Srovnání ptačích společenstev konvečního a ekologického zemědělství

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE Srovnání ptačích společenstev konvečního a ekologického zemědělství DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor: Ivana Petrová N1501 Zoologie prezenční studium Vedoucí práce: Prof. Ing. Stanislav Bureš, Csc. Konzultant: RNDr. Jaroslav Koleček Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, pouze s použitím uvedené literatury a pod vedením školitele a konzultanta. V Olomouci dne 3. 8. 2012 Ivana Petrová 2

Bibliografická identifikace: Jméno a příjmení autora: Ivana Petrová Název práce: Srovnání ptačích společenstev konvenčního a ekologického zemědělství Typ práce: diplomová práce Pracoviště: katedra zoologie Vedoucí práce: Prof. Ing. Stanislav Bureš, Csc. Rok obhajoby práce: 2012 Abstrakt: V práci jsou analyzována data zjištěná bodovou sčítací metodou na lokalitách v okolí města Slušovice v letech 2009 a 2010. Výzkum probíhal celoročně na ekologicky a konvenčně obhospodařovaných zemědělských plochách. Ekologicky obhospodařované travní porosty obsahovaly celkově 7 samostatných pastvin s dobytkem a tři louky, zatímco konveční lokality tvořilo sedm polí se zemědělskými plodinami o různých rozlohách. Byla srovnána druhová bohatost a početnost jak v průběhu let, tak mezi roky v rámci jednotlivých managementů. Vzhledem k rozdílným rozlohám srovnávaných ploch byla použita metoda rarefakce pro standardizaci výsledků. Druhově bohatším managementem byly ekologické pastviny a louky (25 druhů), na konvečních polích bylo zaznamenáno 22 druhů, a to absolutně i po standardizaci, s použitím rarefakce. Důvodem byl pravděpodobně různý charakter prostředí. Nejpočetnějším druhem byl skřivan polní (Alauda arvensis), který byl i nejpočetnější na obsazených sčítacích bodech. Ke zvýšení druhové bohatosti a početnosti na konvečních polích by měl vést vyšší podíl jařin nad ozimy, ponechání strnišť a zavedení okrajových biopásů vyřazených z produkce. Klíčová slova: ekologické hospodaření, konvenční hospodaření, ptáci zemědělské krajiny, skřivan polní, rarefakce 3

Bibliographical identification: Author's first name and surname: Ivana Petrová Title: The comparison bird comunities of conventional and organical agriculture Type of thesis: Diploma Thesis Department: Department of Zoology, Faculty of Science, Olomouc Supervisor: Prof. Ing. Stanislav Bureš, Csc. Year of presentation: 2012 Abstract: I analysed the point count data collected on the organic and conventional farmland study sites around the Slušovice town in 2009 and 2010. I analysed the overall species richness and abundance within the particular managements and the changes during and between the years, respectively. Comparing the total number of registered species and the rarefaction curves, the ecological grasslands and meadows achieved higher species richness (25 species). However, only 22 species were registered on the fields with conventional farmland management, probably due to different character of environment. The highest abundance was found in Skylark (Alauda arvensis) and this species also got the highest proportion of occupied counting points. To increase the bird abundance and species richness on conventional fields, I suggest increase the proportion of spring crops, to hold stubbles and establish ecotonal strips excluded from production. Keywords: organic farmland, conventional farmland, farmland birds, Skylark, rarefaction 4

Obsah: 1. Úvod...7 2. Materiál a metodika... 13 3. Výsledky:... 17 4. Diskuze:... 27 5. Závěr:... 32 6. Literatura:... 33 7. Přílohy... 38 5

Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu prof. Burešovi za vedení práce, především, za jeho ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat konzultantovi RNDr. Kolečkovi za cenné odborné rady a připomínky. A v neposlední řadě rodině, příteli a přátelům za velkou podporu. 6

1. Úvod Zemědělská krajina se začala utvářet v návaznosti na evropskou kolonizaci již před několika tisíci lety. V Evropě došlo k jejímu výraznému rozvoji během několika posledních století, kdy se převážně lesní prostředí přeměnilo zemědělskou činností člověka na současnou kulturní krajinu (Šarapatka et al. 2008). Spolu s těmito změnami se řada druhů živočichů a rostlin specializovala na zemědělskou krajinu a tvoří velkou část současné evropské biodiverzity (Stoate et al. 2001). V minulém století došlo k výrazné intenzifikaci zemědělství. Vlivem nových technologii rostla rozloha jednotlivých polí, zaniklo tradiční úhorové hospodaření a zjednodušily se osevní postupy. Výnosy byly zvyšovány vysokými dávkami anorganických hnojiv a pesticidů. Pastviny a louky byly přetěžovány neúměrným množstvím dobytka, vysoušením a nevhodným kosením (Chamberlain & Gregory 1999; Šťastný et al. 2006; Šarapatka et al. 2008). Tato opatření vedla k poklesu druhové rozmanitosti společenstev mnoha rostlinných a živočišných druhů, či k jejich úplnému vymizení. Tyto změny měly však odlišný průběh v jednotlivých částech Evropy. V západoevropských zemích docházelo k intenzifikaci zemědělství především v druhé polovině 20. století, což mělo dopad i na organismy vázané na zemědělskou krajinu. Donald a kol. (2002) uvádějí jako hlavní příčinu tohoto úbytku zavedení Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy - CAP) v tehdejších státech Evropské unie (EU). CAP byla zavedena jako nástroj k rozvoji a soběstačnosti evropského zemědělství (Donald et al 2002). V zemích střední a východní Evropy došlo s nástupem socialistických vlád k podobně velkému tlaku na přírodu vlivem intenzivního zemědělství. Situace se zlepšila až na konci 80. let, kdy s další změnou režimu zemědělství na určitou dobu zmizelo z popředí politického zájmu a začaly být zohledňovány jeho mimoprodukční funkce (Báldi & Faragó 2007). V roce 1992 začaly členské státy EU zavádět tzv. agroenvironmentální opatření (AEO), jako reakci na stále se snižující biodiverzitu zemědělské krajiny (Kleijn & Sutherland 2003). Jejich cílem je podpora biodiverzity a mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny (např. omezení používaní pesticidů, zamezení odtoku vody z krajiny, snížení eroze půdy). AEO fungují prostřednictvím přímých plateb (dotací) 7

vlastníkům zemědělské půdy, které slouží jako finanční kompenzace ztrát výnosů způsobených šetrnějším hospodařením (Černá et al. 2007). Účinnost AEO byla zkoumána v řadě studií, nicméně naprostá většina z nich pochází ze zemí západní Evropy, především z Velké Británie a Holandska (Wilson et al. 1997; Kragten 2009). Nicméně je prokázán nárůst početnosti u 54 % zkoumaných druhů živočichu a rostlin po zavedení AEO, zatímco u 6 % došlo ke snížení. Až 17 % druhů v některých místech své populace zvýšilo, v jiných snížilo a 23 % druhů po zavedení opatření neprodělalo žádné populační změny (Kleijn & Sutherland 2003). Naopak studie z východní Evropy se účinností AEO a extenzivního hospodaření zabývají jen minimálně. Například v Maďarsku bylo zjištěno, že extenzivní travní porosty jsou druhově bohatší i početnější než intenzivní pastviny a louky, důvodem by mohla být vysoká hustota dobytka na intenzivně obhospodařovaných pastvinách (Verhulst et al. 2004). Na území ČR je této problematice věnována v podstatě jen minimální pozornost (Sobala 2011; Štefanová & Šálek in litt.). Proto jsem se ve své práci zaměřila právě na zemědělskou krajinu s různými způsoby hospodaření a její vliv na ptačí společenstva. Ptáci jsou nejvhodnější skupinou živočichů pro sledování početnosti a druhové bohatosti, zejména jako bioindikátory změn v hospodaření (Gregory et al. 2003). Vzhledem ke své velikosti jsou dobře detekovatelní a rozpoznatelní. Jde o často zkoumanou skupinu živočichů v zahraničí a tudíž je zajištěna existence výsledků a dat pro případné srovnání (Storch & Reif 2002). Dalším důvodem je, že ptáci jsou přítomni v zemědělské krajině celoročně, i když se druhové složení mění, je možné zachytit změny v druhové bohatosti a v početnosti, což by například u hmyzu nebo rostlin nebylo možné. Cíle práce Cílem mé diplomové práce je a) zhodnotit výsledky celoročního mapování ptáků zemědělské krajiny v letech 2009 a 2010 8

b) porovnat ptačí společenstva na zemědělské půdě s různým způsobem obhospodařování (konvenční pole a ekologicky obhospodařované pastviny a louky) a jejich změny v průběhu i mezi jednotlivými lety c) navrhnout úpravy v hospodaření, které by byly příznivé pro ptáky zemědělské krajiny Druhy ptáků vázané na zemědělskou krajinu Zemědělské hospodaření ovlivňuje přímo či nepřímo mnoho druhů ptáků, z nichž část se na tento typ prostředí adaptovala, zejména ptáci původních stepí a lesostepí Eurasie a Středozemí, kteří se pak dále šířili do zbytku Evropy (Šarapatka et al. 2008). Druhy ptáků zemědělské krajiny lze rozdělit na ty, které jsou na tomto prostředí zcela závislé (pole, pastviny a louky jim poskytují hnízdní prostředí i potravu). Dále jsou to druhy, kterým agrocenózy slouží pouze k lovu či sběru potravy, ale hnízdí v odlišných biotopech (tab. 1). Tab. 1: Běžné druhy ptáků zemědělské krajiny České republiky (Svensson & Grant 2004; Šťastný et al. 2006; Koleček et al. 2010; H hnízdní biotop, P sběr potravy) druh ekologická vazba druh ekologická vazba bažant obecný P moták pochop P bramborníček černohlavý P pěnice hnědokřídlá P bramborníček hnědý P pěnice vlašská P čáp bílý P racek chechtavý P čejka chocholatá H skřivan polní H chřástal polní H sova pálená P drozd cvrčala P špaček obecný P drozd kvíčala P stehlík obecný P havran polní P straka obecná P hrdlička divoká P strnad luční P kalous ušatý P strnad obecný P 9

káně lesní P sýček obecný P konipas luční P ťuhýk obecný P konopka obecná P ťuhýk šedý P koroptev polní H volavka popelavá P křepelka polní H vrabec obecný P krkavec velký P vrabec polní P linduška luční P vrána šedá P Ekologické zemědělství a jeho vliv na ptáky zemědělské krajiny Ekologické zemědělství je jednou z možností využití AEO v praxi. Jedná se o systém hospodaření, který je šetrný ke krajině, rostlinným i živočišným druhům a využívá k hospodaření osvědčené environmentální postupy (Šarapatka et al. 2008). Ekologické hospodaření upouští od používání syntetických hnojiv, pesticidů a geneticky modifikovaných organismů (GMO), úrodnost půdy je zvyšována šetrnými osevními postupy (Černá et al. 2007). Pravidla ekologického zemědělství určuje Nařízení Rady Evropského společenství č. 2092/91 (ES; Šarapatka et al. 2008) a tato pravidla jsou pak dále implementována do zákonů jednotlivých členských zemí (v ČR je to Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000Sb. doplněn prováděcí Vyhláškou č. 80/2012; eagri 2012). Zavedení ekologického hospodaření mělo na ptáky zemědělské krajiny pozitivní vliv v řadě zemí Evropy (Christensen et al. 1996; Kragten 2009; McKenzie & Whittingham 2009). V Dánsku z 92 zaznamenaných druhů bylo 31 početnějších na ekologicky obhospodařované krajině, důvodem mohlo být větší množství potravních zdrojů (Christensen et al. 1996). Vyšší početnost byla prokázána na britských ekofarmách u konopky obecné, důvodem byla větší hustota plevelů, jako potravního zdroje (Moorcroft et al. 2002). Kladný vliv ekologického hospodaření na ptáky prokázalo i matematické modelování, kde byl modelovým druhem skřivan polní (Topping 2011). Nicméně Kragten (2009) zjistil pozitivní vliv ekologického hospodaření pouze u skřivana polního a čejky chocholaté, jelikož zaznamenali větší hustoty na ekologicky obhospodařovaných lokalitách, ostatní zkoumané druhy měly hustoty srovnatelné s konvenčně obhospodařovanými lokalitami. 10

Početnost a druhová bohatost ptáků zemědělské krajiny v Evropě Drastický úbytek početnosti i druhové bohatosti ptáků byl zaznamenán v mnoha zemích západní Evropy, v některých regionech docházelo k lokálním extinkcím (Chamberlain & Fuller 2000). Největší úbytek početnosti zaznamenali koroptev polní (Kuijper et al. 2009), strnad luční (Brickle et al. 2000), skřivan polní (Chamberlain & Gregory 1999) a čejka chocholatá (Shrubb 1990). Ve státech východní a střední Evropy byl úbytek ptáků zemědělské krajiny výrazný pouze do konce 80. let, později došlo ke zpomalení intenzifikace vlivem politických změn. Zvrat v poklesu početnosti některých druhů však nezpůsobily např. stále sestupný trend koroptve polní v Maďarsku (Báldi & Faragó 2007). V Polsku vlivem těchto změn vznikla opuštěná pole, která se stala útočištěm mnoha druhů ptáků jak během hnízdní sezóny (Orłowski 2005), tak v zimě (Goławski & Kasprzykowski 2011). Výsledky celoevropského monitoringu prováděného mezi lety 1990 a 2000 ve 40 evropských státech jasně ukazují pokles 41 (71 %) z 58 analyzovaných druhů zemědělské krajiny, zatímco 17 druhů (29 %) zaznamenalo trend pozitivní (Donald et al. 2006), mezi lety 1980 a 2010 kleslo 22 z 37 zkoumaných druhů celkově o 52 % (The Pan - European common Bird Monitoring Scheme PECBMS; EBCC 2012). Početnost a druhová bohatost ptáků zemědělské krajiny v ČR Vnitropolitické změny v druhé polovině 20. století se odrážely i ve změnách hospodaření na území ČR. Měnící se početnosti polních ptáků zachycoval od roku 1981 zejména Jednotný program sčítání ptáků (JPSB; Janda & Řepa 1986). Aktuální výsledky JPSB ukazují, že šest druhů [skřivan polní, zvonek zelený, vrána obecná (Corvus corone), konopka obecná, strnad obecný, hrdlička divoká] zaznamenalo mírný pokles a 2 druhy [kavka obecná (Corvus monedula), čejka chocholatá] výrazný pokles (JPSB 2012). Největší úbytek početnosti ve druhé polovině 20. století zaznamenala čejka chocholatá, která doplatila především na odvodňování zemědělské krajiny a pokles se nezastavil ani po zavedení agroenvironmentálních opatření. V letech 1989-2005 došlo k poklesu početnosti o 70 % (Šťastný et al. 2006). 11

Některé druhy však již začaly v posledních letech zvyšovat svou početnost. Jedná se o ťuhýka obecného a straku obecnou, u kterých početnost stoupá, mimo výše zmíněnou příčinu může mít vliv i jejich schopnost využít i jiný charakter prostředí (Reif et al. 2008). Nicméně i typický polní druh jako je křepelka polní letech 2001-2003 dokázal, ve srovnání s výsledky z let 1985 až 1989, zdvojnásobit svou početnost (Šťastný et al. 2006). Zemědělští specialisté jako skřivan obecný, čejka chocholatá, strnad obecný a konopka obecná však zaznamenali v letech 1982 až 2003 další pokles. Přesná specifikace příčin však vyžaduje další výzkum (Reif et al. 2008). 12

2. Materiál a metodika Studijní lokality Terénní výzkum byl prováděn v severovýchodní části Zlínského kraje v okolí města Slušovice (čtverec pro mapování přírodnin č. 6772, obr. 11). Oblast tvoří pahorkatina a vrchovina, ze severu okrajově zasahuje pásmo hornatiny Hostýnských vrchů. Mezi jednotlivými celky výzkumných ploch protéká řeka Dřevnice. Klimaticky náleží lokalita do mírně teplé oblasti s průměrnými ročními teplotami 6-8 C a srážkami 700-1000 mm (Mikroregion Slušovicko 2012). Převažujícím půdním typem je kambizem. Území se nachází na rozhraní horské karpatské a teplé panonské oblasti (Mackovčin et al. 2002). Polovinu studijních lokalit tvoří konvenční pole a zbytek je tvořen ekologickými travními porosty (pastviny a louky). Plodiny pěstované na orné půdě zastupují především ozimy a to zejména pšenice setá (Triticum aestivum) a brukev řepka olejka (Brasicca napus subsp.napus). V menší míře jsou vysázeny jařiny jako je kukuřice setá (Zea mays) a hořčice setá (Leucosinapis alba). Druhou polovinu studijních lokalit tvoří trvalé travní porosty, na kterých se hospodaří dle zásad ekologického zemědělství. Z botanického hlediska jsou zařazeny do svazu Arrhenatherion elatioris (Chytrý et al. 2007), dle Katalogu biotopů jako T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (Chytrý 2001). Louky jsou sečeny pouze jednou, přibližně uprostřed vegetační sezóny. Pastviny jsou spásány ovcemi, skotem a koňmi. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a v 14denních až měsíčních intervalech se přehánějí mezi pastvinami, dle množství spasené vegetace. V zimním období je na pastvinách umístěno seno, které slouží k přikrmování přítomného dobytka. Studijní lokality tvoří 3 celky vzdálené od sebe asi 3 km. Všechny se nachází v přibližně stejné nadmořské výšce, charakter krajiny je velmi podobný a mají stejný sklon svahu. Celkově jsem sčítala na 138 ha konvenčních lokalit a 178 ha ekologických lokalit. Lokalita č. 1 (obr. 12) se nachází asi 300 metrů východně od obce Ostrata (GPS: 49 16'24.719"N, 17 46'49.550"E, 369 m n. m., www.mapy.cz 2012). Na ploše se 13

nachází jedna ekologická louka, tři ekologické pastviny (105 ha) a dvě konvenční pole (60 ha). Celé území je nakloněno mírně k východu. Konvenční orná půda je od ekologických pastvin oddělena lesním pásem, který v nejširším místě zabírá asi 320 m. Lokalita č. 2 (obr. 13) je umístěna na svahu severozápadně od města Slušovice (GPS: 49 15'21.658"N, 17 48'35.260"E, 350 m n. m). Na ploše se nachází pouze jedno konvenční pole (26 ha) a jedna ekologická pastvina (24 ha) Západně orientované území pole o sklonu přímo sousedí s pastvinou. Lokalita č. 3 (obr. 14) se rozkládá jihovýchodně od města Slušovice (GPS: 49 14'20.339"N, 17 48'31.581"E, 380 m n. m.). Je tvořena čtyřmi konvenčními poli (52 ha), dvěma ekologickými pastvinami a dvěma ekologickými loukami (49 ha). Teren se svažuje západním směrem. Ekologické a konvenčně obhospodařované pozemky spolu z části sousedí a z části jsou odděleny lesem, křovinami a remízy. Sběr dat Ke sběru dat jsem využila bodovou metodu. Princip bodové metody je založen na sčítání ptáků na pevně stanovených bodech po určitou dobu. Tato metoda je vhodná pro srovnání druhové bohatosti a relativní početnosti ptáků mezi různými biotopy v prostoru a čase (Janda & Řepa 1986). Celkově bylo rozmístěno na studijních lokalitách 40 sčítacích bodů. Prvních 20 bodů se nacházelo na konvenčních polích a dalších 20 bodů na ekologických travních porostech, z toho 17 bodů na ekologických pastvinách a 3 body na ekologických loukách. Na konvenčních polích jsem pořídila 540 bodových snímků a stejný počet snímků na ekologických travních porostech, z toho 459 bodových snímků na ekologických pastvinách a 81 bodových snímků na ekologických loukách. Při umístění bodů byla vždy dodržena vzdálenost alespoň 300 m mezi body. Vzdálenost bodu od okraje pole, pastviny či louky byla vždy přibližně stejná. Body jsem zaznamenala do mapy LPIS (Land Parcel Identification System) ČR: HRDP-AEO s měřítkem 1:10000 a tyto záznamy byly využívány k orientaci na studijních plochách během výzkumu (obr. 12, 13, 14). 14

Sčítala jsem celoročně během let 2009 a 2010. V roce 2009 jsem sčítala vždy jednou měsíčně v různých intervalech s ohledem na příznivé počasí. V roce 2010 byly kontroly prováděny během hnízdní sezóny (polovina března - polovina července) dvakrát v měsíci z důvodu přesnějšího zachycení druhové bohatosti o početnosti a hnízdících druhů, po zbytek roku opět jednou měsíčně. Celoroční sčítání s důrazem na hnízdní sezónu jsem zvolila z důvodu získání co nejpřesnějšího obrazu o skladbě druhů na odlišných typech hospodaření. Sčítání vždy začínalo těšně po východu slunce, vzhledem k celoročnímu charakteru výzkumu mezi 5:00-9:00 SELČ. Konec sčítání vycházel mezi 12:00-13:00 SELČ v závislosti na délce dne v jednotlivých ročních obdobích popř. charakteru počasí (bahnitý terén, sněhová pokrývka). Ptáky jsem registrovala vizuálně a akusticky. K vizuální identifikaci druhů byl použit binokulární dalekohled Fomei Oserver Vision 10 50 (v roce 2009) a Vortex Diamondback 8 42 v roce 2010. Sčítání probíhalo vždy za příznivého počasí, nesčítala jsem za prudkého deště či sněžení, za silného větru a husté mlhy. Na každém bodě byli sčítáni všichni vidění a slyšení ptáci v okolí cca 100 m od sčítacího bodu během 5 minut. Doba sčítání je dostačující vzhledem k tomu, že výzkum probíhá v otevřené krajině. Byli odlišeni proletující ptáci od jedinců v přímém kontaktu s výzkumnou plochou tj. jedinci, kteří se nacházeli přímo na zemědělské půdě, na vegetaci nebo na elektrických ohradnících. Zpracování dat Není-li uvedeno jinak, vybrala jsem pro další statistické a grafické zpracování výsledků pouze jedince zaznamenané při přímém kontaktu s plochou tj. jedince, kteří nacházeli přímo na zemědělské půdě, na vegetaci nebo elektrických ohradnících. Důvodem bylo, že zemědělská krajina je otevřená a detektabilita ptáků je vyšší než v lesním prostředí, tudíž je pravděpodobnější registrace druhů, které nemají na zemědělskou krajinu žádnou ekologickou vazbu. V otevřené zemědělské krajině je vyšší pravděpodobnost detekce druhů na delší vzdálenosti a díky menšímu množství překážek se zde lépe šíří zvuky než např. v lesním prostředí (Reif & Musil 2005), proto by mohla být zaznamenána řada druhů bez zjevné vazby na zemědělskou krajinu. 15

Srovnala jsem početnost a druhovou bohatost ptáků na jednotlivých zkoumaných managementech dle ekologického přístupu k hospodaření (pastvina, louka) a konvenčního přístupu (pole) v letech 2009 a 2010. Celkovou druhovou bohatost v průběhu roku jsem rozdělila na hnízdní období (druhá polovina března - konec července), mimohnízdní dobu (začátek srpna - polovina listopadu) a zimu (druhá polovina listopadu - první polovina března) a srovnala mezi jednotlivými managementy. Jako modelový druh jsem si vybrala skřivana polního, který byl nejčastěji zastoupeným druhem ve všech zkoumaných managementech a srovnala jsem jeho početnosti při jednotlivých kontrolách v různých typech managementů v obou letech. Ze všech vodových snímků jsem vypočítala průměrnou frekvenci, tedy podíl obsazených bodů pro jednotlivé druhy (%) a srovnala tyto hodnoty mezi jednotlivými managementy. Vypočítala jsem průměrné počty jedinců na jednotlivých managementech pro každý rok zvlášť. Dále jsem využila metody tzv. rarefakce (tzv. angl. rarefaction) pro porovnání druhové bohatosti mezi jednotlivými managementy s různou intenzitou sčítacího úsilí v programu EstimateSWin 7.5.2. (Colwell 2005). Program modeloval křivky růstu počtu druhů s rostoucím sčítacím úsilím na principu rarefakce (zřeďování) 1000 opakovaným seskupením všech bodových snímku (kontrola na jednom bodě) v nahodilém pořadí (Wiens 1992). K odhadu počtu druhů na jednotlivých managementech jsem použila metodu Chao2 extrapolace. Tato metoda je často používaná pro standardizaci výsledků získaných bodovou metodou, zejména tam, kde je cílem srovnat druhovou bohatost na různých biotopech (Koleček et al. 2010). 16

3. Výsledky: Druhové složení ptačích společenstev Celkově jsem zjistila v letech 2009 a 2010 na všech sčítacích bodech 59 druhů ptáků, z toho 34 druhů bylo v přímém kontaktu se studijní lokalitou. V roce 2009 jsem sečetla 30 druhů a v roce 2010 23 druhů. Za celé zkoumané období bylo zaznamenáno na ekologických pastvinách 24 druhů na konvečních polích bylo 22 druhů a na ekologických loukách 9 druhů. Celkem bylo na ekologicky obhospodařovaných lokalitách (pastviny, louky) zaznamenáno 25 druhů a na konvenčně obhospodařovaných lokalitách (pole) 22 druhů ptáků. Stejné rozdíly druhových bohatostí jednotlivých managementů zaznamenala u rarefakce (obr. 1, 2). Odhad počtu druhu na konvenčních polích vypočtený za použití Chao2 extrapolace je 22 (95% CI 17-27), na ekologicky obhospodařované pastvině bylo odhadnuto 24 druhů (95% CI 18-30). Odhad počtu druhů na ekologických loukách je 9 (95% CI 7-11; obr 1). Počet druhů na ekologických lokalitách byl odhadnut na 25 druhů ptáků (95% CI 20-30; obr. 2). V hnízdním a zimním období byly druhově nejbohatším managementem ekologicky obhospodařované lokality, zatímco v mimohnízdním období hostily nejvíce druhů ptáků konvenčně obhospodařované lokality. Na ekologických lokalitách i na konvenčních lokalitách se vyskytovalo 13 druhů, pouze na ekologickém managementu bylo zaznamenáno 12 druhů a jen na konvečních lokalitách jsem zaznamenala 9 druhů (tab. 2). 17

Obr. 1: Vztah sčítacího úsilí a počtu zaznamenaných druhů na jednotlivých typech managementu v letech 2009 a 2010 (ekologická louka - plná čára, konvenční pole - čerchovaná čára, ekologická pastvina - přerušovaná čára). Obr. 2: Vztah sčítacího úsilí a počtu zaznamenaných druhů na ekologických a konvenčních plochách v letech 2009 a 2010 (ekologické louky a pastviny - přerušovaná čára, konvenční pole - plná čára). 18

Celková druhová bohatost na všech typech managementu byla vyšší v roce 2009. Nejvíce druhů se vyskytovalo na ekologicky obhospodařovaných lokalitách v březnu (8 druhů), na konvečně obhospodařovaných lokalitách na přelomu července a srpna (6 druhů). Naopak nejnižších počtů druhů bylo v roce 2009 dosaženo na ekologických lokalitách v únoru, kde byly pouze 2 druhy (drozd kvíčala, káně lesní), na konvenčně obhospodařovaných lokalitách byl v lednu zaznamenán pouze hýl obecný a v květnu skřivan polní. V roce 2010 byla zjištěná druhová bohatost srovnatelná s rokem 2009, ale nejvyšších počtů bylo dosaženo na ekologických lokalitách až červnu, zatímco konvečně obhospodařované lokality dosáhly nejvyšší druhové bohatosti o měsíc později než v roce 2009, tedy na přelomu srpna a září. Naopak žádné druhy nebyly zaznamenány v lednu a únoru na konvenčních lokalitách, na ekologických lokalitách bylo druhů v únoru (drozd kvíčala), v březnu (volavka popelavá) a v srpnu (skřivan polní; obr. 3, 4). Obr. 3: Počet druhů zjištěný při jednotlivých kontrolách na ekologických a konvenčních plochách v roce 2009 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). 19

Obr. 4: Počet druhů zjištěný při jednotlivých kontrolách na ekologických a konvenčních plochách v roce 2010 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). Početnost ptačích společenstev Celkově jsem zaznamenala na všech managementech 2118 jedinců. Na konvenčních plochách 1087 a na ekologických plochách 1031 tj. 956 na ekologických pastvinách a 75 na ekologických loukách. Průměrný počet jedinců na obsazených sčítacích bodech byl na konvečních polích 4,9 (SD = 9,3), na ekologických pastvinách 3,4 (SD = 3,0) a na ekologických loukách 3,3 (SD = 6,0; obr. 5). 20

Obr 5: Průměrná početnost ptáků na obsazených bodech na jednotlivých managementech v obou letech (L - ekologická louka, P - konvenční pole, Pa - ekologická pastvina) Nejvyšší početnosti bylo dosaženo v roce 2009 na ekologicky obhospodařovaných lokalitách v březnu (97 jedinců) a na přelomu léta, kdy kulminovala početnost i na konvečních polích (89 jedinců). Nejnižších početností bylo dosaženo na obou lokalitách v lednu. Naopak v roce 2010 byly početnosti nejvyšší v jarních měsících (březen - květen) na všech managementech. Na konvečních lokalitách početnost kulminovala už v březnu, zatím co ekologické lokality zaznamenaly nejvyšší počty ptáků v dubnu. Nejnižších početností bylo dosaženo na obou lokalitách v lednu a v únoru v obou letech (obr. 6, 7). 21

Obr. 6: Početnost ptáků zjištěná během jednotlivých kontrol na ekologických a konvenčních plochách v roce 2009 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). Obr. 7: Početnost ptáků zjištěná během jednotlivých kontrol na ekologických a konvenčních plochách v roce 2010 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). 22

Celková frekvence výskytu jednotlivých druhů na sčítacích bodech se pohybovala v rozmezí 0,2-31,8 %. Nejvíce druhů dosahovalo nejnižší frekvence, čili mezi 0,2 % - 1,0 %, ale pouze u managementů konvenční pole a ekologická pastvina. Frekvence jednotlivých druhů na ekologických loukách začíná až 1,2 %. Extrémních frekvencí dosáhl skřivan polní na všech managementech (pole 26,5 %, pastvina 31, 8 %, louka 12,3 %; obr. 8). 23

Obr 8: Pořadí jednotlivých druhů dle frekvence obsazených bodů (%) na jednotlivých managementech (ekologická pastvina - čtverec, konveční pole - kosočtverec, ekologická louka - trojúhelník). Nejpočetnějším druhem na všech managementech je skřivan polní. Jeho početnost byla nejvyšší v březnu v obou letech. Další výraznější nárůst byl patrný na přelomu července a srpna jen v roce 2009, zatímco v roce 2010 docházelo k postupnému poklesu až do odletu. Na ekologických plochách je skřivan polní 24

početnějším druhem pouze na jaře 2010, po zbytek období a v roce 2009 převažují vyšší početnosti na konvenčních polích (Obr. 9, 10). Obr. 9: Početnost skřivana polního během jednotlivých kontrol na ekologických a konvenčních plochách v roce 2009 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). 25

Obr. 10: Početnost skřivana polního během jednotlivých kontrol na ekologických a konvenčních plochách v roce 2010 (ekologické louky a pastviny - plná čára s kosočtverci, konvenční pole - přerušovaná čára se čtverci). 26

4. Diskuze: Druhová bohatost ptačích společenstev Na ekologických travních porostech a konvenčních polích jsem bodovou sčítací metodou zaznamenala během let 2009 a 2010 celkem 59 druhů ptáků. Sobala (2011) zjistil ve stejném období a za použití stejné sčítací metody v podhůří Jeseníků o 4 druhy méně, důvodem může být, že jeho výzkum probíhal pouze na trvalých travních porostech. V další diskuzi uvádím pouze druhy zaznamenané v kontaktu s plochou (34 druhů). Vyšší druhová bohatost byla zaznamenána na ekologických travních porostech (25 druhů), zatímco konvenční pole měly nižší druhovou bohatost (22 druhů), což potvrdila i rarefakce. Obě rarefakční křivky se blížily svým asymptotám, čili druhová bohatost by se s dalším sčítáním pravděpodobně neměnila (Gotelli & Colwell 2001), tudíž lze pokládat zjištěné výsledky za reprezentativní. Příčinou rozdílu muže být mimo jiné i odlišná velikost lokalit (ekologická lokalita byla celkově o čtvrtinu větší), protože obecně platí, že počet druhů roste s rostoucí plochou (Arrhenius 1921). Na konvenčních polích a ekologických travních porostech bylo společně zaznamenáno 13 druhů ptáků, jednalo se především o zemědělské specialisty (skřivan polní, křepelka polní). Dále to byly ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, bramborníček hnědý a bramborníček černohlavý, tyto druhy jsou vázané především na mimoprodukční prvky zemědělské krajiny, nicméně zemědělská půda jim může sloužit jako zdroj potravy (Šťastný et al. 2006). Dvanáct druhů se vyskytovalo pouze na ekologických travních porostech, jednalo se především o volavku popelavou, čápa bílého, drozda zpěvného, rehka zahradního, což jsou druhy, které se živí živočišnou potravou (zejména hmyzem), která by mohla být především díky přítomnosti dobytka na ekologických lokalitách četnější (Atkinson et al. 2002). Pouze na konvenčních polích bylo zaznamenáno 9 druhů ptáků, především to byly zrnožravé druhy (konopka obecná, zvonek zelený, hrdlička divoká) a čejka chocholatá. Konvenční pole by mohla být pro zrnožravé druhy bohatým zdrojem potravy v době zrání zemědělských plodin (Stoate et al. 2004), dalším zdrojem mohou být strniště vzniklá po sklizni (Moorcroft et al. 2002; Orłowski 2006; Goławski & Kasprzykowski 2011). Čejka chocholatá většinou preferuje trvalé travní porosty 27

(Shrubb 1990), nicméně v tomto případě mohly být důvodem bahnité plochy způsobené vyšší hladinou spodní vody. Nejvyšší druhové bohatosti na konvenčních polích bylo dosaženo na přelomu července a srpna, nejčastěji se jednalo o zrnožravé specialisty, kteří využili období sklizně ozimých plodin (řepka, pšenice) a následných strnišť ke sběru potravy. Tento stav však brzy zase klesal se zaoráváním a výsadbou, podobný trend byl zaznamenán Velké Británii (Atkinson et al. 2002). Maxima v druhové bohatosti na ekologických travních porostech bylo dosaženo na začátku hnízdního období (březen - květen), časté byly především hmyzožravé druhy (špaček obecný, konipas bílý) i sezónní hmyzožravci jako je skřivan polní, důvodem zřejmě bude hojnost hmyzu, který je vázán na přítomnost dobytka na pastvinách. Sobala (2011) zaznamenal nejvyšší druhovou bohatost na ekologických travních porostech až v druhé polovině hnízdního období, posun je pravděpodobně způsobený vyšší nadmořskou výškou lokalit a s tím souvisejícím pozdějším začátkem hnízdní sezóny. Naopak nejméně druhů na obou managementech bylo zaznamenáno v druhé polovině zimy (leden, únor), propad v počtu druhů zřejmě způsobil odlet migrujících druhů na zimoviště. Další příčinou mohly být změny počasí, především přítomnost sněhové pokrývky, která by znemožnila ptákům kontakt se zemědělskou plochou (Goławski & Kasprzykowski 2011). Zejména v lednu a únoru 2010, kdy sněhová pokrývka dosáhla maxima za celé sledované období (leden 8 cm sněhu, únor 20 cm sněhu) nebyly na konvenčních polích zaznamenány žádné druhy. Početnost ptáků Celkově bylo zaznamenáno na všech managementech 2118 jedinců, nejvyšší početnost jsem zjistila na konvenčních polích. Průměrná početnost na obsazené body byla taktéž nejvyšší na konvenčních polích, což může být způsobeno shromažďováním ptáků na polích například při odletu na zimoviště. Nejvyšší početnost v roce byla zaznamenána vždy na jaře, především v březnu, v roce 2009 na ekologických travních porostech a v roce 2010 na konvenčních polích, příčinou mohl být hromadný přílet některých druhů (skřivan polní, čejka chocholatá) na 28

lokality. Zatímco v roce 2010 početnost následně klesala, v roce 2009 byl zaznamenán ještě další nárůst v červenci na konvenčních polích, kdy se začali objevovat ve vyšších početnostech zrnožraví pěvci. Sobala (2011) zaznamenal nejvyšší početnosti až během května. Příčiny jsou pravděpodobně podobné jako u změn druhové bohatosti v tomto období. Na pastvinách, kde došlo k mírnějšímu nárůstu, dominuje skřivan polní, jelikož ekologické travní porosty nabízí řidší a nižší vegetaci pro sběr potravy a případné pozdní hnízdění a v případě pastvin i nízkou hustotu dobytka (Wilson et al. 1997). Naopak nejnižší početnost ptáků byla zjištěna v obou letech v zimním období, přičemž vyšší početnosti byly zaznamenány spíše na začátku zimy v listopadu a prosinci. Nižší početnosti ke konci zimy pravděpodobně způsobila sněhová pokrývka a s tím související nedostatek potravních zdrojů. Na ekologických travních porostech byl nejpočetnějším ptákem drozd kvíčala, důvodem může být zimovaní jedinců ze severnějších států. Nejpočetnějším druhem na obou managementech byl skřivan polní. V roce 2009 i 2010 byla největší početnost zaznamenána v březnu na konvenčních polích i ekologických travních porostech. Na konvečních polích došlo ještě k nárůstu na přelomu července a srpna 2009, po zbytek roku početnosti klesaly až do odletu (říjen). Vysoké jarní početnosti byly pravděpodobně způsobeny příletem ze zimovišť a zahájením hnízdění, dokud byl porost ještě nízký, vyšší porost a jeho hustota nejsou vhodné pro hnízdění a snižují detektabilitu ptáků (Wilson et al. 1997; Verhulst et al. 2004). Nárůst na přelomu července a srpna mohl být způsoben navýšením populace o vyvedená mláďata. Frekvence jednotlivých druhů na obsazených sčítacích bodech se pohybovala spíše v nižších hodnotách, maximum bylo 31,8 % obsazených sčítacích bodů u skřivana polního na managementu pastvina. Skřivan polní je tažný druh, frekvence je tudíž snížena o negativní kontroly v zimním období. Nejvíce druhů vykazovalo frekvenci do 1 % a to u managementu pastvina a pole. Zatímco v podhůří Jeseníků byla zjištěna celková frekvence 2,5 % - 100 % a většina druhů se nedostala za hranici 25 %. Nejčetnějším druhem byl i zde skřivan polní (Sobala 2011). Nicméně celkový pattern (nejvíce druhů v nejnižší frekvenční třídě) je stejný. Tento trend lze vysvětlit nestejnou distribucí zdrojů, které jsou pro tyto druhy limitující (Storch & Reif 2002). 29

Vliv jednotlivých managementů na ptačí společenstva Celkově bylo na ekologických travních porostech zaznamenáno o 3 druhy více než na konvečních polích. Na ekologických travních porostech je druhová bohatost vysoká především na jaře, kdy tyto lokality poskytují dostatek potravy pro řadu druhů napříč taxonomickými skupinami (Christensen et. al 1996, McKenzie & Whittingham 2009). Z výsledků je patrná důležitost ekologických travních porostů i pro skřivana, který zde v roce 2009 dosáhl nejvyšších početností především v hnízdním období. Skřivan polní je semenožravý pták, nicméně svá mláďata krmí hmyzem (Hudec 2001) a dostatek hmyzu je právě na ekologických pastvinách. Toto prostředí je pro skřivana vhodné především kvůli omezení počtu dobytka na hektar a zákazů použití pesticidů, které podmiňuje ekologické hospodaření (Černá et al. 2007), což se potvrdilo i v dalších výzkumech (Wilson et al. 1997). Naopak vysoká hustota dobytka má negativní vliv na početnost skřivana i dalších druhů (Chamberlain & Gregory 1999; Báldi et al. 2005). Na konvenčních polích bylo dosaženo vyšších početností v druhé polovině obou let, jednalo se většinou o zrnožravé druhy využívající zrající zemědělské plodiny a strniště jako zdroj potravy. V jarním období byla konvečně obdělávaná pole druhově chudší a většinou i méně početnější, tento trend lze přisoudit převažujícím ozimým plodinám, častým pracím se zemědělskou technikou. Nižších početností v tomto období dosáhl i skřivan polní, který využívá ozimé plodiny k hnízdění pouze na začátku jarního období, později už je hustota a výška porostu příliš vysoká (Wilson et al. 1997; Toepfer & Stubbe 2001). Je prokázáno, že skřivan polní preferuje organické zemědělství nad konvenčním z důvodu absence pesticidů, které výrazně redukují potravní zdroje jak pro mláďata, tak pro dospělé ptáky (Sattler et al. 2012). Smíšené ekologické hospodaření je nejvhodnější pro skřivana i jako hnízdní biotop (Wilson 1997). Ekologické trvalé travní porosty plní svou ekologickou funkci v krajině z hlediska druhové bohatosti ptačích společenstev. Což se potvrdilo v dalších studiích jak v ČR (Sobala 2011), tak i v Evropě (Christensen et al. 1996; Wilson et al. 1997; Verhulst et al. 2004; McKenzie & Whittingham 2009; Topping 2011). Nicméně se ukázalo, že i konveční orná půda je pro mnoho druhů nepostradatelná a pouze ekologické trvalé travní porosty ji zcela nemohou zastoupit. Na konvenční orné půdě je však vhodné dodržovat určitá hospodářská opatření jako je vyšší podíl jařin na 30

pozemcích, zavedení okrajových polních pásů vyřazených z produkce jako náhradní zdroje potravy (Vickery et al. 2009) a ponechání strnišť až do zimních měsíců (Orłowski 2006). Pro ptačí společenstva by dále bylo prospěšné zachovat jak v ekologickém (McKenzie & Whittingham 2009), tak v konvenčním přístupu (Atkinson et al. 2002) pestrost hospodaření, která dokáže zabezpečit a uchovat druhovou bohatost zemědělské krajiny. 31

5. Závěr: V diplomové práci jsem srovnala vliv ekologického (pastviny, louky) a konvenčního (pole) způsobu hospodaření na ptačí společenstva. Celoroční výzkum probíhal na lokalitách v okolí města Slušovic na východní Moravě bodovou sčítací metodou v letech 2009 a 2010. Srovnávala jsem druhovou bohatost a početnost ptáků na jednotlivých plochách s různým způsobem hospodaření. Celkově bylo zaznamenáno 34 druhů ptáků v kontaktu s plochami. Druhově bohatším managementem byly ekologické louky a pastviny (25 druhů), na konvenčních polích bylo 22 druhů. Tyto výsledky byly standardizovány a potvrzeny rarefakcí. Na ekologických travních porostech byla největší druhová bohatost zaznamenaná na jaře, na konvenčních polích na přelomu července a srpna. Frekvence většiny druhů na obsazených sčítacích bodech byla velmi nízká (do 1 %) na všech managementech, nejvyšších frekvencí dosáhl skřivan polní, který byl zároveň nejpočetnějším druhem na všech managementech. Nejvyšší početnosti bylo dosaženo na jaře (březen) a to na všech managementech Na konvečních polích početnost narostla i ne přelomu července a srpna. Ekologické pastviny a louky splnily svou ekologickou funkci pro podporu biodiverzity z hlediska ptačích společenstev. Konvenční pole jsou pro ptáky zemědělské krajiny taky velmi důležitým biotopem nicméně pouze však za dodržování zde uvedených opatření. 32

6. Literatura: (eagri ) Resortní portál Ministerstva zemědělství 2012 (citováno 31.7 2012): Zákon o ekologickém zemědělství 242/200 Sb. http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni- predpisy-mze/tematicky-prehled/legislativa-mze_uplna-zneni_zakon-2000-242- viceoblasti.html (EBCC) European Bird Census Council 2012 (citováno 31. 5. 2012): European wild bird indicators2012. http://www.ebcc.info/index.php?id=493&result_set=publish2012&one_indik=e_c_fa (JPSB) Jednotný program sčítání ptáků 2012 (citováno 31. 7. 2012). Indexy a trendy 2011. http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon= Arrhenius, O., 1921: Species and area. Journal Ecology 9: 95 99. In: Koleček, J., Paclík, M., Weidinger, K., Reif, J., 2010: Početnost a druhové bohatství ptáků ve dvou lužních lesích střední Moravy - možnosti analýzy bodových sčítacích dat. Sylvia 46: 71 85. Atkinson, P., W., Fuller, R., J., Vickery, J., A., 2002: Large scale patterns of summer and winter bird distribution in relation to farmland type in England and Wales. Ecography 25: 466 480. Báldi, A., Batáry, P, Erdős, S., 2005: Effects of grazing intenzity on bird assemblages and population of Hungarian grasslands. Agriculture, Ecosystems and Envinroment 108: 251-263. Báldi, A., Faragó, S., 2007: Long term changes of farmland game populations in a postsocialist country (Hungary). Agriculture, Ecosystems and Environment 118: 307 311. Brickle, N., W., Harper, D., G., C., Aebischer, N., J., Cockayne, S., H., 2000: Effects of agricultural intensification on the breeding success of corn buntings Miliaria calandra. Journal of Applied Ecology 37: 742 755. Černá, M., Fišer, B., Potočiarová, E., Vejvodová, A., (eds.) 2007: Agroenvironmentální opatření České republiky 2007 2013. AOPK, Praha. 33

Donald, P., F., Pisano, G., Rayment, M., D., Pain, J., D., 2002: The Common Agricultural Policy, EU enlargement and the conservation of Europe s farmland birds. Agriculture, Ecosystems and Environment 89: 167 182. Donald, P., F., Sanderson, F., J., Burfield, I., J., van Bommel, F., P., J., 2006. Further evidence of continent wide impacts of agricultural intesification on European farmland birds, 1990 2000. Agriculture, Ecosystems and Environment 116: 189-196. Goławski, A., Kasprzykowski, Z., 2011: The signifikance of cereal stubble and manure heaps for birds wintering in the farmland of eastern Poland. Ardeola 58: 277 286. Gotelli, N., J., Colwell,R., K., 2001: Quantifying biodiverzity: procedures and pitfalls in the measurement and comparison of species richness. Ecology letters 4: 379 391. Gregory, R., D., Noble, D., Field, R., Marchant, J., Raven, M., Gibbons, D., W., 2003: Using birds as indicators of biodiversity. Ornis Hungarica 12: 11 24. Hudec, K., 2001: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. Chamberlain, D., E., Fuller, R., J., 2000: Local extinctions and changes in species richness of lowland farmland birds in England and Wales in relation to recent changes in agricultural land use. Agriculture, Ecosystems and Environment 78: 1 17. Chamberlain, D., E., Gregory, R., D., 1999: Coarse and fine scale habitat associations of breeding Skylarks Alauda arvensis in the UK. Bird Study 46: 34 47. Christensen, K., D., Jacobsen, E., M., Nøhr, H., 1996: A comparative study of bird faunas in conventionally and organically farmed areas. Dansk Orn. Foren. Tidsskr. 90: 21 28. Chytrý, M., (ed.) 2007: Vegetace České republiky 1. - Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Chytrý, M., (eds) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Janda, J., Řepa, P., 1986: Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 34

Kleijn, D., Sutherland, W., J., 2003: How effective are European agri environment schemes in conserving and promoting biodiverzity? Journal of Applied Ecology 40: 947 969. Koleček, J., Paclík, M., Weidinger, K., Reif, J., 2010: Početnost a druhové bohatství ptáků ve dvou lužních lesích střední Moravy - možnosti analýzy bodových sčítacích dat. Sylvia 46: 71 85. Koleček, J., Reif, J., Šťastný, K., Bejček, V., 2010: Changes in bird distribution in Central European country between 1985 1989 and 2001 2003. Journal of Ornitology 151: 923 932. Kragten, S., 2009: Breeding birds on organic and conventional arable farms. PhD thesis Leiden Univerzity, The Netherlands. Kuijper, D., P., J., Oosterveld, E., Wymenga, E., 2009: Decline and potential recovery of the European grey partridge (Perdix perdix) population a review. European Journaal Wildlife Research 55: 455 463. Mackovčin, P., Jatiová, M., (eds.) 2002: Chráněná území ČR, svazek II. Zlínsko. AOPK ČR, Praha. McKenzie, A., J., Whittingham, M., J., 2009: Why are birds more abundant on organic farms? Journal of Food, Agriculture and Environment 7: 807 814. Mikroregion Slušovicko 2012 (citováno 18. 7. 2012): SE analýza - Strategický rozvojový plán Mikroregionu Slušovicko. http://www.mikroregion-slusovicko.cz/index.php?page=zakladni_dokumety Moorcroft, D., Whittingham, M., J., Bradbury, R., B., Wilson, J., D., 2002: The selection of stubble fields by wintering granivorous birds reflects vegetation cover and food abundance. Journal of Applied Ecology 39: 535 547. Orłowski, G., 2005: Endangered and declining bird species of abandoned farmland in south-western Poland. Agriculture, Ecosystems and Environment 111: 231-236. Orłowski, G., 2006: Cropland use by birds wintering in arable landscape in south western Poland. Agriculture, Ecosystems and Environment 116: 273 279. 35

Reif, J., Musil, P., 2005: Vliv použití dvou modifikací bodového sčítání na zachycení diverzity v ptačích společenstvech: efekt odhadu vzdálenosti zjištěných jedinců a rozlišování zpívajících a nezpívajících ptáků. Sylvia 41: 50 58. Reif, J., Voříšek, P., Šťastný, K., Bejček, V., Petr, J., 2008: Agricultural intenzification and farmland birds: new insights from central European country. Ibis 150: 596-605. Sattler, C., Stachow, U., Berger, G., 2012: Expert konowledge based assessment of farming practices for different biotic indicators using fuzzy logic. Journal of Enviromental Management 95: 132 143. Shrubb, M., 1990: Effects of agricultural change on nesting Lapwings Vanellus Vanellus in England and Wales. Bird Study 37: 115 127. Sobala, M., 2011: Vliv rozdílných managementů podhorských travních porostů na ptactvo. Diplomová práce, katedra Ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc. Stoate, C., Boatman, D., N., Borralho, R., J., Rio Corvalho, C., de Snoo, G., R., Eden, P., 2001: Ecological impacts of arable intensification in Europe. Journal of Environmental Management 63: 337 365. Stoate, Ch., Henderson, I., G., Parish, D., M., B., 2004: Development of an agri environment scheme option: seed bering crops for farmland birds. Ibis 146: 203 2009. Storch, D., Reif, J., 2002: Makroekologie z velkoplošných mapování. Sylvia 38: 1 18. ptáků: co všechno se lze dozvědět Svensson, L., Grant, P., J., 2004: Ptáci Evropy, severní Afriky a Dálného východu. Svojtka&Co, Praha. Šarapatka, B., Niggli, U., (eds.) 2008: Zemědělství a krajina - cesty k vzájemnému souladu. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha. Toepfer, S., Stubbe, M., 2001: Teritory denzity of the Skylark (Alauda ervensis) in relation field vegetation in central Germany. Journal Ornithology 142: 184 194. 36

Topping, Ch., J., 2011: Evaluation of wildlife management throught organic farming. Ecological Engineering 37: 2009 2017. Verhulst, J., Báldi, A., Kleijn, D., 2004: Relationship between land use intenzity and species richness and abundance of birds in Hungary. Agriculture, Ecosystems and Environment 104: 465 473. Vickery, J., A., Feber, R., E., Fuller, R., J., 2009: Arable field margins managed for biodiversity conservation: A rewiew of food resource provision for farmland birds. Agriculture, Ecosystems and Environment. 133: 1 13. Wiens J. A. 1992: The ecology of bird communities. Vol. 1 Foudations and Patterns. Cambridge University Press, Cambridge. In: Koleček, J., Paclík, M., Weidinger, K., Reif, J., 2010: Početnost a druhové bohatství ptáků ve dvou lužních lesích střední Moravy - možnosti analýzy bodových sčítacích dat. Sylvia 46: 71 85. Wilson, J., D., Evans, J., Browne, S., J., King, J., R., 1997: Territory distribution and breeding success of skylarks Alauda arvesis on organic and intesive farmland in southern England. Journal od Applied Ecology 34: 1462 1478. 37

7. Přílohy. Tab. 2: Přehled zjištěných druhů ptáků za roky 2009 a 2010 (+ - přítomnost druhu, H - hnízdní doba, MH - mimohnízdní doba, Z zima, K kontakt s plochou, + v kontaktu, bez kontaktu) druh konveční ekologické K H MH Z H MH Z bažant obecný Phasianus colchicus bramborníček černohlavý Saxicola torquata bramborníček hnědý Saxicola rubetra budníček menší Phylloscopus collybita čáp bilý Ciconia ciconia čáp černý Ciconia nigra čejka chocholatá Vanellus vanellus červenka obecná Erithacus rubecola čízek lesní Carduelis spinus dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes drozd brávnik Turdus viscivorus drozd kvíčala Turdus pilaris drozd zpěvný Turdus philomelos holub hřivnáč Columba palumbus holub skalní Columba livia hrdlička divoká Streptopelia turtur + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + 38

hrdlička zahradní Streptopelia decaocto hýl obecný Pyrrhula pyrrhula jiřička obecná Delichon urbica káně lesní Buteo buteo káně rousná Buteo lagopus konipas bílý Motacilla alba konopka obecná Carduelis cannabina kormorán velký Pchalacrocorax carbo kos černý Turdus merula křepelka polní Coturnix coturnix krkavec velký Corvus corax kukačka obecná Cuculus canorus labuť velká Cygnus olor mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus moták pochop Circus aeruginosus pěnice černohlavá Sylvia atricapilla pěnkava jikavec Fringilla montifringilla pěnkava obecná Falco tinnunculus poštolka obecná Falco tinnunclus racek chechtavý Larus ridibundus rehek domací Phoenicurus ochruros rehek zahradní Phoenicurus phoenicorus + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + 39

rorýs obecný Apus apus skřivan polni + + + + + Alauda arvensis sojka obecná + + Garrulus glandarius špaček obecný + + + Sturnus vulgaris stehlík obecný Carduelis carduelis straka obecná + + Pica pica strakapoud velký Dendrocopos major strnad obecný Emberiza citrinella + + + + sýkora koňadra + + Parus major sýkora modřínka Cyanistes caeruleus ťuhýk obecný Lanius collurio + + + + ťuhýk šedý + + + + Lanius excubitor vlaštovka obecná Hirundo rustica volavka bilá Ardea alba + + volavka popelavá + + + + Ardea cinerea vrabec domací Passer domesticus + + + vrabec polní Passer montanus + + vrána šedá + + Corvus cornix žluna zelená Picus viridis zvonek zelený + + + + Carduelis chloris zvonohlik zahradní Serinus serinus celkem 59 11 13 9 18 11 11 40