Pvrch ksti na klubních plchách - sklvitá chrupavka statní pvrch ksti = kstice - bhatě prtkána nervy a cévami, ty vnikají d ksti, vstupují d Haversvých kanálků => výživa, inervace kstní tkáně kstice silná vazivvá blána u dětí je tak silná, že při zlmení ksti pdrží kst zdánlivě neprušenu ke ksti je pevně připjena krátkými vazy díky prstupení nervy je velmi citlivá (blí zlmeniny, výrny) umžňuje růst ksti d šířky (přirůstají nvé vrstvy kstních lamel), způsbují t kstitvrné buňky umžňuje hjení zlmenin, při hjení zlmeniny vytvří vazivvý svalek, který pzději zkstnatí Vnitřní stavba ksti 1. kst hutná tvří střední část ksti tvří pvrchvu vrstvu kstí plchých a krátkých tvří ji Haversvy kanálky (základní hmta uspřádaná d lamel) tvří sustředné plténky (lamely) klem cévních kanálků v dutinkách mezi lamelami jsu kstní buňky lamely jsu tvřeny klagenními vlákny a zpevněny krystalky slí 2. kst hubvitá tvří vnitřek kstí plchých a krátkých vyplňuje hlavice dluhých kstí (tvří trámčinu) v nich je upravena d kstních trámců trámce se vzájemně kříží => tvří prstrvu síť jsu uspřádány tak, aby dpvídaly tlakům, které na ně půsbí
architektura spngiózy se přestavuje v závislsti na zatížení kstry (sprt, zaměstnání, nemc, úrazy => změny) architektura => velká pevnst ksti vrchly trámečků míří vždy prti směru tlaku a tahu vlastní kstní tkáň nemá nervy 3. kstní dřeň je t krvetvrná tkáň, řídké vaziv (síť jemných vazivvých vláken, vazivvých buněk a rzvětvených cév) vyplňuje dutinu ve střední části dluhých kstí vyplňuje trámčinu v těle člvěka 1-1,5 kg kstní dřeně v mládí červená kstní dřeň, v dspělsti v dutinách dluhých kstí žlutne, ztrácí krvetvrnu schpnst, usazuje se v ní tuk (kstní mrek) v dspělsti se krvinky tvří jen v červené krvetvrné (hematgenní) kstní dřeni krátkých a plchých kstí (pánevní ksti, lebeční ksti, žebra, hrudní kst) brvská schpnst tvrby krvinek - denně miliardy Vývj a růst kstí kstnatění (sifikace) - přeměna pjivvých tkání v kst 1. Z vaziva 2. Z chrupavky jsu ksti klenby lební zvápenatělá lžiska v blízksti vaziva umžňují přeměnu vazivvé buňky v kstitvrné buňky většina kstí sifikace začíná: 1. vniknutím cévy a pak kstitvrné buňky d chrupavčitéh základu 2. vytvří se jádr kstní tkáně (sifikační centrum) a d něj sifikace pstupuje k krajům
U dluhých kstí: diafýza - střední část ksti epifýzy - knce ksti mezi diafýzu a epifýzu jsu růstvé chrupavky - ty umžňují kstnatění a růst ksti d délky (d 18. - 20. - 23. rku) činnst buněk růstvých chrupavek řídí růstvý hrmn z pdvěsku mzkvéh (hypfýzy) chrupavka u diafýzy se rzpadá, aktivní kstní buňky tvří kst buňky chrupavky u epifýz se rychle dělí => růstvá chrupavka se psuvá k epifýze => růst ksti d délky Typy kstí: dluhé (stehenní, pažní) krátké (zápěstní) plché (lpatka) nepravidelnéh tvaru (dlní čelist) Spjení kstí 1. Nephyblivé (pevné): 1. pmcí jiné pjivvé tkáně 1. vazivem (lebka) - švy v mládí 2. chrupavku (stydká spna, mezibratlvé plténky mezi těly bratlů) 2. druhtně srůstem kstí (kst křížvá, kst kstrční (srstlé bratle), ksti pánve) 2.Phyblivé (klubní spjení): klub = spjení 2 neb více kstí dtykem na styčných plchách - klubní hlavice (vypuklá) a klubní jamka (dutá) styčné plchy jsu chrupavčité p bvdu spjeny klubním puzdrem (vaziv) - chrana klubu, prstupen sítí vlásečnic a nervvých vláken vnitřní strana klubníh puzdra = synviální vrstva ta prdukuje klubní maz funkce klubníh mazu: zmenšuje tření na styčných plchách bsahuje výživné látky pr pvrchvé chrupavky zajišťuje pevné přilnutí klubních plch k sbě zmenšená tvrba synvii => praskt v klubech kluby jednduché - spjení dvu kstí kluby slžené spjení více než dvu kstí neb vlženy chrupavčité destičky (menisky) = vyrvnání zakřivení styčných plch prvádění phybů (hyb, táčení) = klenní klub
Typy klubů: 1. Kulvité kluby - hlavice i jamky kulvité => phyb všemi směry (např. ramenní klub) 2. Kluby válcvé - hlavice i jamky jsu úseky válce => phyb: natažení a hnutí (články prstů) 3. Kladkvé kluby - na vypuklé plše je rýha, na druhé styčné plše je hrana (kst pažní, lketní) 4. Elipsidní kluby - vejčitý knec jedné ksti zapadá d eliptické dutiny druhé ksti, např. kst vřetenní, kst lďkvitá 5. Sedlvé kluby - klubní pvrch každé ksti má dutu i vypuklu část (báze palce ruky) 6. Tuhé kluby - styčné plchy skr rvné, krátké klubní puzdr => malá phyblivst v klubu (kst křížvá, ksti kyčelní, spjení bratlů) 7. Čepvý klub - výběžek jedné ksti se táčí v prstencvém tvru jiné ksti (nsič a čepvec) Kstra trupu PÁTEŘ 33-35 bratlů pružná sa celé kstry => prná funkce kstěné puzdr pr míchu a křeny míšních nervů pevná, hebná a phyblivá 2x esvitě prhnutá lrdsa - prhnutí dpředu (lrdsa krční, bederní) kyfsa - prhnutí dzadu (kyfsa hrudní, křížvá) sklisa - bčitst (vychýlení páteře) mezibratlvé plténky - pružné chrupavčité destičky pd těly bratlů, tvří ¼ délky páteře (tlumí nárazy při chůzi a skku; největší tlak na bederní plténky) 7 bratlů krčních, 12 hrudních, 5 bederních, kst křížvá (z 5 bratlů), kst kstrční (z 3-5 bratlů)
Obratle krční (7) mají nízká těla a tvr v příčných výběžcích (pr cévy) krční páteř má značnu phyblivst 1. bratel = nsič (atlas) nemá těl tvřen 2 bluky, na jejichž hrní hraně se nacházejí 2 klubní jamky - nasedají na ně hrbly týlní ksti (psazena lebka) => kývavé phyby 2. bratel = čepvec (axis) na hrním kraji těla má čep (pírá se přední bluk nsiče) => táčení hlavy zlmení vazu - dtržení zubu čepvce, uvlněný se zabdne d míchy => rzdrcení míchy => smrt Obratle hrudní (12) stré trnvé výběžky sklněné šikm dlů na příčných výběžcích mají jamky pr sklubení s žebry hrudní páteř je nejméně phyblivá, připjená žebra phyb mezují Obratle bederní (5) bjemná a vyská těla (nejmhutnější ze všech) trnvé výběžky mají tvar čtyřhranných destiček bederní páteř - dbrá phyblivst Kst křížvá - z 5 bratlů připjení ke kstem kyčelním 4 páry tvrů - vystupují nervy 5 bratlů, které srůstají v 25 letech Kst kstrční - z 3-5 bratlů srstlé, zakrnělé ŽEBRA blukvité ksti, 12 párů zadní knce se 2x klubně připjují k bratlům (jednu k tělu bratle a jednu k příčnému výběžku) 7 párů žeber pravých - svými chrupavkami připjeny k hrudní ksti 3 páry žeber nepravých - spjeny chrupavku s předchzím párem žeber 2 páry žeber vlných - vlně knčí ve stěně břišní
Kst hrudní plchá kst stavba: rukjeť - k ní se klubně připjují klíční ksti těl - pdluhlé mečvitý výběžek - dluh chrupavčitý Hrudník (hrudní kš) tvří h žebra, hrudní bratle a kst hrudní uzavírá dutinu hrudní chrání plíce, srdce
Kstra knčetin Kstra hrní knčetiny připjena ke kstře trupu pletencem lpatkvým 1. Pletenec lpatkvý kst klíční - 12-16 cm, esvitě prhnutá, je z vaziva (=> snadn se láme) lpatka - plchá trjúhelníkvitá kst 2. Kstra vlné knčetiny kst pažní - dluhá kst kst vřetenní - dluhá kst, směřuje k palci kst lketní - dluhá kst, směřuje k malíčku Kstra ruky z 27 kůstek 8 z nich - ksti zápěstní ve dvu řadách: 1. řada: kst lďkvitá, kst plměsíčitá, kst trjhranná, kst hráškvitá 2. řada: kst trapézvá, kst trapézvitá, kst hlavatá, kst hákvitá 5 kstí záprstních - pdklad dlaně klub mezi kstí trapézvu a palcvým metacarpem umžňuje pzici (prtistjnst) palce 14 článků prstů - palec má jenm 2, statní prsty p 3
Kluby hrní knčetiny: ramenní klub - lpatka + kst pažní lketní klub - kst pažní + kst lketní + kst vřetenní klub ruční - kst vřetenní + kst lketní + 3 kůstky zápěstní Kstra dlní knčetiny připjena ke kstře trupu pletencem pánevním 1. Pletenec pánevní tvří h 2 ksti pánevní pánevní kst - ze 3 kstí - kyčelní, sedací a stydké spna stydká - chrupavčitá, p 15. rce srůst pánev - kst křížvá + ksti pánevní ženská pánev - nižší a širší, tevřenější (význam při prdu) ucpaný tvr - mezi kstí sedací a stydku, vyplněn vazivvu blánu 2. Kstra vlné knčetiny kst stehenní - nejdelší, nejsilnější kst hlenní - její dlní epifýza = vnitřní ktník kst lýtkvá - dluhá kst, směřuje k malíku => vnější ktní Kstra nhy 7 kstí zánártních - kst hlezenní, lďkvitá, 3 ksti klínvé, kst krychlvá, kst patní (vybíhá v patní hrbl) 5 kstí nártních 14 článků prstů nžní klenba - pdélná a příčná - při našlapvání péruje => chrání při stání cévy, nervy a svaly v chdidlech u plché nhy není klenba vyvinuta
Kluby dlní knčetiny klub kyčelní - pánevní + stehenní kst klub klenní - klubní hrbly ksti stehenní + epifýza hlenní ksti + čéška (patella), vsunutá d šlachy čtyřhlavéh stehenníh svalu + 2 menisky Kstra hlavy (lebka) chrání mzek a smyslvé rgány hlavy 2 části: mzkvá část (mzkvna) - kstěné puzdr mzku bličejvá část Mzkvna 1. Klenba lební tvří ji: 2. Spdina lební 1. Kst čelní (nepárvá) - vedlejší nsní dutina 2. 2 ksti temenní (párvé) - ty jsu navzájem d sebe dděleny (šev šípvý) je členitá, vzniká sifikací chrupavky
tvří ji: 1. Kst týlní (nepárvá) 1. velký týlní tvr navazuje na páteřní kanál 2. 2 týlní klubní hrbly p stranách tvru - spjení s atlasem 3. zevní hrbl týlní - úpn zádvých svalů 2. Kst klínvá (nepárvá) 1. v části d dutiny lební je turecké sedl - ulžen pdvěsek mzkvý (hypfýza) 2. tvří lební bázi - hlavní kst - připjují se k ní kst čelní, ksti temenní, spánkvé 3. malá a velká křídla - zasahují d čnice, vedlejší nsní dutina 3. Ksti spánkvé (párvé) 1. mezi kstí klínvu a týlní 2. šupina spánkvé ksti - nejslabší míst na lebce 3. kst skalní - nejtvrdší kst (nemá spngiózu), je v ní ulžen vnitřní uch (rvnvážné a sluchvé ústrjí) 4. výběžek bradavkvý - upíná se na něj zdvihač hlavy 5. výběžek bdcvitý - tenkým vazem je na něm zavěšena jazylka a na ní zavěšen hrtan 6. jařmvý bluk = výběžek spánkvý splu s lícním výběžkem 4. Kst čichvá (nepárvá) 1. dírkvaná plténka - uzavírá dutinu nsní; tvůrky prcházejí vlákna čichvéh nervu 2. svislá plténka - tvří hrní část nsní přepážky 3. vedlejší nsní dutiny Švy na lebce věncvý - kst čelní a temenní šípvý - 2 ksti temenní lambdvý - ksti temenní a týlní šupinvý - temenní a spánkvá kst
Obličejvá část menší než mzkvá část nasedá na spdinu lební ksti spjeny švy jen dlní čelist připjena klubně tvří ji: 1. 2 ksti nsní - tvří kstěný pdklad hřbetu nsu (+ skřepy nsní) 2. 2 ksti slzní - ve vnitřní stěně čnice 3. 2 ksti patrvé - tvří zadní část tvrdéh patra a stěny dutiny nsní 4. Kst radličná - tvří dlní část kstěné nsní přepážky 5. 2 ksti lícní - dávají šířku bličeji, zespdu a zevnitř hraničují čnice, spánkvý + lícní výběžek = jařmvý bluk 6. 2 ksti hrní čelisti hraničuje nsní tvr vedlejší nsní dutiny zubní lůžka tvří přední část tvrdéh patra 7. Dlní čelist klubně spjena (slžený klub - je zde vsunuta chrupavčitá plténka) se spánkvu kstí tvří bradvý výběžek (úpny svalů pr mluvení) dásňvý výběžek - jamky pr zuby Jazylka - tvar rzevřenéh U Nvrzenec chybí dásňvé výběžky a zuby => malá výška bličeje chybí vedlejší nsní dutiny fntanely (ksti lebeční klenby spjené vazivem => umžňuje prd a růst lebky) čelní fntanela - d 18 měsíců u švu věnčitéh a šípvéh malá fntanela - u švu lambdvéh a šípvéh (zaniká p narzení)