Prioritní akcie mohou mít podobu listinnou i zaknihovanou. Emise prioritních akcií nesmí překročit polovinu základního kapitálu. Výplata dividendy je vázána vždy na hospodářský výsledek a české právo zakazuje vydávat tzv. úrokové akcie, jejíž dividenda je odvozena od určitého úroku nezávislého na HV. Podle rozhodnutí stanov společnosti ZOK umožňuje nepřiznat prioritním akciím hlasovací práva. Je to z důvodu, aby bylo omezeno krátkodobé rozhodování se zaměřením na krátkodobé zisky. Prioritní akce lze obecně emitovat s výjimkami stanovenými ve zvláštních předpisech, např. PF, F kol. investování apod.
Zatímní listy jedná se o účastnický cenný papír, který může vydávat akciová společnost. Jeho právní úpravu nalezneme v 285 ZOK. Funkce zatímního listu nahrazuje akcie, jejichž emisní kurs nebyl ještě zcela splacen. Do OR už byl zapsán základní kapitál vytvořený souborem jmenovitých hodnot takto vydaných akcií, ale nebyl celý splacen část z něho není kryta vklady akcionářů.
Zatímní list je tedy takových typem CP, který vyjadřuje, že akcionáři nesplatili svůj vklad do základního kapitálu společnosti v celém rozsahu. Z hlediska právního jsou tzv. jinými majetkovými hodnotami. Mohou být předmětem vlastnického práva, jsou totiž movitými věcmi v právním slova smyslu. Zatímní list je CP soukromý, ale na rozdíl od akcie není CP zastupitelným. Jde o CP, který je vydáván pro každého akcionáře individuálně, neboť jeho jmenovitá hodnota je tvořena součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií společnosti.
Zatímní list musí obsahovat vždy: označení zatímní list, identifikaci společnosti, firmu nebo jméno majitele zatímního listu, jmenovitou hodnotu ZL, podobu, počet a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, splacenou a nesplacenou část emisního kurzu akcie a lhůty pro splacení tohoto kurzu, podpisy členů představenstva.
Podobu ZL ZOK nestanoví. Z úpravy jeho náležitostí však lze dovodit, že zatímní list může mít pouze listinnou podobu a pouze na jméno, proto společnost musí vést seznam majitelů ZL. Zatímní list je součástí základního kapitálu akciové společnosti. Zatímní list jako nositel práv a povinností akcionáře. Zatímní list jako osvědčení, které dokládá akcionářův společenský vztah ke společnosti.
Opční listy jeho podstata vychází z principu opce neboli odkládací podmínky ve smlouvě o koupi CP (tedy akcie), podle níž se může jedna strana této smlouvy už v průběhu tzv. opční lhůty vyjádřit, zda na smlouvě trvá nebo od smlouvy odstupuje. Právo opce má jen jedna strana, druhá je smlouvou vázána a musí plnit, pokud opce bude využita. Opční prémie odměna (úplata) za možnost zřízení práva opce. Prodejní opce vs. nákupní opce.
A pokud jsou opce předmětem obchodů, je k nim vydáván samostatný CP. Právní úprava není prozatím v žádném obecně platném právním předpise, jeho přípustnost lze dovodit dle principu analogie práva z ustanovení 3 ZPKT. Opční list však české právo zná ( 295 ZOK). Jde o CP, do něhož je vtěleno právo na uplatnění přednostního práva na úpis nových akcií nebo na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů, příp. na upsání akcií, které jsou vydávány majitelům prioritních dluhopisů.
Výkon přednostního práva může být specifikován: úpis nových akcií (zvyšování základního kapitálu), upsání akcií majiteli prioritních dluhopisů, získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů od společnosti, odkoupení akcií od OCP, který obstarává jejich vydání, odkoupení vyměnitelných a prioritních dluhopisů od OCP, který obstarává jejich vydání.
Také opční list je účastnický cenný papír, jde dále o CP soukromý, je zastupitelným CP a dále CP cirkulačním. Podle ZPKT, 65 může být OL přijat k obchodování. Náležitosti OL: označení, že jde o opční list, firma a sídlo společnosti, údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby za něj lze získat, kolik vyměnitelných a prioritních dluhopisů společnosti, v jaké podobě, formě a jmenovité hodnotě lze získat, lhůtu a místo pro uplatnění přednostního práva, Číslo OL a podpisy členů představenstva,
Podmínkou pro vydání akcií na základě uplatněných práv z OL je zápis zvýšení ZK do OR a plné placení emisního kurzu akcií. Zaknihované OL jsou po uplynutí práva na opci evidenčním místem (CD) zrušeny.
Dluhopisy Dluhopisy jsou to CP dluhové (obligační). Jejich podstatou je úvěrový vztah mezi nabyvatelem dluhopisu a jeho emitentem. Je do něj inkorporována povinnost emitenta platit za poskytnuté peněžní prostředky (jistinu dluhopisu) úrok a zpravidla ke stanovenému datu (splatnost dluhopisu) pak jeho majiteli jistinu vrátit. Základní právní úprava zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
Dluhopisy Dluhopisy mohou vydávat pouze právnické osoby. Říká se mu emitent dluhopisu. Emitent dluhopisu je podřízen dohledu ČNB včetně uplatnění případných sankcí za porušení zákona o dluhopisech. V případě HZL se však uplatní sankce obsažené v zákoně o bankách. Náležitosti dluhopisu: podoba a forma dluhopisu zastupitelné (vydány v rámci emise dluhopisů) a dále mohou jak listinnou, tak zaknihovanou podobu.
Dluhopisy jmenovitá hodnota a platnost musí být označení dluhopis, příp. ještě druh dluhopisu. Dluhopis musí obsahovat prohlášení emitenta, že se zavazuje splatit dlužnou částku způsob a v místě uvedeném v emisních podmínkách. Splatnost dluhopisu musí být stanovena buď jednorázově nebo musí být stanoveno pevné datum každé splátky. Pro zaknihované dluhopisy je možné stanovit pravidlo výplatu jmenovité hodnoty náleží tomu, kdo vlastnil dluhopis den před splatností, nikoliv v den splatnosti.
Dluhopisy Podle délky splatnosti dluhopisu lze rozlišovat dluhopisy krátkodobé (poukázky bills), střednědobé (do deseti let notes) a dlouhodobé (nad deset let bonds). výnos a kupón výše výnosu dluhopisu nebo jeho konstrukce. Jde o úrokovou sazbu z jmenovité hodnoty dluhopisu (fixní nebo pohyblivá). emisní disážio rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kursem (stanovení tzv. pod par),
Dluhopisy Právo na výnos z CP může být od CP odděleno do samostatného CP tzv. kupónu. Kupón je CP, který slouží k uplatnění práva na výnos z dluhopisu. Jde o tzv. vedlejší (akcesorický) CP. Proč? Protože nemůže být nikdy emitován samostatně. Vždy je vydáván jako CP na doručitele, ale může mít jak listinnou, tak zaknihovanou podobu. Ta musí odpovídat hlavnímu CP, na který je vázán. Pokud je výnos plněn v částech, na každý musí být samostatný kupón kupónový arch. Talón kupón, jež opravňuje majitele k právu na vydání dalšího kupónového archu.
Dluhopisy datum emise, emisní lhůta, objem emise. Emisí se rozumí soubor dluhopisů vydávaných emitentem na základě týchž emisních podmínek, které obsahují stejné datum emise, datum splatnosti a stejné ISIN International Securitis Identification Number. Musí být také uveden předpokládaný objem emise celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Mezi další náležitosti dluhopisů patří např.: ISIN, který přiděluje CD (zaknihovaným, listinným). Kupóny mají svůj ISIN.
Dluhopisy údaje o emitentovi, údaje o schválení emisních podmínek, způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty a výnosu, označení dluhopisu, listinný dluhopis znějící na jméno i jméno a příjmení, příp. název jeho prvního vlastníka, listinný dluhopis podpis osoby jednající za emitenta.
Dluhopisy Převoditelnost dluhopisu Dluhopisy na jméno emitent vede seznam majitelů dluhopisů v listinné podobě, zaknihované pak vede CD. Sběrný dluhopis jediný dokument (listina) nahrazující celou emisi dluhopisů. Je v podílovém spoluvlastnictví jednotlivých majitelů dluhopisů. Je uložen u CD nebo OCP nebo banky. Jednotlivá práva z dluhopisu však mohou být předmětem převodu.
Dluhopisy Emisní podmínky dluhopisu Možnost vydat jakýkoliv dluhopis je dán předchozím souhlasem České národní banky. Ta schvaluje tzv. emisní podmínky. Obsahuji: náležitosti dluhopisu + údaje o podobě dluhopisu, emisní lhůtu,tj. lhůtu pro upisování emise D, emisní kurs D, příp. postup, jak je stanoven, předpokládanou celkovou hodnotu emise D,
Dluhopisy způsob a místo upisování D a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného D, způsob případného výpočtu výnosu D, údaje o zdanění výnosu D, informace o promlčení práv vyplývajících z D, informace o tzv. finanční způsobilosti emitenta atd. Další podmínky, např.: rozhodnutí o emisi v tranších (postupná emise), právo emitenta zvýšit objem emise atd. ( Z zákona o dluhopisech).
Dluhopisy Emisní podmínky zajišťují zejména informační funkci vůči potencionálním investorům. Zejména informace o finanční způsobilosti emitenta (tzv. rating). Jedná se o způsob klasifikace rizikovosti finančních nástrojů. Stal se všeobecně akceptovatelným standardem. Společnosti, které naplní ustanovení 193 ZPKT se mohou nechat zapsat do seznamu ratingových agentur vedeného ČNB. Má pouze deklaratorní význam a význam prestiže, nikoliv konstitutivní.
Dluhopisy Vztah emisních podmínek D a prospektu CP: Každý je upravován jiným zákonem, ale v zásadě platí, že oba dokumenty plní stejnou funkci. Prospekt musí být vydán, pokud je vůle a přání daný CP obchodovat na regulovaném trhu nebo veřejně nabízet. Emisní podmínky D musí být vydány vždy. ČNB je neschvaluje. Prospekt CP a emisní podmínky D mohou tvořit jeden dokument a mohou být schvalovány společně.
Dluhopisy Změny emisních podmínek: Zákon o dluhopisech umožňuje změnu emisních podmínek jen za výjimečných situací: podstatná změna, se změnou musí vyjádřit souhlas majitelé dluhopisů na tzv. schůzi vlastníků D. Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům tuto změnu stejným způsobem, jakým byly zpřístupněny původní emisní podmínky.
Dluhopisy Dluhopisový program: Pokud emitent hodlá emitovat několik emisí D, zákon o D umožňuje, aby vyhotovil pouze jediné emisní podmínky pro více emisí D. Tyto podmínky se pak nazývají emisním programem (dluhopisový program). Každý dluhopisový program je však omezen maximální výši objemu nesplacených dluhopisů vydávaných na základě tohoto programu. Souhrn objemů nesplacených dluhopisů nesmí nikdy převýšit takto stanovenou hranici.
Dluhopisy K emisnímu programu při každé emisi dluhopisů je nutno vyhotovit Doplňek, který aktualizuje standardní emisní podmínky, pokud však již tyto neobsahují vše potřebné Pokud emisní podmínky podléhají povinnosti vydat prospekt CP, tak pro možnost opakované emise je možné vytvořit tzv. základní prospekt CP.
Dluhopisy Schůze vlastníků (majitelů D): Zákon o D ( 21 an.) ji umožňuje k tomu, aby majitelé D mohli výrazně ovlivňovat rozhodnutí emitenta, která mohou mít výrazný význam na jeho schopnost plnit závazky vyplývající z dluhopisů. Schůze schvaluje návrh na změnu emisních podmínek emitenta, vyřazení D z obchodování na regulovaném trhu a dále veškeré změny, které mohou zhoršit schopnost emitenta splácet D.
Dluhopisy Zákon výslovně podmiňuje souhlasem majitelů D přeměnu emitenta, uzavření některé z podnikových smluv (ovládací smlouvy) nebo změny, které mohou významně zhoršit jeho schopnost plnit závazky.. Schůze se schází samostatně ke každé emisi s výjimkou emisního programu společná schůze vlastníků. Rozhodný den pro účast na schůzi je 7. kalendářní den přede dnem konání schůze, pokud emisní podmínky nestanoví něco jiného.
Dluhopisy Schůze je usnášeníschopná, pokud je přítomno více než 30 procent držitelů jmenovitých hodnot D nesplacených dluhopisů dané emise. Každý majitel D má tolik hlasovacích práv, kolik činí jeho jmenovitá hodnota D. Schůze pak rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných s výjimkou schvalování změn emisních podmínek nebo dluhopisového programu. Ze schůze se pořizuje zápis, příp. notářský zápis o změnách zásadní povahy.
Dluhopisy Právní zvláštnost i když schůze neodsouhlasí změny podle návrhu emitenta, tento může změny provést, je pak povinen předčasně splatit těm vlastníkům D, kteří o to požádají (ve lhůtě stanovené schůzí). Obdrží pak jmenovitou hodnotu D + poměrný výnos. I když schůze odsouhlasí změny, ti majitelé D, kteří se schůze nezúčastnili, mohou požádat o toto, co uvedeno výše. Vlastníci D mohou na schůzi zvolit jednu osobu, která je zastupuje. Zástupce je zastupuje ve stanoveném rozsahu, ale jménem všech vlastníků (i těch, co na schůzi nebyli).
Dluhopisy Pojem sekuritizace : Jde o proces, při kterém jsou jednotlivá aktiva (pohledávky) emitenta, transformována na CP, se kterým je pak obchodováno na FT. Jedná se především o různé druhy standardizovaných pohledávek. Např. pohledávky bank z kreditních (úvěrových karet) nebo z hypotéčních úvěrů. Jde tedy o zvláštní druh CP, který se někdy nazývá jako CP s podkladovým aktivem nebo tzv. sekuritizovaný CP.
Dluhopisy Výnos takového CP většinou není stanoven a má základ v hodnotě aktiva. Výnos není zaručen jeho emitentem a jeho nabyvatel plně přebírá riziko podkladového aktiva. Sekuritizace je nástrojem přenosu rizika. Tímto způsobem bývají často emitovány tzv. dluhové CP dluhopisového typu. Tato forma je rozšířena zejména v aglo-amirické oblasti (Special Purpose Vehicle).
Dluhopisy Zvláštní druhy dluhopisů: Státní dluhopisy a dluhopisy ČNB Jedná se o dluhopisy zaručené státem a jsou obecně považovány za nejbezpečnější druh D. ČR může emitovat dluhopisy pouze: - pokud tak stanoví zákon o státním dluhopisovém programu, - pokud tak stanoví jiný zvláštní právní předpis. Základní rozdíl od ostatních D je v tom, že emisní podmínky ani dluhopisový program nepodléhá schválení ČNB.
Dluhopisy Funkci dluhopisového programu plní zvláštní zákon, emisní podmínky vydává MF ČR a jsou uvedeny ve Sbírce zákonů. Státní pokladniční poukázky státní D s dobou splatnosti kratší než jeden rok. ČNB může podle zákona o ČNB vydávat pouze krátkodobé D se splatností do 6-ti měsíců. Jde o tzv. poukázky ČNB. Jejich emise se uveřejňuje ve Věstníku ČNB. Prodej či umístění státních D se svěřuje ČNB a provádí se prostřednictvím Systému krátkodobých dluhopisů.
Dluhopisy Systém krátkodobých dluhopisů (SKD) provozovaný ČNB je systémem, který zajišťuje samostatnou evidenci (registr) cenných papírů a vypořádací systém obchodů s cennými papíry vedenými v této evidenci. SKD vede evidenci a provádí vypořádání transakcí s cennými papíry vydávanými Českou republikou (Ministerstvem financí ČR) a splatnými do jednoho roku, krátkodobými cennými papíry vydávanými ČNB se splatností do šesti měsíců a dalšími dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku. Všechny cenné papíry jsou vydávány v české měně a v zaknihované podobě.
Dluhopisy SKD zajišťuje zejména evidenci cenných papírů podle jejich emitentů a vlastníků, evidenci účastníků SKD, primární prodej státních dluhopisů, dluhopisů ČNB a dalších krátkodobých dluhopisů v rámci SKD, provádění příkazů účastníků k registraci skutečností týkajících se cenných papírů v SKD, vypořádání obchodů s cennými papíry v SKD, zabezpečení splácení dluhopisů a výplaty výnosů z nich. V rámci SKD je poskytována možnost využití různých aukčních algoritmů při pokrývání objednávek investorů v aukci. Pro banky SKD zajišťuje možnost čerpání vnitrodenního úvěru, který poskytuje ČNB prostřednictvím systému CERTIS.
Dluhopisy Komunální dluhopisy: Jedná se o D vydávané územními samosprávnými celky. K jejich vydání se vyžaduje předchozí souhlas MF ČR. Tím je zachována státní kontrola nad emisí D. MF vyjadřuje souhlas s emisními podmínkami. Pro tyto dluhopisy zákon neumožňuje vydat emisi D nad emisní objem. MF nemusí udělit souhlas, pokud dospěje k závěru, že hospodaření celku by neumožňovala řádné plnění závazků spojených s vydáním D.
Dluhopisy Hypotéční zástavní listy: Jde o sekuritizovaný CP, jejichž podkladovým aktivem jsou pohledávky z hypotéčních úvěrů. Hypotéčním úvěrem se rozumí úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti tzv. hypotékou. Podle zákona o D je HZL dluhopis, jehož jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou kryty pohledávkami z hypotéčních úvěrů (tzv. řádné krytí viz 28 zákona). Ale až 10 procent jmenovité hodnoty může být kryto jinými nerizikovými aktivy (např. hotovostí, vklady u ČNB, státními dluhopisy apod.). Emitentem může být pouze banka na území ČR na základě zvláštního povolení.
Dluhopisy Výnos HZL je pevně dán a neodvíjí se od hodnoty podkladových aktiv jako je tomu v obecné rovině. Emitent HZL je povinen zajistit, aby se součet pohledávek z hypotéčních úvěrů nebo jejich částí (krycí blok) spolu s celkovým objemem náhradního krytí vždy rovnal součtu aktuální výše závazků ze všech jim emitovaných zástavních listů v oběhu. Emitent HZL nemá v majetku zástavy, ale jen jejich hodnoty.
Dluhopisy Privilegium majitele HZL se projevuje jen tehdy, pokud by na majetek emitenta byl vyhlášen konkurz. Pohledávky z HZL se uspokojí přednostně (před pohledávkami z pracovních nároků mzdy apod.). Ke krytí závazků z HZL nesmí být použity pohledávky přesahující více než 70 procent zástavní hodnoty nemovitosti ( 30 zákona o D). V praxi to znamená, že i v případě, že výše HÚ je vyšší nebo roven zástavní hodnotě zastavené nemovitosti, může být ke krytí HZL užito jen 70 procent této hodnoty nemovitosti sloužící k zástavě hypotéčního úvěru.
Dluhopisy Aby mohla být pohledávka z hypotéčního úvěru užita k financování (krytí) HZL, nesmí na zastavené nemovitosti váznout zástava třetí strany s výjimkou případu, kdy výnos úvěru bude sloužit ke splacení dříve poskytnutého HÚ. Pokud by bance byla odňata licence a je na majetek banky prohlášen konkurz. Zákon o úpadku (zákon č. 182/2006 Sb.) upravuje, že majetek sloužící jako krycí blok se chová jako samostatná podmnožina majetkové podstaty. Jsou z ní uspokojováni výhradně věřitelé z HZL.
Dluhopisy Vyměnitelné a prioritní dluhopisy: Vyměnitelné D jsou takové, které umožňují jejich majitelům v okamžiku jejich splatnosti rozhodnout se, zda si jej nechají proplatit nebo zda jej vymění za nový D či akcie. Prioritní D jsou takové, se kterými se váže vedle práva na výplatu výnosu a jmenovité hodnoty také právo přednostního úpisu akcie emitenta D. Při úpisu je pak vlastník D povinen uhradit emisní kurs akcie.
Dluhopisy Vydávat vyměnitelné či prioritní dluhopisy je dáno rozhodnutím VH emitenta. Na úpis vyměnitelných i prioritních D mají přednostní právo akcionáři emitenta. Právo na úpis akcií z prioritního D může být od prioritního dluhopisu odděleno do samostatného CP opčního listu (viz výše). Podřízené dluhopisy: Jsou to takové D, které v případě insolvenčního řízení emitenta jsou uspokojovány až poté, co jsou uspokojeny všechny ostatní emitentovy dluhy. Podřízenou pohledávkou jsou např. podřízené úvěry. Podřízené D představují vysoce rizikový nástroj, který praxe kompenzuje vyššími výnosy a slouží k posílení kapitálu společnosti.