Podjatost Zpracovala: Mgr. Martina Poláchová Datum: 24. 9. 2013
14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SŘ ) 1. Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen "úřední osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. 2. Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen "představený"). 3. Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu. 4. Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle 131 odst. 4. 5. Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona. 6. Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů a státní tajemníky. 7. Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně užijí pro znalce a tlumočníky.
Procesně právní aspekty 1. V jakých postupech podle správního řádu (SŘ) připadá zkoumání podjatosti úřední osoby v úvahu? - správní řízení - část druhá a třetí SŘ - úkony podle části čtvrté SŘ ( 154) - přiměřeně při uzavírání veřejnoprávních smluv část pátá SŘ ( 170) - přiměřeně při vydávání opatření obecné povahy část šestá SŘ ( 174/1)
Procesně právní aspekty 2. Čí podjatost může být v řízení nebo při jiných postupech posuzována, namítána? - oprávněné úřední osoby ve správním řízení ( 15 odst. 2 SŘ) - jakékoli jiné úřední osoby, které se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu v dané věci ( 14 odst. 1 SŘ) - jakékoli jiné úřední osoby, které se v dané věci bezprostředně nepodílí na výkonu pravomoci správního orgánu, ale je příslušná k rozhodnutí o námitce podjatosti osoby, která se v dané věci na výkonu pravomoci správního orgánu podílí (stanovisko veřejného ochránce práv), kromě vedoucích ústředních správních úřadů a státních tajemníků ( 14 odst. 6 SŘ) - znalce nebo tlumočníka ( 14 odst. 7 SŘ, 11 zákona č. 36/1967 Sb.)
Procesně právní aspekty 3. Kdo o podjatosti úřední osoby rozhoduje? - představený služebně nadřízený úřední osoby, jejíž podjatost je posuzována nebo namítána ( 14 odst. 2 a 4 SŘ, 148 zákona č. 128/2000 Sb.) funkční příslušnost - v případě námitky podjatosti tajemníka o ní rozhoduje starosta příslušné obce ( 109 odst. 2, 103 odst. 3 a 110 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.) - v případě námitky starosty o ní rozhoduje služebně nadřízený orgán podle 178 odst. 2 SŘ (metodika Ministerstva vnitra) Pozor pokud je namítána podjatost více úředních osob v nadřízeném postavení, musí být vždy nejdříve rozhodnuto o podjatosti osoby výše postavené a teprve potom o těch ostatních!
Procesně právní aspekty 4. Jaký je postup správního orgánu v případě obdržení námitky podjatosti úřední osoby? předat obdrženou námitku nadřízené úřední osobě, která je o ní oprávněna rozhodnout; založit samostatný spis; vyzvat k odstranění vad či nedostatků, pokud obdržená námitka podjatosti neobsahuje náležitosti či tvrzení ve smyslu 14 nebo 37 SŘ; opatřit podklady rozhodnutí, je-li potřeba (písemné vyjádření úřední osoby, záznam o projednání s úřední osobou a další); vydat usnesení o zamítnutí námitky podjatosti nebo o vyloučení úřední osoby; doručit do vlastních rukou účastníka řízení, jež podjatost namítal; účinnost v den doručení vydaného usnesení, protože odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek ( 76 odst. 5 SŘ), a pokračovat v řízení ve věci.
Procesně právní aspekty 5. Jaký může být výsledek projednání námitky podjatosti? - usnesení o tom, že úřední osoba, jejíž podjatost je namítána, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, a o zamítnutí námitky podjatosti - usnesení o tom, že úřední osoba je vyloučena z projednávání a rozhodování věci (deklaratorní) - sdělení, že se jedná o námitku nevčasnou včetně odůvodnění tohoto závěru - opatření podle 14 odst. 4 SŘ
Procesně právní aspekty 6. Komu správní orgán doručuje usnesení o námitce podjatosti? Zápis z konzultačního dne MV ze dne 20. 3. 2007 Rozhodnutí VOP ze dne 9. 9. 2011, sp. zn. 224/2011/VOP/IK Usnesení o námitce podjatosti je rozhodnutím o procesních otázkách (viz 67 odst. 1 a 76 SŘ). Podle 72 SŘ se usnesení o námitce podjatosti jako každé jiné rozhodnutí (pokud není stanoveno jinak, viz 28 odst. 1 nebo 32 odst. 6 SŘ) oznamuje doručením písemného vyhotovení rozhodnutí všem účastníkům řízení. Správní řád komentář, JUDr. Josef Vedral, Ph.D., II. vydání (leden 2012) Usnesení se účastníkovi řízení, který námitku podal, oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo jiným právně ekvivalentním způsobem a účastník řízení má možnost proti němu podat opravný prostředek. Sporné může být, zda usnesení o námitce podjatosti oznamovat jen tomu účastníku řízení, který námitku uplatnil, nebo všem účastníkům řízení. Zákon sice výslovně nestanoví, že by se usnesení mělo oznamovat jen tomu, o jehož námitce se rozhoduje, nicméně vzhledem k tomu, že právo takovou námitku uplatnit je individuálním procesním právem účastníka řízení, není důvodu, proč usnesení o této námitce oznamovat i ostatním účastníkům řízení, kteří ji mohou uplatnit sami.
Hmotně právní aspekty 1. Jak má být podjatost úřední osoby posouzena? - je třeba prokázat existující poměr úřední osoby k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům pozitivní nebo negativní zájem úřední osoby na výsledku řízení Pokud bude v řízení prokázán uvedený poměr a s ním související zájem úřední osoby na výsledku řízení, existuje pochybnost o nepodjatosti úřední osoby, a je tím dán důvod pro její vyloučení. Poměr úřední osoby k věci, účastníkům nebo zástupcům by měl být tvrzen v uplatněné námitce její podjatosti, protože o nepodjatosti může existovat pochybnost pouze v případě zájmu úřední osoby na výsledku řízení, který může být dovozován pouze s ohledem na její poměr k věci, účastníkům či zástupcům. Pokud v námitce uveden není, je nutno podatele vyzvat k jejímu doplnění.
Hmotně právní aspekty 2. Může být namítaný nezákonný postup úřední osoby v řízení považován za její poměr k věci nebo jeho důvod? - časté tvrzení v námitkách podjatosti, že poměr úřední osoby k věci nebo její zájem na výsledku řízení je dán jejím nezákonným postupem v řízení - ve smyslu 14 odst. 1 SŘ se jedná o poměr faktický, tzn. např. situace, kdy je úřední osoba sama účastníkem řízení, případně osobou jinak dotčenou, a má tak na výsledku řízení přímý majetkový nebo jiný hmotný zájem - nezákonnost postupu v řízení může být zkoumána a vyslovena až v odvolacím či přezkumném řízení, v průběhu řízení pak nemůže být na základě tvrzení podatele námitky důvodem poměru úřední osoby k projednávané věci (pokud by byla podjatost úřední osoby vyslovená, může být nezákonný postup pouze jejím důsledkem)
Hmotně právní aspekty 3. Judikatura k poměru k věci a k účastníkům řízení (jejich zástupcům) Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 12. 1996, sp. zn. 6 A 21/95 Za poměr k věci lze považovat osobní zájem (skutečný nebo potencionální) pracovníka správního orgánu na tom, aby bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu. Za "poměr k věci" přirozeně nelze považovat profesionální a neosobní procesní stanovisko pracovníka správního úřadu, který z dosud provedených důkazů a dalších skutečností dovodil v řízení určitý závěr, na základě kterého zvolil další procesní postup. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96 a rozhodnutí ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001 Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 29 NSČR 6/2011 Nepřípustný poměr k věci, popř. k účastníkům řízení či jejich zástupcům, ve smyslu ustanovení 14 odst. 1 o. s. ř. nezakládá bez dalšího okolnost, že soudkyně, jejichž podjatost věřitelé namítají, vydaly v témže insolvenčním řízení rozhodnutí, která byla následně zrušena. Poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
Hmotně právní aspekty 4. Jak se vypořádat s námitkou podjatosti uplatněnou až v rámci odvolání proti rozhodnutí ve věci samé? - z povahy věci ( vyloučena ze všech úkonů, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit ) vyplývá, že o námitce podjatosti je účelné rozhodovat před vydáním meritorního rozhodnutí - možnosti řešení: námitka posouzena podle jejího obsahu jako odvolací námitka; rozhodnutí v odvolacím řízení shledáno zákonným a v rozsahu odvolacích námitek správným, potvrzeno (možná podjatosti úřední osoby, která vydala rozhodnutí, nemusí znamenat jeho nezákonnost rozsudek NSS 2 As 16/2012); rozhodnutí v odvolacím řízení zrušeno z důvodu jeho nezákonnosti či nesprávnosti, v novém projednání je třeba ve smyslu 14 o vznesené námitce rozhodnout.
Systémová podjatost 1. Existuje důvod pro vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování věci, ve které je obec účastníkem, nebo v souvislosti se kterou mohou být ovlivněny její zájmy? - věc může s obcí souviset přímo (obec žadatelem) či nepřímo (obec uzavřela smluvní vztah s investorem, tj. žadatelem, poskytla na určitý projekt dotace atd.) - 3 možnosti náhledu: úřední osoby daného obecního úřadu podjaté vždy, když bude předmětem řízení věc související s touto obcí (možné v budoucnu usnesení ÚS ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. II. ÚS 555/07, disent JUDr. Pally); úřední osoby podjaté pouze v případě existence i jiné skutečnosti, na základě které bude konstatováno podezření, že můžou být ovlivněny i jinými než zákonnými hledisky (současné pojetí, usnesení RS NSS ze dne 20.11.2012, sp. zn. 1 As 89/2010); pracovněprávní vztah úřední osoby k obci není důvodem pro podjatost (překonané, rozsudek NNS ze dne 10.10.2007, sp. zn. 2 As 29/2007).
Systémová podjatost 2. Co může být tzv. jinou skutečností (podle usnesení RS NSS)? Uvedenými skutečnostmi mohou být např. jevy v politické či mediální sféře, jež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání obce jako zaměstnavatele úřední osoby, Signálem nadkritické míry systémového rizika podjatosti zpravidla nebude samotný fakt, že rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku bude mít dopad na tento celek. Proto např. nebude zpravidla důvodem k pochybám o nepodjatosti úředníka územního samosprávného celku samotná skutečnost, že jím vydané stavební povolení se dotkne majetkových či jiných zájmů obce, v níž bude stavba uskutečněna, půjde-li o běžné, obecně vzato nekontroverzní a nevýznamné dotčení. Při posuzování systémového rizika podjatosti je třeba zohlednit všechny relevantní okolnosti, jako např. institucionální uspořádání orgánů obce, velikost obce, míra odstupu konkrétního úředníka od věci, o které rozhoduje apod. Příkladem může být zájem politických činitelů (nebo v dané obci jiných vlivných osob), který lze vysledovat např. z různých mediálních vyjádření, předvolebních slibů, konkrétních investičních nebo jiných obchodních počinů, předchozích snah nasměrovat rozhodovací procesy určitým směrem atd.
Systémová podjatost 3. Jaký může být výsledek posouzení námitky podjatosti? konstatováno běžné a nevýznamné dotčení majetkových či jiných zájmů obce, tzn. míra systémového rizika podjatosti i případného zájmu obce na výsledku řízení je velmi malá a námitka bude zamítnuta; konstatováno výraznější dotčení majetkových či jiných zájmů obce, míra systémového rizika podjatosti není zanedbatelná, ale neexistují skutečnosti, které by naznačovaly, že existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení, a přitom může působit na úřední osobu prostřednictvím jejího pracovního poměru, námitka bude zamítnuta. konstatováno výraznější dotčení majetkových či jiných zájmů obce, míra systémového rizika podjatosti není zanedbatelná, existují skutečnosti naznačující, že existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení, a přitom může působit na úřední osobu prostřednictvím jejího pracovního poměru, úřední osoby usnesením vyloučeny, postup podle 131 odst. 4 SŘ
Děkuji za pozornost