104 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně
Operace Joint Guardian KFOR Mezinárodní síly KFOR působí v provincii Kosovo Svazové republiky Jugoslávie od 12. června 1999, kdy vstoupily na toto území na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN z 10. června 1999. Tímto krokem byla pod vedením NATO zahájena operace mezinárodních bezpečnostních sil Joint Guardian. Počátek zapojení České republiky do mise KFOR je datován měsícem červencem roku 1999. Tehdy do této operace byla vyslána průzkumná rota a dopravní letoun An-26. Později se k mnohonárodním bezpečnostním silám KFOR připojil kontingent AČR, který byl tvořen velitelstvím kontingentu, sekcí součinnosti se štáby KFOR, 6. průzkumnou rotou a leteckou jednotkou (celkem 140 vojáků). 6. průzkumná rota působila v prostoru odpovědnosti mnohonárodní brigády Střed. Základnu měla v obci Gornji Sibovac a úkoly nasazení plnila v podřízenosti britského bojového uskupení s velitelstvím v Podujevu na území severo západního Kosova. Mezi její hlavní úkoly patřilo střežení kosovo-srbské hranice v délce 42 km, monitorování veškeré činnosti na svěřeném úseku hranice a v příhraniční oblasti, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků a vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a Albánců v prostoru odpovědnosti roty. Mimo to rota nepřetržitě zajišťovala střežení a ochranu odloučených oblastí obývaných srbskou menšinou. Zesílená průzkumná rota V listopadu 1999 byl kontingent navýšen o 56 příslušníků. Navýšení představovalo posílení bojových prvků roty o mechanizovanou četu a strážní družstvo, zřízení operačního štábu roty, vytvoření skupiny pro civilně-vojenskou spolupráci (CIMIC) a skupiny Vojenské policie. Na konci roku bylo v operaci nasazeno již 196 vojáků. Česká letecká transportní skupina (16 vojáků s letoune An-26) působila ve prospěch sil KFOR a velitelství jižního kříd NATO (AFSOUTH) v Neapoli. Z místa dislokace v chorvatské Splitu plnila přepravní úkoly na kombinovaných trasách do Pri tiny, Skopje, Sarajeva, Tirany a Neapole s průměrným náletem kolem 70 hodin měsíčně. rota byly rozšířeny o pomoc humanitárním organizacím při jejich aktivitách v prostoru odpovědnosti roty. 105
106 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně
Mnohonárodní brigáda Střed 1. česko-slovenský prapor sil KFOR byl jednou ze součástí mnohonárodní brigády Střed. Pod britské velení tohoto svazku byly kromě něj začleněny vojenské kontingenty Velké Británie, Norska, Finska a Švédska. Mnohonárodní brigáda se podílela na zklidnění a stabilizaci bezpečnostní situace a vytváření podmínek pro mírovou, demokratickou poválečnou obnovu v regionech (oblastech) Priština, Podujevo, Obilič, Kosovo Polje, Glogovac, Staidiele a Lipljan. Od července do prosince 2000 působila v o 2. průzkumná rota, na její působení navázala 7. průzk rota do července 2001 a poté 11. průzkumná rota do 2002, kdy ji vystřídala společná česko-slovenská jedno Další roty vyslané do operace plnily obdobné úkoly jak čínající 6. průzkumná rota, jen prostor odpovědnosti se ro na území o rozloze 120 čtverečních kilometrů. V květnu 2001 bylo rozhodnuto o dalším rozšíření úč českých vojáků v Kosovu na 400 osob. Od února do září 2 plnil úkoly operace Joint Guardian v misi KFOR již spole česko-slovenský kontingent v síle mechanizovaného praporu 1. česko-slovenský prapor Téměř čtyři sta českých a sto slovenských profesionálů převz lo dnem 19. února 2002 prostor odpovědnosti (území o rozlo 120 km 2 a 42 km dlouhý úsek provinční srbsko-kosovské hr nice). Dne 27. února se jižní prostor odpovědnosti společnéh praporu rozšířil o část převzatou od britského praporu; operačn prostor se tak zvětšil na 248 km 2 a k původním 42 km délky pro vinční hranice přibylo dalších 9 kilometrů. K dalšímu rozšířen prostoru odpovědnosti došlo 28. března 2002, kdy se jeho severn Základní údaje o kontingentu AČR v období od 12. 7. 1999 do 19. 2. 2002 Jednotka Počet celkem Velitel kontingentu Poznámka 6. průzkumná rota 140 mjr. Karel Klinovský v listopadu navýšen počet o 56 vojáků 4. průzkumná rota 180 pplk. Vladimír Podlipný 2. průzkumná rota 181 mjr. Zdeněk Pitner 7. průzkumná rota 181 mjr. Vlastimil Rozumek 192 mjr. Petr Smola organizační jádro pro výstavbu 1. č-s praporu 11 vojáků
KFOR část zvětšila o 187 km 2 a 39 km kosovsko-srbské hranice a celková rozloha tak dosáhla 435 km 2. Ze severovýchodní strany prostor obepíná souvislá, 90 km dlouhá provinciální hranice. Prapor byl v prostoru odpovědnosti rozmístěn na čtyřech základnách: Šajkovac, Sekirača, Gazala Lines a Gate 3. Hlavním posláním česko-slovenského praporu (1., 2., 3., 4. a nyní 5. č-spr) v misi KFOR je podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 zajistit bezpečné a klidné prostředí pro všechna etnika a umožnit mírový a demokratický rozvoj společnosti na tomto území. K hlavním úkolům patří provádění prohledávacích operací, kontrola propouštěcích míst, doprovod osob a automobilů, boj s organizovaným zločinem, zvládání demonstrací a nenadálých událostí, výcvik a dohled nad kosovským ochranným sborem a asistence UNMIK (United Nations Mission in Kosovo). Součástí činnosti česko-slovenské jednotky KFOR je i pomoc civilnímu obyvatelstvu při návratu do běžného života a spolupráce s mezinárodními humanitárními organizacemi při obnově válkou poničeného území. Mnohonárodní brigáda (Střed) MNB (C) HQ MNB (C) velitelství mnohonárodní brigády (Střed) MNB (C) UK BG 2 rostor odpovědnosti MNB (C) UK BG 1 1. britský prapor UK BG 2 2. britský prapor NORBN norský prapor SWEBAT švédský prapor NORBN UK BG 1 FINBAT CZ/SK BG SWEBAT FINBAT finský prapor česko-slovenský prapor
Organizační struktura česko-slovenského praporu VELITEL PRAPORU Zástupce velitele Náčelník štábu Osobní štáb Štáb Rota velení 1. mr 2. mr Průzkumná rota Rota zabezpečení S - 1 Četa velení 1. mč 1. mč Průzkumná četa Četa zabezpečení S - 2 Četa spojení 2. mč 2. mč Četa speciálního průzkumu Sklady S - 3 S - 4 S - 6 Speciální skupiny NSE Ženijní četa 3. mč 3. mč Legenda: S - 1 (personalistika) S - 2 (zpravodajství) S - 3 (operační) S - 4 (logistika) S - 6 (spojení) NSE (národní podpůrný prvek) CIMIC (tým civilně-vojenské spolupráce) mr (mechanizovaná rota) mč (mechanizovaná četa) EB (elektronický boj) Četa technického průzkumu Provozovna SIGINT-EB Četa oprav techniky a výzbroje Praporní obvaziště CIMIC 109
Čeští vojáci v mírových operacích na BalkáněE 2. česko-slovenský prapor V misi KFOR působil od října 2002 do března 2003. Za jeho činnosti došlo 15. prosince 2002 k převzetí dalších 12 km provinční hranice a přilehlých oblastí od švédského praporu. Mimo to 15. ledna 2003 převzal prapor odpovědnost za město Podujevo a okolní osady. K tomuto datu byla ukončena činnost na odloučené základně Gate 3 (silniční přechod mezi Srbskem a Kosovem). 110
3. česko-slovenský prapor V misi KFOR působil od dubna 2003 do září 2003. Prapor byl dislokován na základnách Šajkovac, Gazala Lines a v osadě Sekirača. Prostor odpovědnosti se v průběhu roku rozšířil z původních 675 km 2 na 960 km 2 a délka provinciální hranice se zvětšila z původních 90 na 112 km. Prapor plnil základní úkoly jako předchozí kontingenty. Do popředí vystoupilo poskytování pomoci 111
112 Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně
humanitárním organizacím v jejich aktivitách a podpora činnosti mezinárodní policie UNMIK na území Kosova. K dalším úkolům patřilo zabezpečení dodržování dohod týkajících se KPC (Kosovo Protection Corps), intenzivní monitorování činnosti KPC a podílení se na jeho transformaci a výcviku. Příslušníci praporu se také podíleli na prohledávacích operacích zaměřených na zajištění nelegálně držených zbraní a munice, na ochranu důležitých komunikací a na nelegální těžbu dřeva. Zabezpečovali ochranu spojovacího uzlu MNB (C) Goleš, vyčleňovali síly a prostředky do operační zálohy velitele MNB (C) a společně s UNMIK se podíleli na patrolování a vytváření KPM (kontrolně-propouštěcích míst) v oblasti Podujeva. 113
Čeští vojáci v mírových operacích na Balkáně 4. česko-slovenský prapor V misi KFOR působí od října 2003 a činnost ukončí v květnu 2004. Kromě praporu je kontingent AČR tvořen ještě národním zastoupením na velitelství KFOR, na velitelství mnohonárodní brigády v Prištině, v mnohonárodní dopravní rotě a v mnohonárodní rotě Vojenské policie. Nadále je součástí sestavy mnohonárodní brigády Střed společně s kontingenty Velké Británie, Norska, Finska, Švédska a Irska. Během působení 4. česko-slovenského praporu byl původní prostor odpovědnosti rozšířen z 980 km 2 na 1150 km 2 a délka provinciální hranice na vymezeném území se ustálila na 104 km. Vedoucí roli v brigádě má Švédsko, od jehož praporu byla také převzat dohled nad dalšími lokalitami v okolí kosovského správního střediska Prištiny. V druhé polovině března 2004 se příslušníci praporu kromě plnění standardních úkolů v misi podíleli i na obnově klidu a pořádku při etnických násilnostech v prostoru jejich odpovědnosti. Jako záloha velitele brigády Střed vypomáhali i v jednotlivých úkolových uskupeních v dalších operačních prostorech, zejména švédského a finského praporu. Čelili násilným útokům kosovských Albánců proti srbské menšině, zabraňovali dalšímu vypalování srbských obydlí a ničení srbských kulturních památek, evakuovali stovky kosovských Srbů z postižených enkláv do bezpečí. Střežili významné srbské pamětihodnosti (Kosovo pole
apod.) a kostely, doprovázeli autobusy přepravující srbské děti do škol, hlídkovali a monitorovali situaci v místech se smíšeným osídlením (kosovských Albánců a Srbů). Vojáci mírových sil KFOR, jejichž nedílnou součástí je i český kontingent, tak zastavili dosud nejhorší vlnu etnického násilí od konce kosovského konfliktu v roce 1999. Období únor říjen 2002 říjen 2002 duben 2003 duben říjen 2003 říjen 2003 květen 2004 Počet vyslaných vojáků z povolání 416 (1. česko-slovenský prapor) 407 (2. česko-slovenský prapor) 404 (3. česko-slovenský prapor) 391 (4. česko-slovenský prapor) Jednotka Velitel praporu Velitel kontingentu 1. česko-slovenský prapor pplk. Jiří Dragan pplk. Ľubomír Frk 2. česko-slovenský prapor pplk. Petr Procházka pplk. Aleš Opata 3. česko-slovenský prapor pplk. Josef Kopecký plk. Rostislav Jaroš 4. česko-slovenský prapor pplk. Zdeněk Havala pplk. Josef Kopecký pplk. Ivo Střecha od února 2004 115