KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR

KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR 22. června 2014

Tato studie byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (kucera@tc.cz) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (vondrak@tc.cz) 2

Obsah Seznam zkratek... 6 1 Úvod... 7 2 Definice pojmů... 8 2.1 Future and Emerging Technologies... 8 2.2 Key Enabling technologies... 8 2.3 Společenské výzvy... 9 3 Základní charakteristika KETs... 10 3.1 Mikro- a nanoelektronika... 10 3.2 Fotonika... 10 3.3 Nanotechnologie... 11 3.4 Průmyslové biotechnologie... 11 3.5 Pokročilé materiály... 11 3.6 Pokročilé výrobní technologie... 11 4 Přístup k analýze vybraných KETs... 12 4.1 Publikační analýza... 13 4.2 Patentová analýza... 14 4.3 Analýza veřejných výdajů na VaV... 15 4.4 Orientační analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru... 15 4.5 Analýza zahraničního obchodu... 16 5 Porovnání pozice ČR v KETs se zahraničím... 17 5.1 Publikační aktivita... 17 5.2 Patentová aktivita... 19 5.3 Výdaje na VaV... 25 5.4 Zahraniční obchod... 29 6 Detailní analýza jednotlivých KETs... 33 6.1 Fotonika... 33 6.1.1 Bibliometrická analýza... 33 6.1.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 33 6.1.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 36 6.1.2 Výdaje na VaV... 37 6.1.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 37 6.1.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 37 6.1.3 Patentová analýza... 39 6.1.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 39 6.1.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 40 6.1.4 Analýza zahraničního obchodu... 42 6.2 Mikro- a nanoelektronika... 44 6.2.1 Bibliometrická analýza... 44 6.2.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 44 6.2.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 46 3

6.2.2 Výdaje na VaV... 47 6.2.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 47 6.2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 48 6.2.3 Patentová analýza... 50 6.2.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 50 6.2.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 50 6.2.4 Analýza zahraničního obchodu... 52 6.3 Nanotechnologie... 54 6.3.1 Bibliometrická analýza... 54 6.3.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 54 6.3.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 56 6.3.2 Výdaje na VaV... 57 6.3.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 57 6.3.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 58 6.3.3 Patentová analýza... 60 6.3.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 60 6.3.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 60 6.3.4 Analýza zahraničního obchodu... 63 6.4 Průmyslové biotechnologie... 64 6.4.1 Bibliometrická analýza... 64 6.4.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 64 6.4.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 66 6.4.2 Výdaje na VaV... 67 6.4.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 67 6.4.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 68 6.4.3 Patentová analýza... 69 6.4.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 69 6.4.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 70 6.4.4 Analýza zahraničního obchodu... 72 6.5 Pokročilé materiály... 74 6.5.1 Bibliometrická analýza... 74 6.5.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 74 6.5.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 76 6.5.2 Výdaje na VaV... 77 6.5.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 77 6.5.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 78 6.5.3 Patentová analýza... 80 6.5.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 80 6.5.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 80 6.5.4 Analýza zahraničního obchodu... 83 6.6 Pokročilé výrobní technologie... 84 6.6.1 Bibliometrická analýza... 84 6.6.1.1 Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR... 84 6.6.1.2 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity... 86 6.6.2 Výdaje na VaV... 87 6.6.2.1 Veřejné výdaje na VaV... 87 6.6.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru... 88 6.6.3 Patentová analýza... 90 6.6.3.1 Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR... 90 6.6.3.2 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé... 90 6.6.4 Analýza zahraničního obchodu... 92 7 Závěr... 94 4

8 Přehled nejdůležitějších informačních zdrojů... 96 9 Přílohová část... 98 9.1 Přehled výzkumných organizací a podniků působících v KETs v ČR... 98 9.1.1 Podíl vysokých škol na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012.... 98 9.1.2 Podíl ústavů AV ČR na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012.... 99 9.1.3 Podíl ostatních VO na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012.... 101 9.1.4 Podíl podniků na patentových přihláškách v KETs u EPO a PCT, a ÚPV v letech 2002 až 2012.... 102 9.2 Převodní tabulka pro patentovou analýza... 104 9.3 Převodní tabulka pro analýzu zahraničního obchodu... 106 5

Seznam zkratek AV ČR CEP ČR ČSÚ EIT EK EPO EU EU-28 FETs HS Akademie věd České republiky Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Česká republika Český statistický úřad Evropský inovační a technologický institut Evropská komise Evropský patentový úřad Evropská unie Členské státy EU Budoucí a nastupující technologie (Future and Emerging Technologies) Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace H2020 rámcový program pro výzkum a inovace EU pro období 2014 2020 ICT IPC IS VaVaI KETs MBÚ MU NACE nm PCT SITC TA ČR UK ÚPV VaV VaVaI VO VŠ VŠCHT WoS Informační a komunikační technologie Mezinárodní patentové třídění (International Patent Classification) Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Klíčové umožňující technologie (Key Enabling Technologies) Mikrobiologický ústav AV ČR Masarykova univerzita v Brně Klasifikace ekonomických činností Nanometr Smlouva o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty) Jednotný mezinárodní třídník zboží Technologická agentura ČR Univerzita Karlova v Praze Úřad průmyslového vlastnictví Výzkum a experimentální vývoj Výzkum, experimentální vývoj a inovace Výzkumná organizace Vysoká škola Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Web of Science 7. RP 7. rámcový program EU 6

1 Úvod V současné době se do popředí zájmu stále více dostávají tzv. klíčové umožňující technologie (Key Enabling Technologies, dále jen KETs). Důvodem je, že tyto technologie se uplatňují v nových produktech náročných na znalosti a s vysokou přidanou hodnotou a jsou základem pro zajištění ekonomického růstu, vytváření nových pracovních míst a přispívají k posílení hospodářství. Jak však vyplývá ze studií ([1] až [4]), které nechala k problematice KETs zpracovat Evropská komise (EK), EU v řadě ukazatelů využívaných pro mezinárodní porovnání zemí za svými konkurenty v technologických oblastech (zejména za Japonskem a USA), poněkud zaostává. Problematickou oblastí se ukazuje přenos poznatků výzkumu a vývoje (VaV) do praxe a jejich využívání v praktických aplikacích v podnikových inovacích. Pozornost KETs je proto věnována ve většině nových strategických dokumentů publikovaných na úrovni EU. V roce 2012 byla EK předložena strategie k posílení průmyslové výroby založené na KETs nazvaná Evropská strategie pro klíčové technologie cesta k růstu a zaměstnanosti [5], na jejíž přípravě se podílela Skupina na nejvyšší úrovni pro Klíčové umožňující technologie (High Level Expert Group on KETs). KETs jsou zařazeny i ve Strategii Evropa 2020 v její vlajkové iniciativě Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace, kde je mj. navrženo vytvoření pilotních inciativ podporujících rozvoj KETs, včetně využívání výsledků VaV [6]. EK zařadila KETs také do priority Vedoucí postavení průmyslu rámcového programu Horizont 2020, kde je v oblasti nazvané Vedoucí postavení v umožňujících a průmyslových technologiích (Leadership in enabling and industrial technologies) podporován výzkumu, vývoj a inovace (VaVaI) a rozvoj průmyslových kapacit [7]. Cílem této studie je posoudit, jaká je pozice ČR v KETs ve srovnání se zahraničím a identifikovat výzkumné organizace (VO), jejichž výzkumné aktivity odpovídají svým zaměřením KETs, a nejvýznamnější přihlašovatele patentů v těchto technologických oblastech (tj. VO realizující aplikačně změřený VaV a podniky, které poznatky VaV využívají). Studie navazuje na pilotní analýzu dvou vybraných KETs Fotoniky a Mikro- a nanoelektroniky, která byla zpracována v lednu 2014. Ve studii byly též zohledněny náměty ze společných schůzek zpracovatelů studie z Technologického centra AV ČR se zástupci Technologické agentury ČR (TA ČR), Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších subjektů. V prvé části analýzy je uvedena nejprve stručná definice technologií, kterým je v současné době věnována pozornost ve strategických dokumentech EU a nástrojích podporujících VaVaI. Poté jsou na stručné úrovni charakterizovány jednotlivé KETs a oblasti, které lze do těchto technologií zahrnout. V další části jsou stručně popsány možnosti analýzy KETs, jejich omezení a přístup k analýze KETs v této studii. V nejdůležitější části studie jsou uvedeny výsledky analýzy publikační aktivity, patentové aktivity, zahraničního obchodu a výdajů na VaV v KETs. Nejprve je s využitím výsledků těchto analýz porovnána úroveň KETs v ČR se zahraničím, poté jsou na detailnější úrovni blíže charakterizovány všechny KETs a uvedeny nejvýznamnější VO a podniky, které jsou aktivitní v jednotlivých KETs. V přílohové části studie je v tabulkové formě podán přehled o VO a podnicích s vysokou publikační a patentovou aktivitou v jednotlivých KETs. Dále jsou zařazeny převodní tabulky mezi KETs a oborovým tříděním patentů a zahraničního obchodu, které byly využity při analýze. 7

2 Definice pojmů 2.1 Future and Emerging Technologies Budoucí a nastupující technologie (Future and Emerging Technologies 1, FETs) byly součástí specifického programu Informační a komunikační technologie 7. Rámcového programu EU (7. RP). V rámci FETs byl podporován základní výzkum na hranicích poznání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) prostřednictvím dlouhodobých projektů. FETs byly zahrnuty i v tematické prioritě Informační společnost 6. rámcovém programu EU. V rámcovém programu Horizont 2020 (H2020) jsou FETs zařazeny do jeho prvého pilíře Excelentní věda 2 (společně s granty Evropské výzkumné rady, akcemi Marie Curie a výzkumnými infrastrukturami). Podpora je určena pro projekty zaměřené na nové technologie skýtající nové možnosti. Aktivita FET má vizionářský charakter a jejím cílem je posílit konkurenceschopnost výzkumné základny EU. Podporovány budou (resp. jsou) projekty multidisciplinárního charakteru za hranicí poznání, jejichž výsledkem jsou radikální a zcela nové technologie. Pro aktivity FET je vyčleněn rozpočet ve výši téměř 2,7 mld.. FET aktivity jsou v programu H2020 rozděleny do třech komplementárních linií, které adresují různé oblasti od nových nápadů až po dlouhodobé výzvy (struktura vychází ze struktury FET v 7. RP, kde však byla podpora omezena pouze na oblast ICT): - FET Open, kde je podporován základní výzkum (early-stage, cutting-edge science) a technologicky orientovaný výzkum zaměřený na nové ideje a radikálně nové technologie a technologické možnosti. Na tuto oblast je určeno 40 % rozpočtu FET. - FET Proactive, kde je podporován výzkum nových a slibných oblastí, které ještě nejsou připravené pro aplikace, a vytváření nových výzkumných společenství v těchto oblastech. Pracovní program pro léta 2014 2015 podporuje nastupující (emerging) témata a společenství v těchto oblastech: o o o o Global Systems Science (GSS); Knowing, doing and being: cognition beyond problem solving; Quantum simulation; Towards exascale high-performance computing. - FET Flagships, kde budou podporovány ambiciózní, rozsáhlejší, dlouhodobé a cíleně orientované inciativy s definovaným plánem zaměřené na ambiciózní výzvy ( grand challenges ) ve vědě a technologiích. Očekává se, že tyto aktivity budou mít dopad na rozvoj výzkumu, technologií i společnosti a povedou k novým inovačním klastrům v EU. V H2020 budou podporovány dvě vlajkové iniciativy, které byly vybrány v 7. RP - Graphene 3 a Human Brain Project 4. 2.2 Key Enabling technologies EK definuje KETs jako technologie náročné na znalosti a spojené s intenzivním VaV, rychlými inovačními cykly, vysokými kapitálovými náklady a vysoce kvalifikovanými pracovními místy. 1 http://cordis.europa.eu/fp7/ict/programme/fet_en.html 2 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/future-and-emerging-technologies 3 http://graphene-flagship.eu/ 4 https://www.humanbrainproject.eu/ 8

Umožňují inovace výrobních postupů, zboží a služeb v rámci celého hospodářství a mají systémový význam. Jsou multidisciplinární povahy a zasahují do mnohých oblastí technologií s tendencí ke konvergenci a integraci. Klíčové technologie mohou těm, kdo jsou v čele dalších odvětví technologií, pomoci těžit z jejich úsilí v oblasti výzkumu [5]. Mezi tyto technologie jsou zařazeny: - Fotonika, - Mikro- a nanoelektronika, - Nanotechnologie, - Pokročilé materiály, - Průmyslová biotechnologie, - Pokročilé výrobní technologie pro ostatní KETs, které jsou považovány za průřezovou klíčovou technologii. Podrobnější charakteristika jednotlivých KETs je uvedena v kapitole 3. 2.3 Společenské výzvy V pilíři Společenské výzvy 5 rámcového programu H2020 jsou řešeny výzvy, které odrážejí priority strategie Evropa 2020 a adresují hlavní problematické oblasti, které mohou negativně ovlivnit život obyvatel. Podporovány budou aktivity od výzkumu až po tržní uplatnění, včetně demonstrací, pilotních aktivit apod. Předpokládá se, že k řešení těchto výzev podstatným způsobem přispěje Evropský inovační a technologický institut (EIT). Podpora v rámci programu H2020 bude určena pro následující společenské výzvy: - Zdraví, demografické změny a životní pohoda - cílem je zlepšit celoživotní zdraví a životní pohodu všech občanů EU. - Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika cílem je zajistit dostatečnou nabídku bezpečných a kvalitních potravin a bioproduktů, které jsou výsledkem využití moderních biotechnologií, rozvíjet služby pro podporu souvisejících ekosystémů, rozvíjet konkurenceschopné nízkouhlíkové produkční řetězce, a tak urychlit přechod k udržitelné evropské bioekonomice. - Bezpečné, čisté a účinné energie cílem je realizovat přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu. - Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava cílem je dospět v Evropě k dopravnímu systému, který účinně využívá zdrojů, je šetrný k životnímu prostředí, je bezpečný a skýtá občanům, hospodářství a společnosti patřičnou konektivitu. - Ochrana klimatu, účinné využívání zdrojů, suroviny cílem je dospět k hospodářství, které účinně využívá zdrojů a je odolné vůči změnám klimatu, a dosáhnout udržitelných dodávek surovin tak, aby byly uspokojeny potřeby rostoucí světové populace při omezených přírodních zdrojích naší planety. Činnosti přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a zlepšení životních podmínek, přičemž zajistí ekologickou vyváženost a udržitelnost, přispějí k tomu, aby průměrné globální oteplení zůstalo pod 2 C, a napomohou tomu, aby se ekosystémy a společnost mohly přizpůsobit změně klimatu. 5 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/societal-challenges 9

- Evropa v měnícím se světě - Inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost. Cílem je rozvinout inovativní a bezpečné evropské společnosti podporující začlenění v kontextu nastalých změn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti. - Bezpečná společnost cílem je zajistit ochranu svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů. Na řešení těchto společenských výzev připadne největší část rozpočtu H2020 (přibližně 30 mld. ). 3 Základní charakteristika KETs V následujících kapitolách jsou uvedeny základní charakteristiky KETs. Informace vycházejí ze studie[1] a v dalších dokumentech (například [8] až [13]). 3.1 Mikro- a nanoelektronika Pod pojmem Mikro- a nanoelektronika jsou chápány jak polovodičové komponenty, tak i vysoce miniaturizované elektronické subsystémy a jejich integrace do větších systémů a produktů, jako jsou například čipy, mikroprocesory (resp. komponenty pro zpracování informace), počítačové paměti, mikro-elektro-mechanické systémy (MEMS) apod. Termín nanoelektronika je široce definován a lze do něho zahrnout všechny oblasti elektroniky se strukturou na úrovni nanometrů. V užším smyslu lze nanoelektroniku omezit na technologie založené na křemíku (resp. polovodičích) a na struktury s rozměry menšími než 100 nm. Do nanoelektroniky lze zařadit i transistorové součástky s takovými rozměry, kdy se uplatňují jejich kvantově-mechanické vlastnosti. Mezi mikroelektronikou a nanoelektronikou není pevná hranice. 3.2 Fotonika Fotonika je považována za průřezovou technologii zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování světla a jeho využívání v aplikacích. Za světlo je chápáno nejen viditelné světlo, ale i mikrovlnná část spektra, ultrafialová část spektra a rentgenové záření (paprsky X). Z technologického hlediska fotonika zahrnuje celou řadu oblastí, jako jsou například fyzikální obory, nanotechnologie, materiálové vědy a elektronika. Fotonika je využitelná v řadě aplikačních sektorů, jako je například [4]: - Průmyslová výroba / zpracovatelský průmysl a kvalita světlo (lasery) jako přesný a rychlý nástroj ve výrobě (sváření, řezání, vrtání ) apod.; - Optická měření a systémy pro vidění (například sensory, spektrometry, měřící systémy pro různé aplikace apod.); - Lékařské technologie a přírodní vědy (mikroskopie, počítačová tomografie, využití světla v testování, monitorování a diagnostice, využití světla v terapii, při operacích, v dermatologii apod.); - Optické komunikace (optické sítě a prvky); - Informační technologie (zpracování, ukládání, přenos a vizualizace dat, tisk apod.) - Osvětlení a displeje osvětlovací systémy, lampy, polovodičové světelné zdroje (LED, OLED) a další; - Energetika (solární články a panely); - Obranné systémy (vidění a zobrazování, zaměřování, navádění apod.); - Optické prvky a systémy. 10

3.3 Nanotechnologie Za nanotechnologie lze považovat technologie pro struktury s rozměry od 1 do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru. Jedná se o vysoce multidisciplinární a průřezovou technologii využívající nové techniky zaměřené například na vývoj nových materiálů, struktur se specifickými vlastnostmi, komponent a zařízení v této velikosti, které jsou využitelné v řadě oborů, jako je například elektronika, lékařství, materiálové vědy, energetika, transport a další odvětví. Mezi typické příklady nanotechnologií patří například uhlíková nanovlákna, grafeny a kvantové tečky. 3.4 Průmyslové biotechnologie Za průmyslové biotechnologie (též bílé biotechnologie) lze považovat aplikace biotechnologií pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů, chemikálií, materiálů a paliv, které využívají mikroorganismy nebo enzymy, v sektorech, jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl apod. [11]. Mezi techniky/technologie využívané v biotechnologiích (a tedy i v průmyslových biotechnologiích) patří [11]: - DNA/RNA; - Proteiny a další molekuly; - Buňky, tkáňové kultury a inženýrství; - Procesní biotechnologie (například fermentace); - Geny a RNA vektory; - Bioinformatika. 3.5 Pokročilé materiály KET Pokročilé materiály zahrnuje velmi širokou oblast materiálů s obtížně definovatelnými hranicemi. Na obecné úrovni lze za pokročilé materiály považovat materiály s požadovanými vlastnostmi a funkcemi. Typickým příkladem jsou lehké materiály, materiály pro extrémní podmínky, materiály, které slouží jako ochranné povlaky (proti různým vlivům, například proti extrémním podmínkám), nebo materiály, které mají inteligentní funkce (inteligentní materiály). Příkladem mohou být pokročilé kovy, pokročilé syntetické polymery, pokročilá keramika, nové kompozity, pokročilé biopolymery a další materiály. Cílem výzkumu v oblasti pokročilých materiálů je porozumět vztahům mezi složením a mikrostrukturou materiálů a jeho technickými vlastnostmi, tj. jak mikrostruktura ovlivňuje chování v různých aplikacích, jak je toho možné dosáhnout a jak modifikovat chování materiálů různými výrobními technologiemi. 3.6 Pokročilé výrobní technologie Za Pokročilé výrobní technologie lze považovat výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní KETs. Pokročilé výrobní technologie zahrnují široké spektrum technologií, které lze rozdělit do několika skupin: - čisté výrobní technologie umožňující fyzikální konverzi materiálů do požadovaných produktů; - podpůrné technologie, jako je například počítačové modelování a simulace výrobních procesů; - soft aktivity, jako jsou inovace výrobního procesu. 11

Mezi pokročilé výrobní technologie lze například zařadit aditivní výrobu (například 3D tisk), litografii, technologie umožňující zvyšování rozměrů křemíkových desek při výrobě čipů, automatizaci, robotiku, měřící systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy. 4 Přístup k analýze vybraných KETs Obecným problémem analýzy KETs je, že se jedná o průřezové technologie, které jsou poměrně široce definované. Pro analýzu takto široce definovaných technologií je možné využít dvou odlišných přístupů: - Využít statistická data, která mají dostatečné (a využitelné) oborové třídění, a vybrané obory přiřadit k jednotlivým KETs (obecně oborům/technologiím); - Stanovit klíčová slova, která charakterizují jednotlivé KETs (obory/technologie) a s jejich využitím vyhledat požadované informace ve vhodných (a dostupných) databázích. V případě KETs existuje pouze značně omezený počet indikátorů s dostatečným oborovým tříděním, které umožňuje (alespoň přibližně) přiřadit obory ke KETs. Ve studiích, které nechala EK pro posouzení stavu KETs v EU zpracovat, byly k těmto účelům využity následující indikátory a oborová třídění: - Údaje o počtu patentů a patentových přihlášek, kde lze využít oborová třídění, jako je například Mezinárodní patentové třídění (International Patent Classification 6, IPC) obsahující zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin. Pro tuto analýzu je možné využít veřejně dostupné databáze, jako je zejména: o databáze Evropského patentového úřadu (European Patent Office, EPO) ESPACENET ; o databáze World Intellectual Property Organization (WIPO) PATENTSCOPE 7 ; o databáze Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) či jiných patentových úřadů ve světě. Zřejmě nevhodnějším nástrojem je placená databáze EPO PATSTAT, které byla využita i v této studii (podrobněji viz kap. 5.2) - Údaje o produkci, kde lze využít Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (HS) a Jednotný mezinárodní třídník zboží (SITC). Data jsou veřejně dostupná například v databáze Eurostatu PRODCOM. - Údaje o zahraničním obchodu, kde lze využít stejná oborová třídění jako v případě produkce. Údaje o zahraničním obchodu jsou veřejně dostupné v databázi Spojených národů UN Comtrade. S jistým (značným) omezením je možné rámcově posoudit také výdaje na VaV v podnikatelském sektoru, kde lze využít Klasifikaci ekonomických činností NACE (v třímístném třídění). Pro analýzu je možné využít mikrodata, která získává ČSÚ prostřednictvím ročního šetření o VaV. Kromě výše uvedených indikátorů, které jsou uváděny v dostatečném oborovém třídění (s jistým přiblížením), je možné provést analýzu údajů v některých databázích a informačních systémech s využitím vhodně zvolených klíčových slov, které charakterizují jednotlivé KETs. Pro tyto účely jsou využitelné například následující databáze: - Databáze Thomson Reuters Web of Science, kde lze využít klíčová slova, která jsou přiřazena k jednotlivým publikacím. 6 http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/ 7 http://www.wipo.int/patentscope/en/ 12

- Informační systém VaVaI, kde je možné provádět fulltextové vyhledávání informací ve vhodných polích. V analýze KETs a při interpretaci jejích výsledků existuje celá řada problematických oblastí. Hlavní příčinou je to, že KETs jsou průřezové a široce definované technologie. Důsledkem je, že mezi jednotlivými KETs neexistují jasné hranice a KETs se navzájem překrývají. Také je obtížné rozlišit mezi KETs a ostatními technologiemi. Další problémy způsobuje, že oborové třídění indikátorů není obvykle dostatečné pro jednoznačné přiřazení oborů ke KETs. Přiřazení je možné provést jen přibližně - jeden obor v použitém třídění lze zařadit do více KETs nebo naopak, obor může zahrnovat oblasti, které s KETs vůbec nesouvisejí. Situaci dále komplikuje to, že třídění využívaná v různých indikátorech jsou značně odlišná, což způsobuje, že je obtížné porovnávat mezi sebou výsledky analýz různých indikátorů. Na analýze KETs se negativně projevuje také to, že v některých indikátorech chybí pro některé položky v oborovém třídění data z důvodu utajení. Typickým příkladem je databáze PRODCOM pro ČR. Z tohoto důvodu je možné provést oborově zaměřenou analýzu pouze v jistém přiblížení, které souvisí s tím, jak se podaří přiřadit oborové třídění, ve kterém je uváděn indikátor využívaný v konkrétní analýze, k jednotlivým KETs. Také není možné porovnávat absolutní hodnoty indikátorů, ale pouze relativní údaje (tj. podíly, časový vývoj apod.) a všechny výsledky je nutné interpretovat uváženě. Pro posouzení pozice ČR v KETs bylo zpracováno pět analýz analýza publikační aktivity, analýza patentové aktivity, analýza veřejných výdajů na VaV, analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru a analýza zahraničního obchodu. Podrobněji jsou tyto oborově zaměřené analýzy charakterizovány v následujících kapitolách. 4.1 Publikační analýza Cílem publikační analýzy bylo porovnat ČR v tvorbě publikací v KETs se zahraničím, posoudit vývoj publikační aktivity v letech 2008 až 2012 a porovnat kvalitu publikací z ČR ve srovnání se světovým průměrem. Při analýze byly zároveň identifikovány VO s vysokým počtem publikací (tj. VO, které jsou aktivní v jednotlivých KETs) a VO, jejichž publikace jsou ve světovém měřítku nadprůměrně citovány (tj. VO realizující VaV špičkové úrovně). Zároveň byla posouzena mezinárodní spolupráce ČR v publikacích zaměřených na KETs. Pro stanovení počtu publikací ČR, které rámcově spadají do jednotlivých KETs, byly využity údaje z databáze Thomson Reuters Web of Science 8. Publikace byly vyhledány v databázích Science Citation Index Expanded (SCI-EXPANDED - články v periodikách) a Conference Proceedings Citation Index- Science (CPCI-S abstrakty a sdělení na konferencích). Analýza byla provedena pro pětileté časové období od roku 2008 do roku 2012. Publikace byla přiřazena ČR v případě, kdy byl alespoň jeden její spoluautor z ČR (a stejně pro ostatní země). Pro zařazení vědeckých prací do KETs byla využita klíčová slova, která vycházela z oborů Mezinárodního patentového třídění (IPC) přiřazených k těmto KETs a z vybraných vědeckých časopisů z těchto oborů. Jednotlivé dotazy byly kombinovány logickými operátory. Při porovnání publikační aktivity zemí v KETs a posouzení mezinárodní spolupráce při tvorbě publikací jsou využívány tyto indikátory: - Význam KET v publikační aktivitě země, který je stanoven jako podíl publikací země v dané KET k celkovému počtu publikací země. - Podíl země v publikacích v KET. Indikátor udává, jak se země podílí na celkovém světovém počtu publikací v dané KET. 8 http://thomsonreuters.com/web-of-science-core-collection/ 13

- Specializace (zaměření) země v KETs, která udává význam KETs v dané zemi ve srovnání s významem této KET ve světě. V případě publikací je tento indikátor stanoven jako poměr významu dané KET v publikační aktivitě země (tj. podílu publikací země v dané KET v celkovém počtu publikací této země) a významu této KET ve světě (tj. podílu publikací v této KET v celkové světové produkci publikací). Tento poměr je vynásoben stem - údaj vyšší než 100 ukazuje, že podíl publikací ve Fotonice je dané zemi vyšší než odpovídá světovému průměru (a naopak). - Index mezinárodní spolupráce v KET, který je definován jako podíl společných publikací ČR a dané země v publikacích ČR v KETs vztažený k podílu všech společných publikací ČR s touto zemí v celkovém publikačním výstupu ČR. Tento podíl je vynásoben stem - pokud jsou hodnoty indexu vyšší než 100, je podíl společných publikací ČR a dané země v této KET vyšší, než je podíl všech společných publikací ČR a této země v celkovém publikačním výstupu ČR (a naopak). Za společnou publikaci je považována publikace, kde je alespoň jeden spoluautor z ČR a dané země. 4.2 Patentová analýza Cílem analýzy bylo posoudit patentovou aktivitu ČR (resp. subjektů z ČR) v jednotlivých KETs a její vývoj v období od roku 2002 do roku 2012. V této analýze byla také posouzena oborová struktura patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs, struktura přihlašovatelů (tj. sektory, ve kterých přihlašovatelé působí) a zároveň byly identifikovány subjekty (VO a podniky) s vysokou patentovou aktivitou. Pro analýzu patentové aktivity byla využita patentová databáze PATSTAT (EPO Worldwide Patent Statistical Database) z října 2013, která obsahuje bibliografická data, citace a další údaje přibližně o 70 milionech patentových přihlášek ve více než 80 zemích světa. Při analýze byly sledovány počty patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci 9 (Patent Cooperation Treaty, PCT), která umožňuje jedinou mezinárodní přihláškou chránit řešení ve více než 140 zemí světa, přihlášky u Evropského patentového úřadu 10 (European Patent Office, EPO), a v případě subjektů z ČR i patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví 11 (ÚPV). Při analýze byl sledován počet patentových přihlášek podle data přihlášky a podle jejich přihlašovatelů, a to bez ohledu na to, zda byl či nebyl patent udělen. Patentová přihláška byla přiřazena ČR (resp. EU), pokud alespoň jen z přihlašovatelů byl z ČR (EU). Při výpočtu nebyla využita tzv. zlomková metoda (tj. přihláška byla počítána jako celek všem přihlašovatelům, kteří byli uvedeni u dané patentové přihlášky). Pro zařazení patentových přihlášek do jednotlivých KETs bylo využito Mezinárodní patentové třídění (IPC), přičemž pro přiřazení oborů ke KETs byly využity závěry studie [4], kde je uvedena poměrně detailní převodní tabulka využívající v některých případech přiřazení až na nejdetailnější úrovni třídění IPC a která vychází z předchozích verzí této převodní tabulky ([2] a [3]). Použitá převodní tabulka je uvedena v přílohové části této studie (kap. 9.2). Při mezinárodním srovnání patentové aktivity byl sledován součet patentových přihlášek u EPO a podle PCT. Pro posouzení oborové struktury patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs a při identifikaci nejvýznamnějších přihlašovatelů patentů z ČR byly využity též patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) 12. 9 http://www.wipo.int/pct/en/ 10 http://www.epo.org/ 11 http://www.upv.cz/cs.html 12 Důvodem je, že subjekty z ČR je u EPO a podle PCT podáván pouze velice nízký počet patentových přihlášek (v některých KETs se jedná pouze o jednotky ročně). 14

Pro porovnání patentové aktivity ČR v mezinárodním kontextu byly stanoveny indikátory, které byly k těmto účelům využity ve studii [2]: - Význam KET v patentové aktivitě země. Indikátor je definován jako podíl patentů v dané KET k celkovému počtu patentů země. - Podíl země v patentových přihláškách v KET. Tento indikátor označovaný ve studiích pro EK jako podíl na trhu je stanoven jako podíl patentových přihlášek, který má země v dané KET ve světovém počtu patentových přihlášek v této KET. - Specializace (zaměření) země v KETs. Indikátor udává význam KET v dané zemi ve srovnání s významem této KET ve světě (tj. v průměru všech zemí světa). Podobně jako v případě publikací je tento indikátor stanoven jako poměr významu dané KET v patentové aktivitě země a významu této KET ve světě. Vzhledem k tomu, že počet patentových přihlášek je nízký, je v tomto případě sledován přirozený logaritmus tohoto poměru (je-li hodnota tohoto indikátoru větší než 0, je specializace ČR nad světovým průměrem, a naopak). Prvé tři indikátory odpovídají indikátorům využívaným v analýze publikační aktivity. Vzhledem k tomu, že v ČR je podáván pouze velmi nízký počet patentových přihlášek, což má za následek, že mezi jednotlivými roky jsou značné rozdíly, střednědobá dynamika, která byla sledována ve studiích pro EK a která ukazuje, jak se patentová aktivita vyvíjela mezi dvěma víceletými obdobími, nebyla stanovena. 4.3 Analýza veřejných výdajů na VaV Cílem této analýzy bylo posoudit výši veřejných výdajů na VaV, jehož zaměření odpovídá jednotlivým KETs. Zároveň byli identifikováni nejvýznamnější příjemci veřejné podpory VaV. K analýze byl využit Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), konkrétně údaje z Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (CEP). Pro identifikaci projektů v databázi byla využita obdobná klíčová slova jako v analýze publikační aktivity, přičemž výběr byl proveden v anglických abstraktech projektů. Kromě již zmíněných problematických oblastí (viz kap. 4) byla tato analýza navíc zatížena proměnlivým rozsahem abstraktů projektů (přibližně 200 až 2 000 znaků) i jejich rozdílnou kvalitou a vypovídací schopností. V IS VaVaI také zcela chybí údaje o utajovaném výzkumu. Analýza byla provedena pro období 2005 až 2013. Finanční objemy byly přiřazeny pouze příjemcům, distribuce finančních podpor dalším účastníkům projektů nebyla sledována. Ve víceletých projektech byla státní podpora přiřazena v roce zahájení projektu. 4.4 Orientační analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru Posouzení výdajů na VaV podnikatelského sektoru v jednotlivých KETs je možné provést pouze orientačně. K tomuto účelu byly využity údaje o výdajích na VaV získané ČSÚ ze šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01a) na úrovni jednotlivých subjektů (mikrodata) uvedené v třídění Klasifikace ekonomických činností NACE (rev. 2) na třímístné úrovni. Pro přiřazení odvětví v klasifikaci NACE ke KETs byly využity výsledky studie [2], kde bylo u významných přihlašovatelů patentů v jednotlivých KETs stanoveno odvětví NACE, ve kterém působí. S využitím tohoto přiřazení byl potom určen podíl patentových přihlášek, který je v jednotlivých KETs podáván v různých odvětvích NACE. Toto přiřazení umožnilo posoudit, jaké jsou v ČR podnikové výdaje na VaV v odvětvích, ve kterých ve světě působí přihlašovatelé patentů v jednotlivých KETs. Je nutné si však uvědomit, že toto přiřazení oborů v členění NACE ke KETs bylo provedeno na základě údajů o počtu patentových přihlášek ve světě, a nikoliv v ČR (a tedy nemusí odpovídat současné situaci v ČR). 15

4.5 Analýza zahraničního obchodu Cílem této analýzy bylo provést mezinárodní srovnání zahraničního obchodu ČR (exportu, importu a bilance zahraničního obchodu) s produkty využívajícími KETs. K analýze zahraničního obchodu byla využita databáze UN Comtrade 13, ve které jsou uvedena data o importu a exportu (a reimportu a reexportu) prakticky všech zemí světa. Pro analýzu byl využit Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (HS). Analýza byla provedena pro období 2002 až 2012. Pro období mezi roky 2002 a 2006 bylo použito třídění HS z roku 2002 a pro období od roku 2007 třídění z roku 2007. Pro přiřazení produktů v třídění HS ke KETs byly využity výsledky studie [4], kde je uvedena převodní tabulka mezi HS kódy z roku 2007, resp. 2002 a jednotlivými KETs. 13 http://comtrade.un.org/ 16

5 Porovnání pozice ČR v KETs se zahraničím 5.1 Publikační aktivita Celková publikační aktivita i počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, v ČR v posledních letech roste. V KETs Fotonika a Pokročilé materiály je podíl publikací v celkovém počtu publikací ČR vyšší než ve světě. Nejvyšší zaostávání ČR za světem je naopak patrné v KET Průmyslové biotechnologie. Ve všech KETs existují v ČR špičková pracoviště VaV, jejichž publikace dosahují špičkové kvality a mají ve srovnání se světem nadprůměrnou citovanost. ČR se jako malá země s omezenými výzkumnými kapacitami na světové produkci vědeckých prací podílí pouze malým procentem. Publikační aktivita autorů z ČR však výrazně roste a počet publikací s autorem z ČR dosáhl v roce 2012 téměř dvojnásobku roku 2002, což odpovídá průměrnému meziročnímu růstu přibližně 7 % (viz obr. 1). Nárůst počtu publikací byl v ČR vyšší než ve světě, takže příspěvek ČR ke světovému publikačnímu výstupu vzrostl z 0,61 % v roce 2002 na 0,76 % celkového světového počtu publikací v roce 2012. Velmi pozitivní vývoj zaznamenala citovanost publikací ČR, která se v tomto období zlepšila z velmi podprůměrné hodnoty odpovídající 67 % světového průměru v roce 2002 na 146 % světového průměru v roce 2012. Obr. 1 Počet publikací ČR v letech 2002 až 2012, jejich podíl na celkovém světovém publikačním výstupu a oborově normalizovaná průměrná citovanost publikací. Zdroj: Web of Science, analytická platforma InCites. 17

Počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, není příliš vysoký. Počet vědeckých prací publikovaných v ČR v letech 2008 až 2012, které se podařilo s využitím klíčových slov přiřadit k jednotlivým KETs, se pohyboval mezi tisícem (Průmyslové biotechnologie) a čtyřmi tisíci (Pokročilé materiály). Mezi jednotlivými KETs jsou však značné rozdíly, což je patrné z obr. 2, kde je porovnán podíl publikací v jednotlivých KETs v jejich celkovém počtu v ČR a ve světě. ČR je ve srovnání se světem výrazně nadprůměrná v relativním zastoupení publikací v KET Pokročilé materiály (podíl publikací je v této KET přibližně o 30 % vyšší než ve světě) a ve Fotonice (přibližně o 15 % více než ve světě). To ukazuje, že v ČR je VaV ve srovnání se světem poněkud více orientován na tyto technologické oblasti ( specializace ČR je v těchto KETs vyšší než ve světě). V Pokročilých výrobních technologiích a Nanotechnologiích se v ČR podíl publikací v jejich celkovém počtu blíží světovému průměru. V Mikroa nanoelektronice a zejména v Průmyslových biotechnologiích je zaostávání ČR již výraznější. Pozitivní však je, že v ČR počet publikací ve všech KETs roste rychleji než celkový počet publikací ČR i počet všech publikací ve světě. Obr. 2 Porovnání podílu publikací v KETs v jejich celkovém počtu. Na vodorovné ose je podíl vědeckých prací publikovaných ve světě v jednotlivých KETs v celkovém světovém počtu publikací, na svislé ose tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl publikací v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací za období 2008 až 2012. Zdroj: Zdroj: Web of Science Z rozboru citovanosti publikací zaměřených na KETs také vyplývá, že v ČR existuje řada výzkumných týmů, které provádějící světově relevantní a nadprůměrně citovaný výzkum. Přehled těchto VO je uveden v kapitolách charakterizujících jednotlivé KETs a v přílohové části tohoto dokumentu. 18

5.2 Patentová aktivita I když patentová aktivita roste, ČR v počtu patentových přihlášek vztažených na velikost země značně zaostává za technologicky vyspělými zeměmi. V KETs Fotonika a Nanotechnologie podíl patentových přihlášek v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT převyšuje světový průměr. Ve srovnání se světem je v ČR naopak nízký podíl patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice. ČR patří mezi země s velmi nízkou patentovou aktivitou. I když počet patentových přihlášek v posledních letech roste, patentová aktivita ČR stále zaostává za zahraničními zeměmi. Nejvyšší počet patentových přihlášek je podle očekávání u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kde počet patentových přihlášek v posledních letech roste 14 a v roce 2011 jejich počet přesáhl 700 (viz obr. 3). Počet mezinárodních patentových přihlášek ČR u EPO a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) je již výrazně nižší, avšak i zde je patrný vzestupný trend. Pokles počtu patentových přihlášek v roce 2011 a zejména v roce 2012 souvisí s tím, že v databázi PATSTAT z října 2013 nejsou z těchto let ještě úplná data. Obr. 3 Počet patentových přihlášek ČR u Úřadu patentového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (European Patent Office, EPO) a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Počty přihlášek nebyly vztaženy na počet přihlašovatelů, údaje z let 2011 a 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 14 Údaje nejsou vztaženy na počet přihlašovatelů a nezahrnují patentové přihlášky podle PCT podané u ÚPV 19

Na obr. 4 je porovnán počet patentových přihlášek podle Dohody o patentové spolupráci (PCT) v ČR se součtem pro všechny členské státy EU-28 a světovým počtem vztaženým na jeden na milion obyvatel (tj. velikost země). Z obrázku je patrné, že i přes pozitivní vývoj patentové aktivity, který nastal v posledních letech, je rozdíl mezi ČR a EU-28 stále značný, a příliš se nezmenšuje. Počet patentových přihlášek, které podávají subjekty z ČR v KETs, není proto příliš vysoký. V součtu za léta 2002 až 2013 bylo subjekty ČR u EPO a podle PCT podáno necelých 400 patentových přihlášek, které lze s využitím mezinárodního patentového třídění přiřadit ke KETs. Podíl ČR na světovém počtu patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT činil necelých 0,1 %, což je výrazně méně, než činil podíl ČR v celkovém světovém počtu publikací v KETs. Obr. 4 Porovnání počtu patentových přihlášek ČR, EU-28 a celkového světového počtu podle PCT v letech 2002 až 2012 v přepočtu na jeden milion obyvatel. Počty přihlášek nebyly vztaženy na počet přihlašovatelů, údaje z let 2011 a 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013, OECD, Eurostat Roční počty patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT se v jednotlivých KETs pohybují pouze na úrovni jednotek a spíše výjimečně přesahují deset (viz obr. 5). Výjimkou naopak nejsou roky, kde v některých KETs nebyla ČR podána ani jedna patentová přihláška. V počtech patentových přihlášek jsou značné rozdíly mezi jednotlivými roky, což neumožňuje jednoznačně identifikovat patrné časové trendy. Více než deset patentových přihlášek ročně je dlouhodoběji podáváno pouze v KET Pokročilé materiály. Od roku 2007 výrazně stoupá počet patentových přihlášek ve Fotonice, vzestupný trend je také patrný v Pokročilých výrobních technologiích, kde je od roku 2009 podáváno více než deset patentových přihlášek ročně (údaje z let 2011 jsou neúplné, a pokles patrný v těchto letech zřejmě nebude reálný). Nejmenší počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT je podáván v Nanotechnologiích, poměrně nízký počet přihlášek je také v Mikro- a nanoelektronice. 20

Obr. 5 Vývoj počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 Na obr. 6 je porovnán podíl patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs v jejich celkovém počtu v ČR a světovém průměru (indikátor označovaný jako význam, viz kap. 4.2). Z obrázku je patrné, že v ČR je význam většiny KETs v celkovém počtu patentových přihlášek poněkud nižší než ve světě. Nad světovým průměrem je pouze podíl patentových přihlášek ve Fotonice a Nanotechnologiích, a tedy i specializace ČR je ve srovnání se světem nadprůměrná. Naopak relativně nízká je patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice. V ČR je v absolutní hodnotě poměrně vysoký počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT také v Pokročilých materiálech a Pokročilých výrobních technologiích. Vzhledem k tomu, že i ve světě je v těchto KETs přihlašován vysoký počet patentů, specializace ČR je v těchto KETs ve srovnání se světem poněkud nižší. Časový vývoj významu jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012 je znázorněn na obr. 7. V KETs, kde je podáván nejvyšší počet patentových přihlášek, tj. v Pokročilých materiálech, Fotonice a Pokročilých výrobních technologiích, se podíl přihlášek pohybuje přibližně na úrovni 3 % celkového počtu patentových přihlášek ČR. Obrázek potvrzuje výjimečné postavení KET Fotonika. Význam Fotoniky výrazně narůstá a od roku 2006 do roku 2012 jeho hodnota vzrostla přibližně na trojnásobek. Sestupný trend je naopak patrný v případě Průmyslových biotechnologií, Pokročilých materiálů i Pokročilých výrobních technologií. Na obr. 8 je znázorněn časový vývoj specializace v ČR v jednotlivých KETs (tj. význam jednotlivých KETs v ČR zemi ve srovnání s významem příslušných KETs ve světě, viz kap. 4.2). Jak je patrné z tohoto obrázku, v ČR je podíl patentových přihlášek ve většině KETs nižší než ve světovém průměru, a to i v Pokročilých výrobních technologiích či Pokročilých materiálech, které svým významem výrazně převyšují ostatní KETs. Naopak v KETs, kde vzniká v ČR poměrně málo patentových přihlášek, jako jsou Nanotechnologie či Průmyslové biotechnologie, je specializace ČR ve srovnání se světem vyšší. Nad světovým průměrem se v posledních letech pohybuje specializace ČR ve Fotonice a v Nanotechnologiích, nejnižší specializaci má ČR naopak v Mikro- a nanoelektronice. Nad světový průměr se v některých letech dostala i specializace v Průmyslových biotechnologiích (viz obr. 8). 21

Podíl patentových přihlášek ČR v celkovém světovém počtu patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT se pohybuje pouze v desetinách procent (viz obr. 9), což souvisí s tím, že v ČR, jako malé zemi s obecně nízkou patentovou aktivitou, vzniká pouze malá část světového počtu patentových přihlášek. Relativně nejvyšší podíl mají patentové přihlášky z Nanotechnologií a Fotoniky, což odpovídá i předcházejícímu obrázku. Na posledním obrázku této kapitoly (obr. 10) je porovnána ČR s EU-28 v indikátorech význam a specializace. Z obrázku je patrné, že EU v obou indikátorech za světem poněkud zaostává. ČR v obou indikátorech převyšuje EU-28 v KETs Fotonika a Nanotechnologie. V ostatních KETs je naopak zaostání ČR za světem větší než v EU-28. Výzkumné organizace a podniky, které jsou aktivními přihlašovateli patentů, jsou uvedeny v kapitolách 6.1 až 6.6, kde jsou podrobněji analyzovány jednotlivé KETs, a v přehledné tabulce přílohové části tohoto dokumentu. Obr. 6 Porovnání podílu patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs v jejich celkovém počtu. Na vodorovné ose je podíl patentových přihlášek v jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT ve světě, na svislé ose je tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl přihlášek v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací a patentových přihlášek v období 2009 až 2011. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 (údaje pro roky 2012 a 2013 jsou v databázi neúplné) 22

Obr. 7 Význam KETs v patentové aktivitě ČR podíl patentových přihlášek z jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 Obr. 8 Specializace ČR v KETs - význam jednotlivých KETs v ČR ve srovnání s jejich významem ve světovém průměru. Pokud je hodnota vyšší než nula, je význam dané KET v ČR vyšší než ve světovém průměru a naopak. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 23

Obr. 9 Podíl na trhu podíl patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs v celkovém světovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT těchto KETs. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 Obr. 10 Porovnání významu a specializace jednotlivých KETs v ČR a EU-28. Údaje jsou vztaženy ke světovému průměru, pro výpočet byl využit součet počtu patentových přihlášek v období 2009 až 2011. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database říjen 2013 24

5.3 Výdaje na VaV Na podporu VaV, jehož zaměření odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných finančních prostředků určených na VaV. Jak vyplývá z údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, největší část účelové podpory, která v letech 2005 2013 směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu VaV v oblasti Fotoniky a Pokročilých materiálů. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v ČR v sektorech NACE, kde v zahraničí působí společnosti aktivní v KETs, zpravidla nízké. Výjimkou je NACE 721 - VaV v oblasti přírodních a technických věd, kde jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru poměrně vysoké. Na podporu VaV, který svým zaměřením odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných prostředků. Podle údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) největší část účelové podpory, která v letech 2005 až 2013 směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu projektů VaV ve Fotonice a Pokročilých materiálech (viz obr. 11). Ve finančních objemech se výrazně projevilo financování velkých infrastruktur pro VaVaI prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), které však budou využívány nejen pro výzkum týkající se KETs (jedná se zejména o Evropská centra excelence ELI, Biocev, CEITEC a IT4Innovations) i příspěvek ČR na stavbu Evropského neutronového spalačního zdroje ESS. Absolutní finanční objemy je nutno považovat jen za orientační, protože selekce projektů podle klíčových slov může vést k nekompletnímu výběru i zahrnutí projektů, které s danou KET nesouvisí. Obr. 11 Účelové financování VaV, jehož zaměření odpovídá KETs. Celková účelová podpora v jednotlivých KETs v letec h 2005 až 2012 a její podíl na celkové účelové podpoře VaV v tomto období 15. Zdroj: IS VaVaI Centrální evidence projektů (CEP). 15 V účelové podpoře je zahrnuta i podpora Evropských center excelence Extreme Light Infrastructure (ELI) a Central European Institute of Technology (CEITEC), které budou podporovat širší spektrum výzkumných aktivit 25