7/12 Vlhkost vzduchu Výpar
VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním vody z volných hladin moří, řek a jezer a z povrchu země (půdy), Vzduch buď ve stavu nasyceném nebo nenasyceném!!
Význam vodní páry faktor koloběhu vody skleníkový plyn radiační bilance fázová přeměna energetická bilance zdroj oblaků a srážek čistota ovzduší ovlivňuje život rostlin (např. transpirace)
Vlhkostní charakteristiky 1. Tlak vodní páry (hpa) 2. Absolutní vlhkost (g/m 3 ) 3. Měrná vlhkost (g/kg) 4. Relativní vlhkost (%) 5. Relativní ekvivalentní vlhkost (%) 6. Sytostní doplněk (?) 7. Rosný bod ( C)
1. Tlak (napětí) vodní páry e, E (Pa) Parciální - částečný tlak vodní páry v objemu vzduchu je-li vzduch vodní parou nasycen = tlak nasycené vodní páry
2. Absolutní vlhkost a, A (g.m -3 ) říká, jaká je hmotnost vodní páry v jednotkovém objemu vzduchu pokud je vzduch nasycen hovoříme o maximální absolutní vzdušné vlhkosti. a 217 * e T
3. Měrná vlhkost s, S (g.kg -1 ) množství vodní páry v jednotkové hmotnosti vzduchu je-li vzduch nasycen maximální měrné vlhkost
4. Relativní vlhkost r (%) říká nám na kolik % je vzduch nasycen výpočet: e r *100 E a r *100 A s r *100 S
5. Relativní ekvivalentní vlhkost-r ekv (%) r r ekv ekv e E E E kde E p je napětí nasycené vodní páry při teplotě tělesa t p Pokud vztáhneme relativní ekvivalentní vlhkost na teplotu živočichů pak hovořím o fyziologické relativní vlhkosti p p * *100 r
6. Sytostní doplněk deficit vlhkosti, doplněk do maxima čím větší doplněk tím je vzduch sušší a tím je větší výpar d d d d e a s ekv E A S E p e a s e d 100 r r
7. Rosný bod - je teplota, kdy je vzduch vodní parou nasycen, d = 0 a r = 100% dosáhne se: buď zvyšováním absolutní vlhkosti až do stavu nasycení nebo snižováním teploty vzduchu
Shrnutí vlhkostních charakteristik 1. každé teplotě přísluší maximální napětí vodní páry 2. není-li dostatek vody je vzduch vodní párou nenasycen 3. je-li nadbytek vody dochází ke kondenzaci či desublimaci
Denní chod vlhkosti vzduchu r (%)
m nad m. Fénový efekt 3400-8 C 3200 2000 1000 v = 0,5 C / 100m s = 1 C / 100m 600 400 100 s = 1 C / 100m 5 C, 100% 10 C, τ =5 C HLADINA KONDENZACE 20 C
Fénová zeď
Vlhkost a teplota x živočichové 1 2 3 4 VLHKOST 90% 90% 30% 30% TEPLOTA 12 C 30 C 30 C 12 C
Fyzikální podstata výparu a kondenzace (sublimace a desublimace) 1 2 3 Výpar (sublimace) kondenzace (desublimace) dynamická rovnováha
Fázové přeměny vody z pohledu energie Pára 2 500 J/g 2835 J/g Kapalina Tání 335 J/g Mrznutí Led
Faktory ovlivňující výpar klimatické (teplota, vlhkost, vítr.) charakterizující vypařující se povrch
Charakteristiky výparu 1. množství (mm/čas) - den, měsíc, rok 2. intenzita (mm/čas) - okamžitá 3. evapotranspirace 4. evaporace 5. transpirace 6. intercepce 7. reálný výpar a potenciální výpar
Evapotranspirace = evaporace + transpirace + intercepce
EVAPORACE z půdy vody ledu sněhu U lesa: 10 % z celkového výparu ve vegetačním období
TRANSPIRACE Výpar z rostlin Stomatární Kutikulární (5-10%) LES-nejvýznamnější 60-70 % vody
Ochlazení Zavlažená rostlina Suchem trpící rostlina
Stomata
Hodnocení transpirace - veličiny Rychlost transpirace: množství vytranspirované vody za čas na určitou plochu (g.m -2.hod -1 nebo g.g -1.hod -1 ) Transpirační koeficient: (g.g -1 ) množství vytranspirované vody (g), potřebné na tvorbu 1g sušiny Lesní dřeviny 170-340 Polní plodiny 400 750 Zelenina 800-1200 Vinná réva 240-350
Les a transpirace za jasného dne (veg.období)1 ha porostu přečerpá a odpaří až 40 000 litrů vody za jasného dne se chladící výkon jednoho smrku ztepilého rovná výkonu 10 (průměrných) ledniček
Změny transpirace v závislosti na teplotě a vlhkosti
% 100 80 Transpirace a evaporace v průběhu vegetace 60 40 20 0 Založení porostu Transpirace Evaporace konec vegetace
Intercepce Výpar z povrchu rostlin Intercepční kapacita LAI!! Hodnoty pro srážky: Maximum věk: Smrk 20-46% Smrk 60 let Borovice: 20-35 % Borovice: 40 let Buk 8-29 % Dub: 50 let Dub: 10-25% Jedle: 25-45%
Reálný (E) a potenciální (E 0 ) výpar v mm/rok E 2500 E 2500 0 100 2500 100 100 1 2 3 tropický prales poušť ledovec
Metody výpočtu Metoda energetické bilance: Be = B+ P + Q v + LE Budyko, Tomlain, Penman 1948. Papadakidis, Thornthwait E 0 = a * H 0 + b * E a Metoda vodní bilance: S =(I + R + U) - (D + RO + ET) S = retence půdy I, R = závlahy & srážky U = kapilární zdvih D = průsak do podzemní vody RO = Runoff (povrchový odtok) ET = Evapotranspirace
Bioklimatologický význam výparu Výpar: Produktivní (transpirace) Neproduktivní (evaporace + intercepce)
Intercepce déšť Transpirace Evapotranspirace Runoff závlahy Evaporace kořenová zóna retence vody oblast pod zónou kořenů Podpovrchový odtok průsak kapilární zdvih
Příští téma Kondenzace a oblaka