Stanice Střížkov. Prosíme, nastupte.

Měsíčník akciové společnosti OHL ŽS Květen 2008 Ročník XIV Dálnice D47 stavba 4709.2 za účasti OHL ŽS strana 3 Sportovní Western OHLympijské hry 2008 strana 5 OHL ŽS staví Královopolské tunely strana 10 Stanice Střížkov. Prosíme, nastupte. Dne 9. května byl slavnostně otevřen nový úsek trasy C pražského metra z Ládví do Letňan. Nový úsek dopravně obslouží oblast, v níž bydlí asi 50 tisíc lidí. Konečná stanice v Letňanech bude nástupním bodem pro další desítku tisíc dojíždějících do Prahy každodenně ze severovýchodní oblasti Středočeského kraje. Délka nového úseku je 4,6 km a jeho výstavba stála 15,5 miliardy Kč. Dokončením tohoto úseku byla završena výstavba trasy C a svým dílem přispěla i společnost OHL ŽS, a.s., závod Pozemní stavitelství, divize Stavitelství Praha. UFO na Proseku Stanice Střížkov je bezpochyby novou dominantou sídliště Prosek. Architektonické ztvárnění je dílem Patrika Kotase, stejně jako další dvě stanice na tomto úseku. Nejvýraznějším prvkem stanice je unikátní ocelová konstrukce ve tvaru dvou zkřížených oblouků nesoucích střechu, která umožňuje maximální prosklení, a tím i přístup denního světla do prostoru nástupišť. Zahloubená stanice tak získává charakter stanice povrchové. Vnější vzhled stanice je velmi netradiční. Zatímco architekti jej přirovnávají k velrybímu hřbetu, obyvatelé sídliště Prosek mu říkají UFO. Když si pozorně prohlédnete fotografii stanice za nočního osvětlení, jistě jim dáte za pravdu. Stanice Střížkov a my Práce na výstavbě stanice Střížkov zahájilo sdružení společností OHL ŽS a HOCHTIEF CZ v roce 2004 výkopem stavební jámy o objemu 95 000 m 3 a hloubce 13 m. V této hloubce se již vyskytovala podzemní voda, což muselo být zohledněno při provádění podkladových betonů a základová deska musela být opatřena fóliovou izolací. Velká pozornost byla věnována základovým blokům hlavních oblouků ocelové konstrukce, které přenášejí zatížení z oblouků (až 3 000 t na jednu patku) do podloží. Oblouková ocelová konstrukce je dominantou celé stanice. Její dva hlavní vazníky o rozponu 150 m a maximálním průřezu 3 1,5 m nesou na systému nerezových táhel nosnou konstrukci střešního pláště. Na oblouky je zavěšena pomocí čtyř řad táhel konstrukce střechy. Montáž střechy byla jednou z nej- pokračování na straně 2

2 3 Stanice Střížkov. Prosíme, nastupte. pokračování ze strany 1 Hlavní údaje o stanici Střížkov: Délka stanice: 228 m Průměrná hloubka stanice: 13 m Zemní práce: 110 000 m 3 Žlb. nosné konstrukce: 1 100 t Zastřešení: 3 328 m 2 Fasádní pláště: 2 350 m 2 Základní údaje o stavbě metra IV.C2: Stavební délka IV.C2: 4 599 m Maximální podélný sklon tratě: 3,95 % Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí: 500 m Počet stanic: 3 Názvy stanic: Střížkov, Prosek, Letňany Celková délka ražených úseků: 2 445 m Celková délka hloubených úseků: 2 154 m složitějších operací v průběhu celé výstavby. Jednotlivé díly o hmotnosti až 35 tun byly postupně umísťovány proti sobě, a to symetricky z obou stran. Montáž byla završena vsazením posledních vrcholových dílců, jejichž instalace musela probíhat za optimálních teplotních podmínek, aby do oblouků nebylo vneseno nežádoucí napětí. Následně pak probíhala předepínací fáze, při které se s maximální přesností dolaďovalo napnutí táhel tak, aby byla schopna unést až dvaceticentimetrový posun konstrukce ve vertikálním směru, k němuž dochází vlivem změny teplot. Díky tomuto nosnému systému je výrazně odhmotněn celý interiér stanice, neboť jedinými dalšími podpůrnými prvky jsou sloupy po obvodu stanice. Prosklení bočních stěn i střechy stanice je nejen efektním prvkem, ale umožňuje i energetické úspory. Ve stanici není potřeba tak masivní osvětlení jako ve stanicích skrytých pod zemí a také vytápění je řešeno pouze prostřednictvím slunečního světla a odpadního tepla z tunelů. Jedna z bočních stěn stanice je otevřena do zahloubeného atria, které umožňuje pomocí schodišť nebo výtahu přístup z venkovního terénu až na nástupiště. Komunikační trasy jsou tvořeny hlavními schodišti, eskalátory a lávkami ve dvou úrovních, které umožňují přechod z jedné koleje na druhou, případně průchod stanicí. Na opačné straně navazuje na stanici podchod pod ulicí Vysočanskou, jenž nabízí pohodlný a bezbariérový přístup na obě hrany nástupiště. Osobám se sníženou pohyblivostí a maminkám s kočárky usnadní přístup na nástupiště čtyři výtahy. Samozřejmou součástí vybavení stanice je i akustický informační systém pro nevidomé. Zvýšení bezpečnosti napomáhají diodové světelné pásy zvýrazňující nástupní zónu. Zeleň i komfort pro cestující Výrazným prvkem interiéru je i živá zeleň. V horní části stanice byly vysazeny olivovníky odolné proti změnám teplot, do interiéru stanice i atria jsou zakomponovány květníky se stálezelenými rostlinami a pod stropní konstrukcí jsou zavěšena několik metrů dlouhá lana pro popínavé rostliny. Ke komfortu cestujících přispívají i prodejna novin a časopisů, pekárna a cukrárna nebo příjemná vinárna, jejíž prosklená stěna umožňuje výhled na nástupiště. Celkově působí stanice velmi futuristickým dojmem a rozhodně aspiruje i na titul nejhezčí stanice pražského metra. Alžběta Trůblova a Ing. Hana Babušková Pozvání do Španělska a Torre Espacio Ve dnech 13. a 14. 5. 2008 přijal pan Ing. Michal Štefl, předseda předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti OHL ŽS, spolu s panem Václavem Bartoňkem, výkonným ředitelem pro dopravní stavby, a panem Ing. Josefem Martinovským, výkonným výkonným ředitelem pro pozemní stavby, pozvání pana Francisca Marína, generálního ředitele pro zahraniční stavby společnosti OHL S.A. k návštěvě Španělska. Při příležitosti krátké návštěvy, během níž byly projednávány otázky dalšího rozvoje OHL ŽS, a.s., měli pozvaní hosté možnost vychutnat si pohled na Madrid z vrcholku více než dvousetmetrové budovy Torre Espacio, sídla společnosti OHL, S.A. Dálnice D47 stavba 4709.2 za účasti OHL ŽS V prvním čtvrtletí tohoto roku se naplno začalo s výstavbou posledního úseku dálnice D47 (budoucí D1), a to stavby 4709.2 Bohumín státní hranice ČR / PR. Zhotovitelem tohoto úseku je sdružení firem OHL ŽS, a.s., Skanska DS, a.s. ALPINE stavební společnost CZ, a.s. a lídra sdružení, ODS-Dopravní stavby Ostrava, a.s. Stavba 47092 začíná na katastrálním území Starý Bohumín za křížením tratě ČD Bohumín Chalupki a končí na státní hranici v katastrálním území Věřňovice, kde naváže na projektovanou polskou dálnici A1. V rovinatém území Bohumína budou dálnice, souběžné přeložky silnic I/67, III/46813 a okružní křižovatky vedeny těsně nad terénem, nad úrovní hladiny stoleté vody. Křižující silnice III. třídy ulice Slezská a Šunychelská, budou vedeny nadjezdem nad dálnicí, napojeny do I/67 a dále přes křižovatkové rampy MÚK Bohumín na D 47. Přes dálnici bude mimoúrovňově převeden i pěší a cyklistický provoz. Podél souběhu D 47 a silnic bude v délce cca 3 km dálnice opatřena protihlukovými stěnami na zemním valu, které budou hojně osázeny vegetací. Na území Dolní Lutyně bude dálnice pokračovat na násypu výšky 2 6 m, překoná řeku Olši mostem o délce 180 m a skončí na státní hranici na násypu cca 11 m. Ing. Petr Kubica technolog Předseda představenstva Ing. Michal Štefl spolu s výkonným ředitelem pro pozemní stavby Ing. Josefem Martinovským na ochozu výškové budovy Torre Espacio Základní údaje Délka 6 113 m Kategorie D 27,5/120 Počet stavebních objektů 170 Mimoúrovňové křižovatky počet 1 délka větví celkem 880 m Přeložky silnic délka Mostní objekty počet celkem 22 z toho na dálnici 9 nad dálnicí 3 na ostatních komunikacích 9 lávka pro pěší 1 4 313 m

4 5 Ing. Martin Polách, projektový manažer divize Pozemní stavitelství Brno Inženýr Polách působí v naší společnosti od roku 2003. Je absolventem Fakulty strojní VUT v Brně a autorizovaným inženýrem v oboru technologická zařízení staveb. Tenhle usměvavý Valach, otec tří dcer, na první pohled nedává najevo energii a důslednost, která se v něm skrývá. Kudy vedla cesta strojaře do stavební firmy? Ing. Martin Polách Po absolvování vysoké školy jsem začal pracovat jako projektant technologických celků v brněnské firmě Ekoengineering, kde jsem začal sbírat první zkušenosti. Po třech letech jsem přijal nabídku mezinárodní firmy Duke Engineering & Services, která se specializuje na energetické stavby a investiční celky, kde jsem pracoval na projektech v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je vytápění biomasou nebo vodní a solární elektrárny. To byla výborná škola, protože jsem měl možnost podílet se na zahraničních projektech. Při návštěvě mateřské firmy ve Spojených státech amerických jsem poznal styl práce nadnárodní společnosti, která má pobočky doslova na všech kontinentech. Doma je ale doma, a tak jsem dal přednost tuzemskému zaměstnavateli a začal působit jako koordinátor technologické části projektu ČOV v Brně-Modřicích. To už jsem byl vlastně jednou nohou mezi stavaři a na hranici mezi technologem a stavařem se pohybuji dodnes, protože v rámci naší společnosti se specializuji na zakázky, kde tvoří hlavní podíl technologie. Taková je i zakázka, kterou v současné době dokončujete Sklad pohonných hmot na letecké základně v Náměšti nad Oslavou. Tahle zakázka není z pohledu mých předchozích zkušeností největší, ale od počátku s sebou nese velké nároky na administrativu a spolupráci s investorem. Armáda České republiky, pod kterou patří letecká základna v Náměšti nad Oslavou, má velmi složitý administrativní aparát, a tak schválení jakékoli části dokumentace, změnových listů nebo úprav projektu, které si vyžádaly podmínky v průběhu výstavby, bylo značně časově náročné. Tyto průtahy někdy i brzdily postup stavby, ale postupem času se nám podařilo získat důvěru investora v to, že naše návrhy jsou kompetentní a věcné, což přineslo i zrychlení schvalovacích procedur. Představení oceněných nejlepších zaměstnanců roku 2007 Papírování se ale ošidit nedá. To určitě ne. Zejména proto, že tahle zakázka je součástí obranného systému NATO, takže každý krok provedený při výstavbě musí být řádně zdokumentován a schválen investorem. I proto jsem v průběhu výstavby trval na přesném dodržování podmínek smlouvy a postupů stanovených v technické dokumentaci. Ovšem doslovné dodržení smluvních podmínek není vždy ku prospěchu věci. Při podrobném studiu jsme narazili na rozpory mezi schváleným projektem a výkazem výměr nebo na nedořešené technologické postupy. Řadu technologických postupů a vhodných způsobů provádění prací museli řešit přímo naši technici. Příkladem může být betonáž palivových nádrží, které jsou vlastně základem celého skladu, kde jsme museli řešit ve spolupráci s odborníky ze stavební fakulty VUT Brno technologický postup betonáže. Chtěl bych však také zmínit spolupráci s realizačním týmem z Čáslavi a poděkovat tak pražské divizi za vstřícnost při řešení některých detailů. Společným úsilím se nám podařilo najít vhodný technologický postup, betonáž dopadla k všeobecné spokojenosti a odpovídá přísným požadavkům na kvalitu. Vidím, že jste nejen člověkem na svém místě, ale že svému týmu vládnete pevnou rukou. Bez pevné ruky to na stavbě nejde. A také bez dokonalé znalosti smluvní dokumentace. Lidé musí vědět, co mají dělat, a také to, že je tu někdo, kdo dohlédne na to, aby svou práci udělali pořádně. U zakázek obsahujících velký podíl technologie závisí funkčnost celého celku na detailech. Na tisíci drobností, jako jsou kvalitní svary, dobře těsnící spoje, na fungujících kontrolních čidlech nebo dobře přístupných revizních šachtách. Většina toho je skrytá oku běžného uživatele, mnohdy schovaná v zemi nebo betonu. Jakákoli závada se pak obtížně hledá a ještě obtížněji odstraňuje. Proto velmi dbám na průběžnou kontrolu kvality. Dobře vím, že když něco ošidím, vrátí se mi to nejpozději v záruční době. Já prostě věřím, že nejlepší vizitkou firmy je kvalitně odvedená práce, a k tomu vedu i svůj tým. Děkuji za rozhovor Alžběta Trůblová FOTBAL Sportovní Western OHLympijské hry 2008 Jedna z nejoblíbenějších soutěží, která pravidelně přiláká k účasti na Sportovních hrách několik desítek účastníků, proběhla k naší plné spokojenosti, když tým STAVIN společnosti OHL ŽS, a.s. obhájil svoje loňské vítězství a uspěl v konkurenci dalších šesti soutěžících celků. K druhému vítězství za sebou přivedl svůj tým kapitán a brankář v jedné osobě David Bilavčík za podpory Pavla Otoupalíka, Karla Bloudíčka, Michala Hrušeckého, Luďka Kelecsényho a Martina Koláře. Ať už tedy letošní fotbalové Euro dopadne jakkoliv, my už svoje vítěze máme. Na druhém místě se umístil tým společnosti ŽPSV a.s. se shodným názvem pod vedením kapitána Miloše Matějíčka. Třetí místo obsadil tým střediska 2022 s kapitánem Rostislavem Hanuškou. VOLEJBAL V obdobně populární soutěži, jakou je bezesporu volejbal, se v letošním roce utkalo o vítězství celkem 9 týmů. V porovnání s loňským rokem došlo pouze k drobným posunům, když se na první místo probojoval tým společnosti TSS, a.s. pod vedením kapitána Víta Solaře, podporovaného dalšími členy týmu, kterými byli Markéta Drápalová, Eva Cholastová, Radim Škvára, Radek Mičánek a Jan Špalek. Na druhé místo se posunul loňský vítěz, tedy tým ŽPSV pod vedením kapitána Vlastimila Štefánka. Třetí místo tradičně obhájil tým společnosti OHL ŽS, a.s., nazvaný ALL Z, pod vedením Petra Jandáska jr. Všichni hráči ocenili zejména kvalitu nového umělého povrchu obou hřišť, kterými areál na Baldovci nově disponuje. CROSS-COUNTRY NA HORSKÝCH KOLECH Soutěž na horských kolech přilákala v tomto roce více než dvě desítky soutěžích, a to mužů i žen. Ve snaze zabránit případným nebezpečným situacím na trati a s nimi spojeným pádům jsme v letošním roce našli novou trať pro horská kola, protože ta tradiční byla poměrně znehodnocena předchozími dešti. Závodníci tedy vyráželi kolem lomu zpět do obce Baldovec, odtud prudkým stoupáním vzhůru po kamenité cestě Stejně jako v předešlých letech navázal i letos předseda představenstva a generální ředitel Ing. Michal Štefl na mnohaletou tradici a vyhlásil konání Sportovních her 2008. Po loňském tematickém zaměření letních a zimních her, nazvaných OHLympijské, jsme se rozhodli navázat na myšlenku celkového tematického zaměření akce, kterou jsme letos motivovali prostředím Divokého západu. Abychom naplnili jednu z myšlenek skutečných olympijských her, byly ke konání letošního třináctého ročníku pozvány i nám blízké obchodní společnosti, kterými v tomto roce byly: OHL Central Europe, a.s., ŽPSV a.s., Železničné stavebníctvo Bratislava, Tomi Remont, a.s., AZ servis, s.r.o., ŽS REAL, a.s., Traťová strojní společnost, a.s. a OHL Pozemné stavby, a.s. Spolu se všemi vrcholovými představiteli společnosti OHL ŽS, a.s. patřil k pozvaným hostům i pan Jiří Cenek, předseda rady předsedů OSŽ. Namísto zažité představy o divokosti pověstného Divokého západu, se letošní hry tak jako vždy odehrávaly s důrazem na zdravou soutěživost v rámci daných pravidel a přispěly k utužení pracovních kolektivů i pracovních týmů, k čemuž sloužily tradiční soutěžní disciplíny jako populární fotbal, volejbal, beach volejbal, nohejbal, ale i soutěž cross-country na horských kolech, krocení divokého býka a dobrodružná hra. Všechny tyto soutěže daly prostor všem zaměstnancům, ať už skalním sportovcům či účastníkům se sportovním duchem a s chutí se bavit. Na počátku horkého letního dne tedy byly dne 30. 5. zahájeny prvním místopředsedou představenstva, marketingovým a obchodním ředitelem panem Ing. Františkem Ledabylem, Třinácté sportovní Western OHLympijské hry. Ing. Ledabyl nejprve pozdravil a přivítal účastníky všech společností, omluvil ranní nepřítomnost generálního ředitele a popřál všem sportujícím mnoho úspěchů a radost z výhry. Následně byli účastníci seznámeni s organizačním průběhem všech soutěží, které byly zahájeny zapálením olympijského ohně, jehož pochodeň v tomto roce přinesl právě Ing. Ledabyl.

6 7 a dále po hřebeni a zpět dolů k campingu. Díky přiměřenému počtu soutěžících jsme zvolili systém hromadného startu, kde se na cca počátečních třiceti metrech utrhnul první balík závodníků, který v téměř nezměněném pořadí dojel i zpět do cíle. Obdivuhodným způsobem start cíl zvítězil v kategorii mužů Michal Kantner, následovaný Jaroslavem Kantnerem a Jiřím Bergmanem. V kategorii žen obsadily první místo soutěžící z OHL ŽS, a.s. ve složení Hana Leicmanová, Vendula Ryšavá, Marie Závalová, následované dvojicí kolegyň z ŽPSV a.s., které soutěž pojaly jako malý výlet. Na druhém místě se tedy umístila Miluše Němcová s Evou Provazníkovou. Vzhledem k poměrně rychlému průběhu závodu a značným fyzickým schopnostem účastníků zvažujeme pro příští rok pojmout soutěž jako skutečné cross-country o délce několika desítek kilometrů. DIVOKÝ BÝK Abychom umocnili atmosféru Divokého západu, umístili jsme do centra areálu i atrakci divokého elektrického býka, na jehož hřbetě se měli přítomní cowboyové udržet co možná nejdéle. Po počátečních rozpacích se nakonec našlo několik desítek odvážlivců, kteří usedli na hřbet býka, pevně stiskli kolena, uchopili provaz trčící ze sedla a nechali sebou otáčet a smýkat podle libovůle nastaveného programu. Nepomohlo škrcení býka nohama, nepomohlo držení oběma rukama, v záchranné nafukovací matraci, kterou byl býk obklopen, postupně končili všichni soutěžící za smíchu vlastního i publika. Jediným vítězem soutěže se tak stal neúnavný býk, snad proto, že byl elektrický. WESTERN DOBRODRUŽNÁ HRA Stejně jako každý rok dala dobrodružná hra příležitost organizátorům ventilovat svoje bizarní nápady a soutěžícím pak možnost pořádně se vydovádět a vyzkoušet si aktivity, které jsou běžnému člověku staršímu třiceti let už obvykle vzdálené. Všechny soutěžní disciplíny potom byly rovněž prodchnuty duchem Divokého západu, přeneseným do českého prostředí. Osm týmů s úchvatnými názvy jako Otrávený šíp, Vítr ze Západu, Rychlý tomahawk a další prošlo v libovolném pořadí několika disciplínami. Hráči měli možnost vyzkoušet si hod lasem na několik metrů vzdálené kůly i vypít v Saloonu pivo na čas, přičemž překvapivě krátkých časů při této soutěži dosahovali ti nejštíhlejší a nejslušněji vypadající zaměstnanci. Celý tým si potom vyzkoušel dojení kozy, kde jsme se rovněž uchýlili k věrně vypadající replice s růžovým vemenem vyrobeným z gumové rukavice, kde ti, kteří už někdy skutečnou kozu dojili, záhy zjistili, že běžný způsob dojení není k ničemu a ždímali kozu, jak mohli, za použití různých hmatů, chvatů a výhrůžek. Při rozdělávání ohně třecími dřívky jsme nešli tak daleko, aby za platný pokus bylo uznáno skutečné rozdělání ohně, ale stačil pouze intenzivní kouř. Z řady účastníků tahajících za luky se začalo kouřit nejdříve, později z horní podložky, kterou hůlku přidržovali, a teprve potom se vyvalil spásný dým z důlku v dřevěné podložce. Protože Divoký západ byl také plný dřevorubců plavících dřevo, musel celý tým převézt vor svázaný z dřevěných kůlů po náročné asfaltové trati kolem překážek. Celý tým se tedy chytil bidel, odrážel se a více či méně mistrně vedl svůj vor na kolečkách k pomyslné pile. Poté měli účastnící možnost vyzkoušet si roli zlatokopů, kdy na pískovém záboru v podobě beach volejbalového hřiště nacházeli za pomoci talířů malé valouny, které jim dokonce byly večer vyměněny v saloonu. Vzhledem ke klesajícímu kurzu dolaru pak saloon umožňoval přímou směnu za whisky ve výhodném poměru. Další překážkou na cestě k vítězství byla pevnost bráněná dvojicí ke všemu odhodlaných desperátů, kteří byť v početní menšině, hájili paintballovými zbraněmi její zdi proti pětici útočníků velmi statečně, takže ne všem týmům, se jí podařilo dobýt. První místo tedy obsadila pouhá čtveřice dobrodruhů z OHL ŽS, a.s. ve složení Hana Leicmanová, Marie Závalová, Vendula Ryšavá a Martin Pospíšil. Na druhém místě se potom umístil tým projektantů z OHL ŽS. Na třetím místě se nám po chybě při sčítání výsledků objevil nesprávný tým, protože po přepočtení bodů mělo toto místo správně patřit skupině ve složení Hana Průšová, Lenka Ištvánová, Eva Ziklová, Yvetta Hanušová a Jana Rajnochová. Neopominutelnými účastníky byli členové týmu Kovbojská elita ve složení Jan a Monika Kejdovi, Lída Filová, Hana Burianová a Markéta Dostálová, kteří přijeli na vlastních koních v oblečení natolik stylovém, že nenechalo nikoho na pochybách o tom, že mezi kovbojskou elitu skutečně patří. V pozdním odpoledni vystoupali na stupně vítězů ti, kteří vybojovali přední místa, aby převzali ocenění a věcné dary. Po vyhlášení vítězů a předání cen následoval country večer, stylově vyplněný country kapelou The Merylen, která již po několika minutách dokázala vyburcovat k tanci několik účastníků, kteří před grilováním masa, které jim bylo k dispozici, dali přednost hudbě, u které vydrželi déle než do půlnoci. Po skutečně horkém a náročném dni bylo rovněž potřeba doplnit tekutiny a rozebrat sportovní události uplynulého dne, což většina účastníků vzorně splnila. Po opětovném načerpání sil následovaly v sobotním dopoledni soutěže v beach volejbalu a nohejbalu. Na prvním místě se umístil tým AZ-ťáci z AZ servisu ve složení Miloslav Kárný, Michal Procházka a Jiří Němec. Na druhém místě potom tradiční tým OHL ŽS, a.s. ve složení Jaroslav Šandr, Jindřich Beneš, nově doplněný Martinem Kudláčkem. Třetí místo potom obsadili rovněž zaměstnanci OHL ŽS, a.s. ve složení Oldřich Sobol, Marek Vítek, Libor Schoř. V soutěži v beach volejbalu, kterou svou přítomností na hřišti oživil i generální ředitel Ing. Michal Štefl, se na prvním místě umístila dvojice Hana Žajdlíková, Rostislav Štajnoch, následovaná dvojicí Marie Kolářová, Petr Provazník a dvojicí Vlastimil Štofánek a Hana Leicmanová. S výjimkou poslední jmenované byli všichni vítězní hráči ze ŽPSV a.s. Vítězové obou disciplín potom převzali z rukou předsedy představenstva a generálního ředitele, Ing. Michala Štefla, ocenění spojená s dary a tímto aktem jsme třinácté Western OHLympijské hry mohli pokládat za právoplatně uzavřené. V tomto roce lze poprvé konstatovat, že jsme v počtu účastníků překročili hranici dvou set návštěvníků z OHL ŽS, a.s. a dalších pozvaných společností. Bezproblémové zvládnutí průběhu her a jednotlivých soutěží by samozřejmě nebylo možné bez přispění obětavých dobrovolníků, kterým patřil náš dík na místě, ale i na stránkách časopisu. Je to zejména Jindřich Beneš, který si vzal na starosti soutěž ve fotbalu, a Miroslav Marenčák, který si ujal role vedoucího soutěží ve volejbalu a beach volejbalu. Spolu s nimi se na organizačním zajištění her podílela Eva Ziklová a Pavel Urbánek. Děkujeme. Hlavní poděkování však patří generálnímu řediteli a předsedovi představenstva Ing. Michalu Šteflovi, který akci vyhlásil a zaštítil. Spolu s ním se na krytí finančních nákladů spojených s akcí významně podílel pan Václav Bartoněk, výkonný ředitel pro dopravní stavby, a pan Ing. Josef Martinovský, výkonný ředitel pro pozemní stavby. Akci dále podpořil předseda rady předsedů OSŽ pan Jiří Cenek a společnosti Traťová strojní společnost, a.s. a ŽS REAL. Všem těmto osobám i společnostem rovněž děkujeme. Za různé formy spolupráce bychom dále chtěli poděkovat Ing. Milanu Pospíšilovi, Ing. Pavlu Prosickému, Ing. Pavlu Vrbovi, PhDr. Taťjaně Pelíškové, Lence Ištvánové, Elišce Markové, Dáše Rozkošné a mnohým

8 9 dalším. Za dokonale připravený areál, který nás v letošním roce překvapil nově vybudovanými hřišti, bezproblémovou domluvu a iniciativní přístup k realizaci veškerých našich nápadů potom patří poděkování zaměstnancům centra na Baldovci, zejména panu Miroslavu Hanákovi, spolumajiteli Centra dobrodružné výchovy a vzdělávání Baldovec, a jeho programovému vedoucímu Lukáši Ovečkovi. Příjemným překvapením byla pro některé vítěze soutěží a pozvané hosty možnost návštěvy nového wellness centra a solné jeskyně, kterými areál disponuje. Za výbornou atmosféru, urputnost při všech soutěžích, smysl pro humor, stylové oblečení a celkové nadšení potom musíme poděkovat všem zúčastněným, se kterými se doufám setkáme příští rok při čtrnáctých Sportovních hrách. Jan Rupp a Hana Krystiánová odbor ŘLZ Představení střediska 2026 Rozváděče CNC hydraulický děrovací lis Středisko 2026 je součástí závodu Dopravní stavby, sekce Železnice, divize Technologie. Výrobní haly má umístěny v areálu OHL ŽS v Brně na Světlé 5. V současné době má středisko 21 zaměstnanců, z toho 11 elektromechaniků, 8 strojních zámečníků a 2 techniky. Jak už z názvu vyplývá, hlavní náplní střediska je výroba elektrických rozváděčů a dále také strojírenská výroba. Výroba rozváděčů má u naší firmy dlouholetou historii sahající až do poloviny dvacátého století. Středisko vyrábí rozváděče pro průmyslové objekty i pro objekty občanské vybavenosti (obytné, kancelářské, výstavní apod.), a to jak v oblasti nízkého, tak i vysokého napětí do 25 kv. Rozváděče středisko vyrábí dle individuálního přání zákazníka nabízí libovolné rozměrové řešení a povrchovou úpravu, osazení přístroji tuzemské i zahraniční provenience, krytí rozváděče, větrání, klimatizaci atd. Základní rozdělení výrobní náplně střediska: Rozváděče pro měnírny městské hromadné dopravy Rozváděče vysokého napětí pro potřeby ČD (napájecí a spínací stanice, měnírny, rozvodny elektrických předtápěcích zařízení a trakční transformovny) Rozváděče nízkého napětí Ostatní výroba - ocelové konstrukce, zámečnická výroba pro el. zařízení Rozváděče pro měnírny městské hromadné dopravy Rozváděče slouží pro napájení tramvajových a trolejbusových tratí elektrifikovaných stejnosměrnou proudovou soustavou. Středisko tyto rozváděče vyrábí již od roku 1993 a můžeme konstatovat, že se jedná o jeho stálý nosný program. V tomto roce již středisko dodalo dvě sestavy rozváděčů pro měnírny. První pro brněnský dopravní podnik na MR Spálená a druhou pro MR Praha-Radlice. Sestavu rozváděčů pro měnírny tvoří: 1. Usměrňovač - patří společně s vývodovými poli k nejdůležitějším částem rozváděčů v měnírnách. Usměrňovač zajišťuje výkonové usměrnění pro napájení trakčních rozvodů. Je tvořen skříní, do které se zasouvá vozík s diodovými bloky. V přední části vozíku jsou umístěny niky pro měření, jištění, kompenzaci a řídicí systém. 2. Vývodová pole (napáječe) jsou umístěna společně s usměrňovačem v jedné řadě a navzájem propojena měděnými sběrnicemi. Napáječ je stejně jako usměrňovač složen ze skříně a vozíku. Na vozíku je osazen rychlovypínač zajišťující rychlé odpojení při nadproudech (zkratech), čímž předchází případným škodám na jednotlivých úsecích tratě. V horní části skříně je umístěna nika s řídicím systémem a s grafickým panelem pro ovládání a zobrazování stavu vývodového pole. Rozváděče jsou řízeny programovatelným automatem umístěným přímo v rozváděči, který umožňuje jak ovládání místní, tak i z centrálního dispečinku. 3. Zpětné skříně a rozváděče vlastní spotřeby. Rozváděče vysokého napětí pro potřeby ČD Rozváděče slouží k napájení elektrifikovaných úseků tratí se stejnosměrným rozvodem 3 kv nebo s jednofázovým střídavým rozvodem 25 kv. Letos bude středisko realizovat zatím největší sestavu rozváděčů pro napájení trakčního vedení 25 kv určenou pro TNS Modřice. Rozváděč bude sestaven z 28 polí a jeho délka bude téměř 34 m. Rozváděče 3 kv DC - jedná se o kovově kryté rozváděče, konstrukcí připomínající rozváděče pro MHD. Mohou se skládat dle potřeby jednotlivých el. stanic ze tří základních typů polí: 1. Přívodní pole slouží k přivedení stejnosměrného proudu z usměrňovače nebo přímo z trakční sítě. 2. Vývodové pole napájí jednotlivé úseky tratě nebo zařízení EPZ a zároveň slouží k ochraně před nadproudy a zkraty. 3. Pole spojky umožňuje rozpojení rozváděče 3 kv na dvě části. Rozváděče 25 kv AC - slouží pro napájení jednofázové trakce 25 kv AC a jsou to největší rozváděče, které stř. 2026 vyrábí. Rozměry skříně jsou 1200 2000 1500 mm. Plně osazený rozváděč váží až 800 kg. Skříň rozváděče je kovově zapouzdřená a je konstruována tak, aby odolala případnému zkratu a následnému přetlaku, který by mohl způsobit roztržení skříně a zranění obsluhy. Sestava rozváděče se skládá z polí přívodu, vývodu, spojky, RC členů a transformátoru vlastní spotřeby. Traťové trafostanice 6 kv - jedná se o kioskové trafostanice označené TS8-AZ, sloužící pro napájení železničních zabezpečovacích zařízení. Trafostanice je napájena z 6kV rozvodu a současně umí rozpínat jednotlivé úseky tohoto rozvodu. Rozváděče nízkého napětí Skříňové rozváděče- používají se především v rozvodnách nízkého napětí jako hlavní, kompenzační, stejnosměrné, manipulační, řídicí a ovládací. Dále také pro měření a regulace a řídicí systémy. Oceloplechové rozváděče - používají se zejména jako rozváděče silové, kompenzační, elektroměrové, ovládací, pro MaR a řídící systémy. Dle provedení je lze osadit na stěnu nebo do ní zapustit. Plastové rozváděče - výhodou těchto rozváděčů je především vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům a vysoké krytí až IP66. Umístěny proto bývají především ve venkovním prostředí, a to na samostatně stojících pilířích. Využití nacházejí především na koridorech ČD pro napájení osvětlovacích věží, elektrický ohřev výměn a jako kabelové skříně. Modulové rozvodnice - jsou to rozvodnice plastové nebo v kombinaci plech/plast v povrchovém nebo zapuštěném provedení. Určené jsou k instalaci do míst s přístupem laické obsluhy pro jištění, měření a ovládání elektrických rozvodů. Do rozvodnic se umísťují modulové přístroje koncových rozvodů nízkého napětí. Setkat se s nimi můžete téměř v kterémkoliv objektu, a to nejen pozemních staveb. Zapouzdřené plastové rozváděče - široká řada malých až středních rozváděčů, které lze použít samostatně nebo sestavené do větších celků. Výhodou těchto rozváděčů je vysoké krytí a vysoká odolnost proti mechanickým rázům. Používají se např. jako přechodové skříně umístěné v kolejišti pro napojení topných tyčí EOV, přechodové a zásuvkové skříně na osvětlovacích věžích. Lze je také instalovat v agresivních prostředích, jako jsou čistírny odpadních vod. Ostatní výroba Středisko dále vyrábí ocelové konstrukce pro rozvodny 110 kv, topné stojany pro elektrická předtápěcí zařízení a další pomocné ocelové konstrukce. K zabezpečení výroby slouží zejména následující výrobní zařízení: Hydraulické tabulové nůžky AMADA - nůžky s kapacitou 6 mm ocelového plechu a s max. délkou 3 050 mm. CNC hydraulický děrovací lis EUROMAC pro zpracování plechů až do formátu Hydraulické tabulové nůžky 1 500 3 000mm. Programy lisu se provádí přímo na stroji nebo se importují z externího programovacího systému. Základní funkcí lisu je děrování, ale lis umí také niblovat, řezat závity, gravírovat, lemovat, vytvářet větrací žaluzie apod. Lis byl střediskem pořízen v rámci investic v letošním roce. Ohraňovací lis AMADA pro přesné ohýbání plechů do délky 2 500 mm. Výhodou lisu je nadstandardní výbava příslušenství umožňující ohýbat složité tvary plechů. Poloautomatická pásová pila na kov PEGAS s kompletním hydraulickým ovládáním. Pila je určena pro dělení materiálů v kolmých i úhlových řezech. Svářecí poloautomaty pro svařování kovů v ochranné atmosféře. Výhled do budoucnosti Zajímavým projektem, kterým by se chtělo středisko do budoucna zabývat, je výroba SOS kabin pro silniční tunely. Tyto kabiny jsou umístěny ve stěnách tunelů a slouží k telefonickému spojení s dispečinkem a následnému přivolání požadované pomoci v případě poruchy nebo havárie. Kabiny jsou také vybaveny základní protipožární výbavou s vyprošťovacími prostředky a skříňkou první pomoci. Stávající výrobní prostory střediska bohužel technicky a kapacitně nevyhovují současnému výrobnímu programu. Z toho důvodu by potřebovalo středisko nejen zrekonstruovat své objekty, ale i postavit novou výrobní halu. Pro zvládnutí tohoto úkolu je již vypracovaná projekční studie, která řeší zjednodušení a zefektivnění výrobního procesu a navýšení kapacity výroby. Petr Zelenka vedoucí střediska 2026

10 11 OHL ŽS staví Královopolské tunely Na otázky odpovídá Ing. Vladimír Macík, ředitel výstavby Brněnské Královopolské tunely povedou pod zástavbou v městské části Královo Pole. Jak jsou chráněny domy v okolí zástavby, popřípadě přímo nad tunely? Jste si jistí, že se s nimi nic nestane? Na základě měření při ražbě průzkumných štol a podrobné matematické analýzy byla vytvořena prognóza budoucí poklesové kotliny (oblast deformací a sedání na povrchu) a navíc ještě rozšířená zóna zvýšeného rizika poškození nadzemní zástavby. Všechny objekty v této zóně včetně inženýrských sítí byly podrobně pasportizovány a byl zdokumentován jejich stavebně technický stav formou soudně znaleckého posudku se zaměřením na deformační odolnost objektů. Tato pasportizace představuje zdokumentování 262 nadzemních objektů a byla podkladem pro zpracování projektu statického zajištění více než 100 nadzemních objektů, u kterých se předpokládají významnější deformace a jejichž statická odolnost neodpovídá předpokládaným poklesům. S jejich majiteli byly uzavřeny dohody o provedení statického zajištění a odstranění případně způsobených škod. U drtivé většiny objektů bylo již statické zajištění před zahájením ražby provedeno. Všech 262 nadzemních objektů je pravidelně monitorováno (prohlídky odpovědným statikem) a u více než 160 objektů jsou osazeny měřící body pro měření sedání, náklonů a šířky případně vytvořených trhlin ve zdech. Tento monitoring bude probíhat od zahájení ražby až do jednoho roku po průchodu čelby pod objekty. Poté bude opět provedena podrobná pasportizace stavu objektů, případné škody způsobené ražbou tunelu budou dokladovány a na náklady stavebníka (investora) odstraněny. Za účelem zvýšení ochrany proti hluku v průběhu stavby bylo již v rámci této stavby vyměněno více než 1400 oken u těch objektů, kde venkovní hladina hluku nesplňovala přísné denní a noční limity stanovené zákonem. V nejrizikovější oblasti kolem ulice Palackého je připraveno mimořádné opatření pro omezení poklesů - tzv. kompenzační injektáž. Zjednodušeně řečeno jde o zvedání objektů cílenou injektáží stejnou rychlostí, ale v opačném směru, než probíhají poklesy a náklony způsobené ražbou tunelů. Rozsah kompenzačních injektáží je mimořádný (pro kompenzaci je vytipováno 26 nadzemních vícepodlažních objektů) a nemá v České republice ani v Evropě obdobu. Podrobný monitoring a sledování účinků ražby na povrchu i v podzemí je na této stavbě svým rozsahem zcela ojedinělý. Veškerá technická řešení byla podrobena expertizám nejpřednějších českých i zahraničních expertů v oblasti podzemního stavitelství. Pro minimalizaci rizik je v projektu navržena celá řada dalších mimořádných technických opatření, jejichž popis by byl pro běžného čtenáře pravděpodobně ne příliš srozumitelný. Jistotu, že se nic nestane, samozřejmě nikdy mít nemůžeme, ale jistotu, že jsme pro bezpečnost obyvatel a nadzemních objektů udělali maximum, tu určitě máme. Může vás překvapit nějaká neočekávaná situace? Pokud vyloučíme skutečně mimořádné situace, jako je zemětřesení apod., tak si troufáme říct, že jsme připraveni reagovat na cokoliv. Stále nás však překvapuje již několik let přetrvávající postoj některých občanů a tzv. občanských či ekologických iniciativ, kteří této stavbě kladou nejrůznější překážky a snaží se jí zabránit. Jako by současný stav dopravy a životního prostředí v Králově Poli a Žabovřeskách byl ten nejlepší, jaký v této lokalitě může být. Téměř hyenismem lze pak nazvat bránění výstavbě ze zištných důvodů. Budou mít tunely pozitivní nebo, negativní dopad na okolí? Po dokončení stavby bude vliv tunelů na životní prostředí v Žabovřeskách a především v Králově Poli jedině pozitivní. Lze uvést zejména: - zklidnění dopravy na povrchu, - zvýšení komfortu jízdy po městském okruhu a zkrácení jízdních dob, - výrazné snížení zatížení obyvatel hlukem a emisemi v oblasti celého Králova Pole a Žabovřesky, - související opravy komunikací, výsadbu nové zeleně, opravy inženýrských sítí, především kanalizací, které jsou již dnes mnohdy v havarijním stavu, - opravy domů v poklesové kotlině. Během výstavby je nutno samozřejmě počítat s omezením stávající dopravy, zvýšenou prašností a hlukem. Všechno je ale důsledně monitorováno a překročení přípustných hodnot musí zhotovitel stavby v souladu s požadavky stavebního povolení neprodleně řešit. Jakým způsobem jsou tunely raženy a vystrojovány? Tunelové roury jsou vzhledem ke geologickým podmínkám (neogenní jíly) raženy jádrovou metodou s členěním čelby na malé dílčí části. Důvodem je minimalizace deformací jak v podzemí, tak na povrchu. Rozestupy dílčích čeleb v rámci jednoho tunelu i vzájemná poloha ražeb v obou tunelech jsou na základě zkušeností z ražby štol i jiných tunelů předem definovány a postup ražeb je koordinován tak, aby jejich účinky na povrch byly co nejmenší. V rámci monitoringu a rozsáhlých měření v podzemí i na povrchu může být postup ražeb samozřejmě upravován. Výrub tunelu je prováděn v krocích po jednom metru v každé dílčí čelbě a v každém kroku je ihned prováděno jištění výrubu ocelovými svařovanými nosníky a rychle tvrdnoucím stříkaným betonem. Rychlost postupu ražby touto metodou je v současnosti cca 25 m až 30 m plného profilu za měsíc, předpokládáme však dosažení výkonu až 50 m za měsíc v každém tunelu. Na takto vytvořené primární ostění se potom připevní mezilehlá izolační fólie a vybetonuje se vnitřní trvalé železobetonové ostění. Na závěr se potom dokončí vozovky, chodníky a zejména technologické vybavení, které přinese zajištění vysoké bezpečnosti provozu. Jak vysoké investice bude vyžadovat celá stavba? Stavba Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B, to nejsou jen tunely, ale i dalších 445 stavebních objektů a provozních souborů. Pokud počítáme i s těmito SO a PS, lze uvést částku cca 8 miliard Kč. Kdy bude tunel dostavěn a kdy bude stavba uvedena do provozu? Dokončení tunelu a uvedení stavby do provozu je plánováno na konec roku 2011. Přes známé potíže s platností některých stavebních povolení spojené s poměrně velkým zdržením výstavby je cílem zhotovitelů termín uvedení do provozu dodržet. Některé práce na stavbě však budou probíhat až po uvedení stavby do provozu. Jedná se hlavně o protihluková opatření, která budou realizována na základě výsledků měření, o sadové úpravy v blízkosti protihlukových stěn. Kompletní dokončení stavby je plánované na rok 2012. Jaký je rozsah zemních prací na této stavbě? Na celé stavbě bude dle souhrnné bilance zemních prací vytěženo cca 805 000 m 3 zeminy, z toho vlastní tunelové roury představují cca 360 000 m 3 vytěžené zeminy. Zpětný násyp zemních těles a zasypání hloubených částí tunelu potom představuje dalších cca 326 000 m 3. Celkem bude tedy na této stavbě přemístěno více než 1 100 000 m 3 zeminy. Co budete dělat s vytěženým materiálem, využijete jej nějak dále a lze jej vůbec využít k jinému účelu než k uložení na skládkách? Protože je vytěžená zemina (neogenní jíly) vzhledem ke své vysoké plasticitě pro další použití nepříliš vhodná, odváží se převážně na řízené skládky v okolí Brna. Pouze menší část se využije jako těsnící jádro na této stavbě nebo na jiných lokalitách v okolí. V případě neznečištěného jílu je tento využitelný např. v cihelnách pro výrobu pálených keramických výrobků.

12 Jaké parametry mají Královopolské tunely? Královopolský tunel I je dlouhý 1 237 metrů a je projektován v trase pod dnešní ulici Dobrovského. Na 1 019 metrů ražené části tunelu navazují hloubené části budované v zapažených jámách dlouhé 168 metrů v Žabovřeskách a 50 metrů v Králově Poli. Královopolský tunel II měří 1 258 metrů a povede paralelně s prvním tunelem v odsunutí jižně o cca 70 metrů. Ražená část měří 1 060 metrů a hloubené části měří 149 metrů v Žabovřeskách a 49 metrů v Králově Poli. Oba tunely by měly být proraženy za necelé dva roky. Další rok bude trvat stavební dokončení a montáž technologie. Plocha výrubu tunelů je cca 130 m 2. Průjezdný normový prostor tunelů je 8,5 4,5 metru. Dopravní prostor je 54,1 m 2. Jak bude zajištěna bezpečnost v tunelech? Bezpečnostní vybavení tunelů je na špičkové evropské úrovni. Bude v nich vysoce nadstandardní, automaticky řízený systém odvětrání s odsáváním znečištěného vzduchu. V případě požáru bude možné odsávat z kteréhokoliv místa požáru až 250 m 3 vzduchu za sekundu, a to se 100% zálohou (instalovaný výkon bude 500 m 3 za sekundu). Proudové ventilátory u obou portálů budou moci regulovat rychlost proudění vzduchu v tunelech a eliminovat tak únik znečištěného vzduchu ven z portálů. Plně automatické bude osvětlení tunelů, a to včetně nouzových režimů, s možností přizpůsobit se konkrétním podmínkám v tunelu a jeho nejbližším okolí. Na okamžité podmínky, jak na VMO, tak i v celém Brně, bude reagovat proměnné dopravní znače ní. Nouzově bude umožněn obousměrný provoz v každé tunelové rouře, a to pro případ oprav a odstávek jedné tunelové roury. Pro deník Právo dne 6. 6. 2008 Ing. Vladimír Macík ředitel výstavby Blahopřání V květnu 2008 dosáhli někteří ze zaměstnanců společnosti významného pracovního jubilea, představovaného dvěma a více desítkami let nepřetržitého pracovního poměru u naší společnosti. Po dobu 25 let pracuje u společnosti pan Petr Doha, zedník, středisko 2023, 30 let pan Dalibor Poláček, provozní elektrikář, středisko 4061, a 35 let pan Josef Němeček, zedník, středisko 4051. Všem děkujeme za jejich dosavadní práci, k výročí jim gratulujeme a přejeme mnoho dalších pracovních i osobních úspěchů. za ŘLZ - Jan Rupp, vedoucí odboru Vítejte mezi námi! Vážení zaměstnanci, v průběhu měsíce května tohoto roku nastoupila do naší společnosti řada nových zaměstnanců, které bych rád představil v této rubrice. Všechny zde uvedené zaměstnance vítám mezi námi a přeji jim mnoho úspěchů v barvách OHL ŽS, a.s. Vladimír Alcznauer, mistr, středisko 2162 Ivan Horsinka, traťový dělník, středisko 2043 Ján Klein, technik mechanizace, středisko 2162 Ing. Petr Kotinský, vedoucí střediska, středisko 2122 Ing. Robert Kulík, technik geodet, středisko 2082 Jozef Melega, stavební zámečník, středisko 2162 Peter Melega, stavební zámečník, středisko 2162 Aleš Kaštánek, stavební zámečník, středisko 2142 Tomáš Mencl, stavební zámečník, středisko 2142 Vladislav Juřica, obsluha zemních a příbuzných strojů, středisko 2054 Pavel Štol, technik geodet, středisko 2082 Vít Duĺa, stavební zámečník, středisko 2162 Zdeněk Němeček, obsluha zemních a příbuzných strojů, středisko 2054 Marie Paděrová, administrativní zaměstnanec, středisko 4002 Milan Račák, tesař, středisko 4026 Vladimír Račák, zedník, středisko 4026 Ladislav Tichý, malíř a natěrač, středisko 4031 Ing. Michal Jech, specialista technické přípravy, středisko 4041 Eduard Jelínek, specialista pro subdodávky, středisko 4041 Ing. Miloslava Švíbková, specialista technické přípravy, středisko 4040 Marián Zobina, mistr, středisko 4041 Ing. Jan Samec, stavbyvedoucí, středisko 4041 Josef Třetina, mistr, středisko 4051 Tomáš Němec, tunelář, středisko 4061 za ŘLZ - Jan Rupp, vedoucí odboru Vydává: OHL ŽS, a.s., Burešova 938/17, 660 02 Brno-střed, tel.: +420 541 571 111, fax: +420 541 212 166; předseda redakční rady: Ing. Pavel Procházka; členové redakční rady: Mgr. Jan Rupp, PhDr. Taťjana Pelíšková, Ing. Antonín Kučera, Ing. Martin Blažek, Ing. Josef Jahoda, Jiří Cenek, Ing. Jan Matějka; http://www.ohlzs.cz; Registrováno Odborem kultury Magistrátu města Brna pod č. R-19/75 ze dne 31. října 1995.