KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ KAMENE
Klíčová slova koroze fyzikální, chemická a biologická, průzkum, čištění, desalinace, likvidace bionapadení, petrifikace, hydrofobizace, restaurátorské práce (lepení, tmelení, retuše), ochranný režim
Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikovat skryté informace (např. zbytky jiných materiálů) b) Odstranit příčiny degradace zpomalit korozní procesy c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)
Druhy koroze a) koroze fyzikální b) koroze chemická c) koroze biologická (biokoroze) * Tyto korozní procesy probíhají v reálu společně a vzájemně urychlují degradaci materiálu. Vždy je nutno počítat se všemi typy!
Druhy koroze a) koroze fyzikální - působení široké škály vnitřních i vnějších sil - vznik souvisí především se změnami teploty, působením vody a vodných roztoků solí, vznikem nových minerálů, mechanickými vibracemi a abrazí povrchu - důsledkem je praskání, úbytek materiálu atd.
Poškození způsobené vzlínající vodou z podloží ( soli, mráz, biokoroze)
detail poškození způsobeného vzlínající vodou z podloží ( soli, mráz, biokoroze)
detail poškození způsobeného solemi
detail poškození způsobeného tlakem korozních produktů železa
Historický způsob eliminace tlaků vznikajících při korozi železného čepu zalitím do síry
detail poškození způsobeného vysokou tvrdostí restaurátorských tmelů
Druhy koroze b) koroze chemická - dochází ke změně chemického složení materiálů při reakcích s okolím - rizikové faktory: nečistoty z atmosféry, ze vzlínající vody, produkty živých organismů, zbytky dřívějších konzervátorsko-restaurátorských zásahů apod. - důsledkem je změna rozpustnosti napadené složky, barvy, objemu
Druhy koroze c) koroze biologická (biokoroze) - korozní jevy vyvolané či podmíněné živými organismy - v důsledcích se projevuje jako koroze fyzikální nebo chemická (tj. vznikem tlaků či chemickou přeměnou látek)
biologické napadení
biologické napadení na silně zavlhčeném artefaktu
ideální plochy pro rozvoj biologického napadení
Průzkum a) Materiály použité při výrobě předmětu, způsob výroby (autor), výzdoby, účel - optická (polarizační) mikroskopie, chem. a instrumentální analýzy, SEM b) Podmínky v nichž se předmět nacházel (nachází) - průzkum režimu památky (vlhkost, škůdci, škodlivé látky, meteorologické jevy ) c) Aktuální stav předmětu - znečištění, poškození (vnitřní i vnější), rozměry d) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) - identifikace konzervačních materiálů
průzkum s využitím ultrazvukové transmise - sondy - měřící aparatura
Historické metody Nárůst konz.-rest. zásahů lze sledovat zejména od 2/2 19. stol. a) odstraňování polychromie (alkálie, mechanické metody) b) čištění (kyseliny, alkálie, přesekávání ) c) petrifikace (fermež, vodní sklo, fluáty/fluorokřemičitany/, vápenná voda /Ca(OH)2/, PVAC disperze, akryláty, epoxidy ad.) d) lepení (často neprodyšné spoje) e) tmelení (často tvrdé /cementové/ tmely)
Obecný postup ošetření a) čištění (vodou, mechanické, chemické, laser) b) desalinace (vyloužení solí, mechanické odstranění výkvětů, imobilizace) c) petrifikace (organokřemičitany estery kys. křemičité, výjimečně akryláty, epoxidy a d.) d) likvidace bionapadení (roztoky biocidů) e) lepení f) tmelení (tmel musí být vždy měkčí než originální materiál) g) retušování (práškové pigmenty - vhodný je přídavek identifikátoru) h) hydrofobizace
předzpevnění pomocí cyklododekanu
otryskávání metodou JOS
Ochranný režim a) RV = cca 50 %, (po desalinaci spíše nízká) teplota do 18 C, osvětlenost vyjma některých minerálů neomezena b) Kontrola stavu cca za 2 roky c) V exteriéru je velmi žádoucí chránit objekty pomocí vhodných přístřešků (i sezónních)
Doporučená literatura Viz Výběrová bibliografie konzervátorskérestaurátorské literatury 1990 2000. KOTLÍK, P. a kol.: Stavební materiály historických objektů, VŠCHT - skriptum, Praha 1999, 112 s. KOTLÍK, P.- KAŠE, J.- ŠRÁMEK, J.: Opuka, STOP, Praha 2000, 109 s. KOTLÍK, P.- KAŠE, J.: Braunův Betlém, Paseka, Praha - Litomyšl 1999, 282 s.