Výzkumný projekt 10.08.06.1.59.6 z pověření Spolkového úřadu pro stavebnictví a prostorové uspořádání: Výstavba východ Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti Krátké shrnutí závěrečné zprávy Drážďany a Brno, 3. dubna 2006 Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) (Leibnizův ústav ekologického územního rozvoje) Ústav územního rozvoje
Zadavatel Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung (BBR) (Spolkový úřad pro výstavbu a prostorové uspořádání) Deichmanns Aue 31-37 53179 Bonn SRN Zpracovatel Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) Weberplatz 1 01217 Dresden SRN Ve spolupráci s: Ústav územního rozvoje (ÚÚR) Jakubské náměstí 3 601 00 Brno Česká republika Projektový tým IÖR: ÚÚR: Dr.-Ing. Markus Leibenath (vedoucí projektu) Dip.-Ing. Robert Knippschild Ing. Igor Kyselka, CSc. Mgr. Robert Veselý Tato dílčí zpráva není vyjádřením názoru německé a české vlády, ani BBR, nýbrž je v kompetenci zpracovatelů (IÖR a ÚÚR). 2 IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v rámci územního rozvoje
1 Příprava německo-české pracovní skupiny pro územní rozvoj Účelem předložené závěrečné zprávy k projektu Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje směřujících k posílení územní soudržnosti je příprava ustavujícího zasedání německo-české pracovní skupiny pro územní rozvoj, které je plánováno na duben 2006. K tomu bylo provedeno rozsáhlé šetření dotazující subjekty územního, regionálního a zemského plánování na obou stranách hranice. Kromě toho byla provedena analýza projektů s německou a českou účastí, které byly doposud podporovány v rámci iniciativy Společenství INTERREG IIIB, jakož i dalších 36 aktuálních německo-českých kooperačních projektů s širším (nadregionálním) územním dopadem. Zpráva bere v úvahu také výsledky veřejného semináře ke společnému německo-českému územnímu rozvoji, který se konal 23. března 2006 v Durynském státním kancléřství v Erfurtu. Na tomto semináři, jehož se zúčastnilo 50 odborníků z Německa a České republiky, byly prezentovány a diskutovány dosavadní výsledky projektů. 2 Rozšířené německo-české příhraničí: spojovací článek mezi západní a východní Evropou a mezi severní a jižní Evropou Rozšířené německo-české příhraničí pokrývá území mezi městy Praha, Mnichov, Norimberk, saským trojúhelníkem (Drážďany Lipsko/Halle Saská Kamenice/Cvikov) a Berlínem. Z důvodu významných územních vazeb je do rozšířeného německo-českého příhraničí zahrnuto i území s městy Poznaň, Vratislav a Vídeň. Takto široce vymezené území leží mezi tradičním západoevropským jádrovým prostorem (Modrý banán / Pentagon) a ekonomickým těžištěm nových členských států EU (nový Pentagon). Metropolitním regionům přísluší v tomto prostoru klíčová role nositelů inovací a ekonomického růstu. Zároveň jde o to, aby byly zachovány rozmanité potenciály venkovských prostorů a bylo rozvíjeno nové partnerství mezi městy a venkovem. Velký význam mají též evropské dopravní a rozvojové koridory č. II, III a IV, které mají být využívány jako generátory impulsů pro budoucí rozvoj rozšířeného německo-českého příhraničí. Rozšířené německo-české příhraničí hraje také zvláštní úlohu se zřetelem na severojižní spojení mezi Pobaltím a Středomořím. Intenzita přeshraniční spolupráce mezi Německem a Českou republikou je (zatím) výrazně nižší ve srovnání s poměry v západní části Evropy. Propojení metropolitních regionů funkčními sítěmi (vazbami) překračujícími hranici je slabé. Obyvatelstvo je vůči prohloubené přeshraniční integraci skeptické. Také přeshraniční spolupráce subjektů působících v oboru IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v rámci územního rozvoje 3
prostorového uspořádání a územního rozvoje je obtížná, protože chybí společný způsob komunikace a informace o systému správy a úředních postupech v sousední zemi. 3 Středoevropský krystal Modelem pro další rozvoj německo-českého příhraničního prostoru by mohl být středoevropský krystal (viz obr.). Pojem krystal vyplývá z fasetové struktury obrazu, který vznikne, když spojíme metropole německo-českého příhraničního prostoru čarami. Odkazuje na tradici výroby skla, porcelánu, keramiky a šperků na tomto území. Skleněný krystal je průhledný a průsvitný symbol funkce spojení a propojení mezi západní a východní Evropou. Krystal může však sám o sobě být i šperkem symbolem ekologických potenciálů, kulturně historických zvláštností a turistických cílů regionu. Krystal se také vyznačuje tím, že má rozmanité fasety (region technologií a průmyslu, prostor přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a vzdělávání). Obrázek ukazuje zřetelně, že metropolitní regiony Praha, Mnichov, Norimberk, saský trojúhelník a Vratislav představují vrcholy tohoto prostoru a jeho budoucího rozvoje. 4 Tvorba přeshraniční platformy pro kooperaci a rozvoj strategických vizí Z analýz rozšířeného německo-českého příhraničí a z diskuzí na veřejném semináři v Erfurtu lze pro činnost německo-české pracovní skupiny pro územní rozvoj vyvodit sedm závěrů: Závěr 1: Komunikování a vytváření sítí spolupráce Německo-česká pracovní skupina pro územní rozvoj by se měla stát neformální informační a diskusní platformou, která bude sloužit především ke vzájemné výměně informací a 4 IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v rámci územního rozvoje
vytváření a udržování kontaktů. Pracovní skupina by měla podporovat existující přeshraniční sítě (vazby) a kooperace a zvyšovat jejich účinnost. Závěr 2: Pružné rozšiřování základní pracovní skupiny Základní pracovní skupina (jádro pracovní skupiny) by měla být složena ze zástupců obou národních vlád a příhraničních spolkových zemí (SRN) a krajů (ČR). Pracovní skupina by měla řešit problémy územního rozvoje, které nejsou řešitelné pouze na samotné regionální úrovni, a usnadňovat vzájemné porozumění. Proto by mělo být možné základní skupinu v případě potřeby rozšířit. Například u některých témat se může ukázat jako vhodné zapojit do řešení zástupce euroregionů, poradenských firem a nevládních organizací, popřípadě odborníky z jiných rezortů. Závěr 3: Společné zastupování středoevropských zájmů vůči Evropské unii Určité úkoly a naléhavé žádosti související s rozvojem německo-českého příhraničí nelze řešit jen v rámci mezistátní spolupráce, nýbrž je do nich třeba zapojit také evropské instituce. To platí např. pro strukturální politiku nebo výstavbu významných dopravních spojení. Pracovní skupina by měla přispět k vytváření strategických aliancí k prosazování společných cílů územního rozvoje v Evropě. Na základě vzájemných propojení (vazeb) v rozšířeném německo-českém příhraničí by měly být do těchto aktivit zapojeny také Polsko a Rakousko. Závěr 4: Iniciace strategického projektu v rámci cíle 3 strukturální politiky EU, který by vedl ke konkretizaci a dalšímu vývoji vize středoevropského krystalu Rozšířené německo-české příhraničí má potenciál pro to, aby se stalo ještě dynamičtěji se rozvíjejícím ekonomickým a kooperačním prostorem v srdci Evropy. Navržený model středoevropského krystalu by mohl být využit pro propojení příslušných národních aktivit a pro soustředění se na dosažení společného cíle. Pracovní skupina by proto měla pro nové programové období EU, začínající v roce 2007, iniciovat v rámci nového cíle 3 strukturální politiky EU Územní spolupráce strategický projekt, který by zmapoval možnosti budoucího velkoplošného rozvoje rozšířeného německo-českého příhraničí i možnosti společné podpory tohoto rozvoje. Závěr 5: Zlepšení informovanosti v rámci přeshraniční spolupráce Zlepšení informovanosti by se mělo týkat především informací o nástrojích, postupech, kompetencích a změnách zákonů v oblasti územního rozvoje. Neznalost příslušné národní IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v rámci územního rozvoje 5
odborné terminologie vede k častým nedorozuměním a komplikacím. Kromě toho by měly být vypracovány a vzájemně intenzivněji a lépe vyměňovány informace o územních strukturách a územních problémech, což by umožnilo lepší společné vnímání problémů. Závěr 6: Podpora regionálních koncepcí rozvoje Německo-česká pracovní skupina pro územní rozvoj by měla prosazovat nové moderní přeshraniční koncepce rozvoje, které by byly během zpracování průběžně projednávány s regionálními a lokálními aktéry. Přitom by měly být zohledněny také výsledky v současné době rozpracovaných česko-polských a polsko-německých studií rozvoje. Závěr 7: Změna právních rámcových podmínek k usnadnění přímého přeshraničního odsouhlasování Přeshraniční projednávání a schvalování územně významných záměrů, které by mohly mít závažné účinky na sousední zemi, postrádá uspokojivou právní úpravu. Kompetentní úřady si sice vyměňují informace, ale mapové a textové dokumenty se zpravidla nepřekládají. Kromě toho není vždy možné následně zjistit, jak je v sousední zemi naloženo s námitkami a stanovisky z druhé strany hranice. Pracovní skupina by proto měla usilovat o uzavření mezistátní dohody, která by uvedla do praxe principy 16 německého zákona o prostorovém uspořádání (Raumordnungsgesetz). Tento paragraf stanoví, že prostorově (územně) významné záměry a opatření, které by mohly mít závažné účinky na sousední státy, musí být s nimi odsouhlaseny podle zásad vzájemnosti (reciprocity) a rovnocennosti (ekvivalence). 6 IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru v rámci územního rozvoje