Jižní Amerika - Přírdní rekrdy Největší prales Nejsušší pušť Nejdelší řeka Přírda - 6 přírdních celků Guyanská vysčina + Brazilská vysčina Štíty Nejstarší část základy kntinentu Andy Třetihry Nejmladší část Amaznská vysčina Orincká vysčina Laplatská nížina Gran Chac Pampa Patagnie - Klimatické pásy Charakteristické pdnebí pr dané pásy platí jen v nízk plžených blastech Trpická část Amaznská a Orincká nížina Guyanská a Brazilská vysčina Stále vlhké, střídavě vlhké, suché, neb vyskhrské klima Trpické deštné lesy Été = nezaplavená blast Varréa = Peridicky zaplavvaná blast Obdbí sucha a dešťů Igapó = bažiny Mangrve = Pbřeží mře Členění Hrní strmvé patr jedinělé, až 90 metrů vyské strmy (slitéry) Střední strmvé patr suvislý prst ve výšce kl 30 metrů nad zemí Spdní strmvé patr ve výšce 10 15 metrů nad zemí; jen v místech, kam prnikne světl
Bylinné patr kapradiny, rchideje Vlhkst a tepl urychlují rzkladné prcesy Strmy Vlhké savany Ilans Mají deskvité křeny vyčnívající až 8 metrů nad pvrch země Nemají letkruhy, prtže klima je stálé Mají většinu malé a úzké kruny Květu a padají nepravidelně Dřev je kvalitní a drahé kácení Půda s železitu krustu Pantanal Peridicky zaplavvaná savana Gran Chac Náhrní plšina Guyanské vysčiny (1500 až 2000 m) Puště Brazilská vysčina Camps Atacama Na pbřeží Pacifiku Jediným zdrjem vdy jsu mlhy (garua) Peruánský prud Chladné pustiny Páram Vlhké luky na severu And Náhrní plšina 3500 m nad mřem Altiplan Náhrní plšina Trávy Ichu Kaktusy Subtrpická část Pampa Jihamerická step Vynikající pdmínky pr zemědělství a pastevectví Kvalitní půda, dbré tepltní a srážkvé pměry Střední Chile Tvrdlistý les - křviny zvané espinal (d 1400 metrů nad mřem) Jehličnany (knifery) cedry, araukárie (ve vyšších plhách) Mírná část (Patagnie) Západ (jižní Chile) Opadavé listnaté lesy Fjrdy Ledvce
Výchd Jih Chladní a větrná patagnská step Trsaté trávy (tussck) vyské až 1 metr Tundra v blasti Ohňvé země Mys Hrn Drakeův průliv (nejširší průliv na světě) Až 10 metrů vyské vlny - Guyanská vysčina Tvřena stlvými hrami Stěny hr ční až 1000 metrů nad vrchlem pralesa Vdpád Salt Ángel (979 metrů) je nejvyšším vdpádem světa Masžravé rstliny Amaznie trpický deštný les Param blast ve výšce 3000 až 5000 metrů nad mřem mezi hrní hranicí lesa a trvalu sněžnu pkrývku Altiplan druhá (p Tibetu) největší náhrní plšina na světě Cerrad rzsáhlá trpická savana na území Brazílie Pantanal největší mkřad na světě
Čísl 1 2 3 Amaznie Andy Cerrad Oblasti Hrské lesy Pantanal Param Altiplan Malé druhy pic Medvědi brýlatí Mravenečníci Ptactv Klibříci Pásvci Kajmani Plameňáci Termiti Fauna Jaguáři Činčily Jaguáři Lamy Kndři Lišky Kajmani Nandu Vlci hřívnatí Flóra Jedvaté rstliny Nedstatek kyslíku Sucha Znaky Pžáry Deště Obyvatelstv a histrie - 360 miliónů byvatel - Klnizace začala v 16. Stletí Indiánská ppulace byla zčásti vyvražděna a částečně zemřela na evrpské nemci a při práci na plantážích Nejvíce indiánů přežil v hrských státech Obrácení na katlicku víru Zavedení nevlnictví, rbty a trctví Demgrafická revluce 1. Vyská natalita + vyská mrtalita = nízký přirzený přírůstek 2. Vyská natalita + klesající mrtalita = vyský přirzený přírůstek 3. Klesající natalita + stabilní mrtalita = situace ve většině zemí Jižní Ameriky 4. Natalita a mrtalita na stejné úrvni = téměř žádný přírůstek Celkvý přírůstek = Přirzený přírůstek + Migrační přírůstek - V Jižní Americe je přírůstek asi 20 (díky prdnsti, ne migraci) - Fertilita je asi 2,5 dítěte na ženu - Nejvíce zalidněné blasti Jihvýchd Brazílie (Ri de Janeir a klí) La Plata (Buens Aires, Mntevide) Venezuela (Maracaib) - Rasy především míšenci Mestici, mulati, krelvé Hustě zalidněné blasti mesticvé, indiáni (Ekvádr, Peru) Mírné, příhdné blasti k sídlení bělši (Argentina, Chile) Nepříznivé trpické pdmínky černši (Brazílie, Klumbie) - Převažují federativní státy (Brazílie, Argentina, Venezuela) a republiky Jediným závislým státem je Francuzská Guyana
Klumbie - Kka Výrba kkainu Narkmafie - Ftbal, tanec (pr byvatele je typická veselst a hlučnst překypují emcemi) - Pěstvání kávvníků, ananasvníků, kukuřice a rýže - Pravicvý stát (splupráce s USA) - Obdbí dešťů a sucha - Pbřeží Tichéh ceánu je vlhké a nebývané - Na pbřeží Karibskéh mře se nacházejí velká města Cartagena - Přístav - trajekty d Panamy Barranquilla - Přístav ležící u delty řeky Magdalena - Rdiště Shakiry - Většina lidí žije ve výškách kl 1500 metrů nad mřem, kde je příhdnější klima Města Medellín a Cali Bgtá - Hlavní měst Venezuela - Pbřeží Karibskéh mře - Orincká nížina - Guyanská vysčina Salt Ángel nejvyšší vdpád na světě - Levicvý prezident Hug Chávez Frías Scialistické tendence Prtiamerická rétrika Caracas - Hlavní měst - Chudinská čtvrť Ls Baris
Brazílie - Vlajka Nápis Řád a pkrk - Nejlidnatější stát Jižní Ameriky - přes 180 miliónů byvatel - Nejlidnatější prtugalsky mluvící země na světě - Sever Amaznská nížina - Jih Brazilská vysčina - Amaznka V dmrdých jazycích Parana Tinga (Bílá řeka), neb Parana Guasu (Velká řeka) Nejdelší řeka na světě - délka 7062 kilmetrů Průtk 219 000 m 3 /s Před ústím je širká 80 až 150 kilmetrů V deltě leží strv Marajó, který je větší než Česká republika Přístavy Belém Manaus Iquits (Peru) Na sutku s Ri Negr je řeka dvjbarevná Přílivvá vlna Amazuru je 4 5 metrů vyská Vzniká sutkem Ucayali a Maraňnu - Splu s Argentinu a Chile tvří trjici nejvyspělejších zemí Jižní Ameriky - Míst rpy se pužívá paliv biethanl, které se vyrábí z cukrvé třtiny - Německé a americké firmy zde využívají levnu pracvní sílu a nízké daně pr investry - Vývz kávy, strjů a nerstů - Velké zadlužení - Velké sciální rzdíly Favely = chudinské čtvrti na předměstích velkměst - Eklgickým prblémem je kácení trpických deštných lesů - 53% bělchů, 38% mulatů, 6% černchů - 70% katlíků, 15% prtestantů - Vyský přirzený přírůstek Vyská emigrace (například d Japnska) - ⅔ Brazilců žijí na jihvýchdě země Přelidněná blast Ostatní velká města leží na Amaznce Ri de Janeir - Největší měst Brazílie - Leží na pbřeží Atlantskéh ceánu - Známé svými karnevaly - Scha Ježíše Vykupitele
Sa Paul - Druhé největší měst Brazílie - Neleží přím na pbřeží Atlantskéh ceánu Brasília - Hlavní měst - Leží ve výšce 1172 metrů nad mřem - Myšlenka vybudvat nvé hlavní měst byla prsazena za prezidenta českéh půvdu Juscelina Kubitscheka de Oliveiry v rce 1956 Měst byl pstaven ve vnitrzemí na místě, kde předtím nevedly ani cesty Pr architekty byla výstavba města na zelené luce jak hraní na hřišti Funkcinalistické budvy Andské státy - Ekvádr, Peru, Blívie - Zákn výškvé stupňvitsti (pdnebné pásy se nestřídají jen se zeměpisnu šířku, ale i s nadmřsku výšku) - Významný pdíl indiánskéh byvatelstva a mesticů - Části La Csta, La Sierra a La Amaznia (pbřeží, hry, prales) - Velké nerstné bhatství (stříbr, cín, měď) Ekvádr - 14 miliónů byvatel - Chudba, zadluženst - Hlavní měst Quit - Chimbraz hra vyská 6310 metrů - Ctpaxi spka vyská 5897 metrů - 1% farmářů vlastní asi 40% zemědělské půdy - Památky Inků - Odlesněná krajina - Sustrví Galapágy 1000 kilmetrů d pbřeží Ekvádru Zvláštní druhy zvířat ještěři, velké želvy Peru - Asi 30 miliónů byvatel - Hlavní měst Lima - Chudba, partyzáni (guerilla maistů), pěstvání kky - El Niñ změna směru ceánských prudů - Úředními jazyky jsu španělština, kečuánština a ajmarština - Machu Picchu inkská pevnst bjevená rku 1911
- Huascarán Nejvyšší hra Peru (6768 metrů) V rce 1970 zde zahynula celá českslvenská expedice - Stříbr, lv, měď - V Limě se nachází nejstarší univerzita Jižní Ameriky - Na železnici mezi městy Lima a La Orya je na 170 kilmetrech délky převýšení 4816 metrů - Studené vdy u pbřeží služí jak lviště ryb - Ve výšce 3821 metrů nad mřem se nachází jezer Titicaca Iquits - Přístav na Amaznce - Spjení Peru s Atlantikem Blívie - Splu s Uruguají je jednu z nejchudších zemí - Nemá přístup k mři - 9 miliónů byvatel - Levicvá vláda Znárdňvání, pzemkvé refrmy Nedsuzuje pěstvání kky - Slná jezera - Mál kyslíku (vyské nadmřské výšky) Sucre - Hlavní měst Blívie - Sídl Nejvyššíh sudníh dvra, Ústavníh sudu a Sudní rady - Výška 2790 metrů nad mřem La Paz - Sídl vlády - Výška 3640 metrů nad mřem Chile - Šířka asi 200 kilmetrů, délka asi 4000 kilmetrů - Leží v něklika pdnebných pásech - 17 miliónů byvatel Bělši (ptmci Evrpanů) tvří většinu Mál indiánů (Mapučvé) - Salvadr Allende (marxista) vyhrál na pčátku 70. let vlby V rce 1973 byl prveden Augustem Pinchetem za pdpry americké CIA převrat a byla nastlena vjenská diktatura (Pinchet vládal mc zákndárnu a výknnu)
- Patří mezi hspdářsky nejvyspělejší země Jižní Ameriky Velké nerstné bhatství Chilský ledek NaNO 3 Barevné kvy Velký vývz subtrpickéh vce Cestvní ruch Plitická stabilita Přírdní zajímavsti - Výchdní hranici tvří Andy Na severu se nachází nejvyšší hra And Acncagua (6959 metrů) - Sustrví Chile je nejjižnějším místem, kam vedu cesty dále na jih se lze dstat jen letadlem neb ldí - Atacama Nejsušší míst na světě Místa, kde nepršel až 50 let Vznik tét puště je zapříčiněn studeným Humbldtvým prudem - Veliknční strv 3600 kilmetrů západně d pbřeží Jižní Ameriky Schy mai - Tarapacá región, díky němuž je Chile 3. největším prducentem vína na světě Arica - Přístav - 0,8 mm srážek rčně Santiag de Chile - Hlavní měst - Více než třetina byvatel Chile Valparaís - Nejvýznamnější přístav Punta Arenas - Leží v Ohňvé zemi - Třetí největší měst Patagnie Paraguay - Leží v Laplatské nížině - Nesusedí s Uruguají - V Laplatské nížině se nacházejí řeky Paraguay, Paraná a Uruguay - Leží v subtrpickém pásmu - Gran Chac Bažinatá blast (Pantanal) V bdbí dešťů vzniknu bažiny a během bdbí sucha pstupně zanikají - 6 miliónů byvatel
- Indiáni, mesticvé - Prtestanti Ptmci Němců mluví mezi sebu německy Asunción - Hlavní měst Uruguay - 3 milióny byvatel (88% bělši) - Mírné pásm - Pampy = stepi Dbré půdní a klimatické pměry Úrdnst - Bhatší než Paraguay Mntevide - Hlavní měst Sója, ječmen, pšenice Pastviny Hvězí dbytek Vývz masa a kůže