Vpomínka na Jana Trajbolda sen. Autor: Petr MravenecZ Eliáš, 27. 10. 2016 18:23 Před pár dny, přesně 22.10.2016, to bylo 15 let, co se na svou poslední rallye vydal soutěžák Jan Trajbold sen. - jeho profil na ewrc-resultsom, který předčasně odešel těsně před startem 1. Sprintrally Sosnová v roce 2001. Jan Trajbold sen. patřil mei velmi kušené soutěžní jedce, kteří mají na svém kontě dle statistik -resultsom celkem 266 startů na domácích i ahraničních soutěžích. Vpomeňme na tuhle výnamnou osobu českých i evropských rally v textu Jindřicha Lasíka, který vydal na stránkách autokaleidoskop První soutěž allye Šumava absolvoval se Škodou 1000 MV v roce 1972 a škodovkám (110, 120, 130 S, 120 LS, 130 L, 130 L, Favorit) byl věrný až do roku 1990. S jiným automobilem v té době nestartoval, přičemž nejvíce kilometrů najedil a také i nejvíce úspěchů ískal se Škodou 130 S. S ní vyhrál dvakrát Pohár míru a přátelství (1979 a 1981), ale také poprvé startoval v ápadní Evropě, a to na Jänner rallye. Možná se dneska někdo usměje a řekne si, co to mohlo být a ávody, když v něm jedili poue jedci bývalého socialistického tábora. Protože jsem tuto dobu ažil, tak si dovolím říct, že sportovní hodnota Poháru míru byla vyšší než dnešní ME. Seriál tvořily těžké soutěže, jako byly uská ima, allye Wartburg, allye Zlaté písky, ajd Polski nebo allye Tatry. Sice tehdejší jedci neměli k
dispoici takovou techniku jako dnes, ale jejich nasaení bylo vysoké, a navíc se soutěže pravidla jedily i tři dny a dvě noci. Jan Trajbold miloval rallye nade vše, a tak se jako jeden prvních ačal věnovat rallye historických automobilů. Od Škody 1000 MB přes BMW 1800 a nejrůnější Porsche až ke žluté 911. Společně s manželkou Evou se stali celkem šestkrát mistry Evropy. Ještě dodejme, že o mueum se stará mladší syn íša. Když usoudil, že Favorit není pro něj to správné náčiní, tak se ačal porohlížet po jiné načce. A protože spolupracoval s Antonínem harouem, tak volba padla na Ford, nejdříve na Sierru, pak na Escort osworth, s nímž jel naposledy v roce 1994. Ale to už čtyři roky koketoval s historiky, společně s Václavem Pech byli vlastně průkopníky této nové disciplíny. Oba si vpomněli na mladá léta a postavili si Škodu 1000 MB. Pak přišel na řadu BMW 2002 a v roce 1995 pak Porsche 911 a šest titulů Mistra Evropy 1992, 1995, 1997-2000. To se už na sedadlo spolujedce vrátila opět manželka Eva, a kterou v létech předchoích askakovali například Olda Gottfried, Jaroslav Palivec nebo Vladimír Zelinka.
V jeho šlépějích pokračoval několik seon let syn Hona, který stejně jako otec jedil s dámou na horkém sedadlo. Zatímco Honu st. navigovala manželka Eva, tak mladého Honu slečna Eva Klevarová, poději Trajboldová. Mladší syn íša koušel také štěstí v rallye historických automobilů. Dnes jej můžete vidět na každé soutěži jako mechanik u Václava Pecha.
Honu Trajbolda jsem nal hodně dlouho, hruba od poloviny sedmdesátých let, stejně jako celou rodinu, dvojčata íšu a Ditu ještě od předškolních vět. Hodně času jsem trávil u nich doma, kde nikdy nebyla noue o dobrou náladu. Před startem i v cíli i během rallye rodával Hona Trajbold dobrou náladu. Škoda, že jsem si ty hlášky neapisoval. Kliďas, optimista a sympaťák.
Ale aby bylo jasno, nejdříve bavila Honu Trajbolda letadla, stavěl modely, které doletěly až do první desítky mistrovství republiky, poději létal s větroni. Bydlel v kousek od letiště Točná a snil o rychlosti a výškách. Nakonec ůstal na emi. Předčasně odešel fakulty stavby letadel Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně a ačal ve vývojovém oddělení n. p. Letov Letňany. Mladický ápal v oblasti elektroniky realioval v několika patentech na leteckém trenažéru. Finanční prostředky úspěšných lepšováků se staly ákladem k automobilům. Koupil si ojetou škodovku a přestavěl solidní soutěžní vů. Motory do škodovek si připravoval vždycky sám. Neastával teorii ávodníka s čistýma rukama. Proto měl každého dobrého výsledku, a nebylo jich málo, měl dvojí uspokojení jako jedec i mechanik. K jeho slovům, které jednou pronesl, není třeba nic dodávat. Mnohem lépe vím, co si s autem mohu dovolit. Při dlouhých soutěžích s ním musím doslova žít, abych dojel do cíle. Snad by mě ježdění ani tolik nebavilo, kdybych před startem sedl do nenámého a někým jiným připraveného vou. Vždyť jsme amatéry měli bychom tedy na svých automobilech také sami dělat!
Když nás na podim 2001 Hona Trajbold st. náhle opustil během jedné rallye, tak mě bylo najednou hodně smutno. Přišli jsme o vynikajícího kamaráda. Text vpomínky: Jindřich Lasík