VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Trend y návštěvností veřejně přístupn ých jeskyní České republiky bakalářská práce Autor: Ivana Tihelková Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Místo: Jihlava Rok: 2009
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za ochotu a připomínky při tvorbě této práce a dále vedoucím správ veřejnosti přístupných jeskyní České republiky za cenné informace a údaje pro tuto práci. Dále bych chtěla poděkovat za ohromnou podporu a pomoc mých kamarádů a rodiny.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Anotace Práce se zabývá porovnáváním návštěvností ve veřejnosti přístupných jeskyní České republiky. Dále jsou zde zjišťovány příčiny stavu návštěvností a návrhy na zvýšení atraktivnosti jeskyní jako turistických cílů. Součástí práce je výzkum o názoru studentů středních a vysokých škol na jeskyně jako turistický cíl. Klíčová slova: jeskyně, návštěvnost, propagace, trend. Annotation This work dwells on the visit rate comparison of open public caves in Czech Republic. Furthermore, another part of this work focuses also on the causes of this visit rate and the suggestions for an increasing of the attraction related to the open public caves as the tourist destinations. A special section of this work is a research investigating what opinion the students have as far as the caves as the tourist attractions are concerned. Key words: cave, visit rate, promotion, trend.
Obsah 1 Úvod...6 2 Geologie a jeskyně...7 2.1 Kras...7 2.2 Jeskyně... 12 3 Veřejnosti přístupné jeskyně České republiky... 15 4 Jeskyně jako turistický cíl... 18 4.1 Jeskyně a destinační management... 18 4.2 Předpoklady a faktory ovlivňující návštěvnost jeskyní... 19 4.3 Mystická historie jeskyní a pověsti jako lákadla cestovního ruchu... 20 5 Trendy návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní a jejich příčiny... 22 5.1 Stanoviska k trendům návštěvnosti jednotlivých vedoucích správ jeskyní... 25 5.2 Zhodnocení návštěvností jeskyní... 33 5.3 Srovnání návštěvnosti v českých a slovenských jeskyních... 54 5.4 Jeskyně na internetu... 55 5.5 Můj názor na internetové stránky k jednotlivým jeskyním... 56 6 Studenti a jejich názor na veřejnosti přístupné jeskyně - výzkum... 58 6.1 Soubor respondentů... 59 6.2 Kolik je v ČR veřejnosti přístupných jeskyní... 63 6.3 Které turistické cíle jsou pro studenty nejlákavější?... 66 6.4 Co se studentům na jeskyních líbí nejvíce... 69 6.5 Co je třeba zlepšit... 71 6.6 Studenti a návštěvnost jeskyní... 73 6.7 Navštívené jeskyně mimo ČR... 75 6.8 Které jeskyně se Vám nejvíce líbily... 77 6.9 Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní... 79 6.10 Plány do budoucna... 81 7 Shrnutí a závěr... 83 8 Sumary... 86 Pouţitá literatura a zdroje... 89 Přílohy
1 Úvod Cílem mé bakalářské práce je seznámit se s veřejnosti přístupnými jeskyněmi České republiky. Chtěla bych poukázat na neustálý zájem o tyto lokality jako o turistickou atraktivitu prostřednictvím grafů návštěvností jeskyní. Dále bych chtěla zhodnotit předpoklady jeskyní jako turistických cílů a předloţit moţné další vyuţití tohoto unikátního a vzácného přírodního fenoménu. Mým cílem bylo také zjistit, jestli jsou turistické informace podávány veřejnosti dobrou, lehce přístupnou formou a v obsahu, který turisté poţadují. K zjištění tohoto faktoru a také zájmu o návštěvu jeskyní jsem provedla výzkum mezi studenty středních a vysokých škol jako potenciální cílové skupiny návštěvníků jeskyní. Tímto výzkumem se zabývám v závěrečné části své práce. 6
2 Geologie a jeskyně 2.1 Kras Kras je typ reliéfu se specifickým oběhem vody a tvářností terénu. Vzniká rozpouštěním především vápencových hornin, čímţ se vytvářejí rozmanité podzemní a povrchové krasové formy. Hlavní příčinou vzniku krasu je tedy erozní 1 činnost vody, která prosakuje do drobných puklinek v masívu, rozpouští horninu a tím pukliny zvětšuje. Následující eroze pukliny neustále zvětšuje, aţ začnou vznikat krasové jevy (obr. 1). Krasové jevy se rozdělují na dvě skupiny, primární jevy a sekundární jevy. Primární jevy jsou takové jevy, které vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, krasová jezírka, krasové kapsy, úvala, polje, slepé údolí, jeskyně, jamy atd. Sekundární jevy jsou jevy, které vznikají opětovným vysráţením rozpuštěného vápence do pevného skupenství - sintr. Nejznámějšími sekundárními jevy jsou krápníky. Dále například závoje, excentrické krápníky, jeskynní růţice, nickamínek, jeskynní perly, travertinové hrázky atd. Krasové území je charakteristické vysokou propustností horninového podloţí a sloţitými vazbami mezi jednotlivými sloţkami geosféry, hydrosféry, atmosféry a biosféry. Proto patří k velmi citlivým a snadno zranitelným krajinným systémům. Na povrchu krasu můţeme najít specifické krasové georeliéfy. Jsou to například krasové plošiny či ţleby, a dále pak široké spektrum dalších krasových jevů, jako jsou závrty, ponory, vyvěračky i škrapy a škrapové pole. Pro podzemí jsou typické jeskyně s krápníkovou výzdobou, sedimentárními výplněmi a podzemními vodními toky. Vědní obor, který se zabývá výzkumem krasu, se jmenuje karsologie (v německém a francouzském jazyce karstologie). Karsologie zkoumá krasovou krajinu se všemi svými prvky. Vyuţívá při tom i jiných vědních oborů, například geologii, geografii, archeologii a další. 1 Vysvětlení některých pojmů je v příloze 1. Slovníček pojmů 7
2.1.1 Geologické rozdělení krasových oblastí Úplný kras (tzv. holokarst) je kras s dokonale vyvinutými povrchovými i podzemními krasovými jevy (Dinárský kras). Neúplný kras (tzv. merokarst)je území pokryté zvětralinami s nedokonale vyvinutými povrchovými krasovými jevy. Homolový kras (také mogotový) je to zvláštní případ krasu, kde se setkáváme se zvláštními ostře řezanými kopci čnícími nad krajinu, které se nazývají mogoty. Jsou to pozůstatky dřívější krasové oblasti (obr. 4). Pseudokras je speciální druh krasu, který nevzniká rozpouštěním hornin, ale například lávovým příkrovem (Labertouche Cave ve Victorii, Austrálie). Obrázek 1. Schéma krasu (zdroj: Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras) 8
2.1.2 Nejvýznamnější krasové oblasti ve světě Ve světě je velké mnoţství krasových oblastí. Podle badatelských odhadů představuje kras asi 20 % celé rozlohy souše. Uvedla bych nejvýznamnější z krasových oblastí světa: Dinárský kras; krasová oblast v jiţní Číně, v provinciích Kuang-si a Jün-nan; Cockpitský kras (v Portoriku, či na Jamajce), Karst forest v Portoriku; Kras v Srbsku a Černé Hoře; Kras Vnitřní Kraňsko ve Slovinsku; Yorkshire Dales v Anglii; oblast Waitomo na Novém Zélandu; poloostrov Florida; Cenotes na poloostrově Yucatán; pohoří Bihor a Vladeasa v Rumunsku; Slovenský kras, Demänovské vrchy, Východné Tatry na Slovensku. Obrázek 2. Mapa vápencových oblastí světa (zdroj: www.sges.auckland.ac.nz) 9
2.1.3 Krasové oblasti České republiky Podle publikace Josefa Kunského (Kras a jeskyně 1950) najdeme v České republice několik krasových oblastí. Mezi největší a nejvíce vyvinuté patří Český kras a Moravský kras. Krasové oblasti v Českém masivu se vytvořily v prvohorních krystalických vápencích a malá oblast povrchových krasových tvarů na Kutnohorsku je v druhohorních křídových vápencích (pro časový přehled geologických období viz obr. 3). V Českém krasu se oblast krasových jevů nachází při dolním toku řeky Berounky, která se táhne aţ k Praze. Tato oblast je tvořena vápenci silurského a devonského stáří, střídajícími se s nekrasovými horninami, zvláště břidlicemi. Jeskyně jsou korozní, řícené a erozní a jsou třetihorního, více však čtvrtohorního původu. Povrchové tvary se vyvinuly nepatrně a nedokonale. Další malé krasové oblasti v Čechách jsou vyvinuty v přeměněných, krystalických vápencích. Stáří těchto vápenců není přesně určeno, ale pocházejí pravděpodobně z prvohor. Vyvinuly se zde opět pouze jeskyně, povrchové tvary jsou nedokonalé. Největší jeskyní je Chýnovská jeskyně. Na Moravě se nacházejí krasové oblasti většinou v devonských vápencích. Hlavní krasovou oblastí je Obrázek 3. Moravský kras. Je budován sloţitě zvrásněnými Stratigrafická tabulka devonskými vápenci prostoupenými výraznými puklinami. (zdroj: www.barrandien.cz) Vápence jsou místy kryty zbytky jurských, křídových a třetihorních usazenin a hojnými hlínami. Závrty, většinou náplavové, se nejvíce nacházejí v severní části krasu. 10
Severně od Moravského krasu najdeme izolované vápencové ostrůvky. Na západě se jedná o nesouvislé pásmo devonských vápenců u Litovle (Javoříčský a Mladečský kras) a na severozápadě izolovaný ostrůvek devonských vápenců u Hranic tvořící Hranický kras. Středem Javoříčského krasu jsou Javoříčské jeskyně a v celé oblasti jsou náplavové závrty, vyvěračky a menší suché jeskyně. Jeskyně Mladečského krasu se nachází blízko povrchu a jsou suché. Vyznačují se archeologickými nálezy pleistocénního člověka. Mladečský kras se vyvinul v devonských vápencích oklopených kulmem a krytých nesouvislými mladoterciérními sedimenty a mladšími hlínami. Nejznámější jsou zde Zbrašovské aragonitové jeskyně. Druhým velkým krasovým jevem je zde Hranická propast. Obrázek 4. Mogotový kras v jiţní Číně ( P. Williams) 11
2.2 Jeskyně Jeskyně jsou soustavy podzemních krasových dutin, chodeb a propastí, vytvořené přirozeným krasovým procesem. Většinou jsou vázány na aktivní, povodňové či fosilní odvodňování krasového území. Jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající sloţité svazky mezi ţivou a neţivou přírodou. Paleontologické nálezy svědčí o pravěkých zvířecích obyvatelích jeskyní. Archeologické památky dokládají vývoj člověka. Zajímavé jsou minerální výplně, zejména sintrová výzdoba (obr. 6). Jeskyně vzniká zpravidla v krasových oblastech, kde dochází k chemické reakci vody s horninou, která je ve vodě rozpustná. Dešťová voda reaguje s v atmosféře přítomným oxidem uhličitým a stává se slabou kyselinou uhličitou, která působí na rozpustné horniny vápence a dolomity. Voda protéká skalními bloky, které nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami a dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách (obr. 5; A). Voda rozpouští okolní horninu, čímţ dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny (obr. 5; B). V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor (obr 5; C). Jeskyní výzdoba vzniká zpětným vysráţením uhličitanu vápenatého z nasycených krasových vod. Obrázek 5. Schéma vznik jeskyní (zdroj: http://geologie.vsb.cz) Vlivem narušení podloţí jeskyně se stává, ţe se můţe zřítit část jeskynního stropu. Tím vznikne propast, která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují - hovoříme o jeskynním komplexu. 12
Jeskyně patří k nejméně příznivým místům pro ţivot. Po celý rok je v nich tma a zima. Přesto se některé rostliny a ţivočichové tomuto drsnému prostředí adaptovali. Nejznámější jsou netopýři, kteří vyuţívají jeskyně jako své zimoviště. Můţeme zde najít slepé jeskynní ryby a z rostlin některé druhy jednoduchých mechů. Speleologie (česky jeskyňářství) je vědní disciplína, zabývající se výzkumem jeskyní. Představuje jeden z podoborů karsologie. V širším slova smyslu se dnes termín speleologie pouţívá i pro zájmovou a sportovní činnost provozovanou v jeskyních a dalších podzemních prostorách. Obrázek 6. Schéma jeskyně (zdroj: Správa CHKO Moravský kras) 13
2.2.1 Významné jeskyně v ČR V České republice se nachází přes 77 000 metrů chodeb jeskynních systémů. Zmínila bych největší a nejvýznamnější jeskyně (jeskynní systémy) seřazené podle jejich délky: Amatérská jeskyně (Nová Amatérská jeskyně, Jeskyně 13C, Nová Rasovna, Piková dáma, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Spirálka, Stará Amatérská jeskyně a Výtok Punkvy, spolu s propastí Macochou) 35 000 m; Býčí skála - Rudické propadání 13 000 m; Javoříčské jeskyně 4 000 m; Výpustek 2 000 m; Na Turoldu - Liščí díra 2 000 m; Koněpruské jeskyně 2 000 m; Jeskyně Ementál 1 884 m; Ochozská jeskyně 1 750 m; Chýnovská jeskyně 1 400 m; Arnoldka 1 360 m; Jeskyně Na Pomezí 1 320 m; Mladečská jeskyně 1 250 m; Srbská jeskyně - Netopýří jeskyně 1 230 m; Zbrašovské aragonitové jeskyně 1 210 m; Balcarka 1 150 m; Teplická jeskyně 1 065 m; Bozkovské dolomitové jeskyně 1 060 m; Kajetánův závrt 1 000 m; Kateřinská jeskyně 950 m; Barová jeskyně 900 m; Králova jeskyně 800 m; Novoroční jeskyně 800 m; Jeskyně Na Pomezí; Jeskyně Na Špičáku 14
3 Veřejnosti přístupné jeskyně České republiky V České republice je téměř 3 500 jeskyní, z nichţ je 14 přístupných veřejnosti (obr. 7). Jsou to Bozkovské dolomitové jeskyně, Koněpruské jeskyně, Chýnovská jeskyně, jeskyně Na Turoldu, jeskyně Výpustek, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Balcarka, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (tabulka 1). Všechny jeskyně v ČR jsou chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR (příloha 2). Jeskyně tvoří jedinečný fenomén a mají nám mnoho co nabídnout, ať uţ z oblasti geologie, mineralogie nebo biologie, ale i historie, protoţe jeskyně tvoří významnou část poznání o vývoji lidského ţivota a kultury. Veřejnosti přístupné jeskyně jsou v péči Správy jeskyní České republiky. Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace. Její součástí je 14 správ jeskyní a oddělení odborné péče o jeskyně. Je nedílnou součástí státní struktury ochrany přírody. Účelem vzniku SJ ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy. (Správa jeskyní České republiky). Správa jeskyní České republiky je členem I. S. C. A - The International Show Caves Association. (Mezinárodní asociace přístupných jeskyní), která byla zaloţena v listopadu 1990 v Itálii. Jejím cílem je nejen ochrana jedinečného přírodního prostředí s jeho specifickými jevy, ale zároveň je zaměřena i na podporu hospodářského rozvoje jeskyní. 15
Tabulka 1. Přehled veřejnosti přístupných jeskyní České republiky oblast kraj Výchozí bod Čechy Morava Veřejnosti jeskyně přístupné Liberecký Bozkov (Semily) Bozkovské dolomitové Jihočeský Chýnov (Tábor) Chýnovské Středočeský Koněprusy (Beroun) Koněpruské Jihomoravský Olomoucký * od doby otevření Mikulov Blansko (Brno) Blansko, Vilémovice Vilémovice Vilémovice, Blansko Sloup Křtiny Slavětín u Litovle (Olomouc) Mladeč (Olomouc) Teplice nad Bečvou Lipová Lázně (Jeseník) Písečná (Jeseník) Na Turoldu Punkevní Balcarka Kateřinské Sloupsko-šošůvské Výpustek Javoříčské Mladečské Zbrašovské aragonitové Na Pomezí Na Špičáku charakteristika Jsou největšími dolomitovými jeskyněmi u nás s jedinečnými útvary. V prům. návštěvnost 2000-2008 nejniţších částech se nacházejí největší podzemní jezera v Čechách. 74 238 Jeskyně ovlivněná nekrasovými horninami. Vyniká barevností díky neobyčejně pestrému zastoupení minerálů. V zimním období zde zimují netopýři 33 796 Jsou nejdelším systémem na území Čech a jsou archeologickou a paleontologickou lokalitou. Některé prostory jsou bohatě vyzdobeny. Nejvzácnější součást výzdoby tvoří tzv. koněpruské růţice 102 466 Je jedinou veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v druhohorních vápencích v ČR s jedinečnou výzdobou, která u nás nemá obdoby. Je největším zimovištěm vrápence malého na jiţní Moravě. *21 450 Nejznámější jeskyně Moravského krasu s bohatou krápníkovou výzdobou, k jejímţ největším atraktivitám patří projíţďka na lodičkách po podzemní říčce a pohled ze dna Macochy. 206 153 Úchvatný třípatrový labyrint chodeb dómů a propastí s bohatou, mnohotvárnou a barevnou krápníkovou výzdobou. Je také významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. 32 017 Hlavní dóm tvoří největší veřejnost zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou v České republice a příleţitostně zde konají pěvecká a hudební vystoupení. Hlavním symbolem jeskyně je kamenný útvar Čarodějnice. 56 236 Představují jednu z nejvýznamnějších částí systému Punkvy. Mají bohatou krápníkovou výzdobou. Jeskyně jsou paleontologickou a archeologickou lokalitou a zimovištěm netopýrů. Vyuţívány také pro speleoterapii a koncerty. 51 587 Jeskyně po dlouhou dobu nepřístupná slouţila armádě jako továrna a ještě dříve jako zdroj fosfátových hlín. Je také významným nalezištěm koster jeskynního medvěda. *16 683 Jeskyně svou unikátní krápníkovou výzdobou rozmanitých tvarů patří mezi nejkrásnější v České republice. Je také největším zimovištěm netopýrů u nás. 49 876 Jeskyně patří mezi archeologické lokality světového významu. Dnešní podoba jeskyní je ovlivněna tektonickými pohyby. Místy se zachovala poměrně bohatá krápníková výzdoba. 19 969 Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR a mají zcela unikátní krápníkovou výzdobu - mimo klasické krápníky jsou zde vzácná výzdoba jehlicových krystalů aragonitu. V blízkosti se nachází Hranická propast. 42 529 Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru s typickými kaskádami a mohutnými členitými krápníky. 58 653 Má neobvyklé tvary chodeb vytvořených podzemními jezery. Tato modelace je u nás jedinečná a jinde velmi vzácná. Jeskyně je bezbariérová 17 768 16
VÝPUSTEK Obrázek 7. Mapa veřejnosti přístupné jeskyně (zdroj: www.tourism.cz) 17
4 Jeskyně jako turistický cíl 4.1 Jeskyně a destinační management Jeskyně patří k turistickým cílům, kde lze rozvinout postupy destinačního managementu. Pod pojem destinační management můţeme zahrnout soubor technik, nástrojů a opatření, které se pouţívají při řízení plánování, organizování, komunikaci, rozhodování a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem by měly být konkurenceschopné produkty cestovního ruchu ve společném partnerství a podpoře různých orgánů a institucí. (Přesnou definici najdeme ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu vydaného ministerstvem pro místní rozvoj z roku 2002.) Tím, kdo destinační managament realizuje, by měla být organizace / společnost, kterou výkladový slovník cestovního ruchu definuje následovně: společnost destinačního managementu (DMC) organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejich produktů cestovního ruchu na trhu, realizuje záměry destinačního managementu. DMC je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktu cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb v destinaci. Jeskyně jako turistická atraktivita by měla tvořit jednu ze součástí destinačního managementu. Tím by měla být dána jejich návaznost na ostatní poskytovatele sluţeb a další atraktivity, ať uţ přírodní nebo kulturní. Díky této provázanosti můţe dobře vytvořený program přinutit turistu, aby v destinaci strávil více času a utratil více peněz. 18
4.2 Předpoklady a faktory ovlivňující návštěvnost jeskyní Jeskyně jako jakákoliv jiná atraktivita cestovního ruchu má své předpoklady, faktory lákající turisty k návštěvě. Tyto předpoklady můţeme rozdělit na dvě kategorie a to předpoklady přírodní a předpoklady kulturní. Nejprve bych zmínila přírodní předpoklady. Do této kategorie lze zařadit umístění jeskyně v krajině. Pokud je jeskyně v místě se zachovalou přírodou, kde je moţnost procházky v příjemné zeleni, můţe i tato skutečnost zvýšit zájem o návštěvu. S tím můţe souviset i vytváření naučných a turistických, popřípadě i cyklostezek do okolí. Dalším předpokladem je specifické a jedinečné prostředí jeskyní. Stálá teplota i vlhkost vzduchu je vyuţívána i k léčebným účelům (speleoterapii v některých jeskyních). Uţ jen pobyt v tomto prostředí můţe být atraktivní záţitek. Navíc v jeskyních existuje specifická fauna i flóra přizpůsobená právě tomuto zvláštnímu prostředí a vhodný způsob zviditelnění těchto faktorů můţe zvýšit atraktivitu jeskyně. Přírodní předpoklad pro jeskyně je také jejich hydrologie, nejen ve vztahu k jejich vzniku, ale i moţnost vyuţití podzemních toků (Punkevní jeskyně). Přírodním předpokladem je také geologická stavba tohoto přírodního fenoménu a jeho vývoj, který můţe být předmětem zájmu nejen odborných skupin návštěvníků. Shrnutí přírodních předpokladů Umístění jeskyní v krajině Specifické prostředí Jedinečná fauna a flóra Hydrologie Geologie Jeskyně mají také své kulturní předpoklady. Většina z nich má nějaký dóm nebo jiný prostor s vynikající akustikou, a tedy je zde moţnost kulturního vyţití v podobě různých koncertů a vystoupení. Stejně tak zde lze pořádat tematické výstavy, které se mohou týkat třeba právě jeskyní nebo mohou mít i zcela jiné zaměření. Je samozřejmé, ţe tyto 19
atraktivity je moţné v jeskyních provozovat pouze v omezeném mnoţství a s redukovaným počtem účastníků, tato vzácnost však můţe přidat na jejich atraktivitě. Mezi kulturní předpoklady také můţe patřit vyuţití jeskynních prostor pro filmová studia, televizi či rozhlas (natáčení dokumentárních filmů, pohádek, dobrodruţných filmů nebo rozhlasové vyprávění o jeskyních), které slouţí i jako silná forma propagace. K dalším kulturním předpokladům patří spojení jeskyní s pravěkými kulturami. Jsou to jak odkazy kultur prehistorických (staré jeskynní malby nebo kosterní pozůstatky), tak i civilizace mladší (Keltové), které nevyuţívaly jeskyně jako přechodné útočiště, ale jako náboţenské místo. Předpokladem je jiţ sama existence tajemna a pověstí, které s tím souvisí. Pověsti či jiné krvavé a strašidelné příběhy, ač se nemusí zakládat na pravdě, jsou jedním z hlavních lákadel jeskyní. Shrnutí kulturních předpokladů: Kulturní vystoupení a výstavy Moţnost spolupráce s multimédii Historie, ať uţ faktická či mystická 4.3 Mystická historie jeskyní a pověsti jako lákadla cestovního ruchu U tématu mýtů, pověstí a historického osídlení jeskyní bych se ještě chvíli zdrţela. Většina našich jeskyní byla známa od nepaměti a slouţila nejen jako útočiště pravěkých obyvatel, ale později také jako svatyně k mystickým obřadům. I tato více či méně historická fakta jsou lákadlem pro turisty a tento potenciál by se dal vyuţít. Příkladem můţe být Býčí skála v Moravském krasu, přestoţe není veřejnosti přístupnou jeskyní. Jeskyně je známá hlavně díky své bohaté a tajemné historii. Pod svým názvem je známá uţ od pradávna, tedy dlouho před nalezením bronzového býčka. První zmínka o jejím názvu pochází z roku 1804 v listech brněnského pedagoga Christiana Karla Andrého jako Béčí skála. Ale písemné zprávy jsou známy jiţ ze 17. století, kdy se o nich zmiňuje Martin Alexandr Vigsius. Ten ji popisuje spíše jako loupeţnickou jeskyni, která mohla být obydlena jeskynními lidmi nebo zběhy za dob válek. 20
Nejznámější je nález Jindřicha Wankla, který je stále opředen neznámem. Podle archeologů je místo významným obětištěm z 1. poloviny 6. století. Stále ještě není přesný účel tohoto místa s určitostí znám. Bylo by škoda opomenout jedinečnou tajemnou auru tohoto místa, která můţe být lákavou atrakcí pro turisty. Turisty na této jeskyni přitahuje nejen její příleţitostné otevření pro veřejnost, ale právě nádech tajemné a dosud neprobádané minulosti. Podobnou jeskyni můţeme najít ve Fränkische Schweiz (Franckém Švýcarsku) u Bayreuthu v Bavorsku. Bylo zde také nalezeno velké mnoţství lidských kostí a badatelé se domnívají, ţe jeskyně slouţila jako keltské rituální místo. Kaţdá z českých jeskyní je prodchnutá jistým duchem tajemna a mystiky a správným pouţitím se dá vyuţít jako marketingový tah pro zvýšení zájmu. Jednou z moţností přilákání můţe být ukázka ţivota pravěkých lidí nebo náboţenského rituálu jako součást prohlídky. I v jeskyních lze vyuţít moţnost prohlídky formou vyprávění příběhu podobnému divadelnímu přestavení, jako se provádí na některých zámcích (příkladem můţe být noční prohlídka zámku v Rájci nad Svitavou, kde celá prohlídka historických prostor probíhala podbarvená strašidelným divadelním představením). Je psychologicky prokázáno, ţe lidé mají v oblibě hrůzostrašné příběhy. Proč toho nevyuţít v jeskyních, kde se taková stimulace lidských pocitů přímo nabízí? 21
5 Trendy návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní a jejich příčiny Sledování vývoje trendu návštěvností veřejně přístupných jeskyní mi přineslo velmi zajímavé poznatky (obr. 9). U některých jeskyní se ukázalo, ţe křivka návštěvnosti má za posledních 18 let spíše klesající tendenci, některé naopak rostoucí. Výrazněji klesající křivku lze vidět u jeskyní Punkevních, Koněpruských a Javoříčských nebo Jeskyní Na Pomezí. Mírně klesající či stagnující tendenci mají jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. Značně rostoucí křivku můţeme sledovat jen u jeskyní, které byly před nedávnem zpřístupněny, jako je Jeskyně Na Turoldu nebo Výpustek. Mírně rostoucí nebo kolísavou křivku mají jeskyně Chýnovská, Zbrašovské aragonitové, Sloupsko-šošůvské, Mladečské a Jeskyně Na Špičáku. U všech jeskyní je viditelný pokles počtu návštěvníků v roce 2008. Nejvýraznějším důvodem můţe být ekonomická situace a tendence lidí šetřit, coţ se nejdříve projeví na omezení jejich cestovatelských aktivit. Dalším důvodem sniţování počtu návštěvníků v jeskyních můţe být vyčerpání potenciálu jeskyní jako turistické atraktivity, stejně jako jakýkoliv jiný jev procházejí určitým cyklem zájmu. Je tedy moţně, ţe se právě dostaly do fáze nasycenosti (zralosti) aţ úpadku (obr. 8). I u turistické destinace můţeme pozorovat vývoj zájmu veřejnosti ve fázích, podobně jako tomu je v případě běţných obchodních artiklů. Obrázek 8. Cyklus zájmy obchodních artiklů (zdroj: http://www.metodyrizeni.cz/) 22
Největší je pokles návštěvníků u Punkevních jeskyní, který ale zapříčiňuje omezení počtu návštěvníků (je zde stanoven maximální počet návštěvníků za sezónu). Důvod vyčerpanosti je ale moţný u jeskyně Koněpruské, Kateřinské Javoříčské nebo Balcarka. Moţností, kterou lze zamezit sniţování návštěvností, mohou být různé inovace. Některé jeskyně renovují své prohlídkové trasy, upravují prohlídky, popřípadě zpřístupňují další části jeskyní. Dobrým tahem by mohlo být také přidání doprovodných turistických lákadel a atraktivit jako třeba kostýmované prohlídky vyprávějící nějaký příběh, nabízení prohlídek se specializovaným výkladem třeba pro geology, hydrology nebo další jiné atrakce jako výstavy, autentické ukázky průzkumu jeskyní a jiné. 23
počet návštěvníků 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 Balcarka Bozkovské dolomitové j. Chýnovská j. Javoříčské j. Kateřinská j. Koněpruské j. Mladečské j. Na Pomezí Na Špičáku Na Turoldu Punkevní jeskyně Sloupsko - šošůvské Zbrašovské aragonitové Výpustek 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 9. Graf trendů návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní České republiky 24
počet návštěvníků 5.1 Stanoviska k trendům návštěvnosti jednotlivých vedoucích správ jeskyní Poţádala jsem jednotlivá vedení jeskyní k vyjádření svých stanovisek k zjištěnému trendu návštěvností právě u jejich jeskyně. Chtěla jsem zjistit jejich názor na stav návštěvností a jaký má tento stav důvody. Jednotliví vedoucí také uvedli, jaké kroky podnikli či chtějí podniknout pro získání nových návštěvníků a jakou formu propagace chtějí vyuţít u své jeskyně. 5.1.1 Moravský kras 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 Balcarka Kateřinská j. Punkevní jeskyně Sloupsko - šošůvské Obrázek 10. Trendy návštěvností jeskyní Moravského krasu (mimo Výpustek) Mezi vlivy působící na návštěvnost jeskyní řadí pan Jan Flek, vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu, například dopady extrémního počasí (povodně), které znemoţňují prohlídky v jeskyních a vynucují si tak následné opravy a rekonstrukce. Například výrazný nárůst návštěvnosti u jeskyně Balcarky v roce 1997 byl ovlivněn uzavřením Sloupsko-šošůvských jeskyní a omezení provozu v Punkevních jeskyních. 25
počet návštěvníků Dalším vlivem je ochrana jeskyní. Ochranářský managament zahrnuje stanovení denních limitů návštěvnosti a provozní doby jeskyní. Stanovení denních limitů v roce 1993 Správou CHKO Moravský kras podle odborného odhadu jejich pracovníků snížilo návštěvnost u Punkevních jeskyní, kreré jsou z tohotu důvodu přes sezonu prakticky vyprodané. Další návštěvníci nemají možnost jeskyně navštívit. U ostatních jeskyní se spíše projevuje uzavření jeskyní v zimních měsících z důvodu zimování netopýrů. (Jan Flek). Mezi společenské vlivy byla zařazena změna politického reţimu (1990) a s tím související změna klientely, která se projevila poklesem návštěvnosti ve všech jeskyních (sníţení počtu školních, podnikových a podobných zájezdů). Poněkud záhadný je propad návštěvnosti v roce 2003. Je možné spekulovat o nechuti lidí cestovat po povodních v roce 2002. (Jan Flek) 5.1.2 Hodnocení návštěvnosti Výpustek 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2007 2008 Výpustek Obrázek 11. Trend návštěvnosti jeskyně Výpustek Zkoumání návštěvnosti u této jeskyně je velmi specifická, protoţe jeskyně byla pro veřejnost poprvé otevřena na podzim roku 2007, tedy na dva měsíce. Trvalý provoz byl zahájen aţ na jaře 2008, kdy jeskyně navštívilo asi 30 000 turistů. Z tohoto důvodu tedy nelze srovnávat návštěvnost za uplynulá léta. 26
počet návštěvníků Podle zdrojů z jeskyně Výpustek se v roce 2009 návštěvnost sníţila asi o 15 %. Důvodem podle pana Roberta Dvořáčka, vedoucího jeskyně Výpustek, můţe být dopad hospodářské krize a také sníţení počtu zahraničních turistů. Vedení jeskyně má plány, jak návštěvníky přilákat a to tím, ţe zatraktivní jeskyni dalšími exponáty s bezprostřední vazbou na tuto jeskyni. Chce vyuţít vynikající akustiku pro pořádání hudebních projekcí. Dále má v plánu pořádání doprovodných akcí, jednou z nich je například noc pro netopýry, která se v letošním roce konala poprvé s účastí přes 300 lidí. Vedení chce vybudovat ucelenou expozici například pod jednotným tématem. A chce vyuţít i moţnost vyuţití specifických vlastností prostor pro další doprovodné akce s tématikou pro školy. Další moţností je rozšíření prohlídkové trasy. Samozřejmým cílem pro přilákání návštěvníků je propagace jeskyně. Vedení jeskyně chce proniknout do povědomí veřejnosti reklamou ve sdělovacích prostředcích (rádio, tisk, ) a dále prodejem upomínkových předmětů. 5.1.3 Jeskyně Na Špičáku 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Na Špičáku Obrázek 12. Trend návštěvností jeskyně Na Špičáku Kolísavě rostoucí trend návštěvnosti jeskyně Na Špičáku vysvětluje vedoucí Správy Jeskyně Na Špičáku Evelyna Vozábalová následovně: 27
počet návštěvníků Nemalé prostředky a úsilí jsou vynakládány na masivní propagaci, ať už v rozličných médiích, tak tvorbou propagačních materiálů (brožury, letáky, kalendáře, plakáty apod.), jeskyně se pravidelně několikrát do roka prezentuje na veletrzích cestovního ruchu (GO + Regiontour Brno, Holiday World, Wroclaw, Poznaň, Bratislava), pořádáme mimořádné kulturní akce v jeskyni (koncerty, netradiční prohlídky) i s jeskyní úzce související (Evropská noc pro netopýry, Dny evropského dědictví atd.). Hledáme stále další nové možnosti, které vedou k většímu zviditelnění jeskyně. Nejdramatičtější propad v roce 1997 způsobily povodně (poškozené přístupové cesty a elektroinstalace v jeskyni). Letošní návštěvnost byla negativně ovlivněna ekonomickou krizí, značně poklesl zájem návštěvníků z Polska a Německa. 5.1.4 Zbrašovské aragonitové jeskyně 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Zbrašovské aragonitové Obrázek 13. Trend návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková uvedla, ţe návštěvnost ve Zbrašovských aragonitových jeskyních je z velké části ovlivněna extrémním počasím a nadlimitní koncentrací CO 2 (hlavně v letech 1997 1999), která měla za následek zkracování prohlídkové trasy. Dále významně ovlivnily návštěvnost jeskyně rekonstrukce a stavební úpravy (2000, 2003 2004). Po rekonstrukci byl zaznamenán rekordní nárůst návštěvníků. 28
počet návštěvníků Velký zájem návštěvníků vidět nově rekonstruovanou trasu, což je patrné i u ostatních jeskyní po rekonstrukci. Boom návštěvnického zájmu trvá obvykle cca 2 3 roky po rekonstrukci. (Barbora Šimečková). V poslední době se na návštěvnosti podepisuje negativní dopad hospodářské krize a také uzavírka silnice, která komplikovala dopravu v nejbliţším regionu. Důleţitou součástí návštěvníků jsou školní výpravy, které tvoří průměrně asi 25 % návštěvníků za rok. Jeskyně je také vyuţívána pro pořádání výstav výtvarných děl jako součástí prohlídky jeskyní. Mimo to je jeskyně propagována na internetu (i v cizině), papírovými tiskovinami Správy jeskyní České republiky. Spolupracuje s okolními subjekty cestovního ruchu a s médii například pro natáčení televizních spotů či turistických upoutávek. 5.1.5 Chýnovská jeskyně 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Chýnovská j. Obrázek 14. Trend návštěvností Chýnovské jeskyně Podle odborného náměstka Správy jeskyní České republiky Ing. Karla Drbala, jsou jeskyně jako turistické objekty značně závislé na geografickém umístění, dostupnosti a propagaci. 29
Uvádí, ţe výkyvy návštěvnosti jsou způsobeny jednak technickými opatřeními, jako jsou rekonstrukce, a jednak společenskými vlivy. Mírné zvýšení návštěvnosti Chýnovské jeskyně se projevilo po zavedení pravidelného provozu a řádné propagaci, která následovala po rekonstrukci jeskyně. Na návštěvnosti se opět projevily politické změny po roce 1989, kdy poklesl zájem o tuzemské cestování, protoţe lidé vyuţívali moţnost jezdit do zahraničí. Pak nastalo období pozvolného růstu návštěvnosti, který pokračoval do roku 1997. Poté se návštěvnost stabilizovala s drobnými výkyvy aţ do roku 2005. Rekonstrukce v roce 2006 se na návštěvnosti projevila dramatickým zájmem a rekordní hodnotou v roce 2007. Mírným poklesem se poté projevila globální ekonomické krize. Vlivem odráţejícím se na návštěvnosti jeskyně je také její ochrana. Kapacita Chýnovské jeskyně jako národní přírodní památky je na své optimální hranici a není z důvodů ochrany přírody příliš žádoucí zvedat neúměrně návštěvnost. V ČR jsou například jeskyně, které mají limitovanou návštěvnost (Punkevní jeskyně v Moravském krasu) a další zvyšování je nepřípustné. Je potřeba si uvědomit, že ekosystém jeskyní je velmi citlivý a choulostivý a všechny zásahy do něj (technické úpravy a návštěvnost sama o sobě) jsou velmi závažné. Zkušenosti z evropských zpřístupněných jeskyní sdružených v ISCA (International show caves association), kde je členem i Chýnovská jeskyně, ukazují na obdobný trend stabilní návštěvnosti, výkyvech po úpravách tras i reakce na společenské vlivy. Chýnovská jeskyně se z tohoto stavu nevymyká. (Ing. Karel Drbal) 30
počet návštěvníků 5.1.6 Javoříčské jeskyně 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Javoříčské j. Obrázek 15. Trend návštěvností Javoříčských jeskyní V Javoříčských jeskyních vidí jako hlavní důvod klesajícího trendu návštěvností sniţování počtu školních výletů do jeskyní, přestoţe byl učiněn pokus o propagaci v příslušném médiu. Výsledek byl nulový. Podle mého názoru je oslovení pouze jednoho média (v tomto případě Učitelských novin) zcela nedostačující. Zvýšit zájem o návštěvu by mohlo třeba vytvoření programu speciálně pro školy a nabízení tohoto produktu přímo školám. Pomoci by mohlo také pořádání doprovodných akcí, jako je tomu u jiných jeskyní (výstavy, specifické akce noc pro netopýry a podobně). Dále bych doporučila lepší zviditelnění se pomocí internetu, který tvoří významný informační a komunikační kanál dnešní doby. 31
počet návštěvníků 5.1.7 Koněpruské jeskyně 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Koněpruské j. Obrázek 16. Trend návštěvností Koněpruských jeskyní Správa jeskyní opět uvádí vysvětlení poklesu návštěvnosti do roku 1991 otevřením hranic a směřováním návštěvníků směrem na západ. Nárůst v následujících letech potom způsobuje pokles cest občanů České republiky na západ a také přístup naší země občanům států bývalého Sovětského svazu. Zejména pobaltské státy, v té době jsme pro ně byly západem, například obchodní dům u nás pro ně reprezentovala Delvita, kterou v Berouně zájezdy navštěvovaly. Poté, když se jim otevřely hranice dále na západ, také jejich zájem se posunul tím směrem a návštěvnost opět začala oscilovat kolem jednoho sta tisíc. (Alexandr Komaško) Výjimku tvoří propad v roce 2002, který byl způsobený povodněmi. Propad v posledních letech je vysvětlován současnou ekonomickou situací. S tím souvisí i nízký počet zahraničních návštěvníků. Musíme více spolupracovat s hotely v Praze (nabídka pro individuální turisty), budeme realizovat poněkud netradiční akce (např. provádění při baterkách, pro děti organizování Mikuláše s anděly a čerty v jeskyních ). (Alexandr Komaško) 32
5.2 Zhodnocení návštěvností jeskyní Do jeskyní se jen od roku 1990 podívalo více neţ 24 320 472 návštěvníků. Většina z jeskyní však byly otevřeny ještě dříve (tab. 2) a některé jeskyně dnes nejsou přístupné vůbec nebo jen výjimečně. Počty návštěvníků jsou ovlivněny mnoha faktory. Zejména vlivy extrémního počasí s jeho negativními dopady vyţadující následnou rekonstrukci. Extrémní počasí zapříčilo uzavření jeskyní především v povodňových letech 1997 (Jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Zbrašovské aragonitové jeskyně jeskyně byly přímo zasaţené povodní) a 2002 (Chýnovská jeskyně, Koněpruské jeskyně nezájem o návštěvu jeskyní po povodních). Návštěvnickou sezonu ve Zbrašovských aragonitových jeskyních také značně ovlivňuje přítomný CO 2. Jeho vysoká koncentrace často zapříčiňovala uzavření jeskyní v době turistické sezony. Značným poklesem návštěvnosti v jeskyních se také projevily politické změny po roce 1989. Velký odliv návštěvníků způsobilo otevření hranic a velký zájem o návštěvu západních zemí na úkor objektů v naší republice. Zvýšení návštěvnosti v některých letech lze přikládat zvýšenému zájmu o nově otevřenou trasu po rekonstrukci (Zbrašovské aragonitové jeskyně, Balcarka, Chýnovská jeskyně). Kladem jsou také doprovodné akce (koncerty, výstavy) a kvalitní propagace. Na obrázku 17 můţeme porovnat průměrné počty návštěvníků v jeskyních. Průměr je počítán za období 1986 2008 a jsou zde zvlášť znázorněny průměry s ohledem a bez ohledu na roky s nulovou návštěvností (třeba z důvodu rekonstrukce). 33
Tabulka 2. Objevení a zpřístupnění jeskyní (Zdroje: www.caves.cz, www.jeskyne.unas.cz) jeskyně známá rok objevení rok zpřístupnění zpřístupnění v dnešním rozsahu Balcarka 1869 1924 1925 2009 Bozkovské dolomitové j. 1947 1957 1968 9 1969 Chýnovská j. 1863 1868 2007 Javoříčské j. 1938 1939 1961 Kateřinská j. od nepaměti 1909 1910 1910 Koněpruské j. 1950 1959 1959 Mladečské j. od nepaměti 1826 1911 1951 Na Pomezí 1936 1950 1955 Na Špičáku 1430 1885 (1884) 1955 Na Turoldu 1669 1951 1958 67 2004 Punkevní jeskyně 1909 1910 (1914) 1933 Sloupsko - šošůvské od nepaměti 1879 1890 (1881) 2000 Zbrašovské aragonitové 1912 13 1926 2005 Výpustek 1608 1938 pro vojenské účely 2007 Císařská jeskyně 1930 1952 dnes speleoterapie Ochozská jeskyně 1966 1975 Občas: Králova jeskyně, Býčí skála 34
5.2.1 Jeskyně Balcarka Průměrná návštěvnost jeskyně Balcarky od roku 1975 do roku 2008 je 53 085 návštěvníků za rok 2. Od roku 1975 do 90. let se jeskyně těšila vysoké návštěvnosti (obr. 18.). Viditelný je propad na počátku devadesátých let, vysvětlený změnou politického reţimu a otevřením hranic. Od té doby se počet návštěvnosti ustálil v průměru na 38 348 návštěvníků ročně. Výjimkou je rok 1997 kdy se návštěvnost vyšplhala na 57 435 návštěvníků. V roce 2008 byla jeskyně rekonstruována a znovu otevřena byla aţ od července 2009. 5.2.2 Punkevní jeskyně Průměrná návštěvnost Punkevních jeskyní je 235 733 návštěvníků (1975 2008). První návštěvníci se do jeskyně mohli podívat uţ v roce 1910. Punkevní jeskyně se těší největšímu zájmu návštěvníků ze všech veřejnosti přístupných jeskyní u nás. Proto z důvodu jejich ochrany je jejich návštěvnost limitována. Jeskyně za sezonu navštíví kolem 200 000 návštěvníků. Opět je zde vidět propad po roce 1989 (obr. 19.) a nejniţší návštěvnost byla zaznamenána v roce 1997, která byla způsobena velkou povodní a následnou rekonstrukcí. Od té doby je zde návštěvnost stabilní. 5.2.3 Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně byly zpřístupněny jiţ v roce 1890. Od roku 1975 do roku 2008 je zde průměrná návštěvnost 41 183 návštěvníků (pokud nezapočítáme roky, kdy proběhla rekonstrukce je průměrná návštěvnost 42 431 návštěvníků za rok). Návštěvnost má rostoucí tendenci i přes propady po roce 1989, po povodních 1997 a v roce 2003 (obr. 20). Je zajímavé, ţe se zde neprojevil pokles návštěvnosti v roce 2008. 2 Rok zde beru jako období, kdy jeskyni navštěvuje veřejnost. Nemusí to tedy nutně být jen turistická sezona, kterou mohou mít kaţdé jeskyně jinak a někteří návštěvníci navštíví jeskyně i mimo sezonu. 35
5.2.4 Kateřinská jeskyně V Kateřinské jeskyni jsou návštěvníci evidováni od roku 1905 (obr. 21). Od té doby se jejich počet zvýšil z 500 na 50 000. Průměrná návštěvnost za rok je v této jeskyní asi 74 428 (průměr za období 1975 2008). Rekordní návštěvnost zaznamenala jeskyně v roce 1989, kdy jeskyni navštívilo 108 197 lidí. Od roku 1989 návštěvnost prudce klesla ze 100 000 na průměrně 63 000 návštěvníků. Pokles můţeme sledovat také v roce 2003 a také nevýrazný pokles v roce 2008. 5.2.5 Bozkovské dolomitové jeskyně Trend návštěvností v Bozkovských dolomitových jeskyní je stále rostoucí a počty návštěvníků se tak průměrně stále zvyšují. Průměrně navštíví jeskyni 63 399 lidí za rok (1986 2008). Jeskyně se opět negativně dotkl rok 1989, ale o to větší nárůst následoval v dalších letech (obr. 22). Rekordní počet turistů byl zaznamenán v roce 2002, kdy jeskyni navštívilo 84 004. Přes malý pokles v následujících letech se návštěvnost v posledních dvou letech ustálila na 77 000 návštěvníků. 5.2.6 Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně je nejstarší veřejnosti přístupnou jeskyní v České republice. První návštěvníci se mohli pokochat podzemní krásou jiţ v roce 1868. V období 1977 2008 jeskyně navštívilo průměrně 26 949 lidí (kdyţ opomineme roky, kdy byla jeskyně uzavřena, je průměrná návštěvnost 29 737 osob za rok). Od roku 1987 zaznamenaly jeskyně nejniţší návštěvnost v roce 1991, kdy jeskyni nenavštívilo ani 20 000 turistů (obr. 23). Po té následoval nárůst a přes drobné propady v letech 2002 a 2005 byl v roce 2007 zaznamenán rekordní počet návštěvníků, kdy se do jeskyně podívalo 47 696 návštěvníků. V roce 2008 se jejich počet propadl o 10 629. 36
5.2.7 Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně navštíví průměrně 62 919 turistů za rok (bráno za období 1978 2008). Jeskyně jsou přístupné nepřetrţitě kaţdou sezonu minimálně od roku 1978. To je moţná jeden z důvodů, proč po propadu v roce 1990 má mnohem niţší návštěvnost neţ do roku 1989. Rekordní návštěvnost byla zaznamenána v roce 1978, kdy návštěvnost činila 91 883 turistů (obr. 24). Od roku 1994 je zaznamenán mírný nárůst s vrcholem v roce 1999. Od té doby se počet návštěvníků opět sniţuje a v roce 2008 byla zjištěna čtvrtá nejniţší návštěvnost od roku 1978. 5.2.8 Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně mají druhou největší průměrnou návštěvnost ze všech jeskyní a to 103 252 návštěvníků za rok (za období 1986 2008). Od roku 1986 byla zaznamenána nejniţší návštěvnost v roce 1991 (63 683 návštěvníků). Rekordní počet byl zaznamenán o sedm let později v roce 1998, kdy si jeskyni prohlédlo 126 147 lidí. Od tohoto roku se počet návštěvníků sniţuje a nejméně turistů přišlo v roce 2008, jen 95 114 (coţ bylo o 117 méně neţ v roce 2002) (obr. 25). 5.2.9 Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně mají za období od roku 1986 do roku 2008 průměrnou roční návštěvnost 19 162 turistů. Za toto období byl zaznamenán rekord v roce 1987, kdy jeskyni navštívilo 27 946 turistů. Rekordně nejniţší počet návštěvníků se objevil v jeskyni v roce 1991 s 12 982 návštěvníky (obr. 26). Od roku 1992 počet návštěvníků velmi zvolna stoupá přes propady v letech 1997, 2000 a 2008. Můţeme říct, ţe návštěvnost Mladečských jeskyní má stagnující charakter. 37
5.2.10 Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí mají kolísavý trend návštěvnosti s tendencí pomalého poklesu. Za období 1986 2008 jeskyni navštívilo průměrně 59 140 turistů za rok. Za toto období navštívilo jeskyni nejvíce turistů v roce 2001, kdy bylo zaznamenáno 70 911 návštěvníků. Naopak nejméně lidí navštívilo jeskyni v roce 1997, kdy jich bylo zaznamenáno jen 38 710. Od rekordního roku 2001 se počet návštěvníků stále sniţuje, přičemţ nejméně jich navštívilo jeskyni v roce 2005. V dřívějších letech byly větší propady zaznamenány v letech 1990 1991. V roce 2008 nebyl pokles návštěvníků tak patrný jako u jiných jeskyní (obr. 27). 5.2.11 Jeskyně Na Špičáku Jeskyně Na Špičáku má jednu z nejvíce rostoucích křivek trendu návštěvností, přestoţe je to jeskyně s nejniţší návštěvností. Průměrná návštěvnost od roku 1982 do roku 2008 je 12 305 návštěvníků za rok (obr. 28). O roku 1982 do roku 1989 se počet návštěvníků zvýšil z 5 000 na 10 000. V letech 1990 a 1997 byly zaznamenány největší poklesy návštěvností a nejvyšší počty turistů byly zaznamenány v letech 2000 a 2005, kdy byl zjištěn rekord a to 23 907 návštěvníků. V roce 2006 a 2007 došlo k poklesu, ale v roce 2008 se návštěvnost zvýšila. 5.2.12 Zbrašovské aragonitové jeskyně Počty návštěvníků ve Zbrašovských aragonitových jeskyních závisí na měnící se hladině zde přítomného CO 2. Z tohoto důvodu byla ovlivněna návštěvnost v letech 1989, 1997, 1998, 1999 a také v letech 2001 2004 z důvodu rekonstrukce (obr. 29). Průměrná návštěvnost jeskyní je 44 173 (48 189 kdyţ nebereme v úvahu uzavření kvůli rekonstrukci). Nejniţší počet byl zaznamenán roku 1990, kdy jeskyni navštívilo 18 483 turistů (nepočítám rok 1989, kdy byla jeskyně uzavřená kvůli rekonstrukci). Rekordní návštěvnost měla jeskyně v roce 2006, kdy se na nově otevřenou trasu přišlo podívat 63 340 lidí. Počet návštěvníků v roce 2008 byl opět poznamenán ekonomickou situací. 38
5.2.13 Jeskyně Na Turoldu Jeskyně Na Turoldu byla pro veřejnost otevřena roku 2004 a jiţ první rok ji navštívilo přes 15 000 turistů. Počet návštěvníků se zde kaţdým rokem zvyšuje, jen v roce 2006 nastal pokles (obr. 30). Průměrný počet návštěvníků je do roku 2008 21 450. Nejvyšší návštěvnost byla prozatím zaznamenána v roce 2008, kdy návštěvnost činila 26 732 turistů. 5.2.14 Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek je nejnověji otevřená jeskyně pro veřejnost. Její prohlídka nenabízí tradiční pohled na jeskyni a její vápencové útvary, ale speciální prohlídku. Jeskyně bývala donedávna vojenským objektem a v tomto duchu se nese i její prohlídka. Za rok 2007 a 2008 jeskyni navštívilo 33 365 návštěvníků. Je vidět, ţe nově otevřené jeskyně se těší větší návštěvnosti neţ některé jiţ déle otevřené jeskyně (například jeskyně Na Špičáku) (obr. 31). 39
250000 223338 200000 150000 100000 50000 0 103253 70676 63399 56492 59140 45091 41910 43906 32712 19162 13590 47141 35827 43815 48088 průmerná návštěvnost průměrná návštěvnost mimo roky s nulovou návštěvností Obrázek 17. Průměrná návštěvnost jeskyní 1986-2008 40
1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Obrázek 18. Graf návštěvností jeskyně Balcarky 41
1910 1911 1912 1913 1914 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 Obrázek 19. Graf návštěvností Punkevních jeskyní 42
1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Obrázek 20. Graf návštěvnosti Sloupsko-šošůvských jeskyní 43
1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Obrázek 21. Graf návštěvností Kateřinských jeskyní 44
počet návtěvníků 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 22. Graf návštěvností Bozkovských dolomitových jeskyní 45
1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Obrázek 23. Graf návštěvností Chýnovských jeskyní 46
1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Obrázek 24. Graf návštěvností Javoříčských jeskyní 47
počet návštěvníků 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 25. Graf návštěvností Koněpruských jeskyní 48
počet návštěvníků 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 26. Graf návštěvností Mladečských jeskyní 49
počet návštěvníků 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 27. Graf návštěvností jeskyní Na Pomezí 50
1958 1959 1961 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Obrázek 28. Graf návštěvností jeskyní Na Špičáku 51
počet návštěvníků 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 29. Graf návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní 52
počet návštěvníků počet návštěvníků 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2007 2008 Obrázek 30. Graf návštěvností jeskyně Výpustek 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 31. Graf návštěvností jeskyně Na Turoldu 53
1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet návštěvníků 5.3 Srovnání návštěvnosti v českých a slovenských jeskyních 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 Slovenské jeskyně České jeskyně Obrázek 32. Návštěvnost jeskyní v České republice a na Slovensku za období 1986-2008 V návštěvnosti jeskyní České a Slovenské republiky jsou velké podobnosti, přestoţe na Slovensku je návštěvnost o něco niţší. Je to dáno také menším počtem veřejnosti přístupných jeskyní na Slovensku. Do roku 1995 jsou trendy návštěvností téměř rovnoběţné. Slovenska se ale nedotkl propad v roce 1997 a v letech 2002 2004 jsou počty návštěvníků (více méně) stejné. Na rozdíl od České republiky mají slovenské jeskyně od roku 2005 přibliţně stejný počet návštěvníků kaţdý další rok včetně krizového roku 2008, kdy byl v České republice zaznamenán výrazný pokles po nárůstu v předchozích letech. 54
5.4 Jeskyně na internetu Další z moţných inovací je zviditelnění a propagace přes internet. Většina turistů si dnes nejprve z internetu zjistí nějaké informace o místě, které hodlá navštívit. Chce vědět, co za atraktivity můţe v dané lokalitě očekávat. Z tohoto důvodu jsem se na internetu pokusila najít jiné, alternativní stránky s odkazy na jeskyně, neţ které jsou na webové adrese www.caves.cz. Tyto stránky jsou oficiálními stránkami Správy jeskyní České republiky s mnoha zajímavými a uţitečnými informacemi, přesto mi tam, jako modernímu turistovi chyběly některé informace, které se dnes stávají samozřejmou součástí tohoto typu mediálního kanálu. Jako turistu, který hledá informace o místech, které chce navštívit, mě zklamalo, ţe na všech stránkách, které se zmiňují o jeskyních jako turistickém cíli, jsem našla jen nejzákladnější informace, tedy stručnou charakteristiku většinou tak jednou či dvěma větami, popřípadě otvírací dobu a cenu vstupného. Málokde jsem narazila na přehlednou mapu oblasti s vyznačením přístupu k jeskyním nebo vyznačenými dalšími zajímavými místy nebo plánek trasy. A uţ téměř vůbec zde nebyla moţnost virtuální prohlídky, a pokud ano, tak převáţně podmíněná přítomností specifického softwaru. Stránky se základními informacemi o jeskyních jako turistickém cíli: www.travelguide.cz, www.czechtourism.cz, www.jeskyně.unas.cz, www.pametihodnosti.cz, www.kudyznudy.cz, www.atlasceska.cz, www.kudykam.cz, www.hrady.cz, www.ok.turism.cz, a další. 55
5.5 Můj názor na internetové stránky k jednotlivým jeskyním 5.5.1 Koněpruské jeskyně Tyto jeskyně mají své vlastní neoficiální webové stránky http://jeskyne.ceskykras.cz/konepruske-jeskyne/. Podle mě tyto stránky obsahují všechny informace, které by mohly potencionálního turistu zajímat, dokonce jsou provedeny i v anglickém jazyce. Je škoda, ţe takové stránky nemají všechny veřejnosti přístupné jeskyně. Bohuţel na tyto stránky není odkaz přímo z oficiálního webu (tedy www.caves.cz). Nebylo by špatné přidat i moţnost virtuální prohlídky jeskyní a nějaké odkazy na ubytovací a stravovací zařízení v okolí. 5.5.2 Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně je druhá jeskyně, která má vlastní neoficiální stránky: http://www.volny.cz/jeskynechynov/. Na tento web lze najít odkaz přímo na oficiálních stránkách Správy jeskyní České republiky. Tyto neoficiální stránky mají zajímavé grafické řešení, ale chybí mi zde nabídka alespoň jednoho cizího jazyka. Je zde dokonce i jistá forma virtuální prohlídky, ale postrádám nějaké historické zajímavosti (třeba pověsti) a nějaké zábavné atraktivity (perličky). 5.5.3 Bozkovské dolomitové jeskyně Odkaz na neoficiální stránku těchto jeskyní http://www.bozkovske-jeskyne.cz/ opět na www.caves.cz nenajdeme, přestoţe je zde moţné dočíst se mnoho zajímavých a uţitečných informací nejen o jeskyních samotných, ale i okolích atraktivitách a moţnostech ubytování. Stránky jsou ale pouze v češtině. Nenajdeme zde ani virtuální prohlídku ani velmi populární pověsti. 56
5.5.4 Jeskyně Moravského krasu (Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka a Výpustek) Velké mnoţství informací je na samotných oficiálních stránkách, kde je část věnovaná jen jeskyním Moravského krasu a to ve třech dalších jazycích. Další informace lze najít na www.moravskykras.net, neoficiálních stránkách, které zahrnují informace o celé oblasti, nejen o jeskyních v pěti jazycích. Nenajdeme zde ale ţádnou virtuální prohlídku, ani plánky jeskyní a jedinou ne příliš přehlednou mapu oblasti (jsou zde ale odkazy na mapové servery). Přidala bych ještě fotogalerii zajímavých míst. 5.5.5 Ostatní jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně, Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku a Jeskyně Na Turoldu Tyto jeskyně nemají své vlastní neoficiální stránky, coţ si myslím, ţe je velká škoda. Informace o těchto jeskyních jsou jen na oficiálních stránkách Správy jeskyní a ve velmi zjednodušené formě na jiţ zmiňovaných internetových adresách. Takových adres je samozřejmě více, ale informace jsou zde stále stejné. Mně, jako turistovi, by se neoficiální stránky k jeskyním velmi hodily, protoţe zde najdu nejen důleţité informace o otvírací době, cenách, historii a vzniku, ale také informace a odkazy na moţnosti ubytování v oblasti, odkazy na další zajímavá místa nebo kulturní akce, coţ mě můţe přimět strávit v oblasti daleko více času neţ jen samotná návštěva jeskyní. To potom můţe přinést uţitek celé oblasti. Proto si myslím, ţe investice do takovéto formy propagace je dobrá a mohou se jí ujmout i jiné instituce neţ jen jeskyně, třeba obce nebo informační centra. Co mi na internetových portálech také chybělo, byly mapy. Našla jsem jen velmi málo přehledných map jeskyní a jejich okolí. Je sice moţné vyhledat si danou oblast na mapových serverech (například www.mapy.cz, www.maps.google.cz, www.amapy.centrum.cz a další), ale myslím, ţe u kaţdé jeskyně by měla být kvalitně graficky zpracovaná mapa i s okolím a vyznačenými zajímavými místy, vstupem do jeskyní nebo interaktivní mapa. 57
6 Studenti a jejich názor na veřejnosti přístupné jeskyně - výzkum Výzkum zaměřený na znalost veřejnosti přístupných jeskyní mezi studenty Jihomoravského kraje. Zahrnuje názory studentů na tuto atraktivitu jako turistický cíl, včetně názorů na poskytované sluţby a rovněţ návrhy na moţné změny pro zvýšení jejich oblíbenosti. 58
6.1 Soubor respondentů Při výchozích úvahách svého šetření jsem za základní soubor (anglicky parent population, německy die Grundgesamtheit, francouzsky ensemble fondamental) povaţovala studenty středních a vysokých škol v České republice. Tuto skupinu jsem vybrala proto, ţe je to významný segment účastníků cestovního ruchu. Studenti jsou aktivní mladí lidé, kteří rádi cestují, poznávají nové kraje, jejich historickou minulost a kulturu. Tabulky 3 a 4 ukazují počty všech studentů středních a vysokých škol v České republice. Tabulka 3. Počty studentů v ČR za školní rok 2007/2008 (zdroj: Český statistický úřad) Gymnázia 146 370 Střední odborné školy 219 245 Střední odborná učiliště 160 159 Vyšší odborné školy 28 774 Vysoké veřejné školy 303 731 soukromé školy 40 939 celkem 899 218 Tabulka 4. Počty studentů v ČR za školní rok 2008/2009 (zdroj: ČSÚ) Střední školy 564 326 Konzervatoře 3 535 Vyšší odborné školy 28 027 Vysoké školy 369 619 celkem 965 507 Vzhledem k tomu, ţe počet studentů v České republice je takto rozsáhlý, dospěla jsem v následující fázi k poznání, ţe bude nejlépe původní základní soubor zúţit na soubor studentů Jihomoravského kraje. Odtud totiţ pochází převáţná většina respondentů, které se mi podařilo získat. Nicméně je mezi respondenty zastoupena i malá část studentů z jiných krajů (Vysočina, Zlínský kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj). 59
V tabulce 5 jsou znázorněny počty studentů pro Jihomoravský kraj. To je tudíţ soubor, k němuţ lze striktně vzato vztahovat výsledky mého šetření. Rozšíření platnosti výsledků mého průzkumu na studenty dalších krajů by mohlo být předmětem rozšíření této práce v budoucnu. Tabulka 5. Počty studentů v ČR pro Jihomoravský kraj 3 (zdroj: ČSÚ) 2006/2007 2007/2008 Gymnázia 18 343 18 077 Střední odborné školy 23 565 23 718 Střední odborná učiliště 19 315 18 567 Nástavbové studium 5 188 4 786 Konzervatoře 527 527 Vyšší odborné školy 3 446 3 402 Vysoké školy 66 689 celkem 137 073 69 077 Pozn. Novější data nebyla k dispozici Mým záměrem bylo zjistit, nakolik jsou jeskyně pro studenty atraktivním turistickým cílem. Chtěla jsem stanovit, do jaké míry mají studenti zájem jeskyně navštěvovat. Rovněţ mě zajímalo, co by sami studenti chtěli změnit, aby se pro ně, jako pro specifickou skupinu účastníků cestovního ruchu, staly jeskyně lákavější. Oslovila jsem přibliţně 300 studentů z různých vysokých a středních škol. Oslovila jsem je prostřednictvím elektronické pošty (e-mail). Adresy jsem získala následujícím způsobem: nejprve jsem se prostřednictvím e-mailu obrátila na své známé mezi studenty a ti pak sami pouţili své vlastní kontakty. Tuto metodu tedy můţeme označit za pyramidový systém. Některé studenty jsem oslovovala přímo na ulici a navštívila jsem náhodně také několik středních škol. Těmito postupy jsem se snaţila dosáhnout toho, aby moje šetření bylo co nejvíce reprezentativní a průkazné. 3 Tabulku s počty studentů pro kraj Vysočinu najdete v příloze 3 Doprovodné tabulky ke grafům, tabulka 14. 60
počet studentů Výzkum probíhal dotazníkovou formou. Výzkumu se nakonec zúčastnilo celkem 232 studentů středních, vysokých a vyšších odborných škol. Studenti jsou celkem z 5 krajů České republiky, nejčastěji z Jihomoravského kraje (obr 33). 120 100 104 80 72 60 40 20 0 24 16 4 6 0 3 0 3 Jihomoravský k. kraj Vysočina Zlínský k. Pardubický k. Středočeský k. SŠ VŠ Obrázek 33. Graf Rozdělení bydliště podle krajů Na základě odborných konzultací soudím, ţe počet respondentů je vzhledem k rozsahu základního souboru (studenti Jihomoravského kraje, přibliţně 130 000) dostatečný. Statistické odůvodňování by přesáhlo rámec této práce. Nicméně se opírám o aproximativní tabulky, které lze nalézt v literatuře týkající se rozsahu náhodného výběru při šetřeních v praxi (případně webových stránek s touto tématikou). Podle těchto tabulek bychom se při dané velikosti základního souboru při přípustné chybě +/- 7 % poţaduje asi 240 respondentů. Respondenti ze středních škol jsou studenty gymnázií, humanitních i technických oborů (obr. 34). Respondenti vysokých a vyšších odborných škol jsou studenti škol cestovního ruchu a ekonomiky, jazykových škol, přírodních věd, sociálních věd a informačních technologií (obr. 35). Přesnou tabulku škol navštěvovaných respondenty obsahuje příloha 4. Seznam středních a vysokých škol, jejichţ studenti se zúčastnili výzkumu. 61
počet Gymnázia Technické školy Humanitní školy 5% 45% 50% Obrázek 34. Graf Střední školy 6% 19% 9% 66% Školy cestovního ruchu a podnikatelských oborů Studenti přírodních věd Studenti sociálních věd a pedagogiky, jazykové školy Studenti informačních technologií Obrázek 35. Graf Vysoké školy a VOŠ Odpovídalo celkem 124 studentů středních škol, 62 chlapců a 62 dívek. Studentů vysokých škol se výzkumu zúčastnilo 108 studentů, z toho 18 studentů a 90 studentek (obr. 36). 150 100 50 0 SŠ student VŠ studentka Obrázek 36. Graf Rozdělení podle pohlaví 62
6.2 Kolik je v ČR veřejnosti přístupných jeskyní První otázka výzkumu se vztahovala na znalost studentů veřejně přístupných jeskyní. Chtěla jsem zjistit, zda studenti vědí, kolik je v České republice jeskyní přístupných veřejnosti. Studenti nemuseli udávat přesně počet. Pokud si nebyli jistí, měli na výběr z několika moţností. Cílem bylo, zda studenti alespoň tuší počet přístupných jeskyní. Přesnou odpověď, tedy ţe v České republice je 14 veřejnosti přístupných jeskyní, znalo 26 studentů, coţ odpovídá 11 % všech dotázaných. Není to příliš mnoho, vzhledem k tomu, ţe třetina dotázaných studuje cestovní ruch. Studentů, kteří se domnívají, ţe veřejnosti přístupných jeskyní je méně neţ 10, je pouze 5, coţ jsou 2 % dotazovaných. Nejvíce studentů volilo odpověď, ţe jeskyní je 10 aţ 15, coţ se dá povaţovat za vcelku správnou dopověď. Znamená to, ţe studenti mají přehled, kolik asi jeskyní mohou v České republice navštívit. Tuto odpověď zvolilo 126 studentů, je to 55 % všech dotazovaných. Druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe jeskyní je 15 20. Tuto moţnost si vybralo 47 studentů, to odpovídá 20 % všech dotázaných. Tato skupina ví, ţe veřejnosti přístupných jeskyní není mnoho, ale nemají o nich přehled. Poslední variantu, jeskyní je více jak 20 volilo celých 12 % dotazovaných studentů. Lze předpokládat, ţe tato skupina respondentů nepatří mezi velké zájemce o jeskyně. Výsledky jsou znázorněny v obrázcích 37 a 38. V obrázku 37 jsou odpovědi rozděleny i podle stupně dosaţeného vzdělání. Červená barva značí vysokou školu, modrá střední školu. Tohoto způsobu zobrazení jsem vyuţila v grafech, kde takové rozdělení umoţňuje porovnání odpovědí studentů středních škol a vysokých škol. 63
počet odpovědí 70 60 50 40 60 66 30 20 10 0 14 12 a) přesná odpověď: 14 2 3 b) Nevím přesně, asi méně jak 10 26 21 c) Nevím d) Nevím přesně, asi 10-15 přesně, asi 15 20 SŠ VŠ 22 6 e) Více jak 20 Obrázek 37. Graf Počty veřejnosti přístupných jeskyní volené respondenty Obrázek 37 ukazuje počty odpovědí na jednotlivé moţnosti rozdělené do dvou sloupců modrý sloupec znázorňuje odpovědi středoškolských studentů, červený sloupec znázorňuje vysokoškolské studenty. Takto je moţno rovnou porovnávat odpovědi středoškoláků a vysokoškoláků. Je tedy moţné vidět, ţe přestoţe více středoškoláků ví přesný počet veřejně přístupných jeskyní, tak také značně větší počet vůbec neví, kolik takových jeskyní se zde nachází. 12% 11% 2% a) přesná odpověď: 14 20% b) Nevím přesně, asi méně jak 10 c) Nevím přesně, asi 10-15 55% d) Nevím přesně, asi 15 20 e) Více jak 20 Obrázek 38. Graf Počty veřejnosti přístupných jeskyní volené respondenty - procenta 64
Obrázek 38 znázorňuje celkové odpovědi na otázku. V grafu jsou zahrnuti všichni respondenti bez ohledu na studovanou školu. Je zde procentuálně znázorněn počet odpovědí. Je zde tedy jasně vidět, ţe nejčastější odpovědí byla moţnost c)10 15, coţ ukazuje na dobrou znalost jeskyní v České republice. Druhou nejčastější odpověď je moţnost d)15 20 a třetí nejčastější odpovědí je moţnost e)více jak 20, to odpovídá 12 %, coţ je dost značné číslo. Je tedy jasné, ţe by bylo ţádoucí studentům jeskyně více přiblíţit. 65
počet 6.3 Které turistické cíle jsou pro studenty nejlákavější? Tato část dotazníku je zaměřená na hodnocení různých rezortů cestovního ruchu podle jejich přitaţlivosti pro studenty. Respondenti měli ohodnotit vybrané zástupce turistických oblastí, podle toho, jaká je jejich touha navštívit právě tuto oblast. Hodnotily se tyto nabízené turistické oblasti: jeskyně jako turistický cíl rekreace u moře dovolená na horách návštěva kulturních a historických památek Hodnotilo se stupnicí známek 1 aţ 5, z toho 1 = nejlepší, 5 = nejhorší. Cílem bylo zjistit, která z těchto oblastí je pro studenty nejatraktivnější. Jeskyně jako cíl zde byly zařazeny proto, aby se zjistilo, zda jsou schopny alespoň částečně konkurovat běţnějším turistickým oblastem. Jeskyně jako cíl byly nejčastěji ohodnocený známkou 2 (obr. 39). To ukazuje, ţe tato oblast se u studentů sice netěší největšímu zájmu, ale přesto o ně zájem je. Můţe to být také tím, ţe jeskyně nenabízí studentům takovou moţnost uspokojení jejich potřeb jako jiné oblasti. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 známka SŠ VŠ Obrázek 39. Graf Hodnocení varianty: Jeskyně jako turistický cíl 66
Obrázek 40 znázorňuje nejvyšší hodnocení jednotlivých variant (tedy kolikrát bylo hodnoceno 1 v dané variantě.). Nejatraktivnější je pro studenty rekreace u moře. Této variantě dalo nejvyšší ohodnocení celkem 47 % respondentů. Čtvrtina dotazovaných nejvíce upřednostňuje dovolenou na horách. Od 14 % respondentů získaly nejvyšší ohodnocení jeskyně, a stejně tak i návštěva kulturních a historických památek. 14% 14% 25% 47% Jeskyně jako turistycký cíl Rekreace u moře Dovolená v horách Návštěva kulturních památek Obrázek 40. Graf Nejvyšší hodnocení - procenta Celkový přehled hodnocení uvádí obrázek 41. Je zde znázorněno, jak respondenti hodnotili jednotlivé varianty turistických oblastí. Můţeme si zde všimnout, ţe nejhorší hodnocení bylo uděleno jen ve vzácných případech u všech variant, stejně tak čtverkou bylo hodnoceno málo. Studenti nejvice vyuţili známky 1, 2 a 3, z čehoţ trojka byla vyuţita nejméně. Značí to, ţe většině studentů přijdou vybrané oblasti atraktivní. Je zde také zcela patrné, ţe největšímu zájmu se těší právě rekreace u moře. Dále je to dovolená na horách a jeskyně a méně vysokých hodnocení se dočkaly také historické a kulturní památky. 67
počet 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1 2 3 známka 4 5 Jeskyně jako turistycký cíl Rekreace u moře Dovolená v horách Návštěva kulturních památek Obrázek 41. Graf Úplný přehled hodnocení 68
6.4 Co se studentům na jeskyních líbí nejvíce Další otázka dotazníku se zabývala tím, co se respondentům na prohlídce jeskyní líbí nejvíce. Aby nebyl výčet tak sloţitý, byly opět stanoveny nejběţnější varianty. Studenti volili mezi těmito moţnostmi: výzdoba jeskyně jejich historie a pověsti tajuplnost a krása prostředí průvodce a jeho výklad Někteří respondenti zvolili i více moţností. Nejvíce se dotazovaným studentům na jeskyních líbí jejich tajuplnost a krása, tedy jejich emotivní charakter. Na druhém místě se je přitahují největší jeskynní lákadla, a to krápníková výzdoba. Na třetím místě je to historie jeskyní a pověsti a nejmenší oblibu má průvodce a jeho výklad. Obrázek 42 znázorňuje odpovědi respondentů rozdělené podle dosaţeného stupně vzdělání. Je zde vidět, ţe tajuplnost a krása prostředí je nejčastější odpovědí jak u středoškoláků, tak u vysokoškoláků. A můţeme si také všimnout, ţe se počty odpovědí obou stupňů vzdělání u jednotlivých moţností shodují. Ţádný stupeň neupřednostňuje jinou variantu odpovědi více neţ druhý stupeň. Průvodce a jeho výklad Tajuplnost a krása prostředí Jejich historie a pověsti Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka) 0 20 40 60 80 VŠ SŠ počet odpovědí Obrázek 42. Graf Co se nejvíce líbí 69
Z obrázku 43 můţeme vyčíst to stejné hodnocení, ale v procentovém zobrazení všech odpovědí. Tedy celkem 51 % byla zvolena moţnost tajuplnost a krása prostředí, 30 % hlasů získala výzdoba, 13 % studentů má nejraději historii a pověsti jeskyní a 6 % se líbí průvodci a jejich výklad. 6% 30% Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka) 51% 13% Jejich historie a pověsti Tajuplnost a krása prostředí Průvodce a jeho výklad Obrázek 43. Graf Co se nejvíce líbí - procenta 70
6.5 Co je třeba zlepšit Tato otázka navazuje na předchozí zjištění. Jiţ víme, co se studentům líbí nejvíce a nyní se zaměřím na to, co se jim nelíbí a chtěli by změnit. Tentokrát zde nebyla moţnost zvolit si odpověď a respondenti sami sdělovali, co by chtěli změnit. Mezi zmiňované návrhy na změnu patří: rozšíření prohlídkové trasy volný pohyb v jeskyních zlepšení dopravy k jeskyním zlepšení úrovně sociálního zařízení a občerstvení zpestření prohlídky propagace Některé poţadavky jsou téměř nedosaţitelné jako volný pohyb v jeskyních či rozšíření prohlídkové trasy a větší počet veřejně přístupných jeskyní. Je hlavně proto, ţe jeskyně jsou jedinečný ekosystém a jejich zpřístupňování ničí jejich přirozenost spolu se vším, co s nimi souvisí. Aby jeskyně zůstaly zachované ve své pravé kráse a podobě, musejí být uchráněny před vnějšími nepřirozenými vlivy, jako jsou i turisté. Avšak jiné podněty ke změně tak nedosaţitelné nejsou. Je to například propagace. Tu shledávají nedostatečnou hlavě studenti vysokých škol (obr. 45). Respondenti poukazují na to, ţe jeskyně by měly být více pro turisty zviditelněny. Stejně jako propagace je dosaţitelným cílem zlepšit úroveň a kvalitu sociálního zařízení a občerstvení. Respondenti by také uvítali zpestření prohlídky, objevil se zde názor třeba ukázat jeskyňáře v akci, přispět tajemnou nebo veselou historkou či přidat nějakou pověst. Posledním bodem na zlepšení je doprava k jeskyním. Většina jeskyní se nachází v chráněných oblastech, kde není moţné vjet pohodlně autem aţ před vchod, jak by se líbilo většině pohodlných turistů. Proto by respondenti uvítali nějaké jiné alternativy pohodlné dopravy k jeskyním. (Příkladem můţe být vláček k Punkevním jeskyním.) Odpovědi jsou opět znázorněny ve dvou grafech. Obrázek 44 ukazuje procentuální znázornění odpovědí, v obrázku 45 jsou od sebe barevně odděleny odpovědi středoškoláků a vysokoškoláků. 71
Přestoţe se objevilo mnoho názorů na nějakou změnu (jeden student uvedl, ţe by se mohlo půjčovat teplé oblečení), 87 respondentů odpovědělo, ţe by nezměnilo nic, to značí, ţe 38 % dotazovaných je s nabídkou sluţeb jeskyní spokojeno. 26 % studentů, coţ je druhá největší hodnota odpovědí by přivítala rozšíření prohlídkové trasy. Třetí nejčastější variantou na změnu byla doprava k jeskyním, přálo by si ji 12 % dotázaných. Další odpovědi měli pod 10 % odpovědí 9 % zpestření prohlídky, 8 % propagace, 5 % zlepšení sociálního zařízení a občerstvení a 4 % volný pohyb v jeskyních. 5% 12% 8% 9% nic 38% rozšíření prohlídkové trasy volný pohyb v jeskyních doprava k jeskyním 4% 26% zlepšít sociápní zařízení a občerstvení propagace zpestření prohlídky (zajímavosti, pověsti, ) Obrázek 44. Graf Co by studenti chtěli změnit - procenta zpestření prohlídky (zajímavosti, pověsti, ) propagace zlepšít sociápní zařízení a občerstvení doprava k jeskyním volný pohyb v jeskyních rozšíření prohlídkové trasy nic 0 20 40 60 80 100 SŠ VS počet odpovědí Obrázek 45. Co by studenti chtěli změnit 72
počet odpovědí 6.6 Studenti a návštěvnost jeskyní Cílem této části dotazníku bylo zjistit, jaké jeskyně jiţ respondent navštívil. Objevili se i tací, kteří jiţ navštívili všechny veřejnosti přístupné jeskyně České republiky. Můţeme říci, ţe v průměru kaţdý dotázaný navštívil čtyři veřejně přístupné jeskyně (jeskyně byly navštíveny 905 krát 232 studenty). V obrázku 46 můţeme vidět procenta návštěvností jednotlivých jeskyní. Nejčastěji navštěvované jsou jeskyně Moravského krasu. Tento výsledek ale můţe zkreslovat fakt, ţe většina dotazovaných bydlí v Jihomoravském kraji, kde nejbliţší dostupnost k těmto jeskyním (Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka a Výpustek). 250 200 193 150 144 135 117 100 63 50 26 46 18 42 21 28 25 25 22 0 Bozkovské dolomitové jeskyně Chýnovské jeskyně Mladečské jeskyně Jeskyně na Špičáku Jeskyně na Turoldu Punkevní jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně Koněpruské jeskyně Javoříčské jeskyně Jeskyně na Pomezí Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně Balcarka Kateřinské jeskyně Výpustek Obrázek 46. Graf Studenti a návštěvnost jeskyní 73
Výpustek Sloupsko-šošůvské jeskyně Kateřinské jeskyně Punkevní jeskyně Jeskyně Balcarka Jeskyně na Turoldu Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně na Špičáku Jeskyně na Pomezí Mladečské jeskyně Javoříčské jeskyně Chýnovské jeskyně Koněpruské jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně 0 50 100 150 200 250 počet odpovědí SS VS Obrázek 47. Graf Studenti a návštěvnost jeskyní - srovnání SŠ a VŠ 74
počet odpovědí 6.7 Navštívené jeskyně mimo ČR Zeptala jsem se studentů, jestli navštívili také nějaké jeskyně jinde neţ v České republice. Většina dotázaných odpověděla záporně celkem 151 studentů (obr. 48). Zbylých 81 řeklo, ţe jiţ někdy navštívili jeskyně v zahraničí. 85 80 82 75 70 69 65 60 SŠ VŠ Obrázek 48. Graf Odpověď NE Obrázek 49 znázorňuje všechny zahraniční země, ve kterých 81 respondentů jeskyně navštívilo. Nejvíce studenti navštívili jeskyně na Slovensku, celkem 39 studentů. Druhou nejčastěji jmenovanou zemí bylo Slovinsko. Zde navštívilo jeskyně 16 studentů. 7 studentů navštívilo jeskyně v Rakousku, 5 v Bulharsku, 4 v Itálii. V chorvatských, německých a polských jeskyních byli 3 studenti a jeden navštívil jeskyně na Kanárských ostrovech. 6% 5% 4% 4% 8% 20% 4% 1% Slovensko Slovinsko Německo 48% Polsko Itálie Bulharsko Rakousko Chorvatsko Kanárské ostrovy Obrázek 49. Graf Cizí země 75
Slovensko Slovinsko Německo Polsko Itálie Bulharsko Rakousko Chorvatsko Kanárské ostrovy počet odpovědí Obrázek 50 znázorňuje, kolik středoškoláků a vysokoškoláků navštívilo jeskyně v jednotlivých cizích zemích. 30 25 24 20 15 15 10 5 0 6 10 1 2 3 0 2 2 5 0 1 6 3 0 0 1 SŠ VŠ Obrázek 50. Graf Cizí země 2 76
6.8 Které jeskyně se Vám nejvíce líbily Studenti měli také odpovídat na otázku, které jimi navštívené jeskyně se jim líbily nejvíce. Obrázek 51 znázorňuje nejoblíbenější jeskyně dotazovaných studentů. Ve výčtu nejsou jen české, ale i zahraniční jeskyně. U dotazovaných studentů jsou nejoblíbenější ze zahraničních jeskyní jeskyně slovinské. 23% 16% Sloupsko - šošůvské Punkevní Koněpruské 6% Pomezí 1% 5% 2% 8% 39% Slovinsko Bulharsko Výpustek Moravský kras celkově Obrázek 51. Graf Oblíbené jeskyně- procenta Zjistila jsem, ţe největší oblibě se těší Punkevní jeskyně, jejichţ největší atraktivitou je projíţďka na lodičce. Punkevní jeskyně se nejvíce líbí 90 studentům, coţ přestavuje 39 % dotazovaných. Na druhém místě stojí odpověď, ţe se jim líbí Moravský kras jako celek se všemi přírodními atraktivitami. Tato odpověď se ve výzkumu vyskytla celkem u 23 % dotázaných, tedy 53 studentů. Třetí neoblíbenější jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jmenovalo je 16 % dotazovaných 37 studentů. Je tedy vidět, ţe největší oblibě se těší právě jeskyně Moravského krasu, můţe to být také způsobeno tím, ţe většina dotazovaných má nejblíţe právě k těmto jeskyním. Z jeskyní mimo Moravský kras jsou nejoblíbenější Koněpruské jeskyně s 8 %. Oblíbené jsou také zahraniční jeskyně, nejvíce slovinské jeskyně, které se nejvíce líbí 77
Sloupsko - šošůvské Punkevní Koněpruské Pomezí Slovinsko Bulharsko Výpustek Moravský kras celkově počet odpovědí 13 studentům (5 %). Mezi nejoblíbenější jeskyně studentů patří také jeskyně Na Pomezí, Výpustek a jeskyně v Bulharsku. V obrázku 52 jsou znázorněny nejoblíbenější jeskyně rozděleny podle úrovně vzdělání. Je zde umoţněno porovnání odpovědí mezi studenty středních a vysokých škol. 50 49 45 40 41 35 30 25 29 24 29 20 15 10 5 0 8 9 9 3 1 5 8 3 2 0 12 SŠ VŠ Obrázek 52. Graf Oblíbené jeskyně 78
6.9 Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní Další otázka se zabývala tím, proč studenti jeskyně navštěvují. Měli na výběr z pěti moţností. Měli si zvolit, co je k návštěvě jeskyní motivovalo či vedlo: rodiče přátelé zájem a zvědavost škola a vzdělání nic, ještě jsem ţádné jeskyně nenavštívil/a Moţnost E ještě jsem nenavštívil/a ţádné jeskyně se neobjevila ve výzkumu ani jednou. Všichni studenti jiţ tedy alespoň jednou nějaké jeskyně navštívili. Nejčastěji respondenti odpověděli, ţe navštěvují jeskyně se svojí rodinou. Tuto odpověď zvolilo 38 % dotázaných. 29 %, tedy 87 studentů láká k jeskyním vlastní zájem a zvědavost. 23 % navštívilo jeskyně díky školním exkurzím. Nejméně odpovědí měla moţnost B-přátelé, takto odpovědělo 31 dotázaných, coţ odpovídá 10 %. V průzkumu někteří studenti označili i více moţností. Přehled odpovědí je znázorněn na obrázku 53. 0% 23% a) Rodina 38% b) Přátelé c) Zájem a zvědavost 29% d) Škola, vzdělání 10% e) Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a Obrázek 53. Graf Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní - procenta 79
počet odpovědí Obrázek 54 umoţňuje opět porovnávání odpovědí podle stupně studované školy. 64 51 39 48 41 30 16 15 0 0 a) Rodina b) Přátelé c) Zájem a zvědavost d) Škola, vzdělání e) Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a SS VS Obrázek 54. Graf Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní 80
počet odpovědí 6.10 Plány do budoucna Poslední otázka výzkumu se týkala plánů studentů na prázdniny a do budoucna. Zeptala jsem se, jestli chtějí ve volném čase navštívit jeskyně a pokud ano, tak jaké. Obrázek 55 přehledně ukazuje odpovědi respondentů na tuto otázku. 32% 19% a) Ano, plánuji navštívit b) Ne, neplánuji navštívit 49% c) Ještě nevím Obrázek 55. Plánujete navštívit jeskyně - procenta Obrázek 56 umoţňuje srovnání mezi odpověďmi středních a vysokých škol 70 65 60 50 40 49 38 36 30 20 10 0 21 23 ano ne nevím SŠ VŠ Obrázek 56. Graf Plánujete navštívit jeskyně 81
Převáţná část studentů se k návštěvě jeskyní nechystá. 74 studentů zatím neví, zda jeskyně navštíví. Návštěvu plánuje celkem 44 studentů, tedy 19 % dotázaných. Obrázek 57 ukazuje, které jeskyně se tito studenti chystají navštívit. Studenty nejvíce lákají k návštěvě jeskyně Moravského krasu. Mezi důvody, proč právě Moravský kras, studenti uvedli, ţe se zde nachází více přístupných jeskyní blízko sebe. Atraktivitou je propast Macocha, projíţďka na lodičkách v Punkevních jeskyních, hezká krápníková výzdoba a netypická prohlídka ve Výpustku. 8 studentů chce navštívit Koněpruské jeskyně a Česky kras. Zde je láká příslib poznávání české historie spolu s obdivováním krás přírody. Třetí největší mnoţství hlasů získaly Javoříčské jeskyně. Tři studenti vysokých škol chtějí navštívit jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku, jeden student vysoké školy se chystá do jeskyně na Turoldu a jeden student střední školy chce navštívit Chýnovské jeskyně. Chýnovské jeskyně Český kras Moravský kras Javoříčské jeskyně Turold Na Špičáku, Na Pomezí 0 5 10 15 20 25 30 počet odpovědí SŠ VŠ Obrázek 57. Graf Plánuji navštívit tyto jeskyně 82