Doba kamenná
Dělení doby kamenné ve střední Evropě A) starší doba kamenná paleolit 4 000 000 9 500 př.n.l. B) střední doba kamenná mezolit 9 500 tis. 5 500 tis. př.n.l. C) Mladší doba kamenná neolit 5 500tis. 4 000 př.n.l. D) Pozdní doba kamenná eneolit 4 000 1 800 př.n.l. (v Evropě), na Předním východě doba měděná chalkolit.
Paleolit (starší doba kamenná) asi 4 mil. 9500 př.n.l.
Přírodní poměry v Evropě Podnebí: Čtyři doby ledové (glaciály) a tři teplejší doby meziledové (interglaciály) rozdílná vegetace a zvěř. Doba ledová: posun skandinávského ledovce na jih, v severní Evropě bílá pustina (6 mil. km2), prudký pokles teplot, hluboko na jih se posunulo chladnomilné rostlinstvo tundry, tajgy a stepi, mamuti, sobi, nosorožci, medvědi. Doba meziledová: ústup ledovce, oteplení (naposledy před 8. tis. lety, mladší období čtvrtohor) lesní porosty převážně listnaté, divoká zvěř sloni, jeleni, srny, koně, lev, tygr, opice.
Kam sahal ledovec v době ledové?
Mamut
Srstnatý Nosorožec
Šavlozubý tygr
Vývoj lidského rodu - Antropogeneze Předchůdci lidí se živí sběrem přírodních plodů, lovili ryby a zvěř ještě NIC NEPĚSTOVALI! Sami by se stěží uživili, proto žili v tlupách, později rodech.
AUSTRALOPITÉK asi 4 mil. 2,5 mil.př.n.l První tvor vzdáleně podobný člověku Vyvinul se z primátů živočichové, kteří byli spíše podobní opicím než člověku. Ještě nepatří do rodu Homo Pohyboval se většinou po dvou končetinách. Díky tomu se z jeho předních končetin vyvinuly ruce, kterými mohl uchopit předměty. Vyrábět nástroje a zbraně ještě NEDOVEDL. Používal jen to co našel klacky, kameny, kosti
ČLOVĚK ZRUČNÝ (Homo halilis) asi 2,5 mil. 1,5 mil.př.n.l. Nejstarším druhem rodu Homo (člověk) Již uměl vyrobit první nástroje Vyráběli kamenné sekáče Má větší mozek než Australopiték Živli se sběrem, lovem menších zvířat. Žil v tlupách, které se neustále přesunovali, proto neměl trvalá sídliště. Dorozumíval se posunky a různými zvuky
Kamenné sekáče
ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ (Homo erectus) asi 1,5 mil. 300 000 př.n.l. Mě vyvinutější mozek, vyšší vzrůst a napřímenější postavu než Člověk zručný Stále převládal rostlinná strava, ale dokázal již ulovit velká zvířata. K lovu používal dřevěný oštěp a novým nástrojem byl pěstní klín Již užíval oheň k přípravě masa, ale ještě ho neuměl rozdělat. Žil v tlopách 20 30 lidí pod skalnatými převisy a jeskyních. Muži lovili a vyráběli nástroje, ženy se staraly o děti, oheň a přípravu jídla. Člověk vzpřímený se z Afriky rozšířil i do Asie a Evropy.
Člověk vzpřímený v ČR Stránská skála u Brna Přezletice u Prahy
Bečov
Pěstní klín
ČLOVĚK ROZUMNÝ (Homo sapiens) asi 300 000 40 000 př.nl. Lovil zvěř, kterou měl v dosahu. Na severu Evropy soby, ve střední Evropě mamuty a srstnaté nosorožce. Jídelníček doplňoval sběrem. Vyráběl řadu nástrojů: škrabadla, drasadla, nože, dláta, kostěné hroty, oštěpy, obleční z kůže Žil v jeskyních a jednoduchých přístřešcích Dorozumíval se jednoduchou řečí Již uměl rozdělat oheň Žil v Africe, Asii i v Evropě
Kostěné nástroje
Člověk současného typu v ČR Jeskyně Kůlna v Morav krasu Předmostí u Přerova Jeskyně Šipka Slaný Bečov
Jeskyně Kůlna
Rekonstrukce trvalého zimního sídliště lovců mamutů v Předmostí u Přerova
ČLOVĚK NEANDRTÁLSKÝ (Homo sapiens neanderthalensis) asi 100 000 30 000 př.n.l. Je poddruhem člověka rozumného Žil v Evropě, na Blízkém východě a v západní Asii Byl mohutnější, nižší postavy a poměrně krátkými končetinami. Byl nápadný velkými nadočnicovými oblouky Jeho vývoj se zastavil na konci poslední doby ledové. Z části byl vyhuben a zčásti splynul s člověkem dnešního typu
Přibližná podoba neandrtálců Lebka neandertálce má výrazné nadočnicové oblouky a nízké čelo
Jeskyně Kůlna Kosterní pozůstatky neandrtálců z jeskyně Kůlna
ČLOVĚK SOUČASNÉHO TYPU (Homo sapiens sapiens) asi od 40 000 př.n.l Vyvinul se v Africe a odsud se rozšířil po celém světě Jeho podoba se nelišila od dnešních lidí Živil se lovem velkých zvířat mamutů, jeskyních medvědů, sobů Používali již luk a šípy Naučili se maso sušit a udit Stálejší sídliště jen v místech, kde se vyskytovalo dost zvěře. Vytvářel jednoduché obydlí z kostí, kůží a kůlů Vyrábějí nástroje jako šídla, drobné hroty šípů, ale i umělecké předměty z kostí či vypálené hlíny jako modely zvířat nebo symboly ženy tzv. venuše. Velmi známé jsou také nástěnné malby v jeskyních
Rekonstrukce obydlí
Umění Umění: vznik asi před 35 tisíci lety př.n.l. zdobení (rytí), pak malby v jeskyních, rytiny ve skalách, na kostech. věrně znázorněná lovná zvěř (jeskyně Altamira ve Španělsku). Motivy: Později i drobné sošky zvěře z kamene, kostí, mamutích klů, sošky žen matek spjaty s kultem plodnosti vyjadřují úctu k ženě-rodičce (Věstonická Venuše na jižní Moravě). Ozdoby: spony, jehly, náramky, náhrdelníky.
Jeskyní malby
Jeskyně Altamira
venuše Willendorfská venuše Věstonická venuše
Sošky zvířat Bizon (Dolní Věstonice) mamutek z mamutoviny (Pavlov) medvěd z vypálené hlíny (Dolní Věstonice)
rytina kozoroha z Děravé jeskyně v Tmáni u Berouna
Rytiny na zvířecích kostech jeskyně Pekárna
Rytina na mamutím klu z Pavlova První mapa světa Dva pravděpodobné ovály označují tábořiště, které leží mezi zátočinami řeky a oblouky znázorňují pavlovské kopce
Náboženství Vzniklo patrně ze strachu a bezmocnosti, potřeba vysvětlit si přírodní jevy. Víra v tajemné, neviditelné bytosti (působení přírodních živlů = dílo duchů). Úsilí získat si jejich přízeň, odvrátit přírodní pohromy, hněv zemřelých, přivolat úspěch při lovu, zažehnat nemoc. Náboženské obřady: oběti a pohřbívání. Oběti nejcennějšího potravy. Hroby projev úcty k mrtvým a péče o ně. (výbavy hrobů, ukládání ve skrčené poloze na levém boku, posyp červenou hlinkou snad symbol krve, obloženi zvířecími kostmi).
Víra v posmrtný život Vztah k mrtvým: záhada smrti, dospělí se dožívali asi jen 30 let. Nejstarší pohřby z období středního paleolitu často v jeskyních, později se zbraněmi, nástroji a šperky víra v posmrtný život.
Trojhrob z Dolních Věstonic
Rekonstrukce
Dělení doby kamenné ve střední Evropě A) starší doba kamenná paleolit 4 000 000 9 500 př.n.l. B) střední doba kamenná mezolit 9 500 tis. 5 500 tis. př.n.l. C) Mladší doba kamenná neolit 5 500tis. 4 000 př.n.l. D) Pozdní doba kamenná eneolit 4 000 1 800 př.n.l. (v Evropě), na Předním východě doba měděná chalkolit.
Antropogeneze Antropogeneze = vývoj lidského rodu AUSTRALOPITÉK (asi 4 2,5 mil. př. n. l.) 1. tvor vzdáleně podobný člověku vyvinul se z primátů z předních končetin se vyvinuly ruce ještě nedovedl vyrábět nástroje a zbraně sběr, mršiny ČLOVĚK ZRUČNÝ - HOMO HABILIS (asi 2,5 1,5 mil. př. n. l.) nejstarší druh rodu Homo (= člověk) už uměl vyrobit 1. nástroje - kamenné sekáče žil v tlupách Sběr a lov menších zvířat ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ - HOMO ERECTUS (asi 1,5 mil. 300 000 př. n. l.) napřímenější postava sběr, lov i velkých zvířat k lovu používal dřevěný oštěp a pěstní klín už uměl používat oheň, ale ještě ho nedokázal rozdělat žil ve větších tlupách z Afriky se rozšířil i do Asie a Evropy V ČR Stránská skála u Brna, Přezletice u Prahy a Bečov
ČLOVĚK ROZUMNÝ - HOMO SAPIENS (asi 300 000 40 000 př. n. l.) lovil zvěř + sběr měl výrazné nadočnicové oblouky vyráběl mnoho nástrojů: škrabadla, drásadla, nože, dláta, oštěpy už uměl rozdělat oheň, oblečení z kůže žil v jeskyních a jednoduchých přístřešcích v tlupách jednoduchá řeč žil v Africe, Asii i v Evropě ČLOVĚK NEANDERTÁLSKÝ - HOMO SAPIENS NEANDERTHALENSIS (asi 100 000 30 000 př. n. l.) je poddruhem člověka rozumného žil v Evropě, na Blízkém východě a v západní Asii byl mohutnější a měl velké nadočnicové oblouky zčásti vyhuben a zčásti splynul s člověkem rozumným ČLOVĚK SOUČASNÉHO TYPU - HOMO SAPIENS SAPIENS (asi od 40 000 př. n. l.) Z Afriky se rozšířil po celém světě vzhledem se nelišil od dnešních lidí živil se lovem velkých zvířat - mamutů, jeskynních medvědů, sobů naučili se maso sušit a udit do zásoby
používal novou zbraň: luk a šípy zakládal stálejší sídliště jen v místech, kam se zvěř vracela dorozumíval se vyvinutější řečí vyráběl šídla, drobné hroty šípů, rydla, škrabadla, umělecké předměty z kostí či vypálené hlíny nástěnné malby v jeskyních