~ PRAVĚK D PU. Nejstarší epochu dějin nazýváme pravěk učebnice str

Transkript

1 ~ PRAVĚK C P C Nejstarší epochu dějin nazýváme pravěk učebnice str Úvodní texty rozdělené do dvou odstavců na Starší pravěk a Mladší pravěk seznamují žáky s podrobnějším členěním nejdelšího a nejstaršího období dějin lidstva. Uvádějí jejich názvy v chronologickém sledu a objasňují souvislosti mezi různými pojmenováními stejných historických období. K úvodnímu textu je připojeno několik kontrolních otázek a úkolů. Největší plochu stránky zaujímá časová osa, rozdělená na tři období: Paleolit 3,5 milionu 8 tisíc př. n. l. Období př. n. l. přináší v levém sloupci údaje ze světa a v pravém údaje platné pro střední Evropu. Období 8. stol. př. n. l. 1. stol. n. l. v levém sloupci údaje o dějinách ecka a íma, v pravém údaje platné v té době pro Střední Evropu. Texty a vyobrazení na liště představují celé období od počátku pravěku až do dnešních dnů, jako by trvalo jen jeden týden, a vytvářejí žákům představu poměrné délky vývoje jednotlivých typů rodu Homo. Logem stránky s časovou osou a mapou i kapitol o starší době kamenné (str ) je pěstní klín, symbolizující nejen všestranně použitelný nástroj a zbraň tohoto období, ale především kámen jako surovinu, která dala název většině období staršího pravěku. ílčí očekávané výstupy po dokončení studia celého období pravěku Žák správně používá pojmy: starší doba kamenná, střední doba kamenná, mladší doba kamenná, pozdní doba kamenná, doba bronzová, starší doba železná, mladší doba železná, epocha, střední Evropa, ecko, ím. Žák: - přiřadí k českým názvům jednotlivých období pravěku latinské názvy paleolit, mezolit, neolit, eneolit a pojmenování doba halštatská a doba laténská. - určí z časové osy údaj, kdy došlo k určité události. - vyhledá na časové ose, ke kterým událostem došlo v určitém časovém rozpětí. Uspořádání časové osy, jež zobrazuje průběh velmi dlouhého období dějin, je poměrně složité. Proto je nezbytné, aby přinejmenším první kroky vedoucí k pochopení jejího členění žáci učinili pod přímým vedením učitele. Pokud vyučující zařadí práci s lištou dříve než po prostudování prvních dvou lekcí pravěku na str , je podle dr. V. Soukupa nutné, aby učitel sdělil žákům, že pojmenování Homo habilis (člověk zručný), Homo ergaster (člověk dělný), Homo heidelbergensis (člověk heidelberský) a Homo sapiens (člověk rozumný, respektive moudrý) jsou odborné názvy, s nimiž se budou setkávat v dalších kapitolách věnovaných pravěku. Učitel, který byl v době svého studia pravděpodobně obeznámen se staršími vědními poznatky, si může povšimnout, že na základě nových výzkumů došlo k revizi tradiční terminologie označující fosilní pozůstatky našich předků. Konkrétně jde o to, že africké hominidní fosilie dříve považované za pozůstatky druhu Homo erectus (člověk vzpřímený) byly Colinsem Grovesem a Vratislavem Mazákem vyčleněny jako nový hominidní druh, dnes označovaný jako Homo ergaster. Proces antropogeneze je tak možné sledovat v rámci evolučního kontinua: Homo habilis Homo ergaster Homo heidelbergensis Homo sapiens ( anatomicky moderní člověk, označován též jako člověk dnešního typu ). Označení Homo erectus je v současnosti užíváno pro asijské formy archaických lidí, kteří představovali slepou uličku lidské evoluce. oporučujeme seznamovat žáky s časovou osou postupně tak, jak budou potřebovat znalost čtení údajů při plnění zadaných úkolů v jednotlivých lekcích. Postupně zdokonalovat jejich schopnosti pracovat s časovou osou. Bude vhodné, když si vyučující pro první seznámení žáků s časovou osou připraví sérii otázek, na jejichž základě žáci strukturu stránky pochopí. Může postupovat například takto: Nejprve si ověřit, zda žáci rozumějí pojmu epocha v jejím nadpisu a využít SSČ k upřesnění jejich představy. Vyhledejte stránku 16 a přečtěte její nadpis. Co si myslíte, že znamená slovo epocha? (Zároveň zadá například dvojici žáků práci se SSČ, aby názory spolužáků upřesnili.) Nahraďte slovo epocha v nadpisu jiným slovem stejného významu, synonymem. Poté prostudovat s žáky texty o názvech jednotlivých období. Přitom vyučující upozorní žáky na správnou výslovnost slov lithos [litos], palaios [paleos], aeneus [éneus]. Navázat vyhledáním odpovědí na otázky položené přímo v učebnici. 38

2 PRAVĚK~ Co znamenají pojmy rohovina a organické materiály? S Ověřte si ve slovníčku. Proč se do dnešních dnů zachovaly především předměty z kamene? Žáci by měli dojít na základě svých dosavadních znalostí k poznání, že materiály organického původu se většinou snadno rozloží a nedochovají se. Kámen je trvalejší, jeho zvětrávání a rozpad trvají podstatně déle. Vyučující zdůrazní, že odborné názvy období byly vytvořeny vědci tak, aby částečně charakterizovaly úsek dějin, který označují. Název doba kamenná získala dlouhá epocha dějin lidstva zejména proto, že vědci nalézají především dochované kamenné nástroje. Lidé však používali i jiné materiály jak k výrobě nástrojů, tak k budování svých obydlí, tkaní látek, zhotovování nádob atd. Kámen však byl po celou dobu významnou surovinou k zhotovování nástrojů a zbraní. Ty druhy kamene, které byly pro jejich výrobu nejvhodnější, se staly časem i předmětem výměnného obchodu. Které kovy lidé využívali již v pravěku? Z textu žáci odvodí, že se jednalo o měď, bronz a železo. Vyučující by měl upřesnit, že bronz není kov, ale slitina dvou kovů. (Více se žáci o bronzu dovědí na straně 32.) Poté může vyučující zařadit seznámení žáků s vlastním uspořádáním časové osy. Časová osa je dělena na dvě základní části. Který sloupec zobrazuje období staršího pravěku? Který období mladšího pravěku? Vyhledejte a přečtěte názvy období, na které se dělí starší pravěk. Které z nich je starší, bylo dříve? Které je od našich dnů méně vzdálené, je mladší? Jak se česky říká období paleolitu? Které z obou období trvalo déle, paleolit, nebo období př. n. l.? Vyučující žákům vysvětlí, že pro nejstarší období, paleolit, byla použita barva šedá, barva kamene. Pro období, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, barva zelená. Šedá barva proniká do období př. n. l. v pravém sloupečku, který znázorňuje dění v Evropě. Levý sloupeček v období př. n. l. znázorňuje dění ve světě. Začalo zemědělství dříve v Evropě, nebo mimo Evropu, v jiných částech světa? Zdůvodni svou odpověď. Zdůvodnění odpovědi je vždy na místě, zejména, když žáci mají možnost vybrat si jen ze dvou možností, kdy pravděpodobnost úspěšnosti je 50 na 50 a žák může odpověď jen zkusit. Pro které země platí levý sloupec časové osy mladšího pravěku? Pro kterou oblast pravý sloupec? Které období používá stupnici v milionech let? Které má stupnici rozdělenou po 1000 letech? Které po stoletích? Vyučující by měl žáky dovést k závěru, že nejdelší je období paleolitu, ač jeho plocha zaujímá nejmenší místo. ruhé v pořadí podle délky trvání bylo období př. n. l. a nejkratší, i když zabírá největší plochu stránky, období 8. stol. př. n. l. 1. stol. n. l. Žáci i vyučující se budou k časové ose vracet při plnění dílčích úkolů v rámci studia lekcí o pravěku. Tím si práci s časovou osou procvičí. Po ukončení studia pravěku může vyučující vhodnou formou prověřit, jak žáci zvládli dovednost práce s touto složitou časovou osou. Představte si dobu trvání lidského rodu na Zemi dlouhou jako jeden týden. učebnice str. 16 Žáci ve věku 12 let si ještě nejsou schopni představit pod čísly, která označují miliony, tisíciletí a století, délku těchto období. Časová osa proto vychází z délky jednoho týdne, časového úseku, který žáci již důvěrně znají, a do jehož rámce v poměrné délce trvání zasazuje osa jednotlivé druhy rodu Homo. Na závěr vkládáme pro představu i délku dosavadního života žáka. Jiný cíl než vytvoření představy poměrných délek trvání si tato osa neklade. Mapa pravěkých sídlišť na území ČR učebnice str. 17 Základem je mapa území současné ČR s vyznačenými vybranými lokalitami nálezů a sídlišť v období pravěku. ále jsou na ní mimo jiné vyznačena významná pohoří bez uvedení názvů a oblasti s nejúrodnější půdou. Také oblasti výskytu a těžby kovů významných pro pravěk. Orientaci na mapě usnadňuje žákům především síť řek s jejich názvy. Mapa je doprovázena fotografiemi s doprovodnými texty. Fotografie představují současné typy krajiny podobné těm, které zde byly v době ledové a po jejím skončení. Spodní polovina stránky přináší mapku nejrozsáhlejšího zalednění Evropy a fotografii současné zaledněné krajiny. Popisuje, které stopy vědci po činnosti ledovce nacházejí, a proto mohou takovouto mapku vytvořit. Připojený klimadiagram znázorňuje současné průměrně měsíční srážky a teploty v průběhu roku v oblasti Prahy. Mapka na liště zobrazuje polohu dvou významných afrických archeologických nalezišť. L C 39

3 ~ PRAVĚK Vyučující zařazuje práci s údaji na této stránce ve spojitosti s úkoly, které jsou v učebnici žákům při studiu lekcí o pravěku zadávány. Rozlište na mapě sídliště z doby staršího a mladšího pravěku. Žáci si pročtou texty Starší pravěk a Mladší pravěk na str. 16. Pak porovnají s mapovým klíčem na str. 17 a zařadí značky s popisky paleolit, mezolit, neolit, eneolit a doba bronzová do období staršího pravěku a doba železná starší, doba železná mladší do období mladšího pravěku. Vyhledejte ta, která jsou nejblíže vašemu bydlišti. Žáci vyhledají tato sídliště a vyučující může informací využít k zadání úkolu dobrovolníkům, aby pátrali po dalších zajímavostech a podrobnostech o významu těchto lokalit. Vyučující může připravit z regionálních podkladů další informace o průzkumech sídlišť, která nejsou na mapě uvedena a mohou být pro žáky zajímavá svou aktuálností (výzkum právě probíhá nebo proběhl nedávno), atraktivností nálezů atd. Z klimadiagramu zjistěte, ve kterých měsících je u nás nejtepleji, kdy klesá průměrná teplota pod bod mrazu, kdy je nejvíce a nejméně srážek. Pokud se žáci setkají poprvé se čtením klimadiagramu, je potřeba objasnit podrobněji jeho strukturu a ověřit si, že žáci skutečně pochopili, jak jednotlivé údaje získají. C M Co víme o prvních lidských bytostech? učebnice str , PS str. 11 Charakteristika lekce Lekce popisuje život lidských bytostí, které jsou většinou vědců považovány za přímé předky současných lidí, a jejichž existence a způsob života je ověřena také archeologickými nálezy. Klade si za cíl objasnit žákům charakteristiku rodu Homo. Představuje jeho tři nejstarší známé zástupce, Homo rudolfensis, Homo habilis a Homo ergaster, a jejich spřízněnost s dnešním lidstvem. Lekce nenahrazuje učivo biologie. Lekce vysvětluje, že spolupráce ruky a mozku a jejich vzájemné ovlivňování byly zásadní pro vývoj člověka jako živočišného druhu, a přivádí žáka k poznání, že totéž hraje významnou roli i při rozvoji každého lidského jedince. Vede žáky k přesvědčení, že cvičením myšlení a zručnosti může člověk zvládnout i věci zprvu zdánlivě obtížné. Tím posiluje sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti dosáhnout učením i cílů zprvu zdánlivě nedostupných. Informace, které lekce přináší, umožňují vyučujícímu působit na žáky tak, aby vnímali práci jako promyšlenou činnost lidí a ctili typ práce přispívající k rozvoji lidské společnosti. ílčí očekávané výstupy Žák správně používá pojmy: Homo, úštěp, sekáč, pěstní klín, pazourek, Homo habilis, člověk zručný, Homo ergaster, člověk dělný, Homo heidelbergensis, člověk heidelberský, spřízněnost, spřízněný, valoun, rokle, artefakt, experimentální archeologie, antropologie. Žák: - popíše odlišnosti rodu Homo od ostatních živočišných druhů. - přečte údaje z jednoduché tematické mapky. Žáci vědí z prehistorie z různých zdrojů mnohé, mají o tuto problematiku velký zájem. oporučujeme vyučujícímu, aby využíval aktivity nabízené žáky, dohodl s nimi podobu těchto aktivit, jejich časový rozsah a promyšleně je zařazoval do výuky. Motivace vede žáky k poznání, že archeologové ve spolupráci s antropology a dalšími vědci zkoumají a popisují život lidí a jedním z jejich základních úkolů, ve spolupráci s vědci mnoha dalších oborů, je zjistit a popsat, kdy a za jakých okolností se na planetě Zemi objevil člověk. Hned v úvodu studia pravěku žáky upozorňujeme, že poznatků o počátcích lidského rodu máme jen velmi málo. oprovodná ilustrace umožňuje vyučujícímu vyvolání pocitů a vhodné atmosféry k zahájení práce. O malíři, vzniku jeho obrazů i vzhledu pravěkých lidí se žáci dovědí více v další části lekce. 40

4 PRAVĚK~ Žáci si tiše přečtou text vedle motivační ilustrace Zdeňka Buriana. Odpoví na otázky pod textem a individuálně si pozorně prohlédnou obrázek. Vyučující klade žákům další otázky vztahující se k ilustraci a vybízející k úvahám. Může postupovat například takto: Jaký vzhled má krajina, jak vypadá? Je pustá, neutěšená, neúrodná, nekulturní (ve smyslu, že ji člověk nepřeměnil ). Přesto je v ní něco, co je nezbytné pro život. Co to je? Voda jako nezbytná podmínka života. eka má své prameny, postupně se slévají ve větší tok. V přeneseném smyslu i jednotlivé poznatky, prameny poznání, se postupně slévají a vytvářejí vědění lidstva. Ty nejvzdálenější pramínky sahají až do pravěku. Krajinou procházejí bytosti. Jsou něčím podobné nám, lidem? Postavou. Klečící osoba vpředu nabrala vodu do dlaní a pije, nepije jako zvěř, ale nese vodu k ústům. Co se odráží ve zčeřené vodní hladině pod kapkami dopadajícími z dlaně? Nejasný, rozmazaný obraz, spíše jen obrys bytosti. Tak si ji kdysi představil malíř, jehož pracovní portrét i s osobními údaji najdeme na liště na str. 19. Vyučující na závěr doplní, že i když věda zabývající se počátky existence lidí na Zemi značně pokročila, přesto není jasná hranice mezi živočišnými druhy a prvními skutečnými příslušníky rodu Homo, a používají se různé způsoby, jak tuto hranici vymezit. Jedno z možných kritérií popsal v odborných podkladech pro tvorbu lekcí doc. Miroslav Popelka takto: Na zemi vznikl rod Homo, který se od všech ostatních živočišných příbuzných odlišil jednou velmi zásadní skutečností. Stal se výrobcem nástrojů. První produkty lidské práce vlastně umožnily samotnou existenci člověka. Primitivní lidské společnosti začaly vytvářet produkty, které spolu se stále se rozšiřujícím duchovním bohatstvím vytvořily lidskou kulturu. Vhodnou pomůckou může být kniha Johna Morrise Robertse Pravěk a nejstarší civilizace, kterou vyučující přinese do hodiny. Nebo lze zadat žákům dobrovolný úkol, aby o tomto britském historikovi a spisovateli zjistili více. Případně aby v knihovně vyhledali, vypůjčili a do následující hodiny přinesli uvedenou publikaci. Vyučující může žáky vyzvat, aby přinesli další knihy o pravěku a připravit ve třídě výstavku knih a tím podnítit zvědavost a zájem všech žáků třídy dovědět se o pravěku více. Cesta k dnešnímu člověku začala nepředstavitelně dávno učebnice str. 18 Všechny texty a obrázky na liště učebnice str. 18 Slovo cesta v podnadpisu lekce má symbolický i skutečný význam: cesta jako vývoj lidského rodu, cesta archeologů a jejich pomocníků za poznáním a nález zkamenělých stop, cestičky, které zanechal předchůdce člověka v pravěkých sopečných vrstvách. Texty i vyobrazení na příkladu Homo habilis vysvětlují důvody, pro které jsou tyto bytosti zařazovány z pohledu svých schopností do rodu Homo. Klíčovými jsou v tomto smyslu věty v posledním odstavci na straně 18: Usoudili [archeologové], že sekáče patřily tvoru, který předvídal, jak mu tyto nástroje ulehčí práci a usnadní život. Toto dokáže ze všech živočichů jen člověk. Obrázky a texty na liště strany 18 umožňují blíže poznat odlišnosti mezi pojmy vrozené a získané schopnosti, jednání, chování Obrázek sekáče a úštěpů učebnice str. 18. Na obrázku jsou dva různé sekáče, ale jen jeden úštěp, zobrazený ze tří stran. Vyučující může zadat žákům úkol: Rozhodněte, zda jsou na obrázku tři rozdílné úštěpy, nebo jeden a týž úštěp, jehož podobu archeolog nakreslil ze tří různých pohledů. Žáci pak mohou odvodit, v čem je výhoda takového zobrazení, případně z plastelíny vymodelovat podobu úštěpu. M 017 Zjistěte, kde leží Olduvai. Žáci jsou poprvé odkázáni na práci s tematickou mapkou. Je proto třeba, aby si našli na straně 5 význam ikony M 017. Poté vyhledají Olduvai na mapce na str. 17 a uvědomí si, ve kterém světadíle byly nejstarší pozůstatky prvních lidských bytostí nalezeny. Vyučující může mapku doplnit otázkami: Jak se jmenuje další africké naleziště? Co vědci nalezli v Laetoli [vyslov: létoli]? Zkontroluje tak pozorné čtení strany 17, kde se žáci již seznámili s fotografií zkamenělých stop v Laetoli. Sekáče i úštěpy jsou nejstarší artefakty. 015 Co je artefakt? Žáci se poprvé setkávají s ikonou vracející je zpět na určitou stránku učebnice. Je vhodné, aby si sami našli její význam na straně 5. Pojem artefakt je vysvětlen ve shrnutí učiva na uvedené straně 15. Tři fotografie: kojení dítěte, dítě pije z hrníčku a neolitická nádobka z vypálené hlíny s připojenými texty umožňují žákům snáze porovnat odlišnosti mezi vrozeným a získaným chováním lidí a uvědomit si důležitost předávání zkušeností generacemi. Usnadní jim splnění úkolu popsat, čím se liší příslušníci rodu Homo od ostatních živočišných L 41

5 ~ PRAVĚK druhů i čím jsme spřízněni s tvory, kteří se nám příliš nepodobají, a přesto je vědci do rodu Homo zařadili. Vyučující může využít i tematické souvislosti mezi vyobrazením kojící maminky, chlapce pijícího z hrnečku a ilustrací Zdeňka Buriana u motivačního textu. Jak mohl člověk přežít v drsné přírodě? učebnice str. 19 Při svém pohybu krajinou se pravěcí lidé seznámili i s ohněm učebnice str. 19 Fotografie štípání pazourku a související text na liště učebnice str. 19 Fotografie Zdeňka Buriana a související text na liště učebnice str. 19 PS, úkol číslo 3 a všechny texty a obrázky na liště PS str. 11 Všechny výše uvedené části lekce spolu s úkolem v pracovním sešitě ukazují na příkladu člověka dělného, Homo ergaster, na obtížnost uhájení existence lidského rodu v drsné přírodě. Upozorňují, že schopnost využívat oheň významně ovlivnila život lidí. Odpovědi na otázky spolu s ikonickými texty stránky pomohou žákům vytvořit si představu o tomto vývojově pokročilejším typu člověka. Současně je dobré, aby si žáci s pomocí učitele ujasnili, že právě překonávání drsných podmínek života umožnilo další rozvoj lidského rodu. Jak mohl člověk přežít v drsné přírodě? učebnice str. 19 Text o experimentální archeologii a fotografie štípání pazourku učebnice str. 19 Úkol číslo 3 upravený obrázek tlupy člověka dělného, připojené otázky a úkoly PS str. 11 Text o experimentální archeologii a fotografie štípání pazourku na liště PS str. 11 oporučujeme, aby vyučující nejprve ověřil pozorné čtení hlavního textu vhodně volenými otázkami. Například: Co museli lidé dokázat, aby zachovali lidský rod? Z textu i obrázku mohou žáci odvodit, že se jedná o schopnost přivést na svět potomky a vybavit je potřebnými zkušenostmi pro přežití. Mohou posoudit, zda je pro zachování lidského rodu třeba splňovat stejné podmínky i dnes. Ve kterých světadílech nacházejí archeologové pěstní klíny? V případě, že žáci nebudou mít k dispozici zeměpisné atlasy nebo nástěnnou mapu, lze nouzově využít mapku světa v učebnici na str. 24 s popsanými názvy světadílů, kde jsou však Evropa a Asie uvedeny pod jediným názvem Eurasie. Popište vzhled a vlastnosti pazourku. Pokud mají žáci pracovní sešit, mohou podle obrázků na liště popsat postup vzniku úštěpu z pazourkové pecky. O co se pokoušejí lidé, zabývající se experimentální archeologií? Text v učebnici nevysvětluje pojem tlupa, který v tomto případě označuje praformu lidského sdružování. oc. Miroslav Popelka uvádí: Malé skupinky lovců a sběračů se neustále pohybovaly krajinou, ve které nestačily ani zanechat nějaké výraznější stopy svého pobytu. ělaly pouze krátké zastávky, ale malé území, které obývaly, je stačilo uživit pouze na omezenou dobu. Skupiny, které nazýváme také tlupy, byly málo početné. To proto, že jejich způsob života velkým společenstvím nevyhovuje. Ženy se navíc, vzhledem k tomu, že tlupa byla poměrně často v pohybu, mohly věnovat nejvýše jednomu malému, dosud nechodícímu dítěti. A nesmíme také zapomenout, že mnoho porodů tehdy končilo smrtí matky, dítěte, nebo dokonce obou. Stěžejní je práce s obrázkem tlupy. Podporuje ji i úkol v pracovním sešitě. Kromě dříve uvedených otázek může vyučující položit řadu dalších, které si sám připraví. Například: Vyhledejte na obrázku dva dospělé členy tlupy, kteří spolupracují. Popište jejich činnost. K čemu se asi chystají? Jedná se o členy tlupy v levé části obrázku. Jeden z nich drží napřažený kámen a zjevně se chystá zasáhnout, kdyby se po odvalení kamene, na kterém pracuje druhý člen tlupy, objevila vhodná kořist. alšími otázkami může vyučující obrátit pozornost na přírodní prostředí. Otázky k obrázku mohou připravovat i žáci a pak si je navzájem klást. Jak staré mohou být obrazy Zdeňka Buriana? Z údajů pod fotografií Zdeňka Buriana žáci zjistí, kdy malíř žil. Z toho mohou odvodit časové rozpětí, kdy jeho obrazy vznikaly. oporučujeme navázat úvahou, proč by dnes Zdeněk Burian obrazy namaloval jinak. Vyučující může žáky požádat, aby si znovu přečetli texty odstavců: Odkud pocházejí informace předkládané v učebnici dějepisu? a Naše pohledy do minulosti nikdy nebudou úplné a přesné na straně 14 a vyhledali odpovídající důvody. Vyučující může žákům nabídnout úkol, aby zjistili více informací o životě a tvorbě Zdeňka Buriana a případně získali další ukázky jeho prací znázorňující život lidí v období pravěku. V každém případě bude užitečné žákům připome- 42

6 PRAVĚK~ nout, že tvorba malíře Buriana se zdaleka netýkala jen výjevů z pravěku, ale že byl ilustrátorem řady dalších převážně dobrodružných knih. Žáci mohou tyto ukázky Burianovy tvorby v rámci samostatné práce také přečíst, popř. přinést do hodiny. oporučujeme spolupráci s vyučujícím českého jazyka. Práce s pazourkem a experimentální archeologie, fotografie a text na liště str. 19. a PS lišta na str. 11. Žáci si prohlédnou fotografie štípání pazourku a popíší postup práce. Po přečtení textů se pokusí vysvětlit pojem experimentální archeologie. Učitel upřesní, že experimentální archeologie pracuje s analogií a je významným zprostředkovatelem našeho poznání života pravěkých lidí. Žáci mohou vyhledat na internetu skupiny lidí, zabývající se experimentální archeologií a seznámit se s jejich prací. Při svém pohybu krajinou se pravěcí lidé seznámili i s ohněm učebnice str. 19 Odstavec motivuje žáky k zamyšlení se nad výhodami, které přineslo lidem využívání ohně. Všechny připojené otázky předpokládají využití zkušeností žáků a jejich znalostí získaných četbou, sledováním filmů atd. Stručně charakterizuje člověka dělného. oporučujeme, aby žáci všechny odpovědi na otázky o způsobu využívání ohně a jeho významu pro pravěkého člověka zpracovali ve skupinách. Skupiny pak porovnají své odpovědi na otázky a pod vedením učitele společně zformulují závěr této části lekce. Vyučující žáky upozorní, že se jedná o jednu z verzí vysvětlující původ člověka. Naše poznání není ukončeno. Učebnice nejen v tomto případě prezentuje žákům současné vědecké poznatky o počátcích pravěku, omezené množstvím materiálu, které jsou k dispozici. Shrnutí učiva učebnice str. 19 Člověk se začal pohybovat vzpřímeně na zadních končetinách. Vyučující může žáky požádat, aby pro tuto větu uvedenou ve shrnutí učiva, našli v kapitole jeden z důkazů vzpřímené chůze předchůdců dnešního člověka, kterým je fotografie dochovaných stop na straně 18. Jsou staré přibližně 3,2 miliónů let a podle současných poznatků je zanechal živočišný předchůdce člověka Australopithecus aferensis. Lze přepokládat, že někteří žáci mohou jako důkaz uvádět ilustrace Zdeňka Buriana. Vyučující by neměl zasahovat, ale požádat všechny žáky, aby posoudili, zda toto tvrzení považují za správné, či chybné a zdůvodnili proč. Obrázek píšícího dítěte a související text na liště učebnice str. 19 Palcem otočeným proti prstům se naše ruka liší od ruky lidoopů, kteří tuto schopnost nemají. Pro názornost lze žákům polohu palce ruky lidoopa přirovnat k postavení palce na lidské noze. Žáci mohou porovnat schopnost uchopit a manipulovat předměty rukou a nohou. Práce rukou ho nutila přemýšlet a ovlivnila rozvoj jeho mozku. Tato věta společně s obrázkem píšící holčičky motivují k formulování jednoho ze závěrů lekce: posílit sebevědomí žáků (je v lidských silách, aby se cíleně naučili nové činnosti a postupně rozvíjeli své schopnosti motorické i rozumové). oporučujeme pracovat jistě se stále živými vzpomínkami žáků na jejich první pokusy psaní textů a prokázat, jak se propojuje činnost ruky a mozku, kam pokročily jejich schopnosti. oporučujeme rozvinout krátkou debatu na téma: Které hračky se dávají malým dětem, aby se rozvíjela jemná motorika rukou a spolu s ní i schopnost pozorovat a přemýšlet? (Např. různě velké barevně odlišné kalíšky, které se postupně děti naučí skládat do sebe, nebo z nich naopak stavět věže. Rozlišovat větší a menší, manipulovat s předměty, rozlišovat jejich barevnost atd.) Žáci mohou vyjmenovat všechny činnosti, které lidská ruka na vyobrazeních na straně 18 a 19 vykonává. Ruka pračlověka nesoucí vodu k ústům, malá ručka novorozence, která může v budoucnosti tvořit obdivuhodná díla, ruce maminky držící dítě při kojení, ruce chlapce držícího hrníček, ruce lidí odkrývající pravěké stopy, ruka štípající pazourek, ruka malíře Zdeňka Buriana tvořícího obraz atd. všechna tato vyobrazení podtrhují význam lidských činností pro rozvoj lidského rodu. L 43

7 ~ PRAVĚK Nezamýšlená symbolika je skryta i v dalších obrázcích: černoši odkrývající stopy v Africe, chlapec s hrníčkem Evropa, píšící holčička Asie. Právě v těchto světadílech se rozšířil člověk vzpřímený, sem vedou stopy počátků lidstva. Závěrečné otázky a úkoly učebnice str. 19 Porovnejte vzhled a způsob výroby sekáče a pěstního klínu. Který z obou nástrojů byl náročnější na výrobu a proč? Je zjevné, že sekáč byl jen částečně opracovaný kámen. Pěstní klín je tvarově dokonalejší, výrobce musel mít představu cílové podoby komplikovanějšího tvaru, než je sekáč. Jeho výroba byla mnohem pracnější, vyžadovala přesnější a jemnější údery při vytváření ostrých hran atd. I když nám nejsou první lidé příliš podobní, dokážete vysvětlit, čím jsou nám blízcí? Proč je vědci zařadili do roku Homo? Kromě důkazů vzpřímené chůze a fyziologické podoby jsou to především schopnost představit si, vyrobit a použít nástroje, které mu usnadní život. Úkol č. 2, zápis z hodiny PS str. 11 Homo habilis; člověk zručný; sekáče; Homo ergaster; člověk dělný; 1,8 milionu; pěstní klín. C M Žili v době kamenné lidé i na našem území? učebnice str , PS str. 12 Lekce charakterizuje doby ledové i meziledové a jejich dopad na živé organizmy. Představuje stručně další zástupce lidského rodu, kteří dokázali uhájit život lidského rodu v drsných podmínkách dob ledových i rozvíjet schopnosti člověka a získávat nové dovednosti. Zabývá se otázkami, jak asi vypadaly úkryty pravěkých lidí před nepohodou, která zvířata lovili, které zbraně používali. Představuje dochované sošky venuší a navozuje úvahy o jejich symbolice. Přináší zobrazení keramických figurek zvířat jako doklad tehdejší fauny i schopností pravěkých umělců. Uvádí příklad kostrového pohřbu a vede k zamyšlení nad důvody, proč lidé vkládali do hrobů milodary. Nabízí vyučujícímu a žákům možnost využít obsah lekce k úvahám, proč by i dnes měl člověk žít v souladu s přírodou a do jejího vývoje zasahovat velmi uvážlivě. ílčí očekávané výstupy Žák správně používá pojmy: starší doba kamenná, doba ledová, doba meziledová, rekonstrukce, člověk rozumný, člověk dnešního typu, milodar, paleolit, neandertálec, Homo sapiens, ledovec, bludný balvan, Věstonická venuše, čepel, mamutovina. Žák: - přečte z časové osy údaje o průběhu starší doby kamenné. - vybere z nabídky správný latinský název starší doby kamenné. V textu učebnice vyhledá, ze kterých slov se skládá název paleolit. - uvede příklady, podle kterých vědci dokazují, že existovaly doby ledové. Vyvodí s využitím údajů z tabulky, která srovnává teploty v době ledové a dnes, závěry o důsledcích doby ledové na flóru a faunu. - uvede příklady, jak se lidé ve starší době kamenné vyrovnávali s proměnami podnebí. - popíše na příkladu nálezů z olních Věstonic dovednosti člověka dnešního typu. - objasní pojem venuše, porovná sošky venuší a popíše jejich společné znaky. Uvede jejich možnou funkci v životě tehdejších lidí. - vysvětlí, co byly milodary a proč byly pravděpodobně ukládány do hrobů společně se zemřelými. Motivační citát uvádí představy římského architekta Vitruvia, jak asi vypadaly první pokusy lidí o stavbu přístřeší. Navazující otázky a úkoly vedou žáky k zamyšlení, které výhody přístřeší lidem poskytovala. Požadují po žácích úsudek o věrohodnosti předkládané informace. C 016 Žil Vitruvius ve starší době kamenné, nebo popsal jen své představy? Po žácích jsou požadovány tyto úkony: a) vyhledat časový údaj v přečteném textu o Vitruviovi. Je obsažen ve větě: Tak popsal počátky lidského bydlení římský architekt Vitruvius, který žil před dvěma tisíci lety. 44

8 PRAVĚK~ b) určit na časové ose pravěku na straně 16, od kdy do kdy trvala starší doba kamenná. Vyučující, pokud tak neučinil již dříve, musí seznámit žáky s časovou osou pravěku, minimálně je třeba objasnit, na která období vědci rozdělili pravěk, a seznámit žáky s českými i latinskými názvy těchto etap. Teprve poté, co žáci zjistí, že pro starší dobu kamennou se používá název paleolit, mohou na poměrně složité časové ose najít její část, zobrazující paleolit, starší dobu kamennou, a vyčíst dobu jejího trvání 3,5 milionu 8 tisíc př. n. l.; c) porovnat oba získané časové údaje a formulovat odpověď na položenou otázku. Za pomoci vyučujícího a jeho vhodně kladených otázek jistě dospějí k závěru, že Vitruvius nežil v době kamenné a popisuje jen své představy. oporučujeme, aby v úvaze pod vedením vyučujícího žáci pokračovali a uvědomili si, že Vitruviův text není přímým svědectvím o tom, jak se přístřeší vyvíjela, ale jen předpokladem, že takto mohla během vývoje vypadat. V dlouhém období pravěku se střídaly doby ledové s dobami meziledovými učebnice str. 20 Texty a obrázek na liště učebnice str. 20 Mapa nejrozsáhlejšího zalednění Evropy, doprovodné fotografie a texty učebnice str. 17 Text popisu nálezu pozůstatků pravěkého obydlí v Přezleticích i připojená fotografie částečné rekonstrukce pravěkého přístřešku z území Ruska pomáhají žákům vytvořit si představu o jedné z možných podob pravěkých obydlí starší doby kamenné. Fotografie na liště přinášejí příklady přírodních úkrytů, jeskyně a skalního převisu. Obydlí mohla poskytovat jen závětří a nemusela být kryta. Základy z kamenů, jílu a mamutích kostí však mohly být základem poskytujícím oporu konstrukci z větví, jež mohla být pokryta trávou, zvířecími kůžemi a podobně. Tyto materiály se však nezachovaly, a proto se lze pohybovat jen v rovině úvah a dohadů. Texty i tabulky s navazující mapou a fotografiemi na straně 17 dokumentují dobu ledovou a vedou žáky k poznání, jak tyto změny podnebí ovlivňovaly rostliny, živočichy i člověka. oporučený postup při seznamování žáků s podmínkami dob ledových: 1. Prostudovat následující odstavec: Příroda byla tehdy neúprosně tvrdá. V nejchladnějších obdobích byla celá severní Evropa až k našim hranicím pokryta vrstvou ledu. V dobách ledových byly teploty v Evropě nižší a v dobách meziledových vyšší než v současnosti. Přejít na stranu 17 a zabývat se důkazy, které vypovídají o zalednění Evropy, a vytvořit si představu zaledněné krajiny i rozsahu zalednění Evropy. Fotografie dokládají, že ledovec po sobě zanechal důkazy rýhy, uložené materiály, které přemístil, včetně bludných balvanů. Podobu zaledněné krajiny přináší připojená fotografie. Žáci mohou v jiných zdrojích vyhledat údaje o zalednění Grónska a představy si ještě více upřesnit. Mapa vykresluje rozsah největšího zalednění. 2. Vrátit se na stranu 20 a splnit úkoly doprovázející tabulku, která porovnává dnešní teploty s předpokládanými teplotami v dobách ledových. nes je v průběhu roku v oblasti Brna devět měsíců s průměrnými měsíčními teplotami nad bodem mrazu. Pokud je správný předpoklad některých vědců, že průměrné teploty mohly poklesnout až o 10 stupňů, tak v dobách ledových trvala období s teplotami nad bodem mrazu pouze 5 měsíců. Čas vhodný pro růst rostlin se zkrátil o 4 měsíce. Území současné ČR nebylo zaledněno, ale ledovec sahal až k našim severním hranicím. 3. Prostudovat následující odstavec textu Některé rostliny nevytvoří. Zůstávají a převládnou jen odolnější rostliny. Prohlédnout si na liště fotografii dryádky osmiplátečné, a prostudovat připojený text a odpovědět na připojenou otázku. Tak jako některé rostliny nesnášejí klimatické podmínky s nižšími teplotami, jsou i rostliny, kterým teplejší podnebí nevyhovuje a nepřežijí v konkurenci s rostlinami, jimž teplejší podnebí vyhovuje více. Proto zůstávají relikty doby ledové jen ve vyšších nadmořských výškách, kde klima odpovídá jejich potřebám a nejsou vystaveny konkurenci teplomilných rostlin. 4. Prostudovat ilustraci lovu na mamuta, kterou vytvořil Libor Balák podle současných poznatků a splnit připojené otázky a úkoly. P 45

9 ~ PRAVĚK MP P Př Žáci by jak na základě studia předcházejících částí lekce, tak i na základě znalostí z přírodovědy a přírodopisu měli být schopni dospět k závěru, že na určité druhy rostlin jsou vázáni i určití živočichové, od těch nejmenších až po velká zvířata. Když změny teplot navodí změnu složení druhů rostlin (flóry), dochází proto souběžně i ke změně skladby živočichů (fauny). Změnám se museli přizpůsobit i lidé. Buď museli z krajiny odejít, nebo najít způsoby, jak i ve změněném, drsnějším klimatu přežít. Vyrobit si teplé oděvy, připravit dokonalejší přístřeší, naučit se lovit jiný druh zvířat atd. Zvažte, jaký užitek mohla mít tlupa z ulovení tak velkého zvířete. Kromě potravy, což žáci jistě snadno odvodí, mohou pozornější z nich argumentovat obrázkem rekonstrukce přístřeší i textem o nálezu v Přezleticích a usoudit, že kly a velké mamutí kosti mohly sloužit pro stavbu úkrytů, kůže k jejich pokrytí a podobně. Vyučující může doplnit, že zvířecí šlachy i kosti sloužily k výrobě nástrojů. Lidský rod dokázal přežít učebnice str. 21 Obrázky rozdělávání ohně na liště PS str. 12 Pracovní sešit úkol číslo 3 PS str. 12 Text představuje Homo sapiens, člověka rozumného i neandertálce, jednu z větví rodu Homo sapiens, jejíž vývoj dále nepokračoval. Objasňuje původ názvu neandertálec. Pokud mají žáci k dispozici pracovní sešit, může vyučující zařadit prostudování fotografií z tábora experimentální archeologie (na liště) dokumentujících dva způsoby rozdělávání ohně. Jednak pomocí luku a třením dvou dřev získat žhavé uhlíky, jednak vykřesáním jiskry podpálit snadno vznětlivý materiál. V případě nedostatku času, který lze předpokládat, ponechá vyučující splnění úkolu úkol číslo 3 žákům jako součást domácí přípravy a výsledky zkontroluje příští hodinu. Vývoj člověka pokračoval učebnice str. 21 Fotografie a texty na liště učebnice str. 21 Text, fotografie a připojené otázky seznamují žáky s dovednostmi Homo sapiens, člověka dnešního typu. Představují některé významné nálezy ze světoznámého naleziště v olních Věstonicích. Většina úkolů není obtížná. Pro potřeby vyučujícího přinášíme ještě tyto podrobnosti z podkladů ke tvorbě lekcí, zpracované doc. Miroslavem Popelkou. Lidé ale byli nejen zdatnými lovci, ale vytvořili poměrně vyspělou společnost, vyráběli stále dokonalejší štípané nástroje a používali například již luk a šípy. okázali také projevit své sklony k umění. Své mrtvé již častěji pohřbívali a někdy snad pohřeb doprovázely složitější obřady. Přestože způsob obživy nutil lovecké tlupy k pohybu krajinou, přece jen za příznivých podmínek docházelo k trvalejšímu usazování. Nejlepším příkladem je pro to světoznámé naleziště v olních Věstonicích na jižní Moravě. Tam, kde se zvedají stráně Pavlovských vrchů, vznikala opakovaně dočasná sídliště lovců mamutů. V údolí řeky yje byla četná napajedla stádní zvěře a toho také lidé využili. Nemuseli neustále putovat otevřenou krajinou a hledat lovecké revíry bohaté na zvěř. Ve Věstonicích mohli pouze vyčkávat skoro s jistotou příchodu zvířat k napajedlům. A tak není divu, že zde archeologové dlouhá léta zkoumali v terénu stopy jejich přítomnosti. Na osídlených plochách byly objeveny pozůstatky ohnišť a několika oválných stanovitých chatrčí. Ty měly základ z kamenů a velkých mamutích kostí, který byl oporou pro konstrukci z větví, pokrytou patrně zvířecími kůžemi. Za zmínku stojí zvláště jedna chata s pecí uprostřed podlahy. Možná se v ní vypalovaly hliněné figurky zvířat, kterých bylo ve Věstonicích objeveno veliké množství. Jsou dokladem primitivního umění pravěkých lovců. Protože znázorňují zvířata, jejichž druhy dokážeme mnohdy jasně poznat, máme díky těmto výrobkům výbornou představu o tom, jaká zvířata současně s lovci z Věstonic žila. Figurky neměly ale pouze podobu lva, medvěda, nosorožce nebo rosomáka. Měly i podobu lidskou. Jedním z nejslavnějších nálezů z Věstonic je také proslulá Věstonická venuše, objevená v roce Je velmi podobná desítkám dalších nálezů z různých částí Evropy. Na rozdíl od jiných, které jsou vyrobeny z mamutoviny, kosti nebo kamene, je zdejší venuše směsí hlíny a rozdrcených kostí. Je to opravdu pozoruhodná figurka Na fotografiích v nejrůznějších publikacích se zdá být mohutná. Ve skutečnosti je vysoká jen něco přes 11 centimetrů. Protáhlá hlava nemá vymodelovaný obličej. Pouze oči jsou vyznačeny dvěma šikmými rýhami. Zaujmou ale čtyři hluboké vrypy, pravidelně rozmístěné do čtyřúhelníku. Najdeme je na temeni 46

10 PRAVĚK~ hlavy, a tak málokdo tuší, že na figurce vůbec jsou Při obvyklém pohledu zpředu (tak je soška obvykle zobrazována) vidět nejsou. A znovu je před námi otázka, k čemu tyto vrypy sloužily? Měly pouze symbolický význam, nebo umožňovaly upevnění nějaké ozdoby či ještě něčeho dalšího? Znovu otázka, na kterou zatím není uspokojivá odpověď. Ruce z pohledu zepředu jako by byly založeny za zády, jenže tam nepokračují Na první pohled upoutají veliká ňadra, široké boky a kypré hýždě. Pravěký umělec si dal záležet i s naznačením pupku a na figurce zaujme ještě hluboký zářez pod břichem. Ten jakoby odděloval trup od nohou, které se konicky zužují, aniž by byly zakončeny. Tato krásná keramická plastika sloužila bezpochyby k nějakým obřadním kultovním účelům. Nebyla asi osamocena, protože z olních Věstonic pochází nálezy zlomků, které jakoby byly vymodelovány podle její předlohy. Myšlenkový svět lovců mamutů z Věstonic nám ještě přibližují nalezené pohřby. Pozoruhodný je zejména společný hrob tří jedinců, objevený v roce V hrobové jámě byla uložena žena asi dvacetiletá a po jejích bocích o něco mladší muži. Hlavy zemřelých byly posypány červeným barvivem. To lidé pravěku dělali často, dokonce ještě i v mladší době kamenné. Snad se mrtvým snažili zachovat barvu obličeje jako za života. Pohřeb doprovázely ještě milodary v podobě ozdobných předmětů z mamutoviny a zvířecích zubů. F Vrhač oštěpu drží lovec v pravé ruce, levou rukou usměrňuje jeho dráhu při odhodu. Vrhač oštěpu je páka na jednom konci upravená tak, aby do ní zapadl konec oštěpu. Lovec působí na její druhý konec svou silou po krátké dráze, zatímco druhý konec páky opisuje delší dráhu a uděluje oštěpu vysokou počáteční rychlost, a tím umožňuje delší dráhu jeho letu i větší účinnost při zasažení cíle. Ohnutí těla luku trvá déle, než jeho návrat do původní polohy po uvolnění tětivy. Lovec pružné tělo luku ohne a tímto způsobem do něj uloží energii svých svalů. Po uvolnění tětivy, která prochází zářezem na konci šípu, se tělo luku velmi rychle vrací do původního tvaru. ojde k rychlému uvolnění nahromaděné energie a šíp získá vysokou počáteční rychlost, kterou by mu prostým hodem bez použití luku lovec nikdy nemohl dát. Shrnutí učiva učebnice str. 21 Věčné úsilí o přežití a překonávání obtíží vedlo ke zdokonalení lidského rodu. Žáci doloží, které obtíže museli pravěcí lidé překonávat. Zdá se, že nepříznivé přírodní podmínky nebyly lidem ke škodě, ale spíše ku prospěchu. Žáci vysloví svůj názor na tvrzení, že nepříznivé podmínky mohly vést ke zdokonalování člověka. Závěrečné otázky a úkoly učebnice str. 21 Vyhledejte doklady o životě lidí doby kamenné na našem území. Využijte prostudovanou lekci a další zdroje. Přímo v lekci: fotografie jeskyně Kůlna na liště na straně 20, u které je v popisce napsáno, že byla obývána již v pravěku. Text o nejstarších obydlích uvádí nález základového valu v Přezleticích u Prahy. Přináší fotografie nálezů z olních Věstonic. Mapa na straně 17 kromě Přezletic a olních Věstonic připomíná i Předmostí u Přerova. Vlastní názvy lokalit jsou stopami, které mohou žáci sledovat, a nalézt podrobnější popisy předmětů, jež byly v těchto lokalitách nalezeny. Vyučující může poskytnout další náměty: návrší Písečný vrch u Bečova nedaleko města Mostu, Praha-Sedlec, Praha-Suchdol, Brno-Bohunice, Brno-Stránská skála. Úkol č. 2, zápis z hodiny PS str. 12 meziledové; kamenů a mamutích kostí (jílů, chvojí); skalními převisy; jeskyních; Homo heidelbergensis; člověk heidelberský; ; Homo sapiens; člověk rozumný, anatomicky moderní člověk MP 47