4. Příčiny růstů ekonomik, SR a Rakouska podle struktury HDP a jejího vývoje Poptávkové impulsy generované složkami výdajové strany HDP si obecně žádají odpovídající reakci na straně nabídky v ekonomice, ať už jde o potřebné zdroje nasycované z domácí produkce anebo dovozů. Vztah bývá samozřejmě interaktivní. 4.1. Základní složky výdajové strany HDP v ekonomikách, SR a Rakouska od roku Je zřejmé, že země na různém stupni ekonomické vyspělosti mohou mít různé proporce (váhu) složek výdajové strany HDP. Obecně budou mít země investičně poddimenzované (s nízkou úrovní nakumulovaných hmotných aktiv) tendenci tento handicap mírnit. Naopak země s vysokou úrovní spotřeby domácností budou mít tendenci tento atribut materiální kvality života udržovat. V této části analýzy však nepůjde o vhled do struktur úrovňových, ale o to, s jakou dynamikou se vyvíjely základní složky výdajové strany HDP v ekonomikách České republiky, Slovenska a Rakouska (většinou i pro srovnání oproti ). 4.1.1. Porovnání zemí Ekonomiky, SR a Rakouska rychlejší než průměr EU Ekonomický vývoj zemí sledovaných v této analýze podle růstu HDP vztaženého k bázi roku ukazuje (graf 23), že od roku se vývojové křivky ekonomik a Rakouska pohybovaly zhruba stejně jako křivka HDP za celou EU. Od roku je pak již patrné, že rostly rychleji a ekonomika Rakouska prakticky stejně jako v úhrnu HDP EU 28. Poté od roku překonalo tempo růstu HDP (podle přírůstku k bázi ) v Rakousku růstovou úroveň Unie a až do roku bylo rychlejší než v EU (také krizový propad v roce s -3,8 y/y byl méně hluboký než v EU jako celku s -4,4 % y/y). Od roku byl - podle grafu 24 s přírůstky k bázi - ekonomický vývoj Rakouska lepší než vývoj v České republice vlivem tuzemské ekonomické recese. Graf 23 HDP (reálně, =) Graf 24 HDP (reálně, =) 1 1 110 70 Rychlejší růst fixních investic v České republice od roku než v SR i v Rakousku navozuje otázku, kam se ztrácely jejich multiplikační efekty, když růst české ekonomiky byl slabší než růst ekonomiky slovenské Překvapivé srovnání pokud jde o růst fixních investic (tvorby hrubého fixního kapitálu) v, SR a v Rakousku a také v EU jako celku nabízí graf 27. Podle něj rostly nejvíce investice v proti roku v roce s indexem 139,7, čehož nebylo docíleno ani na Slovensku (113,3), ani v Rakousku (112,9). Nárůst investic v byl také významně větší, než jakého dosáhla EU jako celek (116,8). Je otázka, proč se nedostavil odpovídající multiplikačních efekt těchto investic. Je možno dovozovat, že šlo ve značné míře o investice neproduktivní typu, typicky například o odstraňování škod daných starou ekologickou zátěží. 1
Graf 25: Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (fixních investic) (=) 1 1 Spotřeba slovenských domácností rostla rychleji než v i v Rakousku, kde se vyvíjela zhruba stejně jako v průměru za Podle Historické ročenky národních účtů spotřeba slovenských domácností dosáhla úrovně roku 19 až v roce V Rakousku narostla spotřeba domácností za roky - o necelou čtvrtinu, v o dvě pětiny a na Slovensku o téměř tři pětiny Vcelku logický růst výdajů na konečnou spotřebu domácností v a na Slovensku (graf 26) daný růstem jejich disponibilních příjmů (ještě i ve druhé polovině. let relativně nízkou míru nezaměstnanosti, což ale platilo pro, nikoli pro ), dále počínající nabídka úvěrových bankovních produktů zaměřených na spotřebu a její obecně otevřené horizonty, to vše stálo za pokračujícím růstem spotřeby českých a zejména slovenských domácností. Na Slovensku však po rozpadu federace trvalo velmi dlouho, než spotřeba vůbec dosáhla úrovně roku 19. Podle dat z Historické ročenky národních účtů ČSÚ a SSÚ (grafy v další v další subkapitole) se spotřeba slovenských domácností dostala na úroveň roku 19 dokonce až v roce. Relativně nízké přírůstky spotřeby rakouských domácností byly patrné po celé období - (rakouské domácnosti utrácely, co se dynamiky spotřeby týká, méně než kolik činil průměr EU). Poté tohoto průměrného tempa zhruba dosáhly. V roce narostla proti roku spotřeba rakouských domácností o 23,5 %, v Unii o 24,5 %. V České republice výdaje domácností na konečnou spotřebu narostly o téměř dvě pětiny (+39,5 %), na Slovensku o více než polovinu (+57,5 %) Graf 26 Výdaje domácností vč. NISD na konečnou spotřebu (=) Graf 27 Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu (=) 1 1 1 150 130 110 70 Velmi silná spotřeba vládních institucí na Slovensku stála zřejmě za silnou dynamikou jeho HDP Podobně jako u spotřeby domácností, zaznamenává velmi silný růst výdajů svých vládních institucí na konečnou spotřebu (graf 27). Tyto výdaje jsou ve srovnání s, Rakouskem anebo i Unií jako celkem v procentním vyjádření tak vysoké, že lze 2
Příčiny šetření vládních institucí České republiky; rakouská rozpočtová střídmost větší než v EU jako celku vyslovit hypotézu, že slovenský ekonomický růst byl ve velmi vysoké míře financován dluhem vládních institucí. V České republice omezily růst výdajů vládních institucí od roku přijímané reformy, které tehdy reagovaly mimo jiné i na předchozí zátěž veřejných rozpočtů vyvolávanou očišťováním úvěrových portfolií největších bank od špatných půjček. Od roku pak byly výdaje vládních institucí omezovány tvrdou konsolidací veřejných rozpočtů. naopak uplatňovalo relativně střídmou politiku rozpočtových vydání, takže přírůstky výdajů vládních institucí na konečnou spotřebu tam byly po téměř celé sledované nižší než za EU jako celek. Zatímco v EU činil přírůstek výdajů vládních institucí za roky - celkem +28,7 %, v Rakousku +23,5 %. V vlivem zmíněných příčin utrácely vládní instituce v tempu, které představovalo přírůstek o čtvrtinu (+25,9 %), na Slovensku však o celou polovinu (+50,7 %). Graf 28 Export zboží a služeb (=) Graf 29 Import zboží a služeb (=) 4 430 3 330 3 330 2 2 230 230 1 1 130 130 30 30 Exporty i z České republiky a ze Slovenska byly v roce zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší, než v roce,,,, ale dovozy do rostly rychleji než dovozy na, což ovlivňovalo výkonovou bilanci a dokládalo to více přepracovatelský charakter české ekonomiky daný silnějším zastoupením zahraničního kapitálu v podobě přímých investic ; tato skutečnost se projevuje i v saldu s nerezidenty Nejvýrazněji se v pohybech jednotlivých složek výdajové strany HDP projevil v případě České republiky a Slovenska jejich zahraniční obchod (grafy 28 a 29 s exporty a importy zboží a služeb). Je zde vidět výrazná akcelerace růstu vývozů ze Slovenska, které se za roky - zvýšily čtyřikrát (+327 %) a překonaly tak i velmi silnou dynamiku exportů z České republiky (+278 %). Zrychlení po roce dokládá sílící ekonomickou otevřenost obou zemí po vstupu do Evropské unie. Rakouský export zboží a služeb narůstal stejným tempem, jako byla průměrná dynamika těchto exportů za EU (+195,9 %, resp. +196,3 %) Dovoz zboží a služeb stoupl nejvíce v případě České republiky. Lze soudit, že oproti Slovensku je dovozně-vývozní orientace ještě vyšší, stejně jako je zřejmě vyšší i podíl firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice. Hovoří pro to skutečnost, že intenzita vztahů s nerezidenty je v případě České republiky silnější, což se projevuje ve větším přelévání (odlivu) prvotních důchodů (dividendy, mzdové saldo mezi náhradami zaměstnanců-rezidentů v zahraničí a zahraničních pracovníků-nerezidentů v České republice). Saldo s nerezidenty má totiž již dlouhou dobu podstatně vyšší než SR, to jak absolutně, což lze zdůvodnit větší velikostí ekonomiky, tak ale i relativně. V roce bylo saldo České republiky s nerezidenty záporné ve výši 10,46 mld. eur, na Slovensku ve výši 2,36 mld. eur. Česká ekonomika je tedy v daleko větší míře ekonomikou exportně-dovozního typu než nebo a její přepracovatelský charakter v kombinaci s významnou vahou firem zahraničních investorů v ekonomice je tím také zřetelnější. 3
Graf 30 Vývoz zboží (=) Graf 31 Vývoz služeb (=) 520 420 220 200 1 1 320 220 20 Proporce v obchodu se zbožím a službami dokládají, že ani SR dosud ekonomikami služeb nejsou ani ekonomikami služeb nejsou. Alespoň co se týká zahraničního obchodu s nimi. Pokud jde o export, grafy 30-33 dokazují, že ekonomiky a SR se orientují především zbožově. Vývozy služeb z obou zemí rostou výrazně méně, než je tomu v případě Rakouska anebo zejména u exportu služeb za EU jako celek. Graf 32 Dovoz zboží (=) Graf 33 Dovoz služeb (=) 440 3 340 250 230 210 1 2 170 240 150 1 130 110 70 40 50 Pramen: Eurostat, vlastní propočty 4.1.2. Vývoj struktury výdajové strany v každé ze sledovaných zemí Zahraniční obchod, výdaje domácností či vládních institucí na konečnou spotřebu a vývoj fixních investic v letech - podle jednotlivých zemí V předchozí subkapitole jsme porovnávali ekonomiky České republiky, Slovenska a Rakouska (resp. pro orientaci i vývoj za jako celek) tak, že každá složka poptávkové strany HDP ukazovala, jak si v jejím vývoji za roky - stojí jednotlivé sledované země. Následující skupina grafů se zabývá rovněž výdaji na HDP, ovšem právě podle zemí. Z grafů 34-37 je patrná skutečnost, ve které fázi se nacházely ekonomiky a SR na počátku sledovaného období oproti fázi ekonomiky Rakouska a také oproti průměru za jako celek. Zřetelné jsou zejména růsty zahraničního obchodu u všech zemí. Je z nich patrný i vývoj čistého exportu v jednotlivých zemích a tedy jeho potenciální vliv na dynamiku HDP. 4
Grafy 34-37: Vývoj struktury výdajové strany HDP podle jednotlivých položek výdajů na konečnou spotřebu domácností a vlády, fixních investic, exportu a importu zboží a služeb (přírůstky za roky -) Graf 34: Česká republika Graf 35: Pramen: Eurostat, vlastní propočty Graf 36: Graf 37: Pramen: Eurostat, vlastní propočty Přesnějším pohledem na vývojové křivky (bez zahrnutí vývoje exportu a vývoje importu zkreslujících proporce v grafech 34-37) je možné posoudit z obrázků v čtyřgrafu 38 vývoj výdajů domácností i vlády na konečnou spotřebu, vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (fixních investic a HDP ekonomik České republiky, Slovenska, Rakouska a. Slabá výchozí báze roku Celkově podstatně slabší ekonomický základ a výchozí báze v roce v případě České republiky a Slovenska oproti výkonnosti ekonomik Rakouska a jako celku ej zřejmou skutečností, ověřenou rozborem v kapitole o HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Právě z toho pak mimo jiné plynula výrazně větší akcelerace 5
růstu především zahraničního obchodu ekonomik České republiky a Slovenska, jsou patrné z grafů 34 a 36 ilustrujících vývoj hlavních složek výdajů na HDP v průběhu let až. podporovala výrazné zrychlení vývozu ze Slovenska a zvětšování přebytků výkonové bilance, které dynamizovaly hospodářský růst Slovenské republiky v podstatně větší míře, než čistý export v, Rakousku anebo v Význam, jaký má pro ekonomiku výsledek zahraniční obchodu, je pro s jeho neustále vykazovanými přebytky v celém období - větší, než význam za Unii jako celek tak těží ze své silné ekonomické vazby na německou ekonomiku Všechny tři malé ekonomiky mohly těžit z výsledků svého zahraničního obchodu ovlivňujícího jejich růst Silné investice v české ekonomice, slabší na Slovensku a v Rakousku, kde hrály větší roli výdaje na konečnou spotřebu Spotřeba domácností v a SR po roce spíše jen stagnuje na rozdíl od Rakouska, kde zaznamenává mírný růst Zejména v případě Slovenska je zrychlení vývozu a dovozu proti roku jasně zřetelné (graf 36). Stejně jako i skutečnost, že toto zrychlování k bázi roku bylo za uvedené období ze všech čtyř sledovaných ekonomických celků největší (a ovlivňující tak velikost i tvar grafu 36 oproti grafům zpracovaným za dvě ostatní sledované ekonomiky i ). Co je však ještě důležitější, je vzájemný tvar křivek vývoje dovozu a vývoje vývozu, který ukazuje u Slovenska zvětšování přebytků výkonové bilance zhruba už od roku, které bylo v relaci podstatně větší než u České republiky či Rakouska, ale i. Znamená to, že čistý export zboží a služeb jako výdajová složka HDP hrál v ekonomice Slovenska zejména v letech - výraznější roli, než tomu bylo u zbylých dvou zemí sledovaných v této analýze, i než u EU jako celku. Ta díky exportní síle Německa rovněž již zhruba od roku vytváří - z grafu 37 patrné - větší přebytky v zahraničním obchodě se zbožím a službami. V dosahované proporci čistého vývozu v ekonomice EU jako celku na jedné straně a ekonomice Rakouska na straně druhé dokládají grafy 35 a 37, že podle významu, jaký má výsledek zahraničního obchodu se zbožím a službami pro vývoj HDP, hraje tento obchod větší roli v ekonomice Rakouska než v ekonomice EU jako celku. Prakticky již od roku jsou z grafu 35, zachycujícího vývoj základních složek výdajové strany rakouského HDP, jasně patrné přebytky výkonové bilance (export zboží a služeb roste rychleji než jejich import). Těchto přebytků docilovalo i po celé sledované období až do roku. Souvisí to bezesporu s tradiční a silnou ekonomickou vazbou Rakouska na německou ekonomiku. I pro rakouskou ekonomiku tedy platí, stejně jako pro a Českou republiku (jak plyne z křivek dovozu a vývozu v grafu 34), že čistý export zboží a služeb měl - po celé sledované období v Rakousku a po většinu tohoto období na Slovensku a v pozitivní vliv na vývoj jejich HDP. Jak však již bylo řečeno, ve srovnání s a Rakouskem, byl tento vliv daleko významnější v případě ekonomiky Slovenska. Co se dalších složek výdajů na HDP ilustrovaných v grafech 34 až 37 týká, stojí za zmínku z pohledu vývojových disproporcí zejména investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu hrála totiž podle dynamiky svého růstu větší roli v ekonomikách EU 28 a zejména v ekonomice České republiky. Patrné to bylo hlavně v letech a, kdy jak v (vrcholící vlna pořizování domů a bytů i konjunkturou hnaná investiční aktivita firem), tak v rostly investice rychleji než výdaje na konečnou spotřebu i než samotný HDP. Naopak jiná struktura růstu podle vývoje hlavních výdajových složek HDP je vidět u Slovenska, kde kupodivu investice - i přes zřejmou investiční poddimenzovanost už z počátku sledovaného období - nehrály v růstu ekonomiky takovou roli jako složky ostatní, jak je patrné z grafu 36). Zjištění o slabší roli investic v růstu slovenské ekonomiku podporují jasně vývojové křivky za tuto zemi, jak je zřejmé z grafu 38. Ten by měl pro jednotlivé sledované země ukazovat zřetelněji (s ohledem na zvolené měřítko v grafech za jednotlivé země) vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností a také vládních institucí vč. vývoje fixních investic a vztah těchto výdajových složek k vývoji HDP - tedy bez deformace prudkými vývojovými křivkami zahraničního obchodu uváděných v grafech 34-38. 6
Graf 38: Vývoj základních složek výdajové strany HDP bez zahraničního obchodu (=) Česká republika 1 1 HDP Spotřeba domác. v č. NISD Spotřeba vlády 1 1 HDP Spotřeba domác. vč. NISD Spotřeba vlády Fixní investice Fixní investice 40 40 1 1 HDP Spotřeba domác. vč. NISD Spotřeba vlády Fixní investice 1 1 HDP Spotřeba domác. v č. NISD Spotřeba vlády Fixní investice,0 Pramen: Eurostat, vlastní propočty Růst ekonomiky EU28 táhnou od roku stále intenzivněji výdaje vládních institucí Právě zahraniční obchod, resp. jeho výsledek, ukazuje svůj významný vliv na růst ekonomik SR, a Rakouska (HDP u nich narůstal rychleji než kterákoli z dalších výdajových složek uvedených v grafu 38). Naopak růst HDP celé táhly od roku především výdaje vládních institucí. 4.1.2.1. Vybrané aspekty vývoje ekonomiky a Slovenska počínaje rokem 19 Vliv prvních roků dekády. let na výchozí bázi ekonomik a Slovenska umožní posoudit data z Historické ročenky národních účtů zpracované ČSÚ a SSÚ Jak bylo z předchozího zřejmé, na celkový vývoj v a na Slovensku oproti vývoji ekonomiky Rakouska měla významný vliv první léta srovnávaného období -. Ovšem výchozí situace po většinu srovnávaného období v této analýze, tj. zpravidla od roku, byla samozřejmě ovlivněna co se České republiky a Slovenska týká, vývojem v období na počátku. let minulého století, kdy byly obě země ještě součástí federace (více již zmíněno v kapitole 2) a také prvními roky po rozdělení na samostatné státy. Protože jsou k dispozici data zpracovaná v rámci Historické ročenky národních účtů (podle metodiky ESA 95), kterou vytvářeli odborníci z útvaru národního účetnictví ČSÚ a SSÚ, použijeme tyto výsledky spolu s doplněním časové řady a porovnáme vývoj České republiky a Slovenska k bázi roku 19 pro základní složky výdajové strany HDP 1. 1 Jde o výsledky analýzy D. Dubské a SR: Slovenská ekonomika roste rychleji. Víme proč? zpracované na žádost pro prezentaci na semináři Právnické fakulty Univerzity Karlovy nazvaném Odlišný vývoj českého a slovenského HDP, který se konal 30.dubna 2015. Aktualizovaná a rozšířená verze názvem CR a SR: Kde leží příčiny rychlejšího růstu slovenské ekonomiky byla prezentována na žádost Socioekonomickému výboru Rady vlády pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády 25. června 2015. 7
Od roku 19 (s výjimkou roku ovlivněného v recesí) byl růst investic v neustále rychlejší než na Slovensku a v roce byl proti roku 19 vyšší o 87 %, zatímco v SR o 73 % Slabší růst spotřeby slovenských domácností oproti českým trval až do roku a v roce byly přírůstky proti roku 19 zhruba stejné (+41 % v a +38 % v SR) pro SR nepříznivá proporce se začala zlepšovat po roce Investiční aktivita byla po propadu v roce 1991 v České republice relativně rychle obnovena, jak plyne z meziročních temp jejich růstu i z vývojových křivek grafu 39, který zachycuje vývoj k základně roku 19. Slovensku trvalo déle, než došlo k oživení investic a po naprostou většinu sledovaného období s výjimkou roku, kdy v pokračovala recese byl růst fixních investic na Slovensku pomalejší než v. Dokládají to zjištěné přírůstky fixních investic za obě země do roku a dále do roku, propočítané k základu roku 19 v grafu 39. Stejně jako u fixních investic, tak i v případě výdajů na konečnou spotřebu domácností byl vývoj na Slovensku vztažený k základu roku 19, tedy za doby federace, méně příznivý oproti vývoji v. I přesto, že zhruba od roku se již přírůstek spotřeby domácností v i na Slovensku do roku téměř vyrovnal (proti roku 19 byl v vyšší o 40,6 %, na Slovensku o 38,1 % v SR). Slovenské domácnosti však těžily prostřednictvím svých rostoucích nominálních disponibilních příjmů především z konjunktury v polovině předchozí dekády. Tehdy totiž srovnání mezi a SR v dosažených přírůstcích výdajů domácností na konečnou spotřebu v roce proti roku ukazuje, že v byl její nárůst zřetelně vyšší (+21,3 %) oproti nárůstu za slovenské domácnosti (+8,4 %). Graf 39 Investice (přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu, reálně, 19=) Graf 40 Výdaje domácností na konečnou spotřebu (reálně, 19=) Pramen: Historická ročenka národních účtů, Eurostat Vládní instituce na Slovensku utrácely více a v roce byly jejich výdaje proti roku 19 vyšší o 55 %, zatímco v o 32 % Mohutné uvolňování vládních výdajů na Slovensku je patrné především po roce což zřejmě živilo ekonomickou konjunkturu Hrubý konsolidovaný dluh vládních institucí v relaci k HDP byl na Slovensku v roce 1995 vyšší než v, ovšem po roce začala jeho relace klesat díky sílící výkonnosti ekonomik y SR a uskutečňovaných reforem směřujících k potlačování dluhového financování Deficity slovenských vládních institucí byly Avšak na rozdíl od příznivějšího dlouhodobého vývoje fixních investic a výdajů na konečnou spotřebu domácností v České republice oproti Slovensku se výrazně lepší výsledek(ve smyslu rychlejšího přírůstku za roky 19-) projevil na Slovensku u výdajů vládních institucí na konečnou spotřebu. Zatímco v stouply za čtvrtstoletí(zahrnující transformační změny výdaje vládních institucí v o necelou třetinu (+32,1 %), na Slovensku o více než polovinu (+55,1 %), jak ukazuje graf 41. K mohutnému uvolňování vládních výdajů začalo na Slovensku docházet po roce (graf 41), neboť do té doby byly jejich kumulativní přírůstky od roku 19 vyšší v (v roce +22,6 % proti +17,6 % v SR). To však bylo zřejmě dáno velkým propadem těchto výdajů na Slovensku po roce 19 (-15 %) patrným až do roku 1994. Po roce se silná dynamika výdajů vládních institucí SR, jež byla patrná v letech tamější ekonomické konjunktury a tuto konjunkturu bezesporu živila, projevila ve velmi výrazném konečném přírůstku za období 19-. Hrubá zadluženost vlády SR k HDP v roce 1995 byla vyšší než v a i její vývoj byl volatilnější - po roce poklesl hrubý konsolidovaný dluh vládních institucí na Slovensku v relaci k HDP nejen silnou výkonností ekonomiky, ale zřejmě i vlivem uskutečňovaných reforem. Po krizi v roce rostl hrubý konsolidovaný dluh Slovenska opět rychleji (grafu 43), ovšem právě vysokým růstem slovenské ekonomiky byl rostoucí dluh v absolutním vyjádření (grafu 43) vcelku úspěšně ufinancováván. Za 1995- narostla relativní hrubá zadluženost SR o 31,8 pb., zatímco v o 21,9 pb. Slovenské vlády hospodařily během posledních dvou dekád s vesměs hlubšími 8
během posledních dvou dekád hlubší než v (prům. za roky1995- - 5,2 % proti -4 % c relativními deficity než vlády v (v průměru s -5,2 % HDP za roky 1995- proti -4 % v ). Kumulace deficitů do dluhu vedla za léta 1995- k jeho absolutnímu zvětšení (v eurech) 10,7krát v a 12,2krát v SR (vyjádřeno v národní měně stoupl 8,5krát, resp. 9,4krát). S jistým zjednodušením lze tedy říci, že slovenský růst byl tažen mimo exportní expanzi po roce také hospodářskou politikou využívající ve velké míře dluh, tj. rychle rostoucí výdaje vlády a že tato politika vedla k podpoře ekonomického růstu Slovenska. Graf 41 Výdaje na konečnou spotřebu vládního institucí (reálně, 19=) Graf 42 Export zboží a služeb (reálně, 19=) Export zboží a služeb ze SR i výrazně stoupl a v roce byl vyšší než v roce 19 o 483 % ( a o 411 % (SR) export z se obnovil po transformačním propadu rychleji a tento odstup od růstové dynamiky slovenského exportu se v dalších letech udržel Pramen: Historická ročenka národních účtů, Eurostat Přestože data z kapitoly 3 analyzující období - a jeho mezi-etapy ukázala rychlejší růst exportu zboží a služeb ze Slovenska oproti exportu z, prodloužení časové řady na počátek dekády. let ukazuje jiný výsledek. Obě země ukázaly impozantní růst, kdy objemy exportu zboží a služeb v reálném vyjádření stouply v obou případech pěti- resp. šestinásobně. Ovšem přírůstky za byly vyšší oproti Slovensku nejen za celou pětadvacetiletou řadu, ale už za roky 19- (tehdy +229,4 % v exportech zboží a služeb z oproti +147,2 % přírůstku Slovenska). Exportní způsobilost se projevila ve srovnání se SR především v rychlejším obnovení temp růstu již po roce 19 a tento odstup se v dalších letech udržoval, resp. sílil. Graf 43 Hrubý konsolidovaný dluh vládních institucí (v % nom. HDP) Graf 44 Čisté výpůjčky vládních institucí (deficit hospodaření po letech, v % nom. HDP) 70 Li á í () 0-2 1995 1997-4 50 40 30 20 10 0-6 -8-10 -12 Li á í (Sl k ) 1995 1997-14 Vysoká otevřenost ekonomik a SR Pramen: Eurostat Dlouhodobé srovnání a SR potvrzuje vysokou otevřenost obou ekonomik (v exportu zboží vztaženému k nominálnímu HDP zaujímá SR první a třetí místo v žebříčku zemí v EU), rychlejší obnovu růstu v po transformačním šoku v propadech roku 1991 a především velkou roli, kterou hrály výdaje vládních institucí ve vztahu k velmi rychlému růstu slovenské ekonomiky zejména po roce. 9