Návrh na vyhlášení přírodní památky ŠPIČÁK U VOJKOVIC

Návrh na vyhlášení přírodní památky ŠPIČÁK U VOJKOVIC Název zvláště chráněného území Přírodní památka Špičák u Vojkovic Předmět ochrany a jeho popis název ekosystému L4 Suťové lesy L5. Květnaté bučiny podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému Typ biotopu identifikovatelný ve střední a severní části přírodní rezervace, místy i velmi slušně reprezentativní. Ve stromovém patře (dosahujícím pokryvnost okolo 80%) byly zaznamenány lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), pravděpodobný je v jiných částech i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro bylo pozorováno s velmi nízkou pokryvností, maximáně do %. Nacházely se v něm z charakteristických druhů Corylus avellana, z dalších druhů Crataegus sp., Lonicera xylosteum, Acer campestre. V bylinném patře, zastoupeném s 60-70% pokryvností, byly z charakteristických druhů nalezeny Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Melica nutans, z dalších např. Impatiens parviflora, Moehringia trinervia, Aegopodium podagraria, Galium odoratum nebo Stellaria holostea. V rámci svazu Tilio-Acerion je možné zařadit toto společenstvo do suťových a skalních javorových lipin asociace Aceri-Tilietum. Biotop nacházející se především ve střední a severní části území. Ve stromovém patře tvoří výraznou dominantu buky (Fagus sylvatica), přičemž dosahují pokryvnosti 80-90%. Keřové patro je z větší části chudé, dosahuje pokryvnosti sotva 20-30% a tvoří je především mladé nárosty

T3.4 Širokolisté suché trávníky buku Fagus sylvatica). V bylinném patře byly z diagnostických druhů zapsány Scrophularia nodosa a Viola reichenbachiana. Vysoké zastoupení má především Galium odoratum. Z dalších druhů charakterizujících květnaté bučiny byly zapsány Mercurialis perennis, Mycelis muralis a Senecio ovatus. Z dalších druhů stojí za zmínku např. Convallaria majalis, Fagus sylvatica juv., Hieracium murorum, Lathraea squamaria, Moehringia trinervia, Oxalis acetosella, Poa nemoralis nebo Primula veris. Bylinné patro dosahuje pokryvnosti sotva 50%, ale místy může až téměř chybět. Vzhledem k vysokému zastoupení druhu Galium odoratum má společenstvo nejblíže asociaci Galio odorati- Fagetum. V minulosti mnohem více rozšířený typ biotopu zaznamenávaný více méně v celém území, s převahou v prosvětlených částech. Mimo větších světlin v lese, skalních výchozů, to je také nevýrazně v podrostu ne zcela zapojeného lesa. Z dominantních druhů je to především Brachypodium pinnatum, výrazněji méně také Bromus erectus. Z diagnostických či charakteristických druhů byly zaznamenány Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Trifolium alpestre, Agrimonia eupatoria, Securigera varia, Campanula persicifolia, Euphorbia cyparissias a Viola hirta, z dalších druhů Anthemis tinctoria, Ajuga genevensis, Origanum vulgare, Cytisus nigricans. V rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati společenstva nejvíce odpovídají širokolistým válečkovým trávníkům teplých oblastí asociace Scabioso ochroleuceae-brachypodietum pinnati. Cíle ochrany navržené přírodní památky Ochrana zachovalých lesních porostů (bučin a suťových lesů) a suchých trávníků na příkrých svazích vrchu Špičáků včetně charakteristických druhů flóry a zejména fauny vázané na listnaté porosty. Návrh kategorie ochrany Území je navrženo k vyhlášení v kategorii přírodní památka. Ochrana přírodní památky je dána ustanovením 36 odst. 2 zákona č. 4/992 Sb. - o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon). Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.

V terénu bude hranice přírodní památky vyznačena v souladu s vyhláškou MŽP ČR č. 64/20 hraničními sloupky, pruhy na hraničních stromech a tabulemi s malým státním znakem. Parcelní vymezení a výměra k.ú. Damice 238/2, 265/2, 279/, 29, 358/2, 358/7, 642/ k.ú. Vojkovice nad Ohří 660/, 690/2, 74/4, 74/6, 88/2, 88/4, 660/2, 690/, 88/, 896/, 28, 29, 30, 88/3, 88/, 27, 898/4, 26, 67, 672, 674, 675, 676/, 676/2, 677, 678, 679, 680, 68, 685, 708/, 708/3, 7, 824, 824/, 826/, 827, 833, 834/, 834/2, 834/3, 836, 837/2, 898/, 928/4, 930/, 93/, 93/2, 933/2, 937 Orientační výměra přírodní památky: 6 ha. Návrh bližších podmínek ochrany K zajištění specifické ochrany území navrhujeme stanovit zřizovacím výnosem níže uvedené bližší ochranné podmínky ve smyslu 36 odst. zákona: Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze: a) měnit druh pozemků, způsob jejich využití a provádět pozemkové úpravy; b) umísťovat veškeré stavby; c) provádět terénní úpravy; d) zřizovat myslivecká zařízení včetně krmišť a slanisk pro zvěř; e) provádět plošnou či pruhovou mechanizovanou nebo chemickou přípravu půdy. Bližší ochranné podmínky mohou být změněny na základě námitek, podaných vlastníky pozemků nebo dotčenými obcemi. Ochranné pásmo Ochrana přírodní památky před rušivými vlivy z okolí je zabezpečena ochranným pásmem. Podle 37 odst. 2 zákona je "ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemků v ochranném pásmu, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody". Ochranné pásmo bude zahrnovat 50 m pás kolem hranice ZCHÚ.

Odůvodnění návrhu Z rostlinných taxonů byly nalezeny druhy převážně lesních porostů, ze zajímavějších je udávána okrotice bílá (Cephalanthera damasonium; O, VU), ověřen byl ojedinělý výskyt vstavače mužského (Orchis mascula; SO). Většina významnějších druhů je však vázána na bezlesí, obvykle na suché trávníky, jako jetel alpínský (Trifolium alpestre), divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subs. moenchii; EN) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora; VU). Přesah do mezofilních lučních porostů nebo okrajů lesů má pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum; VU), který je poměrně hojně roztroušeným druhem i v okolí chráněného území, dále hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus; SO, CR) a kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus; VU). Spíše světlé křoviny a vrcholové skalnaté partie vyhledává jeřáb dunajský (Sorbus danubialis; VU) Na území sledované části evropsky významné lokality bylo zaznamenáno celkem 9 vegetačních jednotek (resp. biotopů; nepočítány biotopy řady X), mezi kterými jsou zastoupeny především lesní stanoviště hercynské dubohabřiny, suťové lesy a květnaté bučiny. Část lesních porostů zahrnuje výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin především smrku (Picea abies) a méně modřínu (Larix decidua). Předmětem ochrany jsou porosty suťových lesů a květnatých bučin. Květnaté bučiny (biotop L5.) se nacházejí především ve střední a severní části území. Ve stromovém patře tvoří výraznou dominantu buky (Fagus sylvatica), přičemž dosahuje pokryvnosti 80-90%. Keřové patro je z větší části chudé, dosahuje pokryvnosti sotva 20-30% a tvoří je především mladé nárosty buku (Fagus sylvatica). V bylinném patře byly z diagnostických druhů zapsány Scrophularia nodosa a Viola reichenbachiana. Vysoké zastoupení má především Galium odoratum. Z dalších druhů charakterizujících květnaté bučiny byly zapsány Mercurialis perennis, Mycelis muralis a Senecio ovatus. Zaznamenány byly také např. Convallaria majalis, Fagus sylvatica juv., Hieracium murorum, Lathraea squamaria, Moehringia trinervia, Oxalis acetosella, Poa nemoralis nebo Primula veris. Bylinné patro dosahuje pokryvnosti sotva 50%, ale místy může až téměř chybět. Vzhledem k vysokému zastoupení druhu Galium odoratum má společenstvo nejblíže asociaci Galio odorati-fagetum. Suťové lesy (biotop L4) byly identifikovány ve střední a severní části přírodní rezervace, místy jsou i velmi slušně reprezentativní. Ve stromovém patře (dosahujícím pokryvnost okolo 80%) byly zaznamenány lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), pravděpodobný je v jiných částech i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro bylo pozorováno s velmi nízkou pokryvností, maximáně do %. Nacházely se v něm z charakteristických druhů Corylus avellana, z dalších druhů Crataegus sp., Lonicera xylosteum, Acer campestre. V bylinném patře, zastoupeném s 60-70% pokryvností, byly z charakteristických druhů nalezeny Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Melica nutans, z dalších např. Impatiens parviflora, Moehringia trinervia, Aegopodium podagraria, Galium odoratum nebo Stellaria holostea. V rámci svazu Tilio-Acerion je možné zařadit toto společenstvo do suťových a skalních javorových lipin asociace Aceri-Tilietum. Hercynské dubohabřiny (biotop L3.) byly nacházeny zejména v jižní třetině území. V porostech se mimo habru (Carpinus betulus) vyskytují také javory kleny (Acer

pseudoplatanus), babyky (Acer campestre, diagnostický druh) a lípy (Tilia platyphyllos). Pokryvnost stromového patra osciluje okolo 85%. Keřové patro je vyvinuto v menší míře, výjimečně přesahuje pokryvnost %. Hlavní dřevinou je zmlazující habr (Carpinus betulus), ale objevují se i další druhy, jako např. Lonicera xylosteum. V bylinném patře roste z diagnostických druhů především Hepatica nobilis, i když ne v příliš velkém množství. Dominantní je z charakteristických druhů Anemone nemorosa, o něco méně Stellaria holostea. Dále to jsou Pulmonaria obscura, Maianthemum bifolium, Galeobdolon luteum, Poa nemoralis, Melica nutans. V rámci svazu Carpinion má tento typ společenstva nejblíže asociaci suboceanických vlhkých dubohabřin as. Stellario holosteae-carpinetum betuli. Do předmětu ochrany byly zahrnuty i širokolisté suché trávníky (biotop T3.4D). V minulosti to byl mnohem více rozšířený typ biotopu zaznamenávaný více méně v celém území, s převahou v prosvětlených částech. Mimo větších světlin v lese, skalních výchozů, to je také nevýrazně v podrostu ne zcela zapojeného lesa. Z dominantních druhů je to především Brachypodium pinnatum, výrazněji méně také Bromus erectus. Z diagnostických či charakteristických druhů byly zaznamenány Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Trifolium alpestre, Agrimonia eupatoria, Securigera varia, Campanula persicifolia, Euphorbia cyparissias a Viola hirta, z dalších druhů Anthemis tinctoria, Ajuga genevensis, Origanum vulgare, Cytisus nigricans. V rámci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati společenstva nejvíce odpovídají širokolistým válečkovým trávníkům teplých oblastí asociace Scabioso ochroleuceae-brachypodietum pinnati. Velmi vzácně se v území nachází několik lesních pramenišť (pozorovány v jižním cípu chráněného území; biotop R.4). Z diagnostických či jinak obvyklých druhů se zde vyskytovaly Impatiens noli-tangere, Festuca gigantea, Stellaria alsine, Caltha palustris. Z dalších druhů byly zapsány Urtica dioica, Poa trivialis, Ranunculus repens, Alliaria petiolata, Impatiens parviflora, Galium aparine, Cirsium oleraceum, Veronica beccabunga a další. V keřovém patře se rozrůstaly javory babyky (Acer campestre) a lísky (Corylus avellana). Vegetačně se jedná o svaz Caricion remotae. Zařazení do asociace je vzhledem k malému množství diagnostických druhů obtížné. Sutě jsou reprezentovány štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (biotop S.2) a křovinami skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum; biotop S.5). Vegetace silikátových skal a drolin (biotop S.2) se nachází pod příkrými skalními stěnami vzácně v jižní, střední a severní části (nespojitě). Nejedná se o příliš reprezentativní biotop, většina diagnostických druhů chybí. Zaznamenány byly například Asplenium septentrionale (diagnostický druh), Vincetoxicum hirundinaria, Poa nemoralis, a další druhy, které nasvědčují směřování již spíše jiným typům biotopů, jako Scleranthus perennis, Rumex acetosella, Hypericum perforatum, Euphorbia cyparissias (acidofilní trávníky mělkých půd), Securigera varia, Verbascum lychnitis, Trifolium alpestre (teplomilné lemy) a další. Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum; biotop S.5) jsou ojedinělým typem biotopu nacházející se ve střední a severní části přírodní rezervace, pod skalními výchozy. Do keřového patra zasahují javory babyky (Acer campestre), kleny (Acer pseudoplatanus), břízy (Betula pendula), habry, (Carpinus betulus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešně (Prunus avium), rybíz alpínský (Ribes alpinum) či maliník (Rubus idaeus). Keřové patro ale často ani není vytvořeno, jde spíš o zarůstání z okolních typů stanovišť. Bylinné patro je velmi rozvolněné a často v něm prorůstají mechy. Převažujícím druhem je Geranium robertianum, ojediněle další druhy, jako Dryopteris filix mas, Galium aparine, Impatiens parviflora či Urtica dioica. Vegetačně se jedná o svaz Sambuco-Salicion capreae, asociaci Ribeso alpini-rosetum pendulinae. Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (biotop K3) jsou poměrně běžným typem biotopu. Tím, že velká část přírodní rezervace byla nelesní, jsou křoviny nacházeny

především v místech, kde došlo k následnému zarůstání. Dokládají to jak zbytky terasování, tak přestárlé ovocné dřeviny (zejména třešně) v dnes již zarostlých částech. Mezi keři byly zapsány hlohy (Crataegus sp.), bezy (Sambucus nigra), javory babyky (Acer campestre), lísky (Corylus avellana), jasany (Fraxinus excelsior) a další. Podrost má spíše ruderální charakter, objevuje se v něm Impatiens parviflora, Alliaria petiolata, Chaerophyllum temulum, Anthriscus sylvestris, Geum urbanum. Tvoři také lemový biotop na kontaktu mezi lesem a loukou a na skalních výchozech, kde zarůstá suché trávníky Mezofilní ovsíkové louky (biotop T.) se nacházejí při hranicích chráněného území a z hlediska významu území mající jen okrajový význam. Jedná se o pravidelně sečené louky, které jsou využívány pro seno nebo jsou součástí sadu. Po vyhlášení budou součástí ochranného pásma. Nacházejí se zde běžné luční druhy mimo dominantních druhů Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, to jsou Achillea millefolium agg., Campanula patula, Galium album, Festuca rubra agg., Festuca pratensis, Lathyrus pratensis, Alchemilla sp., Crerpis biennis, Trifolium pratense, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys a další Mezi tzv. naturové biotopy je řazeno celkem 6 vegetačních jednotek: L3. Hercynské dubohabřiny, L4 Suťové lesy, L5. Květnaté bučiny, T. Mezofilní ovsíkové louky a S.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Specializovaný průzkum na výskyt živočichů (bezobratlých či obratlovců) nebyl prováděn. V úseku mezi přírodní rezervací a Ohří a navazujícího Plavenského potokoka je uváděn výskyt několika druhů plazů. Je to výskyt slepýše křehkého (Anguis fragilis), užovky hladké (Coronella austriaca), užovky stromové (Zamenis longissimus), užovky obojkové (Natrix natrix), ojedinělý je nález zmije obecné (Vipera berus). Ne všechny druhy jsou přítomny i ve vlastním chráněném území, jejich výskyt ale není zcela vyloučen. Je pravděpodobné, že alespoň některým vyhovuje návaznost vodního toku na listnaté porosty, stejně jako skalní výchozy, kde se mohou nerušeně slunit. Z hlediska výskytu ptáků byl ve studovaném území ze vzácných druhů opakovaně zjištěn výr velký (Bubo bubo) a také čáp černý (Ciconia nigra). Vzhledem ke struktuře lesních porostů (diverzifikované porosty jak z hlediska druhu tak věku, v kombinaci s nelesními stanovišti a většímu zastoupení listnatých dřevin), se dá očekávat i bohaté spektrum ptáků dutinoví hnízdiči, pěvci, šplhavci a další. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky CÉVNATÉ ROSTLINY (Tracheofyta) dříšťál obecný (Berberis vulgaris) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) jednotlivé keře aktuálně nezjištěno, výskyt pravděpodobný C4a O, C4a v hlavním (vrcholovém) hřebínku k vrchu Špičák, pravděpodobně i jinde Nunvář 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR

pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus) vstavač mužský (Orchis mascula s.l., ve fytochorionu 29. Doupovské vrchy je pravděpodobný výskyt O. mascula subsp. mascula, Kubát in Štěpánková 20) prvosenka jarní (Primula veris) kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus) černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) jetel alpínský (Trifolium alpestre) divizna bělokvětá (Verbascum subsp. moenchii) knotovkovitá lychnitis jednotlivé rostliny, roztroušeně aktuálně nezjištěno ale rostlina (pod vrcholem Špičáku) hojně roztroušená aktuálně nezjištěno, výskyt pravděpodobný výskyt pravděpodobný, na uváděných lokalitách ale nenalezen C3 SO, C2r SO, Cb/C2t C4a C3 C3 travnaté biotopy, obvykle širokolisté suché trávníky, jak ve vlastní přírodní rezervaci, tak na loukách v okolí Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR aktuálně ověřena rostlina pod vrcholem Špičáku (Kjučukov, Hrčka 204), uváděna ještě při severní hranici PR (Nunvář 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR) luční porosty, tak i v lesích Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR širokolisté suché trávníky pod svahy Špičáku jednotlivé keře C3 hlavní hřebínek ke Špičáku na nelesních stanovištích velmi početně výskyt pravděpodobný, na uváděných lokalitách zjištěny pouze jednotlivé sterilní exempláře Verbascum lychnitis (do 20 v kategorii C4a) C2r suchém trávníky, kraje křovin a lesa širokolisté suché trávníky, skalní výchozy PLAZI (Reptilia) slepýš křehký (Anguis fragilis) jedinci SO/LC (Klacek 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR)

užovka stromová (Zamenis longissimus) jedinci KO/CR Damice - chatová osada, dále po proudu Ohře až k Boči na levém břehu a Okounovu na pravém břehu (Haleš 2008), Damice, okolí Plavenského potoka a Ohře, více nálezů (Musilová 203), zdroj: nálezová databáze AOPK ČR užovka hladká (Coronella austriaca) jedinci SO/VU Damice (Musilová 203, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR) užovka obojková (Nartix natrix) jedinci O/LC povodí Ohře, Damice, Vojkovice (Zavadil 2009, Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR) zmije obecná (Vipera berus) jedinci KO/VU Damice, Vojkovice (Zavadil 2009, Tetera 2002, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR) PTÁCI (Aves) výr velký (Bubo bubo) pravděpodobné hnízdění O, EN Matějů, Melichar 202, Matějů, Jiskra 20, Tejrovský, Bušek 2009, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR čáp černý (Ciconia nigra) pravděpodobné hnízdění SO, VU Bušek 2006, Tejrovský 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR žluna šedá (Picus canus) hlasový projev VU Matějů, Melichar 2008, zdroj: nálezová databáze AOPK ČR Vysvětlivky a použité zkratky: C kriticky ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 202) C2 silně ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 202) C3 ohrožený taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 202) C4 vzácnější taxon Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 202), který vyžaduje další pozornost, C4a méně ohrožené taxony

KO kriticky ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 4/992 Sb. a vyhlášky 395/992 Sb. SO silně ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 4/992 Sb. a vyhlášky 395/992 Sb. O - ohrožený chráněný druh se zvláštní ochranou podle zákona č. 4/992 Sb. a vyhlášky 395/992 Sb. CR kriticky ohrožený druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) EN ohrožený druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) VU - zranitelný druh Červeného seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) LR/nt; NT - téměř ohrožený druh Červeném seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003, Farkač & al. 2005) LC málo dotčený druh Červeném seznamu kategorie IUCN (Plesník & al. 2003) ny

Tabulky - Vzor přílohy T k bodu 2.4. a k bodu 3..2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) číslo rámcové směrnice / porostní typ dřeviny zastoupení dřevin (%) průměrná výška porostu (m) stupeň přirozenosti doporučený zásah naléhavost poznámka 2 B 4 Vojkovice 8,67 ha SLT 4A LT 4A2 HS: 406,2,6 Z části BK, z části směs BK 65 BB HB BO, JV TR, JILM, DBZ, LP, HLOH, keře 5 25 Les kulturní Stará bučina (cca 40 let) BEZ TĚŽEBNÍCH ZÁSAHŮ! Bučina se postupně jednotlivě počíná rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři (oplocením, popřípadě jen nátěry), aby mohla odrůst buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechat k zetlení. Na bučinu navazuje porostní směs. Prudký svah a nízká výtěžnost kvalitního dříví zabraňují těžebnímu využití. V případě těžby by tato měla probíhat jednotlivým až skupinovým výběrem, s přednostním odběrem smrku a borovice. Ve výchozích místech obnovy (ať již vzniknou těžbou či rozpadem) je nutné důsledně chránit přirozenou obnovu či umělou dosadbu BK proti zvěři a buřeni, s přednostní podporou BK (dále JV, JILMU, LP, DB). Důsledně chránit BK zmlazení proti zvěři a buřeni. Možno též ponechat bez těžebních intervencí a chránit přirozenou obnovu v lokálních plochách rozpadu. 2 C Vojkovice 0,09 ha SLT 3C LT 3C HS: 306 nevyliše no Pětiletý nárost BK BK 0 Les kulturní Důsledně chránit BK zmlazení proti zvěři a buřeni. V případě potřeby vylepšit BK. 2 C 4 nevyliše Nastávající HB 70 5 Les kulturní Bez zásahu 3

Vojkovice 0,3 ha SLT 3C LT 3C HS: 307 no kmenovina HB, výstavky, MD BB MD 2 C Vojkovice 2,54 ha SLT 3C LT 3C HS: 307 7, 8 Směs HB BB BK, LP, JS,, BR, DB, TR, HR 45 30 25 2 Les kulturní Pestrá směs. Stáří 60-0 let. Bez zásahu. Na světlejších místech chránit přirozené zmlazení proti buřeni a nátěrem proti zvěři. 2 2 C Vojkovice 0,48 ha SLT 3C LT 3C HS: 306 5 BK BK 0 MD jednotlivě 26 Les kulturní Bez těžebních zásahů. Stará bučina (cca 30 let) se postupně jednotlivě počíná rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři (např. nátěry), aby mohla odrůst buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechat k zetlení. 505, 506, 507 0,89 ha 435 B 0,5 ha SLT 4S LT 4S, doplňkově 4S9 HS: 7507 435 B 6 0,43 ha SLT 4B LT 4B HS: 7507 nevyliše no jiné pozemky, neplodná půda - - - - kamenné pole, skaliska, plocha 505 výsypka - 0, ha. Bez zásahu 26 BK BK 0 2 Les kulturní Několik obnovních prvků na kalamitních plochách ve porostu 435 B. BK více (starší kultury) či méně (mladé kultury) zajištěn. Obnovní prvky mají podobu jak větší holoseče - zabuřeněné, s dosud nezajištěným BK, tak malých kotlíků s BK mlazinou. BK díky nátěru postupně odrůstá tlaku zvěře, ač je skousáván. Na větších holých plochách je velice agresivní buřeň. BK je nutné nadále intenzivně chránit - díky dopravní dostupnosti a mírnému svahu lze uvažovat i o oplocení. 25 0 20 Les nepůvodní Malá, ale výrazná jehličnatá skupina téměř mýtného věku. Smrk mladší 80ti let. Vhodné obnovit postupně na BK a další listnáče cílové skladby. 3 část JPRL není zahrnuta do ZCHÚ 2 část JPRL není zahrnuta do ZCHÚ

435 B 4,27 ha SLT rovným dílem: 4A, 3C, 4S, 5V, 5J LT 3C, 4S9, 5V, 5J6 HS: 750 8 BK, JV 80 20 27 Les nepůvodní Smrkové porosty cca 0 let staré. Listnatá výplň. Dopravně dostupné. V místech nahodilých těžeb obnovováno především BK. Vhodné snížit obmýtí a skupinovým výběrem (malé plochy z důvodu prevence proti buřeni!) obnovovat na BK a další dřeviny cílové skladby, na vlhčích místech JD. Chránit proti buřeni a zvěři. Mírný svah, možnost oplocení. více částí; stoletý smrk 435 B3 9,43 ha SLT: 40% 4A, 20% 4B, 20% 5J, 20% 4C HS: 7507 4, 5 BK BK LP, JS, JV, MD HB, TR, JR 82 8 8 2 28 Les kulturní Plocha 4: Na terénní hraně a v horní části svahu téměř čistá bučina 30-50 let jedné (horní) etáže, s jednotlivou příměsí dalších listnatých dřevin, místy se skupinovou příměsí a MD. Místy, jednotlivě až skupinově, stadium rozpadu. Do náhorních luk přechází ekotonem z pestré směsi stromů a keřů. Zmlazení BK četné, ale neodrůstá bylinnému patru skousáno zvěří. Světlejší místa stadia rozpadu rychle zarůstají buření. Ponechat bez těžebních zásahů. Nátěrem chránit BK zmlazení především na světlejších místech. Dřevo ponechat k zetlení. Plocha 5: Poměrně rozsáhlá enkláva, převážně bučina 30 50 let na příkrém svahu, přerušovaném terasami. BK je pomístně (na přístupnějších místech výraznějšími skupinami) doplněn smrkem. V příkrých pasážích bučina přechází v suťový les s výraznou příměsí jasanu, lípy a javorů. Klíčovou je opět ochrana přirozeného zmlazení BK a dalších listnáčů všude, kde se vyskytuje, především pak v místech s větším světelným požitkem (stadia rozpadu). Zmlazení je limitováno zvěří, neodrůstá z úrovně bylinného patra. Rozhodne-li se vlastník lesa pro těžbu, měla by být jednotlivě či skupinově výběrná, přednostně těžit jehličnatou složku. 435 D,28 ha SLT 4B LT 4B4, 20, 22 BK BK JV 80 5 5,3 Les kulturní Plocha 20: Starší (cca let) kalamitní holina. Kultura BK, v menší míře (poškozován). Nálet JV. BK utlačován buření, skousávaný, ale kostra kultury je již zajištěna. Mezernaté. Nadále chránit proti zvěři a buřeni. Plocha 22: Starší (cca let) kalamitní holina s kulturou více částí

4B HS: 750 435 D 4 0,6 ha SLT 4B LT 4B4 HS: 7507 435 D 9,9 ha SLT 4B LT 4B4, 4B HS: 750 435 D 5/5,35 ha SLT: 65% 4B 30% 4A 5% 4D LT: 4A, 4B4, 4D5 HS: 7507 nevyliše no směs KL JS BR BK JR 9, 2 4, 5, 24 BK BK JS BK JV JS LP HB, TR, JR MD 40 25 5 90 5 5 80 6 4 4 2 3 BK, částečně, s náletem JV. Mezernaté, buřeň. Kostra BK kultury zajištěna, ač skousávána. nevhodný, dále jej nepodporovat. BK důsledně nadále chránit. Les kulturní Stáří cca 40 let, proředěné. Možno ponechat bez zásahu. 3 26 Les nepůvodní Kalamitně postupně rozrušované enklávy cca 90 let starého porostu. Vhodné snížit obmýtí smrku a jednotlivým či skupinovým výběrem (malé plochy z důvodu buřeně!) obnovovat na BK a další dřeviny cílové skladby, na vlhčích místech JD. Novou generaci důsledně chránit proti buřeni a zvěři. 28 Les kulturní Bučina stará až 50 let na příkrém svahu, přerušovaném terasami. BK je pomístně (na přístupnějších místech výraznějšími skupinami) doplněn smrkem. Místy stadium rozpadu. V příkrých pasážích bučina přechází v suťový les s výraznou příměsí jasanu, lípy a javorů. Starý porost je na cca 20% plochy doplněn mladší etáží listnatých dřevin starou cca 60 let. Mladší etáž výškově splývá s hlavní etáží. Tloušťkově diferencováno. Zmlazení listnatých dřevin je přítomno, ale kvůli tlaku zvěře neodrůstá. Klíčovou je opět ochrana přirozeného zmlazení BK a dalších listnáčů všude, kde se vyskytuje, především pak v místech s větším světelným požitkem (stadia rozpadu). Porosty v horní části svahu, kde je především čistá bučina, PONECHAT BEZ TĚŽEBNÍHO ZÁSAHU. V nižších partiích s jehličnatou příměsí by měla být těžba (pokud se vlastník k těžebnímu zásahu rozhodne) jednotlivě či skupinově výběrná; přednostně je nutné těžit jehličnatou složku. plocha 24: Světlina v příkrém svahu rozsáhlejší polom BK. Zabuřeněno, zmlazení utlačováno. Chránit zmlazení proti buřeni a zvěři, případně dosázet silnými sazenicemi BK. Dřevo ponechávat k zetlení. 435 E 0 3 BK BK 80,5 Les kulturní Do let stará kultura na ploše fragmentované nahodilou a V platném LHP vedeno jako

0,68 ha SLT 4B LT 4B4,doplňk ově 3A3 HS: 750 JV úmyslnou těžbou smrku. Částečně zajištěný, netvárný BK, řídké, místy mezernaté, doplněno náletem javoru a kulturou nevhodného, poškozovaného smrku. Buřeň. Nadále ošetřovat BK a JV. E0, aktuálně již E - zalesněno 435 E 5 0,24 ha SLT Z LT Z HS: 7507 nevyliše no BR BR keře,, JR 95 5 5 Les kulturní mladá řídká kmenovina bez zásahu - 435 E 2, ha SLT 3A LT 3A3, doplňkově Z, 3J vrchol Špičáku HS: 7507 7 Pestrá směs JS, JV, BK aj. JS 35 JV 20 HB 5 BK LP, DB, TR, BRK, JM, BB, BR 27 Les kulturní Suťový les. Ponechat bez zásahu. Na světlejších místech chránit přirozené zmlazení nátěrem proti zvěři. 2 435 E 2,83 ha SLT: 50% 4A 50% 4B LT 4A2, 4B4 HS: 7507 BK BK JV, JS,, TR, BR 80 20 27 Les kulturní Cca 20ti letá bučina s příměsí dalších dřevin. V nižších částech svahu přechází v holé plochy vzniklé nahodilou i cílenou těžbou smrku, osázené BK a. Důsledně chránit bukové (a jiné listnaté) zmlazení a kulturu proti zvěři a buřeni. Další případné těžby realizovat jednotlivě až skupinově, přednostně těžit. Bučinu není nutné těžit. 435 B 9 Plešivec (LČR) 0,3 ha směs BR JS 25 25 25 26 Les kulturní Řídký smíšený porost v příkrém svahu. Okraj ZCHÚ. V průměru věk cca 80 let; různověké. Ponechat bez zásahu. 3

SLT 4B LT 4B4, doplňkově 4A2 HS: 7406 JV HB 20 5 435 B 3a Plešivec (LČR) 0,43 ha SLT 4S LT 4S9, doplňkově 4A2 HS: 770 7, BO BO BK, JV, JS, TR, JL 60 40 + 25 Les nepůvodní Mýtný porost smrku a borovice s listnatou výplní. Přeměnit postupně na listnatý porost, důsledně chránit listnaté zmlazení a kulturu proti zvěři a buřeni. 435 B 3b Plešivec (LČR) 0,09 ha SLT: 4A LT 4A2, okrajově 5V HS: 7406 směs JS JV BK 30 30 30 28 Les kulturní Směs. Stáří cca 30 let. Okraj ZCHÚ, bez zásahu. 3 435 E 5 Plešivec (LČR),09 ha SLT: 50% 3C, 50% 4B, doplňkově 3J, LT: 3C, 4B, 3J HS: 7406 8 BB, směs BB HB, TR, BK, keře 70 30 5 Les kulturní Sukcesně vzniklé porosty na zemědělské půdě, cca 50 let staré. Ponechat bez zásahu (případně slabá probírka). 3 435 E 8 Plešivec (LČR) nevyliše no HB 80 5 24 Les nepůvodní Okraj ZCHÚ. Cca 80letá smrčina s příměsí habru a břízy. Prudký svah. Vhodné snížit obmýtí smrku a postupně (jednotlivým a maloplošným výběrem) obnovovat na listnatý porost (BK, JV, ostatní přítomné listnáče). 2

0,3 ha SLT 3J LT 3J HS: 770 BR 5 Přednostně využít přirozenou obnovu. V případě ekonomické nerentability možno ponechat bez zásahu. 435 E 2 Plešivec (LČR) 0,3 ha SLT 4B LT 4B HS: 7406 9 BK BK 0, MD + 28 Les kulturní Cca 30 let stará bučina v prudkém svahu. Ponechat BEZ TĚŽEBNÍCH ZÁSAHŮ. Bučina se počíná jednotlivě rozpadat. Přirozenou obnovu chránit proti zvěři a buřeni. Chránit zmlazení BK především ve východiscích obnovy (na plochách rozpadu). Dřevo ponechávat k zetlení. naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění:. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

Tabulky - Vzor přílohy T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3..2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) biotop 0,65 T. 2,84 3 2,53 K3, X2, X3, X9A, X7, L3., L5., R.4 T., K3, X3, X7 stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče mezofilní ovsíkové louky, dlouhodobý cíl péče: udržení nelesního charakteru křoviny a vzrostlé dřeviny náletového původu dlouhodobý cíl péče: ponecchání přirozenému vývoji lesní loučky s křovinami dlouhodobý cíl péče: loučky postupně rozšiřovat a propojovat koridory do vytvoření jakési pestré mozaiky stanovišť křovin, kosených suchých trávníků doporučený zásah naléhavost termín provedení v současnosti zemědělské hospodaření kosení bez zásahu redukce křovin po obvodu louček jejich rozšiřování, vytváření průseků v křovinách 2 X-II interval provádění jednorázově, ale opakovaně, každým rokem jinou část mozaikovitá seč 2 VII-VIII x ročně naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění:. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.