změna intenzit i struktur

Nové demografické trendy v České republice: změna intenzit i struktur Jitka Rychtaříkov ková Univerzita Karlova v Praze, PřírodovP rodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Albertov 6, 128 43 Praha 2 e-mail: rychta@natur.cuni.cz

Struktura Mezinárodn rodní situace Demografické trendy České republiky Plodnost: intenzita Plodnost: věkv Plodnost: pořad adí Plodnost rodinný stav Regulace porodnosti Postoje k rodičovstv ovství Formování a rozpad rodiny Změny délky d života Budoucí věková struktura

Mezinárodn rodní situace

Plodnost: klíčový faktor Změna intenzity i struktur Věk Rodinný Rodinný stav

Evropa 2006 - dvě skupiny zemí: velmi nízk n zká a vyšší úrove roveň plodnosti Francie Slovensko Polsko Litva Rumunsko Slovinsko Německo Itálie Česká republika Maďarsko Lotyšsko Portugalsko Španělsko Bulharsko Řecko Rakousko Malta Švýcarsko Kypr Estonsko Belgie Lucembursko Nizozemsko Dánsko Finsko Spojené království Švédsko Norsko Irsko 2,00 1,24 1,27 1,31 1,31 1,31 1,32 1,32 1,33 1,34 1,35 1,35 1,35 1,37 1,39 1,40 1,41 1,43 1,47 1,55 1,64 1,65 1,70 1,83 1,84 1,84 1,85 1,90 1,93 Island 2,05 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 2006: úhrnná plodnost prostá reprodukce nízká plodnost extrémně nízká plodnost

Co znamená v dnešní době hranice 1,5 živě narozeného dítěte d te na jednu ženu v reprodukčním m věku v a hodnota 1,3? Podle P. McDonalda se rozlišuj ují dvě skupiny zemí s nízkou plodností,, a to ty, které mají úhrnnou plodnost o něco n menší než 1,5 a které ještě mají naději na její eventuelní oživení,, respektive mohou zmírnit nepřízniv znivé důsledky nízkn zké plodnosti pomocí zahraniční imigrace. Avšak země s úhrnnou hrnnou plodností 1,3 a nižší se již nacházej zejí v nebezpečné zóně pasti nízkn zké plodnosti a pro něn je výhledové oživení plodnosti velmi problematické a imigrace by musela být neúnosn nosně masivní. P. McDonald: Fertility and the State: the efficacy of policy; IUSSP General Conference, Tours, June 2005

Hranice nízkn zké plodnosti 1,3 živě narozených dětíd jedné ženě v reprodukčním m věku v je alarmující také proto, že každá následující reprodukční generace, která trvá zhruba třicet t let, se sníží na 63% početnosti tét předchozí,, což ve výsledku znamená, že e jestliže velikost první generace je 100, potom druhé je 63, třett etí 40 a čtvrté 25 a to vše v e během b 90 (3x30) let. Z psychologického hlediska lidé,, kteří vyrůstaj stají v prostřed edí,, kde rodičovstv ovství není ceněno no a páry p spolu žijí bez dětíd nebo pouze s jedním m dítětem, d tem, měním i své celoživotn ivotní hodnotové orientace, kde rodina a děti d často nemají místo. Z ekonomického hlediska si populace s dlouhodobě nízkou plodností vytvářej ejí nepříznivou věkovou strukturu (nedostatek ekonomicky aktivních).

Česká republika: přesun p z vyšší plodnosti k extrémn mně nízké Průměrný počet dětí na jednu ženu 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 ČR Francie Rakousko Německo 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Pokles plodnosti, trvale pod hranici prosté reprodukce, začal al v šedesátých letech v zemích severní Evropy, později v Evropě západní a v sedmdesátých letech v Evropě jižní. Tyto změny jsou často označov ovány jako: dramatické,, drastické, nečekan ekané, pozoruhodné a revoluční. Bývalé socialistické země většinou přijaly p v tét době opatřen ení rodinné politiky, a proto měly m vyšší úroveň úhrnné plodnosti.

Historicky nejnižší plodnost v ČR 3,5 Úhrnná plodnost 3,0 Česká republika Francie 2,5 2,0 1,5 1,0 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000

30 29 28 27 26 25 24 Nižší věk k při p i porodu již neznamená vyšší úrove roveň plodnosti Bulharsko Rumunsko Litva Lotyšsko Estonsko Slovensko Polsko Island Česká republika Maďarsko Rakousko Portugalsko Kypr Belgie Irsko Norsko Slovinsko Finsko Dánsko Řecko Francie Švédsko Itálie Nizozemsko Lucembursko Německo Španělsko Švýcarsko Spojené království Průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 2005

Odsouvání narození prvního dítěte d te do vyšší ššího věku v je celoevropský trend započatý atý ve Skandinávii již počátkem sedmdesátých let 20.století a pokračuj ující přes západnz padní Evropu do Evropy jižní. Například v roce 2004 byl průměrný rný věk v žen při p i narození prvního dítěte d te 28,6 let ve Švédsku, 28,9 v Nizozemsku a 29,3 ve Španělsku. Studie, zabývající se otázkou, maximáln lního věku v při p narození prvního dítěte d te při p i stávaj vajících ch biologických možnostech žen a do jisté míry i mužů udávaj vají horní hranici 33 let jako hodnotu průměru ru pro celou populaci s variabilitou vyjádřenou směrodatnou odchylkou 4 roky. To vše v e platí za podmínky, bereme-li do úvahy dnešní znalosti o klesajících ch možnostech otěhotn hotnění,, respektive úspěšného těhotenstvt hotenství,, s rostoucím m věkem v ženy i současn asné možnosti asistované reprodukce.

Děti narozené mimo manželstv elství: nerovnoměrný rný nárůst. n Faktor poklesu plodnosti? Rozdíln lné situace?: oba rodiče e nesezdaní osamělý rodič

Procento dětí d narozených mimo manželstv elství v letech 1960, 1980 a 2006 70 60 50 1960 1980 2006 40 30 20 10 0 Řecko Kypr Švýcarsko Itálie Polsko Malta Belgie Španělsko Slovensko Lucembursko Rumunsko Litva Německo Portugalsko Irsko Česká republika Maďarsko Nizozemsko Rakousko Finsko Lotyšsko Spojené království Dánsko Slovinsko Francie Bulharsko Norsko Švédsko Estonsko Island

Délka života a jeho kvalita Demografický režim úmrtnosti se změnil ze systému dominovaném kojeneckou úmrtností na režim, který je určován úmrtností seniorů. Prodlužování lidského věku v sebou také přináší: vyšší frekvenci chronických onemocnění,, která sice nejsou prvotními příčinami p úmrtí,, ale znepříjem jemňují život jedince a v horší ším m případp padě ho omezují v konání běžných denních aktivit. Proto v posledních letech více v nabývají na významu otázky a ukazatele spojené s kvalitou života.

Latvia Lithuania Bulgaria Estonia Slovakia Hungary Romania Poland Czech Republic Slovenia Portugal Denmark Malta Netherlands Belgium Luxembourg Italy Cyprus Finland Ireland Germany Austria United Kingdom Greece Spain Sweden France 24 22 20 18 16 14 12 10 Kolik dnes zbývá k dožit ití 65 letým? Life expectancy at age 65 2006 Males Females

23 22 Trend středn ední délky života ve věku v 65 let: zpoždění,, které přetrvává Střední délka života ve věku 65 let 21 20 19 18 17 Česká republika muži Francie muži Česká republika ženy Francie ženy 16 15 14 13 12 11 10 9 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000

Subjektivně vníman mané zdraví,, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velmi dobrého a dobrého zdraví 100 MUŽI 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Česká republika Slovensko Rakousko Španělsko Dánsko 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Pramen: databáze EHEMU http://www.ehemu.eu/, šetření SILC 2005

Subjektivně vníman mané zdraví,, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velmi dobrého a dobrého zdraví 100 90 ŽENY 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Česká republika Slovensko Rakousko Španělsko Dánsko 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Pramen: databáze EHEMU http://www.ehemu.eu/, šetření SILC 2005

Demografické trendy České republiky

Nové, historicky bezprecedentní,, demografické trendy patrné po vzniku České republiky (1993) Dlouhodobě extrémn mně nízká úroveň plodnosti, hluboko pod hranicí prosté reprodukce. Rychlý nárůst n podílu dětíd narozených mimo manželstv elství. Snižov ování sňatečnosti. Posun životních událost lostí do vyšší ššího věku. v Snižov ování úmrtnosti seniorů.

Česká republika 2007 1.1. 2008: 10 381 130 obyvatel Živě narození: 114 632 Zemřel elí: 104 636 Přirozený přírůstek: p 9 996 Přistěhovalí: 104 445 Vystěhoval hovalí: 20 500 Migrační saldo: 83 945 Celkový přírůstekp 93 941

Nejnovější demografické ukazatele v České republice Ukazatel 2006 2007 Úhrnná plodnost 1,33 1,44 - prvního pořadí 0,66 0,70 - druhého pořadí 0,48 0,53 - třetího a vyššího pořadí 0,19 0,22 Čistá míra reprodukce 0,64 0,70 Průměrný věk matek 28,9 29,1 - při prvním porodu 26,9 27,1 Podíl narozených mimo manželství (%) 33,3 34,5 Předmanželské koncepce (%) 30,0 30,4 Úhrnná potratovost 0,53 0,52 Úhrnná umělá potratovost 0,34 0,34 Tabulková prvosňatečnost-muži (%) 62,9 64,5 Průměrný věk při 1. sňatku-muži 31,0 31,2 Tabulková prvosňatečnost-ženy (%) 69,7 71,1 Průměrný věk při 1. sňatku-ženy 28,4 28,6 Úhrnná rozvodovost (%) 48,7 48,7 Naděje dožití při narození-muži 73,4 73,7 - ve věku 60 let 18,2 18,4 Naděje dožití při narození-ženy 79,7 79,9 - ve věku 60 let 22,3 22,3

Plodnost a její struktury Úhrnná versus konečná plodnost Věk Pořad adí Rodinný stav

Změny počtu narozených Počet živě narozených dětíd výrazně poklesl v posledních dvou dekádách a to z do tét doby obvyklého počtu 130 tisíc (1986: 133 356) na 120 tisíc c v letech 1992-1993 1993 a dále d aža na současných 100 tisíc živě narozených (2006: 105 831; 2007: 114 632). Minimáln lní počet živě narozených (89 471) byl přitom zaznamenán n v roce 1999.. Naopak poslední známé lokáln lní maximum počtu živě narozených se datuje k roku 1974,, kdy se narodilo 194 215 dětí.

Protiklad stabilizované konečné plodnosti oproti proměnliv nlivé úhrnné plodnosti úhrn měr plodnosti podle věku 2,8 2,6 2,4 slíbená, ale nerealizovaná propopulační opatření propopulační opatření konečná plodnost úhrnná plodnost 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 generace 1930 generace 1940 generace 1950 generace 1960 generace 1970 generace 1978 1,2 1,0 pokles plodnosti a narůstání věku matek při porodu 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Dlouhodobé trendy plodnosti charakter prokreace Východní Evropa Začátkem šedesátých let dvacátého století patřila Česká republika mezi země s nižší úrovní plodnosti (1960 úp=2,1). V sedmdesátých letech transversáln lní ukazatele plodnosti v České republice krátkodob tkodobě značně vzrostly v souvislosti s opatřen eními populační politiky zaměř ěřenými na podporu rodin s dětmi d (1974: 2,43). Ukazatel konečné plodnosti přestal klesat a mírně se zvýšil. Vyšší úroveň plodnosti v evropském m kontextu a nízký n věk v k matek při p porodu zůstaly z zachovány aža do počátku devadesátých let dvacátého století.. Od roku 1992 lze pozorovat hluboký pokles úhrnné plodnosti a nárůst n věku v matek. Dodnes se Česká republika demograficky (včetn etně prokreace) více podobá Východu než Západu Evropy. Nejvýraznější ším m rysem současn asné plodnosti České republiky je velmi nízká úroveň a nižší věk k při p i narození prvního dítěte d te oproti evropskému průměru. ru.

Trendy generační plodnosti podle vzdělání průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 generace žen Nárůst podílu žen s vyšším vzděláním bude snižovat průměrný počet dětí na jednu ženu, protože tato skupina má nižší úroveň plodnosti.

Trendy plodnosti Věk

Nejdramatičtější pokles míry m plodnosti je ve věku v 20-24 24 let míry plodnosti na 1000 žen daného věku 1200 propopulační opatření 1000 800 600 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 400 200 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Změna věkovv kového profilu téměř bez kompenzace úrovně plodnosti fx (míra plodnosti podle věku) 0,20 0,15 0,10 0,05 1990 1995 2000 2005 rok: úhrnná plodnost 1990: 1,89 1995: 1,28 2000: 1,14 2005: 1,28 Stárnut rnutí věkového profilu plodnosti v České republice ilustruje graf, kde úhrnná plodnost s hodnotou 1,28 byla stejná jak v roce 1995 tak 2005, přičemp emž druhá křivka je posunuta do vyšší ššího věku. v 0,00 14 18 22 26 30 34 38 42 46 50 věk ženy

Současn asná struktura intenzit (měr) plodnosti podle věku, v bez ohledu na pořad adí dítěte, te, se vyznačuje koncentrací plodnosti do věkové skupiny 25-29 29 let, (téměř 40% z úhrnné plodnosti) a do věku 30-34 34 let, necelých 30%. V České republice se zatím m realizuje 90% úhrnné plodnosti do věku 34 let včetnv etně. Nejdramatičtější pokles míry m plodnosti byl zaznamenán n ve věkovv kové skupině 20-24 24 let, jejíž hodnota se snížila z 0,91 v roce 1986 na 0,23 v roce 2006. K částečné kompenzaci úrovně plodnosti přispp ispěla věkovv ková skupina 30-34 34 letých žen, kde se míra m plodnosti zvýšila z 0,19 na 0,39, tedy o 0,2, což však nestačilo, protože e pokles ve věku v 20-24 24 let činil 0,7. Hodnoty míry m plodnosti ve věku v 25-29 29 let byly v roce 2006 na úrovni roku 1986, tehdy však v byla plodnost mladší ších žen výrazně vyšší šší.

Nerovnoměrný rný vzestup průměrn rného věku v při p narození prvního dítěte d te podle vzdělání průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí) 30 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 28 26 24 22 20 18 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Nejméně narostl věk k při p i narození prvního dítěte d te u žen se základnz kladním vzděláním m ačkoliv a je nejnižší ší. Vysokoškola kolačky ky zaznamenaly nejčasn asnější,, ale rovněž pomalý nárůst věku. v Nejvíce přispp ispěly k nedávn vnému vzestupu věku v při p narození prvního dítěte te ženy se středn edním m vzděláním s maturitou i bez maturity.

Trendy plodnosti Pořad adí

V populaci České republiky dominoval od druhé světov tové války až do počátku devadesátých let model dvoudětn tné rodiny. Podíl l bezdětných žen byl v evropském m kontextu nízký, n méně než 10% a naopak podíl žen se dvěma dětmi d přesahoval 50%. Děti narozené v prvním m a druhém m pořad adí představují v České republice stále 84-86% 86% ze všech v živě narozených. Pouze zbývajících ch 15% připadp ipadá na děti d vyšší ššího pořad adí. Absolutní pokles počtu narozených dětíd v devadesátých letech dvacátého století neovlivnil relativní strukturu živě narozených podle pořad adí,, která je poměrn rně stálá,, na rozdíl od výrazných změn n věkovv kové distribuce matek.

Pokles intenzity plodnosti prvního a druhého ho pořad adí určoval celkový pokles plodnosti míry plodnosti podle pořadí na 1000 žen 1200 propopulační opatření 1000 800 600 1 2 3 4 5+ 400 200 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Transversáln lní pravděpodobnost podobnost zvětšov ování rodiny: anomálie prvního a druhého ho pořad adí pravděpodobnost zvětšování rodiny 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 pravděpodobnost narození 1.dítěte pro bezdětnou ženu pravděpodobnost narození 2.dítěte pro ženu s jedním dítětem pravděpodobnost narození 3.dítěte pro ženu se dvěma dětmi pravděpodobnost narození 4.dítěte pro ženu se třemi dětmi 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Od roku 1993 je patrná anomálie ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny, neboť pravděpodobnost mít první dítě je od tohoto roku menší než pravděpodobnost narození druhého dítěte. Obecně se rodí nejvíce dětí prvního pořadí (které není konečné) a počet narozených v každém dalším pořadí se ve srovnání s počtem dětí předchozího pořadí snižuje. Tento specifický trend souvisí s rozdílným tempem poklesu plodnosti obou pořad adí a také naznačuje vydělov lování prorodinně orientované skupiny obyvatelstva, která má dvě děti, za jakýchkoliv podmínek. Pokud jde o třett etí a vyšší pořad adí,, těchto t dětíd se v České republice rodí dlouhodobě již velmi málo m a pravděpodobnost podobnost jejich narození je nízkn zká.

100 90 80 Odhad transversáln lní struktury žen podle počtu živě narozených dětíd Procento žen podle počtu dětí 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 4+ 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 70 60 50 40 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 30 20 10 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vzestup bezdětnosti z 10% na 30%? Úhrnná plodnost prvního i druhého ho pořad adí se v devadesátých letech značně snížila což teoreticky vedlo k nárůstu hypotetické (transversáln lně počítan tané) bezdětnosti aža na 48% v roce 1996, respektive 34% v roce 2006. Tato čísla odrážej ejí strukturu plodnosti podle pořad adí daného roku (vztahují se k fiktivní generaci) a tudíž platí pouze za předpokladu p zachování této to jedné konkrétn tní struktury.

Bezdětnost na základz kladě generačních ukazatelů Podíl l bezdětných žen byl v České republice 8% v generaci 1930 7% v generaci 1940. Nejnižší bezdětnost (6%) vykazovaly ženy narozené v roce 1949. V další ších generacích ch se bezdětnost pomalu zvyšovala, v generaci 1965 na 7% a v generaci 1970 již na 17%.

Bezdětnost: ženy se základnz kladním m a vysokoškolským kolským vzděláním m odlišnost v trendech procento bezdětných žen 34% 20 18 16 14 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské celkem 12 10 8 6 4 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 generace

Trendy bezdětnosti podle vzdělání žen Bezdětnost žen v České republice byla relativně nízká. Nejnižší byla u žen se středn edním m vzděláním m bez maturity (méně než 5%) a s maturitou (méně než 6%). Vysokoškola kolačky ky byly bezdětn tné v 10% a ženy se základnz kladním vzděláním m v 7% případp padů. U generací žen 1958-1964 1964 dokonce bezdětnost žen se základnz kladním vzděláním m převýp evýšila procento bezdětných vysokoškola kolaček. Generace žen narozená v roce 1970, která měla v době posledního sčítání (2001) 30 let měla m následujn sledující podíl l bezdětných: Základní vzdělání: 19% Středn ední bez maturity: 11% Středn ední s maturitou: 16% Vysokoškolsk kolské: 34% Celkem: 17%

Trendy plodnosti Rodinný stav

Rychlý nárůst n podílu dětíd narozených mimo manželstv elství po roce 1990 v České republice Procento živě narozených dětí mimo manželství 50 45 40 35 30 Česká republika Francie 25 20 15 10 5 0 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000

Velmi nové trendy plodnosti svobodných žen: nárůst intenzity ve vyšší šším m věkuv míry plodnosti svobodných žen podle věku (jmenovatel svobodné ženy) 0,06 15-19 20-24 25-29 0,05 30-34 35-39 40-49 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roky

Vývoj měr m r plodnosti svobodných žen v závislosti na věku v (počet živě narozených svobodným ženám m v daném m věku v dělený d středn edním počtem svobodných žen téhot hož věku) se ve sledovaných letech 1986-1995 1995 téměř neměnil. nil. Teprve v další ších letech je zřetelnz etelněji patrný nárůst měr m r plodnosti svobodných žen ve věku v 30-34 34 a 35-39 39 let a od počátku 21. století ve věku 25-29 29 let.

Vdané ženy: jiný věkový v profil i trend než svobodné míry plodnosti vdaných žen podle věku (jmenovatel vdané ženy) 0,6 0,5 0,4 0,3 věk matek 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 0,2 0,1 0,0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 roky 2006

U vdaných žen jsou nejvyšší hodnoty měr m r manželsk elské plodnosti ve věku v 15-19 19 let, protože e v této to věkovv kové skupině se jedná především m o děti d narozené sice vdaným ženám, ale počat até často ještě před sňatkem, s takže e počet živě narozených dětíd se téměřt rovná počtu provdaných žen. Míry manželsk elské plodnosti se postupně snižuj ují s rostoucím m věkem v matek; na rozdíl l od měr m r plodnosti svobodných žen, en, jsou míry m plodnosti vdaných žen tím t menší čím m je žena starší ší. Stabilizovaný věkový v profil manželsk elské plodnosti, s velmi mírným nárůstem n ve věku v 25-29 29 a 30-34 34 let počátkem 21.století,, potvrzuje, že e vdané ženy v České republice své prokreační chování příliš nezměnily. nily.

Trendy vývoje plodnosti svobodných matek podle jejich vzdělání procento dětí živě narozených svobodným matkám příslušné vzdělanostní kategorie 70 60 50 40 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské celkem 30 20 10 0 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Největší procento svobodných matek mezi ženami se základnz kladním m vzděláním Nejčastěji jsou svobodnými matkami ženy se základnz kladním vzděláním. Naopak čím m vyšší dosažen ené vzdělání,, tím t m je svobodné mateřstv ství méně frekventované. Čím m vyšší vzdělání,, tím t m tradičnější chování,, a silnější preference manželstv elství legalizovaného sňatkem. s Rok 2006 podíl l dětíd narozených svobodným ženám: Základní vzdělání: 61% Střední bez maturity: 30% Střední s maturitou: 20% Vysokoškolské: 13% Celkem: 27%

27 26 25 24 23 22 21 20 Vdané i svobodné matky: paralelní vzestup věku v při p i porodu průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí) 28 1986 1987 1988 1989 1990 1991 svobodná vdaná 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Svobodné matky měly zatím vždy nižší věk při narození prvního dítěte v porovnání s vdanými matkami. V České republice dochází, podobně jako v jiných zemích, k posunu řady životních událostí do vyššího věku (i porodu, respektive sňatku), ale relativní vztahy nebo struktury se posouvají spíše paralelně. Lze se proto domnívat, že charakter svobodného mateřství se oproti minulosti příliš nezměnil.

Největší vliv změna struktury podle rodinného stavu Dekompozice změny procenta živě narozených svobodným matkám v souboru svobodných a vdaných žen mezi roky 1986 a 2006 Procento živě narozených svobodným matkám z živě narozených svobodným a vdaným ženám 1986 2006 rozdíl 2006-1986 5,21 28,56 23,35 Dekompozice změny mezi rokem 1986 a 2006 na 4 faktory změna věkové struktury žen -0,29 změna struktury rodinného stavu žen 24,53 změna intenzity plodnosti svobodných žen 4,97 změna intenzity plodnosti vdaných žen -5,86 celkem 23,35

Mezi roky 1986 a 2006 se počet živě narozených dětíd svobodným matkám zvýšil o 23,35 bodu (z 5,21% v roce 1986 na 28,56% v roce 2006). Tento nárůst 23,35 lze dekomponovat na čtyři i faktory: vliv změny věkovv kové struktury žen, vliv změny struktury podle rodinného stavu žen (zde omezené pouze na svobodné a vdané), vliv změny intenzity plodnosti svobodných žen a vliv změny intenzity plodnosti vdaných žen. Změna ve věkovv kové struktuře žen v reprodukčním m věku, v s hodnotou -0,29 znamená, že e změna věkovv kové struktury žen působila p proti vzestupu plodnosti svobodných žen. Jinak řečeno, eno, změněná (stárnouc rnoucí) ) věkovv ková struktura žen v reprodukčním m věku v v roce 2006 snižovala podíl l dětíd narozených svobodným matkám. m. Naopak, změna v rodinném m stavu směrem k nárůstu podílu svobodných žen v roce 2006 oproti situaci roku 1986 hrála nejvýznamnější roli s hodnotou +24,53 na vzestupu podílu dětíd narozených svobodným matkám m a byla tudíž nejdůle ležitější komponentou změny v podílu živě narozených svobodným matkám. m. Nárůst intenzity plodnosti svobodných žen se pak podílel +4,97 a snížen ení plodnosti vdaných žen přispělo -5,86. Součet všech v čtyř komponent (-0,29 + 24,53 + 4,97-5,86) ) dávád celkový vzestup frekvence dětíd živě narozených svobodným matkám m (23,35( 23,35).

Přesun od rodičovstv ovství v manželstv elství k rodičovstv ovství osamělému! mu! (sčítání 2001) struktura dětí podle typu rodiny 100% 80% 60% dítě s osamělým rodičem 40% dítě s oběma rodiči nesezdanými dítě s oběma rodiči sezdanými 20% 0% 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 rok narození dítěte

Předmanželské koncepce Předmanželské koncepce: : Děti D narozené v manželstv elství,, ale počat até před sňatkem s (podíl l manželsky narozených dětíd prvního pořad adí počatých před p sňatkem, s do osmi měsícům po sňatku, s ze všech v manželsky narozených prvního pořad adí). Jejich frekvence se v čase měnila, m stejně tak faktory (zejména antikoncepce), které jejich četnost ovlivňovaly. ovaly. V České republice frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí po druhé světov tové válce rostla aža do konce osmdesátých let a ve druhé polovině osmdesátých let dosahovala kolem 55%. V roce 2006 jich bylo 30%,, tedy méněm než počátkem padesátých let.

Trendy mimomanželsk elské plodnosti a frekvence předmanželských elských koncepcí procento 60 50 40 30 20 procento živě narozených mimo manželství procento předmanželských koncepcí děti narozené mimo manželství na 100 narozených v manželství 10 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Trendy podílu předmanp edmanželských elských koncepcí podle věku v ženy procento živě narozených dětí prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených dětí prvního biologického pořadí v rámci každé věkové kategorie 90 80 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 všechny 70 60 50 40 30 20 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí se v rámci věkových v skupin v čase příliš neměnila, nila, přestop estože e se jejich podíl l z úhrnu manželsky narozených prvního pořad adí v období 1986-2006 významně snížil. Nejvyšší hodnoty předmanp edmanželsky elsky počatých dětíd prvního pořad adí vykazovala věková skupina žen do 19 let včetnv etně (85-90%), naopak výrazně nejnižší četnost předmanp edmanželských elských koncepcí byla typická pro ženy, které měly své první dítě po 25tých narozeninách, a to většinou v méněm než v jedné třetině případů. Pokles celkového podílu předmanp edmanželských elských koncepcí (bez ohledu na věk) v kontrastuje se stabilitou intenzity předmanp edmanželských elských koncepcí v rámci jednotlivých věkových v kategorií.. Tuto zdánlivou nesrovnalost lze vysvětlit tím, že e přestop estože e intenzita předmanp edmanželských elských koncepcí v rámci zkoumaných věkových skupin zůstz stávala téměřt konstantní,, posun struktury narozených do vyšší ššího věku v znamenal vzestup váhy v porodů ve vyšší šším m věku, v kde je frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí nižší ší.. Hodnota celkové křivky je totiž váženým aritmetickým průměrem rem intenzit předmanp edmanželských elských koncepcí podle věku ženy a četností porodů jednotlivých věkových v skupin žen.

Trendy podílu předmanp edmanželských elských koncepcí podle vzdělání ženy procento živě narozených prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených prvního biologického pořadí v rámci každé vzdělanostní kategorie 90 80 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské všechny 70 60 50 40 30 20 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Trendy vícev cečetných etných porodů v České republice: nárůst v posledních letech 4,0 3,5 3,0 2,5 dvojčata na 100 porodů trojčata na 10 000 porodů 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Regulace porodnosti

Výrazný pokles UPT potraty dané kategorie na 100 živě narozených 100 UPT 90 samovolné potraty 80 úhrnná plodnost propopulační opatření 70 úhrnná plodnost 3,0 2,5 60 50 2,0 40 30 20 1,5 10 0 1,0 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Změna antikoncepce počet žen užívajících antikoncepci na 1000 žen 450 počet UPT na 1000 žen 45 400 350 300 hormonální nitroděložní UPT 40 35 30 250 25 200 20 150 15 100 10 50 5 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 0

Postoje k rodičovstv ovství

Czech Generations and Gender Survey 2005 % 100 80 Plánované děti bezdětnými muži počet dětí % 100 80 Plánované děti bezdětnými ženami počet dětí 60 40 20 0 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 3+ 2 1 0 věk 60 40 20 0 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 3+ 2 1 0 věk % 100 Plánované děti mužem s jedním dítětem % 100 Plánované děti ženou s jedním dítětem 80 60 počet dětí 80 60 počet dětí 40 20 0 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 3+ 2 1 věk 40 20 0 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 3+ 2 1 věk

Czech society shows strong inclinations towards parenthood. Having a child is the highest family value (first factor). Tolerance toward cohabitation, homosexual partnership, or single motherhood is the second dimension (factor). A marriage is not regarded as a lifetime commitment (third factor). Components / Factors: 1: Both women and men value children 2: Tolerant society 3: Marriage is not a lifetime commitment

Formování a rozpad rodiny

Povále lečný vývoj intenzity a časování sňatečnosti svobodných (redukované první sňatky) úhrnná prvosňatečnost 140 průměrný věk při prvním sňatku 30 130 muži ús ženy ús 29 120 muži pvs ženy pvs 28 110 27 100 26 90 25 80 24 70 23 60 22 50 21 40 1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 20

Trendy sňates atečnosti svobodných žen podle věkuv redukované první sňatky na 100 žen 70 ŽENY 60 50 16-19 20-24 25-29 30+ 40 30 2003 20 10 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Přechod z časného a častého sňatku s na sňatek s pozdní a málo m frekventovaný míra sňatečnosti svobodných (sňatky svobodných ku střednímu stavu svobodných) 0,30 0,25 0,20 muži 1985 muži 2005 ženy 1985 ženy 2005 0,15 0,10 0,05 0,00 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 věk dosažený v roce

Trend sňates atečnosti rozvedených sňatky rozvedených na výchozí rozvody 0,80 0,75 0,70 muži ženy 0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

úhrn redukovaných rozvodů 0,5 Trendy úhrnné rozvodovosti 0,5 0,4 0,4 0,3 celkem 0-9 délka trvání manželství 0,3 0,2 0,2 0,1 zrušeno povinné smírčí řízení nový zákon o rodině, zrušen princip viny obtížný rozvod při nesouhlasu druhého manžela úprava poměrů nezletilých dětí 0,1 0,0 rozvod možný i proti vůli výlučně nevinného manžela povinné smírčí řízení 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Diferenciace rozvodovosti podle vzdělání procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25 MUŽI 20 procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25 ŽENY 20 15 15 10 10 5 0 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 5 0 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 generace 1980 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 generace 1980

Úmrtnost

Vývoj středn ední délky života při p i narození v České republice a Francii Střední délka života při narození 85 Česká republika muži 80 Česká republika ženy Francie muži Francie ženy 75 70 65 60 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Prodlužov ování délky života v České republice 1950-2006 2006: Středn ední délka života při p i narození: : muži i 73,4 ženy 79,7 Středn ední délka života ve věku v 65 let: muži i 14,8 ženy 18,0 střední délka života při narození 80 75 e0 muži e0 ženy střední délka života ve věku 65 let 18 16 e65 muži e65 ženy 70 14 65 12 60 10 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Úmrtnost kojenců a dospělých 65 úmrtnost na 1000 živě narozených pravděpodobnost úmrtí mezi 40 a 65 0,35 l t 60 55 50 45 40 35 30 novorozenecká ponovorozenecká kojenecká 0,30 0,25 0,20 q(40-65) muži q(40-65) ženy 25 20 15 10 5 0 0,15 0,10 0,05 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005

Diferenciace podle vzdělání kvocient úmrtnosti 1,0000 0,1000 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské kvocient úmrtnosti 1,0000 0,1000 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 0,0100 0,0100 0,0010 0,0010 MUŽI 0,0001 30 40 50 60 70 80 věk ŽENY 0,0001 30 40 50 60 70 80 věk

Struktura obyvatelstva procento věkové skupiny 80 70 reálná data prognóza 60 50 40 0-14 15-64 60+ 65+ 80+ 30 20 10 0 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 kalendářní roky

José Manuel Barroso: Demographic change is one of the three major forces now remodeling Europe, alongside globalization and technological change.