rok vyhlášení: 1970 rozloha: 709 km 2 sídlo správy: Žďár nad Sázavou oficiální web: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz
Javořice 837 m n. m. Devět skal 836 m n. m.
Petr Bureš
Petr Bureš
Chudý kraj (Max Švabinský)
Geologie 1 - pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanů, kvarcitů, grafitů a amfibolitů) 5 2 - proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) 7 4 9 10 8 2 3 3 - ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku 4 - granodiority až diority (tonalitová řada) 5 - žuly (granitová rada) 6 - tmavé granodiority, syenity (durbachitová řada) 1 7 - diority a gabra, assyntské a variské 6 8 - vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) 9 - křídové horniny (pískovce, jílovce) 10 - humolity
Geologie - krystalinikum Českého masivu - styk několika jednotek konsolidovaných koncem prvohor variským vrásněním - jihozápad: moldanubikum, konkrétně strážecké moldanubikum hlavně pararuly; - severovýchod: kutnohorsko-svratecké krystalinikum, konkrétně svratecké krystalinikum: obecně nižší stupeň metmorfózy: ruly, migmatity, svory, pararuly; - sever: bohemikum, konkrétně poličské krystalinikum, ještě méně metamorfované: hlavně ruly; - na severozápadě navíc železnohorský pluton: žuly, granodiority;
Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence např. okolí Žďáru n./s. významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) těžba polymetalických rud do r. 1990 (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) Ransko, Tři Studně, Sklené významné botanicky; Petr Bureš
Knautia arvensis ssp. serpentinicola Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence např. okolí Žďáru n./s. významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) těžba polymetalických rud do r. 1990 (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) Ransko, Tři Studně, Sklené významné botanicky; Petr Bureš
Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule (Dářská brázda navazující na údolí Doubravy). Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu (Cirsium acaule, Gentianella bohemica). Petr Bureš - podobný erozní zbytek v kotlinovité sníženině u Herálce a Svratky; Významná ložiska humolitů (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina).
Geologie peridotity Petr Bureš
Geologie
Geomorfologie -převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m.n.m.); Milovské perničky - výskyt odolných hornin podmiňuje tzv. žďárský typ reliéfu: hlavních rozvodní hřbety jsou oddělené široce rozevřenými údolími s plochými úvalovitými uzávěry, jež se postupně zahlubující (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok); - na hřbetech jsou typické skalní útvary, modelované především mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby): Devět skal, Čtyři palice, Dráteničky; - na úpatí kryoplanační terasy se suťovými haldami a balvanovými proudy, které se někdy skládají v rozsáhlá kamenná moře; - na povrchu skal často drobné tvary erozního původu, z nich nejznámější jsou skalní mísy, místně nazývané perničky (Milovské a Rybenské Perničky, Čtyři palice).
Geomorfologie Sečská vrchovina Havlíčkobrodská pahorkatina Ždárské vrchy Bítešská vrchovina
Geomorfologie Petr Bureš
Geomorfologie Perničky skalní útvary vzniklé mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby), na temenech skalní mísy vzniklé selektivním zvětráváním v rulách; - odtud název, který je odvozen od slova "pernice mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na jemno třel uvařený mák (cs.wikipedia.org); Milovské perničky -dříve jim byl mylně přisuzován umělý původ a kultovní funkce. http://data.czechtourism.com
Hydrologie Petr Bureš
Hydrologie
Hydrologie - významná pramenná oblast na hlavní evropské rozvodnici mezi Černým a Severním mořem - pramení zde Svratka, Oslava, Sázava, Chrudimka, Doubrava... - rozsáhlá od středověku zakládaná rybniční soustava s přilehlými mokřady - 187 rybníků různé velikosti, největší Velké Dářko (206 ha, 3. největší moravský rybník, 14. v ČR)
Hydrologie
Klima Mírně teplá až chladná oblast: 6,8 C v nejnižších a 5 C v nejvyšších polohách; Průměrný roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi 650 875 mm; v polohách nad 800 m n. m. (17 vrcholů) dosahuje až 1100 mm.
Vegetace a flóra Petr Bureš
Vegetace a flóra lesů Původně lesnaté území s převahou kyselých podhorských bučin (Calamagrostio villosae-fagetum)
Vegetace a flóra lesů kyselých bučin středních poloh (Luzulo-Fagetum) a s vzácným výskytem květnatých bučin (Dentario enneaphylli-fagetum, Festuco altissimae- Fagetum). Žákova hora, Ransko Dnes převážně smrkové plantáže.
Vegetace a flóra lesů - podmáčené a rašelinné smrčiny a smrkové olšiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum, Piceo-Alnetum); - výskyt horských prvků: čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).
Vegetace a flóra lesů Petr Bureš Rašelinné bory Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou; - Padrtiny u Velkého Dářka, v Krejcarském lese a u Zalíbeného; Blatkové bory (Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris ) - Padrtiny u Velkého Dářka, jediná lokalita na Českomoravské vrchovině, blatka tvoří hybridní roje s borovicí lesní (Pinus digenea).
Vegetace a flóra lesů - prameništní jasanové olšiny (Carici remotae-fraxinetum) v NPR Ransko; - masový výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), jinak např. oměj pestrý (Aconitum variegatum).
Vegetace a flóra bezlesí - krátkostébelné mezické acidofilní trávníky (Violion caninae), přecházející ve vřesovištní lada s brusnicemi a rozptýlenou dřevinnou vegetací (Vaccinion myrtilli); - produktivní mokřadní pcháčové louky (Calthion, zejména acidofilní as. Angelico-Cirsietum palustris, vzácněji podhorské Polygono bistortae- Cirsietum heterophylli); - dnes vzácněji oligotrofní mokřadní vegetace: krátkostébelné vlhké ostřicové louky (Caricion fuscae) až rašeliniště (Caricion davallianae, Caricion demissae, Caricion lasiocarpae, Sphagno warnstorfiani- Tomepthypnion a Sphagno recurvi-caricion canescentis) NPR Dářko, PR Řeka, PR Damašek, PR Branty, PP Zlámanec aj. - kolem rybníků jsou běžná společenstva vysokých ostřic svazů Caricion gracilis a Caricion rostratae.
Vegetace a flóra bezlesí - výskyt ostřice dvoudomé (Carex dioica), o. šlahounovité (C. chordorrhiza), o. plstnatoplodé (C. lasiocarpa), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) aj.
Fauna - typické Hercynikum spíše chudší podhorská lesní fauna, ještě ochuzená intenzivním lesním hospodářstvím; - bohatší jsou zbytky původních bučin (NPR Žákova hora, NPR Ransko); -dříve významné zastoupení rašeliništních druhů, dnes ustupujících. Elementy horské lesní fauny se významněji uplatňují ve vyšší a klimaticky drsnější centrální části oblasti.
Fauna bezobratlí motýli - nejvýznamnější jsou/byly rašeliništní druhy, v posledních desetiletích silně ustoupivší.
modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete)
okáč stříbrooký (Coenonympha tullia)
- zoogeograficky významná Bielzia coerulans. Hradní fenomén na Štarkově u Jimramova (Balaea perversa, Cochlicopa lubricella). CHKO Žďárské vrchy Fauna bezobratlí měkkýši Bulgarica cana Columella aspera - chudá, kyselá a druhotně okyselená oblast; -představu o možnostech zdejší malakofauny při zachování přírodě blízkých podmínek dává prales v NPR Žákova hora: pralesní závornatka vřetenatka šedavá (Bulgarica cana), vzácná vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) vlhkomilný lesní druh (Karpaty, Žákova hora, Šumava); - význačný kontrast kyselé Dářko versus vápnitý Radostín na celém Dářku pouhé 4 druhy, mezi nimi fytogeograficky významná ostroústka drsná (Columella aspera) subatlantský kyselomilný druh vázaný na borůvku, na Dářku nejvýchodnější lokalita v ČR; na sousedním Radostínsku bohaté bazifilní fauny na opukách (nejzazší výběžek České křídové tabule, Štíří důl), např. žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna).
Fauna obratlovci Nic speciálního. obojživelníci: vedle běžných druhů skokan ostronosý (Rana arvalis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) (jen Štíří důl). plazi: běžné druhy, hojně ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), vzácně podél Svratky proniká vodní užovka podplamatá (Natrix tessellata). ptáci: v lesích sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo) aj. savci: rejsek horský (Sorex alpinus), vzácně se zatoulává rys ostrovid (Lynx lynx).
Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ NPR Dářko, NPR Radostínské rašeliniště komplex rašelinných lesů, přechodových rašelinišť a vrchovišť, nejrozsáhlejší rašeliniště na Českomoravské vrchovině. NPR Žákova hora na poměry Českomoravské vysočiny výjimečně zachovalý fragment květnatých a kyselých bučin a suťových lesů. NPR Ransko rozsáhlé, biotopově pestré území s mozaikovou kyselých i květnatých bučin, prameništních jasanových olšin, hadcových borů a dalších společenstev. PR Řeka floristicky významný komplex slatinných luk.