1. ÚVOD PREVENTIVNÍ PROGRAMY REALIZOVANÉ ŠKOLAMI A ŠKOLSKÝMI ZAŘÍZENÍMI V ROCE 2003/

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ NA ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2003/2004 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Říjen 2004

OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. PREVENTIVNÍ PROGRAMY REALIZOVANÉ ŠKOLAMI A ŠKOLSKÝMI ZAŘÍZENÍMI V ROCE 2003/2004... 4 2.1. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM... 4 2.2. SPECIALIZOVANÉ PROGRAMY UPLATNĚNÉ SMĚREM K VÝCHOVNĚ PROBLÉMOVÝM A SOCIÁLNĚ HANDICAPOVANÝM JEDINCŮM A SKUPINÁM... 6 2.3. FORMY SPOLUPRÁCE S RODIČI V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ... 6 2.4. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY... 7 2.5. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ... 8 2.6. VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH... 9 2.7. DOTAČNÍ SYSTÉM NA PODPORU MINIMÁLNÍCH PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ NA ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ... 10 3. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT... 11 4. ZÁVĚR... 13 PŘÍLOHA: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ŠKOLÁCH... 14 2

1. Úvod Základním principem prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti. Ve vztahu k prevenci na školách a ve školských zařízeních je třeba zdůraznit základní východiska efektivní primární prevence kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Nástrojem prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je Minimální preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit na školách a ve školských zařízeních. Jeho realizace je dle metodického pokynu MŠMT č.j. 14514/2000-51 o prevenci sociálně patologických jevů pro každou školu a každé školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekci. Cílem preventivního působení na škole by měly být děti a dospívající mládež, kteří jsou odpovědni za vlastní chování, schopni konat samostatná rozhodnutí při řešení vlastních problémů a schopni týmové spolupráce a komunikace. Do systému primární prevence na školách a ve školských zařízeních na krajské úrovni je zapojen referent prevence sociálně patologických jevů, zaměstnanec odboru školství, mládeže a sportu krajského úřadu, na oblastní úrovni oblastní metodici preventivních aktivit, zaměstnanci pedagogicko psychologických poraden a na místní úrovni jsou to školní metodici prevence. 3

2. Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v roce 2003/2004 2.1. Minimální preventivní program Základním nástrojem prevence na školách a ve školských zařízeních je Minimální preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci Minimálního preventivního programu patří: odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů, systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže, průběžné sledování konkrétních podmínek a situace na škole nebo ve školském zařízení - z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele. Minimální preventivní program připravuje a koordinuje na jednotlivých školách a ve školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro jeho realizaci a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. 4

škol a školských zařízení ve školním roce 2003/2004, ve kterých je realizován Minimální preventivní program, v Moravskoslezském kraji je 924. Z toho jsou: Tabulka č. 1: škol a školských zařízení (zdroj OŠMS) Typ školy Školy žáků/studentů Typ zařízení Mateřské školy 265 33.972 Dětské domovy Základní školy 424 125.981 Speciální a zvláštní školy 57 4.944 Střední školy 155 70.737 Diagnostický a výchovný ústav Školská zařízení: 17 6 Celkem 901 235.634 23 Vyhodnocování Minimálních preventivních programů probíhá pouze z dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. V letošním roce, stejně tak jako v loňském roce, nebyla vyhodnocována data ze školských zařízení z důvodu nezajištění sběru potřebných dat. V příštím školním roce budou minimální preventivní programy vyhodnocovány i ve školských zařízeních. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 636. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2003/2004. Pro srovnání je uveden také počet vyhodnocených škol v předchozím období. Ve všech okresech Moravskoslezského kraje je zaznamenán pokles škol, celkem se počet snížil o 13 škol. Tabulka č.2: Celkový počet škol - 1 škola = 1 závěrečná zpráva o plnění Minimálního preventivního programu (zdroj OŠMS) Celkem škol 2003/2004 Celkem škol 2002/2003 Ostrava 118 120 Opava 111 112 Karviná 105 108 Bruntál 71 73 Frýdek-Místek 132 134 Nový Jičín 99 102 Celkem 636 649 5

2.2. Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením, s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a v práci s problematickými třídními kolektivy, ve kterých může díky těmto handicapům vznikat řada sociálních problémů. Z tohoto důvodu je třeba tyto jedince či skupiny zařazovat do rizikové cílové populace, vůči kterým musí být uplatňováno zvýšené preventivní působení. Tabulka č.3: Nejčastěji využívané specializované programy, které jsou uplatňované směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám (zdroj OŠMS) Název programů ve školním roce 2003/2004 programů školním roce 2002/2003 přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí 20 21 přímá práce pedagogických rómských asistentů na ZŠ 47 38 návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků 297 223 Další programy, které jsou ve větší míře využívány: Individuální a skupinové programy reedukační péče pro integrované žáky Dyslektický asistent 2.3. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Společná komunikace a vztah mezi rodinou a školou velmi výrazně přispívá k bezpečnému rozvoji dítěte a současně lepšímu sociálnímu klimatu školy. Vzájemná spolupráce rovněž přispívá ke školní úspěšnosti dětí a k prevenci sociálně patologických jevů, a v případě jejich výskytu, k lepšímu systematickému řešení. Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz. tabulka č. 4a., 4b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2003/2004 a 2002/2003 Tabulka č.4a: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2003/2004 (zdroj OŠMS) Akce pro rodiče počet akcí Akce s rodiči počet akcí sdružení rodičů při škole ZŠ 1.838 1.720 179 SŠ 480 174 82 6

Tabulka č.4b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2002/2003 (zdroj OŠMS) Akce pro rodiče počet akcí Akce s rodiči počet akcí sdružení rodičů při škole ZŠ 1.630 1.378 nesledováno SŠ 364 173 nesledováno Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Ve školním roce 2003/2004 je zaznamenán oproti roku 2002/2003 nárůst. Letos je nově sledováno sdružení rodičů při škole. Mezi, již tradičně, nejčastější akce pro rodiče patří akce typu Den otevřených dveří, Den matek, besedy s odborníky, plesy...apod. Nejčastější činnosti, které pořádá škola společně s rodiči, jsou Dny dětí, školní výlety, sportovní soutěže, zájezdy a brigády. 2.4. Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity, které pro své žáky organizují školy a školská zařízení v kraji, mají většinou formu práce ve školních družinách, klubech a kroužcích. Volnočasové aktivity probíhají zejména na základních školách - výsledná data jsou pouze z tohoto typu škol. Na školách také fungují kroužky s různým zaměřením. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, florbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební, turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Stejně jako v předchozím školním roce školy dále propůjčují své objekty i jiným organizacím, kterým není lhostejné, jak děti volný čas prožívají. V Moravskoslezském kraji jsou to nejčastěji domy dětí a mládeže, základní umělecké školy, organizace Pionýr, Junák a Skaut a také tělovýchovné jednoty, tělocvičná jednota Sokol a dobrovolná sdružení (hasiči, rybáři, ochránci přírody a myslivci). Dochází zde k propojení nabídky volnočasových aktivit škol, školských zařízení a nestátních neziskových organizací. Tabulka č. 5: Volnočasové aktivity při školách a školních zařízení (zdroj OŠMS) škol/šk. zařízení zapojených žáků Školní družiny 466 23.683 Školní kluby 40 5.256 Školní kroužky a oddíly 540 70.342 Graf č. 1 žáků zapojených ve volnočasových aktivit školní kroužky a oddíly 54 zbytek žáků 24 školní kluby 4 školní družiny 18 7

Z celkového počtu 130.925 žáků na ZŠ (a ZvŠ a SpecŠ) je zapojeno ve volnočasových aktivitách, které probíhají na školách, 76 žáků. Z toho je 54 (70.342) žáků zapojených ve školním kroužku či oddíle, 18 (23.683) žáků dochází do školní družiny a 4 (5.256) žáků je zapojeno do školních klubů. Je možné, že několik žáků současně navštěvuje několik volnočasových aktivit. 25 žáků nevyužívá volnočasových aktivit, které nabízí škola. Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č. 6. Pro tyto účely byly sledovány jak základní, tak střední školy. Tabulka č. 6: víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS) škol/počet akcí o víkendech škol/počet akcí o prázdninách ZŠ 370/1439 85/172 SŠ 62/188 33/53 88,5 základních škol pořádají aktivity o víkendech, což je o 25 více než ve školním roce 2002/2003, 20 základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách. 42 středních škol pořádalo víkendové akce a 21 těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. Na základním školství je zaznamenán nárůst akcí a naopak u středních škol došlo k poklesu při srovnání s rokem 2002/2003. Z hlediska primární prevence je podstatný nárůst víkendových a prázdninových akcí na základních školách. 2.5. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 7 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. Do dalšího vzdělávání lze zahrnout i porady oblastních metodiků preventivních aktivit se školními metodiky prevence. Součástí porad je nejen výměna zkušeností z oblasti prevence na školách, ale i předávání informací o aktuálních trendech z oblasti primární prevence, o nových metodických pokynech, atd. Od roku 2004 je oblast vzdělávání koordinována ve spolupráci s nově vzniklým Krajským vzdělávacím a informačním centrem v Novém Jičíně. Tabulka č.7: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS) zúčastněných pedagogů Krátkodobé vzdělávání Akreditované výcviky nad 100 hodin Postgraduální studium Střediska výchovné péče 74 PPP 1631 Pedagogická centra 1916 16 KVIC Služba škole 841 8

Hygienické stanice 53 PČR a Městská policie 179 Český červený kříž 23 NNO akreditované 109 VŠ 31 65 81 Jiné 217 12 Témata, o která mají pedagogové největší zájem: Z vyhodnocených dat vyplývá, že mírně ustupuje poptávka o teoretickou výuku drogové problematiky a naopak stoupá poptávka po znalostech o ostatních sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení, dále stoupá poptávka po komunikačních dovednostech a skupinové práci s dětmi, nových formách a metodách práce s problematickými dětmi, atd. Z přehledu také jasně vyplývá, že ojediněle se pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské neprobíhá pro školní metodiky prevence žádné následné studium této problematiky. 2.6. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitými daty, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 8a. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Podrobnější rozklad tabulky č. 8a je uveden v příloze této zprávy. Tabulka 8b. znázorňuje procentuální srovnání výskytu sociálně patologických jevů ve školním roce 2002/2003 a 2003/2004. Tabulka č. 8: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2003/2004 (zdroj OŠMS) Snížená známka z chování Neomluvené hodiny (počet žáků) neomluvených hodin celkem Zneužití alkoholu Zneužití návykových látek Šikana Žáci ZŠ 2.595 3.470 82.699 218 137 541 ZŠ 281 282 68 41 176 Žáci SŠ 2763 7.831 154.515 183 210 150 SŠ 124 137 41 88 40 Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu. 9

Tabulka č.8b: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2002/2003 a 2003/2004 (zdroj OŠMS) základní školství střední školství Snížená známka z chování 02/03 03/04 Neomluvené hodiny 02/03 03/04 Zneužití Zneužití alkoholu návykových látek 02/03 03/04 02/03 ¾ 02/03 Šikana 03/04 57 58 52,4 58 15,6 14 9,5 8 30 36 75,5 80 78,7 88 25,2 26,5 21,3 56 16,8 26 Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: kouření, krádeže, rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, předčasná sexuální aktivita, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. 2.7. Dotační systém na podporu Minimálních preventivních programů na školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu negativních jevů na školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2004 byla oblast prevence společensky nežádoucích jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2003, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu jednalo se o celkovou částku Kč 1.773.000,--, účelově vázanou na zkvalitňování Minimálních preventivních programů na školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 71 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje jednalo se o částku Kč 1.300.000,--. Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů. Podpořeno bylo 17 projektů. Tabulka č. 9: Přehled škol žádající o finanční dotaci v roce 2004 s akcentem na srovnání v minulých létech 2002 a 2003 (zdroj OŠMS) Celkem žadatelů Celková částka, o kterou bylo žádáno v tis. Kč Získaná celková částka v tis. Kč 2004 2003 2002 2004 2003 2002 2004 2003 2002 ZŠ 95 100 98 12.442.7 8.655 6.250 2.874.8 3.693,6 1.619 SŠ 50 37 32 3.916.1 3.962 2.397 1.106.2 932.5 546 celkem 145 138 130 16.358.8 12.668 8.647 3.981.0 4.676 2.165.3 V tabulce č.9 je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedeny i léta 2002 a 2003 Z tabulky je patrná stoupající tendence škol žádat o dotace, což se odrazilo na výši požadované částky, která byla v roce 2004 nejvyšší, pokles je zaznamenán v celkové výši získaných financi. 10

3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A. Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Ve srovnání s předchozím školním rokem není přílišný rozdíl mezi počtem přípravných tříd pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, i když se tento jev považuje za velmi příznivý a pro tuto cílovou populaci velmi přínosný, přímá práce pedagogických rómských asistentů na základním školství se oproti loňskému období zvýšil, návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků se zvýšil, tyto návštěvy se jeví jako velmi opodstatněně, neboť také prostřednictvím těchto návštěv získává škola větší důvěru u rodičů, což se následně odráží v lepší spolupráci školy a rodičů. B. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů Do organizování těchto akcí se zapojuje stále více rodičů. Ve školním roce 2003/2004 je zaznamenán oproti roku 2002/2003 nárůst. Letos je nově sledováno sdružení rodičů při škole. C. Volnočasové aktivity 88,5 základních škol pořádají aktivity o víkendech, což je o 25 více než ve školním roce 2002/2003, 20 základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách. 42 středních škol pořádalo víkendové akce a 21 těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. na základním školství je zaznamenán nárůst akcí a naopak u středních škol došlo k poklesu při srovnání s rokem 2002/2003. Z hlediska cílové populace je podstatný nárůst víkendových a prázdninových akcí na základních školách. D. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Z dat vyplývá, že mírně ustupuje poptávka o teoretickou výuku drogové problematiky a naopak stoupá poptávka po znalostech o ostatních sociálně patologických jevů jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení, dále stoupá poptávka po komunikačních dovednostech a skupinové práci s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Z přehledu také jasně vyplývá, že ojediněle se pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské neprobíhá žádné specializační studium pro školní metodiky prevence. E. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 58 škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 57 škol. Jde o nepatrný nárůst Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 80 škol. Jde o výrazný nárůst. 11

2. Neomluvené hodiny Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 483 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 58 škol. Ve minulém sledovaném období se tento jev týkal 52,4 škol. Byl zaznamenán nárůst tohoto jevu Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 88 škol. Ve školním roce 2002/2003 se tento jev týkal 58,7 škol. Jde o výrazný nárůst tohoto jevu. 3. Zneužití alkoholu U středoškolské mládeže došlo k mírnému zvýšení u počtu řešených případů. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 14 základních škol a 26,5 středních škol. V roce 2002/2003 řešilo problém se zneužitím alkoholických nápojů 15,6 základních škol v a 25,6 středních škol. Na základních školách byl zaznamenám mírný pokles výskytu tohoto jevu, zatímco na středních školách mírný nárůst. 4. Zneužití návykových látek Výskyt zneužívání návykových látek se u obou typů škol snížilo, ale vzhledem ke zrušení či sloučení některých škol toto kvalifikujeme jako stagnaci. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 8 základních škol a 56 středních škol. Z hlediska četnosti výskytu případů je, zejména na středních školách jde o varující stav. Oproti minulého sledovaném období došlo na základních školách k poklesu výskytu řešených případů zneužívání návykových látek, na středních školách k velmi vysokému nárůstu - o 35 více středních škol řešilo výskyt tohoto jevu. 5. Šikana Šikana na školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 36 základních škol a 26 středních škol. Ve školním roce 2002/2003 byl na obou druzích školy nižší. V letošním roce je tedy zaznamenán nárůst. Výskyt sociálně patologických jevů má dle výsledků našich dat téměř ve všech případech vzrůstající tendenci. Tento trend lze také zdůvodnit tím, že kromě skutečnému nárůstu, jsou školní metodici prevence, díky dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, odborníky na danou problematiku a jsou schopni častěji odhalovat výskyt těchto jevů. Nadále je nutné zkvalitňovat minimální preventivní programy, finančně podporovat formou vyhlašování dotačních řízení, podporovat práci metodiků prevence a výchovných poradců. 12

4. Závěr Preventivní programy se stále více stávají součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Zřetelný posun se jeví v pohledu ostatních pedagogických pracovníků na význam primární prevence na škole. Pozitivní je vzrůstající trend v chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, ve větším zájmu učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. Zkvalitnila se také spolupráce škol s místními věcně příslušnými institucemi. Výrazným znakem školního roku 2003/2004 se jeví zvýšená aktivita škol při získávání finančních dotací na zajištění projektů v oblasti primární prevence. Zasílané žádosti o dotaci doznaly nejen kvantitativních, ale především kvalitativních změn. Problémy zůstávají v komunikaci zejména mezi rodiči, žáky a pedagogy. Tento jev je charakteristický především u žáků osmých a devátých tříd, u studentů prvních ročníků středních škol a u žáků učilišť. Pro zkvalitnění práce školního metodika prevence nadále chybí snížená vyučovací povinnost (většinu příprav pro svou práci tak musí dělat ve svém osobním volném čase). Také chybějící zákonná úprava prevence sociálně patologických jevů na školách (zatím se objevuje jen v metodických pokynech MŠMT) je pro některé ředitele důvodem, proč se touto problematikou nezabývat. V příštím školním roce je hlavním cílem dotační podpora kvalitních Minimálních preventivních programů, vytvoření fungující systém vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence. V neposlední řadě je cílem přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí na školách v Moravskoslezském kraji. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategie prevence na školách v Moravskoslezském kraji, - Vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence dále pro porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje. 13

Příloha: Výskyt sociálně patologických jevů na školách Rozklad: 1. Snížená známka z chování ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) žáků ve škole celkem žáků Se sníženým stupněm škol Průměr (počet sn. známek na 1 žáka celkem) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) studentů škol ve škole studentů celkem Průměr (počet sn. známek na 1 studenta celkem) Bruntál 11.045 202 32 0,018 5.751 249 15 0,043 Frýdek- Místek 23.931 329 40 0,014 8.810 465 21 0,052 Karviná 28.931 722 56 0,025 15.635 612 23 0,039 Nový Jičín 17.353 235 35 0,014 7.455 246 17 0,032 Opava 18.621 275 48 0,015 7.890 463 16 0,058 Ostrava 31.044 829 69 0,027 18.102 728 32 0,040 Celkem 130.925 2595 281 0,020 70.737 2763 124 0,043 Interpretace ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) V Moravskoslezském kraji je 130.925 žáků, kteří jsou zapojeni do Minimálního preventivního programu dané školy. Součástí vyhodnocení Minimálního preventivního programu bylo sledování výskytu sociálně patologických jevů, mezi které také patří snížený stupeň z chování, který je udělován jako důsledek výskytu tohoto jevu v prostředí školy. Z tabulky je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na ostravských školách 2,7, na karvinských školách 2,5 v Bruntále 1,8, v Opavě 1,5 a se stejným počtem 1,4 ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně. Ve srovnání s předchozím školním rokem došlo k mírnému poklesu v celkovém výskytu sníženého stupně z chování o 0,3. Dále byl vyhodnocován průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na školu, který vykázala výskyt tohoto jevů. Výsledná data jsou tato: Karviná. 12,9 Ostrava.12,01 Frýdek-Místek....8,22 Nový Jičín.. 6,71 Bruntál 6,31 Opava..5,73 Celkem 9,23 Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 481 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 58 škol. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Studentů nebo učňů zapojených do Minimálního preventivního programu je kraji 63.643. Na střeních školách jsou výsledná data tato: průměrný počet studentů, učňů se sníženým stupněm z chování na celkový počet studentů v dané oblasti - největší počet je zaznamenán na opavských školách 5,8, na frýdecko-místeckých školách 5,2, v Bruntále 4,3, Ostravě 4,0, Karviné 3,9 a s nejnižším počtem snížených stupňů z chování je Nový Jičín 3,2. V celkovém výskytu snížených stupňů z chování se oproti předchozímu sledovanému období snížil o 0,2. Dále byl vyhodnocován, stejně jako u základních škol, průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na školu, který vykázala výskyt tohoto jevu. Výsledná data jsou tato: Opava. 28,93 Karviná...26,60 Ostrava 22,75 Frýdek-Místek. 22,14 Bruntál. 16,60 Nový Jičín 14,47 Celkem.22,28 Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 škol. 14

2. Neomluvené hodiny ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) žáků ve škole celkem žáků neoml. hod. celkem škol Průměr (počet neoml. hod na 1 žáka celkem) studentů ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů neoml. hod. celkem škol Průměr (počet jevu na 1 žáka) Bruntál 11.045 190 3.625 31 0,33 5.751 339 10.591 16 1,84 Frýdek- Místek 23.931 275 4.834 43 0,20 8.810 1.167 15364 22 1,74 Karviná 28.931 836 21.411 55 1,33 15.635 2.180 55.061 27 3,52 Nový Jičín 17.353 418 12.271 34 0,72 7.455 421 10889 16 1,46 Opava 18.621 344 8.320 44 0,45 7.890 738 19.841 18 2,51 Ostrava 31.044 1.407 32.238 75 1,07 18.102 2.986 42.769 38 2,36 Celkem 130.925 3470 82.699 282 0,64 70.737 7.831 154.515 137 2,42 Interpretace ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Z tabulky je patrný průměrný počet neomluvených hodin na celkový počet žáků v dané oblasti. Největší počet je zaznamenán na karvinských školách, a to 1,33 neomluvených hodin na 1 žáka, dále na ostravských školách 1,07 neomluvených hodin na 1 žáka, v Novém Jičíně 0,72 neomluvených hodin na žáka, v Opavě 0,45, Bruntále 0,33 a nejnižší výskyt četnost neomluvených hodin na jednoho žáka vykazuje Frýdek-Místek. Neomluvené hodiny měla na základních školách 2,6 žáků, ve srovnání se školním rokem 2002/2003 se zvýšil o 0,2. Dále byl vyhodnocován průměrný neomluvených hodin u žáků, kteří měli alespoň jednu neomluvenou hodinu. Výsledná data jsou tato: Průměrný počet neomluvených hodina na žáka, který neomluvené hodiny měl: (seřazeno sestupně) Nový Jičín 29,35 Karviná.25,61 Opava 24,18 Ostrava..22,91 Bruntál..19,07 Frýdek-Místek. 17,57 Celkem..23,83 Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 481 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 58 škol. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) U studentů nebo učňů středních škol bylo zjištěno následující: Nejvyšší počet neomluvených hodin na jednoho studenta či učně bylo zjištěno v oblasti Karviné 3,52 hodin, v Opavě 2,51 hodin, v Ostravě 2,36 hodin, na bruntálských středních školách 1,84 neomluvených hodin na 1 studenta, ve Frýdku-Místku 1,74 hodin. Nejnižší počet neomluvených hodin na studenta je v Novém Jičíně - 1,46 hodin. Z celkového počtu studentů středních škol mělo 11 žáků, což je nepatrně více než v loňském roce. Průměrný počet neomluvených hodin na jednoho učně/studenta, který měl neomluvené hodiny dopadlo takto: Bruntál..31,24 Opava 26,88 Nový Jičín.25,86 Karviná..25,25 Ostrava. 14,32 Frýdek-Místek 13,16 Celkem..19,73 Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 155 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 88 škol. 15

Tabulky 3, 4, a 5 shrnují výskyt dalších nežádoucích jevů jako je zneužívání alkoholu a návykových látek a výskyt šikany. 3. Zneužití alkoholu ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) žáků ve škole celkem žáků nebo řešených případů škol studentů ve škole celkem studentů nebo řešených případů škol Bruntál 11.045 12 6 5.751 10 6 Celkem 130.925 218 68 70.737 183 41 Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím je ve fázi stagnace nedošlo k nárůstu, což je pozitivní ukazatel. U středoškolské mládeže došlo k mírnému zvýšení u počtu řešených případů. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 14 základních škol a 26,5 středních škol. 4. Zneužití návykových látek ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) žáků ve škole celkem žáků nebo řešených případů škol studentů ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů nebo řešených případů škol Bruntál 11.045 4 2 5.751 8 4 Celkem 130.925 112 41 70.737 218 88 Výskyt zneužívání návykových látek se u obou typů škol snížilo, ale vzhledem ke zrušení či sloučení některých škol toto kvalifikujeme jako stagnaci. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 8 základních škol a 56 středních škol. Z hlediska četnosti výskytu případů je, zejména na středních školách jde o varující stav. 5. Šikana žáků ve škole celkem ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) žáků nebo řešených případů škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) studentů studentů ve škole nebo řešených škol celkem případů Bruntál 11.045 39 16 5.751 9 4 Frýdek- Místek 23.931 80 12 8.810 103 8 Karviná 28.931 53 17 15.635 22 8 Nový Jičín 17.353 10 7 7.455 9 6 Opava 18.621 24 5 7.890 27 8 Ostrava 31.044 39 21 18.102 13 5 Frýdek- Místek 23.931 11 10 8.810 27 4 Karviná 28.931 41 10 15.635 31 8 Nový Jičín 17.353 6 3 7.455 7 7 Opava 18.621 11 3 7.890 8 3 Ostrava 31.044 39 13 18.102 137 62 Frýdek- Místek 23.931 111 28 8.810 26 8 Karviná 28.931 159 34 15.635 38 11 Nový Jičín 17.353 90 25 7.455 7 4 Opava 18.621 57 26 7.890 8 2 Ostrava 31.044 85 47 18.102 62 11 Celkem 130.925 541 176 70.737 150 40 16

Šikana na školách se u obou typů škol oproti minulému sledovanému období zvýšila. Případy šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 36 základních škol a 26 středních škol. 17