OCHRANA OVZDUŠÍ 4/21 imise VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK 1 Rostislav Habán, 2 Robert Skeřil 1 Krajský úřad kraje Vysočina, haban.r@kr-vysocina.cz 2 ČHMÚ, pobočka Brno, robert.skeril@chmi.cz Lektorovala ing. Jana Ostatnická ABSTRAKT Na základě zadání kraje Vysočina zrealizoval Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Brně v letech 28 29 odbornou studii Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik. Řešitelský tým tvořily ČHMÚ Praha, ČHMÚ, pobočka Brno, Zdravotní ústavy v Brně a Jihlavě, ENVItech Bohemia, s. r. o., CDV Brno, DHV Brno, Bucek, s. r. o. Studie má zakomponovány ve své architektuře dílčí samonosné studie: Pachovou studii, Rozptylovou studii, Studii zdravotních rizik a Studii dopravy. Cílem studie bylo mimo jiné najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší nejen v Jihlavě a okolí, ale i v celém kraji Vysočina. Celá studie byla podrobena oponentuře, kterou provedl doc. Skála, ředitel Energetického ústavu Vysokého učení technického v Brně. Klíčová slova: kvalita ovzduší, monitoring, imise, zdravotní rizika, průmyslová zóna města Jihlavy AIR QUALITY ASSESSMENT OF THE INDUSTRIAL ZONE OF THE CITY JIHLAVA AND RESULTING HEALTH RISKS Based on the assignment of the Vysocina region, Czech hydrometeorological institute together with the Health institute in Brno prepared a study Air quality assessment of the industrial zone of the city Jihlava and resulting health risks in the years 28 and 29. The research team was established from the Czech hydrometeorological institute in Prague and regional office in Brno, Health institutes in Brno, Jihlava and Ostrava, ENVItech Bohemia s. r. o., CDV Brno, DHV Brno and Bucek s. r. o. This study has incorporated in its architecture partial self-supporting studies the odor study, the dispersion study, the health risks study and the traffic study. The goal of the study was besides other to find the approach to the air quality improvement not only in the city of Jihlava and its surrounds, but also in the whole Vysočina region. This study was opposed by doc. Skála, the director of the Energetical institute of the Technical University in Brno. Key words: air quality, monitoring, air pollution, health risks, industrial zone of the city Jihlava ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE Vzhledem k narůstajícímu počtu stížností spojených s oblastí průmyslové zóny města Jihlavy a v návaznosti na rozsah výroby přítomných firem vyplynula potřeba komplexního posouzení vlivu umístěných technologií na zdraví exponované populace a stanovení regulativů pro daný prostor. Jako řešení bylo navrženo zpracování komplexní studie Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik. V rámci uchazečů ČHMÚ a Zdravotní ústav se sídlem v Brně. Jednotlivé části studie byly posuzovány odbornou skupinou složenou ze zástupců kraje Vysočina, statutárního města Jihlava, Krajské hygienické stanice kraje Vysočina a občanského sdružení Arnika. Cílem studie bylo, mimo jiné, najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší nejen v zájmové oblasti, ale i v celém kraji Vysočina, a to ve vztahu ke strategickým dokumentům kraje Vysočina. Jednotlivé části studie tvoří: Rešerše Charakteristika imisního pozadí Analýza kvality ovzduší (imisní monitoring) Šíření pachových látek Emisní a imisní analýza Hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z kvality ovzduší města Jihlavy Syntetická část ZÁJMOVÁ ÚZEMÍ Tab. 1: Vztah zájmového území a kraje Vysočina Název Rozloha Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel Obce km 2 (% z kraje) (% z kraje) Hybrálec 1,4978,15 % 46,8 % Jihlava 87,9211 1,29 % 49865 9,73 % Malý Beranov 1,33,1 % 557,11 % Měšín 7,82,1 % 184,4 % Střítěž 7,4668,11 % 317,6 % Velký Beranov 1,1598,15 % 1284,25 % Celkem zájmové území 124,138 1,83 % 52613 1,26 % Celkem kraj 6796 1, % 512582 1, % Území zájmu studie tvoří zejména město Jihlava (Jihlava, Horní Kosov, Staré Hory, Zborná, Pávov, Antonínův Důl, Bedřichov, Heroltice, Hruškové Dvory, Henčov) a dále pak obce Hybrálec, Střítež, Měšín, Velký Beranov, Malý Beranov. Vztah zájmového území a kraje Vysočina ukazuje tab. 1. REŠERŠNÍ ČÁST Rešerše se zabývá zejména emisní charakteristikou kraje Vysočina a zájmového území tedy zdroji znečišťování ovzduší a množstvím škodlivin, které jsou do ovzduší těmito zdroji vypouštěny. Jako hlavní zdroj dat slouží registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Následuje část zabývající se emisemi. V první 2
4/21 OCHRANA OVZDUŠÍ podkapitole je uveden vývoj emisí v celé ČR a vztah emisí kraje Vysočina k celkovým emisím ČR. Jsou zde rovněž vyznačeny emisní stropy pro jednotlivé škodliviny, které musí být v roce 21 splněny. Následuje podkapitola, ve které jsou emise resp. emise z jednotlivých kategorií zdrojů roztříděny dle obcí s rozšířenou působností (ORP). Další podkapitola obsahuje podrobnou analýzu jednotlivých škodlivin. Součástí je rovněž 1 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů ve všech třech kategoriích REZZO1 3. Závěrečná podkapitola emisní části se již plně věnuje pouze zájmové oblasti, pro kterou byly spočteny zvláště podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkové emise, dále byly identifikovány nejvýznamnější zdroje a dopravní charakteristika oblasti včetně intenzit dopravy v nejvýznamnějších ulicích zájmového území. Obr. 1: Rozmístění stanic v zájmovém území CHARAKTERISTIKA IMISNÍHO POZADÍ V této části studie je popsána základní imisní charakteristika kraje monitorovací síť na území kraje včetně měřicích programů, dále pak jsou graficky znázorněny imisní limity platné v ČR a celkové zhodnocení kvality ovzduší v ČR spolu s trendy hlavních škodlivin. Rovněž je zde zhodnocena kvality ovzduší v kraji Vysočina, včetně srovnání kvality ovzduší v Jihlavě s ostatními krajskými městy. Srovnání probíhalo na základě vybraných stanic se stejnou nebo podobnou charakteristikou. Porovnávány byly škodliviny s imisním nebo cílovým imisním limitem za poslední čtyři roky. ANALÝZA KVALITY OVZDUŠÍ Kapitola Analýza kvality ovzduší se zabývá monitoringem imisí a pachové zátěže zájmového území. Imisní zátěž zájmové lokality byla sledována pomocí plošného monitorování škodlivin pasivními dozimetry, rozmístěnými ve strategických bodech lokality. Tyto imisní měřicí body byly doplněny třemi stanicemi kontinuálního imisního měření, z nichž jedna je současně bodem celostátní sítě automatizovaného imisního monitoringu AIM Demlova ul., Jihlava. Zbylé dvě stanice byly instalovány ve významných bodech zájmového území tak, aby prostorově i charakterově co nejlépe popisovaly vybrané území. Stanice Velký Beranov sloužila v tomto případě jako pozaďová stanice, další stanice byla umístěna v areálu podniku Automotive Lighting. Pro měření imisí chemických látek v okolí průmyslové zóny Jihlava bylo vytipováno několik lokalit s rozdílnou charakteristikou imisní zátěže. Z těchto lokalit bylo vybráno 1 měřicích bodů reprezentující několik oblastí průmyslové zóny, oblast zóny bydlení, střed města a nakonec i vzdálené části zájmové lokality, které poskytují hodnoty pozaďových koncentrací. Imisní monitoring byl doplněn nasazením mobilního měřicího vozu HORIBA s dávkovým týdenním měřením úrovně základních i speciálních škodlivin v centru města Jihlavy lokality Masarykovo náměstí. Lokalizace odběrových míst monitoringu je zobrazena na obr. 1: K1 Jihlava ZŠ Demlova K2 Pávov, Automotive Lighting K3 ZŠ Velký Beranov P1 ZŠ Kollárova, Bedřichov P2 Hruškové Dvory SWOTES P3 Hybrálec Osmont P4 Lesnov Krematorium P5 Červený Kříž DM Drogerie P6 Henčov Voženílek P7 Bedřichov Sapeli PACHOVÁ STUDIE Pro posouzení pachové zátěže obyvatel Jihlavy byla zvolena cesta využívající přímé pozorování a zaznamenávání pachových událostí obyvateli trvale žijícími v exponovaném území. K tomuto účelu byla zvolena metoda, kterou uvádí ČSN 83 53 z června 1998 Účinky a posuzování pachů Stanovení parametrů obtěžování dotazováním panelového vzorku obyvatel. Poté, co byl zvolen postup statistického hodnocení zápachu při zapojení široké jihlavské veřejnosti (ČSN 83 53), bylo přikročeno k náboru dobrovolných hodnotitelů čichačů. Základním požadavkem pro účast v hodnocení pachů v ovzduší byla plnoletost (min. 18 let věku), podle vlastního posouzení dobrý zdravotní stav projevující se dobrým čichem, pokud možno nekuřáctví a bydliště na území města Jihlavy. Podle Normy ČSN 83 53 bylo zapotřebí získat přibližně 25 dobrovolníků tj.,5 % počtu obyvatel města. Po masivní kampani ve sdělovacích prostředcích se nakonec přihlásilo 224 spolupracovníků. Každý přihlášený čichač obdržel dotazníkové formuláře pro jednotlivé etapy sledování, ve kterých zapisoval svoje čichové vjemy s použitím šestistupňového bodování 5, podle intenzity pachu. Stupeň 2 = žádný až mírný snesitelný zápach, stupeň 3 5 = zápach silný až nesnesitelný. Důleži- 21
OCHRANA OVZDUŠÍ 4/21 té bylo sdělení, zda není pach průmyslové zóny překryt silnějším místním zdrojem. Ze 224 přihlášených dobrovolníků se 1. etapy zúčastnilo 175 osob, 2. etapy 16 osob a 3. etapy 161 osob. Počet respondentů sice nenaplnil požadovaných,5 % z celkového počtu obyvatel Jihlavy, nicméně soubor byl statisticky hodnotitelný. Tab. 2: Počty a podíl obtěžovaných respondentů všechny pachy (všechny etapy) stupeň I. II. III. I. + II. + III. obtěžování/etapa 852 934 114 289 1 934 833 746 2513 2 467 341 276 184 3 138 81 88 37 4 22 15 12 49 5 1 1 1 3 počet 2414 225 2227 6846 Procentický podíl obtěžování/ den 6,7 % 4,4 % 4,5 % 5,2 % Tab. 3: Procento obtěžovaných pouze průmyslová zóna (všechny etapy) stupeň I. II. III. I. + II. + III. obtěžování/etapa 851 93 112 2883 1 891 796 717 244 2 328 273 232 833 3 88 61 76 225 4 13 13 12 38 5 1 1 1 3 počet 2172 274 214 6386 Procentický podíl obtěžování/ den 4,7 % 3,6 % 4,2 % 4,2 % Obr. 2: Průměrné týdenní koncentrace PM 1 na kontinuálně měřicích stanicích 8 Pro pozorování pachů v ovzduší byly na základě dlouhodobých meteorologických pozorování vybrány tři 14denní etapy, z nichž každá měla reprezentovat jiné roční období s odlišnými teplotními, vlhkostními a rozptylovými podmínkami: 1) 22. 9. 5. 1. 28 doznívající léto s teplotami do 2 C a dobrými rozptylovými podmínkami; 2) 17. 11. 3. 11. 28 období typického podzimního počasí s častými mlhami, teplotami 5 1 C a zhoršenými rozptylovými podmínkami až inverzí; 3) 9. 2. 22. 2. 29 s typicky zimním počasím, teplotami hlouběji pod bodem mrazu, sněhovou pokrývkou a dobrými rozptylovými podmínkami. Shrnutím všech pachových pozorování a nálezů uvádějících stupně obtěžování 3 a více ze všech pachů byly získány pro jednotlivé etapy a všechny hodnocené dny údaje uvedené v tab. 2. Všemi registrovanými pachy, bez ohledu na jejich zdroj, bylo ve všech třech etapách nad přípustnou míru obtěžování (3 a více) zaznamenáno celkem 359 denních pozorování, což činí 5,2 % všech 6846 denních údajů o pachovém obtěžování respondentů. Naopak ze všech odpovědí hodnotilo pachovou situaci jako neobtěžující 94,8 % údajů respondentů. V následující tabulce č. 3 je tento výpočet proveden pouze pro ty pachy, které dle mínění respondentů mají původ v příslušné průmyslové zóně. Takto bylo ve všech třech etapách vyhodnoceno celkem 6386 odpovědí, z nichž jako obtěžující pach a horší označilo 266 odpovědí, což reprezentuje 4,2 % všech. Tato hodnota je pochopitelně nižší než při hodnocení veškerých pachů. Jako pachově neobtěžující emisní činnost průmyslové zóny hodnotilo ze všech 6386 odpovědí stav ovzduší v Jihlavě 95,8 % všech údajů. EMISNÍ A IMISNÍ ANALÝZA 7 6 5 4 3 2 1 1.9.-7.9.28 8.9.-14.9.28 15.9.-21.9.28 22.9.-28.9.28 29.9.-5.1.28 6.1.-12.1.28 13.1.-19.1.28 2.1.-26.1.28 27.1.-2.11.28 3.11.-9.11.28 1.11.-16.11.28 17.11.-23.11.28 24.11.-3.11.28 1.12.-7.12.28 8.12.-14.12.28 15.12.-21.12.28 22.12.-28.12.28 29.12.28-4.1.29 5.1.-11.1.29 12.1.-18.1.29 19.1.-25.1.29 26.1.-1.2.29 2.2.-8.2.29 9.2.-15.2.29 16.2.-22.2.29 23.2.-1.3.29 JIHLAVA VELKY_BERANOV JIHLAVA-AUTOMOTIVE Obr. 3: Průměrné týdenní koncentrace NO 2 na kontinuálně měřicích stanicích 4 35 3 25 2 15 1 5 1.9.-7.9.28 8.9.-14.9.28 15.9.-21.9.28 22.9.-28.9.28 29.9.-5.1.28 6.1.-12.1.28 13.1.-19.1.28 2.1.-26.1.28 27.1.-2.11.28 3.11.-9.11.28 1.11.-16.11.28 17.11.-23.11.28 24.11.-3.11.28 1.12.-7.12.28 8.12.-14.12.28 15.12.-21.12.28 22.12.-28.12.28 29.12.28-4.1.29 5.1.-11.1.29 12.1.-18.1.29 19.1.-25.1.29 26.1.-1.2.29 2.2.-8.2.29 9.2.-15.2.29 16.2.-22.2.29 23.2.-1.3.29 JIHLAVA VELKY_BERANOV JIHLAVA-AUTOMOTIVE 22 Emisní analýza (rozptylová studie) vyhodnocuje kvalitu ovzduší na základě statistického modelování emisí jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší pomocí modelu SYMOS 97 verze 23. Jako vstupní data byla použita data z roku 27, tedy z období nezasaženého tzv. finanční krizí. Imisní analýza se zabývá vyhodnocením monitoringu na území Jihlavy a přilehlých obcí v blízkosti průmyslové zóny. Monitoring probíhal v termínu od 1. září 28 do 28. února 29 na výše uvedených lokalitách (obr. 2 obr. 5). V rámci imisní analýzy byla tato data interpretována, postavena do prostorové souvislosti s imisním monitoringem v celém kraji Vysočina resp. v krajských městech ČR. Z prostorové analýzy jasně vyplynula kompatibilita měření jak v rámci kraje (obr. 6), tak v rámci krajských měst ČR (obr. 7), přičemž lokalita Jihlava je v kontextu krajských měst ČR hodnocena jako jedna z nejčistších. Dále byla tato data interpretována ve vztahu k meteorologickým podmínkám, které mají na koncentrace škodlivin značný vliv. Koncentrace byly srovnávány s teplotou, relativní vlhkostí či globálním zářením (obr. 8), které mají na koncentrace škodlivin přímý či nepřímý vliv. Mezi přímé vlivy lze jmenovat vliv meteorologických podmínek na chemismus atmosféry rychlost fotochemických reakcí či tvorbu částic. Nepřímý vliv se projevuje zejména antropogenní činností, kdy např. při nízkých teplotách musí domácnosti topit (obr. 9), auta mají studené starty či je nutné sypat komunikace, čímž se také zvyšují koncentrace škod-
4/21 OCHRANA OVZDUŠÍ Obr. 4: Průměrné týdenní koncentrace NO x na kontinuálně měřicích stanicích 6 5 4 3 2 1 1.9.-7.9.28 8.9.-14.9.28 15.9.-21.9.28 22.9.-28.9.28 29.9.-5.1.28 6.1.-12.1.28 13.1.-19.1.28 2.1.-26.1.28 27.1.-2.11.28 3.11.-9.11.28 livin v ovzduší. Právě tři kontinuální stanice na relativně malém prostoru avšak s velmi rozdílnou charakteristikou velmi dobře zaznamenávají trend škodlivin v atmosféře. V grafu na obr. 9. je dobře patrná ranní dopravní špička na stanici Automotive Lighting (dopravní stanice) a rovněž vliv lokálních topenišť v lokalitě Velký Beranov (venkovská pozaďová lokalita) zatímco dopoledne jsou srovnatelné koncentrace s lokalitou Jihlava (městská pozaďová lokalita v sídlišti, vytápění CZT), v odpoledních hodinách, kdy po návratu ze zaměstnání lidé zatápí v lokálních topeništích prudce vzrostou koncentrace částic a přiblíží se dopravní stanici Automotive Lighting, stojící poblíž křížení D1 a I/38. Na závěr této části studie byla diskutována časová kontinuita monitoringu a případný vliv probíhající hospodářské recese na kvalitu ovzduší. V této kapitole byly srovnávány dlouhodobé trendy koncentrací vybraných škodlivin na stanici ČHMÚ Jihlava v období září až únor s koncentracemi naměřenými v rámci této studie. I v tomto zhodnocení musely být zohledněny meteorologické podmínky, zejména pak výskyt inverzního charakteru počasí, protože jednotlivé roky a konkrétně zimní období nejsou stejné. Z výsledků této studie vyplynulo, že hospodářská recese mohla ovlivnit kvalitu ovzduší ve sledovaném období pouze minimálně, mnohem větší vliv na koncentrace škodlivin má počasí a charakter zimní sezóny. HODNOCENI ZDRAVOTNÍCH RIZIK 1.11.-16.11.28 17.11.-23.11.28 24.11.-3.11.28 1.12.-7.12.28 8.12.-14.12.28 15.12.-21.12.28 22.12.-28.12.28 29.12.28-4.1.29 5.1.-11.1.29 12.1.-18.1.29 19.1.-25.1.29 26.1.-1.2.29 2.2.-8.2.29 9.2.-15.2.29 16.2.-22.2.29 23.2.-1.3.29 JIHLAVA VELKY_BERANOV JIHLAVA-AUTOMOTIVE Obr. 5: Průměrné týdenní koncentrace formaldehydu měření pasivními dozimetry 25 2 15 1 5 1.9.-7.9.28 8.9.-14.9.28 15.9.-21.9.28 22.9.-28.9.28 29.9.-5.1.28 6.1.-12.1.28 13.1.-19.1.28 2.1.-26.1.28 27.1.-2.11.28 3.11.-9.11.28 1.11.-16.11.28 17.11.-23.11.28 24.11.-3.11.28 1.12.-7.12.28 8.12.-14.12.28 15.12.-21.12.28 22.12.-28.12.28 29.12.28-4.1.29 5.1.-11.1.29 12.1.-18.1.29 19.1.-25.1.29 26.1.-1.2.29 2.2.-8.2.29 9.2.-15.2.29 16.2.-22.2.29 23.2.-1.3.29 Jihlava-ZŠ Demlova Pávov-Automotive lighting Velký Beranov ZŠ Bedřichov-ZŠ Kollárova Týden Hruškovy Dvory-SWOTES Hybrálec-Osmont Lesnov-Krematorium Červený Kříž-DM Drogerie Henčov-Voženílek Bedřichov-Sapeli Kapitola Hodnocení zdravotních rizik se zabývá popisem a kvantifikací inhalačních zdravotních rizik plynoucích z imisní zátěže obyvatel zájmové oblasti definované předchozími kapitolami komplexní studie tohoto území. Vychází ze závěrů Obr. 6: Vztah koncentrací PM 1 v Jihlavě k ostatním stanicím kraje Vysočina, září 28 9 8 7 6 5 4 3 2 1 39692 39694 39696 39698 397 3972 3974 3976 3978 3971 39712 39714 39716 39718 3972 25 2 15 1 5 AIM Jihlava Velký Beranov Automotive Lighting Dukovany Havl.Brod-Smetan.nám. Jihlava-Znojemská Košetice Křižanov Třebíč Ždár nad Sázavou Obr. 7: Vztah koncentrací PM 1 v Jihlavě ke krajským městům ČR, leden 29 39814 39816 39818 3982 39822 39824 39826 39828 3983 39832 39834 39836 39838 3984 39842 39844 7 6 5 4 3 2 1 AIM Jihlava Velký Beranov Automotive Lighting Pha2-Riegrovy sady Brno-Tuřany České Budějovice Pardubice Dukla Sokolov Liberec-město Olomouc-Šmeralova Plzeň-Bory Kladno-střed města Ostrava-Fifejdy Ústí n.l.-kočkov Ústí n.l.-město Zlín Obr. 8: Vztah teploty a koncentrací PM 1 v Jihlavě, prosinec 28-8 39783 39785 39787 39789 39791 39793 39795 39797 39799 3981 3983 3985 3987 3989 39811 39813 T2m ( C) AIM Jihlava Velký Beranov Automotive Lighting Obr. 9: Vztah teploty a PM 1 v jednotlivých hodinách dne 25. 1. 28 na jednotlivých stanicích kontinuálního měření koncentrace (µg.m -3 ) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 t 54 54,1 54,2 54,3 54,3 54,4 54,5 54,6 54,7 54,8 54,8 54,9 AIM Jihlava (městské pozadí) Velký Beranov (venkovské pozadí, malé zdroje) Automotiv Lighting (doprava) 6 4 2-2 -4-6 teplota ( C) 23
OCHRANA OVZDUŠÍ 4/21 půlročního imisního monitoringu, doplněných o část zpracovávající rozptylový model identifikovaných škodlivin. Ty byly doplněny ve spojitosti s předchozí znalostí zátěže průmyslové zóny v Jihlavě o další chemické látky na celkový seznam hodnocených 12 skupin potenciálních škodlivin: 1. prašný aerosol PM 1 a jeho jemná frakce PM 2,5 2. oxidy dusíku, oxid dusičitý NO 2 3. oxid siřičitý SO 2 4. ozon O 3 5. oxid uhelnatý CO 6. chlorovodík HCl 7. aromatické uhlovodíky (benzen, ethylbenzen, toluen, suma xylenů) 8. aldehydy (formaldehyd, acetaldehyd) 9. volatilní a terpenické uhlovodíky (alkany, a-pinen, izopren) 1. benzo[a]pyren a PAHs 11. toxické prvky (arsen As, kadmium Cd, nikl Ni, olovo Pb, mangan Mn) 12. pachové látky Odběr vzorků pro šestiměsíční monitoring plynných polutantů HCl, NO 2, SO 2, formaldehydu, acetaldehydu, benzenu, ethylbenzenu, toluenu, xylenů a dalších volatilních uhlovodíků terpenického typu byl prováděn pasivními dozimetry italské firmy Radiello a probíhal od 1. 9. 28 do 1. 3. 29 na 1 lokalitách rozprostřených v průmyslové zóně Jihlava a kolem ní v severovýchodní části zájmové oblasti. Kromě odběrů vzorků pro stanovení plynných polutantů systémem pasivní dozimetrie byly monitorovány i polyaromatické uhlovodíky (12 nejtoxičtějších kongenerů) a toxické prvky, obě skupiny vázané převážně na pevnou frakci PM 1. Tyto skupiny škodlivin byly sledovány v období jejich předpokládaných maximálních koncentrací, tedy od 8. 1. do 27. 2. 29 na lokalitách K1 ZŠ Demlova, K2 Automotive Lighting a K3 ZŠ Velký Beranov a toxické prvky vázané na frakci PM 1 pak kromě výše uvedených lokalit byly analyzovány z odběrů ovzduší prováděných z mobilního vozu Horiba na Masarykově náměstí a v celém intervalu imisního monitoringu na stanici AIM Znojemská. Závěry hodnocení zdravotních rizik pouze zvýšení prašnosti PM 1 se může v jihlavské populaci projevit negativními dopady na osoby trpící dýchacími a oběhovými nemocemi významná akutní zdravotní rizika obyvatelům města a okolí z ovzduší prakticky nehrozí kvalitu ovzduší města Jihlavy lze označit z hlediska zdravotních rizik za srovnatelnou s řadou jiných, stejně velkých měst v ČR základním a nejdůležitějším zdrojem zdravotních rizik je v tomto případě silniční doprava SYNTETICKÁ ČÁST Závěrečná část shrnuje poznatky ze všech předcházejících kapitol studie a navrhuje případná opatření. To vše v souladu se strategickými dokumenty kraje Vysočina, zejména aktualizací programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. Snaží se najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší, zároveň byly navrženy základní priority, na ně navazující opatření a podopatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší. Studie prokázala, že kvalita ovzduší v Jihlavě je velmi dobrá, ze srovnání s dalšími krajskými městy ČR vyplývá, že jedna z nejlepších v ČR. Potenciál pro rozvoj zde tedy rozhodně je, ovšem je třeba posoudit, jaký provoz je možné do průmyslové zóny ještě umístit. Díky této studii mají odborníci i úředníci zpracovávající posudky v rukou dokonalý přehled o současném stavu ovzduší v zájmové oblasti a mohou se o něj opřít při posuzování vlivu na ŽP. Součástí rozptylové studie jsou i data o jednotlivých referenčních bodech a podílu jednotlivých kategorií zdrojů na koncentraci dané škodliviny. Z toho lze částečně vycházet při posuzování absorpční kapacity průmyslové zóny. Studie prokázala, že velmi významným zdrojem celé škály škodlivých látek je dálnice D1, avšak ani kraj ani město nemá dostatečné pravomoci či finance k významnějšímu ovlivnění kvality ovzduší pomocí opatření vztahujících se k dálnici (rozšíření, regulace rychlosti atp.). Vzhledem k tomu, že průmyslová zóna leží v těsné blízkosti dálnice D1 a jsou zde dosahovány nejvyšší koncentrace škodlivin (viz výsledky rozptylové studie či imisního monitoringu v Automotive Lighting), nedoporučuje zpracovatel v pásmu podél liniového zdroje D1 ve vzdálenosti 35 m, další významné rozšiřování zdrojů včetně dopravy (logistická centra, objekty vyžadující transitní přepravu, nebo jiné větší zdroje). V případě rozšiřování průmyslové zóny v těsné blízkosti dálnice D1 hrozí v této lokalitě překračování imisních limitů pro PM 1 (popř. PM 2,5 ), NO 2, cílového imisního limitu pro B[a]P a zvýšené koncentrace škodlivin nepodléhající legislativě o ochraně vnějšího ovzduší (těkavé organické látky z exhalací jako je formaldehyd atp.). Zpracovatel ve studii navrhl konkrétní doporučení: 1. Zpracovatel studie nedoporučuje v pásmu podél liniového zdroje D1 ve vzdálenosti 35 m další významné rozšiřování dopravy (logistická centra, objekty vyžadující transitní přepravu, nebo jiné větší liniové zdroje). Měřicí stanice prokázaly ovlivnění tohoto definovaného území škodlivinami (PM 1, NO X ) z dopravy na dálnici D1 2. Další škodlivinou, která redukuje rozvojový potenciál území, je benzo[a]pyren, produkovaný malými zdroji z pevných paliv a dopravou. Z těchto důvodů nedoporučujeme rozvoj nových zdrojů na pevná paliva. Jsme si plně vědomi, že přechod na jiná paliva je u malých zdrojů v současné době nereálný, ale díky rozvoji EVVO v kraji a změně ekonomické situace dojde k postupnému snižování pevných paliv v malých obcích záměnou za plyn. Také Státní energetická koncepce předpokládá pokles podílu tuhých paliv ze 42 % na 2 % a posílení plynu a obnovitelných zdrojů. U podílu jaderné energie se počítá se zvýšením z 15 % na 25 %. 3. Z hodnocení karcinogenních rizik vyplynulo, že i když se toxické prvky arsen, kadmium a nikl nalézají v jihlavském ovzduší v podlimitních koncentracích, jejich společná přítomnost v ovzduší z pohledu akceptibility karcinogenního rizika je blízká naplnění, či pro dětskou populaci je již naplněna. Z těchto důvodů je nutné u všech větších zdrojů, které budou plánovány do průmyslové zóny, vycházet ze stávajícího zatížení pozadí a aktuálně přepočítat zdravotní rizika se započítáním příspěvku zamýšleného zdroje. 4. Není žádoucí v průmyslové zóně Jihlavy ani v jejím okolí nekontrolovaně rozvíjet technologie těžkého průmyslu (hutního, metalurgie) z důvodů udržitelnosti zátěže toxickými prvky, 24
4/21 OCHRANA OVZDUŠÍ a-pinen kód K1 K2 K3 P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 CH 3 lokalita Jihlava ZŠ Demlova Pávov Automotiva lighting Velký Beranov H 3 C H 3 C Týden Datum µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 µg*m 3 1 1. 14. 9. 28 <,5 2,5 <,5 2,1 1,4 < 1,7,54,62 4 2 15. 28. 9. 28,65 <,5,58,74,62 < 1,76,56,49,72 3 29. 9. 12. 1. 28,28 1,2 <,13 <,5,44,52 <,13 11,45,43 1,44 4 13. 1. 26. 1. 28 <,13 2,18 <,13,29 2,53 <,13 <,13,21,18,9 5 27. 1. 9. 11. 28 <,13,57 <,13,7,89,41,58,52,35 11,29 6 1. 11. 23. 11. 28,25,18 NS,25,49 <,13 <,13,21,18,9 7 24. 11. 7. 12. 28 <,13,16,59 NS <,13 <,13 <,13 1,59 <,13 2,96 8 8. 12. 21. 12. 28,16 <,13 <,13 NS,26 <,13 <,13 <,13,23 7,19 9 22. 12. 28 4. 1. 29 <,13 1,59 <,13 <,13 <,13 <,13 <,13,14 <,13,82 1 5. 1. 18. 1. 29,3 1,2,25,3,73 <,13 <,13,59 <,13 1,89 11 19. 1. 1. 2. 29,55 2,81,47,75 1,1 <,13 <,13,55,78,59 12 2. 2. 15. 2. 29,97,35,39,64 1,61 <,13,19 1,42 3,44 3,97 13 16. 2. 1. 3. 29 <,13 <,13,5,52 1,45 <,13 <,13 <,13,45,7 Bedřichov ZŠ Kollárova Hruškovy Dvory SWOTES Hybrálec Osmont Lesnov Krematorium Červený kříž DM drogerie Henčov Voženílek Bedřichov Sapeli PAH a prašným aerosolem a dále technologie spojené s emisemi aldehydů (např. chemický či dřevozpracující průmysl). 5. Jednou z podmínek udržitelného využití území dané oblasti je zlepšení imisní situace prašných částic PM 1 /PM 2,5. Jako účinný prostředek k omezení koncentrací suspendovaných částic v ovzduší navrhujeme cílenou výsadbu zeleně. Předpokládá se výsadba vhodných druhů především v blízkosti hlavních komunikací. Dále je nutno zamezit dalšímu snižování podílu vegetace a stanovit podle toho požadavky pro novou výstavbu. S postupným zvyšováním podílu zeleně lze očekávat zlepšování imisní situace PM 1. 6. Získávání informací o kvalitě ovzduší nutných ke správnému rozhodování na úrovni kraje či města spojené s informovaností obyvatelstva doporučujeme zřízení stanice poskytující on line imisní a meteorologická data kontinuálně do informačních center a kanálů různých úrovní. Také v rámci monitoringu zátěže jihlavského ovzduší doporučujeme zabezpečit rozšířené sledování problémových škodlivin v celé aglomeraci Jihlava. Z hlediska reprezentativnosti, vyplývající z terénu a umístění, z hlediska pasportizace zdrojů, doporučujeme navázat na stávající měření stanice Automotive Lighting. 7. Územně plánovací dokumentace Jihlavy by se měla vyhnout chybám z minulosti, kdy např. sídliště a velké podniky a nákupních centra byly často stavěny na opačných částech města. Dobrým řešením jsou v tomto případě tzv. smíšené zóny tedy lokality určené současně pro bydlení i pro zaměstnání (kanceláře, obchody). Nežádoucí jsou v tomto směru výstavby velkých nákupních center (hypermarketů) mimo města bez kvalitního spojení veřejnou dopravou, které se stávají významnými cíli automobilové dopravy. Je-li nákupní centrum napojeno kvalitně na veřejnou dopravu, je dělba přepravní práce zákazníků tohoto centra výrazně pozitivní, ve prospěch MHD. POUŽITÁ LITERATURA [1] Informační systém kvality ovzduší (ISKO) [2] Znečištění ovzduší na území ČR v letech 2 27, ČHMÚ Praha, (ročenka ÚOČO, ČHMÚ) [3] Zpráva o životním prostředí 26 a 27 (ŽP 26) [4] Hnilicová, H.: Kraj Vysočina problematika emisí, Ochrana ovzduší 4/28, str. 16 18 [5] Skeřil, R., Čech, J.: Kraj Vysočina problematika imisí, Ochrana ovzduší 4/28, str. 18 23 [6] Zákon o Ochraně ovzduší č. 86/22 Sb. [7] Nařízení vlády č. 597/26 Sb. stanovující imisní limity [8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 28/5/ES ze dne 21. května 28 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu [9] Nařízení Vlády č. 417/23 Sb. stanovující emisní stropy [1] Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/) [11] Integrovaný registr znečišťování IRZ (http://www.irz.cz/) [12] Studie objektivizace imisní a hlukové zátěže pro kolaudaci stavby Kronospan OSB a sušárny Schenkmann & Piel TT vybavené technologií UTWS a suchým elektrostatickým odlučovačem, ZÚ se sídlem v Brně a ČHMÚ, pobočka Brno [13] Skeřil, R., Šimková, J.: Vliv meteorologických podmínek na koncentrace škodlivin v ovzduší v zóně Jihomoravský kraj a aglomeraci Brno. Bioklimatologické aspekty hodnocení procesů v krajině, Mikulov 9. 11. 9. 28. str. 63. ISBN 978-8-8669-55-1 [14] Pospíšil, J.: Transport, transformace a distribuce aeroalergenů v městském mikro a mezoměřítku, [s. l.], 28. 41 s. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství. Interní zpráva projektu COST OC819 [15] Bednář, J.: Kompendium ochrany kvality ovzduší, část 1: Meteorologie. Příloha časopisu Ochrana Ovzduší 2/23, Praha, duben 23 [16] Fiala, J., Závodský, D.: Kompendium ochrany kvality ovzduší, část 2: Chemické aspekty znečištění ovzduší troposférický ozón. Příloha časopisu Ochrana Ovzduší 3/23, Praha, květen 23 [17] Keder, J.: Rozbor výsledků kontinuálního měření spekter velikostí částic analyzátory Grimm. Sborník Ovzduší 27, Brno, 27. s 165 169. ISBN [18] Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. ČHMÚ, P-Brno, Jihlava 29 25